Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Anudīpanīpāṭha



以下是巴利文的完整中文直译：
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
注释书
（注：Anudīpanīpāṭha直译为"注释书"或"解释之书"，这是一个巴利语佛教文献的标题。）
（注：Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa 是佛教典籍开始前的传统礼敬句，表示对佛陀的至高敬意。）

1. Cittasaṅgahaanudīpanā

Anantaññāṇaṃ natvāna, lokālokakaraṃ jinaṃ;

Karissāmi paramattha-dīpaniyā nudīpaniṃ.

[Tattha, lokālokakaranti dasasahassilokadhātuyaṃ catussaccadhammadesanālokakārakaṃ. Paramatthadīpanīti ettha attho duvidho padhānatthoca pariyāyatthoca. Tattha padhānattho paramatthonāma, padhānatthotica padavākyānaṃ mukhyattho ujukattho. Pariyāyatthopi koci, yuttarūpo attho paramattho yeva. Paramatthaṃdīpetipakāsetītiparamatthadīpanī]. Taṃpara matthadīpaniṃkarontoācariyo pathamaṃtāva buddhassabhagavato paṇāmaṃkaroti ‘‘udayāyassā’’tiādinā.

Tattha ‘‘udayā’’ti udayatouggamanato. ‘‘Yassā’’ti yassa sabbaññubuddhamahāsūrassa. ‘‘Ekassā’’ti adutīyassa, asadi sassavā . ‘‘Saddhammaraṃsijālino’’ti etthasaddhammotisatthusā sanadhammovuccati. Tatthaca caturāsītisahassadhammakkhandhasaṅkhāto desanāsaddhammoidhādhippeto. Saddhammasaṅkhātaṃraṃsijālaṃassa atthīti saddhammaraṃsijālī. Tassasaddhammaraṃsijālino. ‘‘Pabujjhiṃsū’’ti vikasiṃsu, catussaccaññāṇavikāsaṃtaññāṇasamphullaṃ pāpuṇiṃsu. ‘‘Janambujā’’ti janasaṅkhātāambujā. Tatthajanānāma idhabodhaneyyasattā adhippetā, yesabbaññudesanaṃ sutvā catussacca dhammaṃ bujjhissanti. Ambujātipadumā. ‘‘Jātikkhettemahāsareti’’ jātikkhetta saṅkhāte janambujamahāsare. Tattha jātikkhettaṃ nāmadasasahassa cakkavāḷaṃ, yaṃ ekaṃ buddhakkhettanti vuccati. Yattha ca mahābodhisattānaṃ buddhabhāvatthāya pathamamahābhinīhārakālādīsu ekappahārenapathavikampanādīnipavattanti. Yatthacavasantādevabrahmāno buddhaparisāhonti. Jātikkhettemahāsareyassa ekassa saddhammaraṃsijālino mahāsūrassa udayā tasmiṃ jātikkhette mahāsare janambujāpabujjhiṃsūtiyojanā.

‘‘Taṃ mahāsūra’’nti sabbaññubuddhamahāsūriyamaṇḍalaṃ. Janambuja santānesupavattaṃ mahantaṃ mohatamaṃnūdati apaneti, saddhammaraṃsijālaṃ vissajjanto antaradhāpetīti mahāmohatamonudo. Taṃ ‘‘mahāmohatamonudaṃ’’.

Evaṃ buddhassapaṇāmaṃ katvā attanā icchitaṃ paṇāmappayojanaṃ pariṇāmento ‘‘sañjāta’’ntiādimāha. ‘‘Somahāsūromayhaṃ hadaye sañjātaṃ tamokhandhaṃ panūdata’’ntiyojanā. Tattha ‘‘sañjāta’’nti suṭṭhujātaṃ, anamataggesaṃsāre daḷhaṃ pavattanti attho. ‘‘Tamokhandha’’nti mahāmohatamokhandhaṃ. Sabbakilesatamokhandhaṃ vā. Antarāyakarāni upavīḷakopaghātakakammānipi tamokhandhe saṅgahitāni eva. Tathā rogādayo antarāya dhammāpi tamojātikāevatamotamaparāyanotiādīsu. ‘‘Panūdata’’nti panūdatu, apanetu, antaradhāpetu.

Evaṃ sappayojanaṃ paṇāmaṃ katvā idāni sanidānaṃ ganthappaṭiññaṃ karonto ‘‘porāṇakehī’’tiādimāha. Tattha nidānaṃ nāma ganthappaṭiññāya āsannakāraṇaṃ. Katadhaṃpanatanti, sāratthābhimānīnaṃ yācanañcasaṅgahassavipulatthatā ca.


我将为您翻译这段巴利文经文:
心要阐释
礼敬具无量智慧、照亮世间与出世间的胜者；
我将对《究竟义理论》作出阐释。
[此中,"照亮世间与出世间"意为在十千世界中宣说四谛法而作光明。关于"究竟义理论",此义有二:主要义和转义。其中主要义即是究竟义,主要义即是词句的本义、直接义。某些合理的转义也是究竟义。因为阐明、显示究竟义,故称"究竟义理论"。]作者在造此究竟义理论时,首先以"从升起..."等句作礼敬世尊佛陀。
其中,"从升起"即从升起、出现之义。"彼"即指一切知的佛陀大日。"唯一"即无二、无等伦者。"正法光明网"中,正法指师尊教法。其中意指八万四千法蕴的教说正法。具有正法之光明网故称正法光明网具足者。彼正法光明网具足者。"开敷"即绽放,达到四谛智开显、智慧圆满。"众莲"即众生譬如莲花。其中"众"指此处应化众生,即听闻一切知者说法而能领悟四谛法者。"莲"即莲花。"生起之田大池中"即在称为生起之田的众莲大池中。其中"生起之田"指十千轮围(宇宙),即所谓一佛土。于此大菩萨为成佛故,自初发大愿等时同时发生地震等现象。于此诸天梵天成为佛众。句义为:由彼唯一正法光明网具足大日升起,于彼生起之田大池中众莲开敷。
"彼大日"即一切知佛陀大日轮。发出正法光明网,驱除、消灭众莲相续中的大愚痴黑暗,故称大愚痴黑暗驱除者。即"彼大愚痴黑暗驱除者"。
如是作礼敬佛已,为表明礼敬之目的而说"已生..."等。句义为:"愿彼大日驱除我心中已生的黑暗蕴。"其中"已生"即善生,意为在无始轮回中坚固生起。"黑暗蕴"即大愚痴黑暗蕴,或一切烦恼黑暗蕴。造作障碍的压迫、损害业也都包含在黑暗蕴中。同样,病等障碍法也都属于黑暗性,如说"黑暗、黑暗归趣"等。"愿驱除"即愿驱除、愿消除、愿消灭。
如是作有目的之礼敬已,今为作有缘起的著作宣言而说"古德..."等。其中"缘起"即著作宣言的近因。何为其因?即具慧者的请求和摄义的广大性。


Tattha dvīhi gāthāhi sakāraṇaṃ yācanaṃ dasseti. Puna dvīhi gāthāhi saupamaṃvipulatthataṃdasseti. ‘‘Tasmā’’tiādinā ganthappakāra ganthaguṇehi sahaganthappaṭiññaṃ dasseti. Tattha ādigāthāyaṃ ‘‘abhidhammatthasaṅgahe porāṇakehi viññūhi vaṇṇitā bahūvaṇṇanā idhalokamhidissantī’’ti yojanā. ‘‘Vaṇṇanā’’ti porāṇaṭīkāyo vuccanti. Evañcasati kasmā abhinavaṃ vaṇṇanaṃ yācantīti. ‘‘Ye sāratthābhimānino, te tāhibahūhi porāṇavaṇṇanāhituṭṭhiṃ navindanti. Tasmā taṃ yācantī’’tiyojanā. Etena appasāratthā eva tāporāṇavaṇṇanāyotipi dīpetiyeva. Tattha ‘‘tuṭṭhi’’nti santuṭṭhiṃ. Navindantinapaṭilabhanti. ‘‘Ye’’tiyejanā.

Sāratthameva abhimānenti, visesena nandantisīlenāti sāratthābhimānino. Tenavindantītipurimenasambandho. Puna ‘‘te’’ti tāhi tuṭṭhiṃ avindantā tejanā. ‘‘Ma’’nti attānaṃ niddisati. ‘‘Saṅgammā’’ti samāgantvā. Yasmā paramatthassadīpanaṃ yācanti, tasmā imissāṭīkāya ‘‘paramatthadīpanī’’ti nāmaṃpi siddhaṃhoti. ‘‘Mahaṇṇave’’ti mahāsamudde. ‘‘Ratanānī’’ti suvaṇṇarajatādīni ratanāni. ‘‘Uddharitvā’’ti uddhaṃ āharitvā. ‘‘Yathicchakaṃvī’’tiyathicchitaṃpi. Yattakaṃ icchanti, tattakaṃvīti adhippāyo. ‘‘Dajjeyyuṃ’’ti dadeyyuṃ. Kāmaṃ dadantūti attho. Eyyādivacanānaṃ anumati atthepavattanato. ‘‘Navattabbāvaūnatā’’ti mahaṇṇaveratanānaṃ ūnatāhānitā navattabbāva. Kasmā, aparimāṇa ratanādhiṭṭhānattā mahāsamuddassa. Yato so sāgaroti vuccati, sānaṃdhanaratanānaṃ gehagabbhasadisattāsāgaroti hissa attho.

‘‘Tathevetthā’’ti etasmiṃ abhidhammattha saṅgahetatheva. ‘‘Vipulatthā’’ti mahantā atthā. ‘‘Ratanūpamā’’ti mahaṇṇave ratanasadisā. ‘‘Satakkhattuṃpī’’ti anekasatavāraṃpi. ‘‘Vaṇṇeyyuṃ’’ti kāmaṃvaṇṇentu. ‘‘Pariyādinnā’’ti parito anavasesato ādinnā gahitā. Parikkhīṇāti vuttaṃ hoti. ‘‘Nahessare’’ti nahessanti nabhavissanti. ‘‘Tasmā’’ti yasmāca yācanti, yasmāca pariyādinnānahessanti, tasmā. ‘‘Tāsuvaṇṇanāsū’’ti tāsu porāṇaṭīkāsu. ‘‘Vaṇṇana’’nti abhinavavaṇṇanaṃ, abhinavaṭīkaṃkarissanti sambandho. Kīdisaṃvaṇṇanaṃ karissatīti āha ‘‘nānāsārattha sampuṇṇa’’ntiādi. Tattha ‘‘uttānapadabyañjana’’nti uttānapadañca uttānavākyañca. ‘‘Nātisaṅkhepavitthāra’’nti nātisaṅkhepaṃnātivitthārañca. Mandā buddhi yesaṃ te mandabuddhino. ‘‘Mandā’’ti mudukā. ‘‘Buddhī’’ti ñāṇaṃ. Mandabuddhino sotujane pabodheti vikāseti, ñāṇa vikāsaṃpāpetīti mandabuddhippabodhanā. ‘‘Karissa’’nti karissāmi. ‘‘Ta’’nti taṃvaṇṇanaṃ. ‘‘Paramatthesupāṭavatthinosuṇantū’’ti yojanā. Paṭunobhāvopāṭavaṃ. Paṭunoti byattassapaṇḍitassa. Pāṭavena attho yesaṃ te pāṭavatthino. Itisaddo parisamāpanajotako. So hi ganthārabbhavidhānassa idhaparisamāpanaṃ pariniṭṭhānaṃ ñāpetuṃ ganthārabbhavākyassapariyante yojito. Avayava vākyānaṃ piyojīyatiyeva. Esanayosabbattha.

Ganthārabbhagāthāvaṇṇanāniṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
此中以两偈显示有因之请求。复以两偈显示有譬喻之广大义。以"是故"等显示具著作方式、著作功德之著作宣言。其中在首偈中句义为："在此世间可见古德智者对《阿毗达摩义要》所作的众多注释。""注释"即指古注。如是，何故请求新注？句义为："彼等重视精要义者，不以彼等众多古注得满足，是故请求此注。"由此亦表明彼等古注实为义理不精。其中"满足"即满意。"不得"即不获得。"彼等"即诸人。
重视精要义、以喜爱精要义为习性者，称为重视精要义者。"彼等不得"与前文相连。复"彼等"即不以彼等得满足之人。"我"即指自身。"集合"即会合。因为请求阐明究竟义，所以此注得名为"究竟义阐明"。"大海"即大洋。"诸宝"即金银等珍宝。"取出"即向上取出。"随意"即如所欲。意指随其所欲多少。"应给"即应施与。意为任其施与，因为愿望词尾表示允许义。"不可说其减少"即大海诸宝之减少、损失不可说。何故？因为大海为无量珍宝所依处。故称其为海(sāgara)，因为它如同珍宝财物之库藏，故称为海，此为其义。
"如是此中"即在此《阿毗达摩义要》中如是。"广大义"即众多义理。"如宝"即如大海中宝。"百次"即数百次。"应注释"即任其注释。"已尽"即周遍无余取尽，即已穷尽。"将不存"即将不会有。"是故"即因为请求且因为已尽将不存，是故。"于彼等注释"即于彼等古注。"注释"即将作新注释、新疏，为语法关系。问：将作何种注释？答：故说"具足种种精要义"等。其中"浅显语词"即浅显之语词与浅显之句子。"不太简略广泛"即不太简略且不太广泛。慧力弱者为钝慧者。"弱"即软弱。"慧"即智。令钝慧闻者觉悟、开显，令达智慧开显，故为令钝慧觉悟。"将作"即我将作。"彼"即彼注释。句义为："愿具究竟义善巧者听闻。"善巧性为善巧。善巧即明达、智者。以善巧为义者为具善巧者。"如是"词表示结束。此词置于著作开始语句之末，是为显示著作开始规定于此结束、完毕。支分语句亦当如是配合。此理通一切处。
著作开始偈颂注释终。

1. Evaṃ ganthārabbhavidhānaṃ katvā idāni ādigāthāya sambandhaṃ dassento ‘‘abhidhammatthasaṅgaha’’ntiādimāha. Sambandhanti kāraṇapphalasaṃyogaṃ. Tattha gāthāpavattanaṃ kāraṇaṃ nāma. Pañcapiṇḍattha dassanaṃ phalaṃ nāma. Kāraṇapphalasaṃyogo sambandhonāma. ‘‘Sappayojane’’ti phalappayojanasahite. Ganthena abhidhātabbo kathetabboti ganthābhidheyyo. Nipatassa kammaṃ nipaccaṃ. Nipacca kiriyā, nipaccākāro, nipaccakārassakaraṇanti samāso. ‘‘Sā’’ti ratanattayavandanā. Dassitātisambandho. ‘‘Abhihitā’’ti kathitā. Pakāsitāti vuttaṃ hoti. ‘‘Padhānatthabhūtā’’ti adhippetatthabhūtāti adhippāyo. Duvidhohi atthovacanattho ca abhidhānatthoca. Tattha gacchatīti gato, purisoti vuttegacchati padena vutto yokoci gacchanto vacanatthonāma. Purisoti padenadassito padhānattho adhippetattho abhidheyyattho nāmāti. ‘‘Abhidhammatthā’’ti.

Tattha vuttābhidhammatthā, catudhā paramatthato;

Cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānamiti sabbathā. ti

Evaṃ vuttā abhidhammatthā. Evaṃ vuttattāyevaca tecattāro abhidhammatthā eva idhapadhānatthabhūtāti ca, - padhānatthāeva idhaganthābhidheyya bhāvena adhippetāti caviññāyatīti adhippāyo.

Kecipanavadeyyuṃ, teabhidhammatthā saṅgahappakaraṇaṃ pattā visuṃ saṅgahatthānāmabhaveyyuṃ, naabhidhammatthā nāma. Idha ca saṅgahatthā eva abhidheyyabhāvena adhippetāti vuttaṃ abhidheyyo abhidhammattha saṅgahappadenāti. Vuccate. Teabhidhammatthā saṅgahappakaraṇaṃ pattāpi abhidhammatthā evanāma honti, na visuṃ saṅgahatthānāma. Tattha vuttābhidhammatthātihi vuttaṃ, natuvuttaṃ tattha vuttāsaṅgahatthāti. Evañcasati saṅgahitabhāvamattaṃ visiṭṭhaṃ hoti. Tadeva idha abhidheyyo nāma siyāti vuttaṃ ‘‘saṅgahitabhāvopi abhidheyyo yevā’’tiādi. Tattha ‘‘saṅgahitabhāvo’’ticittasaṅgaho, cetasikasaṅgahotiādinā saṅgahaṇakiriyā. Sā saṅgahitehi dhammehi aññā nahoti. Tesvevadhammesusaṅgayhatīti vuttaṃ ‘‘saṅgahitabhāvopi abhidheyyo yevā’’ti. Kiñcāpitehi aññānahoti, te sveva saṅgayhati. Sāpana ganthassapadhānattho nahoti. Idha ca padhānatthova adhippetoti vuttaṃ ‘‘taṃnasundara’’nti. Kasmā nasundaranti āha ‘‘nahiso’’tiādiṃ. Etthacahisaddo imassa vākyassahetuvākyabhāvaṃ joteti. Esanayoparatthapi. ‘‘Itopaṭṭhāya cā’’tiādi gantha garudosavivajjanaṃ. Tattha ‘‘imassasaṅgahassā’’ti imassaabhidhammatthasaṅgahassa. ‘‘Dutīyā’’tidutīyāṭīkā. ‘‘Dvepī’’ti dvepiṭīkāyo. ‘‘Visuddhimaggemahāṭīkā’’ti ācariyadhammapālattherena katāparamatthamañjūsānāmaṭīkā. Sā brammaraṭṭhe tiriyapabbatavāsinā therenakataṃ cūḷaṭīkaṃ upādāya mahāṭīkāti pākaṭā. Taṃsandhāyetaṃ vuttaṃ.


我来 译这段巴利文：
1. 如是作著作开始规定已，今为显示首偈之关联而说"阿毗达摩义要"等。关联即因果相应。其中偈颂之运行为因。显示五种总义为果。因果相应名为关联。"具目的"即具有果之目的。应由著作所说、所述即著作所诠。降伏之作用为降伏。降伏为动作，降伏相，降伏相之作为，为复合词。"彼"即礼敬三宝。与"已显示"相连。"已说"即已述。即已显示之义。"为主要义"意指为所意指之义。义有二种：说义与能诠义。其中，"去"即已去，说"人"时，由"去"字所说任何去者为说义。由"人"字所显之主要义、所意指义为所诠义。"诸阿毗达摩义"。
其中所说诸阿毗达摩义，依究竟义有四：
心、心所、色、涅槃，如是一切。
如是所说诸阿毗达摩义。正因如是所说，彼四阿毗达摩义于此为主要义，且主要义于此为著作所诠所意指，此为意趣。
有人或言，彼等阿毗达摩义入摄要论时，应别成摄要义，非名阿毗达摩义。此中唯摄要义以所诠性为所意指，故说所诠以阿毗达摩义要词。答：彼等阿毗达摩义虽入摄要论，仍名阿毗达摩义，非别名摄要义。因说"其中所说诸阿毗达摩义"，非说"其中所说诸摄要义"。如是则唯被摄性为殊胜。彼即于此应名所诠，故说"被摄性亦即所诠"等。其中"被摄性"即心之摄、心所之摄等摄集作用。彼与所摄诸法非异，于彼等法中被摄，故说"被摄性亦即所诠"。虽与彼等非异，即于彼等被摄，然彼非著作之主要义。此中唯意指主要义，故说"彼不妥"。何故不妥？故说"因彼非"等。此中"因"字表此句为因句。此理于他处亦然。"从此以后"等为避著作重过。其中"此摄要"即此阿毗达摩义要。"第二"即第二注。"两者"即两注。"清净道大疏"即阿阇黎法护长老所造名为《究竟义庄严》之疏。彼依婆罗门国（今缅甸）斜山住者长老所造小疏而著称为大疏。此说是指彼。


Ganthappakāroca pakāravantehi dhammehi sahevasijjhati, vinā nasijjhatīti adhippāyena ‘‘soabhidhammatthapadenā’’ti vuttaṃ. Kāmañca so tehi sahevasijjhati, vinānasijjhati. Abhidhammatthapadaṃ pana saṅgahaṇakiriyāpakāraṃna vadatīti vuttaṃ ‘‘taṃ nasundara’’nti. Duvidhaṃ nāmaṃ anvatthanāmaṃ ruḷināmanti. Tattha, atthānugataṃ nāmaṃ anvatthanāmaṃ, yathā sukhitassajanassa sukhotināmaṃ. Attharahitaṃ āropitaṃ nāmaṃ ruḷināmaṃ, yathā dukkhitassajanassa sukhoti nāmaṃ. Idha pana anvatthanā mantidassetuṃ ‘‘atthānugatā’’tiādi vuttaṃ. Tattha ‘‘atthānugatā’’ti sakatthānugatā. Saddappavattinimittānugatāti vuttaṃ hoti. ‘‘Ganthasamaññā’’ti ganthasammuti. Ganthassanāmanti vuttaṃ hoti. Saṅgahaganthonāma pāḷiyaṃtattha tattha vippakiṇṇedhamme ekattha sabhāgarāsikaraṇavasena pavatto gantho. Taṃ uggaṇhanto appakena ganthenabahukedhammesukhenajānāti. ‘‘Taduggahaparipucchādivasenā’’ti tassauggahoca paripucchācāti dvando. Ādisaddena dhāraṇādīni saṅgaṇhāti. Tattha pāṭhassavācuggatakaraṇaṃ uggahonāma. Uggahi tassapāṭhassa atthaggahaṇaṃ paripucchānāma. ‘‘Anāyāsato’’ti niddukkhena. ‘‘Laddhabbaṃphalānuphala’’nti sambandho. Sarūpato avabujjhanaṃ sarūpāvabodho. Ādisaddena lakkhaṇāvabodho rasāva bodhotiādiṃ saṅgaṇhāti. Anupādāparinibbānaṃ anto pariyosānaṃ yassāti anupādāparinibbānantaṃ. Tattha ‘‘anupādāparinibbāna’’nti taṇhādiṭṭhīhi khandhesu anupādāyaparinibbānaṃ. Anupādisesa parinibbānanti vuttaṃ hoti. ‘‘Phalānuphala’’nti phalañceva anuphalañca. Tattha ‘‘phala’’nti mūlapphalaṃ. ‘‘Anuphala’’nti paramparapphalaṃ. Payojetīti ‘‘payojanaṃ’’. Payojetīti niyojeti. Kiṃ niyojeti. Phalatthikaṃjanaṃ. Kattha niyojeti. Phalanibbattakekamme. Kimatthāya niyojeti. Tassakammassa karaṇatthāyāti. Phalānubhavanatthāya tatthatattha phalānubhavanakiccesu payujjīyatīti payojananti pivadanti. ‘‘Sāmatthiyato’’ti vacanasāmatthiyato. Kiṃ vacanasāmatthiyanti. Kāraṇavacanaṃ phalaṃpidīpeti. Phalavacanaṃ kāraṇaṃpidīpeti. Yathātaṃ asukasmiṃ raṭṭhe sammādevo vuṭṭhoti vutte taṃ raṭṭhaṃsu bhikkhanti viññāyati. Asukaraṭṭhaṃ subhikkhantivutte tasmiṃ raṭṭhe sammādevo vuṭṭhoti viññāyatīti. Payojanaṃ pana abhidhammattha saddena dassetabbaṃ natthi, saṅgahavacanasāmatthiyeneva siddhaṃ hotīti adhippāyena ‘‘saṅgahasaddenā’’ti vuttaṃ. Sāmatthiyadassane pana suṭṭhu paripuṇṇavacanaṃ icchitabbaṃ hoti. Itarathā aniṭṭhatthappasaṅgopi siyāti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘taṃ na sundara’’nti vatvā ‘‘nahī’’tiādinā hetuvākyena tadatthaṃ sādheti.



我来翻译这段巴利文：
著作方式与具方式诸法俱成就，离则不成就，以此意趣故说"彼以阿毗达摩义词"。虽然彼与彼等俱成就，离则不成就，然阿毗达摩义词不说摄集作用方式，故说"彼不妥"。名有二种：随义名与惯用名。其中，随顺义之名为随义名，如乐者名为乐。无义强加之名为惯用名，如苦者名为乐。此中为显示随义名故说"随顺义"等。其中"随顺义"即随顺自义，即随顺语词运行因。"著作共称"即著作假名，即著作之名。摄要著作即于圣典中对彼此分散之法以同类集合方式而进行之著作。学习彼者以少许著作而易知众多法。"依彼学习询问等"中，彼之学习与询问为复合词。"等"字摄取受持等。其中使文成熟背诵为学习。对所学文之义理把握为询问。"无劳苦"即无苦。"所得果及随果"为语法关系。自相了知为自相通达。"等"字摄取相通达、味通达等。以无取般涅槃为终尽者为以无取般涅槃为终。其中"无取般涅槃"即不以爱见取着诸蕴而般涅槃，即无余依般涅槃。"果及随果"即果与随果。其中"果"为根本果。"随果"为次第果。
令趣向为"目的"。令趣向即令引导。引导何者？求果之人。引导于何？生果之业。为何而引导？为作彼业，或说为于彼彼果受用事中被运用为目的。"由表诠力"即由语言表诠力。何为语言表诠？因言表果，果言表因。如说"某国雨水适时"时，了知彼国丰饶。说"某国丰饶"时，了知彼国雨水适时。然目的不应以阿毗达摩义词显示，唯以摄要词表诠力即得成就，以此意趣故说"以摄要词"。然于表诠力显示中，应求善圆满语词。否则或有不欲义之过，为显此义故说"彼不妥"，以"因非"等因句成立彼义。

2. Evaṃ sappayojane pañcapiṇḍattheti ettha pañcapiṇḍatthe dassetvā idāni tesaṃpañcannaṃ piṇḍatthānaṃ visuṃvisuṃ pañcappayojanāni dassento ‘‘tatthā’’tiādimāha. ‘‘Tatthā’’ti tesupañcasu piṇḍatthesu. Nasaṅkhyātabbanti asaṅkhyeyyaṃ. Saṅkhātuṃasakkuṇeyyanti attho. Napametabbanti appameyyaṃ. Pametuṃ asakkuṇeyyanti attho. Evaṃ kiccapaccayānaṃ katthaci sakkattha dīpanaṃ hoti. Sakavacanaṃ pāḷivacanena sādhetuṃ ‘‘yathāhā’’ti pucchitvā pāḷigāthaṃ āhari. Tattha ‘‘yathāhā’’ti kathaṃ āha iccevattho. Anantare vuttassa atthassa sādhakaṃ vacanaṃ kathaṃ pāḷiyaṃ āha, kathaṃ aṭṭhakathāyaṃ āha, kathaṃ ṭīkāyaṃ āhāti evaṃ yathārahaṃ attho veditabbo. ‘‘Tetādisenibbute akutobhaye pūjayato’’ti yojanā. Tattha ‘‘te’’ti buddha buddha sāvake. ‘‘Tādise’’ti tathā rūpesī lakkhandhādiguṇa sampanne. ‘‘Nibbute’’ti kilesa nibbānena nibbute. Natthi kutoci hetuto bhayaṃ yesaṃ te akuto bhayā. Anāgāmi khīṇāsavā. ‘‘Bhaya’’nti cittutrāsabhayaṃ. ‘‘Pūjayato’’ti pūjentassa. ‘‘Taṃ payojana’’ntitassāratanattaya vandanāya payojanaṃ. ‘‘Saṅgahakārā’’ti buddhaghosattherādayo pacchima aṭṭhakathākārā vuccanti. Tehi porāṇaṭṭhakathāsu tattha tattha vippakiṇṇepakiṇṇakavinicchayeyuttaṭṭhānesu saṅgahetvā abhinava aṭṭhakathāyo karonti. Tasmā sabbāabhinavaaṭṭhakathāyo saṅgahā nāma honti. Te ca ācariyā saṅgahakārā nāma. Tena vuttaṃ ‘‘saṅgahakārāti buddhaghosa. Pe… vuccantī’’ti. Te antarāya nīvāraṇameva icchantīti kathaṃ viññāyatīti ce. Tesaṃ vacanena viññāyatīti dassetuṃ saṅgahakāra gāthaṃ āhari. ‘‘Ratanattayekatassa etassanipaccakārassa ānubhāvena antarāye asesatososetvāti yojanā. ‘‘Hī’’ti ñāpakahetu jotako. ‘‘Vutta’’nti aṭṭhasāliniyaṃ vuttaṃ.



我来翻译这段巴利文：
2. 如是于"具目的五总义"中显示五总义已，今为显示彼等五总义各别之五种目的而说"其中"等。"其中"即于彼等五总义中。不可数为无数，即不能计数之义。不可量为无量，即不能测量之义。如是有处作用词根之自义显示。为以圣典语证成己说而问"如何说"而引圣典偈。其中"如何说"即如何说之义。对前说之义之证明语,如何于圣典中说、如何于义释中说、如何于疏中说,应如是随宜了知其义。句义为："于如是已寂灭无畏者作供养"。其中"彼等"即诸佛弟子。"如是"即具如是相蕴等功德。"已寂灭"即以烦恼寂灭而寂灭。无有任何因之怖畏者为无怖畏者,即阿那含、漏尽者。"怖畏"即心惊怖畏。"作供养"即供养者。"彼目的"即彼礼敬三宝之目的。
"摄要作者"即指佛音长老等后期义释作者。彼等于古义释中对彼此分散之杂项决择于适当处摄取而作新义释。故一切新义释名为摄要。彼等阿阇黎名为摄要作者。故说"摄要作者即佛音等...所说"。问：如何得知彼等唯欲遮障碍？答：由彼等之语得知,为显示此而引摄要作者偈。句义为："以此对三宝所作之此顶礼之威力,使障碍完全枯竭"。"因"字表示令知因。"所说"即于《殊胜义》中所说。

3. ‘‘Kathañcahotī’’ti sambandho. Iti ayaṃ pucchā. ‘‘Vuccate’’ti visajjanā kathīyate. ‘‘Hī’’tivitthārajotako. ‘‘Vandanā kiriyābhinipphādako puññappavāho’’ti sambandho. ‘‘Aneka…pe… vāre’’ti accanta saṃyogatthe upayoga vacanaṃ. ‘‘Puññābhisando’’ti puññābhisoto, puññappavāhoti tasseva vevacanaṃ. ‘‘So ca puññātissayo hotī’’ti sambandho. Kasmā so puññā tissayo hotīti. Khetta sampattiyā ca ajjhāsaya sampattiyā ca hotīti dassetuṃ ‘‘anuttaresū’’tiādimāha. Saṃvaḍḍhitthāti saṃvaḍḍhito. Puññābhisando. Saṃvaḍḍhitassabhāvo saṃvaḍḍhitattaṃ. Sugandhehiviya suparisuddhaṃvatthaṃ paribhāvīyitthāti paribhāvito. Puññābhisandoyeva. Paribhāvitassa bhāvo paribhāvitattaṃ. Ubhayatthāpi hetu atthe nissakkavacanaṃ. ‘‘Mahājutiko’’ti mahātejo. ‘‘Mahapphalo’’ti mūlapphalena mahapphalo. ‘‘Mahānisaṃso’’ti ānisaṃsapphalena mahānisaṃso. Ānisaṃsapphalanti ca paramparā phalaṃ vuccati. Aññaṃ puññaṃ atikkamanto sayati pavattatīti atissayo. Puññañca taṃ atissayocāti puññātissayo. Atissayapuññaṃ, adhika puññanti attho. ‘‘So anubalaṃ deti, okāsalābhaṃ karotī’’ti sambandho. Kathañca anubalaṃ deti, kathañca okāsalābhaṃ karotīti āha ‘‘sayaṃ payoga sampattibhāveṭhatvā’’tiādiṃ. Tattha payogasampattināma atīta puññakammānaṃ balavataraṃ upatthambhakakammaṃ hoti. ‘‘Bahiddhā’’ti bahiddhasantānato. ‘‘Vipattipaccaye sampattipaccaye’’ti yojetabbaṃ. Tattha, vipattipaccayānāma-rājatovā coratovā-tiādinā āgatā dukkhuppattipaccayā. Sampattipaccayānāma kāyacittānaṃ sappāya paccayā. Cattāro paccayā ca upaṭṭhākakulāni ca ārakkha devatādayo ca sukhuppatti paccayā. Tehi paccayehi pāmojja bahu lassa therassa santāne rattidivaṃ pītipassaddhisukhasamādhīnaṃ pavattiyā ajjhattabhūtā utucittāhārā ca ati paṇītā honti. Tehi samuṭṭhitā sarīraṭṭhakadhātuyo ca atipaṇītā eva hutvā upabrūhanti. Tattha sarīraṭṭhakadhātuyo nāma pathavi ādayo vātapittasemhādayoca. ‘‘Anubalaṃdetī’’tiabhinavaṃthāmabalaṃ pavatteti. ‘‘Puññantarassā’’ti pavattivipākajanakassa bahuvidhassa puñña kammassa. ‘‘Athā’’ti tasmiṃ kāleti attho. ‘‘Balavabalavantiyo hutvā’’ti pakati balato atibalavantiyo hutvā. ‘‘Tasmiṃ therasantāne’’ti sambandho. ‘‘Iṭṭhapphalaghanapūrite’’ti iṭṭhapphalabhūtānaṃ rūpasantatīnaṃ ghanena pūrite. ‘‘Okāso nāma natthī’’ti patiṭṭhānokāso nāma natthi. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘Dūrato apanītāneva hontī’’ti sambandho. Iṭṭhapphalasantānaṃ vibādhanti nīvārentīti iṭṭhapphalasantānavibādhakāni upapīḷakūpaghātakakammāni. Aniṭṭhapphala santāna janakāni, akusala janaka kammāni, apuñña kammānīti tānitividhāni akusalakammāni dūrato apanītāneva honti, tesaṃ vipākassa anokāsakaraṇenāti adhippāyo. Tenāha ‘‘nahī’’tiādiṃ. ‘‘Tato’’ti tasmā apuñña kammānaṃ dūrato apanītattā. Abhivādetabbānaṃ mātāpitu samaṇabrāhmaṇādīnaṃ abhivādanakammegaruṃkaraṇaṃ abhivādana sīlaṃ nāma. Taṃ assa atthīti abhivādanasīlī. Guṇavuddhavayavuddhe apaceti attānaṃ nīcavutti karaṇena pūjetisīlenāti vuddhāpacāyī. Ubhayatthāpisampadāna vacanaṃ. Evantiādini gamana vacanaṃ. Nigamanti ca niṭṭhaṅgamanaṃ. Tasmātiādi laddhaguṇa vacanaṃ.

我来翻译这段巴利文：
3. "如何有"为语法关系。此为问。"说"为答、述说。"因"为详说指示词。"礼敬行为所生之福流"为语法关系。"无数...等...次"为极度结合义中的对格。"福流"即福河、福流，为其同义语。"彼为殊胜福"为语法关系。
问:何故彼为殊胜福?答:由田圆满及意乐圆满而有,为显示此而说"于无上"等。已增长,即已增长之福流。已增长之状态为已增长性。如以诸香熏习极净之衣而被熏习,即福流本身。被熏习之状态为被熏习性。两处皆为因义之从格。"大威力"即大威德。"大果"即以根本果为大果。"大功德"即以功德果为大功德。功德果即说为次第果。超越其他福德而生起、运行为殊胜。福德即是殊胜为殊胜福。殊胜福德,即增上福德之义。
"彼给予随力,作得机会"为语法关系。如何给予随力,如何作得机会?故说"住于自身加行圆满"等。其中加行圆满名为过去福业之有力支持业。"外"即从外相续。应连接"违缺缘、圆满缘"。其中,违缺缘即如说"或由王、或由贼"等所来苦生缘。圆满缘即身心适宜缘。四资具及侍者众及护法天等为乐生缘。由彼等缘令喜悦众多之长老相续中昼夜生起喜、轻安、乐、定,故内生之时节、心、食极胜妙。由彼等所生身中八界亦极胜妙而增长。其中身中八界即地等及风、胆、痰等。"给予随力"即令新的力量生起。"其他福"即能生转起异熟之种种福业。"尔时"即于彼时之义。"成为极有力"即较本力更有力。"于彼长老相续中"为语法关系。"充满可意果密集"即以可意果性色相续之密集所充满。"名为无机会"即名为无立足机会。"故"即因此。"即从远处被除去"为语法关系。
妨碍可意果相续即压迫损害之业,能生不可意果相续之业、不善生业、非福业,如是三种不善业即从远处被除去,即以作无其异熟机会之意。故说"因非"等。"由此"即由彼非福业从远处被除去故。对当礼敬之母父沙门婆罗门等作礼敬业为尊重,名为礼敬性。具彼者为具礼敬性。以下贱行为敬奉具德年长者为习尊敬长者。两处皆为与格。如是等为行文。结尾即为终结。是故等为得德之语。

 Laddhaguṇoti ca taṃtaṃpasaṅga visodhanaṃ paripuṇṇaṃ katvā laddhovisuddho attho vuccati. Tathā vacana sāmatthiyena laddho atthantaropi ayamidha adhippeto. ‘‘Nakevalañca therasseva anantarāyena parisamāpanatthaṃ hotī’’ti yojanā. ‘‘Sotūnañcagahaṇa kicca sampajjanattha’’ntisambandho. Suṇantīti sotāro. Tesaṃ. ‘‘Gaṇhantāna’’nti uggaṇhantānaṃ. ‘‘Vandanāsiddhiyā’’tira tanattayevandanā puññassasiddhito. Javanavinicchaye yasmā antarāya nīvāraṇaṃnāma diṭṭhadhamme icchitabbaṃ phalaṃ hoti. Diṭṭha dhammo ca pathama javanassa vipākakkhettaṃ. Tasmā upatthambhana kiccaṃ patvāpi pathama javana cetanā eva idhapariyattāti adhippāyena ‘‘diṭṭhadhammavedanīyabhūtā’’ti vuttaṃ. Sā pana pathama javana cetanā upatthambhana kiccaṃ patvāpi sabbadubbalā evasiyā. Kasmā, aladdhāsevanattā. Sesa cetanāyo eva balavatiyo siyuṃ. Kasmā, laddhā sevanattāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Sattajavanapakkhe adhippetattā upaladdhabbattā taṃ nasundara’’nti sambandho. ‘‘Itī’’ti vākyaparisamāpanaṃ. ‘‘Yathā appamattakaṃ hoti. Evamevaṃ appamattakaṃ hotī’’ti yojetabbaṃ. ‘‘Tathāhī’’ti tato evāti attho. Paṭṭhānepi=kabaḷīkāroāhāro imassakāyassa āhāra paccayenapaccayo=tivibhatto. Itarathā ‘kabaḷīkāro āhāro āhārasamuṭṭhānānaṃ rūpānaṃ āhārapaccayena paccayo’ti vibhatto siyāti. ‘‘Adhunāvā’’ti imasmiṃ bhave eva. Evaṃ vandanāyapayojanaṃ dīpetvā idāni sesānaṃ piṇḍatthānaṃ payojanaṃ dīpetuṃ ‘‘yasmāpanā’’tiādi vuttaṃ. Tattha, ‘‘āditoviditesatī’’tiādimhi-bhāsissaṃ abhidhammattha saṅgaha-nti padaṃ sutvā viññātesati, ‘‘ussāhojāyati’’. Imaṃ uggahetvā sudullabhe abhidhammatthe ca anāyāsena jānissāma, tammūlakassa ca anupādā parinibbānantassa payojanassabhāgino bhavissāmāti cittuppāda sambhavatoti adhippāyo.

Piṇḍatthānudīpanā niṭṭhitā.



我来 译这段巴利文：
得德即说完全清净各种关联后所得之清净义。同样,由语言表诠力所得之其他义亦是此处所意指。句义为:"不仅对长老无障碍成就义"。"且为诸听闻者把握作用成就"为语法关系。听闻者为听者,彼等。"把握者"即学习者。"由礼敬成就"即由对三宝礼敬之福德成就。
因速行决择中,遮障碍名为现法中应欲之果。现法为第一速行之异熟田。故即使得支持作用,亦唯第一速行思于此摄入,以此意趣故说"成为现法受"。然彼第一速行思即使得支持作用亦应极弱。何故?因未得习行。余思应成有力。何故?因已得习行,应如是见。"因意指七速行分,应得知故彼不妥"为语法关系。"如是"为句终结。应连接"如何微少,如是微少"。"如是"即由彼之义。于发趣论中亦分别说="段食对此身以食缘为缘"。否则应分别说"段食对食所生色以食缘为缘"。"或今"即于此生中。
如是显示礼敬之目的已,今为显示余总义之目的而说"然由于"等。其中,"自初了知已"等中,闻"我将说阿毗达摩义要"之语已了知时,"生起精进"。把握此已,我们将不费力知难得之阿毗达摩义,且将成为以彼为根本之无取般涅槃为终之目的之分享者,此为心生起之意。
总义随释终。

4. Padatthe. ‘‘Bujjhī’’ti aññāsi. ‘‘Etthā’’ti etasmiṃ pade. Ca saddo vākyārambha jotako. Vākyā rambhoti ca mūlavākye yaṃ yaṃ vattabbaṃ avuttaṃ, tassa tassa kathanatthāya anuvākyassa ārambho. Bujjhanakiriyāvuccatiñāṇaṃ. Kathaṃpanaaviparītatthe pavatto sammāsaddo asesa byāpanaṃ dīpetīti pucchāya purimatthame vabyatirekato ca anvayato ca puna vitthārento ‘‘tathāhī’’tiādimāha. Tattha, ‘‘tathāhī’’ti tassa vacanassa ayaṃ vitthāroti joteti. ‘‘Aviparīta’’nti kiriyāvisesana padametaṃ. ‘‘Attano visaye evā’’ti attano ñāṇavisaye eva tesaṃ visayocāti sambandho. Yasmā ekopi dhammo kāladesasantānādibhedena ananta bhedo hoti. Tasmā padesañāṇikā paccekabuddhādayo ekadhammaṃpi sabbākārato jānituṃ na sakkonti. Tenāha ‘‘tehī’’tiādiṃ. Tattha ‘‘sabbākārato’’ti sabhāvato, hetuto, paccayato, phalato, nissandato, kālato, desatotiādinā ākārena. ‘‘Yatthā’’ti yasmiṃ avisayedhamme. ‘‘Te viparītaṃ bujjheyyuṃ, so avisayo nāmadhammonatthī’’tiyojanā. Taṃ vitthārento ‘‘tehī’’tiādimāha. Tattha, ‘‘tiyaddhagate’’ti tīsukālesu gate pavatte. ‘‘Addhāmuttake’’ti kālattayavimuttake. ‘‘Hatthamaṇikeviyā’’ti hattha tale ṭhapitamaṇiratanāniviya. ‘‘Sabbe dhammā’’tiādi pāḷisādhakaṃ. Tattha, ‘‘āpāta’’nti abhimukhaṃ patanaṃ. Ābādhantipi pāṭho, ottharitvā upaṭṭhānanti attho. ‘‘Sabbaññumahābhavaṅga’’nti sabbesaṃsabbaññubuddhānaṃ pacchimabhave paṭisandhito paṭṭhāya pavattaṃ aṭṭhasu mahāvipākesu pathamamahāvipākaṃ bhavaṅga cittaṃ. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ mahābhavaṅge. ‘‘Niccakālaṃ upaṭṭhahantī’’ti sabbakālaṃ upaṭṭhānākāra pattā hutvā tiṭṭhanti. Kasmā, kassaci āvaraṇassa abhāvato. Idaṃpihi ekaṃ upaṭṭhānaṃ nāmāti. ‘‘Āvajjanāyā’’ti manodvārāvajjana cittena. Dhammā mahantā. Bhavaṅgaṃ parittakaṃ. Tasmā parittakaṃ bhavaṅgaṃ ekakkhaṇe mahantānaṃ dhammānaṃ napahotīti codakassa adhippāyo. ‘‘Nacodetabbameta’’nti etaṃ ṭhānaṃ nacodetabbaṃ. ‘‘Paramukkaṃsapattāna’’nti ettha ‘‘ukkaṃso’’ti accuggamo accuttaro. Paramo ukkaṃso paramukkaṃsotiviggaho.

Evaṃ sammāsaddassa atthaṃ vicāretvā idāni saṃsaddassa atthaṃ vicārento ‘‘saṃsaddopanā’’tiādimāha. Tattha, ‘‘upasaggo’’ti upasaggapadaṃ. ‘‘Paṭivedhadhammesū’’ti paṭiccasamuppādādīnaṃ paṭivijjhanaññāṇesu. Natthi ācariyo etassāti anācariyo. Samāsante kakārena saha anācariyako. Anācariyakassa bhāvo anācariyakatā. Taṃ anācariyakataṃ. Tatīyā ruppasamāpatti nāma ākiñcaññāyatanajjhānaṃ. Taṃ bhagavā āḷārassa santike uggaṇhāti. Catutthāruppasamāpatti nāma nevasaññā nāsaññāyatanajjhānaṃ. Taṃ udakassasantike uggaṇhātīti vuttaṃ ‘‘āḷārudakamūlikā’’ti. ‘‘Analaṅkaritvā’’ti āvajjanasamāpajjanādivasena analaṅkaritvā. Anāsevitvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Chaḍḍitattā’’ti etāsamāpattiyonālaṃ bodhāya, atha kho yāvadeva tatīya catutthāruppabhavappaṭilābhāya saṃvattantīti evaṃ ādīnavaṃ disvā chaḍḍitattā. ‘‘Bujjhanakiriyāyā’’ti paṭivedhaññāṇassa. ‘‘Kuto paṭivedhadhammā’’ti tā kuto paṭivedhadhammā honti. Paṭivedhadhammā eva ca buddhabhāvāyapadaṭṭhānāhontīti adhippāyo.


我来翻译这段巴利文：
4. 词义中。"觉悟"即了知。"此中"即于此词中。"及"字表示句子开始。句子开始即于根本句中对应说而未说者,为说彼彼义而开始随句。觉悟作用即说智。
问:如何无倒义中运行之"正"字显示无余遍满?对此问以前义从差别及随顺而再详说"如是"等。其中,"如是"表示此为彼语之详说。"无倒"为此作用特征词。"唯于自境中"即唯于自智境中为彼等境,为语法关系。因即一法由时、处、相续等差别成无量差别。故部分智者如独觉佛等不能从一切行相知一法。故说"彼等"等。其中"从一切行相"即从自性、因、缘、果、流出、时、处等行相。"于何处"即于何非境法。句义为:"彼等应颠倒觉知,彼非境名法不存在"。详说此而说"彼等"等。其中,"行于三世"即行于三时中。"离三世"即离三时。"如掌中宝珠"即如置于掌中之宝珠。"一切法"等为圣典证明。其中,"现起"即向前生起。又读作"压制",意为覆盖而现起。"一切知大有分"即一切诸正等觉者最后有中从结生起所转起八大异熟中第一大异熟有分心。"其中"即于彼大有分中。"常时现起"即成为达到一切时现起相而住。何故?因无任何障碍。此亦名为一现起。"转向"即意门转向心。诸法广大,有分狭小,故狭小有分于一刹那不及广大诸法,此为质难者意趣。"此不应质难"即此处不应质难。"达最胜"中,"胜"为超升、最上。最胜胜为最胜,为语析。
如是观察"正"字之义已,今观察"等"字之义而说"然等字"等。其中,"前缀"即前缀词。"通达诸法"即通达缘起等之通达智。无师者为无师。复合词末与k音合为无师者。无师者之状态为无师性。彼无师性。第三无色定名为无所有处定。世尊于阿罗罗处学彼。第四无色定名为非想非非想处定。于郁陀迦处学彼,故说"以阿罗罗郁陀迦为根本"。"未庄严"即未以转向、入定等方式庄严。即说未习修。"已舍弃"即见彼等定非为觉悟,然唯导至获得第三第四无色有,如是见过患已舍弃。"觉悟作用"即通达智。"何来通达诸法"即彼等何来是通达诸法。通达诸法即为成佛之足处,此为意趣。


Pāḷiyaṃ. ‘‘Pubbe ananussutesudhammesū’’ti imasmiṃ bhave ito pubbe kassacisantike ananussute sucatussacca dhammesu. ‘‘Abhisambujjhī’’tipade abhisambodhisaṅkhātaṃ arahattamaggaññāṇaṃ vuttaṃ. Tadeva ñāṇaṃ sabbaññutaññāṇassa padaṭṭhānaṃ hoti. Tappaccayā tadanantarā evasabbaññutaññāṇaṃ pātubbhavatīti vuttaṃ ‘‘tattha ca sabbaññutaṃ pāpuṇātī’’ti. ‘‘Tadanantarā’’ti ca arahatta maggavīthiyāca catunnaṃ paccavekkhana vārānañca anantare kāleti attho. ‘‘Nimittatthe’’ti nimitta hetvatthe. ‘‘Bhumma’’nti aṭṭhakathāsuāgataṃ sattamīvibhattiyānāmaṃ. Tāsu hi paccattavacanaṃ, upayogavacanaṃ, karaṇa vacanaṃ, sampadāna vacanaṃ, nissakkavacanaṃ, sāmivacanaṃ, summavacananti evaṃ anukkamena sattannaṃ vibhattīnaṃ nāmāni āgatānīti.

‘‘Dasabalaññāṇesū’’ti ṭhānāṭhāna kosallaññāṇādīsu dasa ñāṇabalesu. ‘‘Vasibhāva’’nti ettha attano vasaṃ vattetuṃ samatthatā saṅkhātosatti viseso vasonāma. Vaso etassa atthīti vasī-vasigaṇehītiādīsuviya. Vasino bhāvo vasibhāvo. Taṃ vasibhāvanti attho. Tenāha ‘‘vasibhāva’’nti issarabhāvanti. Katthaci pana ‘‘vasī’’ti itthiliṅgapadaṃpi dissati=tatrimā pañcavasiyo āvajjanavasīsamāpajjanavasī=tiādīsu.

Sammāsambuddhapada.



我来翻译这段巴利文：
在圣典中。"于前未闻诸法"即于此生中在此前未从任何人处所闻之四圣谛法中。于"正觉"词中说名为现证之阿罗汉道智。彼智即为一切知智之足处。由彼为缘,紧接其后即生起一切知智,故说"于彼中得一切知"。"其后"即于阿罗汉道心路及四省察次第之后时为义。"于相义"即于相因义。"处格"即注释书中所来第七格之名。因于彼等中依次而来主格、对格、具格、与格、从格、属格、处格如是七格之名。
"于十力智"即于处非处善巧智等十种智力中。"自在性"中,称为能令转入自力之特殊能力名为自在。有自在者为自在,如"属自在群"等。自在者之状态为自在性。彼自在性为义。故说"自在性"即主宰性。然某处亦见"自在"为阴性词,如"此中有五自在:转向自在、入定自在"等。
正等觉词竟。

5. Atulapade . Anekehiguṇapadehi pavattitāvandanā ‘‘anekaguṇapadavisayānāma’’. ‘‘Itikiṃdutīyenā’’ti iti tasmā dutīyena atulapadena kiṃ payojanaṃ atthīti attho. ‘‘Nana samatthā’’ti nasamatthā na hotīti yojanā. Samatthā evāti adhippāyo. ‘‘Mattakārino’’ti pamāṇakārino. ‘‘Thero ca tesaṃ aññataro’’, tasmā mattaṃ na karoti, dutīyaṃ atula padaṃ āharīti adhippāyo. ‘‘Apicā’’ti kiñci vattabbaṃ atthīti attho. ‘‘Nakevalaṃ vandanāya antarāyanīvāraṇameva icchi tabbaṃ hotī’’ti yojanā. ‘‘Vandanāyā’’ti vandanāhetu. Sopi paññāpāṭavādi attho. ‘‘Ganthapārisuddhiyā’’ti ganthadosānāma padadosa vākyadosa atthadosādayo atthi. Tehi dosehi imassa ganthassa pārisuddhiyā. Kathaṃ pana vandanāya paññāpāṭavādi atthosambhavatīti vuttaṃ ‘‘anussatiṭṭhānesū’’tiādi. Anussatiṭṭhānāni nāma buddha dhamma saṅghasīlādīni. Cittasamādhānaṃ āvahatīti cittasamādhānāvaho. ‘‘Tikkhāsūrāhutvāvahatī’’ti gambhīresu attha byañjana padesu amandā vissaṭṭhā hutvā vahati. ‘‘Tadatthāyapī’’ti paññāpāṭavādi atthāyapi. Guṇanāmapadānaṃ guṇatthonāmaviggaha vākyesu pākaṭo, siddhapadesu apākaṭo. Tasmā tāni viggahatthaṃ ajānantānaṃ santike nāma mattāni sampajjantīti vuttaṃ ‘‘yathāvutta vacanatthayogepi…pe… pavattattā’’ti. ‘‘Sabhāvaniruttiṃ jānantāna’’nti māgadha bhāsaṃ jānantānaṃ. Māgadhabhāsāhi mūlabhāsāti ca ariyabhāsāti ca māgadhabhāsāti ca pāḷibhāsāti ca dhammaniruttīti ca sabhāvaniruttīti ca vuccati. ‘‘Bhāvatthasuñña’’nti ettha guṇanāmānaṃ guṇattho bhāvattho nāma. So evasakatthoti ca vacanatthoti ca viggahatthoti ca vuccati. Kiriyanāmādīsūpi esevanayo. ‘‘Satthū’’ti satthuno. ‘‘Samaññāmatta’’nti nāmasaññāmattaṃ bhavituṃ nārahati. Tathāhi anāthapiṇḍikoseṭṭhi rājagahaṃ anupatto buddho loke uppannoti sutvā udānaṃ udānesi=ghosopi kho esodullabho lokasmiṃ yadidaṃ buddho=ti. Tasmā buddhoti nāmaṃpi loke mahantaṃ sudullabhaṃguṇapadaṃ hoti. Sammāsambuddha nāmevattabbamevanatthīti. ‘‘Sabhāvaniruttiṃ ajānantānaṃ pana padasahassaṃ vuccamānaṃpī’’ti tiṭṭhatu ekaṃ atulapadaṃ, padasahassaṃpi vuccamānaṃ satthusamaññāmattameva sampajjati. Tādisāhi janā idaṃ loke mahantaṃ guṇapadantipi najānanti. Bhāvatthaṃ kiṃjānissanti.


我来翻译这段巴利文：
5. 无比词中。以多种功德词而起之礼敬名为"多功德词境"。"故第二何"即故以第二无比词有何目的为义。"非不能"为语法关系为非不能。即是能够为意趣。"作限量"即作度量。长老为彼等之一,故不作限量,引第二无比词为意趣。"复次"即有所当说为义。句义为:"不仅应欲礼敬之遮障碍"。"由礼敬"即因礼敬。彼亦为慧锐利等义。"著作清净"即著作过失名为词过、句过、义过等。由彼等过失此著作之清净。
问:如何由礼敬而有慧锐利等义?故说"于随念处"等。随念处名为佛、法、僧、戒等。引生心定为心定引生。"成锐利迅速而引生"即于甚深义文词中成为不钝、明显而运行。"为彼义亦"即为慧锐利等义亦。功德名词之功德义于语析句中明显,于成就词中不明显。故对不知彼等语析义者成为仅有名称,故说"即使有如所说语义相应...乃至...运行故"。"知自性语词者"即知摩揭陀语者。因摩揭陀语说为根本语、圣语、摩揭陀语、圣典语、法语词、自性语词。"离实义"中,功德名之功德义名为实义。彼即说为自义、语义、语析义。于作用名等中亦同此理。"导师"即导师的。"仅共称"即不应唯成名想而已。如是富楼那长者到达王舍城(现在印度比哈尔邦首府巴特那),闻佛出世已而说感叹:"此声亦实难得于世间,即是佛"。故佛之名亦成为世间甚难得之功德词。更不必说正等觉之名。"然对不知自性语词者,即使说千词"即且置一无比词,即使说千词亦唯成为导师共称。因如是诸人不知此为世间甚大功德词,如何能知实义。


‘‘Atulo’’ti aññena so asadisoti vā, añño vātena sadisotassanatthītivā, - dvidhāpiattholabbhati. Sādhakagāthāyaṃ ‘‘paṭipuggalo’’ti yugaggāhīpuggalo. Kiñcāpi makkhali pūraṇādayo visuṃvisuṃ - ahaṃ sabbaññū sabbadassāvī - tica, ahaṃ sammāsambuddho-tica paṭijānantā yugaggāhino hutvā vicaranti. Dhammato pana sineru pabbata rājassa santike sakkhara kathalāniviyasampajjantīti. ‘‘Anacchariya’’nti natāva accharitabbaṃ hotīti attho. ‘‘Buddhabhūtassā’’ti buddhabhāvaṃ bhūtassapattassa. ‘‘Yaṃ buddha bhūtassa atulattaṃ, etaṃ anacchariya’’nti yojanā. Yadi cetaṃ anacchariyaṃ hoti, katamaṃ pana tāva acchariyaṃ bhavatīti āha ‘‘sampatijātassā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘sampatijātassā’’ti ajjevajātassapi assa bhagavato. Kathaṃ atulatā paññāyatīti āha ‘‘tadāhī’’tiādiṃ. ‘‘Ekaṅgaṇānī’’ti ekatalāni. Tadāhi bodhisattassapuññānubhāvena atimahanto obhāso pātubbhavati. = Uḷāro obhāso pāturahosi atikkammadevānaṃ devānubhāva=ntihi vuttaṃ. Tena obhāsena pharitā sabbe pathavi pabbatādayo jātiphalikakkhandhāviya suppasannā honti. Dasasahassa cakkavāḷāni ekatalaṃ hutvā paññāyanti. Tena vuttaṃ ‘‘anekāni cakkavāḷasahassāni ekaṅgaṇāni ahesu’’nti. ‘‘Paramāya pūjāyāti thutimaṅgalavacanapūjāya. ‘‘Lokassā’’ti sabba sattalokato. Evaṃ acchambhi vācaṃ nicchāresi dhammatāya sañcoditattāti adhippāyo. Tattha ‘‘acchambhivāca’’nti visāradavācaṃ. Āsabhiṃ vācantipi pāṭho. Uttamavācanti attho. ‘‘Nicchāresī’’ti udāharati. Idampi anacchariyaṃ, aññaṃ pitato acchariyataraṃ atthīti dassetuṃ ‘‘yadāpanā’’tiādi āraddhaṃ. Pāramitā guṇehi tena sadiso kocinattheva thapetvā aññe ca mahābodhi satteti adhippāyo . ‘‘Assā’’ti tena sadisassa. ‘‘Natthibhāvo dīpetabbo’’ti sambandho. ‘‘Dīpetabbo’’ti buddhavaṃsapāḷito āharitvā dīpetabbo. ‘‘Kutosāvakabodhisattānaṃ satasahassaṃ sakkhissatī’’ti yojanā. Pāramiyo pakārenavicinanti etenāti pāramipavicayo. Ñāṇaṃ. Taṃpanañāṇaṃ mahābodhisattānaṃ eva uppannaṃ nahoti. Paccekabodhisatta sāvakabodhisattānaṃpi uppannameva. Tadeva ca sabbesaṃpi bodhisattānaṃ niyatabyākaraṇappaṭilābhe padhānakāraṇanti dassetuṃ ‘‘sāvakabodhisattāpī’’tiādi vuttaṃ. Tattha bodhivuccativimokkhaññāṇaṃ. Ariyamaggassetaṃ nāmaṃ. Bodhimhisajanti laggantīti bodhisattā. ‘‘Laggantī’’ti tappaṭilābhatthāya niyata cittā hontīti attho. Bodhi atthāya paṭipannā sattā bodhisattātipi yujjati. Buddha suññepiloke kammassakatāñāṇe ṭhatvā vaṭṭadukkhato mokkhadhammapariyesino sattāti vuttaṃ hoti. ‘‘Sambhāra dhamme’’ti dasavidhe pārami dhamme. Vaṭṭaṃ anusaranti anugacchantīti vaṭṭānusārino. Pathaviyaṃ paṃsucuṇṇāni viya pakatiyā vaputhubhūtājanāti puthujjanā. Mahantāputhujjanāti mahāputhujjanā. Vaṭṭānusārino ca te mahāputhujjanācāti samāso. Tesaṃ bhāvoti viggaho. Ayaṃ bhāvoyeva tesaṃ bhūmīti ca vuccati. Atthato pana mokkhadhammanirapekkhatā eva. Acchandikatātipi vuccati. ‘‘Okkantā’’ti paviṭṭhā. Tayoniyatā, bodhisattaniyato ca cūḷasotāpannaniyato ca ariya sotāpannaniyato ca. Tattha bodhisattaniyato bodhisambhārabalena siddho. Cūḷasotāpanna niyato paccayākārānubodhaññāṇabalena. Ariyasotāpanna niyato sotāpatti maggaññāṇa balena.

我来翻译这段巴利文：
"无比"即彼与他无等或者无他与彼相等,两种义皆可得。证明偈中"对比人"即寻求对手之人。虽然末伽梨、富兰那等各自宣称"我是一切知者、一切见者"及"我是正等觉者"而作为寻求对手者游行。然依法而言,彼等于须弥山王前如砂石块。"非希有"即不应称奇为义。"成佛者"即成就、达到佛性者。句义为:"成佛者之无比性,此为非希有"。若此为非希有,何者为应称奇?故说"初生"等。其中"初生"即今日方生之世尊。云何显现无比性?故说"尔时"等。"一平地"即同一平面。
尔时因菩萨之福德威力而生极大光明。如说="殊胜光明出现,超越诸天之天威力"。由彼光明所遍满之一切大地山等如生水晶聚般极为明净。万千世界显现为一平面。故说"无数千世界成为一平地"。"最上礼敬"即赞叹吉祥语之礼敬。"于世间"即从一切有情世间。如是发无畏语,因被法性所促为意趣。其中"无畏语"即勇敢语。又读作"牛王语",意为最上语。"发"即说出。此亦非希有,有更胜希有,为显示此而开始"然当"等。由波罗蜜功德,无有与彼相等者,除其他大菩萨为意趣。"彼"即与彼相等者。"无有性应显示"为语法关系。"应显示"即引佛种圣典而应显示。句义为:"何况声闻菩萨十万能?"。
以方便观察波罗蜜为波罗蜜观察。智。然彼智不唯生于大菩萨,亦生于独觉菩萨声闻菩萨。彼即为一切菩萨获得决定授记之主因,为显示此而说"声闻菩萨亦"等。其中觉说为解脱智。此是圣道之名。执著、依止于觉为菩萨。"执著"即为获得彼而心决定为义。为觉而行道之有情为菩萨亦适合。即说于无佛世间住于业所有性智而寻求出离轮回苦之法之有情。"资粮法"即十种波罗蜜法。随顺、随行轮回为轮回随行者。如地上尘末般本性为异生为凡夫。大凡夫为大异生。轮回随行者及彼等大凡夫为复合词。彼等之状态为语析。此状态即说为彼等之地。就义而言即是不期待解脱法。亦说为无欲求性。"入"即进入。三种决定者:菩萨决定者、小预流决定者、圣预流决定者。其中菩萨决定者由菩提资粮力成就。小预流决定者由缘起随觉智力。圣预流决定者由预流道智力。

 Tesu bodhisattaniyato idha adhippetoti vuttaṃ ‘‘ekena pariyāyenā’’tiādi. Vattabbamevanatthitesaṃ dvinnaṃ bodhisattānaṃ pārami pavicayaññāṇa sampattiyā vinā niyatabyākaraṇa lābhā saṅkāya eva abhāvatoti adhippāyo.

Padasiddhivicāreyaṃ vuttaṃ vibhāvaniyaṃ=tulāyasamitotulyo. Tulyo eva tuloyakāra lopavasenā=ti. Taṃsandhāya ‘‘ya kārassavāvasenā’’ti vuttaṃ. Yañcavuttaṃ tattheva=athavāsamītatthe akārapaccayavasena tulāyasamītotulo=ti. Taṃ sandhāya ‘‘akārassavāvasenā’’ti vuttaṃ. Tattha ‘‘tulāyā’’ti loke dhāraṇatulāsadisāya paññāyāti attho. ‘‘Samīto’’ti samaṃ kato. Nahi tulasaddo bhavituṃ nayutto. Yutto evāti adhippāyo. Kathaṃ viññāyatīti āha ‘‘tulayitu’’ntiādiṃ. Tatthahi ‘‘tulayituṃ asakkuṇeyyo’’tivacanena tassakammasādhanattaṃdasseti. ‘‘Kammasādhanenevā’’ti pubbe-tulayitabbo aññena saha pamitabboti tuloti evaṃ idhavuttena kamma sādhana vacanattheneva. ‘‘Tadatthasiddhito’’ti tassa vibhāvaniyaṃ vuttassa duvidhassa atthassa siddhito. ‘‘Tato’’ti tulasaddato. Cintāya kiṃ payojanaṃ atthi. Natthiyevāti adhippāyo. Vadati sīlenāti vattā. Vādī puggalo. Vattuno icchāvatticchā. Vattuṃ icchāvatticchātipivadanti. Vatticchaṃ anugato sammuti saṅketavohāra siddhattāti samāso. ‘‘Eta’’nti etaṃ dvidhāsiddhavacanaṃ. ‘‘Ce’’ti cevadeyya. ‘‘Nā’’ti nayuttaṃ. ‘‘Yathāsuta’’nti tula iti sutaṃ. ‘‘Yutta’’nti yathāsuta niyāmeneva yuttaṃ vajjetvā. ‘‘Assutassā’’ti dhāraṇatulāpariyāyassa itthiliṅgatulāsaddassa. Tatoyevayakāra yuttassatulyasaddassa ca assutassa. Itthiliṅgesati, tatopi eko akāroti katvā samītatthe dutīyo taddhita akāropi assutoyevanāmahoti. ‘‘Parikappanāyā’’ti parikappetvā kathanāya. Payojanābhāvato na yuttantisambandho. Atulapadaṃ.



我来 译这段巴利文：
其中菩萨决定者此处为所意,故说"以一方便"等。对彼二菩萨无可说,因无波罗蜜观察智圆满,故无得决定授记之疑虑为意趣。
在词成就考察中,于光明论说="与秤相等为等。等即是等,以省略y音"。关于此说"由y音省略"。又于彼处说="或于相等义中由a音词尾故,与秤相等为等"。关于此说"由a音省略"。其中"以秤"即如世间称量之秤般之慧为义。"相等"即成平等。因等字不应不存在。即是应存在为意趣。云何得知?故说"称量"等。因此中以"不可称量"之语显示彼为业成就。"唯以业成就"即如前"应被称量,应与他一起度量为等",如是此处所说唯以业成就语义。"由彼义成就"即由彼光明论所说二种义之成就。"由彼"即由等字。思考有何目的?即无目的为意趣。
依说为说者。说者人。说者之欲为说欲。亦说欲说为说欲。随顺说欲因共许、约定、言说成就故为复合词。"此"即此二种成就语。"若"即若说。"非"即不应。"如闻"即闻为等。"应"即舍如闻之规则而应。"未闻"即称量秤之义阴性秤字。由彼故y音相应之等字亦未闻。于阴性中,由彼而一a音,如是于相等义中第二接尾a音亦名为未闻。"假设"即假设而说。由无目的故不应为语法关系。
无比词竟。

6. Evaṃ dvinnaṃ padānaṃ padattha saṃvaṇṇanaṃ katvā idāni tesaṃyeva atthuddhārasaṃvaṇṇanaṃ karonto ‘‘imehi panā’’tiādimāha. Tattha ‘‘sampadā’’ti sampattiyo. ‘‘Bodhisambhārasambharaṇaṃ nāma’’ samatiṃ sapāramīnaṃ paripūraṇaṃ. ‘‘Mahāvajiraññāṇa’’nti bhagavato āsavakkhayaññāṇampi vuccati. Tassa pubbabhāge buddhabhāvatthāya anupadadhammavipassanāvasena chattiṃsa koṭi satasahassa saṅkhānaṃ devasikaṃ vaḷañjanakapphalasamāpattīnaṃ pubbabhāga vipassanāñāṇampi mahāvajiraññāṇanti vuccati. Sabbampetaṃ mahāṭīkāyaṃ vuttaṃ. ‘‘Mahābodhiyā’’ti sabbaññu buddhānaṃ abhisambodhi saṅkhātassa aggamaggaññāṇassa. Pahiyyanti pahātabbā dhammā etenāti pahānaṃ. Pajahanti pahātabbedhammeetenātivā pahānanti katvā taṃ aggamaggaññāṇampitaṃ vipassanāñāṇampi pahānanti vuccatīti iminā adhippāyena ‘‘pahānasampadāyaṃ vā sā saṅgahitā’’ti vuttaṃ. Pañcasīlāni. Pāṇātipātassa pahānaṃsīlaṃ, veramaṇisīlaṃ, cetasikaṃsīlaṃ, saṃvarosīlaṃ, avītikkamosilantiādīsuviya etthahi pahānasīlaṃ nāma yathā vuttena atthena veramaṇisīlamevāti yujjati. Pahānaṃ nāma kocidhammo nahotīti adhippāye pana satipahāna sīsena pahānasādhakaṃ tadevañāṇadvayaṃ upacārenapahānanti gahetabbaṃ. Itarathā pahānasampadā nāma asārā aphalāti āpajjeyyāti. Paccekabuddha buddhasāvakā kilese pajahantāpi vāsanāya saha appajahanato citta santāne mohavāsanāya vijjamānattā sabbaññu bhāvaṃ nagacchanti. Tasmā yathātesaṃ kilesappahānaṃ pahānasampadā nāma nahoti. Natathāsabbaññubuddhānanti āha ‘‘sahavāsanāyā’’tiādiṃ. Vibhāvaniyaṃñāṇasampadā pathamaṃ vuttā. Tato pahāna sampadā. Ṭīkāyaṃ pana pahānasampadā pathamaṃ vuttā. Tato adhigama sampadānāma vuttā. Tato ñāṇasampadā. Pahānasampadāyañca aggamaggaññāṇaṃ dassitaṃ. Adhigama sampadāti ca sabbaññutaññāṇappaṭilābho vutto. Ñāṇasampadāyampana tehi dvīhi ñāṇehi avasesānidasabalaññāṇādīnisabbaññāṇānidassitāni. Idhapi ṭīkānayameva sambhāvento ‘‘pahānasampadāyevapanā’’tiādimāha. ‘‘Sabbaññutaññāṇappadaṭṭhāna’’nti sabbaññutaññāṇassapadaṭṭhānaṃ, āsanna kāraṇaṃ. ‘‘Na hi maggaññāṇato aññā pahānasampadānāma atthi’’. Paramatthato natthīti adhippāyo. Idañca visuddhimagge=pahānanti koci dhammonāma natthi aññatra vuttappakārānaṃ pāṇātipātādīnaṃ anuppādamattato=ti āgatattā vuttaṃ. Pahāyakadhammasamādānena pana pahātabba dhammānaṃ anuppādo nāma ekopaṇīta dhammohoti. Ekaṃ santi padaṃ hoti. Tathāhi vuttaṃ paṭisambhidā magge=uppādo bhayaṃ , anuppādo khemanti santipade ñāṇaṃ. Pavatti bhayaṃ, appavatti khemanti santipadeñāṇa=nti. Tadaṅgappahānaṃ panatadaṅgaanuppādo nāma. Vikkhambhanappahānaṃ vikkhambhana anuppādo nāma. Samucchedappahānaṃ samuccheda anuppādo nāmāti vattabbaṃ. Idha pana anuppāda sampāpakaṃ vipassanā ñāṇañca maggaññāṇañca upacārena pahānanti adhippetaṃ. Kasmā, upariñāṇa sampadādīnaṃ paccayattāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Sampadāsaṅkaro’’ti sampadāsambhedo, sampadāsammisso. ‘‘Ñāyāgata’’nti yuttito āgataṃ. ‘‘Sīlādiguṇehī’’ti sīla samādhi paññā vimutti vimuttiññāṇadassana guṇehi. ‘‘Iddhidhammehī’’ti iddhividhābhiññādīhi iddhiguṇehi.

我来翻译这段巴利文：
6. 如是作二词之词义解释已,今为作彼等之义归纳解释而说"然以此"等。其中"圆满"即诸成就。"积集菩提资粮"名为圆满三十波罗蜜。"大金刚智"即说世尊之漏尽智。于其前分为佛性故,以随顺法观察方式,三千六百万数日常受用之果定的前分观智亦说为大金刚智。此一切于大复注中说。"大菩提"即一切知佛之现等觉所称之最上道智。
由此断应断之法为断。或由此断应断之法为断,如是彼最上道智及彼观智亦说为断,以此意趣故说"或摄于断圆满中"。五戒中,断杀生为戒、离戒、心戒、律仪戒、不违犯戒等中,此中断戒名为如所说义即是离戒为适当。若意为断非某一法,则以断为首而应以譬喻取彼二智为断。否则断圆满应成为无实无果。独觉佛与佛弟子虽断烦恼,因不与习气俱断故,于心相续中有痴习气存在故不至一切知性。故如彼等之断烦恼不名为断圆满。不如是诸一切知佛,故说"与习气"等。
于光明论中先说智圆满。次说断圆满。然于复注中先说断圆满。次说称为证得圆满。次说智圆满。于断圆满中显示最上道智。证得圆满即说获得一切知智。然于智圆满中显示由彼二智余之十力智等一切智。此中亦尊重复注之理趣而说"然断圆满"等。"一切知智足处"即一切知智之足处,近因。"因无异于道智之断圆满"。意为胜义上无。此因清净道论中说="断名非某一法,唯除如所说杀生等之不生起"而来。然由受持断法故,应断法之不生起名为一殊胜法。成为一寂静处。如是于无碍解道中说="生起为怖畏,不生起为安稳,此为寂静处智。转起为怖畏,不转起为安稳,此为寂静处智"。然应说彼分断为彼分不生起。镇伏断为镇伏不生起。正断为正不生起。然此中以譬喻意指令达不生起之观智及道智为断。何故?应知因为上位智圆满等之缘。"圆满混杂"即圆满差

 ‘‘Lakkhaṇānubyañjanappaṭimaṇḍitassā’’ti dvattiṃsa mahāpurisalakkhaṇehi ca asīti khuddakalakkhaṇehi ca paṭimaṇḍitassa. ‘‘Āsayo’’ti citta santāne adhisayito icchāviseso. ‘‘Ajjhāsayassā’’ti alobhajjhāsayādikassaajjhāsayassa. ‘‘Uḷāratā’’ti paṇītatā. ‘‘Hitajjhāsayatā’’tihitakāmatā. Aparipāka gatindriyānaṃ sattānaṃ indriyaparipākakālāgamanañca ettha vattabbaṃ. ‘‘Abhiññātāna’’nti atipākaṭānaṃ. ‘‘Dvepahānasampadā’’ti dvepahāna sampadā ñāṇasampadā. Sammāsambuddhapade. ‘‘Sāmaṃ saccāni abhisambujjhī’’ti ettha abhisambodhisaṅkhātaṃ aggamaggaññāṇaṃ gahitaṃ. Tañca pahānakiccappadhānaṃ hoti. ‘‘Tattha ca sabbaññutaṃ patto’’ti ettha sabbaññutaññāṇaṃ. ‘‘Balesu ca vasibhāva’’nti ettha dasabalaññāṇāni gahitāni. Tena vuttaṃ ‘‘dve…pe… sammāsambuddhapadenavibhāvitā’’ti.

Sampadāniṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"庄严以相好"即庄严以三十二大人相及八十种小相。"意乐"即心相续中所依止之特殊意欲。"增上意乐"即无贪增上意乐等增上意乐。"殊胜性"即妙善性。"利益意乐性"即欲求利益性。此中亦应说诸根未成熟有情之根成熟时至。"著名"即极明显。"二断圆满"即二种断圆满智圆满。
于正等觉词中。"自证诸谛"中取名为现等觉之最上道智。彼以断作用为主。"于彼中得一切知"中为一切知智。"于诸力得自在"中取十力智。故说"二...乃至...由正等觉词而显示"。
圆满竟。


7. Sasaddhammagaṇuttamapade. Yathā=sasaṅghaṃlokanāyakaṃ namassissaṃ=ti etthasahasaddassa samavāyatthattā ahaṃlokanāyakañca saṅghañca namassissanti evaṃ samavāyattho viññāyati. Tathā idhapi sammāsambuddhañcasaddhammañca gaṇuttamañca abhivādiyāmīti evaṃ kiriyāsamavāyattho sahasaddena dīpitoti dassetuṃ ‘‘dūratohaṃ…pe… evamidaṃ daṭṭhabba’’nti vuttaṃ. ‘‘Ida’’nti sasaddhammagaṇuttamapadaṃ. Ettha ca‘‘samavāyo’’ti dvinnaṃ tiṇṇaṃ bahūnaṃ vā atthānaṃ ekasmiṃ dabbevā guṇevākiriyāyavāsamaṃ avecca ayanaṃpavattanaṃ samavāyo. Paccānutāpa paccānumodanādiṭhānesu=ahaṃ pubbedānaṃ nadadissaṃ, sīlaṃ narakkhissaṃ. - Anekajāti saṃsāraṃ sandhāvissa=ntiādinā atītepikāle anāgatavacanaṃ payujjatīti āha ‘‘namassissa’’nti namassiṃti. ‘‘Guṇībhūtāna’’nti samāsapade visesanabhūtānaṃ, appadhānabhūtānanti attho. Abbhūta tabbhāvecāyaṃ īkāro. Yathā, kāko setī bhavati, bako kaṇhībhavatīti. Ettha ca ‘‘setī bhavatī’’ti asetapubbo setobhavati. ‘‘Kaṇhībhavatī’’ti akaṇhapubbo kaṇhobhavatīti attho. Tathā idhapi. Buddhaṃ dhammañca saṅghañcavanditvā-tiādīsu visuṃvisuṃ padhānattā aguṇabhūtāpi dhammasaṅghā idhasamāsapade aññapadatthassaguṇabhūtāhonti. Ayaṃ abbhūtatabbhāvattho nāma. ‘‘Abhivāditabhāvo’’ti vutte tapaccayassa bahulaṃ atītakālavisayattā pubbeganthārambhakāle dhamma saṅghānaṃpi therassa vandanāsiddhi dassitā hoti. ‘‘Abhivādetabba bhāvo’’ti vuttepana tabbapaccayassakālasāmaññavisayattāna tathā dassitā hoti. Dānaṃ dātabbaṃ, sīlaṃ rakkhitabbantiādīsu viya dhammasaṅghānāmasabbakālaṃpi abhivādetabbāti. Evaṃ dhammasaṅghānaṃ sabbakālaṃpi abhivādanārahaguṇo eva dassitoti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘tatthā’’tiādi vuttaṃ. Tattha, ‘‘abhivādana’’nti idaṃ kiriyāsamavāyadassanato vuttaṃ. Kālavisesaṃ pana nadīpetiyeva. ‘‘Attano nidassanenā’’ti saputtadāro āgatoti attanā nīharitvā dassitena payogena. Sohi payogo kiriyā samavāyasseva. Naguṇasamavāyassāti. Ettha ca therassa vandanāvacane thero imehi yevapadehi ratanattayaṃtīhidvāre hivandatīti gahetvā ‘‘abhivādiyā’’ti ettha abhivādiyādhīti ca atthaṃ nīharanti. Appadhāna kiriyāpade pana tadattha nīharaṇaṃ asambhāvento ‘‘apicā’’tiādimāha. Tattha ‘‘apicā’’ti kiñci vattabbaṃ atthīti atthajotane ayaṃ nipātasamudayo. ‘‘Ganthappaṭiññāyā’’ti ganthappaṭiññāvacanena. ‘‘Sahaghaṭetvā’’ti ekato sambandhitvā.

Vacanatthe . Sadhano puriso, dhanavāpuriso-ti ādayo samāsataddhitasaddā yebhūyyena atissayattha dīpakā honti. Nahi appakena dhanena tathā voharanti. Tasmā idhāpi tathā rūpaṃ atissayatthaṃ dassetuṃ ‘‘attanānimmitena…pe… saraṇabhūtenā’’ti vuttaṃ. Tattha, ‘‘attanānimmitenā’’ti attanā uppāditena. ‘‘Nahī’’tiādinā tadatthameva byatirekato vivarati. Tattha, ‘‘paranimmitenā’’ti buddhanimmitenāti adhippāyo. ‘‘Tathā thomana’’nti sasaddhamma gaṇuttamanti thomanaṃ. ‘‘Idaṃpī’’ti dutīyattha sampiṇḍane ayaṃpikāro. Nakevalaṃ purimapadadvayameva satthu asādhāraṇaguṇapadaṃ hoti. Atha kho idaṃpi padaṃ satthu paccekabuddhādīhi asādhāraṇa padamevahotīti yojanā.


我来 译这段巴利文：
7. 于具法及最上众词中。如"我将礼敬具众世间导师"中,因sa(具)字义为和合,而知义为"我将礼敬世间导师及僧众",如是了知为和合义。如是此中亦以sa字显示"我敬礼正等觉者及正法及最上众"如是为动作和合义,为显示此而说"我从远处...乃至...如是应见此"。"此"即具法及最上众词。此中"和合"即二、三或多义于一实体或功德或动作中同等趋入、运行为和合。于后悔、随喜等处如"我前不布施,不持戒。-经历无数生轮回"等,于过去亦用未来语,故说"将礼敬"即礼敬。"为修饰"即于复合词中为修饰语,为非主要之义。此ī音表非本来如此而成如此。如:乌成白,鹭成黑。此中"成白"即本非白而成白,"成黑"即本非黑而成黑为义。如是此中亦然。于"礼敬佛法僧"等中,因各别为主要,虽法僧非修饰,于此复合词中为他词义之修饰。此名为非本来如此而成如此义。说"已敬礼性"时,因ta词尾多用于过去时,故显示先前著作开始时对法僧之礼敬已成就。然说"应敬礼性"时,因tabba词尾用于普遍时,故不如是显示。如"应行布施、应持戒"等,法僧皆时应敬礼。如是显示法僧一切时皆具应敬礼功德,为显示此义而说"于彼"等。其中,"敬礼"此由显示动作和合而说。然不显示特定时间。"以己为例"即如"带妻子来"以自己引出所显示之用例。因彼用例唯为动作和合。非为功德和合。此中于长老礼敬语中,取长老以此等词于三门礼敬三宝,而引出"敬礼"即"敬礼矣"之义。然于非主要动作词不能引出彼义故说"复次"等。其中"复次"即有所当说为义之此词组合。"著作宣说"即以著作宣说语。"俱结合"即一起连结。
于语义中。如"有财人、富人"等复合词及接尾词多表示殊胜义。因以少财不如是称呼。故此中亦为显如是殊胜义而说"由自所造...乃至...为归依"。其中,"由自所造"即由自所生。以"非"等从相反面说明彼义。其中,"由他所造"即意为由佛所造。"如是赞叹"即"具法及最上众"之赞叹。"此亦"即第二义摄取中之亦字。不仅前二词为导师不共功德词。此词亦为导师与独觉等不共之词为句义。


Dhammavacanatthe. ‘‘Dhāretī’’ti vahati. Gāthāyaṃ ‘‘rakkhatī’’ti apāyādidukkhatorakkhati. ‘‘Yesa’’nti kilesānaṃ. ‘‘Imasmiṃ atthe’’ti kilesasamucchindanasaṅkhāte dhāraṇatthe. ‘‘Nibbānañcanippariyāyato dhammo nāmā’’ti kasmā vuttaṃ, nanu nissaraṇappahānameva nibbānassa kiccaṃ, idañca samucchedappahānanti codanaṃ pariharanto ‘‘ariyamaggāhī’’tiādimāha. ‘‘Nibbānena saheva hutvā’’ti ārammaṇādhipatibhūtaṃ ārammaṇū panissayabhūtañca nibbānaṃ attano patiṭṭhaṃ katvāti adhippāyo. Apica, samucchedoti ca nissaraṇanti ca atthato samānagatikaṃ hoti. Tasmā nissaraṇaṃpi mukhyadhāraṇa mevāti daṭṭhabbaṃ. Nissaraṇamevavā padhānadhāraṇanti piyujjatiyeva. ‘‘Dhāraṇūpāyoyevahoti’’. Namukhyadhāraṇaṃ. Kasmā, samuccheda kiccābhāvato. ‘‘Etepañca pariyāyadhammāyeva’’. Kasmā, nibbānassaviyamaggānaṃ samuccheda kicce asahāyattāti. Ettha ca ‘‘sāmaññapphalānī’’ti samaṇassa bhāvo sāmaññaṃ. Ariyamaggassetaṃ nāmaṃ. Sāmaññassaphalaṃ sāmaññapphalaṃ. Dutīyavikappe akicca paccayabhūtāpi kecikitakapaccayā kammatthegatā kiccapaccayānaṃpi atthaṃ dīpeti. Yathā, diṭṭhaṃ, sutaṃ, mutaṃ, viññātanti vuttaṃ ‘‘dhāraṇāraho’’ti. ‘‘Yathā vutta dhammā yevā’’ti pañcamukhyadhammā, pañcapariyāyadhammāyeva. ‘‘Kecī’’ti cattāro maggā. Puna ‘‘kecī’’ti nibbānameva. Bahuvacana sotepatitattā ettha bahuvacanaṃ ruḷaṃ. Puna ‘‘kecī’’ti cattāro sāmaññapphala dhammā. ‘‘Kecī’’ti pariyatti dhammo. Etthāpi bahuvacanaṃ sotapatitameva. ‘‘Dhārenta’’nti dhārentaṃ puggalaṃ. Tatīya vikappe ‘‘apatamānaṃ vahantī’’ti apatamānaṃ katvā vahanti. Catuttha vikappe ‘‘etthā’’ti etasmiṃ dhamme. Dhammovadīpaṃ etesanti dhammadīpā. Dhammova paṭisaraṇaṃ etesanti dhammappaṭisaraṇā. Dhammadīpā bhikkhave bhavatha dhammappaṭisaraṇā, anaññappaṭisaraṇā tihi vuttaṃ. Laddhā patiṭṭhā etesanti laddhappatiṭṭhā. Yujjatiyeva. Dhammadīpapāṭhānulomattāti adhippāyo. Dhammavicāraṇāyaṃ, codakopaṭipatti dhammaṃ dasavidha dhammato aññaṃmaññamāno ‘‘kasmā’’tiādinā codeti. So pana paṭipatti dhammo tato aññona hoti, tattheva antogadhoti dassento ‘‘sopanā’’tiādimāha. ‘‘Maggassa pubbabhāgappaṭipadā hotī’’ti yathā ambarukkho ambapupphaambapphalassa patiṭṭhā bhāvena pubbabhāga nissayo hoti. Kasmā, itoyevatassa pupphapphalassa jātattā etthevasaṃ vaḍḍhitattā ca. Tathā paṭipatti dhammopi ariyamaggapphalassapatiṭṭhābhāvena pubbabhāgūpanissayappaṭipadāhoti. Kasmā, itoyeva tassajātattā etthevasaṃ vaḍḍhitattā ca. Vuttañhetaṃ mahāvagga saṃyutte. Seyyathāpi bhikkhave yekeci mebījagāmabhūtagāmāvuḍḍhiṃ viruḷiṃ vepullaṃ āpajjanti. Sabbete pathaviṃ nissāya pathaviṃ patiṭṭhāya. Evameva kho bhikkhave bhikkhusīlaṃ nissāya sīlepatiṭṭhāya ariyaṃ aṭṭhaṅgīkaṃ maggaṃ bhāvento vuḍḍhiṃ viruḷhiṃ vepullaṃ pāpuṇāti dhammesūti. ‘‘Pubbacetanāviyadāne’’ti yathā tividhaṃ puññaṃ, dānamayaṃ puññaṃ sīlamayaṃ puññaṃ bhāvanāmayaṃ puññanti vutte dānavatthu pariyesanato paṭṭhāya dānaṃ ārabbhapavattā sabbā pubbabhāga cetanā dānavacane saṅgahitā dānantveva saṅkhyaṃgatā. Evaṃ so paṭipatti dhammo ariya maggavacane evasaṅgahito, ariyamaggo tveva saṅkhyaṃ gatoti vuttaṃ hoti.


我来翻译这段巴利文：
于法语义中。"持"即运载。偈中"护"即护于恶趣等苦。"彼等"即诸烦恼。"于此义"即于名为断除烦恼之持义。"涅槃以无譬喻为法"为何如是说,岂非出离断即是涅槃之作用,而此为正断?为除此难而说"由诸圣道"等。"与涅槃俱有"即意为以作为所缘增上及所缘近依之涅槃为自立足。复次,正断与出离就义趋向相同。故应见出离亦为主要之持。或唯出离为主要之持亦适合。"唯为持方便"。非主要之持。何故?因无正断作用。"此等五为譬喻法"。何故?因如涅槃,诸道于正断作用中无助伴故。
此中"沙门果"即沙门之性为沙门,此是圣道之名。沙门之果为沙门果。第二选择中,虽为非作用缘之某些假立缘入于业义中亦显示作用缘之义。如所见、所闻、所觉、所识,故说"应持"。"如所说诸法"即五主要法、五譬喻法。"某些"即四道。又"某些"即唯涅槃。因落入复数之听觉故此用复数已成惯例。又"某些"即四沙门果法。"某些"即教法。此中亦复数已落入听觉。"持"即持之人。第三选择中"运载不堕"即使不堕而运载。第四选择中"于此"即于此法。以法为明灯为法明灯。以法为归依为法归依。因说"诸比丘,要以法为明灯,以法为归依,勿以他为归依"。得立足为得立足。甚为适合。意为顺随法明灯之文。
于法考察中,难者以为修行法异于十种法而问"为何"等。为显示彼修行法非异于彼,摄于其中而说"然彼"等。"成为道之前分行道"即如芒果树以立足性为芒果花果之前分所依。何故?因从此生彼花果,于此增长故。如是修行法亦以立足性为圣道果之前分近依行道。何故?因从此生彼,于此增长故。此实于大品相应中说:"诸比丘,譬如任何种子生物、地生物得增长、生长、广大,一切以地为依,立足于地。如是诸比丘,比丘以戒为依,立足于戒,修习八支圣道,于诸法中得增长、生长、广大"。"如施中之前思"即如说三种福:施所成福、戒所成福、修所成福,从寻求施物开始关于施而起之一切前分思于施语中摄取,即入于施之计数。如是彼修行法摄于圣道语中,即入于圣道之计数为所说。


Imasmiṃ dhammasaṃsandane aparampi vattabbaṃ vadanto ‘‘apicā’’tiādimāha. Tattha ‘‘yadaggenā’’ti yenakāraṇakoṭṭhāsena dhāraṇūpāyotiādinā kāraṇabhāgenāti attho. Vandanaṃ araha tīti vandaneyyo. Tasmiṃ vandaneyye. ‘‘Puthujjanakalyāṇako’’ti ettha tividho kalyāṇako vinayakalyāṇako suttantakalyāṇako abhidhammakalyāṇakoti. Tattha vinaye paññattāya kalyāṇappaṭipattiyā samannāgato bhikkhu vinayakalyāṇako nāma. So idha bhikkhu pātimokkha saṃvarasaṃvuto viharati ācāra gocara sampanno, aṇumattesu vajjesu bhayadassāvī samādāya sikkhati sikkhāpadesūti ettha veditabbo. Tattha vinaye paññattākalyāṇappaṭipattiduvidhā, ādi brahmacariyakasīlaṃ abhisamacārikasīlanti. Tattha, ubhatovibhaṅgapariyāpannaṃ sīlaṃ ādibrahmacariyakaṃ nāma. Khandhakapariyāpannaṃ sīlaṃ abhisamacārikaṃ nāma.

Suttantesu vuttāya kalyāṇappaṭipattiyā samannāgato gahaṭṭho vā pabbajito vā suttanta kalyāṇako nāma. So catūhi bhikkhave dhammehi samannāgato ariyasāvako sabbaṃ duggatibhayaṃ samatikkanto hoti. Katamehi catūhi. Idha bhikkhave ariyasāvako buddhe aveccappasādena samannāgato hoti iti piso bhagavā…pe… satthādevamanussānaṃ, buddho, bhagavāti. Dhamme aveccappasādena samannāgato hoti svākkhāto bhagavatā dhammo…pe… paccattaṃ veditabbo viññūhīti. Saṅghe aveccappasādena samannāgato hoti suppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho…pe… anuttaraṃ puññakkhettaṃ lokassāti. Ariyakantehi sīlehi samannāgato hotīti ettha veditabbo. Tattha buddhe aveccappasādo nāma arahaṃ, sammāsambuddho, tiādikānaṃ guṇapadānaṃ attha jānanaññāṇena yutto pasādo. Ariyehikāmīyanti icchīyantīti ariyakantāni. Suparisuddhassa ājīvaṭṭhamakasīlassetaṃ nāmaṃ. Cattārimāni bhikkhave sotāpattiyaṅgāni. Katamāni cattāri. Sappurisasaṃsevo, saddhammassavanaṃ, yoniso manasikāro, dhammānu dhammappaṭipattītiādīni bahūni suttantāni idha vattabbāni.

Abhidhamme vā suttantesu vā vuttāya kalyāṇappaṭipattiyā samannāgatogahaṭṭho vā pabbajito vā abhidhammakalyāṇako nāma. So idha sutavā ariyasāvako ariyānaṃ dassāvī ariya dhammassakovido ariyadhammesu vinīto. So rūpaṃ attato na samanupassatīti ettha veditabbo. Tattha, ‘‘sutavā’’ti ettha khandhā, yatana, dhātu, paṭiccasamuppāda, satipaṭṭhānā, dīsu uggaha paripucchā vinicchayaññāṇa samannāgato gahaṭṭho vā pabbajito vā suta vā nāmāti aṭṭhakathāsu vutto. So eva puthujjana kalyāṇakoti ca vuccati.


我来 译这段巴利文：
于此法对照中,欲说更多而说"复次"等。其中"以彼分"即以何因分、以持方便等因分为义。应礼敬为可礼。于彼可礼。"善凡夫"中有三种善:律善、经善、论善。其中具足律中所制之善行的比丘名为律善。彼即此中"比丘住于防护别解脱律仪,具足行处,于微细罪见怖畏,受持学于诸学处"中应知。其中律所制善行有二种:初梵行戒与威仪戒。其中,属于两分别的戒名为初梵行。属于犍度的戒名为威仪。
具足经中所说善行的在家或出家者名为经善。彼即"诸比丘,具足四法之圣弟子已超越一切恶趣怖畏。何为四?此处,诸比丘,圣弟子具足于佛不动信,如是彼世尊...乃至...天人师、佛、世尊。具足于法不动信,法为世尊善说...乃至...智者各自证知。具足于僧不动信,世尊之声闻僧善行...乃至...世间无上福田。具足圣者所爱戒"中应知。其中于佛不动信名为以知阿罗汉、正等觉等功德词之义的智相应之信。为圣者所爱为圣所爱。此是清净活命八支戒之名。"诸比丘,此为四预流支。何为四?亲近善士、听闻正法、如理作意、法随法行"等多经此中应说。
具足论或经中所说善行的在家或出家者名为论善。彼即"此处多闻圣弟子,见圣者,善巧圣法,善学圣法。彼不见色为我"中应知。其中,"多闻"于此处于蕴、处、界、缘起、念处等具足受持、询问、抉择智的在家或出家者名为多闻,如是注释书中说。彼即说为善凡夫。


Duve puthujjanā vuttā, buddhenādiccabandhunā;

Andho puthujjano eko, kalyāṇeko puthujjano. ti

Ca vuttaṃ. Aṅguttare pana catukkanipāte katamo puggalo appassuto sutena upapanno hoti. Idhekacco dhammaṃ suṇāti ekāyapi cātuppadikāya gāthāya attha maññāya dhamma maññāya dhammā nu dhammappaṭipanno hoti. Ayaṃ appassutosutena upapannoti vuttaṃ. Sutavāti ca sutena upapannoti ca atthato ekanti. Puthujjana kalyāṇako saṅghe sekkhesusaṅgahito. Vuttaṃhetaṃ parivāre ke sikkhantīti. Puthujjana kalyāṇakena saddhiṃ satta ariyapuggalā sikkhanti. Arahā khīṇāsavo sikkhitasikkhoti. Dakkhiṇa vibhaṅgasutta aṭṭhakathāyaṃ pana. Ti saraṇa saraṇaṃ gato upāsakopi sotāpattiphalasacchikiriyāya paṭipanne saṅgahitoti vuttaṃ. Tattha, sotāpattiphalasacchikiriyāya paṭipannonāma sotāpatti maggaṭṭho ariyapuggalo. ‘‘Sohisaṅgahito’’ti sambandho. ‘‘Ettāvatā paṭikkhittaṃ hotī’’ti sambandho. ‘‘Saṅghe asaṅgahito’’ti saṅghaṃsaraṇaṃ gacchāmīti ca, suppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅghoti ca, evarūpesu ṭhānesu āgate saṅgha vacane asaṅgahito. ‘‘Na hitaṃ saraṇaṃ gacchantassasaraṇagamanaṃ sampajjatī’’ti idaṃ saṅghaṃsaraṇaṃ gacchāmīti ettha saṅgha vacanetassapuggalassa asaṅgahita bhāvasādhanatthaṃ vuttaṃ. Tenāha ‘‘taṃ paṭikkhittaṃ hotī’’ti. Sace pana sabbaṃ bhagavato sāvakasaṅghaṃ anuddhissatameva puggalaṃ saṅghaṃsaraṇaṃ gaccheyya āyasmantaṃ saraṇaṃ gacchāmīti. Saraṇa gamanaṃ na sampajjatiyeva. Atha sabbaṃ bhagavato sāvakasaṅghaṃ uddissa tassa santike saraṇaṃ gaccheyya saṅghaṃ saraṇaṃ gacchāmīti. Sampajjatiyeva . Idañca daharakāle sabbappathamaṃ saraṇagamanaṃ sandhāya vuttaṃ. Idañhi saraṇa gamanaṃ nāma sakiṃ gahetvā ratanattaye saddhaṃ ajahantassa yāvajīvaṃpi na bhijjati. Punappunaṃ gahaṇa kiccaṃ natthi. Punappunaṃ gaṇhantepi dosonatthi. Punappunaṃ puññaṃ vaḍḍhati. Sabbappathamaṃ gahaṇakāle ca aññena dinnattā laddhaṃ nahoti. Attanovacī bhedena laddhaṃ hoti. Tasmā aññassa santike aggahetvā sayameva vacībhedaṃ gaṇhantassa gahaṭṭhassa saraṇa gamanaṃ sampajjatiyeva. Tathā sabbāni gahaṭṭhasīlānīti. Sāmaṇera saraṇa gamanampana bhikkhunādinnameva labbhati. Tañca kho ubhinnaṃpiṭhānakaraṇa sampattiyā sati evāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Vo’’ti tumhākaṃ. Yodhammo ca desito yovinayocapaññatto. ‘‘Mamaccayenā’’ti mamātikkamena. Mayi parinibbuteti vuttaṃ hoti. Satthā bhavissatīti pāṭhaseso. ‘‘Saṃvaṇṇito’’ti suṭṭhutaraṃvaṇṇito thomito. ‘‘Kalyāṇappaṭipattiyaṃ ṭhitopī’’ti tīsukalyāṇappaṭipattīsu aññatarappaṭipattiyaṃ ṭhitopi. ‘‘Aṭṭhitopī’’ti sabbappaṭipattibāhiro dussīlopāpadhammoti adhippāyo. Visesato pana vinayappaṭipatti eva idha pariyattāti daṭṭhabbā. ‘‘So’’ti sodussīlo pāpadhammo. Attanopi saraṇaṃ nahoti. Avassaṃ apāyagāmīyeva so hotīti adhippāyo. ‘‘Kuto saraṇaṃ bhavissatī’’ti yojanā. ‘‘Anekesu suttasahassesū’’ti vinayepi bahūni garahasuttapadāni dissanti suttantesupi. Visesato pana aggikkhandhopamasuttādīsu.


我来翻译这段巴利文：
日亲佛所说:
"两种凡夫说,一为盲凡夫,一为善凡夫。"
于增支部四法集中说:"何人为少闻而以闻成就?此处某人闻法,仅由一个四句偈了知义、了知法而法随法行。此为少闻而以闻成就。"多闻与以闻成就就义为一。善凡夫摄于僧中有学。因此于附随中说:"谁在学?"善凡夫与七圣者在学。阿罗汉漏尽者已学。然于施分别经注释中说:"归依三归之优婆塞亦摄于证预流果之行者。"其中,证预流果之行者名为预流道圣者。"彼实摄于"为语法关系。"如是已遮止"为语法关系。"不摄于僧"即于"我归依僧"及"世尊之声闻僧善行"等处所说僧语中不摄。"实归依者之归依不成"此为于"我归依僧"中显示彼人不摄性而说。故说"彼为遮止"。然若不指定而仅对一切世尊声闻僧之某一人说"我归依尊者"而归依,归依不成。若指定一切世尊声闻僧于彼处归依说"我归依僧",则成就。此说关于幼年时最初归依。因此名为归依,一次受持而不舍三宝信者,乃至命终亦不破。无须再三受持。再三受持亦无过。再三增长福德。于最初受持时,因由他授而得则不成。由己语表而得则成。故不从他处受,自己语表受持之在家者归依成就。如是一切在家戒。然沙弥归依唯从比丘等受得。且应知唯于两者作法圆满时。"汝等"即你们。凡所说法及所制律。"我去后"即我超越。意为我般涅槃。应补充"将为师"。"所解说"即善解说、赞叹。"住于善行者"即住于三善行中任一行者。"不住者"意为在一切行外之恶戒恶法者。然应知此中特指律行。"彼"即彼恶戒恶法者。连自己的归依也不是。意为必定趣向恶趣。"何况归依"为语法关系。"于数千经中"即于律中亦见多呵责经句,经中亦然。然特别于火蕴譬喻经等中。


Saddhammavacanatthe. Kilesesamenti vūpasamentīti santoti vacanatthaṃ sandhāya ‘‘samitakilesāna’’nti vuttaṃ. Santa saddo pana pasattheca, pūjiteca, sappuriseca, paṇḍiteca, dissatīti imaṃ abhidhānatthaṃ sandhāya ‘‘pasatthāna’’ntiādivuttaṃ. ‘‘Saccovā dhammo saddhammo’’ti yojanā. Etena sabhāvato atthisaṃvijjatīti santoti dasseti. ‘‘So’’ti aññatitthiya dhammo. ‘‘Dhārentassā’’ti savanuggahadhāraṇappaṭipajjanādivasena dhārentassa. Ahitoyeva sampajjati, yebhuyyena duggati vipākattāti adhippāyo. ‘‘Ayaṃ panā’’ti satthu saddhammo pana. ‘‘Tathā dhārentassā’’ti ayaṃ me hitoti dhārentassa hitoyevasampajjati, sugati nibbāna sampāpakattāti adhippāyo.


我来 译这段巴利文：
于正法语义中。关于"寂静者灭烦恼、止息烦恼"之语义而说"已寂灭烦恼者"。然santa(寂静)字于"被赞叹、被尊敬、善人、智者"中亦见,关于此词义而说"被赞叹"等。"真实或法为正法"为语法关系。由此显示"以自性有、存在"为寂静。"彼"即外道法。"持"即以闻、受持、修习等方式而持。意为唯成为无利,因多为恶趣果报。"然此"即导师正法。"如是持"意为以"此对我有利"而持唯成为有利,因令达善趣、涅槃。



‘‘Samānadiṭṭhisīlāna’’nti samānadiṭṭhikānaṃ samānasīlānañca. Etena samānadiṭṭhisīlā janā gaṇīyanti etthāti gaṇo. Saṃhanīyanti ekatokarīyanti etthāti saṅghoti imamatthaṃ dīpeti. Saha ekato dhammaṃ carantīti sahadhammikā. Ekassa satthuno dhamma vinaye pabbajitā. Tesaṃ sahadhammikānaṃ. Bhagavato sāvakasaṅgho uttamagaṇo nāma. Ye keci loke saṅghāvā gaṇāvā. Tathāgatassa sāvakasaṅgho tesaṃ aggamakkhāyatīti hi vuttaṃ. Soyeva idha gaṇuttamoti vuccati visesana para nipāta vasenāti adhippāyo. Uttamasaddassa guṇanāmattā ‘‘guṇamhiyeva pavattatī’’ti vuttaṃ. ‘‘Tenā’’ti uttama saddena. ‘‘Gaṇoti saṅghoyeva vuccati’’ saṅghasaddassapi samūhaṭṭhe niruḷhattā, ‘‘so vinayakammesu pasiddho’’ti pañcasaṅghā catuvaggasaṅgho, pañcavaggasaṅgho, dasavaggasaṅgho, vīsativaggasaṅgho, atirekavīsativaggasaṅgho, catuvaggakaraṇīyaṃ kammaṃ, pañcavaggakaraṇīyaṃ kammantiādinā pasiddho pākaṭo. Dakkhiṇā vuccati kammañca kammaphalañca saddahitvā āyatiṃ vipākapphalappaṭi lābhatthāya dinnaṃ dānakammaṃ dakkhanti vaḍḍhanti sattā etāyāti katvā. Taṃdakkhiṇaṃ paṭiggaṇhituṃ arahatīti dakkhiṇeyyo. ‘‘Arahatī’’ti ca anuttara puññakkhetta visesattādāyakena icchita patthitassa āyatiṃ phalassa suṭṭhusampādanavasena dāyakassa ca avirādhanato asaṅkhyeyyāppameyyavaḍḍhi āvahanato ca paṭiggaṇhituṃ arahati. Evarūpaṃhidānaṃ nāma uḷāradānaṃ hoti. Taṃ yesudussīlesudiyyati. Tesaṃ khetta duṭṭhattā dāyakena icchitapatthitaṃ phalaṃ na sampādeti. Nipphalaṃ vā hoti. Appapphalaṃ vā. Evaṃsati, te dāyakañca virādhenti nāma. Puññapphalāni ca vināsenti nāma. Sayañca taṃdānaṃ paṭiggahaṇato vā paribhogato vā saddhādeyyaṃ vinipātanato vā duggati bhāgino honti. Tasmāte evarūpaṃ dānaṃ paṭiggaṇhituṃ nārahantīti. ‘‘Upasampadākammaṃ sammuti nāmā’’ti ekena pariyāyena sammuti kammaṃ nāma. Tañhi kāmaṃtera sasusammuti kammesunāgataṃ. Ñatti catuttha kammavācā saṅkhātāya pana saṅghasammutiyā siddhattā tena pariyāyena sammuti kammanti vuccatīti. ‘‘Upasampannabhūmiṃ patvā’’ti upasampannabhūmi saṅkhātaṃ upariṭhānantaraṃ patvā. Tathā hi vuttaṃ vinaye bhikkhu vibhaṅge. Ñatti catutthena kammena akuppena ṭhānārahenāti. Tattha, ‘‘ṭhānārahenā’’ti upasampanna bhūmisaṅkhātaṃ ṭhānantaraṃ pāpetuṃ arahenāti attho. ‘‘Upasampannabhūmī’’ti ca upasampanna sīlaṃ vuccati. ‘‘Vinayakammesu pasiddho’’ti. Suṇātumebhante saṅgho tiādīsu pākaṭo. Apica ‘‘sammuti saṅgho’’ti, devasaṅghāsamāgatātiādīsu viya bahūnaṃ samūhanaṭṭhena lokasammutiyā siddhosaṅgho sammuti saṅghotipi yujjati. ‘‘Ariyapuggalasamūho’’ti puthujjanakalyāṇako bhikkhu pubbe vuttanayena sotāpatti maggaṭṭhe saṅgahitoti, tena saha aṭṭhavidho ariya puggalasamūho. ‘‘Sammuti saṅghe antogadhoyevā’’ti etena dakkhiṇeyyasaṅgho nāma visuṃ navattabbo. Tasmiñca navattabbe sati, sammuti saṅghotipi vattabba kiccaṃ natthi. Bhagavato sāvakasaṅgho tveva vattabbaṃ hotīti dasseti. Saccametaṃ. Idha pana saṅghavacanena āgataṭṭhānassa duvidhattā saṅghassa duvidhatā vuttā. Tattha sammuti saṅghassa āgataṭṭhānaṃ vinayakammesūti vuttameva. Idāni ariyasaṅghassa āgataṭṭhānaṃ dassento ‘‘tathāpī’’tiādimāha.

我来翻译这段巴利文：
"同见戒者"即同见者及同戒者。由此显示同见戒之人聚集于此为众,和合、共作于此为僧之此义。同行法为同法者。于一师之法律中出家。彼等同法者。世尊之声闻僧为最上众。凡世间任何僧或众,如来声闻僧说为其最上。彼即此中说为众中最上,意为因修饰词后置。因最上词为功德名故说"唯于功德中运行"。"由彼"即由最上词。"众即说为僧",因僧字亦成为众义,彼于律羯磨中显著,即四人僧、五人僧、十人僧、二十人僧、过二十人僧,四人所作羯磨、五人所作羯磨等显著明了。布施即信业及业果,为得未来异熟果而行施之施业,因众生由此而增长故。应受彼布施为应施。"应"即因殊胜无上福田性,由能善成就施者所愿求未来之果,不违施者,能引无量无数增长故而应受。如是布施名为广大布施。彼于诸恶戒者施时,因地恶故不成就施者所愿求之果,或无果,或少果。如是,彼等名为违背施者。名为毁坏诸福果。彼等由受用彼施或由享用信施或由浪费故而成为恶趣分。故彼等不应受如是布施。"具足羯磨名为表白"即依一种方式名为表白羯磨。虽彼于其他表白羯磨中未说,然因以白四羯磨所说僧表白而成,依彼方式说为表白羯磨。"得具足地"即到达名为具足地之上位。故于律比丘分别中说:"由不动而位应之白四羯磨"。其中"位应"意为应令达名为具足地之上位。"具足地"即说为具足戒。"于律羯磨中显著"即于"大德僧听"等中明了。复次,"表白僧"即如"天众已集"等,由众多集合义依世间共许而成之僧亦适合为表白僧。"圣者众"即善凡夫比丘如前说摄于预流道者,与彼共为八种圣者众。"摄于表白僧中"由此显示应施僧不应别说。且彼不应说时,表白僧亦无须说。应说为世尊声闻僧。此实如是。然此中因僧语所说处有二种故说僧有二种。其中表白僧所说处即已说于律羯磨中。今为显示圣僧所说处而说"如是"等。

 Tattha saraṇa gamana…pe… anussatiṭṭhānesu upasampannabhūto bhikkhusaṅghova gahetabbo. Dakkhiṇāvisuddhiṭṭhāne pana puggalikadānesu catūhi sotāpattiyaṅgehi samannāgato upāsakopi sāmaṇeropi yujjati. Saṅghika dānesu pana bhikkhusaṅghova. ‘‘Tathā tathā saṃvaṇṇetvā’’ti āhuneyyo, pāhuneyyo, dakkhiṇeyyo, añjalīkaraṇīyyo, anuttaraṃ puññakkhettaṃ lokassā, tiādināsuṭṭhu thometvā. So dakkhiṇeyya saṅgho. ‘‘Puthujjana saṅgho’’ti idaṃ ariya saṅghena vinākevalaṃ puthujjanasaṅghaṃ sandhāya vuttaṃ. Ettha ca saṅgha vacanena saṅgha pariyāpanno ekopi bhikkhu gahetabbo. So sace puthujjano hoti, anuttaraṃ puññakkhettaṃ nahoti. Yadi ariya puggalo hoti, anuttaraṃ puññakkhettaṃ hoti.

Dakkhiṇavibhaṅgasutte saṅghikadāne bhavissanti kho panānanda gotrabhuno kāsāvakaṇṭhā dussīlā pāpadhammā. Tesaṃpi saṅghaṃ uddissa dānaṃ dassanti. Tadāpānanda saṅghagataṃ dakkhiṇaṃ asaṅkhyeyyaṃ appameyyanti vadāmīti vuttattā saṅghikaṭṭhānaṃ patvā koci bhikkhu dakkhiṇeyya saṅghe asaṅgahitoti natthīti daṭṭhabbo.

Khettaṃ dūsentīti khettaduṭṭhāni. Tiṇāni. Khettaduṭṭhā kilesā. Vuttañhidhammapade.

Tiṇadosāni khettāni, rāgadosā ayaṃpajā;

Tasmāhi vītarāgesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ.

Tiṇadosāni khettāni, dosadosā ayaṃpajā;

Tasmāhi vītadosesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ.

Tiṇadosāni khettāni, mohadosā ayaṃpajā;

Tasmāhi vītamohesu, dinnaṃ hoti mahapphalanti.

Idha pana sātissayato khettaduṭṭhe kilese dassetuṃ ‘‘sakkāyadiṭṭhivicikicchānusayāna’’nti vuttaṃ. ‘‘Sabbhāvā’’ti santassa vijjamānassabhāvo sabbhāvotiviggaho. ‘‘Assā’’ti puthujjana saṅghassa. ‘‘Saddhammapade vuttanayenā’’ti apicayadaggenāti vuttanayena.

Sasaddhammagaṇuttamapadatthānudīpanī niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
其中于归依等...乃至...随念处,应取具足地之比丘僧。然于净施处,于个人布施中,具足四预流支之优婆塞或沙弥亦适合。但于僧团布施中唯比丘僧。"如是如是解说"即以"应请、应供、应施、应合掌、世间无上福田"等善加赞叹。彼应施僧。"凡夫僧"此说关于离圣僧仅凡夫僧。此中以僧语应取僧团所属一比丘。彼若是凡夫,非无上福田。若是圣者,为无上福田。
于施分别经中说:"阿难,将有姓氏者披着袈裟于颈间而为恶戒恶法者。彼等亦将指定僧而施。阿难,尔时我说僧施为无量无数。"故到达僧团处时,应知无任何比丘不摄于应施僧中。
毁坏田为田毁。诸草。田毁即烦恼。因于法句中说:
"草为田之害,贪为此人害;
故施离贪者,能得大果报。
草为田之害,瞋为此人害;
故施离瞋者,能得大果报。
草为田之害,痴为此人害;
故施离痴者,能得大果报。"
此中为显示殊胜田毁烦恼而说"有身见、疑随眠"。"具有"即具有、存在为具有之语词分析。"彼"即凡夫僧。"如正法处所说方式"即如说"复次以彼分"之方式。
具法及最上众词义释毕。;

8. ‘‘Abhivādiyā’’ti sukhīhohisappurisāti evaṃ abhivadāpetvā. Abhivādanañca nāma vandanāmevāti vuttaṃ ‘‘vanditvā’’ti. Vandantohi vandaneyye vuddhe tathā vadāpeti nāma. Tathā vadanañca vandaneyyānaṃvuddhānaṃ vattaṃ. ‘‘Paccupaṭṭhāpetvā’’ti paṭimukhaṃ upaṭṭhāpetvā. ‘‘Tividhā’’ti dvāra bhedena tividhā. ‘‘Vandaneyyāna’’nti buddhādīnaṃ. ‘‘Nipajjanto’’ti nipatanto. ‘‘Avandiyesū’’ti bhikkhūhi avanditabbe sunavakatarādīsu. ‘‘Guṇapadānī’’ti guṇadīpakāni arahaṃ sammāsambuddhotiādipadāni. Etthacakāyenavandatītiādi upacāra vacanaṃ hoti. Yathā cakkhunā rūpaṃ passatīti. Tathāhi vuttaṃ aṭṭhakathāsu cakkhunā rūpaṃ disvāti karaṇavasena cakkhūti laddhavohārena rūpadassana samatthena cakkhu viññāṇena rūpaṃ disvā. Porāṇā panāhu cakkhu rūpaṃ na passati, acittattā. Cittaṃ na passati, acakkhuttā. Dvārārammaṇa saṅghaṭṭane pana sati cakkhu pasādavatthu kenacittena passati. Īdisī panesā kathā dhanunā vijjhatītiādīsu viya sasambhāra kathānāma hoti. Tasmā cakkhunā rūpaṃ disvāti cakkhu viññāṇena rūpaṃ disvāti ayamevettha atthoti. Etthahi ‘‘kāyenā’’ti kāya viññattisaṅkhātaṃ dvāra rūpaṃ karaṇaṃ hoti. Tasmā cakkhunāti vacane upacāra vacane sati kāyenāti vacanaṃpi upacāra vacananti viññāyati. Tathā cakkhunāti pade cakkhuviññāṇenāti atthe sati kāyenāti padepi kāyakammenāti attho viññāyati. Vācāya vandati, manasāvandatī,ti padesupi esanayo. Evañca sati, kāya kammenavandāmi, vacīkammena vandāmi, manokammena vandāmi, tīhi kammehi vandāmīti idameva mukhyavacananti siddhaṃ hoti. Sabbamidaṃ indriya saṃvarasīlaṭṭhāne aṭṭhakathāsu āgatattā vuttaṃ. Cakkhunāti idaṃ pana mukhya karaṇa vacanameva sambhavati. Kasmā, cakkhussa dassanasaṅkhātassa cakkhuviññāṇassa vatthu purejātindriyapaccayavisesattā. Sotena saddaṃsutvātiādīsupi esanayo.

Kāyenavandati, vācāyavandatī,ti ettha taṃkāyavacīviññatti rūpa dvayaṃ kiñcāpi sahajāta cetanā kammena jātaṃ hoti. Na taṃ cetanākammaṃ viññatti dvayenajātaṃ. Evaṃ santepi taṃ rūpa dvayaṃ tassācetanāya kāyavandanākamma, vacīvandanākamma siddhiyā upanissaya paccayaviseso hoti. Yathātaṃ mātito jāto putto vuddhi patto taṃ taṃ kammesu mātuyā bala vūpanissayo hoti. Evañca katvā taṃ rūpadvayaṃ abhidhamme dvārarūpanti vuttaṃ. Tasmā ‘kāyena, vācāyā,ti idaṃpi mukhya karaṇa vacanamevāti daṭṭhabbaṃ. Kāyenāti pana kāyakammenāti atthe sati, tassakammassa vandanākiriyāya saha abhedo āpajjatīti ce. Nāpajjati. Kasmā cetanāhaṃ bhikkhave kammaṃ vadāmi, cetayitvā kammaṃ karoti ‘kāyena, vācāya, manasāti imasmiṃ sutte yathāhi ‘‘cetayitvā’’ti purimacetanāhi ceta yitvā . ‘‘Kammaṃ karotī’’ti pacchimaṃ sanniṭṭhāpana cetanā kammaṃ karotīti attho. Tathā idhapi purimapacchimacetanā sambhavatoti. Ettha hi ‘‘kāyakammenā’’ti purimacetanā kammaṃ gayhati. ‘‘Vandatī’’ti pacchima sanniṭṭhāpanacetanākammanti.

9. ‘‘Racayanto’’ti vidahanto. ‘‘Racayissatī’’ti apaccakkhe atīte anāgatavacanaṃ. ‘‘Potthakāruḷha’’nti potthaka pattesulikhanavasena āruḷhaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"礼敬"即令说"愿善人快乐"等而礼敬。礼敬即是礼拜故说"礼拜"。礼拜者对应礼之长者令如是说。如是说为应礼长者之责任。"使对面侍立"即令面对而侍立。"三种"即依门的差别为三种。"应礼者"即佛等。"躺卧"即倒下。"不应礼者"即比丘不应礼的极新学等。"功德词"即显示功德的"阿罗汉、正等觉"等词。此中"以身礼"等为方便语。如"以眼见色"。因此于注释中说:"以眼见色"即以工具性获得名言的能见色的眼识见色。然古师说:眼不见色,因无心故。心不见,因非眼故。但于门与所缘相触时,以眼净色为所依的心见。如是说为如"以弓射"等之具支分说。故"以眼见色"即以眼识见色,此中唯此为义。此中"以身"即名为身表的门色为工具。故于"以眼"语为方便语时,知"以身"语亦为方便语。如是于"以眼"词义为眼识时,知于"以身"词义为身业。于"以语礼,以意礼"词亦此理。如是则"以身业礼,以语业礼,以意业礼,以三业礼"此为主要语而成立。此一切因见于根律仪戒处注释而说。然"以眼"此唯为主要工具语而有可能。何故?因眼为名为见的眼识之前生所依根缘的特殊性故。于"以耳闻声"等亦此理。
于"以身礼,以语礼"中,彼身语表二色虽由俱生思业所生,非彼思业由二表所生。虽如是,彼二色为彼思之身礼业、语礼业成就的殊胜近依缘。如从母生之子长大后成为母亲诸业的有力近依。如是作已,彼二色于论中说为门色。故"以身、以语"此亦应知唯为主要工具语。然"以身"于身业义时,若谓彼业与礼拜动作成为无别则不然。何故?"诸比丘,我说思为业,思已造业以身、语、意"于此经中如"思已"即以前思已思。"造业"即后决定思造业为义。如是此中亦有前后思。此中"以身业"取前思业。"礼"为后决定思业。
"编排"即安排。"将编排"为非现见过去未来语。"升入书册"即以写于书册叶而升入。

10. Abhidhammatthapade. ‘‘Abhidhamme’’ti abhidhammappakaraṇe. ‘‘Ettha, etenā’’ti vacanehi saṅgahasaddassa ekasesavidhānaṃpi viññāyati. ‘‘Aññaṃpāḷidvayaṃ vuccati’’. Kasmātaṃ pāḷidvayaṃ abhidhammo nāmāti vuttaṃ ‘‘tañcā’’tiādi. ‘‘Yathāpavatte’’ti attano paccayānurūpaṃ pavatte. ‘‘Paramatthadhamme evā’’ti dve me bhikkhave puggalā, tayomebhikkhave puggalātiādinā paññattivohārena pavattāpi desanā paramattha dhammehi vinā napavattati. Paramattha dhammānaṃ nānattavaseneva puggalānaṃ nānattasambhavato. Tasmā paramatthadhamme eva dīpeti. Na āṇāvidhānaṃ dīpeti. ‘‘Dvīsudhammesū’’ti niddhāraṇe bhummavacanaṃ. ‘‘Yoitarato’’ti niddhāraṇīyaṃ. ‘‘Yo’’ti yo dhammo. ‘‘Itarato’’ti itara dhammato suttanta dhammato. ‘‘Evañca katvā’’ti iminākāraṇenāti attho. Aṭṭhakathāsu vuttanti sambandho. Desetabbappakārānaṃ anavasesavibhattivasena atirekatā, suddha dhammādhiṭṭhāna desanā pavattivasena visesatā yojetabbā. ‘‘Yato’’ti yasmā anavasesavibhattito, ativitthāradesanābhāvatoti vuttaṃ hoti. Kasmā devesu eva desentīti āha ‘‘na hi manussā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘na hi manussā paṭiggahetuṃ sakkontī’’ti sambandho. ‘‘Pavattanayogya’’nti pavattanatthāya pahontaṃ. ‘‘Kathāmagga’’nti desanākathāpabandhaṃ. ‘‘Ekamātikānu bandhā’’ti kusalā dhammā akusalā dhammātiādikaṃ ekaṃ abhidhamma mātikaṃ anugatā. ‘‘Tassā’’ti abhidhammassa. Atireka visesatanti sambandho. ‘‘Tatthā’’ti tissaṃ aṭṭhasāliniyaṃ. Ādimhiyevatattha kenaṭṭhena abhidhammo, dhammātireka dhammavisesaṭṭhe nā-ti vatvā tadatthaṃ vitthārento suttañhi patvā pañcakkhandhā ekadeseneva vibhattā, nanippadesena. Abhidhammaṃ patvā pana nippadesatova vibhattā-ti vuttaṃ. Tenāha ‘‘dhammanāmikāna’’ntiādiṃ. ‘‘Dhammo panā’’ti pāḷidvayamāha.‘‘Evaṃ santepī’’ti aṭṭhasāliniyaṃ evaṃ vicāritepisati. ‘‘Sabbajeṭṭhako’’ti tiṇṇaṃ piṭakānaṃ majjhesabbajeṭṭhako. Kasmā sabbajeṭṭhako siyāti āha ‘‘vinayaṃ vivaṇṇentassahī’’tiādiṃ. Tattha ‘‘vivaṇṇentassā’’ti garahantassa. Carati pavattatīti cakkaṃ. Lokasmiṃ kenaci samaṇena vā brāhmaṇena vā devena vā mārena vā brahmunā vā paṭinivattituṃ asakkuṇeyyaṃ āṇāvidhānaṃ āṇācakkaṃ nāma. Tathā asakkuṇeyyaṃ desanā vidhānaṃ dhammacakkaṃ nāma. Tattha, yo pana bhikkhu methunaṃ dhammaṃ paṭisevati, pārājiko hoti asaṃvāso-tiādinā nayena pavattaṃ āṇāvidhānaṃ āṇācakkaṃ nāma. Cattārimāni bhikkhave ariyasaccānī-tiādikaṃ desanāvidhānaṃ dhammacakkaṃ nāma. Tadubhayaṃpi koci bhindituṃ pārājikaṃ vā bhikkhuṃ apārājikaṃ kātuṃ catussaccaṃ vā dhammaṃ asaccaṃ kātuṃ nasakkoti. Atha kho karontoyeva devadattoviya āpāyiko hoti. Pārājikoca bhikkhu attānaṃ suddhaṃ akaronto apāyagāmīyeva hoti. Evaṃ sabbesu vinaya sikkhāpadesu. Evaṃ kenaci paṭinivattituṃ asakkuṇeyyattā tadubhayaṃpi appaṭivattiyaṃ cakkaṃ nāma hoti. ‘‘Vinayo nāma sāsanassa mūla’’nti vinaye ṭhite bhikkhusaṅgho paññāyati. Bhikkhu saṅghe paññāyante tividhopisaddhammopaññāyati, tividhaṃpi satthusāsanaṃ tiṭṭhati. Evaṃ vinayo tividhassasāsanassa mūlaṃ hotīti. Kathañcapariyattisaddhamme paññāyante tividhaṃpi sāsanaṃ tiṭṭhatīti. Vuccate. Tattha sāsanaṃ tiṭṭhatīti kittakaṃkālaṃ tiṭṭhatīti.

我来 译这段巴利文：
于论义词。"于论"即于论典。由"于此、由此"语,可知集合字亦有单余规则。"说另两圣典"。为何彼两圣典名为论?故说"彼等"等。"如所生起"即依自己诸缘而生起。"唯于胜义法"即"诸比丘,此二补特伽罗,诸比丘,此三补特伽罗"等,以施设言说而行的教说亦不离胜义法而行。因由胜义法差别而有补特伽罗差别故。故唯显示胜义法。不显示教令。"于二法中"为离格中的处格语。"凡从彼"为应离格。"凡"即凡法。"从彼"即从彼法,从经法。"如是作已"意为以此因缘。结合为注释中说。应连结依无余分别方式之所应说差别的超胜性,依纯法为基而行教说的殊胜性。"由此"即由无余分别,由无过分广教说而说。何故唯于诸天说?故说"因人不"等。其中"因人不能领受"为语法关系。"适于行"即堪能为行。"说道"即教说语相续。"随一母颂"即随顺"善法、不善法"等一论母颂。"彼"即论。结合为超胜殊胜。"其中"即于彼殊胜义。最初即说"以何义为论?以法超胜法殊胜义",为显示其义而说:"因经唯依一分分别五蕴,非无余。然至论则由无余分别"。故说"法名"等。"然法"即说两圣典。"虽如是"即于胜义如是观察亦然。"最上"即于三藏中最上。何故为最上?故说"诸诽谤律"等。其中"诽谤"即呵责。轮谓运行。世间任何沙门、婆罗门、天、魔、梵不能逆转的教令规定名为命轮。如是不能逆转的教说规定名为法轮。其中,如"若比丘行淫法者,为波罗夷,不共住"等方式而行的教令规定名为命轮。"诸比丘,此四圣谛"等教说规定名为法轮。彼二者任何人不能破坏,不能使波罗夷比丘成非波罗夷,不能使四谛法成非谛。然而作者如提婆达多成为堕落者。波罗夷比丘不使自己清净即成为趣恶趣者。如是于一切律学处。如是因任何人不能逆转故,彼二者名为不退转轮。"律为教法根本"即律住时比丘僧显现。比丘僧显现时三种正法显现,三种师教住立。如是律为三种教法之根本。云何于教理正法显现时三种教法住立?说之。其中教法住立即住立几时?;

 Pañcavassasahassāni tiṭṭhatīti porāṇaṭṭhakathāsukathayiṃsu. Micchāvādinopanavadanti vinaye cūḷavaggebhikkhunikkhandhake sace ānanda mamasāsanemātugāmo pabbajjaṃ nalabheyya. Vassasahassaṃ saddhammo tiṭṭheyya. Idāni mātugāmassa pabbajjā anuññātā gotamiyā punappunaṃ āyācanaṃ upādāya. Pañcevadāni ānanda vassasatāni saddhammoṭhassatīti vuttaṃ. Tasmā buddhasāsanaṃ pañcavassasatāni eva tiṭṭhati. Tatoparaṃ ekadivasaṃpi na tiṭṭhati. Idāni sāsanappaṭi rūpakamattaṃ hotīti. Taṃ tesaṃ micchā vacanamattaṃ. ‘‘Pañcevavassasatānī’’ti idaṃ pana sanniṭṭhāna vacanaṃ nahoti. Mātugāmānaṃ ādīnava dīpanamattavacanaṃ. So ca ādīnavo aṭṭhagarudhamme saṇṭhapetvā satthārā eva paṭibāhito. Puna ‘‘vassasahassa’’nti idamevasanniṭṭhāna vacanaṃ jātanti. Etthapikecivadanti vassasahassameva sāsanaṃ tiṭṭhati, tatoparaṃ ekadivasa mattaṃpi na tiṭṭhati, antaradhāyati. Tadā sīmāyopi asīmā honti. Pacchātāsu upasampāditāpi anupasampannā honti. Idāni sāsanappaṭi rūpakamattaṃ hotīti. Idaṃpi tesaṃ atthañcakāraṇañca adisvā ajānitvā vuttattā micchā vacanamattaṃ hoti. Ayaṃ panettha attho. ‘‘Vassasahassaṃ saddhammo tiṭṭheyyā’’ti vassasahassameva saddhammo aparihāyamāno tiṭṭheyya. Tatoparaṃ pana na tiṭṭheyya, anukkamena parihāyamāno gaccheyyāti. Kathaṃ pana aparihāyamāno tiṭṭhati, kathañca parihāyamāno gacchatīti. Vuccate. Pañcasaṅghā veditabbā. Yesu saṅghe susaddhammo tiṭṭhati. Katame pañca. Khīṇāsavasaṅgho, anāgāmisaṅgho, sakadāgāmisaṅgho, sotāpannasaṅgho, puthujjanakalyāṇakasaṅgho,ti. Tattha, vassasahassabbhantare sabbepañcasaṅghā paññāyanti. Evaṃ vassasahassaṃ saddhammo aparihāyamāno tiṭṭhati. Tatoparaṃ khīṇāsavasaṅgho na paññāyati. Sesāni cattārivassasahassāni anukkamena sesānaṃ catunnaṃ saṅghānaṃ khettāni jātāni. Evaṃ tatoparaṃ parihāyamāno gacchatīti ayamettha attho. Kāraṇaṃ vuccate. ‘‘Saddhammo tiṭṭheyyā’’ti ettha tividho saddhammo ‘pariyattisaddhammo, paṭipattisaddhammo, paṭivedhasaddhammo,ti. So eva tividhaṃ sāsananti ca vuccati. Tattha, pariyatti saddhammo nāma sāṭṭhakathānitīṇipiṭakāni. Soca etarahi paripuṇṇo tiṭṭhati. Kathaṃ pariyatti sāsanaṃ paṭirūpakamattaṃ bhaveyya. Bhikkhū ca pariyattikammikā aneka satasahassamattā paññāyanti. Kathañcidaṃ sāsanaṃ tatoparaṃ ekadivasaṃpi na tiṭṭheyya. Te ca bhikkhū sīlappaṭipattiyaṃ ṭhitā aneka satasahassamattā etarahi sandhissanti. Kathañca paṭipatti sāsanaṃ tatoparaṃ na tiṭṭheyya. Pariyattiyāca paṭipattiyāca tiṭṭhamānāyapaṭivedhasaddhammopi na tiṭṭhatīti na vattabbo. Yathāhi-eko dhanaseṭṭhi nāma atthi. So puttadhītu paramparānaṃ atthāya mahantāratananidhayo bhūmiyaṃ bahūsuṭṭhānesu nidahitvā ṭhapitā honti. Potthakesu ca tesaṃ pavattiṃ paripuṇṇaṃ likhitvā ṭhapeti. Tattha nimīsu ca potthakesu ca akkharesu ca dharantesu tenidhayo nassanti antaradhāyantīti na vattabbāyeva. Evamidaṃ sāsanaṃ daṭṭhabbaṃ. Tatthahi nidhīnaṃnidhānabhūmisadisaṃ tepiṭakaṃ buddhavacanaṃ, dhanaratanasadisāni dhammaratanāni. Yathā ca seṭṭhivaṃsejāto balasampanno puriso potthakaṃ passitvā suṭṭhu khaṇanto tāniratanāni labhissatiyeva.

我来翻译这段巴利文：
古注释中说住立五千年。邪说者则说,于律小品比丘尼犍度中:"阿难,若于我教法中妇女不得出家,正法当住千年。今因瞿昙弥再三请求而允许妇女出家。阿难,今正法唯住五百年。"故佛教仅住五百年。此后一日亦不住。今唯有教法相似物。彼为彼等空言。"唯五百年"此非决定语。唯为显示妇女过患之语。彼过患已为师立八重法而遮。再"千年"此即成为决定语。此中有人说:教法唯住千年,此后一日许亦不住,灭没。尔时界亦成非界。后于彼等受具者亦成未受具。今唯有教法相似物。此亦因彼等不见义与因而说故唯为空言。此中此为义:"正法当住千年"即正法唯千年无衰减而住。此后则不住,渐次衰减而去。云何无衰减而住,云何衰减而去?说之。应知五僧,于彼等僧中妙正法住。何等五?漏尽僧、不还僧、一来僧、预流僧、善凡夫僧。其中,于千年内五僧皆显现。如是千年正法无衰减而住。此后漏尽僧不显现。其余四千年次第成为其余四僧之田。如是此后衰减而去,此中此为义。说因。于"正法当住"中三种正法:"教理正法、行道正法、证悟正法"。彼即说为三种教法。其中,教理正法即具注释三藏。且彼今圆满而住。云何教理教法仅为相似物?且比丘修学教理者显现数十万。云何此教法此后一日亦不住?且彼等比丘住于戒行者今将续有数十万。云何行道教法此后不住?教理与行道住时,不可说证悟正法亦不住。如有一富长者。彼为子孙世代利益,于地多处埋藏大宝藏。且于书册完整书写彼等行相而置。其中于标记与书册与文字存续时,不可说彼等宝藏灭没隐没。如是应见此教法。其中三藏佛语如宝藏埋藏地,法宝如财宝。如生长者族具力者见书册善掘必得彼等宝。

 Evamidhapi balasampanno bhikkhu desanādhammaṃ sutvā suṭṭhu paṭipajjanto tānidhammaratanāni labhissatiyeva. Labhamāne ca sati, kathaṃ tānidhammaratanāni antarahitāni. Sīmānañca pavattivānivatti vā āṇācakkasseva visayo hoti. Na dhammacakkassa. Yañca vuttaṃ-pañcevavassasatānisaddhammo ṭhassatīti ca, - vassasahassaṃ saddhammo tiṭṭheyyāti ca. Idañca vacanaṃ dhammacakkameva hoti, na āṇācakkaṃ. Baddhasīmāyo ca nivattamānā dvīhi kāraṇehi nivattanti antaradhāyanti. Āṇācakkabhūtāya kammavācāya samūhananena vā, sāsanassa vā antaradhānena. Tattha vassasahassapariyante kammavācāya samūhananañca natthi. Sāsanantaradhānañca nāma anāgate dhātuparinibbānena paricchinnaṃ hoti. Dhātuparinibbānehi jāte sabbaṃ āṇācakkaṃ vigataṃ hoti, antaradhāyati. Dhammacakkaṃ pana devalokesu yāvānāgatabuddhakālāpi pavattissatiyeva āḷavakapucchāgāthāyo viya. Apicayo vo ānanda mayā dhammo ca vinayo ca desito paññatto. So vo mamaccayena satthā-ti vuttaṃ. Socati piṭakabhūto dhammavinayo satthā etarahi tividhaṃpi sāsanaṃ lokassa dīpento pakāsento tiṭṭhati. Yatobuddhabhāsikānaṃ devamanussānaṃ nānā bāhirakehi janehi asādhāraṇo mahanto ñāṇāloko etarahi vijjotamāno pavattati. Tehi sabbaññutaññāṇena desitāni etarahidharamānāni caturāsīti dhammakkhandha sahassāni sutvā anamataggesaṃsāre anantāsu lokadhātūsu sabbaṃlokattayappavattiñca, sabbaṃdhammappavattiñca, sabbaññutaññāṇānugatikena sutamayaññāṇena jānanti. Āyatiñca saggatthāya ca maggaphalanibbānatthāya ca nānāpuññakiriyavatthūni ārabhanti, pabbajanti. Pariyattiṃ pariyāpuṇanti. Paṭipattiṃ pūrenti. Bhāvanaṃbhāventi. Idaṃ sabbaṃ sāsanappaṭirūpakamattaṃna hoti. Ekanta sāsanaṃ hoti. Kasmā, yathā dhammaṃ yathā vinayaṃ paṭipajjanato. Imāya ca paṭipattiyā āyatiṃ saggamaggaphala nibbānappaṭilābhāya saṃvattanikattāti. Ettāvatā sabbaṃ micchāvādīnaṃ micchāvacanaṃ vidhamitaṃviddhaṃsitaṃ hotīti.

Paṇāmagāthāvaṇṇanā.



我来翻译这段巴利文：
如是于此具力比丘闻教法而善修行必得彼等法宝。有得时,云何彼等法宝隐没?界的施设与撤销唯属命轮范围。非法轮。所说"正法唯住五百年"及"正法当住千年"。此语唯为法轮,非命轮。系界撤销时因二因而撤销隐没。由命轮性羯磨文的废除,或由教法的隐没。其中千年终时无羯磨文废除。所谓教法隐没于未来由舍利般涅槃而限定。舍利般涅槃生起时一切命轮消失,隐没。然法轮于天界乃至未来佛时亦将运转,如阿拉瓦迦问偈。复次说:"阿难,我所说示施设之法与律,彼于我灭后为汝等师。"且彼藏性法律为师,今显示宣说三种教法于世间而住。由此佛语诸天人不共外道之大智光今照耀而转。彼等闻今存续由一切智智所说八万四千法蕴,由随一切智智闻所成智知无始轮回中无边世界中一切三界转起及一切法转起。且为未来天界及道果涅槃而起作诸福业事,出家。学习教理。圆满行道。修习禅修。此一切非唯教法相似物。实为真实教法。何故?因如法如律而行故。且此行道能引导获得未来天界、道果、涅槃故。如是一切邪说者邪语已破已毁。
礼敬偈释毕。;

11. Dutīyagāthāvaṇṇanāyaṃ. ‘‘Ādigāthāyā’’ti pathamagāthāvākyena. ‘‘Taṃ taṃ payojanasahite’’ti tenatenapayojanena sahite. ‘‘Pañca atthe’’ti pañcapiṇḍatthe. ‘‘Teabhidhammatthe’’ti abhidhammatthapade dīpite teabhidhammatthe. ‘‘Tatthā’’ti tissaṃ dutīyagāthāyaṃ. ‘‘Natu vutta’’nti napanapakaraṇaṃpi pubbevuttaṃ hoti. Abhidhammatthā kutopubbevuttā hontīti yojanā. Evaṃtīsu atthavikappesu pathamassa kālavirodhaṃ dassetvā idāni dutīya tatīyānaṃ saddatovirodhaṃ vattuṃ ‘‘nacā’’tiādimāha. Tattha ‘‘ādimhi yevā’’ti etena yadākadāci paccāmasanaṃ appadhānanti dasseti. ‘‘Appadhānapadānī’’ti abhidhammatthasaṅgahanti imasmiṃ ekasmiṃ samāsapade purimāni visesana padāni. Tattha sabbathāpi vuttāti yojite sati, tasmiṃ abhidhammatthasaṅgahappakaraṇe tasmiṃ abhidhammattha padevā sabbathā mayā vuttāti attho hoti. So na yujjati. Tasmiṃ abhidhamme buddhena bhagavatā sabbathā vuttāti attho yujjati. Appadhānapadaṃ paccāmasatīti dosopana āpajjateva. Tenāha ‘‘evañhisatī’’tiādiṃ. Tattha, ‘‘evañhisatī’’ti aṭṭhasāliniyaṃ viya idha abhidhammatthasaṅgahapadaṃ paccāmasante sati. Hisaddo phala vākyajotako. Laddhaguṇajotakotipi yujjati. ‘‘Paṭikkhittā hoti’’ tasmiṃ abhidhammatthasaṅgahapade mayā sabbathā vuttāti atthassa sambhavato. Na kevalaṃ so eva doso āpajjati. Aparopidoso atthīti dassetuṃ ‘‘sāhī’’tiādimāha. Dhātukathāyaṃ vuttenasaṅgahāsaṅgahādippakārenātiyojanā.



我来翻译这段巴利文：
于第二偈释中。"以首偈"即以第一偈语。"与彼彼义利相应"即与彼彼义利相应。"五义"即五总义。"彼等论义"即于论义词中所显示彼等论义。"其中"即于彼第二偈中。"非先说"即非先说论典。论义如何为先说?为语法关系。如是于三种义释中显示第一时违后,今为说第二第三从语违,故说"且非"等。其中"唯于初"由此显示随时随处摄取为非主要。"非主要词"即"论义摄"于此一复合词中前面诸限定词。其中完全说已时,若结合则义为:于彼论义摄论典、于彼论义词中皆为我说,此不适合。于彼论中为佛世尊完全说,此义适合。摄取非主要词则有过失。故说"如是"等。其中"如是"即如胜义释中,此中摄取论义摄词时。希声显示果语。适合为显示已得功德。"被拒"因于彼论义摄词"为我完全说"义可能故。非唯彼过失生起。有另一过失,为显示故说"彼"等。结合为以界论中所说摄非摄等方式。

12. Paramatthapadavaṇṇanāyaṃ. Visesanapadaṃ nāma katthaci bhūtakathanatthāyavā payujjati kaṇhokāko, setobako,ti. Katthaci aññanivattanatthāya vā payujjati nīlopaṭo, nīlaṃpuppha, nti. Idha pana añña nivattanatthāyāti dassetuṃ ‘‘duvidhānihisaccānī’’tiādimāha. Paññāpīyatītipaññatti. Paññāpanañca nāma samaggānaṃ janānaṃ vohārena ca sampaṭicchanena cāti dvīhi aṅgehi sijjhatīti āha ‘‘tecamahājanā’’tiādiṃ. ‘‘Tasmāte sammuti saccanti vuccantī’’ti sambandho. ‘‘Sammatattā’’ti voharitattāceva sampaṭicchitattā ca. ‘‘Vacīsaccaviratisaccāna’’nti ettha vacīsaccaṃ nāma musāvādarahitaṃ saccavacanaṃ. Viratisaccaṃ nāma sammāvācāvirati. Sāhi musāvādādīhi vacīduccaritehi viramaṇamattena vacīsaccanti vuccati. ‘‘Vatthubhūtattā’’ti adhiṭṭhānabhūtattā. Sammutisaccanti vuccanti, sammatattā sammuti ca, sā saccānaṃ vatthubhūtattā saccañcāti katvā. Sammutiyā siddhaṃ saccaṃ sammutisaccantipi yujjati. ‘‘Sammāpaṭipajjantā’’ti pāṇo nahantabbo, sabbesattā averā hontūtiādinā sammāpaṭipajjantā. ‘‘Sabbalokiyasampattiyo’’ti dānasīlādīnaṃ puññakiriyavatthūnaṃ phalavipākabhūtā sabbalokiyasampattiyo. Sabbe ‘‘bodhisambhāradhamme’’ti dānapāramisīlapāramiādikepāramidhamme. ‘‘Ārādhentī’’ti sampādenti. ‘‘Micchāpaṭipajjantā’’ti duccarita durājīvamicchājīvādīnaṃ vasena micchāpaṭipajjantā. ‘‘Evaṃ mahantaṃ sammuti sacca’’nti etena ahaṃ paramattha saccamevagaṇhāmīti sammuti saccaṃ nabhinditabbaṃ. Bhindantohi sabbasampattīhi paribāhiro assāti dasseti. Kathañca taṃ bhindatīti. Satto nāma natthi. Sattassa bhavatosaṅkanti nāma natthi. Bhavanibbattakaṃ kusalākusalakammaṃ nāma natthīti gaṇhanto ucchedadiṭṭhiyaṃ tiṭṭhati. Sabbasampattīhi paribāhiro hoti. Apāya pūrako bhavatīti. ‘‘Vijjamānantveva gaṇhāpetī’’ti saññā cittadiṭṭhi vipallāsānaṃ vatthubhāvena gaṇhāpeti. Tenāha ‘‘sakkāyadiṭṭhī’’tiādiṃ. ‘‘Evaṃ viparītañhi sammutisacca’’nti etenasammuti saccamevadaḷhaṃ gahetvā paramattha saccaṃ nabhinditabbaṃ. Bhindantohi tāhi diṭṭhīhi namuccati. Kathañca taṃ bhindati. Khandhe vā khandhamuttakevā attajīve gahetvā teca attajīvā parammaraṇā ucchijjantīti gaṇhanto ucchedadiṭṭhiyaṃ tiṭṭhati. Te ca attajīvā bhavābhavesusassatā hutvā bhavatobhavaṃ saṃsaranti sandhāvantīti gaṇhantosassatadiṭṭhiyaṃ tiṭṭhati. ‘‘Navisaṃvādentī’’ti viparītaṃ nāpādenti. ‘‘Taṃ panā’’ti sabhāvasaccaṃ pana. Anubhavanabhedamattaṃ upādāyeva vedanā sukhāti vuttā. Sabbākārato sukhabhūtattā vedanā sukhāti vuttā nahoti. ‘‘Sabbāpivedanā dukkhā evā’’ti padhānattho. Tattha anubhavanabhedo tividho. Sātato vā anubhavanaṃ, assātato vā, majjhattato vā. ‘‘Dukkhā evā’’ti bhayaṭṭhena dukkhā eva. Bhayaṭṭhenāti ca saṃsāra bhayadassīhibhāyitabbaṭṭhena. Sukho vipāko yesaṃ te sukhavipākā. Tebhūmakakusalā. ‘‘Kusalasammatā’’ti etena sabhāvasaccepi etevohārā lokasammuti nissitāti dīpeti. ‘‘Sāsavatā’’ti āsavehi sahitabhāvo. ‘‘Saṃkilesi katā’’ti saṃkilesa dhammehi saṃyuttabhāvo. Oghehi ca yogehi ca upādānehi ca pattabbabhāvo ‘‘oghanīyayoganīya upādānīyatā’’. Adhikā attā ajjhattā. Bahiddhārukkherūpadhammārukkhassa attānāma sāraṭṭhena.

我来 译这段巴利文：
于胜义词释中。限定词或为说明实事而用,如"黑乌鸦、白鹤"。或为遮遣他义而用,如"蓝衣、蓝花"。此中为显示遮遣他义故说"二种谛"等。施设即被施设。所谓施设以大众言说与认可二支而成就,故说"且彼等大众"等。结合为"故彼等说为世俗谛"。"因认可"即因言说及认可。"语真实与离真实"中语真实即离虚妄语之真实语。离真实即正语离。彼由唯离虚妄语等语恶行故说为语真实。"因为事物"即因为所依。说为世俗谛,因认可故为世俗,且彼为诸谛事物故为谛。由世俗成就的谛亦适合为世俗谛。"正确行"即以"不应杀生、愿一切众生无怨"等而正确行。"一切世间成就"即布施、持戒等诸福业事之果报所成一切世间成就。一切"菩提资粮法"即布施波罗蜜、持戒波罗蜜等波罗蜜法。"成就"即圆满。"邪行"即依恶行、邪命、邪活命等而邪行。"如是大世俗谛"由此显示不应破坏世俗谛说"我唯取胜义谛"。破坏者即离一切成就。云何破坏彼?取"无所谓众生。有众生之有转无。无所谓能生有的善不善业"而住断见。离一切成就。成为充满恶趣者。"令取实有"即令取为想、心、见颠倒的对象。故说"有身见"等。"如是相反世俗谛"由此显示不应坚取世俗谛而破坏胜义谛。破坏者不脱离彼等见。云何破坏彼?取蕴或蕴外我命,而彼等我命死后断灭,住断见。取彼等我命于诸有中常恒而从有至有轮回流转,住常见。"不相违"即不成相反。"然彼"即自性谛。唯依领受差别说受为乐。非从一切行相为乐性故说受为乐。"一切受唯苦"为主要义。其中领受差别三种。或乐受领受,或苦受领受,或不苦不乐受领受。"唯苦"即以怖畏义为苦。怖畏义即以见轮回怖畏者应怖畏义。善果报即彼等果报为乐者。三界善。"认为善"由此显示于自性谛亦此等言说依世间认可。"有漏性"即与诸漏俱有性。"被杂染"即与杂染法相应性。应被暴流、轭、取所得性为"暴流性、轭性、取性"。胜我为内我。外法树之我以坚实义为树之我。;;

 Sākhāyaṃ rūpadhammā sākhāya attānāma sāraṭṭhena. Sattasantānapariyāpannā pana rūpārūpadhammā taṇhāpariggaha daḷhaṭṭhena tato bahiddhā attato adhikā attāti atthena ajjhattāti lokasammuti hoti. Tenāha ‘‘ajjhattatikañcā’’tiādiṃ. Dukkhanirodha maggabhāvo ca, iti idaṃ catukkaṃ ariyasaccaṃ nāmāti yojanā. ‘‘Idamevā’’ti idaṃ catukkameva. ‘‘Acalamāna’’nti etena ariyasaddassa atthaṃ dīpeti. Tebhūmaka dhammānaṃ sukhatā nāma calā hoti. Kasmā, anicca dhammattā. Te dhammesukhāti gahetvā attano ajjhattaṅgaṃ karontā acireneva dukkhaṃ pāpuṇanti. Te dhamme dukkhāti ñatvā tehivimuttā puna dukkhaṃ pāpuṇantīti natthi. Esanayo sesaariyasaccesu . ‘‘Tesū’’tiādimhi duvidhānihi saccānīti vuttesu dvīsu saccesu. ‘‘Tena vutta’’ntiādi laddhaguṇavacanaṃ. ‘‘Yo vinā aññāpadesenā’’ti ettha aññāpadeso nāma aṭṭhadhamma samodhānaṃ nissāya ghaṭasaṇṭhānaṃ paññāyati, paṭasaṇṭhānaṃ paññāyati, taṃ saṇṭhānaṃ attano sabhāvena vinā aññāpadesena siddhaṃ hoti. Yāpanacintana kiriyā nāma atthi. Yaṃ cittanti vuccati. Sā aññāpadesena siddhā na hoti. Attano sabhāvenevasiddhā. Esanayo phusanakiriyā, vedayitakiriyā, dīsūti. Imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘yovinā aññāpadesenā’’tiādimāha. ‘‘Cittenaparikappetvā’’ti manoviññāṇa cittena avijjamānaṃ saṇṭhānaṃ vijjamānaṃ katvā. ‘‘Saviggahaṃ katvā’’ti sarīraṃ katvā. Vatthu dabbasahitaṃ katvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Cittamayocittanimmito’’ti supinante diṭṭharūpāni viya cittenapakato cittena nimmito. Kasmā sabhāvasiddho paramattho nāmāti āha ‘‘sohī’’tiādiṃ. ‘‘Santī’’ti etena asadhātu vasena atthoti siddhaṃ vuttaṃ. Saddābuddhīhi araṇīyato upagantabbato atthotipivadanti. ‘‘Itarato’’ti parikappasiddhato. ‘‘Paramo’’ti adhiko. Tenāha ‘‘ukkaṃsagato’’ti. Etena paramasaddassa adhikatthaṃ vadati. Idāni tassa uttamatthaṃ dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādivuttaṃ. Tattha, imasmiṃ buddhasāsane pañcasāsana kiccāni mahantāni abhiññeyyānaṃ dhammānaṃ abhijānanaṃ. Pariññeyyānaṃ parijānanaṃ. Pahātabbānaṃ pahānaṃ. Sacchi kātabbānaṃ sacchikaraṇaṃ. Bhāvetabbānaṃ bhāvanāti. Tattha sabbepi paramattha dhammā abhiññeyyā nāma. Dukkha saccadhammā pariññeyyā nāma. Samudaya saccadhammā pahātabbā nāma. Sāmaññapphalāni ca nibbānañca sacchikātabbā nāma. Maggasaccadhammā bhāvetabbā nāma. Tesu dhammesu tesaṃ kiccānaṃ siddhiyā imasmiṃ sāsane sāsanakiccaṃ siddhaṃ hoti. Niṭṭhānaṃ gacchati. Te ca dhammā eva rūpānaṃ sāsana kiccānaṃ avirādhakattā avisaṃvādakattā uttamaṭṭhena paramatthā nāma hontīti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādimāha. Tattha ‘‘ye’’tiyejanā. ‘‘Aya’’nti ayaṃ dhammo. ‘‘Tassā’’ti tassaabhiññeyyassa, tassapariññeyyassa, tassapahātabbassa, tassasacchikā tabbassa tassabhāvetabbassāti sambandho. Paramatthavaṇṇanā niṭṭhitā.


我来 译这段巴利文：
枝中色法以坚实义为枝之我。但属于有情相续的色无色法,以执著为坚固义,从彼外以我为胜我义,为内我为世间认可。故说"内三"等。苦灭道性,如是此四为圣谛,为语法关系。"唯此"即唯此四。"不动"由此显示圣字义。三界法之乐性为动。何故?因无常法故。取彼等法为乐而作自己内分者不久即得苦。知彼等法为苦而解脱彼等者无再得苦。此理于余圣谛亦然。"于彼等"等中于所说二种谛中。"故说"等为得功德语。"无需他指示"中,所谓他指示即依八法和合而现瓶形状,现布形状,彼形状离自性而依他指示成就。但有所谓思维作用,说为心,彼不依他指示成就。唯依自性成就。此理于触作用、受作用等。为显示此义故说"无需他指示"等。"以心假设"即以意识心使非实有形状成为实有。"作有身体"即作有身。即说为作有事物。"心所作心所化"即如梦中所见色为心所作心所化。何故名为自性成就胜义?故说"彼"等。"有"由此说明依有根义成就。或说由语音所知、所趣近故为义。"从他"即从假设成就。"胜"即殊胜。故说"至最上"。由此说胜字为殊胜义。今为显示彼最上义故说"复次"等。其中,于此佛教有五教事为大:证知应证知诸法。遍知应遍知诸法。断除应断除诸法。作证应作证诸法。修习应修习诸法。其中一切胜义法名为应证知。苦谛法名为应遍知。集谛法名为应断除。沙门果及涅槃名为应作证。道谛法名为应修习。于彼等法中彼等作用成就时于此教中教事成就。达到完成。且彼等法因不违逆诸大教事、不相违故,以最上义名为胜义,为显示此义故说"复次"等。其中"凡"即凡诸人。"此"即此法。"彼"即结合为彼应证知、彼应遍知、彼应断除、彼应作证、彼应修习。胜义释毕。


‘‘Taṃ nasundara’’nti byañjanato nasundaraṃ. Nakevalaṃ byañjanatoyeva nasundaraṃ, atthatopi nasundarameva. Catusacca dhammāhi paccekabuddhaññāṇassapi gocarā honti. Pañcañeyya dhammā pana sabbaññutaññāṇasseva. Tattha catusacca dhammā nāma paramattha dhammā eva. Pañcañeyyadhammā pana sabba paññattiyā saha sabbaparamattha dhammā. Sabbaññubuddhānaṃ catusaccābhi sambodho dhamma paññattiyā saha sijjhati. Paccekabuddhānaṃ catusacca sambodho dhammapaññattiyā saha nasijjhati. Tasmā te sayaṃ paṭividdhaṃ catusacca dhammaṃ nāma paññattiṃ nīharitvā paresaṃ desetuṃ na sakkonti. Tesaṃ catusaccasambodho mūgassa supinadassanaṃ viya hotīti aṭṭhakathāsu vuttaṃ. Tasmā paññattiyā saha pañca ñeyya dhammā eva sabbaññutaññāṇassa gocarāti sakkāvattunti.

Paramatthapadavaṇṇanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"彼不善"即文句不善。非唯文句不善,义理亦不善。因四谛法亦为各别觉者智所缘。然五所知法唯为一切智智所缘。其中所谓四谛法即唯胜义法。然五所知法即一切施设及一切胜义法。诸正等觉者证悟四谛与法施设俱成就。诸各别觉者证悟四谛与法施设不俱成就。故彼等不能除去名言施设而为他人说示自己所证四谛法。注释中说彼等证悟四谛如哑者见梦。故可说与施设俱的五所知法唯为一切智智所缘。
胜义词释毕。


13. Cittavacanatthe. Nahi sā ārammaṇenavinā labbhati. Cintetīti vutte kiṃ cinteti, ārammaṇaṃ cintetīti evaṃ ārammaṇabhūtena kammapadena vinā asambhavato. Tasmā idha cintanāti daṭṭhabbā, tasmā assa nāmaṃ siddhanti daṭṭhabbanti sambandho. Sutamayaññāṇaṃ, cintāmayaññāṇa, nti ettha ārammaṇassa bhūtasabhāva cintāpi atthi, sāpaññāevāti taṃ nivattetuṃ ‘‘ārammaṇa…pe… ṇūpaladdhiyevā’’ti vuttaṃ. Cittaṃ, mano, mānasaṃ, viññāṇa, nti sabbaṃ cittassa nāmaṃ. Ārammaṇa paccayappaṭibaddhaṃ hoti. Na aññapaccayappaṭibaddhaṃ. Na ca aññapaccayena laddhaṃ nāmaṃ. Evarūpassa ārammaṇa vijānana saṅkhātassa atthantarassabodhakaṃ nahotīti dassetuṃ ‘‘santesu cā’’tiādivuttaṃ. ‘‘Etenā’’ti idaṃ kattuno kiriyāsādhane atissayūpakārakaṃ karaṇa sādhanaṃ vadatīti dassetuṃ ‘‘tañhī’’tiādivuttaṃ. ‘‘Cintanamatta’’nti ettha mattasaddo visesanivatti atthoti, tena nivattitaṃ atthaṃ dasseti ‘‘sabbepihī’’tiādinā. ‘‘Viggaho vā’’ti sarīraṃ vā. Paccayena āyattā paccayāyattā. ‘‘Āyattā’’ti sambandhā. Vattanaṃ vutti. Uppajjanaṃ vā ṭhiti vā. Paccayāyattā vutti etesanti ‘‘paccayāyatta vuttino’’. ‘‘Thāmenā’’tiādi aññamaññavevacanāni. ‘‘Ekaṃ bhāvasādhanameva padhānato labbhatī’’ti idaṃ dhammānaṃ taṃ taṃ kiriyā mattabhāvaṃ sandhāya vuttaṃ. Kiriyāmattabhūtāpi pana te dhammāsayaṃ nānāpaccayā vatthāyaṃ ṭhitā vā honti nānāpaccayuppannāvatthāyaṃ ṭhitā vā. Tasmā paramattha padesupi yathārahaṃ tadaññasādhanānaṃ paṭilābho avārito hoti. Itarathā hetu paccayo, ārammaṇa paccayo, sahajātapaccayo, nissayapaccayotiādīsu kathaṃ bhāvasādhanaṃ yuttaṃ siyāti. ‘‘Padhānato’’ti mukhyato. ‘‘Abhedassa cintanassabhedakaraṇa’’nti idaṃ cintetīti cittantikataṃ kattusādhanaṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Silāputtakassā’’ti bhesajjamūlānaṃ pisanasilāpotakassa. Tassa sarīraṃ nāma visuṃ aṅgaṃ natthi. Abhinnaṃpi bhinnaṃ katvā vuccati ‘‘silāputtakasarīra’’nti. Idaṃ abhedassabhedakaraṇaṃ nāma abhūtarūpaṃ hoti. Payojane sati vattabbaṃ, asati na vattabbanti āha ‘‘tathākaraṇañcā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘paraparikappitassā’’ti parehi aññatitthā cariyehi paricintitassa. ‘‘Satihi…pe… kappanāyā’’ti sace attā atthi, attā cinteti, tasmā attā cittonāmātiādi vattabbaṃ. Na vattabbaṃ cintetīti cittanti, cittassa kiriyāmattattā. Na pana attādiko kattā nāma atthi. Tasmā kiriyā mattameva kattāraṃ katvā ‘‘cintetīti citta’’nti vuttaṃ. Tena viññāyatiloke attādikokattā nāma natthīti. Idaṃ abhedassabheda parikappanāya payojananti vuttaṃ hoti. ‘‘Attappadhāno’’ti kiriyāsādhane bahūnaṃkārakānaṃ majjhe sayaṃpadhāno sayaṃjeṭṭhako hutvā. ‘‘Taṃkattubhāva’’nti lokesiddhaṃ kattubhāvaṃ. ‘‘Puna karaṇabhāva’’nti puna loke siddhaṃ karaṇabhāvaṃ. Evaṃ cittassa vacanatthaṃ dassetvā idāni tassa abhidhānatthaṃ dassento ‘‘apicetthā’’tiādimāha. Yathayidaṃ ye ime tiracchānagatā pāṇā cittāvicittā. Evaṃ cittaṃ vicittaṃ yaṃ aññaṃ atthi, taṃ aññaṃ ekanikāyaṃpi nasamanupassāmī-ti yojanā. ‘‘Nikāya’’nti sattajātisamū haṃ .‘‘Nissakke karaṇavacana’’nti vibhattāpādānatthe karaṇavacanaṃ. Etena tato caraṇato cittatoti atthaṃ vadati. Gāthāyaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于心词义中。彼实不离所缘而得。说"思"时,思何?思所缘,如是不离所缘性业词而不可能。故此中应见为思维,故应见其名成就,为语法关系。闻所成智、思所成智中,亦有所缘实性思维,彼亦为慧,为遮遣彼故说"所缘...乃至...了知"。心、意、意处、识,皆为心名。系属所缘缘。非系属余缘。非由余缘所得名。为显示不能表示如是所缘了别所说别义故说"于诸"等。"由此"为显示此说能作者作用成就中最胜助益之具格故说"彼实"等。"唯思维"中唯字义为遮别,由彼显示所遮义以"一切"等。"身体"即身。依缘系属为依缘系属。"系属"即关系。转起为活动。或生起或住。依缘系属活动为彼等者为"依缘系属活动者"。"以力"等为互相同义词。"唯一状态语主要可得"此依诸法彼彼唯作用性而说。然彼等唯作用性法或住于种种缘自体位或住于种种缘生体位。故于胜义词中亦不障碍随宜得彼余语。否则于因缘、所缘缘、俱生缘、依止缘等中如何适合状态语?主要即首要。"无差别思维作差别"此依所说"思故为心"作者语而说。"石子"即研药根石子。彼之身体名无别支分。不分亦作分而说"石子身"。此无差别作差别名为非实。有必要时应说,无则不应说,故说"如是作"等。其中"他假设"即为他外道所思。"实有...乃至...假设"即若有我,我思,故我名为心等应说。不应说思故为心,因心唯作用故。然无所谓我等作者。故作唯作用为作者说"思故为心"。由此了知世间无所谓我等作者。此说为无差别差别假设之必要。"以我为主"即于作用语中诸多作者中自为主自为长。"彼作者性"即世间成就作者性。"再具格性"即再世间成就具格性。如是显示心之语词义已,今为显示其增上义故说"复次此中"等。结合为:如此凡此等畜生有情有杂色心。如是有其他有杂色心一类亦不见。"类"即有情种类群。"离格具格语"即分格义中具格语。由此说从彼行为心义。于偈中。;

 ‘‘Taṃ taṃ sabhāvo’’ti vijānanaphusanādiko sabhāvo, aggissauṇhoviya. ‘‘Kiccasampattiyoraso’’ti tena tena dhammena karaṇakiccañca, taṃ kiccaṃ katvā laddho sampattiguṇo ca. Aggissa vatthumhi paripācanakiccaṃ viya, obhāsanaguṇoviya ca. ‘‘Gayhākāro’’ti ñāṇena gahetabbo tassa tassa dhammassa dhajabhūto ākāro. Sampatti rasoyeva vuccati. ‘‘Phalaṃvāpī’’ti kāriyapphalaṃ vāpi, aggissa dhūmoviya. ‘‘Āsannakāraṇa’’nti attano anantare phalanibbattakaṃ kāraṇaṃ, aggissa aggikāraka puriso viya. ‘‘Ala’’nti samatthā. ‘‘Vibuddhino’’ti visesabuddhi sampannassa paṇḍitassa. ‘‘Pubbaṅgamarasa’’nti ārammaṇaggahaṇe padhānarasa kiccaṃ. ‘‘Sandhāna paccupaṭṭhāna’’nti nirantarappavattākārapaccupaṭṭhānaṃ. ‘‘Nāma rūpapadaṭṭhāna’’nti phassādināmañca vatthu rūpañcacittassapadaṭṭhānaṃ.

Cittavaṇṇanā niṭṭhitā.

14. ‘‘Cetasi bhava’’nti cittasmiṃ pātubhūtaṃ. ‘‘Etena siddhā hontī’’ti sambandho. ‘‘Sā eva phassādīnaṃ jāti. Yācittassajarā, sā eva phassādīnaṃjarā’’tiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Ekavaṇṭūpani bandhānī’’ti ekena vaṇṭadaṇḍakena upanibandhāni. ‘‘Ekajātiyādi upanibandhā’’ti ekajātikathā divasena upanibandhā. ‘‘Ce’’ti cevadeyya. ‘‘Nā’’ti na vattabbaṃ. Gāthāyaṃ. ‘‘Dhammā’’ti nāmakkhandha dhammā. ‘‘Manasā evā’’ti kattubhūtena manena eva. ‘‘Pakatā’’ti pavattitā. ‘‘Nimmitā’’ti nipphāditā. ‘‘Cittakiriyā bhūtā evā’’ti ārammaṇaṃ vijānantaṃ cittaṃ phusanākāraṃ janetvāva vijānāti. So phusanākāro phassoti vuccati. Avasesā pana sabbepi cetasikadhammā phassaṃ paṭicca uppajjanti. Phasso hetu phasso paccayo vedanākkhandhassa upādāya. Saññākkhandhassa. Saṅkhārakkhandhassa upādāyāti hi vuttaṃ. Evaṃ santepi cittamūlakattā cittanissitattā ca tepidhammā cittakiri yābhūtā eva hontīti. ‘‘Etenā’’ti etenagāthāpadena. Vibhāvaniyaṃ pana ekālambaṇatā mattena vibhāveti. Paripuṇṇāni ce tasikaṅgāni upari therena sayameva vakkhamānattāti adhippāyo. Idha pana padatthavibhāvanaṭṭhānattā paripuṇṇehi aṅgehi vibhāvetuṃ vaṭṭatīti āha ‘‘taṃ nasundara’’nti. ‘‘Vatthumhī’’ti paṭakoṭṭhakādimhi. ‘‘Nānācittakammānī’’ti hatthi assarūpādīni. Vijānanamattaṃ cittaṃ, kusalanti vā akusalanti vā vattabbaṃ natthi. Nānācetasike hi yuttattā eva tathā vattabbaṃ hoti. Vuttaṃhetaṃ bhagavatā. Pabhassaramidaṃ bhikkhave cittaṃ. Tañca kho āgantukehi upakkilesehi upakkiliṭṭhanti. Tenāha ‘‘udakaṃ viyacitta’’ntiādiṃ.

Cetasikavaṇṇanā niṭṭhitā.



我来 译这段巴利文：
"彼彼自性"即了别、触等自性，如火之热。"作用成就味"即由彼彼法所作作用,及作彼作用而得成就功德。如火于事物中熟练作用,及光明功德。"所取相"即应以智所取彼彼法之旗相。唯说成就味。"或果"即作用果,如火之烟。"近因"即于自无间生果之因,如火之造火人。"能"即能够。"具慧"即具殊胜智慧之贤者。"前导味"即取所缘中主要味作用。"相续现起"即相续转起相现起。"名色足处"即触等名及所依色为心之足处。
心释毕。
"心中有"即于心中显现。结合为"由此成就"。应结合为"彼生即触等之生。凡心之老,彼老即触等之老"等。"一茎系属"即由一柄杆系属。"一生等系属"即由一生说等方式系属。"若"即若说。"否"即不应说。于偈中。"诸法"即名蕴诸法。"唯以意"即唯以作者性意。"所作"即转起。"所化"即生成。"唯心作用性"即了别所缘之心生触相而了别。彼触相说为触。然其余一切心所法依触而生。说:"触为因触为缘而取受蕴。取想蕴。取行蕴。"如是亦因以心为根依心住故,彼等法唯为心作用性。"由此"即由此偈句。然于显明论中唯以同所缘性显示。因上座自将说完整心所支分之意趣。然此为显示语词义处故,应以完整支分显示,故说"彼不善"。"于事物"即于布厅等。"种种绘画"即象马形等。了别性心,不应说为善或不善。唯因相应种种心所故应如是说。世尊说此:"诸比丘,此心光明。然彼为客随烦恼所染。"故说"如水心"等。
心所释毕。

15. Ruppatīti padaṃ kattarivāhetukammanivāsiddhaṃ. Ruppanañcavikārāpatti evāti dassetuṃ ‘‘sītuṇhādīhī’’tiādi vuttaṃ. Tattha ‘‘visamappavattivasenā’’ti dhātūnaṃ visamappavattivasena. Dhātukkho bhavasenāti vuttaṃ hoti, ‘‘kenaruppatī’’ti ettha ‘‘kenā’’ti hetu atthevā hetu kattarivā karaṇavacanaṃ daṭṭhabbaṃ. Tathā sītenātiādīsupi. Ḍaṃsamakasā nāma sūcimukhā khuddakamakkhikāceva mahanta makkhikā ca. Vātā nāma puratthimavātādayo. Ātapo nāma sūriyātapo. Sariṃsapānāma ahi vicchika satapadikādayo. Tesaṃ samphassehipi ruppati. Maraṇaṃ vā gacchati, maraṇa mattaṃ vā dukkhaṃ. ‘‘Ye dhammā’’ti dvādasavidhā sappaṭigharūpadhammā. ‘‘Aññesa’’nti soḷasannaṃ appaṭigharūpānañca arūpadhammānañca. ‘‘Tesū’’ti niddhāraṇebhummaṃ. Idāni pāḷiyā saddhiṃ mukhyaruppanaṃ saṃsandento ‘‘samāgamo cā’’tiādimāha. Samāgamo ca nāma aññamaññābhighaṭṭanaṃ vuccatīti sambandho. Āpātāgamanañca ārammaṇakaraṇañca ṭhapetvāti yojanā. ‘‘Mahābhūtānameva vā’’ti āpodhātu vajjitānaṃ tiṇṇaṃ mahābhūtānameva vā. ‘‘Vikāraṃ āpajjatī’’ti vatvā tamevatthaṃ vivaranto ‘‘yasmiṃ khaṇe’’tiādimāha. ‘‘Sayaṃpi vikārapattā hontī’’ti temahābhūtāsayaṃpi pakatiṃ vijahitvā omattādhimattabhāvaṃ pāpuṇantīti attho. ‘‘Omattādhimattarūpasantatīnañcā’’ti paramparato uppajjamānā rūpasantatiyo sandhāya vuttaṃ. Evaṃ pāḷinayena vipattivasena ruppanaṃ vatvā idāni vipatti vā hotu, sampatti vā. Purimapacchi masantatīnaṃ visadisappavattibhūto vikāropi ekena pariyāyena ruppanaṃnāmāti katvā puna taṃ ruppanaṃ dassento ‘‘apicetthā’’tiādimāha. ‘‘Ghaṭṭanavasena ruppana dhammāna mevā’’ti āpātāgamanādivasena ruppanadhammehivinā abhighaṭṭanavasenaruppana sabhāvānaṃ rūpadhammānameva siddhanti pucchā. ‘‘Saviggahā hontī’’ti dabba saṇṭhānākārasahitā honti. Kasmā, oḷārikasabhāvattā. Bahūnañcarūpakalāpānaṃ ekakkhaṇe ekābaddhabhāvenapavattattā. Arūpadhammāhi saṇhasukhumasabhāvā ca honti. Sace anekasatasahassānipi ekato pavatteyyuṃ. Dabbasaṇṭhānabhāvaṃ nagamissantiyeva. Ekasmiñca sattasantāne ekakkhaṇe eka kalāpova pavattati. Kasmā, anantara paccayūpanibandhena pavattattā. Tasmāte saviggahāna honti. Rūpadhammā pana oḷārika sabhāvā ca honti. Bahūnaṃ sannicayesati dabbasaṇṭhānatthāya saṃvattanti. Ekakkhaṇe ca bahukalāpāpi ekābaddhāhutvā pavattanti. Tasmā tesaviggahāhontīti.


我来翻译这段巴利文：
"被坏"字于作者或无因业或成就。为显示坏即变异所得,故说"由冷热等"等。其中"依不平等转起"即依界不平等转起。即说为依界变异。"由何坏"中"由何"应见为因义或因作者中具格语。如是于由冷等中亦然。虻蚊即针口小蝇及大蝇。风即东风等。热即日热。爬行类即蛇、蝎、蜈蚣等。由彼等触亦坏。或趣死,或死般苦。"凡法"即十二种有对色法。"其他"即十六无对色及无色法。"于彼等"为分别中格。今为显示与圣典相应主要坏性故说"和集等"。结合为说和集即相互撞击。结合为除去所缘作用及取所缘。"唯诸大种"即除水界三大种。说"得变异"已,为开显彼义故说"于彼刹那"等。"自亦得变异"即彼三大种自亦舍离自性而得减增性义。"减增色相续等"即依次第生起色相续而说。如是依圣典之理说损坏性坏已,今为说损坏或成就,前后相续不同转起性变异亦以一方便名为坏性,而再显示彼坏性故说"复次此中"等。"唯依触坏性诸法"问:离依所缘取等坏性法,唯依触击坏性自性色法成就。"有身体"即有事物形状。何故?因粗性故。因多色聚于一刹那以一系属性转起故。无色法为细妙性。若百千亦俱转起,不至事物形状性。于一有情相续中一刹那唯一聚转起。何故?因无间缘系属转起故。故彼等无身体。然色法为粗性。多积集则转为事物形状。于一刹那多聚亦一系属而转起。故彼等有身体。


‘‘Sītādiggahaṇasāmatthiyenā’’ti sītenapi ruppati, uṇhenapi ruppatītiādinā lokassa paccakkhato pākaṭassa sītādivacanassasāmatthiyena. Tañhi vacanaṃ lokassa apākaṭaṃ arūpadhammānaṃ ruppanaṃ idhanādhippetanti dīpetīti adhippāyo. ‘‘Vohāro nāmā’’ti nāmasaññā nāmāti vuttaṃ hoti. ‘‘Lokopacārenā’’ti bahujanassa upacārena vohārena kathanena. ‘‘Pākaṭa nimittavasenevā’’ti pākaṭassa saddappavattinimittassa vaseneva. ‘‘Sītādiggahaṇena vināpī’’ti pisaddena sītādiggahaṇasāmatthiyenapīti dīpeti. Evaṃ santepi pāḷisādhakaṃ nāma na sakkāsabbattha laddhuṃ. Pākaṭanimitta vacanameva sabbattha sādhāraṇanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Tappasaṅganivattī’’ti tassa arūpadhammānaṃ rūpatāpasaṅgassa nivatti. ‘‘Iddhivikubbanāvasappavattā’’ti ettha iddhivikubbanānāmaiddhiyānānappakāramāpanaṃ. ‘‘Rūpatā siddhī’’ti rūpanti nāma saññāsiddhi. ‘‘Idaṃ panā’’ti idaṃ rūpaṃ pana. ‘‘Anuggahānaṃ sītādīnaṃ vasenā’’ti kiñcāpipāḷiyaṃ sītādivacanaṃ upaghātakānaṃ sītādīnaṃ vasena vuttaṃ. Teca brahmaloke natthi. Anuggāhakā eva atthi. Tesaṃvasenāti adhippāyo. ‘‘Pāḷiyaṃ niddiṭṭhānī’’ti sañjānātīti kho bhikkhave tasmā saññāti vuccati. Kiñca sañjānāti. Nīlaṃpi sañjānāti, pītampi sañjānātī-tiādinā ca, vijānātīti kho bhikkhave tasmā viññāṇanti vuccati. Kiñca vijānāti. Madhuraṃpi vijānāti, ambilaṃpi vijānātī-tiādinā ca-pāḷiyaṃ niddiṭṭhāni.

Rūpapadavaṇṇanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"由冷等执取能力"即由冷坏、热坏等世间现见显著冷等语之能力。因彼语显示世间非显著无色法之坏此中非所欲义为意趣。"言说"即说为名想。"以世俗习用"即以多人习用言说谈论。"唯依显著相"即唯依显著声生相。"亦离冷等执取"以"亦"字显示亦依冷等执取能力。如是亦然,名为圣典证不能一切处得。应见唯显著相语于一切处共通。"遮遣彼染著"即遮遣彼无色法色性染著。"依神变变化转起"此中所谓神变变化即神通种种变化。"色性成就"即成就色想名。"然此"即然此色。"依无害冷等"即虽于圣典中冷等语依加害冷等而说。彼等于梵世间无。唯有无害者。依彼等义为意趣。"于圣典所示"即如所说:"诸比丘,想知故说为想。知何?知青、知黄"等,及"诸比丘,识知故说为识。知何?知甜、知酸"等于圣典所示。
色词释毕。

16. Nibbānapade. ‘‘Khandhāvā’’ti bhavantare apāyādīsu bhavissamānā khandhāvā. Na hi atīta dhammā, nibbāyanti nāma, satte pīḷetvā niruddhattāti adhippāyo. Paccuppannā ca dhammā etarahi pīḷenti, avassaṃ uppajjamānā anāgatadhammā ca anāgate pīḷessanti, kathaṃ te nibbāyanti nāmāti āha ‘‘paccuppannesu…pe… vattabbameva natthī’’ti. ‘‘Visayebhumma’’nti visayādhārebhummaṃ. Visayādhāro nāmamanussābhūmiyaṃ gacchantītiādīsu viya mukhyādhāro nahoti. Tena pana vinā aññattha taṃ kiriyaṃ kātuṃ nasakkoti. Tasmā ādhārabhāvena parikappito ādhāroti dassetuṃ ‘‘yathāākāse’’tiādivuttaṃ. Yathā sakuṇānaṃ pakkhana kiriyā nāma ākāsena vinā aññattha nasijjhati. Tathā vaṭṭadukkhadhammānaṃ nibbuti kiriyāpi nibbānena vinā aññattha nasijjhatīti dassetuṃ ‘‘yehite’’tiādimāha. Tattha ‘‘ye’’ti yetividhavaṭṭadukkhasantāpadhammā. Hisaddonipāto. Tesaddo vacanālaṅkāro. ‘‘Tabbinimutta’’nti nibbānavinimuttaṃ. Nibbutiṭhānaṃ nāma natthi. Tasmā nibbānaṃ tesaṃ nibbuti kiriyāya visayā dhārohotīti adhippāyo. Yathā ayaṃ padīpo nibbāyati. Tathādhīrā nibbantīti yojanā. ‘‘Taṃ taṃ kilesānaṃ vā’’ti te saṃtesaṃkilesānaṃ vā. ‘‘Khandhānaṃ vā’’ti anāgatabhavesu khandhānaṃ vā. ‘‘Punaappaṭisandhikabhāva’’nti santānassa puna paṭisandhānābhāvaṃ pāpuṇanti ariyā janā. Yathā magge karaṇavacanaṃ dissati addhā imāyapaṭipattiyā jarāmaraṇamhā parimuccissāmītiādīsu. Na tathā nibbāneti āha ‘‘maggeviyā’’tiādiṃ. Nibbānepanabhummavacanameva dissati yatthanāmañcarūpañca. Asesaṃ uparujjhatītiādīsu. Tasmā nibbāne karaṇa vacanaṃ na dissati, karaṇa lakkhaṇasseva abhāvatoti dassetuṃ ‘‘na ca nibbāna’’ntiādi vuttaṃ. Karaṇa lakkhaṇaṃ nāmakattuno sahakārī paccayabhāvo. Nanu anupādisesāya nibbānadhātuyā nibbāyantīti dissatīti. Saccaṃ, tattha pana visesane karaṇa vacanaṃ. Na karaṇakārake. Tañhi saupādisesanibbānadhātuyānivattanatthaṃ vuttanti.

Nibbānapadavaṇṇanā.

Dutīyagāthāvaṇṇanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
于涅槃词中。"诸蕴"即于来世恶趣等中将有诸蕴。因过去法不名为灭,以已逼恼有情而灭故为意趣。现在法现今逼恼,必将生起未来法将于未来逼恼,云何彼等名为灭?故说"现在...乃至...全无可说"。"境处格"即境依处格。境依处名非如人界中行等主要依处。但无彼不能于他处作彼作用。故为显示假立为依处性故说"如于虚空"等。如鸟飞行作用无虚空不能于他处成就。如是轮回苦法寂灭作用亦无涅槃不能于他处成就,为显示此故说"凡此"等。其中"凡"即凡三轮回苦热恼法。"实"为语助词。"彼"为语庄严。"离彼"即离涅槃。无所谓寂灭处。故涅槃为彼等寂灭作用之境依处为意趣。结合为:如此灯灭,如是智者灭。"彼彼烦恼"即彼等彼等烦恼。"诸蕴"即未来诸有中诸蕴。"无再结生性"即圣者得相续无再结生。如于道中见具格语"实以此行道我将解脱老死"等。不如是于涅槃,故说"如于道"等。然于涅槃唯见处格语如"名色于此无余灭"等。故于涅槃不见具格语,为显示唯因无具格相故说"且非涅槃"等。所谓具格相即作者之俱作缘性。岂不见"以无余涅槃界灭"耶?实尔,然彼中具格语于差别词。非于具格作用。因彼为遮遣有余涅槃界而说故。
涅槃词释。
第二偈释毕。

18. Kāmāvacarapade. ‘‘Kāmīyatī’’ti icchīyati. Nimittassādavatthu majjhimaṭṭhakathāyaṃ āgataṃ. ‘‘Tekāmīyantī’’ti te avīcinirayādayo icchīyanti. ‘‘Tattha uppannānampī’’ti avīcinirayādīsu uppannānaṃpi sattānaṃ. ‘‘Bhavanikanti nāma hotī’’ti bhavasaṅkhātaṃ attano khandhaṃ etaṃ mama, esohamasmi, esome attāti gaṇhantī taṇhā bhavanikanti nāma. Sā nerayikasattānaṃpi atthiyeva. ‘‘Kāme avacaratī’’ti kāmepariyāpannaṃ hoti. Kāme antogadhaṃ hoti. Rūpārūpabhūmīsu uppannaṃpi rūpārūpasaṅkhyaṃ nagacchati. Kāmasaṅkhyameva gacchati. Kāmagaṇanamevagacchatīti attho. ‘‘Tīsubhavesu uppannānipī’’ti kāmarūpārūpasattasantānesu uppannānipi na tatrapariyā pannāneva honti. Tatra apariyāpannāneva hontīti adhippāyo. ‘‘Kāmāvacaratāpattidoso’’ti kāmāvacara dhammāti vattabbatā pattidoso. ‘‘Rūpāvacaratādimuttidoso’’ti ime rūpāvacara dhammā na honti, arūpāvacara dhammā na honti, lokuttara dhammā na hontīti evaṃ vattabbatāpatti dosoti vuttaṃ hoti. Esanayo ‘‘rūpārūpāvacaratāpatti doso kāmāvacaratāmutti doso’’ tipadesu . Avacarasaddassa uppannatthe gahitepi etedosā nāpajjanti. Kasmā, loke yebhūyyanayatabbahulanayānaṃpi sabbhāvāti imamatthaṃ vadanto ‘‘nanuyebhūyya vuttivasenapī’’tiādimāha. Tattha ‘‘kesañcī’’ti kesañci puggalānaṃ vā dhammānaṃ vā. Yathāmigaluddako gāme carantopi vane caraṇabahulattā vanacarakoti nāmaṃ labhati. Rājahatthī aññattha carantopi saṅgāme caraṇabahulattā saṅgāmāvacaroti nāmaṃ labhati. Ayaṃ yebhūyyanayo nāma. Yasmiṃ vane ambarukkhāpi atthi, aññarukkhāpi atthi. Ambarukkhabahulattā pana taṃ vanaṃ ambavananti nāmaṃ labhati. Evaṃ simbalivanādīsu. Ayaṃ tabbahulanayo. Idha pana bhūmiyo tabbahulanayena kāmarūpārūpa nāmaṃ labhanti, dhammā yebhūyyanayena kāmāvacarādi nāmaṃ labhantīti. Evaṃ gahite sati, te dosānā pajjantīti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘tasmā idhapi…pe… dosotī’’tiāha. ‘‘Nā’’ti na kocidoso natthi. Atthi evāti adhippāyo. ‘‘Tasmāssā’’ti ettha ‘‘assā’’ti avacarasaddassa. ‘‘Tathā atthaṃ aggahetvā’’ti uppajjanatthaṃ aggahetvā. ‘‘Pariggāhiniyā kāmataṇhāya kato’’ti tathā pariggāhiniyā kāmataṇhāya gocaravisayattātāyataṇhāya katonāma hoti. Etena kāmetīti kāmo, kāmataṇhā. Avacarati etthāti avacaraṃ. Kāmassa avacaranti kāmāvacaraṃ. Kāma taṇhāya gocaravisayattā kāmāvacaranti ayamatthopi sijjhati.

Rūpeavacaratīti rūpāvacaraṃ. ‘‘Rūpe’’ti soḷasavidhāyarūpabhūmiyā. ‘‘Avacaratī’’ti tattha pariyāpannabhāvena pavattati. Arūpe avacaratīti arūpāvacaraṃ. ‘‘Arūpe’’ti catubbidhāya arūpabhūmiyā. ‘‘Avacaratī’’ti tattha pariyāpannabhāvena pavattatīti imamatthaṃ vadati ‘‘rūpārūpāvacaresupi ayaṃnayo netabbo’’ti. Rūpe bhavo rūpaṃ. Rūpataṇhā. Arūpe bhavo arūpaṃ, arūpataṇhā. Rūpassa avacaraṃ rūpāvacaraṃ. Arūpassa avacaraṃ arūpāvacaranti imamatthaṃ dīpeti ‘‘tesu panā’’tiādinā. ‘‘Atrā’’ti imasmiṃ ṭhāne. Yadipi lobho, rāgo, kāmo, taṇhā, tisabbampetaṃ lobhassavevacanaṃ hoti. Rūparāgo arūparāgoti pana visuṃ vibhattattā idha kāmasaddena taṃ daññolobho gayhati. ‘‘Sabbopi lobho’’ti etenasassatuccheda diṭṭhisahagatopi saṅgahitoti daṭṭhabbaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于欲界词中。"被欲"即被希求。相味事物于中部注释中出现。"彼等被欲"即彼等无间地狱等被希求。"于彼处生者亦"即于无间地狱等生者亦。"名有爱著"即执取名为有之自蕴为"此是我所,此是我,此是我我"之渴爱名为有爱著。彼地狱众生亦有。"行于欲中"即属于欲中。摄于欲中。虽生于色无色地亦不入色无色数。唯入欲数。唯入欲计数义。"生于三有中亦"即生于欲色无色有情相续中亦非唯属彼处。非属彼处为意趣。"欲界性得过失"即应说欲界法性得过失。"脱离色界性等过失"即说应说"此非色界法,非无色界法,非出世间法"性得过失。此理于"色无色界性得过失,脱离欲界性过失"诸句中亦然。虽取行字为生义亦不犯此等过失。何故?因世间亦有多分理及彼多理,为说此义故说"岂非依多分行亦"等。其中"某些"即某些补特伽罗或法。如猎人虽行于村,因多行林故得林行者名。王象虽行他处,因多行战故得战行者名。此名多分理。如某林有庵罗树亦有余树,然因庵罗树多故彼林得庵罗林名。如是木棉林等中。此名彼多理。然此处诸地依彼多理得欲色无色名,诸法依多分理得欲界等名。如是取时,不犯彼等过失,为显示此义故说"故此中亦...乃至...过失"。"无"即无任何过失。实有为意趣。"故彼"此中"彼"即行字。"不取如是义"即不取生义。"由能执取欲爱所作"即由如是能执取欲爱境界性爱所作名。由此"欲求为欲,欲爱。行于此为行处。欲之行处为欲界。因欲爱境界性为欲界"此义亦成就。
行于色为色界。"于色"即于十六种色地。"行"即以属彼性而转起。行于无色为无色界。"于无色"即于四种无色地。"行"即以属彼性而转起,说此义故说"于色无色界中亦应引此理"。生于色为色,色爱。生于无色为无色,无色爱。色之行处为色界。无色之行处为无色界,以"然于彼等"等显示此义。"此中"即于此处。虽贪、染、欲、爱,此一切皆为贪之同义语。然因色染、无色染别别分别,此中以欲字取彼余贪。"一切贪"由此应见摄常断见俱行亦。;

19. ‘‘Rūpārūpasaddā tāsu bhūmīsu niruḷhā’’ti animittā hutvā niruḷhāti adhippāyo. Idāni sanimittaṃ nayaṃ vadati ‘‘apicā’’tiādinā. ‘‘Nissayopacāro’’ti ṭhānūpacāro, yathā sabbogāmo āgatoti. ‘‘Nissito pacāro’’ti ṭhānyūpacāro. Yathā dhajā āgacchantīti. ‘‘Yaṃ etasmiṃ antare’’ti ye etasmiṃ antare khandhadhātu āyatanā. Yaṃ rūpaṃ, yā vedanā, yāsaññā, ye saṅkhārā, yaṃviññāṇanti yojanā. ‘‘Suvisada’’nti yebhūyyādi nayehi anākulattāsuvisuddhaṃ. ‘‘Kiṃ vikkhepenā’’ti cittavikkhepena kiṃ payojananti attho.

20. ‘‘Lujjanappalujjanaṭṭhenā’’ti bhijjanappabhijjanaṭṭhena. ‘‘Yatthā’’ti yasmiṃ tebhūmake dhammasamūhe. ‘‘Nivisatī’’ti niccaṃ visati, upagacchati. ‘‘Tassā’’ti micchāggāhassa. ‘‘Tesa’’nti lokuttara dhammānaṃ. ‘‘Yesa’’nti lokiya dhammānaṃ. ‘‘Lujjana’’nti khaṇikabhaṅgena bhijjanaṃ. ‘‘Palujjana’’nti saṇṭhānabhedena santaticchedena nānappakārato bhijjanaṃ. Nibbānaṃ pana idha na labbhati cittasaṅgahādhikārattāti adhippāyo. So ca apariyāpannabhāvo, visuṃ ekācatutthī avatthā bhūmināmāti yojanā.

Catubbhūmivibhāgavaṇṇanā niṭṭhitā.

21. ‘‘Hīna’’nti saddhāsatiādīhi sobhaṇadhammehi ayuttattāhīnaṃ. ‘‘Sabbahīna’’nti lobhādīhi pāpadhammehi yuttattā sabba cittehi hīnataraṃ. ‘‘Tadattho’’ti uparimānaṃ cittānaṃ sobhaṇasaññākaraṇasukhattho. ‘‘Ādito’’tiādimhi. ‘‘Vīthicittavasenāti etaṃ mama, esohamasmi, esome attāti evaṃ pavattassa bhavanikanti javanavīthicittassa vasena. Evañcasati, kiṃ kāraṇaṃ lobhamūlacittassapathamaṃ vacaneti āha ‘‘akusalesu panā’’tiādiṃ .‘‘Dvīhivaṭṭamūlehī’’ti lobhamohasaṅkhātehi dvīhi vaṭṭamūlehi.



我来翻译这段巴利文：
"色无色语于彼等地中确立"即无相而确立为意趣。今说有相之理以"复次"等。"依处假说"即住处假说,如"全村来"。"依者假说"即住者假说,如"旗来"。"凡此中间"结合为:凡此中间蕴界处。凡色、凡受、凡想、凡行、凡识。"极明了"即因多分等理无混乱故极清净。"何须散乱"即以心散乱有何用义。
"以损毁破坏义"即以破碎毁坏义。"于何处"即于何三界法集中。"住入"即常住入、趣入。"彼"即邪执。"彼等"即出世间法。"凡"即世间法。"损毁"即刹那坏而破碎。"破坏"即形状坏断相续种种破碎。然涅槃此中不取因心摄属章意趣。彼即非属性,别为第四一状态名为地结合为。
四地分别释毕。
"劣"即因不相应信念等善法故劣。"一切劣"即因相应贪等恶法故较一切心更劣。"彼义"即上诸心之善想作为乐义。"初"即于初。"依心路心"即依如是"此是我所,此是我,此是我我"转起之有爱著速行心路心。如是,何因先说贪根心故说"然于不善"等。"由二轮回根"即由所说贪痴二轮回根。

22. ‘‘Siniddhacitta’’nti sātavedanāyuttattālūkhacittaṃ na hotīti adhippāyo. Sumanassabhāvoti vutte kāyikasukhavedanāyapi pasaṅgo siyāti vuttaṃ ‘‘mānasika…pe… nāma’’nti. ‘‘Sumanābhidhānassā’’ti sumananāmassa. ‘‘Pavattinimitta’’nti pavattiyā āsanna kāraṇaṃ. Kathaṃ pana bhāvo pavattinimittaṃ nāmahotīti āha ‘‘bhavanti…pe… katvā’’ti. Nimitte bhummaṃ. Tathāhi bhāvo nāma saddappavattinimittanti vuttaṃ. Idāni nimitta lakkhaṇaṃ dassento ‘‘yathāhī’’tiādimāha. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ payoge. ‘‘Danta nimitta’’nti dantakāraṇā. ‘‘Taṃ vedanā nimitta’’nti taṃ vedanākāraṇā. Ettha siyā, ‘‘etasminti nimitte bhumma’’nti vuttaṃ, nimittañcanāma akārakaṃ asādhanaṃ, taṃ kathaṃ sādhanaviggahe yujjatīti. Adhikaraṇa sādhanānurūpattā saddappavattinimittassāti daṭṭhabbaṃ. Etenāti ca etasmāti ca hetu atthe ubhayavacananti vadanti. Āsannahetu nāmasādhanarūpo bhavatīti tesaṃ adhippāyo. Suṭṭhu karoti, pakatipaccayena anipphannaṃ kammaṃ attano balena nipphādetīti saṅkhāro. ‘‘Pubbābhisaṅkhāro’’ti pubbabhāge abhisaṅkhāro. Payojeti niyojetīti payogo. Upeti phalasaṅkhāto attho etenāti upāyo. ‘‘Āṇattiyāvā’’ti pesanāyavā. ‘‘Ajjhesanena vā’’ti āyācanena vā. ‘‘Tajjetvā vā’’ti bhayaṃ dassetvā vā. ‘‘Taṃ taṃ upāyaṃ pare ācikkha’’nti. Kathaṃ ācikkhantīti āha ‘‘akaraṇe’’tiādiṃ. ‘‘Tasmiṃ tasmiṃ kamme payojetītikatvā idha saṅkhāro nāmā’’ti yojanā. ‘‘Paccaya gaṇo’’ti pakatipaccayagaṇo. ‘‘Tenā’’ti saṅkhārena. ‘‘Sādhāraṇo’’ti kusalākusalābyākatānaṃ sādhāraṇo. ‘‘Duvidhena saṅkhārenā’’ti payogena vā upāyena vā. ‘‘Yo pana tenasahito’’tiādinā pubbevuttamevatthaṃ pakārantarenapākaṭaṃ kātuṃ ‘‘sopana yadā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Itī’’tiādi laddhaguṇa vacanaṃ. ‘‘Paccayagaṇassevanāma’’nti paccayagaṇasseva visesa nāmanti vuttaṃ hoti. Uppannatthe ikapaccayoti kathaṃ viññāyatīti āha ‘‘yasmiṃ samaye’’tiādiṃ. ‘‘Pāḷiya’’nti dhammasaṅgaṇipāḷiyaṃ. ‘‘Asallakkhetvā’’ti acintetvā iccevattho. Sabbametaṃ nayujjatiyeva. Kasmā, pāḷiaṭṭhakathāhi asaṃsandanattā, atthayuttibyañjanayuttīnañca avisadattāti adhippāyo. ‘‘Ta’’nti cittaṃ. ‘‘Etenā’’ti pubbappayogena. ‘‘Yathāvuttanayenā’’ti tikkhabhāvasaṅkhātamaṇḍanavisesena. ‘‘So panā’’ti pubbappayogo pana. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘Taṃ nibbattito’’ti tena pubbappayogena nibbattito. ‘‘Virajjhitvā’’ti ayuttapakkhepatitvā. Etenapaṭikkhittā hotīti sambandho. Gāthāyaṃ. ‘‘Cittasambhavī’’ti cittasmiṃ sambhūto. Viseso saṅkhāro nāmāti yojanā. Salomako, sapakkhakotyādīsuviyāti vuttaṃ. Sāsavā dhammā, sārammaṇā dhammātyādīsuviyāti pana vutte yuttataraṃ. ‘‘Pāḷiaṭṭhakathā siddha’’nti pāḷiaṭṭhakathāto siddhaṃ. Apicayatthavisuddhimaggādīsu asaṅkhāraṃ cittaṃ, sasaṅkhāraṃ cittanti āgataṃ. Tattha ayaṃ pacchimanayo yutto. Upāyasamuṭṭhitassa anekasatasambhavato ‘‘idañca nayadassanamevā’’ti vuttaṃ. ‘‘Udāsinabhāvenā’’ti majjhattabhāvena. ‘‘Yato’’ti yasmā. Vikārapatto hoti. Tato adhimattapassanaṃ viññāyatīti yojanā.



我来翻译这段巴利文：
"润泽心"即因相应乐受故非粗涩心为意趣。说悦意性时或有身乐受之染著故说"心理...乃至...名"。"悦意名"即悦意之名。"转起相"即转起之近因。然何故性名为转起相?故说"有...乃至...作"。相为处格。如是说性名为声转起相。今为显示相之相故说"如何"等。"于彼"即于彼运用。"牙相"即牙因。"彼受相"即彼受因。此中或有疑问:说"于此为相之处格",而相名为非作者非成就,如何合于成就分别?应见随顺处成就故为声转起相。说"由此"及"由彼"二语为因义。近因名为有成就相为彼等意趣。善作,以自力成就非由自性缘所成之业为行。"前行"即前分行。令作令导为加行。由此趣义果为方便。"或以命令"即或以遣使。"或以请求"即或以乞请。"或以恐吓"即或以示怖。"告诉彼彼方便于他"。云何告诉?故说"不作"等。结合为"令作彼彼业故此名为行"。"缘聚"即自性缘聚。"由彼"即由行。"共通"即善不善无记共通。"由二种行"即由加行或方便。"然凡由彼相应"等以异门显明前所说义故说"然彼当"等。"如是"等为得功德语。"唯缘聚之名"即说唯缘聚之差别名。如何知有义中伊迦缘?故说"于何时"等。"于圣典"即于法集论圣典。"不观察"即唯不思惟义。一切此皆不合。何故?因不相应圣典注释,及义理文理不明为意趣。"彼"即心。"由此"即由前加行。"如所说理"即以锐利性庄严差别。"然彼"即然前加行。"如是"即因此。"由彼生"即由彼前加行所生。"错误"即堕入不合增加。由此为遮止结合。于偈中。"心所生"即生于心。结合为差别名为行。如有毛、有翼等中说。然说如有漏法、有所缘法等更合理。"圣典注释成就"即从圣典注释成就。复次于清净道论等处出现无行心、有行心。其中此后理合理。因方便所起有百千生故说"此唯示理"。"以舍性"即以中性。"由何"即由何因。变异性故。由彼知过度贪着结合。

23. Idāni sahagatavacana sampayuttavacanāni vicārento ‘‘etthacā’’tiādimārabhi. ‘‘Na pana te bhedavantā hontī’’ti kasmā vuttaṃ. Na nu tepicakkhu samphasso, sotasamphasso, tiādinā ca, kāmavitakko, byāpādavitakko, tiādinā ca, dukkhe aññāṇaṃ, dukkhasamudaye aññāṇa, ntiādināca bhedavantā hontīti. Saccaṃ. Te pana bhedā imaṃ cittaṃ bhinnaṃ na karonti. Tasmā te bhedavantāna hontīti vuttā. Na ca tesaṃ ayaṃ vikappo atthīti sambandho. ‘‘Imasmiṃ citte’’ti lobhamūlacitte. ‘‘Katthacī’’ti kismiñci citte. Yevāpanāti vutte sudhammesu āgatāniyevāpanakāni. ‘‘Aññehī’’ti dosamūlamohamūlehi. Nanutānipi idha gahetabbānīti sambandho. ‘‘Nā’’ti na gahetabbāni. Kasmāti āha ‘‘tesuhī’’tiādiṃ . Tepi idha nagahetabbā siyuṃ. Na pana na gahetabbā. Kasmā, vedanāya ca sayaṃ bhedavantattā, diṭṭhisaṅkhārānañca vikappasabbhāvāti adhippāyo.

24. ‘‘Somanassassakāraṇa’’nti somanassuppattiyā kāraṇaṃ. Somanassuppattiyā kāraṇe vutte taṃ sahagata cittuppattiyāpikāraṇaṃ siddhaṃ hotīti katvā tameva vuttanti daṭṭhabbaṃ. Tenāha ‘‘somanassappaṭisandhikohī’’tiādiṃ. Hīnena vā…pe… ārammaṇena samāyogo, tena samāyuttassāpi cittaṃ uppajjamānantiādinā vattabbaṃ. Tathā byasanamuttiyaṃpi. Upekkhākāraṇe ‘‘byasanamuttī’’ti idaṃ domanassappasaṅgaparihāravacanaṃ. Ajjhāsayovuccati ajjhāvuttaṃ gehaṃ. Diṭṭhisaṅkhāto ajjhāsayoyassāti diṭṭhajjhāsayo. Tassa bhāvo diṭṭhajjhāsayatā. ‘‘Ayoniso ummujjana’’nti anupāyato ābhujanaṃ, manasikaraṇaṃ. ‘‘Cintā pasutavasenā’’ti gambhīresu dhammesu cintāpasavanavasena, vīmaṃsā vaḍḍhanavasena. ‘‘Diṭṭhakāraṇamevā’’ti diṭṭhaṃ kāraṇappaṭirūpakameva. Tenāha ‘‘sāratosaccato ummujjana’’nti. ‘‘Tabbiparītenā’’ti tato viparītena. Adiṭṭhajjhāsayatā, diṭṭhivipannapuggalaparivajjanatā, saddhammasavanatā, sammāvitakkabahulatā, yoniso ummujjanañca diṭṭhivippayogakāraṇanti vattabbaṃ.

‘‘Imesaṃ pana cittānaṃ uppattividhānaṃ visuddhimaggegahetabba’’nti visuddhi maggekhandha niddesato gahetabbaṃ. Vuttañhitattha. Yadā hinatthikāmesu ādīnavotiādinānayena micchādiṭṭhiṃ purekkhitvā haṭṭhatuṭṭho kāmevā paribhuñjati, diṭṭhamaṅgalādīni vā sāratopacceti sabhāva tikkhena anussāhitenacittena. Tadā pathamaṃ akusala cittaṃ uppajjati. Yadā mandena samussāhitena cittena, tadādutīyaṃ. Yadā micchā diṭṭhiṃ apurekkhitvā kevalaṃ haṭṭhatuṭṭho methunaṃ vā sevati, para sampattiṃ vā abhijjhāyati, parabhaṇḍaṃ vā harati sabhāvatikkheneva anussāhitena cittena. Tadā tatīyaṃ. Yadā mandena samussāhitenacittena, tadā catutthaṃ. Yadā pana kāmānaṃ vā asampattiṃ āgamma aññesaṃ vā somanassahetūnaṃ abhāvena catūsupi vikappesu somanassarahitāhonti , tadāsesāni cattāri upekkhāsahagatāni uppajjantīti.

Lobhamūlacittavaṇṇanā niṭṭhitā.

25. Dosamūlacitte. ‘‘Virūpa’’nti duṭṭhaṃ, luddaṃ. Dummanassa bhāvoti vutte kāyikadukkhavedanāyapi pasaṅgo siyāti vuttaṃ ‘‘mānasika…pe… nāma’’nti. Paṭihaññati bādhati. ‘‘Santatte’’ti santāpite.



我来翻译这段巴利文：
今为考察俱行语相应语故开始说"此中且"等。"然彼等非有差别"为何而说?岂非彼等以"眼触、耳触"等,及"欲寻、恚寻"等,及"苦无知、苦集无知"等有差别耶?实尔。然彼等差别不令此心成为已分。故说彼等非有差别。结合为:且彼等无此分别。"于此心"即于贪根心。"于某处"即于某心。说"唯"时于善法中来唯词。"由其他"即由嗔根痴根。结合为:岂非彼等亦应此中取耶?"否"即不应取。何故?故说"于彼等"等。彼等亦此中不应取。然非不应取。何故?因受自有差别性,及见行有分别性为意趣。
"喜之因"即喜生起之因。说喜生起之因时,彼俱行心生起之因亦成就故,应见说唯彼。故说"喜结生"等。应说由下...乃至...所缘结合,由彼相应之心生起等。如是于苦离中亦然。于舍因中"苦离"此为避忧染著语。意欲说已住入之家。见所成意欲者为见意欲者。彼之性为见意欲性。"非理浮现"即由非方便思虑、作意。"思寻增长"即于甚深法中思寻增长、观察增长。"唯见因"即唯似见因。故说"实性谛性浮现"。"由彼相反"即由彼相反。应说非见意欲性、远离邪见人、闻正法、正寻多、如理浮现为离见因。
"然此等心生起方式应于清净道中取"即应从清净道蕴论释中取。因说于彼:当于欲境中不见过患等理以邪见为先,欢喜享受诸欲,或实执见祥等,以自性利、无励心时,则初不善心生起。以钝、有励心时,则第二。不以邪见为先,唯欢喜从事淫欲,或贪求他财,或盗他物,以自性利、无励心时,则第三。以钝、有励心时,则第四。然由不得诸欲,或无他喜因,于四分别中离喜时,则余四舍俱行生起。
贪根心释毕。
于嗔根心中。"丑"即恶、暴。说忧性时或有身苦受之染著故说"心理...乃至...名"。打击逼恼。"于热恼"即于烦热。

26. ‘‘Bhedakaro’’ti aññamaññavisesakaro. ‘‘Bhedakarāna hontī’’ti imassa cittassa aññamaññavisesakarāna honti. Domanassaggahaṇaṃ pasaṅganivattanatthaṃ gahitanti yojanā. Pasaṅgoti canānappakārato sajjanaṃ lagganaṃ. Kathaṃ pasaṅgoti āha ‘‘yadāhī’’tiādiṃ. ‘‘Tuṭṭhiṃ pavedentī’’ti tuṭṭhāmayaṃ imesaṃ maraṇenātiādi cikkhanti. Evaṃ sahagatappasaṅgaṃ nivattetvā sampayuttappasaṅgaṃ nivattetuṃ ‘‘paṭighaggahaṇaṃpī’’tiādi vuttaṃ. Tiracchānagatapāṇavadhe apuññaṃ nāma natthi. Ādikappato paṭṭhāya manussānaṃ yathākāma paribhogatthāya lokissariyenathāvaraṭṭhāyinā nimmitattāti adhippāyo. ‘‘Vissaṭṭhā’’ti anāsaṅkā. ‘‘Aññevā’’ti aññe vā jane. Vimati eva vematikaṃ. Vematikaṃ jātaṃ yesaṃ te vematikajātā. Purimacittassalobhasahagatabhāvo imāniaṭṭhapi lobhasahagatacittānināmāti iminā cūḷanigamane neva siddhoviyāti yojanā. Cūḷanigamanena paṭighasampayutta bhāvesiddhe domanassasahagatabhāvopi tenasiddho yevāti katvā ‘‘tesaṃ gahaṇaṃ’’ti vuttaṃ. ‘‘Tesa’’nti donassapaṭighānaṃ. Imasmiṃ citte issāmacchariyakukkuccānicathinamiddhāni ca aniyatayogīni ca honti yevāpanakāni ca. Tenāha ‘‘purimacitte’’tiādiṃ. Domanassaṃ imasmiṃ citte atthi, aññacittesu natthi, tasmā asādhāraṇa dhammo nāma. Anaññasādhāraṇa dhammotipi vuccati. ‘‘Yathātaṃ’’ti taṃ nidassanaṃ tadudāharaṇaṃ yathā katamanti attho. ‘‘Upalakkhetī’’ti saññāpeti. Ātapaṃtāyatirakkhatīti ātapattaṃ. Setacchattaṃ. Laddhaṃ ātapattaṃ yenāti laddhātapatto. Rājakumāro. So ātapattaṃ laddhoti vutte sabbaṃ rājasampattiṃ laddhoti viññāyati. Tasmā idaṃ upalakkhaṇa vacanaṃ jātanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Ubhinna’’nti dvinnaṃ domanassa paṭighānaṃ. Pubbe domanassasahagatanti vatvā nigamane paṭighasampayuttacittānīti vuttattā ‘‘imassa…pe… siddhito’’ti vuttaṃ.

27. ‘‘Aniṭṭhalokadhammehī’’ti alābho ca, ayasoca, nindāca, dukkhañcāti catūhi aniṭṭhalokadhammehi. ‘‘Taṃ kutettha labbhā’’ti ahaṃ alābhādīhi māsamāgacchīti patthentassapi kutomeetthaloketaṃ patthanā pūraṇaṃ sabbakālaṃ labbhāti attho. ‘‘Labbhā’’ti ca kammatthadīpakaṃ pāṭipadikapadaṃ. Imesaṃ uppattividhānaṃ visuddhimagge saṅkhepatova vuttaṃ tassa pāṇāti pātādīsu tikkhamandappavattikāle pavattiveditabbāti.

Dosamūlacittavaṇṇanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"差别作者"即互相差别作者。结合为"非差别作者"即非此心互相差别作者。取忧为遮止染著故取。染著即种种执著系缚。如何染著?故说"当"等。"表示喜"即说"我等因彼等死而喜"等。如是遮止俱行染著已,为遮止相应染著故说"取恚亦"等。杀害畜生无所谓恶业。从初劫以来为人随欲受用故由世主常住者所化作为意趣。"无疑虑"即无怀疑。"或其他"即或其他人。疑即疑惑。生疑者为疑生者。结合为:前心贪俱行性以"此等八亦名贪俱行心"此小结论似已成就。由小结论成就恚相应性时,由彼忧俱行性亦成就故说"取彼等"。"彼等"即忧恚。此心中嫉悭恶作及昏沉睡眠为不定相应亦为唯词。故说"于前心"等。忧于此心有,于其他心无,故名不共法。亦说为他不共法。"如何彼"即如何彼譬喻彼譬示义。"暗示"即使知。护持热故为遮热具。白伞。得遮热具者为得遮热具者。王子。说彼得遮热具时,知得一切王富。故应见此为暗示语。"二者"即二忧恚。因前说忧俱行已,于结论说恚相应心故,说"由此...乃至...成就"。
"不可意世法"即无得、无誉、毁、苦四不可意世法。"彼于此何处可得"即我欲不遇无得等者亦于此世间何处可得彼愿满足一切时义。"可得"为表业义基本词。此等生起方式于清净道中略说当知于杀生等利钝转起时转起。
嗔根心释毕。

28. Mohamūlacitte. ‘‘Mūlantaravirahenā’’ti aññamūlavirahena. Saṃsappatīti saṃsappamānā. Evaṃ nu kho, aññathānu khoti evaṃ dvidhā erayati kampatīti attho. Vikkhipatīti vikkhipamānaṃ. ‘‘Niyamanattha’’nti idaṃ vicikicchāsampayuttaṃ nāmāti niyamanatthaṃ. Idañhi paṭighasampayuttaṃ viya nigamanena siddhaṃ na hoti. ‘‘Idha laddhokāsaṃ hutvā’’ti mūlantara virahattā eva idhaladdhokāsaṃ hutvā. Pakati sabhāvabhūtaṃ, iti tasmā natthīti yojanā. ‘‘Anosakkamāna’’nti pacchato anivattamānaṃ. ‘‘Asaṃsīdamāna’’nti heṭṭhato apatamānaṃ. Ubhayena abbocchinnanti vuttaṃ hoti. ‘‘Atisammuḷhatāyā’’ti mūlantara virahena mohena atisammuḷhatāya. ‘‘Aticañcalatāyā’’ti saṃsappamānavikkhipamānehivicikicchuddhaccehi aticañcalatāya. ‘‘Sabbatthapī’’ti sabbesupi ārammaṇesu. Aṭṭhakathāyaṃ saṅkhāra bhedena avijjāya duvidhabhāvova vutto. Kathaṃ vutto. Avijjā appaṭipatti micchā paṭipattito duvidhā tathā sasaṅkhā rāsaṅkhāratoti vutto. ‘‘Tividhabhāvovā’’ti imasmiṃ cittesaṅkhāravimuttāya avijjāya saddhiṃ tividhabhāvova. Imesaṃ dvinnaṃ cittānaṃ uppattividhānaṃ visuddhimaggesaṅkhepatovavuttaṃ tassaasanniṭṭhānavikkhepakālepavatti veditabbāti.

29. ‘‘Sabbathāpī’’ti nipātasamudāyo vā hotu aññamaññavevacano vā, visuṃ nipātovāti evaṃ sabbappakāratopi. Akusalapade akāro viruddhattho. Yathā amitto, asuro, tidassetuṃ ‘‘akusalānī’’tiādimāha. ‘‘Paṭiviruddhabhāvo’’ti mohādīhi akusalehi viruddhabhāvo. Bhāvanaṃnārahantīti ‘‘abhāvanārahā’’. Kathaṃ pana bhāvanaṃnārahantīti āha ‘‘punappuna’’ntiādiṃ. ‘‘Niyāmaṃ okkamantāpī’’ti pañcānantariya kammabhāvena niyatamicchādiṭṭhibhāvena ca niyāmaṃ okkamantāpi. Apāyaṃ bhajantīti apāyabhāgino. Kammakārakā. Tesaṃ bhāvo. Tāya. ‘‘Vaṭṭasotaniyate’’ti saṃsāravaṭṭa sotasmiṃ niyate. ‘‘Thiratarapattā’’ti samādhivasena thiratarabhāvaṃ pattā. Idāni tamevatthaṃ pakārantarena vibhāvetuṃ ‘‘apicā’’tiādimāha. ‘‘Siyu’’nti padaṃ dhātupaccayehi siddhaṃ nipphannapadaṃ nāma nahoti. Kasmā, idhaparikappatthassa asambhavato. Nipātapadaṃ hoti. Kasmā, anekatthatā sambhavato. Idha pana bhavanti saddena samānattho. Tenāha ‘‘nipātapadaṃ idha daṭṭhabba’’nti.

Akusalavaṇṇanā.

30. Ahetukacitte. ‘‘Sabbanihīna’’nti sabbacittehi hīnaṃ. Puna ‘‘sabbanihīna’’nti sabbāhetukehi hīnaṃ. ‘‘Ta’’nti akusala vipākaṃ.

31. Suttapāḷiyaṃ, ‘‘kaṭṭha’’nti sukkhadāruṃ. ‘‘Sakalika’’nti chinditaphālitaṃ kaṭṭhakkhaṇḍakaṃ. ‘‘Thusa’’nti vīhisuṅkaṃ. ‘‘Saṅkāra’’nti kacavaraṃ. Cakkhuñcarūpe ca paṭicca yaṃviññāṇaṃ uppajjati. Taṃ cakkhuviññāṇantveva vuccatītiādinā yojetabbaṃ. Tattha ‘‘rūpe’’ti rūpārammaṇāna . ‘‘Sadde’’tiādīsupi esanayo. Ettha ca viññāṇāni ekavatthu nissitāni honti. Tasmā vatthu dvāresu ekavacanaṃ vuttaṃ. Ārammaṇāni pana ekaviññāṇenāpi bahūni gahitāni. Tasmā ārammaṇesu bahuvacanaṃ. ‘‘Dukkhayatī’’ti dukkhaṃ karoti. Nāmadhātu padañhetaṃ. Yathā attānaṃ sukheti vīṇetīti saddavidū. Dhātupāṭhesu pana sukhadukkhatakkiriyāyaṃti vuttaṃ. Takkiriyāti ca sukhakiriyā dukkha kiriyāti attho. Sātakiriyā assātakiriyāti vuttaṃ hoti. Ca saddo okāsatthoti katvā ‘‘dukkaraṃ okāsadāna’’nti vuttaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于痴根心中。"缺其他根"即缺其他根。徘徊即徘徊着。"如是耶?或异耶?"如是二种动摇震动义。散乱即散乱着。"为决定义"即此名为疑相应为决定义。因此非如恚相应由结论成就。"于此得机会"即因缺其他根故于此得机会。结合为:自性为本性,因此无。"不退缩"即不从后退。"不沉没"即不向下落。由二者说为不间断。"因极迷乱"即因缺其他根由痴极迷乱。"因极动摇"即由徘徊散乱之疑掉举极动摇。"于一切处"即于一切所缘。注释中说无明由行差别有二种。如何说?说无明由不修习、邪修习二种,如是有行、无行二种。"或三种性"即于此心与离行无明共为三种性。此二心生起方式于清净道中略说,当知彼于不决定散乱时转起。
"一切"即或为语助词集合,或为互相同义语,或为别语助词,如是一切方式。于不善词中阿为相违义。如非友、非天,为显示此故说"不善"等。"相违性"即与痴等不善相违性。"不应修习"即不应数数修习。然何故不应修习?故说"再再"等。"入决定"即以五无间业性及决定邪见性入决定。趣向恶趣为恶趣分者。作业者。彼等性。由彼。"于轮回流决定"即于轮回轮流中决定。"得更坚固"即由定力得更坚固性。今为以异门显示彼义故说"复次"等。"应有"词非由词根及词缀成就成就词。何故?因此中无假设义故。为语助词。何故?因可能有多义故。然此中与有字同义。故说"应见此为语助词"。
不善释。
于无因心中。"一切最劣"即较一切心劣。再"一切最劣"即较一切无因劣。"彼"即不善异熟。
于经文中,"薪"即干柴。"木片"即已割已破木块。"糠"即稻壳。"垃圾"即废物。应结合为:缘眼及色生起识,彼唯说为眼识等。其中"于色"即于色所缘。于"声"等中亦此理。此中诸识依一所依。故于所依门中说单数。然所缘即使一识亦取多种。故于所缘中说复数。"苦恼"即作苦。此为名词根词。如说"令自乐奏琴"者乐音者。然于词根部说于乐苦作事中。作事即乐事苦事义。说为适事非适事。因且字为处义故说"作难给处"。

32. ‘‘Cakkhussa asambhinnatā’’ti cakkhupasādarūpassa abhinnatā. Tasmiñhi bhinnesati andhassa cakkhussa rūpāninupaṭṭhahantīti. ‘‘Sotassaasambhinnatā’’tiādīsupi esanayo. ‘‘Ālokasannissayappaṭilābho’’ti cakkhu ca ālokesati kiccakārī hoti. Asati nahoti. Tathā rūpañca. Tasmā āloko tesaṃ visayavisayībhāvūpagamane sannissayo hoti. Tassa ālokasannissayassa paṭilābho. Esanayo ākāsasannissayādīsu. Imesaṃ aṅgānaṃ yutti dīpanā uparirūpasaṅgahe āgamissati. ‘‘Aṭṭhakathāya’’nti aṭṭhasāliniyaṃ. Tattha ‘‘tasmiṃ pana āpātaṃ āgacchantepi ālokasannissaye asati cakkhuviññāṇaṃ nuppajjatī’’ti vacanaṃ asambhāvento ‘‘taṃ vinā ālokenā’’tiādimāha. ‘‘Abhāvadassana para’’nti abhāvadassanappadhānaṃ.

33. Vipākavacanatthe. Vipaccatīti vipākaṃ. Vipaccatīti ca vipakkabhāvaṃ āpajjati. Pubbe katakammaṃ idāni nibbattiṃ pāpuṇātīti vuttaṃ hoti. Idāni tadatthaṃ pākaṭaṃ karonto ‘‘ayañca attho’’tiādimāha. Aṭṭhakathāyaṃ āyūhana samaṅgitāpi āgatā. Idha panasā cetanā samaṅgitāya saṅgahitāti katvā ‘‘catasso samaṅgithā’’ti vuttaṃ. Samaṅgitāti ca sampannatā. ‘‘Taṃ taṃ kammāyūhana kāle’’ti pāṇāti pātādikassa tabbiramaṇādikassa ca tassa tassa duccaritasucaritakammassa āyūhanakāle. Samuccinanakāleti attho. ‘‘Sabbaso abhāvaṃ patvāna nirujjhatī’’ti yathā abyākata dhammānirujjhamānā sabbaso abhāvaṃ patvā nirujjhanti. Tathā nanirujjhantīti adhippāyo. ‘‘Sabbākāra paripūra’’nti pāṇātipātaṃ karontassa kammānu rūpābahūkāya vacīmano vikārā sandissanti. Esanayo adinnādānādīsu. Evarūpehi sabbehi ākāra vikārehi paripūraṃ. ‘‘Nidahitvā vā’’ti saṇṭhapetvā eva. ‘‘Yaṃsandhāyā’’ti yaṃkiriyāvisesanidhānaṃ sandhāya.

Gāthāyaṃ. ‘‘Sajjū’’ti imasmiṃ divase. ‘‘Khīraṃ vamuccatī’’ti yathā khīraṃ nāma imasmiṃ divase muccati. Pakatiṃ jahati. Vipariṇāmaṃ gacchati. Na tathā pāpaṃ kataṃ kammanti yojanā. Kathaṃ pana hotīti āha ‘‘dahantaṃ bālamanvetī’’ti. ‘‘Bhasmāchannovapāvako’’ti chārikā channoviya aggi. ‘‘So panā’’ti kiriyā viseso pana. ‘‘Visuṃ eko paramattha dhammotipi saṅkhyaṃ na gacchatī’’ti visuṃ sampayutta dhamma bhāvena saṅkhyaṃ na gacchatīti adhippāyo. So hi kammapaccayadhammattā paramattha dhammo na hotīti na vattabbo. Tenāha ‘‘anusayadhātuyo viyā’’ti. ‘‘So’’ti kiriyāviseso. ‘‘Ta’’nti kammaṃ vā, kammanimittaṃ vā, gatinimittaṃ vā. ‘‘Tadā okāsaṃ labhatī’’ti vipaccanatthāya okāsaṃ labhati. Okāsaṃ labhitvā paccupaṭṭhātīti adhippāyo. ‘‘Tatthā’’ti tāsu ca tūsusamaṅgitāsu. ‘‘Itī’’ti laddhaguṇavacanaṃ. ‘‘Evañca katvā’’tiādi puna laddhaguṇavacanaṃ. ‘‘Pāḷiya’’nti dhammasaṅgaṇi pāḷiyaṃ. ‘‘Kammasantānato’’ti arūpasantānaṃ eva vuccati. ‘‘Ye panā’’ti ganthakārā pana. ‘‘Tesa’’nti ganthakārānaṃ. Āpajjatīti sambandho. Tesaṃ vādeti vā yojetabbaṃ. Yañcaupamaṃ dassentīti yojanā. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ vacane. Na ca na labhantīti yojanā. ‘‘Tadā’’ti tasmiṃ pariṇatakāle. ‘‘Nāḷa’’nti pupphaphalānaṃ daṇḍakaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"眼不坏"即眼净色不坏。因彼若坏,盲者眼不现起诸色。于"耳不坏"等中亦此理。"得光明依止"即眼及光明时有作用,无则无。如是色亦然。故光明于彼等成为境与有境性趣入之依止。得彼光明依止。于虚空依止等中亦此理。此等支分之理说明将于上色摄中来。"于注释"即于殊胜义注释。于彼不信受"然彼趣入来时,无光明依止眼识不生"之语故说"无光明"等。"以显示无为主"即以显示无为首要。
于异熟语义中。成熟为异熟。成熟即达熟性。说前所作业今得生起。今为显明彼义故说"此义"等。注释中亦来勤修俱。然此中彼摄于思俱故说"四俱"。俱即成就。"于彼彼业勤修时"即于杀生等及离彼等彼彼恶行善行业勤修时。即积集时义。"达一切无而灭"即如无记法灭时达一切无而灭。如是非灭为意趣。"一切相圆满"即作杀生者见随业多身语意变。于不与取等中亦此理。由如是一切相变圆满。"或藏"即即安立。"依何"即依何作业差别藏。
于偈中。"今"即此日。结合为:"如乳解脱"即如乳于此日解脱、舍自性、趣变异,非如是所作恶业。然如何有?故说"随逐愚者燃烧"。"如火为灰覆"即如火为灰所覆。"然彼"即然作业差别。"不入别一胜义法之数"即意趣为不入别相应法性之数。因彼不应说非胜义法,因为业缘法性故。故说"如随眠界"。"彼"即作业差别。"彼"即业或业相或趣相。"得彼机会"即得成熟之机会。意趣为得机会而现前。"于彼"即于彼等诸俱。"如是"为得功德语。"如是作已"等为再得功德语。"于圣典"即于法集论圣典。"从业相续"即唯说无色相续。"然彼等"即论师等。结合为趣入于"彼等"即论师等。或应结合为彼等论。结合为:且显示何譬喻。"于彼"即于彼语。结合为:且非不得。"尔时"即于彼成熟时。"茎"即花果之柄。

34. ‘‘Sambhavo’’ti pasaṅgakāraṇaṃ. Abhivisesena caraṇaṃ pavattanaṃ abhicāro. Visesa vutti. Na abhicāro byabhicāro. Sāmañña vutti. Pakkhantarena sādhāraṇatāti vuttaṃ hoti. Pakkhantarena sādhāraṇatā nāmapakkhantarassa nānappakārato sajjanameva lagganamevāti vuttaṃ byabhicārassāti pasaṅgassa iccevatthoti. Etthacātiādinā sambhavabyabhicārānaṃ abhāvameva vadati. Akusalahetūhi ca sahetukatā sambhavo natthīti sambandho. ‘‘Tesa’’nti akusalavipākānaṃ. ‘‘Abyabhicāroyevā’’ti byabhicārarahitoyeva.

35. ‘‘Pañcadvāre uppanna’’nti pañcadvāravikāraṃ paṭicca uppannattā vuttaṃ. Tenāha ‘‘tañhī’’tiādiṃ. Esanayo manodvārāvajjanepi.

Yadi hi ayamatthosiyā, evañcasati, ayamattho āpajjatīti sambandho. ‘‘Tesa’’nti vīthicittānaṃ. Uppādasaddoniyatapulliṅgoti katvā ‘‘ṭīkāsu pana…pe… niddiṭṭhaṃ’’ siyāti vuttaṃ. ‘‘Vuttanayenā’’ti sampayuttahetuvirahatoti vuttanayena. Vipaccana kiccaṃ nāma vipākānaṃ kiccaṃ. Vipākuppādanakiccaṃ nāma kusalākusalānaṃ kiccaṃ. ‘‘Taṃ taṃ kiriyāmattabhūtānī’’ti āvajjana kiriyā hasanakiriyāmattabhūtāni. Paṭisandhibhavaṅgacuticittāni nāma kevalaṃ kammavegukkhittabhāvenasantānepatitamattattā dubbala kiccāni honti. Pañca viññāṇāni ca asārānaṃ abalānaṃ pasādavatthūnaṃ nissāya uppannattā dubbalavatthukāni honti. Sampaṭicchanādīni ca pañcaviññāṇānubandha mattattā dubbala kiccaṭṭhānāni honti. Tasmā tāni sabbāni attano ussāhenavinā kevalaṃ vipaccanamattena pavattanti. ‘‘Vipākasantānato’’ti pañcadvārāvajjanañca manodvārāvajjanañca bhavaṅgavipākasantānato laddhapaccayaṃ hoti. Voṭṭhabbanaṃ pañcaviññāṇādi vipākasantānato laddhapaccayaṃ. ‘‘Itarāni panā’’ti hasituppādacitta mahākiriyacittādīni. ‘‘Niranusayasantāne’’ti anusayarahite khīṇāsavasantāne. ‘‘Ussāharahitāni evā’’ti yathā rukkhānaṃ vātapupphāni nāma atthi. Tāni phaluppādakasineharahitattā phalāni na uppādenti. Tathā tāni ca vipākuppādakataṇhāsineharahitattā ussāhabyāpāra rahitāni eva.



我来翻译这段巴利文：
"生起"即染著因。殊胜行为转起为胜行。特殊转。非胜行为异行。普通转。说为与他分共通性。他分共通性名为他分种种执著即系著,故说异行即染著如是义。以"此中且"等说唯无生起异行。结合为:且无由不善因有因性生起。"彼等"即不善异熟。"唯无异行"即离异行。
"生于五门"即因缘五门变异而生起故说。故说"彼实"等。于意门转向中亦此理。
结合为:若此义有,如是此义必至。"彼等"即路心。因生起词为定阳性故说"然于诸复注...乃至...说示"应有。"如所说理"即如说离相应因。成熟作用名为异熟作用。异熟生起作用名为善不善作用。"彼彼唯作为"即转向作、微笑作为。结生、有分、死心名为唯由业力抛掷性故堕于相续为量故为弱作用。五识因依止无实无力净色所依故生起为弱所依。领受等因唯随五识故为弱作用处。故彼一切无自励唯以成熟量而转。"从异熟相续"即五门转向及意门转向从有分异熟相续得缘。确定从五识等异熟相续得缘。"然其他"即微笑生心大作心等。"于无随眠相续"即于离随眠漏尽者相续。"唯无励"即如诸树有风花,彼等因离果生润故不生果。如是彼等因离异熟生爱润故唯无励作用。

36. Vedanāvicāraṇāyaṃ. ‘‘Picupiṇḍakānaṃ viyā’’ti dvinnaṃ kappāsapicupiṇḍakānaṃ aññamaññasaṅghaṭṭanaṃ viya upādārūpānañca aññamaññasaṅghaṭṭanaṃ dubbalamevāti yojanā. ‘‘Tesaṃ ārammaṇabhūtāna’’nti tiṇṇaṃ mahābhūtānaṃ. ‘‘Kāyanissayabhūtesū’’ti kāyanissayamahābhūtesu .‘‘Tehī’’ti pañcaviññāṇehi. ‘‘Purimacittenā’’ti sampaṭicchanacittato. ‘‘Ta’’nti akusalavipākasantīraṇaṃ. Paṭighena vinā nappavattati. Kasmā nappavattatīti āha ‘‘ekantākusalabhūtenā’’tiādiṃ. ‘‘Abyākatesu asambhavato’’ti abyākata cittesu yujjituṃ asambhavato. Kammānubhāvato ca muñcitvā yathāpurimaṃ vipākasantānaṃ kammānubhāvena pavattaṃ hoti. Tathā appavattitvāti adhippāyo. ‘‘Kenacī’’ti kenaci cittena. ‘‘Visadisacittasantāna parāvaṭṭanavasenā’’ti purimenavipāka citta santānena visadisaṃ kusalādi javana cittasantānaṃ parato āvaṭṭā pana vasena. Tathāhidaṃ cittadvayaṃ pāḷiyaṃ āvaṭṭanā, anvāvaṭṭanā, ābhogo, samannāhāroti niddiṭṭhaṃ. ‘‘Sabbatthāpī’’ti iṭṭhārammaṇepi aniṭṭhārammaṇepi. ‘‘Attano pacchā pavattassa cittassa vasenā’’ti attano pacchā pavattaṃ cittaṃ paṭicca na vattabboti adhippāyo. ‘‘Attano paccayehi eva so sakkā vattu’’nti attano paccayesu balavantesu sati, balavā hoti. Dubbalesu sati, dubbalo hotīti sakkāvattunti adhippāyo. ‘‘Visadisa cittasantāna’’nti voṭṭhabbanakiriyacittasantānaṃ.

37. Saṅkhāra vicāraṇāyaṃ ‘‘vipākuddhāre’’ti aṭṭhasāliniyaṃ vipākuddhāra kathāyaṃ. ‘‘Ubhayakammenapī’’ti sasaṅkhārika kammenapi, asaṅkhārika kammenapi. ‘‘Therenā’’ti mahādattattherena. ‘‘Tadubhayabhāvābhāvo’’ti sasaṅkhārika asaṅkhārikabhāvānaṃ abhāvo. ‘‘Tānipi hi aparibyattakiccāniyevā’’ti ettha āvajjana dvayaṃ javanānaṃ purecārika kiccattā aparibyattakiccaṃ hotu. Hasituppādacittaṃ pana javanakiccattā kathaṃ aparibyattakiccaṃ bhaveyyāti. Tampi sabbaññutaññāṇādīnaṃ anucārikamattattā aparibyattakiccaṃ nāma hotīti. ‘‘Aṭṭhamahāvipākesu viya vattabbo’’ti mahāvipākānaṃ sasaṅkhārikā saṅkhārikabhāvo purimabhave maraṇāsannakāle ārammaṇānaṃ payogena saha vā vinā vā upaṭṭhānaṃ paṭicca vutto, tathā vattabboti adhippāyo.

38. ‘‘Dubbala kammanibbattesū’’ti paṭisandhi bhavaṅga cutikiccāni sandhāya vuttaṃ. ‘‘Dubbalavatthu kiccaṭṭhānesū’’ti cakkhādivatthukesu āvajjanādi dubbalakicca dubbalaṭṭhānikesu. ‘‘Tatthā’’tiādinā tadatthaṃ vivarati. Tattha ‘‘vikkhepayutta’’nti vikkhepakiccena uddhaccenayuttaṃ hutvā. ‘‘Kappaṭṭhitikaṃ’’ nāma saṅghabhedakammaṃ. Chasuvatthu rūpesu hadayavatthumeva suvaṇṇarajataṃ viya sāravatthu hoti. Itarāni phalikāniviya pasādamattattā asārāni hontīti vuttaṃ ‘‘cakkhādīsu dubbalavatthūsū’’ti. Dassanādīni ca kiccāni javana kiccassa purecarattā khuddakiccāni honti. Tenāha ‘‘dassanādīsū’’tiādiṃ.

39. Idha dīpaniyaṃ iccevanti padaṃ aṭṭhārasātipadassavisesananti katvā ‘‘sabbathāpīti padassa…pe… veditabbo’’ti vuttaṃ. Vibhāvaniyaṃ pana taṃ sabbathāpīti padassa visesananti katvā ‘‘sabbathā pītikusalākusalavipākakiriyābhedenā’’ti vuttaṃ.

Ahetukacittavaṇṇanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
于受考察中。结合为:"如棉团"即如两棉团互相碰触,如是所造色等互相碰触亦弱。"彼等成为所缘"即三大种。"于身所依"即于身所依大种。"由彼等"即由五识。"前心"即从领受心。"彼"即不善异熟推度。无恚不转。何故不转?故说"由一向不善"等。"于无记不生起"即不合于无记心生起。除业威力外如前异熟相续由业威力转,如是不转为意趣。"由某"即由某心。"由异类心相续转变"即由前异熟心相续异类善等速行心相续后转变。如是此二心于圣典说为转向、随转向、思惟、作意。"于一切处"即于可意所缘及不可意所缘。"由自后转心"即意趣为不应依自后转心说。"由自缘唯可说"即意趣为自缘强时强,弱时弱可说。"异类心相续"即确定作心相续。
于行考察中"于异熟抉择"即于殊胜义注释异熟抉择论。"由二业"即由有行业及无行业。"长老"即摩诃达多长老。"彼二性无"即有行无行性无。"彼等亦实不显作用"此中转向二为速行前导作用故不显作用可尔。然微笑生心为速行作用,如何成不显作用?彼亦因唯随一切智智等故名不显作用。"如八大异熟应说"即意趣为大异熟有行无行性说依前生死时所缘与加行俱或离现前,如是应说。
"由弱业生"即说关于结生、有分、死作用。"于弱所依作用处"即于眼等所依处转向等弱作用弱处。以"于彼"等开显彼义。其中"相应散乱"即与散乱作用掉举相应。"住劫"名为破僧业。于六所依色中唯意所依如金银为坚所依。其他如水晶因唯净故无坚,故说"于眼等弱所依"。见等作用因为速行作用前导故为小作用。故说"于见"等。
因此处"应说"词为十八词之限定故说"于一切...乃至...应知"。然于显明论中彼为"一切"词之限定故说"一切即善不善异熟作意差别"。
无因心释毕。

40. Sobhaṇacittesu. Avuttāpi siddhā hoti. Yathā aṭṭhacittāni lokuttarānīti ca vutte avuttepisijjhanti sesacittāni lokiyānīti ca sauttarānīti cāti adhippāyo. ‘‘Attasamaṅgīno’’ti attanā pāpakammena samannāgate. ‘‘Anicchante yevā’’ti sacepi avīcinimittassādavatthu viya keci icchantu. Ajānantānaṃ pana icchā appamāṇanti adhippāyo. ‘‘Sobhagga pattiyā’’ti ettha subhagassa bhāvo sobhagganti viggaho. Subhagassāti ca susirikassa.

41. ‘‘Yāthāvato’’ti yathā sabhāvato. Ettha siyā jānātīti ñāṇanti vuttaṃ, kiṃ sabbaṃ ñāṇaṃ yāthāvato jānātīti. Kiñcettha. Yadi sabbaṃ ñāṇaṃ yāthāvato jānāti. Evaṃ sati, ñāṇena cintentānaṃ ajānanaṃ nāma natthi, virajjhanaṃ nāma natthīti āpajjati. Atha sabbaṃ ñāṇaṃ yāthāvato na jānāti, katthaci jānāti, katthaci na jānāti. Evañcasati, yattha jānāti, tattheva taṃ ñāṇaṃ hoti. Yattha na jānāti, tattha taṃ ñāṇameva na hotīti āpajjatīti. Vuccate . Ñāṇena cintessāmīti cintentānaṃpi yattha yattha yāthāvato jānanaṃ na hoti, tattha tattha ñāṇa vippayutta cittaṃ hoti. Ñāṇappaṭi rūpakā ca dhammā atthi cittañca vitakko ca, vicāro ca, diṭṭhi ca. Etehi cintentāpi ahaṃ ñāṇena cintemīti maññanti. ‘‘Deyya dhammapaṭiggāhaka sampattī’’ti deyyadhamma vatthu sampatti, paṭiggāhaka puggala sampatti. ‘‘Abyāpajjalokūpapattitā’’ti ettha abyāpajjaloko nāma kāyikadukkha cetasika dukkha rahito uparidevaloko vā brahmaloko vā. Upapajjanaṃ upapatti. Paṭisandhivasena upagamananti attho. Abyāpajjalokaṃ upapatti yassa so abyāpajja lokūpapatti. Tassa bhāvoti viggaho. ‘‘Kilesa dūratā’’ti samāpatti balena vā, aññatarappaṭipattiyā vā, vikkhambhita kilesatā vā, ariyamaggena samucchinna kilesatā vā.

Tesaṃ uppatti vidhānaṃ visuddhi magge khandhaniddese evaṃ vuttaṃ. Yadāhi deyyadhamma paṭiggāhakādi sampattiṃ aññaṃ vā somanassahetuṃ āgamma haṭṭhatuṭṭho atthidinnantiādinayappavattaṃ sammādiṭṭhiṃ purekkhitvā asaṃsīdanto anussāhitoparehi dānādīni puññāni karoti, tadāssa somanassasahagataṃ ñāṇa sampayuttaṃ cittaṃ asaṅkhāraṃ hoti. Yadā pana vuttanayena haṭṭhatuṭṭho sammādiṭṭhiṃ purekkhitvā amutta cā gatādivasena saṃsīdamāno vā parehi vā ussāhito karoti, tadāssa tadeva cittaṃ sasaṅkhāraṃ hoti. Imasmiñhi atthe saṅkhāroti etaṃ attano vā paresaṃ vā vasena pavattassa pubbappayogassādhivacanaṃ. Yadā pana ñāti janassa paṭipatti dassanena jātaparicayābāladārakā bhikkhū disvā somanassa jātāsahasā kiñci deva hatthagataṃ dadanti vā vandanti vā, tadā tatīyaṃ cittaṃ uppajjati. Yadā pana dethavandathāti ñātīhi ussāhitā evaṃ paṭipajjanti, tadā catutthaṃ cittaṃ uppajjati. Yadā pana deyyadhamma paṭiggāhakādīnaṃ asampattiṃ aññesaṃ vā somanassahetūnaṃ abhāvaṃ āgamma catūsupi vikappesu somanassarahitā honti. Tadā sesāni cattāri upekkhāsahagatāni uppajjantīti.



我来翻译这段巴利文：
于美心中。不说亦成就。如说"八心为出世间"时,不说亦成就余心为世间及有上为意趣。"自具者"即自具恶业者。"实不愿"即若有如无间地狱相乐事某些愿求。然不知者之愿无量为意趣。于"得美"中,美者之性为美为分析。美者即具吉祥者。
"如实"即如自性。此中或有问:说知为智,是否一切智皆如实知?此有何过?若一切智如实知,如是则成以智思惟者无不知、无错误。若一切智非如实知,某处知、某处不知,如是则成彼处有智、彼处无智。答:即使以智思惟者,于何处何处无如实知,于彼处彼处为离智心。有似智之法及心、寻、伺、见。以彼等思惟者亦认为我以智思惟。"施物受者圆满"即施物事圆满、受者人圆满。"生无恼世"中,无恼世名为离身苦心苦上天世或梵世。生起为生。意为以结生行相趣入。生无恼世者为无恼世生。彼之性为分析。"烦恼远离"即由定力或某修习或镇伏烦恼性或由圣道断尽烦恼性。
彼等生起方式于清净道蕴论释如是说:当由施物受者等圆满或其他喜因,欢喜以"有施"等理转起正见为先,不沉没不为他励而行施等福时,彼之喜俱智相应心为无行。然当如说欢喜以正见为先,由放逸行等沉没或为他励而行时,彼之彼心为有行。因此义中行为自或他转起前加行之语。然当见亲族行相由生熟习幼童见比丘生喜突然施任手中物或礼拜时,第三心生起。然当为亲属以"施!礼!"励而如是行时,第四心生起。然当由施物受者等不圆满或无其他喜因,于四分别中离喜时,则余四舍俱行生起。

42. Aṭṭhapīti ettha pisaddena imāni cittāni na kevalaṃ aṭṭheva honti . Atha kho tato bahūnipi bahutarānipi hontīti imaṃ sampiṇḍanatthaṃ dīpetīti dassetuṃ ‘‘tenā’’tiādivuttaṃ. Dasasu puññakiriyāvatthūsu diṭṭhuju kammaṃ nāma ñāṇa kiccaṃ. Taṃ kathaṃ ñāṇa vippayutta cittehi karontīti. Vuccate. Ñāṇa sampayutta cittehi diṭṭhiṃ ujuṃkarontā tesaṃ antarantarā ñāṇasote patitavasena ñāṇavippayutta cittehipi karontiyeva. Sabbesattā kammassakātiādinā, buddho sobhagavā, svākkhāto so dhammo, suppaṭipanno so saṅgho, tiādinā cāti daṭṭhabbaṃ. Tenāha ‘‘imāni aṭṭha cittānī’’tiādiṃ. Tattha dasapuññakiriyavatthūni nāma ‘dānaṃ, sīlaṃ, bhāvanā, apacāyanaṃ, veyyāvaccaṃ, pattidānaṃ, pattānumodanaṃ, dhammassavanā, dhammadesanā, diṭṭhuju kammaṃ,. Tehi guṇitāni vaḍḍhitāni. Tāni ca aṭṭhachasu ārammaṇesu uppajjanti. Tīṇi ca kammāni karontā te heva aṭṭhahi karonti. Tāniyeva ca sabbāni atthi hīnāni, atthi majjhimāni, atthi paṇītāni. Tasmā puna anukkamena ārammaṇādīhi vaḍḍhanaṃ karoti. Tattha ‘‘tāni ṭhapetabbānī’’ti sambandho. ‘‘Suddhikānī’’ti adhipatīhi amissitāni. ‘‘Iti katvā’’ti iti manasi karitvā. Tathā ñāṇavippayuttāni dvesahassāni sataṃ saṭṭhi ca hontīti yojanā. ‘‘Vīmaṃsāvajjitehī’’ti vīmaṃsādhipati vajjitehi. ‘‘Tathāguṇitānī’’ti sabbāni puññakiriyādīhi samaṃ guṇitāni. ‘‘Kosallenā’’ti kosallasaṅkhātena. ‘‘Nānāvajjanavīthiya’’nti ñāṇavippayutta vīthīhi visuṃ bhūtāya āvajjanāya yutta vīthiyaṃ. ‘‘Tenevā’’ti vīmaṃsādhipatibhūtena teneva upanissayaññāṇena. Evaṃ santepi na sakkābhavitunti sambandho.

43. Vacanatthe ‘‘rujjanaṭṭhenā’’ti tudanaṭṭhena. ‘‘Ahitaṭṭhenā’’ti hitaviruddhaṭṭhena. ‘‘Anipuṇaṭṭhenā’’ti asaṇhā sukhumaṭṭhena. ‘‘Aniṭṭhavipākaṭṭhenā’’ti aniṭṭhaṃ vipākaṃ etesanti aniṭṭha vipākāni. Tesaṃ bhāvo aniṭṭha vipākaṭṭho. Tena aniṭṭha vipākaṭṭhena. ‘‘Tappaṭi pakkhattā’’ti rāgādīhi paṭipakkhattā. Evaṃ pariyāyattha saṅkhātaṃ abhidhānatthaṃ dassetvā idāni aṭṭhakathāsu āgataṃ vacanatthaṃ dasseti kucchitetiādinā. Tattha ‘‘kucchite’’ti jegucchitabbe, nindi tabbe vā. Cālenti tadaṅgappahānavasena, kampenti vikkhambhanappahānavasena, viddhaṃsenti samucchedappahānavasena. ‘‘Tanukaraṇaṭṭhenā’’ti sallikhanaṭṭhena. ‘‘Antakaraṇaṭṭhenā’’ti pariyosānakaraṇaṭṭhena. ‘‘Api cā’’tiādi dīpanīnayadassanaṃ. ‘‘Kosalla sambhūtaṭṭhenā’’ti mahāaṭṭhakathānayo. Tattha, kusalassa paṇḍitassa bhāvo ekāsallaṃ. Ñāṇaṃ. Tena sambhūtaṃ sañjātaṃ kosalla sambhūtaṃ tiviggaho.

44. ‘‘Balavakammenā’’ti tihetu kukkaṭṭha kammena. ‘‘Dubbala kammenā’’ti tihetukomakena vā dvihetuka kusala kammena vā. ‘‘Kehici ācariyehī’’ti moravāpi vāsī mahādattattheraṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Saṅgahakārenā’’ti bhaddanta buddhaghosattherena. ‘‘Sannihita paccayavasenā’’ti āsanne saṇṭhitapaccaya vasena. Paccuppanna paccayavasenevāti vuttaṃ hoti. Upaṭṭhitāni kammādīni ārammaṇāni. Pavattāni mahāvipākāni. ‘‘Avipāka sabhāvato’’ti avipaccanasabhāvato. Avipākuppādanasabhāvatoti vuttaṃ hoti. ‘‘Aṭṭhakathāya’’nti dhammasaṅgaṇiṭṭhakathāyaṃ. ‘‘Idhā’’ti mahāvipākacitte. ‘‘Tathā appavattiyā cā’’ti dānādivasena appavattito ca.



我来翻译这段巴利文：
"八亦"中,亦字显示此等心不仅八个,而且更多更多,为显示此合集义故说"由彼"等。于十种福业事中正见业名为智作用。彼如何由离智心作?答:以智相应心正直见时,由彼等间中落入智流之力,由离智心亦作。应见以"一切众生业为自有"等、"佛世尊、法善说、僧善行"等。故说"此八心"等。其中十种福业事名为:施、戒、修、敬重、服务、回向、随喜、听法、说法、正见。由彼等增广。彼等于八六所缘生起。作三业者以彼八作。彼等一切有劣、有中、有胜。故复次第由所缘等增广。其中结合为"彼等应置"。"单独"即不杂增上。"如是作"即如是作意。结合为:如是离智二千一百六十。"除思择"即除思择增上。"如是增"即一切与福业等同增。"善巧"即名为善巧。"于异转向路"即于离智路中别有转向相应路。"由彼"即由彼思择增上成依止智。结合为:即使如是亦不能有。
语义中,"以损恼义"即以伤害义。"以无益义"即以违背利义。"以不巧义"即以不细微义。"以不可意异熟义"中,彼等有不可意异熟为不可意异熟。彼等性为不可意异熟性。以彼不可意异熟性。"由彼对治"即由贪等对治。如是显示譬喻义名之词义后,今显示注释所来语义以"于恶"等。其中"于恶"即于应厌恶或应呵责。以暂断力动摇,以镇伏断力震动,以断尽力破坏。"以变薄义"即以损减义。"以作终义"即以作终尽义。"复次"等为显说理。"以善巧生义"为大注释理。其中,善即智者之性为善,智。由彼生起为善巧生为分析。
"由强业"即由三因最胜业。"由弱业"即由三因下劣或二因善业。"由某些师"即说关于住莫拉瓦比大达多长老。"由摄集者"即由具寿佛音长老。"由现前缘力"即由近住立缘力。说为由现在缘力。现前业等所缘。转起大异熟。"由非异熟自性"即由非成熟自性。说为由非异熟生自性。"于注释"即于法集论注释。"此"即于大异熟心。"及如是不转"即及由施等不转。

45. Mahākiriyacitte. ‘‘Uparī’’ti vīthisaṅgahe tadā rammaṇa niyame. ‘‘Sayamevā’’ti anuruddhatthereneva. ‘‘Vakkhatī’’ti vuccissati. ‘‘Yathāraha’’nti khīṇāsavasantāne uppannānaṃ mahākiriyānaṃ arahānurūpaṃ. Bhūtakathana visesanaṃ tena nivattetabbassa atthassa abhāvāti adhippāyo. ‘‘Taṃ’’ti sahetukaggahaṇaṃ. ‘‘Byavacchedakavisesana’’nti ahetuka vipākakiriya cittānañca sabbhāvātappasaṅgassa avacchedakaṃ visesanaṃ. ‘‘Yathā sakkhara kathalikaṃpi macchagumbaṃpi tiṭṭhantaṃpi carantaṃpi passatī’’ti vacane sakkhara kathalikaṃ tiṭṭhantaṃ, macchagumbaṃ tiṭṭhantaṃpi carantaṃpi passatīti evaṃ yathā lābha yojanā hoti. Tathā idha pīti.

46. ‘‘Yadida’’nti yā ayaṃ dīpana samatthatā, ‘‘idaṃ sāmatthiya’’nti yojanā. Ayaṃ samattha bhāvoti attho. Bhedavacane codanāyāti sambandho. Racanāgāthāyaṃ. ‘‘Etānī’’ti sobhaṇa kāmāvacara cittāni. ‘‘Puñña pāpa kriyābhedā’’ti puñña pāpa kriyabhedena.

47. Katame dhammā kāmāvacarā. Heṭṭhato avīcinirayaṃ pariyantaṃ karitvā uparito paranimmita vasavattideve anto karitvāti evaṃ pāḷiyaṃ niddiṭṭhattā idhakāmasaddena sahokāsākāmabhūmi vuccatīti āha ‘‘kāme kāmabhūmiya’’nti. Pariyāpannāti pāṭhaseso. ‘‘Kriyā cā’’ti ettha ca saddo pana saddattho. Iti saddo iccevaṃ saddattho. Etena paṭisiddhāti sambandho. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ cittasaṅgahe. ‘‘Tassā’’ti sabbathāsaddassa. Bhavo nāma indriya baddhasantānagato dhamma samūho vuccati. Idha pana kāmāvacarā dhammāti pade kāmasaddo. So ca pathavi pabbatādīhi saddhiṃ sabbaṃ kāmabhūmiṃ vadatīti vuttaṃ ‘‘bhūmipariyāyo cā’’tiādi. ‘‘Indriyānindriyabaddha dhamma samūho’’ti indriyabaddha dhamma samūho sattasantānāgato, anindriyabaddha dhamma samūho pathavi pabbatādi gato. Tattha jīvitindriyena anābaddho anāyatto anindriyabaddhoti.

Itikāmacittasaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.



我来 译这段巴利文：
于大作心中。"上"即于路摄决定彼所缘。"自"即由阿耨楼陀长老。"将说"即将宣说。"如适"即随漏尽者相续生起大作随适阿罗汉。为事实说之限定因无应遮止义为意趣。"彼"即有因之攫取。"遮止限定"即由无因异熟作心存在之外流遮止限定。如"见立住砾石块及游动鱼群"语中,见立住砾石块、立住及游动鱼群,如是随所得结合。如是于此中亦然。
"即此"即此说明能力,结合为"此能力"。义为此能性。结合于差别语责难。于集成偈中。"此等"即美欲界心。"由福非福作差别"即由福非福作差别。
何法为欲界?因于圣典说"下以无间地狱为边,上以他化自在天为内"故,此中欲字说俱处欲地。补缺语为"所属"。"作及"中,及字义为然。如是字义为如此。由此结合为"已遮"。"此"即此心摄。"彼"即一切字。有名为说根相续行法聚。然此中于欲界法词中欲字。彼说与地山等共一切欲地故说"地同义"等。"根非根系法聚"即根系法聚属有情相续,非根系法聚属地山等。其中不系缚不依属于命根为非根系。
如是欲心摄说明解释毕。

48. Rūpāvacaracitte. ‘‘Samuditenā’’ti pañcaṅga samuditena. Pañcannaṃ aṅgānaṃ ekato sāmaggibhūtenāti attho. Pañcannañhi ekato sāmaggiyaṃ satiyeva appanā hoti, no asati. Sāmaggiyanti ca suṭṭhu balavatāya samaggabhāveti attho. ‘‘Paṭipajjitabbattā’’ti pattabbattā. Jhānaṃ duvidhaṃ ārammaṇūpanijjhānañca lakkhaṇū panijjhānañcāti āha ‘‘kasiṇādikassā’’tiādiṃ. Idha pana ārammaṇūpanijjhānaṃ adhippetaṃ. Upanijjhānanti ca kasiṇa nimittādikaṃ ārammaṇaṃ cetasā upagantvānijjhānaṃ olokanaṃ. Jhānasaddassajhāpanatthopi sambhavatīti vuttaṃ ‘‘paccanīka dhammānañca jhāpanato’’ti. Agginā viya kaṭṭhānaṃ kilesānaṃ dayhanatoti attho. Ekaggatā eva sātissaya yuttā appanāpattakāleti adhippāyo. Pubbabhāge pana pathamajjhāne vitakkassa balavabhāvo icchitabbo. ‘‘Sāhī’’tiādinā tadatthaṃ vivarati. Sāhi ekaggatāti ca vuccatīti sambandho. Eko attāsabhāvo assāti ekattaṃ. Ekattaṃ ārammaṇamassāti ekattā rammaṇā. Ekaggatā. Tassa bhāvoti viggaho.

Aggasaddo koṭi attho. Koṭṭhāsaṭṭhovā. ‘‘Tathā pavattane’’ti cittassa ekaggabhāvena pavattiyaṃ. ‘‘Ādhippaccaguṇayogenā’’ti adhipatibhāvaguṇayogena. Indriyapaccayatāguṇayogenāti vuttaṃ hoti. Sāyeva ekaggatā ekaggatā, samādhī,ti ca vuccatīti sambandho. ‘‘Samādhī’’ti padassa-saṃ-ādhī-ti-vā, samaādhīti-vā, dvidhā padacchedo. Tattha saṃupasaggo sammāsaddattho. Samasaddo pana dhammena samena rajjaṃ kāretītiādīsu viya nāmikasaddoti dvidhā vikappaṃ dassento ‘‘sāyeva citta’’ntiādimāha. Sāyeva cittaṃ-sammā ca ādhiyatīti samādhi, sāyeva cittaṃ-samañca ādhiyatīti samādhīti dvidhā vikappo. Tattha sammā cāti sundarena. Ādhiyatīti ādahati. Ādahanañca ṭhapanamevāti vuttaṃ ‘‘ṭhapetī’’ti. Samañcāti avisamañca. ‘‘Tatthevā’’ti tasmiṃ ārammaṇe eva. ‘‘Līnuddhaccābhāvā pādanenā’’ti līnassa ca uddhaccassa ca abhāvo līnuddhaccābhāvo. Tassa āpādanaṃ āpajjāpananti viggaho. Vividhena cittassa saṃharaṇaṃ visāhāro. Na visāhāro avisāhāro. Sāyeva ca niddiṭṭhā. Iti evaṃ imesu dvīsu atthesu ekaggatā eva sātissayayuttāti yojetabbaṃ. Evaṃ pana sati, ekaggatā eva jhānanti vattabbā, na vitakkādayoti codanaṃ pariharanto ‘‘vitakkādayopanā’’tiādimāha. Apisaddo sampiṇḍanattho. Panasaddo pakkhantarattho. Tassā ekaggatāya. ‘‘Sā tissaya’’nti atissayena saha. ‘‘Osakkitu’’nti saṃsīdituṃ. ‘‘Naṃ’’ti cittaṃ. ‘‘Saṃsappitu’’nti evaṃ nu kho aññathānu khoti dvidhā cañcalituṃ. ‘‘Ukkaṇṭhitu’’nti aññābhimukhī bhavituṃ. Āramitunti vuttaṃ hoti. Laddhaṃ sātaṃ yenāti laddhassātaṃ. ‘‘Sātaṃ’’ti sārattaṃ. ‘‘Upabrūhitaṃ’’ti bhusaṃvaḍḍhitaṃ. ‘‘Santa sabhāvattā’’ti upasanta sabhāvattā. ‘‘Tathā anuggahitā’’ti ārammaṇābhimukhakaraṇādivasena anugga hitā . Samādhissa kāmacchandanīvaraṇappaṭipakkhattā ‘‘sayaṃ…pe… nīvāretvā’’ti vuttaṃ. ‘‘Niccalaṃṭhatvā’’ti appanākiccamāha.


我来翻译这段巴利文：
于色界心中。"合"即五支合。义为五支一起和合性。因五支一起和合时有安止,非无时。和合即善巧有力之和合性义。"应修习"即应证得。禅有二种:所缘近禅及相近禅,故说"遍等"等。然此中意为所缘近禅。近禅即以心趣近遍相等所缘而近禅观察。禅字亦有烧义,故说"及烧敌法"。义为如火烧薪烧尽烦恼。意为一境性于安止证得时即过度相应。然于前分欲得初禅寻有力性。以"彼实"等开显彼义。结合为:且彼一境性如是说。一自性为一性。一性所缘为一所缘。一境性。彼之性为分析。
顶字为最极义或部分义。"如是转起"即心一境性转起。"由增上功德相应"即由增上性功德相应。说为由根缘性功德相应。结合为:彼一境性说为一境性、定。"定"字分解为"正-住"或"平-住"二种。其中正字前缀为正确义。然平字如"以法平等治国"等为名词,显示二种分别故说"彼实心"等。分别为:彼实心正且住为定,彼实心平且住为定。其中正且即善好。住即安住。安住即安置故说"置"。平且即不偏。"于彼"即于彼所缘。"由成沉掉无"即沉及掉无为沉掉无。彼之成就为成就分析。种种心摄为异摄。非异摄为非异摄。且彼如是说。如是于此二义中应结合为一境性即过度相应。如是则应说一境性即禅,非寻等,为除此责难故说"然寻等"等。且字为合集义。然字为他分义。彼一境性。"过度"即与过度俱。"沉没"即沉下。"彼"即心。"犹豫"即"如是耶?异耶?"二种动摇。"不乐"即趣向他。说为厌离。得乐由彼为得乐。"乐"即喜乐。"增长"即极增。"由寂静自性"即由寂静自性。"如是摄受"即由向所缘等摄受。因定与欲贪盖相对故说"自...乃至...遮止"。"不动而住"说安止作用。


Evaṃ upanijjhānatthaṃ dassetvā jhāpanatthaṃ dassento ‘‘tesu cā’’tiādimāha. ‘‘Tappaccanīkā’’ti tesaṃ jhānaṅga dhammānaṃ paccanīkā paṭipakkhā. ‘‘Manasmiṃ pī’’ti manodvārepi. Pageva kāyavacīdvāresūti evaṃ sambhāvanattho cettha pisaddo. Apisaddopi yujjati. ‘‘Jhāpitā nāma hontī’’ti jhānaṅga dhammaggīhi daḍḍhānāma honti. ‘‘Evaṃ santepi tesaṃ samudāye eva jhāna vohāro siddho’’ti yojanā. ‘‘Dhamma sāmaggipadhāna’’nti jhānaṭṭhāne jhānaṅga dhammānaṃ maggaṭṭhāne maggaṅga dhammānaṃ bodhiṭṭhāne bojjhaṅga dhammānaṃ samaggabhāvappadhānaṃ.

Evaṃ saṅgahakārānaṃ matiyā jhānaṃ vatvā idāni aparesānaṃ matiyā taṃ dassetuṃ ‘‘apare’’tiādimāha. Apare pana vadantīti sambandho. Tattha ‘‘yathā sakaṃkiccānī’’ti sassa idaṃ sakaṃ. Sassāti attano. Idanti santakaṃ. Yāniyāni attano santakānīti attho. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘Paṭṭhāne jhānapaccayaṃ patvā…pe… sādhentiyeva’’. Vuttañhi tattha. Jhānapaccayoti jhānaṅgānijhānasampayuttakānaṃ dhammānaṃ taṃ samuṭṭhānānañca rūpānaṃ jhānapaccayena paccayo. Maggapaccayoti maggaṅgāni maggasampayuttakānaṃ dhammānaṃ taṃ samuṭṭhānānañca rūpānaṃ maggapaccayena paccayoti. ‘‘Pañcasamuditādīnī’’ti pañcasamūha dasasamūhāni. ‘‘Pathamajjhānādibhāvassevacā’’ti pathamajjhānādi nāmalābhassevacāti adhippāyo. ‘‘Jhānabhāvassā’’ti jhānanāmalābhassa. ‘‘Tathāvidhakiccavisesābhāvā’’ti tathāvidhānaṃ ārammaṇābhiniropanādīnaṃ kicca visesānaṃ abhāvato.

49. ‘‘Ettha siyā’’ti etasmiṃ ṭhāne pucchāsiyā. ‘‘Aṅga bhedo’’ti pathamajjhāne pañca aṅgāni, dutīyajjhāne cattāri aṅgānī tiādiko aṅgabhedo. ‘‘Puggalajjhāsayenā’’ti puggalassa icchāvisesena. Iti ayaṃ visajjanā. ‘‘So’’ti so puggalo. ‘‘Hī’’ti vitthāra jotako. Vitakko sahāyo yassāti vitakkasahāyo. ‘‘Vitakke nibbindatī’’ti oḷārikovatāyaṃ vitakko, nīvaraṇānaṃ āsanne ṭhitoti evaṃ vitakke ādīnavaṃ disvā nibbindati. Tassa ajjhāsayoti sambandho. Vitakkaṃ virājeti vigameti atikkamāpetīti vitakkavirāgo. Vitakkavirāgo ca so bhāvanā cāti samāso. ‘‘Uttaruttarajjhānādhigamane’’ti uttari uttarijhānappaṭilābhe. Ajjhāsaya balena pādakajjhānasadisaṃ na hotīti sambandho. Cetopaṇidhi ijjhatīti sambandho. ‘‘Visuddhattā’’ti sīlavisuddhattā.



我来翻译这段巴利文：
如是显示近禅义后,为显示烧义故说"于彼等"等。"彼对治"即彼等禅支法之对治对立。"于意中亦"即于意门亦。何况身语门,如是此中且字为推度义。亦字亦适合。"名为烧"即名为为禅支法火所烧。结合为:"如是亦于彼等和合唯成就禅言说"。"法和合为主"即于禅处禅支法、于道处道支法、于觉处觉支法之和合性为主。
如是依摄集者意说禅已,今为显示其他人意说彼故说"其他"等。结合为:然其他人说。其中"如自作用"即自之此为自,自即自己,此即所有,义为凡自己所有。"如是"即因此。"于发趣得禅缘...乃至...成就"。因于彼说:禅缘者,禅支对禅相应法及彼等所生色以禅缘为缘。道缘者,道支对道相应法及彼等所生色以道缘为缘。"五合等"即五聚十聚。"唯初禅等性及"意为唯得初禅等名及。"禅性"即得禅名。"由无如是种种作用差别"即由无如是安立所缘等作用差别。
"此中应有"即于此处应有问。"支差别"即初禅五支、第二禅四支等支差别。"由补特伽罗意乐"即由补特伽罗欲差别。如是此答。"彼"即彼补特伽罗。"实"为广释显示。有寻为伴为寻伴。"厌离寻"即见寻粗重故、近住障碍故如是见寻过患而厌离。结合为彼之意乐。舍离寻为离寻。离寻及彼修为复合词。"于证得上上禅"即于得更上禅。结合为:由意乐力不似基础禅。结合为:心愿成就。"由清净"即由戒清净。

50. Saṅkhāra bhedavicāraṇāyaṃ. ‘‘Saṅkhāra bhedo na vutto’’ti pathamajjhāna kusala cittaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekantiādinā na vuttoti adhippāyo. ‘‘So’’ti saṅkhāra bhedo. ‘‘Siddhattā’’ti saṅkhāra bhedassa siddhattā. Kathaṃ siddhoti āha ‘‘tathāhī’’tiādiṃ. Sukhā paṭipadā yesaṃ tāni sukhappaṭipadāni. Tesaṃ bhāvoti viggaho. ‘‘Yo’’ti yogīpuggalo. ‘‘Ādito’’tiādimhi. ‘‘Vikkhambhento’’ti vimocento viyogaṃ karonto. Dukkhena vikkhambhetīti sambandho. ‘‘Kāmādīnavadassanādinā’’ti aṅgārakāsū pamākāmābahudukkhābahupāyāsā, ādīnavo etthabhiyyotiādinā kāmesuādīnavaṃ disvā. Ādisaddena vitakkādīsu ādīnavadassanaṃ saṅgayhati. ‘‘Tenevā’’ti kāmādīnavadassanādinā eva. Ettha abhiññābhedena saṅkhāra bhedo na vattabbo, paṭipadā bhedeneva vattabboti dassetuṃ ‘‘khippābhiññajjhānānaṃpī’’tiādi vuttaṃ. Tattha, abhijānanaṃ abhiññā. Khippāsīghā abhiññā yesaṃ tāni khippābhiññāni. Dandhā asīghā abhiññā yesaṃ tāni dandhābhiññāni. Jhānāni. ‘‘Yadi eva’’nti evaṃ paṭipadā bhedena saṅkhāra bhedo yadi siyāti attho. ‘‘Vaḷañjanakāle’’ti samāpatti samāpajjanakāle. Paṭibandhakā nāma antarāyikā. ‘‘Sannihitāsannihitavasenā’’ti āsanne saṇṭhitāsaṇṭhitavasena. Suddhaṃ vipassanāyānaṃ yesaṃ te suddhavipassanāyānikā. ‘‘Suddhaṃ’’ti samathajjhānena asammissaṃ. ‘‘Satthena hanitvā’’ti pare na satthena hananato chindanato. ‘‘Sahasā’’ti sīghatarena. ‘‘Marantānaṃ uppannaṃ’’ti maraṇāsannakāle uppannaṃti adhippāyo. Anāgāmino hi suddha vipassanāyānikāpi samānā samādhismiṃ paripūrakārino nāma honti. Icchante susati kiñci nimittaṃ ārabbhamanasikāra mattenapi jhānaṃ ijjhati. Tenāha ‘‘taṃpi maggasiddhagatika’’nti. ‘‘Rūpībrahmaloke’’ti idaṃ aṭṭhannaṃ samāpattīnaṃpi tattha pākatikabhāvaṃ sandhāya vuttaṃ. Arūpī brahmaloke pana ekā eva samāpatti pākatikāsambhavati. Upapattisiddhajjhānānaṃ bhavantare sannihita paccayabhedena saṅkhāra bhedo vutto, so kathaṃ paccetabboti āha ‘‘ekasmiṃ bhavepi…pe… yuttāni hontī’’ti. Ekasmiṃ bhavesabbappathamaṃ laddhakāle saṅkhāra bhedassa āsannattā vaḷañjanakālepi so eva saṅkhāra bhedo siyāti āsaṅkāsambhavato idaṃ vuttaṃ. Tena bhavantare upapatti siddhajjhānānaṃ sannihita paccayabhedena saṅkhārabhede vattabbameva natthīti dasseti. Idāni tāni magga siddhajjhāna upapatti siddhajjhānāni sannihitapaccayaṃ anapekkhitvā maggakkhaṇa upapattikkhaṇesu siddhakāle jhānuppatti paṭipadāya eva sabbaso abhāvaṃ gahetvā aparaṃ vikappaṃ dassetuṃ ‘‘jhānuppatti paṭipadā rahitattā vā’’tiādi vuttaṃ. Evaṃ mahaggatajhānānaṃ aṭṭhakathāvasena siddhaṃ saṅkhāra bhedaṃ vatvā idāni pāḷivasenāpi so siddho yevāti dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādi āraddhaṃ. Dukkhappaṭipadāpubbakānaṃ dvinnaṃ dandhābhiññakhippābhiññasamādhīnaṃ. ‘‘Ettāvatā’’ti etaṃ parimāṇaṃ assāti ettāvaṃ. Ettāvantena. Ettha siyā, kasmā idha saṅkhārabhedo na vuttotiādinā vacanakkamena siddho hotīti sambandho. Sesaṃ suviññeyyaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于行差别考察中。"未说行差别"即意为未如"初禅善心一无行、一有行"等说。"彼"即行差别。"由成就"即由行差别成就。如何成就?故说"如是"等。乐行彼等为乐行。彼等之性为分析。"谁"即瑜伽士补特伽罗。"初"即开始。"镇伏"即解脱作分离。结合为:以苦镇伏。"由见欲过患等"即以"如火坑般欲多苦多恼,于此更多过患"等见欲过患。等字摄取见寻等过患。"由彼"即由见欲过患等。此中不应由神通差别说行差别,应由行道差别说,故说"于速通禅等"等。其中,通知为通。速即快通彼等为速通。迟即不快通彼等为迟通。诸禅。"若如是"义为若如是由行道差别有行差别。"于现行时"即于定入定时。障碍名为障碍者。"由现前非现前"即由近住不住。纯观乘彼等为纯观乘者。"纯"即不杂止禅。"以刀杀"即由他非以刀杀断。"突然"即极速。"生起于死者"意为生于死近时。因阿那含即使纯观乘亦名为于定圆满作者。若愿于某相缘作意即得禅。故说"彼亦道成就类"。"于色梵界"此说关于八等至于彼为平常性。然于无色梵界唯一等至平常生起。说生成就禅由生间现前缘差别有行差别,此如何可信?故说"于一生...乃至...相应"。此说由于一生最初得时行差别近故,虑于现行时亦应有彼行差别。由此显示于生间生成就禅不应说由现前缘差别有行差别。今为显示彼等道成就禅生成就禅不待现前缘,由于道刹那生刹那成就时禅生起行道完全无故另一差别,故说"或由无禅生起行道"等。如是说大界禅由注释力成就行差别已,今为显示由圣典力亦成就,故开始"复次"等。具苦行前二迟通速通定。"如是量"即此量为彼为如是量。由如是量。此中应有,为何此中未说行差别等语序成就?结合如是。余易了知。

51. Vibhāvanipāṭhe. Parikammaṃ nāma pathavī, pathavī, āpo, āpo-tiādikaṃ, rūpaṃ aniccaṃ, rūpaṃ dukkhaṃ, rūpaṃ anattā-tiādikañcabhāvanāparikammaṃ adhikāro nāma pubbabhavekatabhāvanākammaṃ. Pubbabhavejhānamaggaphalānipatthetvā kataṃ dānasīlādi puññakammañca. ‘‘Idaṃ tāvanayujjatī’’ti ettha tāvasaddo vattabbantarāpekkhane nipāto. Tena aparaṃpi vattabbaṃ atthīti dīpeti. Pubbābhisaṅkhāro duvidho pakati pubbābhisaṅkhāro, payogapubbābhisaṅkhāroti. Tattha parikamma pubbābhisaṅkhāro pakati pubbābhisaṅkhāro nāma, ayaṃ pakati paccayagaṇo eva. Pubbe vutto pubbappayogo payogapubbābhisaṅkhāro nāma . So eva idhādhippetoti dassetuṃ ‘‘nahī’’tiādimāha. ‘‘Antamaso’’ti antima paricchedena. ‘‘Ālopabhikkhā’’ nāma ekā lopabhikkhā. So parikammasaṅkhātapubbābhisaṅkhāro. Jhānāni ca sabbāni uppannāni nāma natthīti sambandho. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘So’’ti bhāvanābhisaṅkhāro. ‘‘Tesaṃ’’ti sabbesaṃpi jhānānaṃ. Na hi lokiyajjhānāni nāma…pe… atthi, imesaṃ sattānaṃ sabbakappesupi kappavināsakāle jhānāni bhāvetvā brahmaloka parāyanatā sabbhāvāti adhippāyo. ‘‘Pubbe samathakammesu katādhikārassā’’ti āsannabhavekatādhikāraṃ sandhāya vuttaṃ. Dūrabhave pana samathakammesu akatādhikāro nāma koci natthīti. ‘‘Evamevā’’ti evaṃ eva. Vipākajjhānesu saṅkhāra bhedassa pubba kammavasena vattabbattā ‘‘kusala kriyajjhānesū’’ti vuttaṃ. ‘‘Athavātiādiko pacchima vikappo nāma’’ athavā pubbābhisaṅkhāreneva uppajjamānassa nakadāci asaṅkhārikabhāvo sambhavatīti asaṅkhārikanti ca, byabhicārābhāvato sasaṅkhārikanti ca na vuttanti ayaṃ vikappo. Tattha asaṅkhārikanti ca na vuttanti sambandho. ‘‘Byabhicārā bhāvato’’ti asaṅkhārikabhāvena pasaṅgābhāvato. Sasaṅkhārikanti ca na vuttaṃ. Yadi vucceyya. Nirattha kamevataṃbhaveyya. Kasmā, sambhava byabhicārānaṃ abhāvato. Sambhave byabhicāre ca. Visesanaṃ sātthakaṃ siyāti hi vuttaṃ. Na ca niratthakavacanaṃ paṇḍitā vadanti. Kasmā, apaṇḍitalakkhaṇattā. Sati pana sambhave ca byabhicāre ca, tathā sakkā vattuṃ. Kasmā, sātthakattā. Sātthakameva paṇḍitā vadanti. Kasmā, paṇḍita lakkhaṇattāti adhippāyo.



我来翻译这段巴利文：
于显明文中。准备即"地、地、水、水"等,及"色无常、色苦、色无我"等修习准备。资格名为前生所作修业。及前生求禅道果所作施戒等福业。"此暂不适"中,暂字为待说余词助词。由此显示尚有余应说。前行有二:自然前行、加行前行。其中准备前行名为自然前行,此即自然缘聚。前说前加行名为加行前行。显示此处意为彼故说"实非"等。"乃至"即最后限度。"团食"名为一团食。彼名为准备所说前行。结合为:一切诸禅名为非生。"如是"即因此。"彼"即修习前行。"彼等"即一切诸禅。实无名为世间禅...乃至...有,意为此等众生于一切劫亦于劫坏时修禅趣梵界性存在。"于前止业有资格者"说关于近生作资格。然于远生实无名为于止业无资格者。"如是"即如此。由异熟禅应由前业说行差别故说"于善作禅"。"或"等名为后分别,即或由前行生起者决不可能无行性故不说无行及由无违逆故不说有行,此分别。其中结合为:不说无行。"由无违逆"即由无无行性之流。不说有行。若说,彼将唯无义。为何?由无可能违逆。因于可能违逆,限定有义故说。智者不说无义语。为何?由非智者相。然于有可能及违逆,如是能说。为何?由有义。智者唯说有义。为何?意为由智者相。

52. Paṭipadā abhiññāvavatthāne. ‘‘Nimittuppādato’’ti paṭibhāganimittassa uppādato. Sukhāpana paṭipadā, pacchādandhaṃ vā khippaṃ vā uppannaṃ jhānaṃ sukhappaṭipadaṃ nāma karotīti yojanā. ‘‘Pubbabhave’’ti āsanne pubbabhave. Antarāyikadhammā nāma ‘kilesantarāyiko ca, kammantarāyiko ca, vipākantarāyiko ca, paññatti vītikkamantarāyiko ca, ariyūpavādantarāyiko ca. Tattha tisso niyatamicchādiṭṭhiyokilesantarāyiko nāma. Pañcānantariya kammāni kammantarāyiko nāma. Ahetuka dvihetukappaṭisandhivipākā vipākantarāyiko nāma. Bhikkhu bhāveṭhitānaṃ vinaya paññattiṃ vītikkamitvā akatappaṭikammo vītikkamo paññattivītikkamantarāyiko nāma. Paṭikammepanakate antarāyiko na hoti. Ariyapuggalānaṃ jātiādīhi upavaditvā akkositvā akatappaṭikammaṃ akkosanaṃ ariyūpavādantarāyiko nāma. Idhapi paṭikamme kate antarāyiko na hoti. Sesesu tīsu paṭikammaṃ nāma natthi. Ime dhammā imasmiṃ bhave jhānamaggānaṃ antarāyaṃ karontīti antarāyikā nāma. Tehi vimutto antarāyika dhamma vimutto nāma. ‘‘Kalyāṇappaṭipattiyaṃ ṭhito’’ti sīlavisuddhi ādikāya kalyāṇappaṭipattiyaṃ paripūraṇa vasena ṭhito. ‘‘Chinnapalibodho’’ti āvāsapalibodhādīni dasavidhāni palibodhakammāni chinditvā ṭhito. ‘‘Pahitatto’’ti, yantaṃ purisathāmena purisaparakkamena pattabbaṃ, na taṃ apatvā vīriyassa saṇṭhānaṃ bhavissatīti evaṃ pavattena sammappadhāna vīriyena samannāgato. So hi pahito pesito anapekkhito attabhāvo anenāti pahitattoti vuccati. ‘‘Nasampajjatīti natthi’’. Sace pañcapadhāniyaṅgasamannāgato hotīti adhippāyo. Pañcapadhāniyaṅgāni nāma saddhāsampannatā, asāṭheyyaṃ, ārogyaṃ, alīnavīriyatā, paññavantatā,ti.

52. Vipākajjhāne. ‘‘Mudubhūtaṃ’’ti bhāvanā balaparittattāmandabhūtaṃ. Mandabhūtattā ca dubbalaṃ. ‘‘Nānā kiccaṭṭhānesu cā’’ti dassanasavanādīsu. ‘‘Hīnesupi attabhāvesū’’ti ahetuka dvihetukapuggalesupi. ‘‘Asadisaṃpī’’ti tihetukukkaṭṭhaṃpi kammaṃ ahetukavipākaṃpi janetītiādinā asadisaṃpi vipākaṃ janeti. ‘‘Bhavaṅgaṭṭhānesu yevā’’ti ettha bhavaṅga saddena paṭisandhiṭṭhāna cutiṭṭhānānipi saṅgayhanti. ‘‘Kusalasadisamevā’’ti pathamajjhānakusalaṃ pathamajjhāna vipākameva janeti, dutīyajjhāna kusalaṃ dutīyajjhāna vipākameva janetītiādinā kusala sadisameva vipākaṃ janeti. ‘‘Kusalameva…pe… kriyajjhānaṃ nāma hoti’’ abhedū pacārenāti adhippāyo. Bhedampi abhedaṃ katvā upacāro vohāro abhedū pacāro.

54. Saṅgahagāthā vaṇṇanāyaṃ. Jhānānaṃ bhedo jhānabhedo. Atthato pana jhānehi sampayogabhedo jhānabhedoti vutto hotīti āha ‘‘jhānehi sampayogabhedenā’’ti. Pathamajjhānikaṃ cittantiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Tamevā’’ti rūpāvacara mānasameva. Vibhāvaniyaṃ pana uparisaṅgahagāthāyaṃ jhānaṅga yogabhedena, katvekekantu pañcadhāti vacanaṃ disvā idha jhāna bhedenāti jhānaṅgehi sampayogabhedenāti vuttaṃ. Evaṃ santepi idha jhānabhedassa visuṃ adhippetattā ‘‘aññohi jhānabhedo’’tiādi vuttaṃ.

Rūpāvacaracittadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
于行道神通安立中。"从相生起"即从似相生起。结合为:然乐行,后迟或速生起禅名为作乐行。"前生"即近前生。障碍法名为:烦恼障、业障、异熟障、制罚过障、谤圣障。其中三种决定邪见名为烦恼障。五无间业名为业障。无因二因结生异熟名为异熟障。比丘住戒中违越律制未作忏悔之违越名为制罚过障。然作忏悔则非障碍。辱骂圣者以生等未作忏悔之辱骂名为谤圣障。此中亦作忏悔则非障碍。余三无名为忏悔。此等法于此生为禅道作障碍名为障碍。从彼解脱名为解脱障碍法。"住善行"即由圆满住于戒清净等善行。"断障碍"即断住十种障碍业。"发勤"即具足"凡由人力人精进可得,未得不止息精进"如是转起正勤精进。彼因发送不顾自身故说为发勤。"不成就即无"。意为若具足五精勤支。五精勤支名为:具足信、无谄、健康、不懈怠精进、具慧。
于异熟禅中。"成柔"即由修力少故成弱。由成弱故羸弱。"于种种作用处"即于见闻等。"于下自身"即于无因二因补特伽罗。"不同"即三因最胜业亦生无因异熟等不同异熟生。"唯于有分处"此中有分字摄取结生处死处。"如善"即初禅善生初禅异熟,第二禅善生第二禅异熟等如善生异熟。"善...乃至...名为作禅"意为由不分施设。分亦作不分之施设言说为不分施设。
于摄颂释中。禅之差别为禅差别。然义说为由禅相应差别为禅差别,故说"由禅相应差别"。应结合为初禅心等。"彼"即色界意。然于显明中见上摄颂"由禅支相应差别,作一一五种"语故,此中说"由禅差别"为由禅支相应差别。如是亦然,由此中别意禅差别故说"实异禅差别"等。
色界心说明解释毕。

55. Arūpacittadīpaniyaṃ. ‘‘Bhuso’’ti atirekataraṃ. ‘‘Sarūpato’’ti paramattha sabhāvato. Natthi jaṭā etthāti ajaṭo. Ajaṭo ākāsoti ajaṭākāso. ‘‘Paricchinnākāso’’ti dvāracchiddavātapānacchiddādiko ākāso, yattha ākāsa kasiṇa nimittaṃ uggaṇhanti. Kasiṇa nimittaṃ ugghāṭetvā laddho ākāso kasiṇugghāṭimākāso, kasiṇaṃ ugghāṭena nibbatto kasiṇugghāṭimoti katvā. Rūpakalāpānaṃ paricchedamattabhūto ākāso rūpaparicchedākāso. ‘‘Anantabhāvena pharīyatī’’ti caturaṅgulamattopiso ananta nāmaṃ katvā bhāvanāmanasikārena pharīyati. ‘‘Devānaṃ adhiṭṭhānavatthū’’ti mahiddhikānaṃ gāmanagara devānaṃ balippaṭiggahaṇaṭṭhānaṃ vuccati, yattha manussā samaye kula devatānaṃ baliṃ abhiharanti. ‘‘Baliṃ’’ti pūjanīya vatthu vuccati. ‘‘Tasmiṃ’’ti kasiṇugghāṭimākāse. ‘‘Tadevā’’ti taṃ ārammaṇameva. Kusalajjhānaṃ samāpannassavā, vipākajjhānena upapannassavā, kriyajjhānena diṭṭhadhamma sukha vihārissavā, tiyojetabbaṃ. Anantanti vuccati, yathāpathavīkasiṇe pavattanato jhānaṃ pathavīkasiṇanti vuccatīti. ‘‘Ekadese’’ti uppādevā ṭhitiyaṃ vā bhaṅgevā. Antarahitattā anantanti vuccati. ‘‘Ananta saññite’’ti ananta nāmake. ‘‘Anantanti bhāvanāya pavattattā’’ti idaṃ pathamā ruppaviññāṇaṃ anantanti evaṃ pubbabhāga bhāvanāya pavattattā. ‘‘Attano pharaṇākāra vasenā’’ti pubbabhāgabhāvanaṃ anapekkhitvāti adhippāyo. ‘‘Nirutti nayenā’’ti sakatthe yapaccayaṃ katvā nakārassalopena. ‘‘Pāḷiyā nasametī’’ti vibhaṅga pāḷiyānasameti. ‘‘Anantaṃ pharatī’’ti anantaṃ anantanti pharati. ‘‘Pathamā ruppaviññāṇābhāvo’’ti tassa abhāva paññattimattaṃ. ‘‘Nevatthī’’ti natthi. ‘‘Assā’’ti catutthā ruppajjhānassa. Athavātiādīsu ‘‘paṭusaññā kiccassā’’ti byattasaññā kiccassa. ‘‘Saṅkhārāvasesa sukhumabhāvena vijjamānattā’’ti imassa atthaṃ vibhāvento ‘‘etthacā’’tiādimāha. ‘‘Muddhabhūtaṃ’’ti matthakapattaṃ. ‘‘Desanāsīsamattaṃ’’ti rājā āgacchatītiādīsu viya padhāna kathāmattanti vuttaṃ hoti. ‘‘Tassevā’’ti pathamā ruppaviññāṇasseva. Kusalabhūtaṃ pathamā ruppaviññāṇaṃ puthujjanānañca sekkhānañca kusalabhūtassa dutīyāruppaviññāṇassa ārammaṇaṃ hoti. Arahā pana tividho. Tattha, ekopathamā ruppeṭhatvā arahattaṃ patvā pathamāruppaṃ asamāpajjitvāva dutīyā ruppaṃ uppādeti. Tassa kusalabhūtaṃ pathamā ruppaṃ kriyabhūtassa dutīyā ruppassa ārammaṇaṃ. Ekopathamā ruppeṭhatvā arahattaṃ patvā puna tameva pathamā ruppaṃ samāpajjitvā dutīyā ruppaṃ uppādeti. Eko dutīyā ruppeṭhatvā arahattaṃ gacchati. Tesaṃ dvinnaṃ kriyabhūtaṃ pathamā ruppaviññāṇaṃ kriyabhūtasseva dutīyāruppassa ārammaṇaṃ. Tenāha ‘‘viññāṇaṃ nāmā’’tiādiṃ.

Arūpacittānudīpanā.



我来翻译这段巴利文：
于无色心说明中。"极"即更胜。"由自性"即由胜义自性。无缠结为无缠。无缠虚空为无缠虚空。"限定虚空"即门隙窗隙等虚空,于彼取虚空遍相。除遍相得虚空为遍除虚空,因遍除生为遍除故。色聚限定性虚空为色限定虚空。"遍满无边性"即虽四指量亦作无边名由修作意遍满。"诸天住处"说大神通村城诸天受供处,于彼人依时运供养家天。"供"说应供物。"于彼"即遍除虚空。"彼"即彼所缘。应结合为或入善禅者,或生异熟禅者,或以作禅现法乐住者。说为无边,如于地遍转起故说禅为地遍。"一分"即生或住或灭。由消失故说为无边。"名为无边"即名为无边。"由无边修转起"即此第一无色识由如是前分修转起为无边。"由自遍满相"意为不待前分修。"由语法方式"即作自义业词、除鼻音。"不合经"即不合分别经。"遍无边"即遍无边无边。"第一无色识无"即彼无假施设。"无"即无。"彼"即第四无色禅。于或等中"显想作用"即明显想作用。"由行余微细性存在"释显此义说"此中"等。"成顶"即至极。"唯说首"即如"王来"等说主要。"彼"即第一无色识。善性第一无色识为凡夫及有学善性第二无色识所缘。然阿罗汉三种。其中,一住第一无色得阿罗汉不入第一无色生第二无色。彼善性第一无色为作性第二无色所缘。一住第一无色得阿罗汉后再入彼第一无色生第二无色。一住第二无色去阿罗汉。彼二作性第一无色识唯为作性第二无色所缘。故说"名为识"等。
无色心解释。

57. Lokuttaracitte. ‘‘Jalappavāho’’ti udakadhārāsaṅghāṭo. ‘‘Pabhavato’’tiādipavattiṭṭhānato. ‘‘Yathāhā’’ti kathaṃ pāḷiyaṃ āha. ‘‘Seyyathida’’nti so katamo. ‘‘Ayaṃ pī’’ti ayaṃ ariyamaggopi. Ekacittakkhaṇiko ariyamaggo, kathaṃ yāva anupādisesa nibbānadhātuyāsavati sandatīti āha ‘‘ānubhāvappharaṇavasenā’’ti. Pāḷiyaṃ gaṅgādīni pañcannaṃ mahānadīnaṃ nāmāni. ‘‘Samudda ninnā’’ti mahāsamuddābhimukhaṃ ninnā namitā. ‘‘Poṇā’’ti anupatitā. ‘‘Pabbhārā’’ti adhovāhitā. ‘‘Kilesānaṃ’’ti anupagamane kammapadaṃ. Pāḷiyaṃ ‘‘ghaṭo’’ti udaka puṇṇaghaṭo. ‘‘Nikujjo’’ti adhomukhaṃ ṭhapito. ‘‘Nopaccāva matī’’ti puna nogilati. ‘‘Na punetī’’ti na puna eti nupagacchati ariyasāvako. ‘‘Na paccetī’’ti na paṭi eti. Tadatthaṃ vadati ‘‘na paccāgacchatī’’ti. Evaṃ taṃ anivattagamanaṃ pāḷisādhakehi dīpetvā idāni yuttisādhakehi pakāsetuṃ ‘‘yathā cā’’tiādimāha. ‘‘Yato’’ti yaṃ kāraṇā. ‘‘Te’’ti puthujjanā. ‘‘Dussīlā’’ti nissīlā. ‘‘Ummattakā’’ti pittummattakā. ‘‘Khitta cittā’’ti chaṭṭitapakati cittāyakkhummattakā. ‘‘Duppaññā’’ti nippaññā. ‘‘Eḷamūgā’’ti duppaññatāya eva paggharitalāla mukha mūgā. ‘‘Tasmiṃ magge evā’’ti aṭṭhaṅgīke ariyamagge eva. So pana maggo pathama maggo, dutīya maggo, tatīya maggo, catuttha maggo,ti catubbidho hoti. ‘‘Ādito pajjanaṃ’’ti catūsu maggesu ādimhi pathama maggasotassa pajjanaṃ gamanaṃ. Paṭilābhoti vuttaṃ hoti. ‘‘Sotāpattiyā’’ti sotassa āpajjanena. ‘‘Adhigammamāno’’ti paṭilabbhamāno. Sabbe bodhipakkhiya dhammā anivatta gatiyā pavattamānā sototi vuccantīti sambandho. Sambodhi vuccati catūsu maggesu ñāṇaṃ. Uparisambodhi eva parāyanaṃ yesaṃ te uparisambodhi parāyanā. Parāyananti ca paṭisaraṇaṃ. Kathaṃ sotāpatti vacanaṃ maggena samānādhikaraṇaṃ hotīti vuttaṃ ‘‘pathama magga saṅkhātāya sotāpattiyā’’tiādi. ‘‘Maggetī’’ti gavesati. Mārenta gamanoniruttinayena maggoti sijjhatīti vuttaṃ ‘‘kilese mārento gacchatīti maggo’’ti.



我来翻译这段巴利文：
于出世间心中。"水流"即水流聚集。"从源"即从初转起处。"如说"即如何于经中说。"此为何"即彼为何。"此亦"即此圣道亦。一心刹那圣道,如何乃至无余涅槃界流注?故说"由威力遍满"。经中恒河等为五大河名。"趣向海"即向大海倾斜。"倾"即随趋。"倾泻"即向下流。"诸烦恼"为业语。经中"瓶"即水满瓶。"倒伏"即向下置。"不返"即不再吸入。"不还"即不再来不复来圣弟子。"不返"即不还来。说其义为"不返来"。如是以经证显示彼不返行已,今为以理证明故说"如及"等。"因"即由此因。"彼等"即凡夫。"恶戒"即无戒。"狂乱"即胆汁狂。"乱心"即舍离本性心夜叉狂。"恶慧"即无慧。"哑痴"即由恶慧故流涎哑口。"于彼道"即于八支圣道。然彼道为四种:初道、第二道、第三道、第四道。"初入"即于四道中最初初道流入行。说为获得。"预流"即由流入。"证得"即获得。结合为:一切菩提分法不退转行名为流。说菩提为四道中智。上菩提为归依彼等为上菩提归依。归依即依止。如何预流语与道同格?故说"由名为初道预流"等。"道"即寻求。由杀害而行语源道成就,故说"杀烦恼而行故为道"。

58. Sakadāgāmi magge. ‘‘Sakiṃ āgacchatī’’ti itogantvā puna idha āgacchatīti attho. ‘‘Sīlenā’’ti pakatisabhāvena. Kāmalokaṃ āgacchanti etehīti kāmalokāgamanā. Kilesā. Tesaṃ sabbhāvena vijjamānabhāvena. Pāḷiyaṃ ‘‘ekaccassa puggalassā’’ti kattu atthesāmivacanaṃ. Ekaccena puggalena appahīnā nīti sambandho . ‘‘Sahabyataṃ’’ti sahāyabhāvaṃ. ‘‘Āgāmīhotī’’ti vatvā tamevatthaṃ vadati ‘‘āgantvā itthatta’’nti. Āgacchati sīlenāti āgantvā. Itthaṃ bhāvo itthattaṃ. Imaṃ kāmattabhāvaṃ āgantvā, tasmā āgāmī nāma hotīti yojanā. ‘‘Ayañca attho’’ti paṭisandhivasena sakiṃ imaṃ lokaṃ āgacchatītiādiko attho. ‘‘Kilesa gativasenā’’ti kāmalokā gamana kilesa gativasena. Maggasahāyena jhānena vikkhambhitā kilesā maggena samucchinna gatikā honti. Ayaṃ maggasahāyojhānānubhāvo nāma. Tenāha ‘‘na hī’’tiādiṃ. ‘‘Devalokato’’ti ettha brahmalokopi saṅgahito. Pacchimasmiṃ pana atthe satīti yojanā. Āgamanasīlo āgantvā. Na āgantvā anāgantvā. ‘‘Tenā’’ti anāgamanena. ‘‘Nānatthā sambhavato’’ti dvīsu itthattasaddesu ekasmiṃ imaṃ kāmāvacara lokanti ekasmiṃ imaṃ manussa lokanti evaṃ nānatthānaṃ asambhavato. Pāḷiyaṃ ‘‘sabyā bajjho’’ti cetodukkha saṅkhātena cetasikarogā bādhena sahito. Tenāha ‘‘tehi paṭighānusayassā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘te’’ti puthujjana sotāpanna sakadāgāmino. Sabyā bajjhānāmāti sambandho. ‘‘Pacchimassa vākyassā’’ti āgantvā itthattaṃ sotāpanna sakadāgāmino tena daṭṭhabbāti vākyassa. ‘‘Dvīsu sakadāgāmīsū’’ti āgantvā itthattanti vuttattā tena atthena sakadāgāmināmakesu dvīsu sotāpanna sakadāgāmīsu. ‘‘Purimassā’’ti sotāpannassa. ‘‘Anañña sādhāraṇe nevā’’ti dutīya phalaṭṭhādīhi asāmaññeneva. Brahmalokeṭhitānaṃ sotāpannānaṃ sattakkhattu parama tādibhāvo natthi viya dutīya phalaṭṭhānaṃ sakadāgāmi bhāvopi natthi. Tenāha ‘‘pathama dutīya phalaṭṭhāpī’’tiādiṃ. ‘‘Tasmā’’tiādi laddhaguṇavacanaṃ. ‘‘Iti katvā’’ti iminā kāraṇena. ‘‘Heṭṭhū parūpapattivasenā’’ti uparito āgantvā heṭṭhūpapatti ca, heṭṭhato āgantvā uparūpapatti cāti evaṃ heṭṭhūparūpapattivasena. ‘‘Evañca katvā’’tiādi dutīya laddha guṇavacanaṃ. ‘‘Pañcannaṃ idha niṭṭhā’’ti pañcannaṃ puggalānaṃ idha kāmaloke niṭṭhā anupādisesa nibbānapattīti vuttaṃ hoti. ‘‘So panā’’ti sakadāgāmi puggalo pana. Yesaṃ pana aṭṭhakathā cariyānaṃ attho, tesaṃ attheso sakadāgāmi puggalo pañcavidhova vutto, na chaṭṭho puggaloti yojanā. Yesaṃ pana imaṃ lokanti attho, tesaṃ atthe chaṭṭhopi labbhatīti dassetuṃ ‘‘mahāparinibbāna…pe… āgato yevā’’ti vuttaṃ. Tattha ‘‘sakiṃ āgamanaṭṭhena āgato yevā’’ti sakiṃ āgamanaṭṭhena sakadāgāmīsu āgatoyeva. Sabbaññu buddhāpi pathama phalaṭṭha bhūtā sattakkhattu paramatāyaṃ saṇṭhitā viyāti yojanā. Ettha ca ‘‘sattakkhattuparamatāyaṃ’’ti sattakkhattu paramabhāve. Idañca nidassana vacanamattaṃ. Sabbaññu buddhāpi dutīya phalaṭṭhabhūtā sakiṃ āgamanappakatiyaṃ saṇṭhitāyeva honti. Kasmā, tasmiṃ khaṇe taṃ sabhāvānati vattanatoti adhippāyo. Sabbopi so chabbīdho puggalo idha…pe… daṭṭhabbo. Etena yaṃ vuttaṃ vibhāvaniyaṃ pañcasu sakadāgāmīsu pañcamakova idhādhippetoti. Taṃ paṭikkhittaṃ hoti.

我来翻译这段巴利文：
于一来道中。"一次来"义为从此去后再来此。"以性"即以自然本性。由彼等来欲界为欲界来。诸烦恼。由彼等存在现有性。经中"某一补特伽罗"为作者义属格。结合为:某一补特伽罗未断。"伴性"即伴侣性。说"当来"后说其义为"来至此"。以性来为来。此性为此性。结合为:来此欲有,故名为当来。"此义"即由结生一次来此世间等义。"由烦恼趣"即由欲界来烦恼趣。道伴禅所镇伏烦恼为道所断尽趣。此名为道伴禅威力。故说"实非"等。"从天界"此中摄梵界。结合为:然于后义中。来性为来。不来为不来。"由彼"即由不来。"由非一义不生"即于二此性字中,一为此欲界,一为此人界,如是非一义不生。经中"有缠"即具有名为心苦心病苦。故说"由彼等瞋随眠"等。其中"彼等"即凡夫预流一来。结合为:名为有缠。"后句"即来至此性预流一来应由彼见之句。"于二一来"即由说来至此性故,由彼义名为一来之二预流一来。"前"即预流。"非共"即不共第二果等。如住梵界预流无最多七返等,第二果者亦无一来性。故说"初第二果者"等。"故"等为得德语。"如是作"即由此因。"由上下生"即由上来下生及由下来上生如是由上下生。"如是作"等为第二得德语。"五于此尽"说义为五补特伽罗于此欲界尽得无余涅槃。"然彼"即然一来补特伽罗。结合为:于谁注释师义,于彼义此一来补特伽罗说唯五种,非第六补特伽罗。为显示于谁此世间为义,于彼义亦得第六,故说"大般涅槃...乃至...已来"。其中"由一来义已来"即由一来义已来于一来。结合为:如一切知佛亦为初果者住于最多七返。此中"于最多七返"即于七返最上性。此唯显示语。一切知佛亦为第二果者确实住于一来性。为何?意为由彼刹那不离彼自性。一切彼六种补特伽罗...乃至...应见。由此,于显明中所说五一来中唯第五此处意为彼被否定。

 Kasmā, pañcamako eva idha sakadāgāmipade adhippetesati itare cattāro kattha adhippetā siyunti vattabbattā. Janakabhūto samāno. ‘‘Ñāyāgatā evā’’ti yuttito paramparāgatā eva. Tenāha ‘‘yathā’’tiādiṃ. ‘‘Aviruddho’’ti ñāyena aviruddho.

59. Orambhāgo nāma heṭṭhābhāgo kāmaloko. Orambhāgāya saṃvattantīti orambhāgiyāni kāmarāga byāpāda saṃyojanādīni. ‘‘So’’ti anāgāmi puggalo.

60. Mahapphalaṃ karonti sīlenāti mahapphala kārino. Tesaṃ bhāvo ‘‘mahapphala kāritā’’. Sīlādi guṇo. ‘‘Arahatī’’ti paṭiggahituṃ arahati. ‘‘Arahato’’ti arahantassa. ‘‘Nibbacanaṃ’’ti nirutti. Viggaha vākyanti vuttaṃ hoti. Suddhikasuññatāya tathā na vacittāni, suññatappaṭipadāya tathā na vacittānītiādinā yojetabbaṃ. Tattha ‘‘suddhika suññatāyā’’ti suddhikasuññatavāre. ‘‘Suññatappaṭipadāyā’’ti suññatappaṭipadāvāre. ‘‘Sacca satipaṭṭhāna vibhaṅgesu panā’’ti sacca vibhaṅga satipaṭṭhāna vibhaṅgesu pana, sabbaṃ citta vaḍḍhanaṃ pāḷi aṭṭhakathāsu desanāvāre vicāretvā veditabbaṃ.

61. Phalacitte . Sotāpattiyā adhigataṃ phalaṃ sotāpatti phalaṃ. Tattha ‘‘adhigataṃ’’ti paṭiladdhaṃ. Aṭṭhaṅgīka phalaṃ sandhāya ‘‘tena sampayutta’’nti vuttaṃ. ‘‘Niruttī’’ti viggaho.

62. Tanubhūtepi kātuṃ na sakkoti, kuto samucchindituṃ. ‘‘Tānī’’ti indriyāni. ‘‘Paṭū nī’’titikkhāni. ‘‘So’’ti catuttha maggo. ‘‘Tā cā’’ti rūparāga, arūparāga, māna, uddhacca, avijjādayo ca. ‘‘Aññe cā’’ti tehi dasahi saṃyojanehi aññe ahirikānottappādike, sabbepi pāpa dhamme ca.

63. Kiriya citta vicāraṇāyaṃ. Na gahitaṃ iti ayaṃ pucchā. Abhāvā iti ayaṃ visajjanātiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Assā’’ti kiriyānuttarassa. ‘‘Niranusayasantānepī’’ti anusaya rahite arahanta santānepi. ‘‘Itī’’ti vākya parisamāpanamattaṃ. ‘‘Vuccate’’ti visajjanā kathīyate. Puna anuppajjanaṃ anuppādo. Anuppādo dhammo sabhāvo yesaṃ te anuppāda dhammā. Tesaṃ bhāvoti viggaho. Vipākañca janetīti sambandho. Kathaṃ janetīti āha ‘‘kusala…pe… katvā’’ti. Tattha, ‘‘katvā’’ti sādhetvā. Sacepi kareyyāti yojanā. ‘‘Kocī’’ti abyatto koci ariyasāvako. Tadā phala cittameva pavatteyyāti sambandho. ‘‘Paṭibāhituṃ asakkuṇeyyo’’ti appaṭibāhiyo ānubhāvo assāti samāso.



我来翻译这段巴利文：
为何,由应说第五者此处一来句意,余四于何处意故。为能生者。"唯依理而来"即由理趣传承而来。故说"如"等。"无违"即由理无违。
下分即下部欲界。趣向下分为下分,欲贪、瞋恚结等。"彼"即不还补特伽罗。
以性作大果为大果作者。彼等性为"大果作性"。戒等德。"值得"即值得接受。"阿罗汉"即阿罗汉的。"词源"即语源。说为分析语。应结合为:纯空性如是诸心,空行道如是诸心等。其中"纯空性"即纯空品。"空行道"即空行道品。"然于谛念处分别"即然于谛分别念处分别,一切心增长应于经注说法品考察了知。
于果心中。预流所证果为预流果。其中"所证"即所得。关于八支果故说"与彼相应"。"语源"即分析。
即使微弱亦不能作,何况断尽。"彼等"即诸根。"利"即锐利。"彼"即第四道。"彼等"即色贪、无色贪、慢、掉举、无明等。"其他"即彼十结外无惭无愧等,一切恶法等。
于作心考察中。应结合为:未取为此问。由无为此答等。"彼"即作无上。"于无随眠相续"即于无随眠阿罗汉相续。"如是"即唯语句终结。"说"即说答。再不生为不生。不生法自性彼等为不生法。彼等性为分析。结合为:及生异熟。如何生?故说"善...乃至...作"。其中,"作"即成就。结合为:若亦作。"某"即愚钝某圣弟子。结合为:尔时唯转果心。"不能遮止"合释为:彼有不可遮止威力。

64. ‘‘Ādi anta padesve vā’’tiādimhi dvādasā kusalānīti ca, ante kriya cittāni vīsatīti ca padesu. Rūpe pariyā pannāni cittāni. Arūpe pariyā pannāni cittāni. ‘‘Pathamāya bhūmiyā pattiyā’’ti pathamabhūmiṃ pāpuṇituṃ. ‘‘Sāmañña phalaṃ adhippetanti vuttaṃ’’ aṭṭhasāliniyaṃ. Atthato pana dhamma visesoti sambandho. Magga phala nibbāna saṅkhāto dhamma viseso lokuttarabhūmi nāmāti yojanā. Avatthā bhūmi eva nippariyāyabhūmi. Kasmā, avatthā vantānaṃ dhammānaṃ sarūpato laddhattā. Itarā okāsabhūmi nippariyāya bhūmi na hoti. Kasmā, paññattiyā missakattā. ‘‘Dhammānaṃ taṃ taṃ avatthā visesavaseneva siddhā’’ti etena avatthā bhūmi eva padhāna bhūmīti dasseti. Kāmataṇhāya visayabhūto oḷārikākāro kāmāvacaratā nāma. Bhavataṇhāya visayabhūto majjhimākāro rūpārūpāvacaratā nāma. Tāsaṃ taṇhānaṃ avisayabhūto saṇha sukhumākāro lokuttaratā nāma. Hīnānaṃ akusala kammānaṃ vasena hīnā apāyabhūmiyo. Paṇītānaṃ kusala kammānaṃ vasena paṇītā sugati bhūmiyo. Tattha ca nānā akusala kammānaṃ vā nānā kusala kammānaṃ vā oḷārika sukhumatā vasena nānā duggati bhūmiyo nānā sugati bhūmiyo ca siddhā hontīti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘api cā’’tiādimāha.

65. Gāthāya pubbaddhaṃ nāma-ittha mekūna navuti, ppabhedaṃ pana mānasanti pādadvayaṃ. Aparaddhaṃ nāma ekavīsasataṃvātha, vibhajanti vicakkhaṇāti pādadvayaṃ. Taṃ iminā na sameti. Kathaṃ na sameti. Iminā vacanena sakalampi gāthaṃ ekūna navutippabhedaṃ mānasaṃ ekavīsa sataṃ katvā vibhajantī-ti evaṃ ekavākyaṃ katvā yojanaṃ ñāpeti. ‘‘Pathamajjhāna sadisaṭṭhenā’’ti lokiya pathamajjhāna sadisaṭṭhena. Yaṃ caturaṅgīkaṃ, taṃ sayameva dutīyajjhānanti siddhaṃ. Yaṃ tiyaṅgīkaṃ, taṃ sayameva tatīyajjhānanti siddhaṃ. Yaṃ duvaṅgīkaṃ, taṃ sayameva catutthajjhānanti siddhaṃ. Yaṃ puna duvaṅgīkaṃ, taṃ sayameva pañcamajjhānanti siddhaṃ. ‘‘Evaṃ vutta’’nti vibhāvaniyaṃ jhānaṅgavasena pathamajjhāna sadisattā pathamajjhānañcāti evaṃ vuttaṃ. Vitakkādi aṅgapātubhāvena pañcadhā vibhajantīti sambandho. Na itarāni lokiyajjhānāni sātissayato jhānāni nāma siyuṃ. Kasmāti āha ‘‘tāni hī’’tiādiṃ. Tattha ‘‘tānī’’ti lokiyajjhānāni. ‘‘Upeccā’’ti upagantvā. ‘‘Jhāpentī’’ti dahanti. Pakatiyā eva siddho hoti, na pādakajjhānādivasena siddho. ‘‘Kicca’’nti pañcaṅgīka bhāvatthāya kattabba kiccaṃ. ‘‘Tena paccaya visesenā’’ti pādakajjhānādinā paccaya visesena. ‘‘Tasmiṃ’’ti paccaya visese. Yathālokiyajjhānesu upacārabhūtā bhāvanā kāci vitakka virāga bhāvanā nāma hoti…pe… kāci rūpa virāga bhāvanā nāma. Asaññi gāmīnaṃ pana saññā virāga bhāvanā nāma hoti. Evamevanti yojanā. ‘‘Sā’’ti upacāra bhāvanā .‘‘Upekkhā sahagataṃ vā’’ti ettha vā saddena rūpasamatikkamaṃ vā saññā samatikkamaṃ vāti avuttaṃ vikappeti. Ādikammikakāle evaṃ hotu, vasibhūtakāle pana kathanti āha ‘‘jhānesū’’tiādiṃ. Nānāsattiyuttā hotīti vatvā nānāsattiyo dasseti ‘‘kācī’’tiādinā. Yā upacāra bhāvanā. ‘‘Vitakkaṃ virājetuṃ’’ti vitakkaṃ vigametuṃ. Attano jhānaṃ avitakkaṃ kātunti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘atikkāmetuṃ’’ti. Sā upacāra bhāvanā. Sesāsupi upacāra bhāvanāsu.



我来翻译这段巴利文：
"于始终句"等中,十二善及最后二十作心句中。色所摄诸心。无色所摄诸心。"为得第一地"即为达第一地。"说意为沙门果"于殊胜义。结合为:然义为法差别。结合为:道果涅槃所说法差别名为出世间地。状态地即无譬喻地。为何?由得有状态诸法自性故。余处地非无譬喻地。为何?由杂假施设故。"诸法唯由彼彼状态差别成就"由此显示状态地即主要地。欲爱所缘粗相名为欲界性。有爱所缘中相名为色无色界性。彼等爱非所缘细妙相名为出世间性。由劣不善业故劣恶趣地。由胜善业故胜善趣地。其中由种种不善业或种种善业粗细性故成就种种恶趣地种种善趣地,为显此义故说"复次"等。
偈前半名为"如是八十九,种别意"二句。后半名为"或一百二十一,诸智者分别"二句。彼与此不合。如何不合?由此语使知全偈"八十九种别意作一百二十一而分别"如是作一句结合。"由同初禅义"即由同世间初禅义。凡四支,彼自成第二禅。凡三支,彼自成第三禅。凡二支,彼自成第四禅。凡复二支,彼自成第五禅。"如是说"即于显明中由禅支故同初禅性名初禅如是说。结合为:由寻等支现起分为五种。余世间禅不名为殊胜禅。为何?故说"彼等"等。其中"彼等"即世间禅。"近"即趣近。"烧"即焚。自性成就,非由基础禅等成就。"作"即为五支性所作作用。"由彼缘差别"即由基础禅等缘差别。"于彼"即缘差别。结合为:如于世间禅近分修习或名为离寻修习...乃至...或名为离色修习。然趣无想者名为离想修习。如是。"彼"即近分修习。"或俱舍"此中或字显示未说离色或离想选择。唯初业时如是,然自在时如何?故说"于诸禅"等。说具种种能后以"或"等显示种种能。凡近分修习。"令离寻"即令出寻。说义为令自禅成无寻。故说"令超"。彼近分修习。于余近分修习中。

66. (Ka) ‘‘sā vipassanā’’ti vuṭṭhānagāmini vipassanā. ‘‘Vipassanā pākatikā evā’’tikāci virāga bhāvanā nāma na hotīti adhippāyo. ‘‘Niyāmetuṃ’’ti avitakkameva hotūti vadamānā viya vavatthapetuṃ. ‘‘Adhippāyo’’ti pādakavādittherassa adhippāyo. ‘‘Sammasīyatī’’ti idaṃ jhānaṃ aniccaṃ khayaṭṭhena, dukkhaṃ bhayaṭṭhena, anattā asārakaṭṭhenāti sammasīyati samanupassīyati. Taṃ aṭṭhakathāya na sameti. Vuttañhi tattha. Yato yato samāpattito vuṭṭhāya ye ye samāpatti dhamme sammasitvā maggo nibbattito hoti. Taṃ taṃ samāpatti sadisova hoti. Sammasitasamāpatti sadisoti atthoti. Ettha hi ‘‘yato yato samāpattito vuṭṭhāyā’’ti etena pādakajjhānaṃ kathitaṃ hoti. ‘‘Pādakajjhāne satī’’ti etena ayaṃ vādopi pādakajjhānena vinā nasijjhatīti dasseti. ‘‘Vipassanāpi…pe… pattā hotī’’ti etena imasmiṃ vādepi vipassanā niyāmo icchitabboti dasseti. Tenāha ‘‘yathālokiyajjhānesū’’tiādiṃ. Kāmañcettha…pe… avirodho vutto viya dissati. Kathaṃ. Pañcamajjhānato vuṭṭhāya hi pathamajjhānādīni sammasato uppannamaggo pathamattheravādena pañcamajjhāniko, dutīya vādena pathamādijjhāniko āpajjatīti dvepi vādā virujjhanti. Tatīya vādena panettha yaṃ icchati, taṃ jhāniko hotīti te ca vādā na virujjhanti, ajjhāsayo ca sātthako hotīti evaṃ aviruddho vutto hotīti. Ettha pana yaṃ icchati, taṃ jhāniko hoti. Icchāya pana asati, virodhoyeva. Tenāha ‘‘ime pana vādā. …Pe… . Virodho pariharituṃ’’ti. Pāḷiyaṃ ‘‘ajjhattaṃ suññataṃ manasi karotī’’ti ajjhattasantānetaṃ taṃ jhānañca jhānasahagatañca khandha pañcakaṃ nicca sukha atta jīvato suññataṃ manasi karoti. ‘‘Na pakkhandatī’’ti na pavisati. ‘‘Sannisādetabbaṃ’’ti sannisinnaṃ kātabbaṃ. ‘‘Ekodikātabbaṃ’’ti ekamukhaṃ kātabbaṃ. ‘‘Samādahātabbaṃ’’ti suṭṭhu ṭhapetabbaṃ. ‘‘Nissāyā’’ti pādakaṃ katvāti adhippāyo.



我来翻译这段巴利文：
"彼观"即出起观。"纯观"即意为某些非离染修习。"决定"即如说唯无寻而确定。"意趣"即基础说长老意趣。"观察"即此禅无常以灭义,苦以怖义,无我以无实义而观察省察。彼不合注释。因说于彼:从任何定出起观察任何定法而生道。与彼彼定相同。义为与所观定相同。此中"从任何定出起"由此说基础禅。由"有基础禅"由此显示此说亦无基础禅不成就。由"观亦...乃至...得"由此显示此说中亦应欲观决定。故说"如世间禅"等。虽然此中...乃至...似说无违。如何?从第五禅出起观察初禅等生道,依第一长老说为第五禅,依第二说为初等禅,如是二说相违。然依第三说此中随欲彼禅性故彼等说不相违,意乐亦有义故如是说无违。然此中随欲彼禅性。然无欲则唯相违。故说"然此等说...乃至...避违"。经中"作意内空"即于内相续彼彼禅及禅俱五蕴作意空离常乐我命。"不入"即不进入。"应令静"即应令寂静。"应令专一"即应令一向。"应令等持"即应善安置。"依"即意为作基础。;

67. (Ka) vādavicāraṇāyaṃ. Upacāra bhāvanā eva uparijjhāne jhānaṅgaṃ niyāmetīti vuttaṃ. Heṭṭhā pana ajjhāsayo eva uparijjhāne jhānaṅgaṃ niyāmetīti vuttaṃ. Tattha ‘‘ajjhāsayo evā’’ti eva saddena pādakajjhānaṃ nivatteti. ‘‘Idha upacāra bhāvanā evā’’ti eva saddena ajjhāsayaṃ nivatteti. Etesu hi dvīsu saha bhāvīsu upacāra bhāvanā eva padhānaṃ hoti. Ajjhāsayo pana tassa nānā sattiyogaṃ sādheti. ‘‘Ajjhāsaya sāmaññaṃ saṇṭhātī’’ti magge yaṃ laddhabbaṃ hoti, taṃ labbhatu, mayhaṃ viseso natthīti evaṃ ajjhāsaya sāmaññaṃ saṇṭhāti. ‘‘Tasmi’’nti ajjhāsaya visese. ‘‘So’’ti ajjhāsaya viseso. Kasmā yuttanti āha ‘‘icchi ticchita…pe… nibbattanaṃ’’ti. ‘‘Sabbajjhānesu ciṇṇavasibhūtānaṃ’’ti idaṃ samāpajjananti ca nibbattananti ca pada dvaye sambandha vacanaṃ. ‘‘Vipassanā visesatthāya evā’’ti vuṭṭhāna gāmini vipassanā visesatthāya eva. Yasmā pana aṭṭhasu samāpattīsu ekekāya samāpattiyā vuṭṭhāya vuṭṭhita samāpatti dhamma sammasanaṃ āgataṃ, na pana aññajjhāna sammasanaṃ. Tasmā pādakajjhānameva pamāṇanti yojanā. Pāḷipadesu ‘‘gahapatī’’ti ālapana vacanaṃ. ‘‘Viviccevā’’ti viviccitvā eva. Vivitto vigato hutvā eva. ‘‘Upasampajjā’’ti suṭṭhu sampāpuṇitvā. ‘‘Iti paṭisañcikkhatī’’ti evaṃ paccavekkhati. ‘‘Abhisañcetayita’’nti susaṃ sampiṇḍitaṃ, saṃvidahitaṃ. ‘‘Tattha ṭhito’’ti tasmiṃ pathamajjhāne aparihīno hutvā ṭhito. ‘‘Mettāceto vimuttī’’ti mettājhānasaṅkhātā cetovimutti, aññattha alagganavasena cittassa pavatti. Tathā karuṇā cetovimutti. Muditā cetovimutti. ‘‘Vivekaja’’nti kāyaviveka cittavivekānaṃ vasena jātaṃ. ‘‘Pīti sukhaṃ’’ti pītiyā ca sukhena ca sampannaṃ. Athavā, vivekehi jātāni pīti sukhāni assāti vivekajaṃ pīti sukhaṃ. Majjhe niggahitāgamo. Rūpameva rūpagataṃ, vedanā eva vedanā gatantiādinā samāso. Gatasaddo ca padapūraṇamatte daṭṭhabbo. ‘‘Teneva dhamma rāgena tāyadhammanandiyā’’ti vipassanāni kantimāha. Sahatthe ca karaṇa vacanaṃ. Opapātiko hotīti sambandho. ‘‘Tattha parinibbāyī’’ti brahmaloke avassaṃ parinibbāya na dhammo. Tenāha ‘‘anāvatti dhammo tasmā lokā’’ti. ‘‘Pādakajjhānameva pamāṇa’’nti pādakajjhānameva maggejhānaṅgaṃ niyāmessati, na sammasitajjhānanti adhippāyo. ‘‘Pādakaṃ akatvā’’ti āsanne asamāpajjitvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Yaṃ yaṃ jhānaṃ icchantī’’ti magge icchanti.



我来翻译这段巴利文：
于说考察中。说唯近分修习决定上禅禅支。然下说唯意乐决定上禅禅支。其中"唯意乐"以唯字排除基础禅。"此中唯近分修习"以唯字排除意乐。此二共有中唯近分修习为主。然意乐成就彼种种能结合。"意乐平等安住"即于道应得者得之,于我无差别,如是意乐平等安住。"于彼"即意乐差别。"彼"即意乐差别。为何相应?故说"所欲...乃至...生起"。"于一切禅得自在者"此为入及生起二语结合语。"唯为观差别"即唯为出起观差别。然由于八定中从一一定出起观察所出起定法已来,非观察余禅。故结合为唯基础禅为量。经句中"居士"为呼格语。"离"即已离。已成离去。"证"即善达到。"如是观察"即如是省察。"等思"即善合集,安排。"住彼"即住彼初禅不失。"慈心解脱"即名为慈禅心解脱,于余处不著行相心转起。如是悲心解脱。喜心解脱。"离生"即由身离心离力生。"喜乐"即具足喜与乐。或由离生喜乐为离生喜乐。中间鼻音来。色即色趣、受即受趣等复合词。趣字应见为唯填词。"由彼法贪法喜"说观欢喜。具格为具义。结合为:成化生者。"于彼般涅槃"即于梵界必般涅槃法。故说"从彼界不还法"。"唯基础禅为量"意为唯基础禅将决定道禅支,非所观禅。"不作基础"说义为不入近处。"随欲任何禅"即于道所欲。

66. (Kha) ‘‘tathā vidho’’ti tathā pakāro. Āsanne vuṭṭhitasseva jhānassa. ‘‘Cittasantānaṃ visesetuṃ’’ti sace pādakajjhānaṃ pathamajjhānaṃ hoti, tato paraṃ pavattaṃ cittasantānaṃ vitakke ninnaṃ hoti, vitakke pakkhandati. Atha pādakajjhānaṃ dutīyajjhānaṃ hoti. Tato paraṃ pavattaṃ cittasantānaṃ vicāre ninnaṃ hoti, vicāre pakkhandatītiādinā nayena cittasantānaṃ visesetuṃ. ‘‘Yaṃ tattha vuttaṃ’’ tiyaṃ vibhāvaniyaṃ vuttaṃ.

Vedanā vicāraṇāyaṃ. ‘‘Na siddho’’ti siddho na hoti. ‘‘Aññathā’’ti aññena pakārena. Gahite satīti yojanā. Pādakajjhānādīnaṃ vasena siddhoti gahite satīti vuttaṃ hoti. ‘‘Yāya kāya ci vedanāya yuttā hutvā’’ti somanassa vedanāya vāyuttā hutvā upekkhā vedanāya vā yuttā hutvā. ‘‘Tehi niyamitāya ekekāya magga vedanāyā’’ti pādakajjhānādīhi niyamitāya magge somanassa vedanāya eva vāsaddhiṃ ghaṭiyeyya magge upekkhā vedanāya eva vāti attho. Vedanā nāma ekaṃ jhānaṅgaṃ hoti. Tasmā maggejhānaṅga niyame siddhe magge vedanā niyamopi siddho. Tāni pana pādakajjhānādīni majjhe vuṭṭhāna gāmini vipassanāyaṃ nakiñciniyāmenti. Evañca sati, pādakajjhānādīhi niyamitāya magge ekekāya vedanāya saddhiṃ dve dve vipassanā vedanāyo ghaṭiyeyyuṃ. Magge somanassa vedanāya vā saddhiṃ dve vipassanā vedanāyo ghaṭiyeyyuṃ. Magge upekkhā vedanāya vā saddhiṃ dve vipassanā vedanāyo ghaṭiyeyyuṃti vuttaṃ hoti. Evañcasati ekavīthiyaṃ javanāni bhinna vedanāni siyuṃ. Tañca na yujjati. Tasmā magge vedanā niyamo pādakajjhānādi niyamena siddho na hoti, vipassanā niyameneva siddhoti adhippāyo. Tāni pana pādakajjhānādīni majjhe vuṭṭhāna gāmini vipassanāyaṃ na kiñci na niyāmenti. Vedanaṃ niyāmenti yevāti dassetuṃ ‘‘taṃpi na yujjatī’’ti vatvā ‘‘pādakajjhānādīnaṃ vasenevā’’tiādimāha. ‘‘Cha nekkhammassitā upekkhā’’ti ekāva catutthajjhānu pekkhā chasu ārammaṇesu somanassāni pajahitvā pavattattā cha nekkhammassitā upekkhā nāma hoti. ‘‘Cha nekkhammassitāni somanassānī’’ti ekaṃ vapathamajjhāna somanassaṃ chasu ārammaṇesu cha gehassitāni pajahitvā pavattattā cha nekkhammassitāni somanassāni nāma honti. Aṭṭhakathāyañca vuttanti sambandho. ‘‘Pathamādīni ca tīṇi jhānānī’’ti catukkanaye tīṇi somanassa jhānāni pādakāni katvā. ‘‘Suddhasaṅkhāre ca pādakekatvā’’ti ārammaṇa bhāvena pādakekatvāti adhippāyo. Ayañca pādakajjhānādīnaṃ vasena vuṭṭhāna gāmini vipassanāyañca magge ca vedanā pariṇāmo aṭṭhasāliniyaṃpi vitthārato vutto. ‘‘Amānusī ratī hotī’’ti manussānaṃ gehassitaratiṃ atikkamma ṭhitattā amānusī nāma rati hoti. ‘‘Sammadhammaṃ vipassato’’ti sammā anicca lakkhaṇa dhammaṃ passantassa bhikkhunoti sambandho.



我来翻译这段巴利文：
66.(下) "如是"即如是类。近处所出起禅。"令心相续差别"即若基础禅为初禅,从彼后转起心相续趣向寻,入于寻。若基础禅为第二禅,从彼后转起心相续趣向伺,入于伺等方式令心相续差别。"于彼所说"即于显明所说。
于受考察中。"非成就"即不成就。"异"即以异方式。结合为:若取。说义为:若取由基础禅等力成就。"与任何受相应"即或与喜受相应或与舍受相应。"由彼等决定一一道受"义为或与由基础禅等决定道中喜受结合,或与道中舍受结合。受名为一禅支。故道禅支决定成就时道受决定亦成就。然彼等基础禅等于中出起观时不决定任何。如是则说与由基础禅等决定道中一一受结合二二观受。或与道中喜受结合二观受。或与道中舍受结合二观受。如是则一路速行诸心成异受。彼不相应。故道受决定不由基础禅等决定成就,唯由观决定成就为意。然彼等基础禅等于中出起观时非不决定任何,确实决定受。为显示此故说"彼亦不应"后说"唯由基础禅等力"等。"六出离依舍"即唯一第四禅舍由于六所缘断喜而转起故名为六出离依舍。"六出离依喜"即唯一初禅喜由于六所缘断六家依而转起故名为六出离依喜。结合为:于注释中亦说。"初等三禅"即于四分法中以三喜禅为基础。"以纯行为基础"意为以所缘性为基础。此由基础禅等力于出起观及道受转变于殊胜义中亦广说。"成非人乐"即因超越人的家依乐而住故名为非人乐。结合为:于正见无常相法的比丘。;

67. (Kha) ‘‘jhānaṅgayogabhedenā’’ti vuttaṃ, jhānayogabhedo pana adhippeto. ‘‘Pañca vidhejhāna koṭṭhāse’’ti pañcaka nayavasena vuttaṃ. Idha citta bhedassa adhippetattā jhānabhedeti ca jhānanti ca vuttepi cittameva adhippetanti daṭṭhabbaṃ.

Gāthāyojanāsu. ‘‘Aparāpi yojanā vuttā’’ti athavā rūpāvacaraṃ cittaṃ anuttarañca pathamādijjhāna bhedena yathā gayhati, tathā āruppañcāpi pañcamejhāne gayhatīti evaṃ aparāpi yojanā vuttā. ‘‘Paṭhitattā’’ti uccāritattā. Antimagāthā vaṇṇanāyaṃ. ‘‘Yathā’’ti yena pakārena. ‘‘Taṃ saṅgahaṃ’’ti eka vīsasatasaṅgahaṃ . Bujjhantīti budhā. ‘‘Āhā’’ti ca ‘‘āhū’’ti ca vattamānakālepi icchanti saddavidūti vuttaṃ ‘‘kathenti vā’’ti. Idañca vacanaṃ pubbe ‘‘itthamekūna navuti…pe… vibhajanti vicakkhaṇā’’ti gāthāya nigamananti ñāpanatthaṃ ‘‘vibhajanti vicakkhaṇā’’ti vuttaṃ hotī’’ti vuttaṃ.

Itiparamatthadīpaniyānāmaṭīkāyaanudīpaniyaṃ

Cittasaṅgahassaanudīpanā niṭṭhitā.

2. Cetasikasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
67.(下) 说"由禅支结合差别",然意指禅结合差别。"五种禅分"即依五分法而说。此中由意指心差别,虽说禅差别及禅,应知唯意指心。
于偈结合中。"说另一结合"即或如取色界心及无上依初等禅差别,如是亦取无色于第五禅,如是说另一结合。"由诵"即由诵出。于最后偈释中。"如"即以何方式。"彼摄"即一百二十一摄。了知为智者。说"说"及"说"于现在时亦为语法学者所容,故说"或说"。此语为显示前"如是八十九...乃至...诸智者分别"偈结语故说"说为诸智者分别"。
如是胜义光明名注释之随光明
心摄随光明竟。
心所摄随光明

68. Evaṃ citta saṅgahassa dīpaniṃ katvā cetasika saṅgahassa dīpaniṃ karonto pathamaṃ pubbāparānu sandhiñca ādigāthāya payojana sambandhañca dassetuṃ ‘‘evaṃ’’tiādi māraddho. Tattha ‘‘anupatta’’ntiādimhi cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānamitisabbathāti evaṃ anukkamo vutto. Tena anukkamena anupattaṃ. Hetu visesanañcetaṃ. Yasmā cittasaṅgahānantaraṃ cetasika saṅgaho anupatto, tasmā idāni taṃ saṅgahaṃ karotīti dīpeti. Cattāri sampayoga lakkhaṇāni ‘ekuppādatā, eka nirodhatā, ekā rammaṇatā, eka vatthukatā,ti. ‘‘Cetasi yuttā’’ti cittasmiṃ niyuttā. Cittaṃ nissāya attano attano kiccesu ussukkaṃ āpannāti attho. ‘‘Cetasā vāyuttā’’ti cittena vā sampayuttā. Cittena saha ekībhāvaṃ gatāti attho. ‘‘Sarūpadassana’’nti saṅkhyāsarūpadassanaṃ. Siddhapadaṃ nāma pakati paccayehi nipphanna padaṃ. ‘‘Pubbantato’’ti ekassasaṅkhata dhammassa pathama bhāgato. Uddhaṃ pajjanaṃ nāma katamanti āha ‘‘sarūpato pātubhavana’’nti. Dhātu pāṭhesu-janipātubhāve-ti vuttattā āha ‘‘jātīti vuttaṃ hotī’’ti. ‘‘Sarūpa vināso’’ti sarūpato pātubhavantassa bhāvassa vināso antaradhānaṃ. ‘‘Evaṃ parattha pī’’ti parasmiṃ ekālambaṇavatthukādipadepi. ‘‘Eka cittassapi bahudevā’’ti cakkhu viññāṇaṃ rūpaṃ passantaṃ ekameva rūpaṃ passatīti natthi. Anekāni evarūpāni ekato katvā passati. Sotaviññāṇādīsupi eseva nayo. Evañca katvā pāḷiyaṃ. Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhu viññāṇaṃ. Sotañca paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇantiādinā vatthudvāresu ekavacanaṃ vatvā ārammaṇesu bahuvacanaṃ katanti. ‘‘Ekattaṃ upanetvā’’ti cakkhu viññāṇe bahūnipi rūpārammaṇāni rūpatā samaññena ekībhāvaṃ katvā ekaṃ ārammaṇantveva vuttanti adhippāyo. Saddārammaṇādīsupi eseva nayo. Taṃ na sundaraṃ. Kasmā. Attha visesassa aviññāpanato. Kopanāyaṃ attha visesoti . Yācittassa jāti, sāyeva phassādīnantiādiko attho. Tenāha ‘‘atha kho’’tiādiṃ. Adhippetā ekuppādatā. Esa nayo eka nirodhatādīsu. ‘‘Mūlaṭīkāya’’nti rūpakaṇḍamūlaṭīkāyaṃ. ‘‘Sahevā’’ti ekato eva. ‘‘Uppādādippavattito’’ti uppādassa ca jīraṇassa ca nirodhassa ca pavattito. ‘‘Uppādādayo’’ti uppāda jīraṇa nirodhā. Jātijarāmaraṇānīti vuttaṃ hoti. ‘‘Cetasikāmatā’’ti cetasikā iti viññātā. ‘‘Bhāvappadhānaṃ’’ti ekuppāda bhāvo ekuppādoti vutto. Tathā eka nirodhādīsu. Yathā idaṃpi saṅgheratanaṃ paṇīta-ntiādīsu ayaṃ ratana bhāvo paṇītoti hettha attho. ‘‘Ye’’ti ye dhammā. ‘‘Sahajāta paccayuppanna rūpāni pī’’ti sahajātapaccayato uppannāni rūpānipi. Cetasikāni nāma siyunti sambandho. ‘‘Tadā yatta vuttitāyā’’ti cittāyattavuttiyāya. ‘‘Cetoyuttānī’’ti hetu visesanaṃ. Tadeva hetumanta visesananti ca hetu anto nītavisesananti ca hetu anto gadhavisesananti ca vadanti. ‘‘Tesa’’nti cittassa sahajātapaccayuppannarūpānaṃ. ‘‘Nānubhontī’’ti napāpuṇanti. ‘‘Na hi sakkā jānituṃ’’ti etena bhūtakathana visesanāni etānīti dīpeti. Bhūtakathanaṃpi samānaṃ vatticchāvasena byavacchedakaṃpi sambhavati. ‘‘Vayopaññāyatī’’ti vināso pakāsati. ‘‘Ṭhitāyā’’ti tiṭṭha mānāya vedanāya. Añño pakāro aññathā. Aññathā bhāvo aññathattaṃ. Jarāvasena pariṇāmoti vuttaṃ hoti.

我来翻译这段巴利文：
如是作心摄光明后,为作心所摄光明,首先为显示前后联系及初偈目的关系而开始说"如是"等。其中"随得"等中说心、心所、色、涅槃如是次第。以彼次第随得。此为因差别。由于心摄之后心所摄随得,故今作彼摄为显示。四相应相为'一生起性、一灭尽性、一所缘性、一依处性'。"与心合"即系属于心。依止心各自趣向自业为义。"或与心相应"即或与心相应。与心同成一义。"自性显示"即数目自性显示。成就语名为由基因缘成就语。"从前际"即一无为法初分。升起名为何?故说"自性显现"。由于语根诠释中说-生为显现-故说"说为生"。"自性灭"即自性显现之法灭失消失。"如是于余处亦"即于余一所缘依处等语亦。"即使一心亦多"即眼识见色非唯见一色。合集见诸多色。于耳识等亦此理。如是作故经中:缘眼与色生眼识,缘耳与声生耳识等,于依处门说单数,于所缘说复数。"导向一性"意为眼识中虽多色所缘,以色性共相作一,故说为一所缘。于声所缘等亦此理。彼不善。为何?由不显义差别。此义差别为何?凡心之生即是触等之生等义。故说"然"等。意指一生起性。如是于一灭尽性等。"根本注"即色篇根本注。"同时"即一起。"由生起等转起"即由生起及衰老及灭尽转起。"生起等"即生起衰老灭尽。说义为生老死。"心所性"即了知为心所。"以性为主"即一生起性说为一生起。如是于一灭尽等。如"此僧宝胜妙"等中此宝性胜妙为此中义。"彼等"即彼等法。"俱生缘生色亦"即由俱生缘所生色亦。结合为:应名为心所。"由彼依转性"即由心依转性。"心合"为因差别。说彼即为所由差别及因所导差别及因包摄差别。"彼等"即心及俱生缘生色。"不经历"即不达。"实不能知"由此显示此等为实语差别。虽为实语,由说愿力亦可能为别义。"衰老显"即灭尽显现。"住"即正住受。别相为异。异性为异性。说义为由老转变。

 Yo pathavīdhātuyā uppādo, yā ṭhiti, yā abhinibbatti, yo pātubhāvo. Eso dukkhassa uppādo, esā rogānaṃ ṭhiti, eso jarāmaraṇassa pātubhāvoti yojanā. ‘‘Itarathā’’ti ito aññathā gahite satīti attho. Ekasmiṃ rūpārūpakalāpe nānā dhammānaṃ vasena bahūsu uppādesu ca nirodhesu ca gahitesūti vuttaṃ hoti. ‘‘Vikārarūpānaṃ’’ti viññatti dvaya lahutādittayānaṃ. Sabbānipi upādārūpāni catunnaṃ mahābhūtānaṃ upādāya pavattattā mahābhūta gaṇanāya cattāri cattāri siyuṃti iminā adhippāyena ‘‘sabbesampi vā’’tiādivuttaṃ. Sabbesampi vā cakkhādīnaṃ upādārūpānaṃ ekekasmiṃ kalāpe bahubhāvo vattabbo siyāti yojanā. Kasmā bahubhāvo vattabboti āha ‘‘catunnaṃ mahābhūtāna’’ntiādiṃ.

Yadi evaṃ, ekasmiṃ cittuppāde lahutādīnipi ekekāni eva siyuṃ, atha kimatthaṃ dve dve katvā vuttānīti āha ‘‘kāyalahutā citta lahutādayopanā’’tiādiṃ. ‘‘Imamatthaṃ asallakkhetvā’’ti īdisaṃ vinicchayattaṃ acintetvāti adhippāyo. Vibhāvanipāṭhe ‘‘cittānuparivattino’’ti etena cittena uppajjitvā teneva cittena sahanirujjhanavasena cittaṃ anuparivattissa. ‘‘Pasaṅgā’’ti cetasikatā pasaṅgo. ‘‘Puretaramuppajjitvā’’ti puretaraṃ ekena cittena saha uppajjitvāti adhippāyo. ‘‘Cittassabhaṅgakkhaṇe’’ti aññassa sattara sama cittassa bhaṅgakkhaṇe. Tathā rūpadhammānaṃ pasaṅgo na sakkā nīvāretuṃ tiyojanā. ‘‘Pasaṅgo’’ti cetasikatā pasaṅgo. ‘‘Alamati papañcenā’’ti abhidhamme vedanāttikeṭīkāsu viya ati vitthārena niratthakaṃ hotīti attho. ‘‘Niratthakaṃ’’ti vibhāvaniyaṃ papañco niratthako evāti adhippāyo.



我来翻译这段巴利文：
结合为:凡地界之生,凡住,凡生成,凡显现。此是苦之生,此是诸病之住,此是老死之显现。"异此"义为若取异于此。说义为:于一色无色聚中取诸多法之多生灭。"变化色"即二表色与轻等三。由一切所造色依四大种转起故,以大种计数应有四四,以此意趣故说"或一切"等。结合为:或应说一切眼等所造色于一一聚中为多。为何应说为多?故说"四大种"等。
若如是,于一心生起轻等亦应各一,然为何说为二二?故说"身轻及心轻等"等。"不观察此义"意为不思惟如是决定义。显明文中"随心转"由此显示与心生起,与彼心俱灭而随心转。"导致"即心所性导致。"先生起"意为先与一心俱生起。"于心坏刹那"即于余十七同心坏刹那。结合为:如是色法导致不能遮止。"导致"即心所性导致。"已足多言"义为如阿毗达摩受三法注中过于广说成无义。"无义"意为于显明中多言实无义。

69. Phassavacanatthe. ‘‘Phusatī’’ti ārammaṇaṃ āhanati, saṅghaṭṭeti. Tañca saṅghaṭṭa naṃ nadosapaṭighassa viya ārammaṇassa vibādhanaṃ hoti, atha kho bhamarassa paduma pupphesu pupphara saggahaṇaṃ viya vijānana matte aṭhatvā ārammaṇa rasapātubhāvatthaṃ yathārammaṇaṃ saṃhanana mevāti dassetuṃ ‘‘phusanañcetthā’’tiādimāha. ‘‘Āhaccā’’ti āhanitvā sampāpuṇitvā. ‘‘Upahaccā’’ti tasseva vevacanaṃ. Ayamattho kathaṃ pākaṭoti āha ‘‘yato’’tiādiṃ. Tattha ‘‘yato’’ti yaṃ kāraṇā. ‘‘Tadanubhavantī’’ti taṃ ārammaṇa rasaṃ anubhavantī, vedanā pātubhavati, vedanā pātubhāvaṃ disvā ārammaṇapphusanaṃ ñāṇe pākaṭaṃ hotīti adhippāyo. Svāyaṃ phusana lakkhaṇo, saṅghaṭṭanaraso, sannipātapaccupaṭṭhāno, āpātā gatavisaya padaṭṭhāno. Tattha sannipāto nāma tiṇṇaṃ tiṇṇaṃ dvārā rammaṇa viññāṇānaṃ saṅgati samāgamo samodhānaṃ. Tathāhi vuttaṃ. Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhu viññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso tiādi. ‘‘Saṅghaṭṭanaraso’’ti ārammaṇe sammadeva ghaṭṭana kicco. Saṅghaṭṭana kiccattā eva tiṇṇaṃ sannipāto hutvā dhamma cintāñāṇassa paṭimukhaṃ upaṭṭhāti pakāsatīti. ‘‘Sannipāta paccupaṭṭhāno’’. Paccupaṭṭhānanti vā paññāṇaṃ vuccati dhajorathassa paññāṇanti ettha viya. Sannipātākāro paccupaṭṭhānaṃ yassāti sannipātapaccupaṭṭhāno. Vedanāpaccu paṭṭhāno vā. Dhūmoviya aggissa. Vedanāphalaṃ paccupaṭṭhānaṃ yassāti viggaho. Aṭṭhasāliniyaṃ pana kasmā panettha phasso pathamaṃ vutto tipucchitvā mahāaṭṭhakathā vādotāva dassito. Cittassa pathamābhinipātattā. Ārammaṇasmiñhi cittassa pathamābhinipāto hutvā phasso ārammaṇaṃ phusamāno uppajjati. Tasmā pathamaṃ vutto. Phassena phussitvā vedanāya vedayati. Saññāya sañjānāti. Cetanāya cetati. Tena vuttaṃ phuṭṭho bhikkhave vedeti, phuṭṭho sañjānāti, phuṭṭho cetetīti. Api ca ayaṃ phasso nāma yathāpāsādaṃ patvā thambho nāma sesadabba sambhārānaṃ balavapaccayo. Evameva sahajāta sampayutta dhammānaṃ balava paccayo hoti. Tasmā pathamaṃ vuttoti. Saṅgahakārena pana idaṃ pana akāraṇaṃ, ekakkhaṇasmiñhi uppanna dhammānaṃ ayaṃ pathamaṃ uppanno ayaṃ pacchāti idaṃ vattuṃ na labbhā. Balavapaccayabhāvepi phassassakāraṇaṃ na dissatīti evaṃ taṃ vādaṃ paṭikkhipetvā idaṃ vuttaṃ desanā vāreneva phasso pathamaṃ vuttoti. Tattha ‘‘desanāvāre nevā’’ti desanakkameneva, tato aññaṃ kāraṇaṃ natthīti adhippāyo. Tesu pana dvīsu vādesu mahāaṭṭhakathā vādo eva yutto. Yañhi tattha vuttaṃ cittassa pathamābhinipāto hutvāti. Tattha pathamābhinipātoti idaṃ kiccappadhānattā vuttaṃ. Na panaññehi cetasikehi vinā visuṃ pathamaṃ uppannattā. Yathā taṃ ye keci bhikkhave dhammā akusalā akusalabhāgiyā akusalapakkhikā. Sabbe te manopubbaṅgamā, mano tesaṃ dhammānaṃ pathamaṃ uppajjatīti imasmiṃ sutte kiccappadhānattā mano tesaṃ dhammānaṃ pathamaṃ uppajjatīti vuttaṃ. Na pana sabbacetasikehi vinā visuṃ pathamaṃ uppannattāti daṭṭhabbaṃ. Balavapaccaya bhāvepi phassassakāraṇaṃ dissatiyeva. Phassohetu phasso paccayo vedanākkhandhassa paññā panāya. Phasso hetu phasso paccayo saññākkhandhassa paññā nāya . Phasso hetu phasso paccayo saṅkhārakkhandhassa paññāpanāyāti hi vuttaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于触语义中。"触"即冲击所缘,撞击。彼撞击非如瞋恚障碍所缘,然如蜜蜂于莲华中摄取花蜜,不住于唯了知,为现起所缘味如所缘而击,故说"此触"等。"撞"即冲击达到。"击"即彼之同义语。此义如何明显?故说"由此"等。其中"由此"即由何因。"经历彼"即经历彼所缘味,受现起,见受现起时所缘触于智明显为意。此以触为相,以撞击为味,以和合为现起,以呈现境为足处。其中和合即三三门所缘识之聚集会合融合。如是说:缘眼与色生眼识,三和合为触等。"以撞击为味"即于所缘善撞击为作用。由撞击作用故为三和合而于法思惟智前现起显现故"以和合为现起"。或现起谓显示,如"如车旗之显示"。以和合相为现起者为以和合为现起。或以受为现起。如烟对火。以受果为现起者为分解。于殊胜义中问何故此中触首先说,而先显示大义释说。由心最初冲击。于所缘中心最初冲击而触触于所缘生起。故首先说。由触触已由受受,由想知,由思思。故说比丘已触而受,已触而知,已触而思。又此名为触如宫殿得柱为余资具强因。如是为俱生相应诸法强因。故首先说。然结集者此非理由,于一刹那生诸法中不可说此先生此后生。于强因性亦不见触之因由,如是排斥彼说而说唯由说次第触首先说。其中"唯由说次第"即唯由说序,无其他因由为意。于彼二说中唯大义释说合理。凡于彼说心最初冲击。其中最初冲击此由作用为主而说。非无其他心所而别先生。如"诸比丘,凡诸不善法、不善分类、不善部分,一切彼等意为前导,意于彼等诸法先生"于此经中由作用为主故说意于彼等诸法先生。应知非无一切心所而别先生。于强因性亦见触之因由。因说:触为因触为缘为施设受蕴。触为因触为缘为施设想蕴。触为因触为缘为施设行蕴。;

 Tasmā sabbesaṃ cetasikānaṃ dhammānaṃ phassappadhānattā eva phassa balavapaccayattā eva ca phasso pathamaṃ vuttoti daṭṭhabbaṃ. Ettha ca cittaṃ ārammaṇa vijānanaṭṭhena phassādīnaṃ sabbacetasika dhammānaṃ pubbaṅgamaṃ hoti, padhānaṃ, jeṭṭhakaṃ. Phasso pana ārammaṇa saṅghaṭṭanaṭṭhena sabbesaṃ cetasika dhammānaṃ pubbaṅgamo hoti, padhāno, jeṭṭhakoti ayaṃ dvinnaṃ visesoti. Ettha codako phusanaṃ nāma sappaṭigharūpānaṃ eva kiccanti maññamāno ‘‘nanucā’’tiādinā codeti. ‘‘Nanucā’’ti codedhīti dīpeti. ‘‘Appaṭighasabhāvā’’ti hetuvisesanaṃ. ‘‘Kiñcī’’ti kiñcivatthuṃ. Ayaṃ pana phasso. ‘‘Cittassa vikārā pattiṃ’’ti calana kampana thambhana jeguccha bhaya tāsa chambhitattā divasena vikārā pajjanaṃ. ‘‘Vedanā visesuppattiṃ’’ti sukhavedanīyaṃ phassaṃ paṭicca sukhavedanā, dukkhavedanīyaṃ phassaṃ paṭicca dukkha vedanātiādinā nayena phassa visesānurūpaṃ vedanā visesuppattiṃ sādheti. Ettha ca phusanaṃ nāma duvidhaṃ rūpapphusanaṃ, nāmapphusana, nti. Tattha rūpapphusanaṃ nāma phoṭṭhabba dhātūnaṃ kiccaṃ. Nāmapphusanaṃ duvidhaṃ phassapphusanaṃ, ñāṇapphusana, nti. Tattha ñāṇapphusanaṃ nāma ñāṇappaṭivedho. Api ca jhānamagga phala nibbānānaṃ paṭilābhopi phusananti vuccati. Phusanti dhīrā nibbānaṃ. Yogakkhemaṃ anuttaraṃ. Phusāmi nekkhamaṃ sukhaṃ. Aputhujjana sevitanti-ādīsu. Idaṃ upamā mattaṃ siyā, kassaci manda paññassāti adhippāyo. ‘‘Ida’’nti kheḷuppāda vacanaṃ. Viññussa pana atipākaṭa phassa nidassanena appākaṭa phassa vibhāvanaṃ yuttameva. Tenāha ‘‘atipākaṭāya panā’’tiādiṃ.

70. Vedanāvacanatthe. ‘‘Taṃsamaṅgīpuggalānaṃ vā’’ti vedanā samaṅgīpuggalānaṃ vā. ‘‘Sātaṃ vā’’ti sādhurasaṃ vā. ‘‘Assātaṃ vā’’ti asādhurasaṃ vā. ‘‘Kiṃ vedayatī’’ti katamaṃ vedayati. ‘‘Sukhampi vedayatī’’ti sukhampi vedanaṃ vedayati. Athavā ‘‘kiñcavedayatī’’ti kathañcavedayati. ‘‘Sukhampi vedayatī’’ti sukhaṃ hutvāpi vedayati. Sukha bhāvena vedayatīti vuttaṃ hoti. Evaṃ sesapadesupi. ‘‘Kiccantarabyāvaṭā’’ti aññakiccabyāvaṭā. Adhipati bhāvo ādhipaccaṃ. Indriya kiccaṃ. ‘‘Evañca katvā’’ti laddhaguṇavacanaṃ. Rājāraha bhojanaṃ rājaggabhojanaṃ. ‘‘Sūdasadisatā’’ti raññobhattakārasadisatā. Tattha sūdo raññobhattaṃ pacanto rasajānanatthaṃ thokaṃ gahetvā jivhagge ṭhapetvā rasaṃ vīmaṃsati. Yathicchitaṃ pana bhuñjituṃ anissaro. Rājā eva yathicchitaṃ bhuñjituṃ issaro. Rājā viya vedanā. Sūdo viya sesacetasika dhammā.



我来 译这段巴利文：
故应知由一切心所法以触为主及以触为强因故触首先说。此中心以了知所缘义为一切心所法之触等之前导、主要、最上。然触以撞击所缘义为一切心所法之前导、主要、最上,此为二者差别。此中反驳者以为触唯是有对色之作用而以"岂非"等反驳。"岂非"即表示反驳。"无对自性"为因差别。"某"即某事。此触。"心变异得"即由动摇震动僵硬厌恶恐惧惊怖恐慌等变异达到。"受差别生"即缘乐受触生乐受,缘苦受触生苦受等方式证成随触差别而受差别生。此中触名二种:色触与名触。其中色触名为触界作用。名触二种:触之触与智之触。其中智之触名为智通达。又得禅道果涅槃亦说为触。如"智者触涅槃,无上安稳"。"我触出离乐,非凡夫所习"等。此或为譬喻而已,对某愚钝者为意。"此"即生唾液语。然对智者以极明显触譬喻显示不明显触实合理。故说"然以极明显"等。
于受语义中。"或彼具足人等"即或受具足人等。"悦"即善味。"不悦"即不善味。"何所受?"即受何者?"亦受乐"即亦受乐受。或"云何受?"即如何受?"亦受乐"即亦为乐而受。说义为以乐性受。如是于余句亦。"从事他作用"即从事他事。最胜性为增上,根作用。"如是作"即得德语。适王之食为王胜食。"如厨师性"即如王之厨师性。其中厨师为知味而煮王食取少许置舌端试味。然无权随欲食。唯王有权随欲食。如王为受。如厨师为余心所法。

71. Saññāvacanatthe. ‘‘Sañjānātī’’ti suṭṭhu jānāti. Suṭṭhujānanañca nāma na viññāṇassa viya vividhajānanaṃ hoti. Na ca paññāya viya yathābhūtajānanaṃ hoti. Atha kho bhūtaṃ vā hotu, abhūtaṃ vā. Yaṃ yaṃ cha hi viññāṇehi vijānāti, paññāya vā pajānāti. Tassa tassa pacchā appamussakaraṇa mevāti vuttaṃ ‘‘punajānanatthaṃ saññāṇaṃ karotī’’ti. Tattha ‘‘saññāṇa’’nti nimitta karaṇaṃ. Bhavantaraṃ patvāpi appamuṭṭhabhāvaṃ sādheti opapātika puggalānanti adhippāyo. Tehi purimaṃ attano bhavaṃ jānanti. Gabbhaseyyakāpi keci purimaṃ bhavaṃ jānanti, yejātissara puggalāti vuccanti. Tattha ‘‘appamuṭṭhabhāva’’nti anaṭṭhabhāvaṃ. Micchābhinivesa saññā nāma anicce niccantiādippavattā saññā. ‘‘Bodhetu’’nti bujjhāpetuṃ. ‘‘Dārutacchakasadisāti ca vuttā’’ti dārutacchako nāma kaṭṭhavaḍḍhakī. So kaṭṭhakkhandhesu nimittakārīhoti. Sutacchitachinditesu kaṭṭhesu nimittāni katvā ṭhapeti. Pacchātāni oloketvā kaṭṭhāni kamme upaneti. ‘‘Hatthi dassaka andhasadisā’’ti ettha eko kira rājā keḷippasuto hoti. So jaccandhānaṃṭhāne ekaṃ hatthiṃ ānetvāṭhapento jaccandhe āha jānātha bho tumhe hatthinti. Te hatthiṃ jānissāmāti parāmasitvā attano parāmasitaṃ taṃ taṃ aṅgamavahatthīti abhinivisanti. Daḷhaṃ sallakkhenti. Puna rājā te pucchi kīdiso bho hatthīti. Te rañño hatthisaṇṭhānaṃ ācikkhantā vivādaṃ āpajjanti. Ācikkhanameva raññohatthidassananti katvā te hatthidassaka andhāti vuccanti. ‘‘Upaṭṭhitavisayaggahaṇe’’ti rattiyaṃ andhakāre rajjukkhaṇḍaṃ passantassa sappasaṇṭhānaṃ upaṭṭhāti. So upaṭṭhitaṃ saṇṭhānamattaṃ sappoti gaṇhāti. Evaṃ upaṭṭhitavisayaggahaṇaṃ hoti. Migapotakānañca araññekhettamajjhepurisasaṇṭhānaṃ tiṇa rūpaṃ passantānaṃ purisasaṇṭhā naṃ upaṭṭhāti. Te upaṭṭhitaṃ saṇṭhānamattaṃ purisoti gaṇhitvā so amhe pahareyyāti palāyanti. Vuttā aṭṭhasāliniyaṃ.

72. Cetanāvacanatthe. Cetetīti cetanā. Cetanañcettha abhisandhānaṃ vā vuccati pakappanaṃ vā āyūhanaṃ vāti evaṃ tidhā atthavikappaṃ dassetuṃ ‘‘sampayutta dhamme’’tiādimāha. Tattha ‘‘abhisandahatī’’ti abhimukhaṃ sandahati, saṃyogaṃ karoti. Tenāha ‘‘punappunaṃ ghaṭetī’’ti. ‘‘Ghaṭetī’’ti sambandhati. ‘‘Pakappeti vāte’’ti athavā te sampayutta dhamme pakārato kappeti, sajjeti. Tenāha ‘‘saṃvidahatī’’ti. ‘‘Saṃvidahatī’’ti tvaṃ phusanakiccaṃ karohi, tvaṃ vedayita kiccaṃ karohi, tvaṃ sañjānanakiccaṃ karohītiādinā vadamānā viya saṃvidahati. ‘‘Āyūhativāte’’ti athavā tesampayutta dhamme bhuso byūhayati, rāsiṃ karoti. Tenāha ‘‘ārammaṇe sampiṇḍetī’’ti. ‘‘Samosarante’’ti ekato osarante. Saṅgamante. ‘‘Sā’’ti cetanā. ‘‘Tāyā’’ti cetanāya. ‘‘Tasmiṃ’’ti rūpādikevā ārammaṇe. Puññāpuñña kiccevā. Pavattamānāya satiyā. Jeṭṭhasisso nāma bahūsu sissesu jeṭṭhabhūto sisso. Tasmiṃ sajjhāyante sesā sabbe sajjhāyantiyeva. Tena so ubhayakicca sādhako hoti. Evaṃ mahāvaḍḍhakīpi.

73. Ekaggatāvacanatthe. Ekattārammaṇaṃ nāma ekārammaṇassapi bahūsu sabhāvesu ekasabhāvasaṅkhātaṃ ārammaṇaṃ. ‘‘Tasmiṃ’’ cittasmiṃ. ‘‘Nivāte’’ti vātarahite padese. ‘‘Dīpaccīnaṃ’’ti dīpajālānaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于想语义中。"想知"即善知。善知名非如识之种种知。非如慧之如实知。然或实或非实。凡由六识所识,或由慧所知。对彼彼后作不忘即说"为再知作想记"。其中"想记"即作相。意为:即使至他生亦成就不忘性对化生有情。彼等知自己前生。胎生者亦有些知前生,彼等称为忆宿命者。其中"不忘性"即不失性。邪执著想名为于无常执常等转起想。"令觉"即令了知。"说如木匠"即木匠名木工。他于木段作相。于已削已切木作相而置。后观彼等相而用木于工作。"如见象盲者"此中传说一王喜游戏。他于生盲处牵象而置告生盲者:汝等知象否?彼等说将知象而触摸,执著所触彼彼肢分为象。坚固忆持。后王问彼等:象如何?彼等告王象相而起诤论。由说即为见象故彼等称为见象盲者。"于现起境取"即夜暗中见绳段,现起蛇相。他执取所现起相为蛇。如是为现起境取。又如小鹿在林田中见草人形现起人相。彼等执取所现起相为人而想他将打我们而逃。说于殊胜义中。
于思语义中。思即思。此中思说为等引或思虑或励发,如是显示三种义分别故说"相应诸法"等。其中"等引"即向前引导,作结合。故说"再再结合"。"结合"即连结。"或思虑彼等"即或对彼等相应法以种种方式思虑、准备。故说"安排"。"安排"即如说你作触作用,你作受作用,你作想作用等而安排。"或励发彼等"即或对彼等相应法极励发,作积聚。故说"于所缘积集"。"共集"即一起集。会合。"彼"即思。"由彼"即由思。"于彼"即于色等所缘或福非福作用。正转起时。上首弟子名为诸多弟子中上首弟子。当彼诵习时余一切皆诵习。由此他成就双作用。如是大木匠亦。
于一境性语义中。一性所缘名即使一所缘中诸多自性中称为一自性之所缘。"于彼"于心。"无风"即无风之处。"灯焰"即灯火。;

74. Jīvitindriyavacanatthe. ‘‘Issarabhāvo vuccati’’ bhāvappadhāna nayenāti adhippāyo. ‘‘Abhibhavitvā’’ti jīvana kicce attano vasaṃ vattāpetvāti vuttaṃ hoti. Citta santānaṃ jīvantaṃ hutvāti sambandho.

75. Manasīkāravacanatthe. Samāsamajjhe sakārāgamo. Karadhātuyoge īkārāgamo ca daṭṭhabbo. Alutta sattamī padanthi keci. Evaṃ sati īdīghattaṃ nasijjhati. ‘‘Asuññaṃ’’ti arittaṃ. ‘‘Paṭipādetī’’ti paṭipajjanaṃ kiccasādhanaṃ kārāpeti. Atthato niyojeti nāmāti āha ‘‘yojetī’’ti. ‘‘Idameva dvayaṃ’’ti āvajjana dvayaṃ. ‘‘Taṃ’’ti taṃ dvayaṃ. Upatthambhitaṃ hutvā ārammaṇe ninnaṃ karotīti sambandho. ‘‘Yoniso’’ti upāyena hitasukha maggena. ‘‘Ayoniso’’ti anupāyena ahita asukha maggena. ‘‘Samudāciṇṇaninnaniyāmitādīhī’’ti ettha samudāciṇṇaṃ nāma āciṇṇa kammavasena suṭṭhu punappunaṃ ācaritaṃ. Ninnaṃ nāma idaṃ nāma passāmi, idaṃ nāma karissāmīti pubbe eva ajjhāsayena ninnaṃ. Niyāmitaṃ nāma idaṃ nāma kattabbaṃ, idaṃ nāma na kattabbaṃ, kattabbaṃ karomi, akattabbaṃ nakaromīti evaṃ niyāmitaṃ. ‘‘Asati kāraṇa visese’’ti bhavaṅga cittaṃ vīthicittuppattiyā asati, vīthicittāni ca kāyacittānaṃ akallādikevā adhimattassa ārammaṇantarassa upaṭṭhānevā asati. ‘‘Sādhāraṇā’’ti ettha saṃsadde bindu lopo, dīghattañcāti āha ‘‘samaṃ dhārentīti sādhāraṇā’’ti.

76. Vitakkavacanatthe. ‘‘Tathā tathā saṅkappetvā’’ti kāmasaṅkappādīnaṃ nekkhammasaṅkappādīnañcavasena tena tena pakārena suṭṭhu cintetvā. ‘‘Taṃ’’ti ārammaṇaṃ. ‘‘Te’’ti sampayutta dhamme. ‘‘Avitakkampi cittaṃ’’ti pañcaviññāṇa cittañca dutīyā dijjhāna cittañca. ‘‘Apicā’’ti kiñci vattabbaṃ atthīti attho. ‘‘Dutīyajjhānādīni cā’’ti dutīyajjhāna cittādīni ca. ‘‘Upacāra bhāvanā vasenā’’ti samudāciṇṇa vasibhūtāya upacāra bhāvanāya vasena. ‘‘Kiṃ vā etāyayuttiyā’’ti savitakka cittasantānetiādikāya yuttiyā kiṃ payojanaṃ atthīti attho. Kiñci payojanaṃ natthīti adhippāyo. Ārammaṇaṃ ārohatiyeva ārammaṇena avinābhāvavuttikattā. ‘‘Taṃ’’ti cittaṃ. Niyāmako nāma nāvaṃ icchita disādesaniyojako. ‘‘Akusalaṃ patvā’’ti vuttaṃ. Kusalaṃ patvā pana kathaṃti. Kusalaṃ patvāpi patirūpadesāvāsādivasena samudā ciṇṇa ninnādivasena ca laddha paccaye sati cittampi saddhāsati ādayopi ārammaṇa rūhane thāmagatā eva. Aladdha paccaye pana sati akusala bhāve ṭhatvā thāmagataṃ hoti. ‘‘Manasikāra vīriya satīnaṃ’’ti bhāvanā balapattā nanti adhippāyo . Evaṃ pana sati, vitakkassa okāso natthīti. Atthi. Saṅkappana kicca visesattā. Tañhi kiccaṃ aññesaṃ asādhāraṇaṃ, vitakkasseva kiccanti dassento ‘‘vitakkopanā’’tiādimāha. ‘‘Sārammaṇa sabhāvā’’ti hetu visesanametaṃ. ‘‘Tathā vutto’’ti vitakkoti vutto.



我来翻译这段巴利文：
于命根语义中。"说为最胜性"意为依性为主方式。"胜过"说义为使随自己支配于活命作用。结合为:心相续成为活命。
于作意语义中。复合词中加 sa 音。与 kara 词根结合加 ī 音应知。某些说为不省略第七格词尾。如是则 ī 长音不成。"非空"即非空。"令达到"即令作成就作用行为。从义为令结合名,故说"结合"。"此二"即二转向。"彼"即彼二。成为支持而使向于所缘为结合。"如理"即以方便利乐之道。"非如理"即以非方便非利乐之道。"由习行倾向决定等"此中习行名由习业力善再再行。倾向名由前欲乐倾向我见此,我将作此。决定名应作此,不应作此,我作应作,不作不应作如是决定。"无因差别时"即有分心转向心生起时无,转向心对身心不适等或极强所缘现起时无。"共"此中 saṃ音省略点及长音,故说"平等持为共"。
于寻语义中。"如是思虑"即以欲思虑等及出离思虑等方式以彼彼行相善思。"彼"即所缘。"彼等"即相应法。"无寻心亦"即五识心及第二禅心。"又"义为有所说。"第二禅等及"即第二禅心等。"由近行修习力"即由已成熟自在近行修习力。"此理何用"义为有寻心相续等此理有何用?意为无何用。所缘必然升起由不离所缘运转性。"彼"即心。导师名引导船至所欲方向者。说"至不善"。然至善如何?至善时亦由住适宜处等及习行倾向等得缘时,心及信念等于所缘升起已得力。然不得缘时住于不善性已得力。"作意精进念"意为已得修习力。如是则寻无机会。有。由思虑作用差别。彼作用不共于余,唯寻作用,为显示故说"然寻"等。"有所缘自性"此为因差别。"如是说"即说为寻。

77. Vicāravacanatthe. ‘‘Vicaratī’’ti ekamekasmiṃ eva ārammaṇe vividhena carati, pavattati. Sabhāvākāro nāma nīlapītādiko agambhīro ārammaṇa sabhāvo ca ārammaṇassa nānā pavattākāro ca. ‘‘Anumajjanavasenā’’ti punappunaṃ majjanavasena sodhanavasena. Vitakko oḷāriko ca hotītiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Oḷāriko’’ti vicārato oḷāriko. Evaṃ sesapadesu. ‘‘Ghaṇḍābhighāto viyā’’ti ghaṇḍābhighātena pathamuppannasaddo viyāti vadanti. Tathāhi vicāro ghaṇḍassa anuravo viya vuttoti. Daṇḍakena ghaṇḍassa abhighāta kiriyā vā ghaṇḍābhighāto. Tathāhi ārammaṇe cetaso pathamābhi nipāto vitakkoti ca, āhanana pariyāhanana rasoti ca vuttaṃ. ‘‘Ghaṇḍānuravo viyā’’ti ghaṇḍassa anuravasaddo viya.

78. Adhimokkhavacanatthe. ‘‘Saṃsappanaṃ’’ti anavatthānaṃ. ‘‘Pakkhato muccanavasenā’’ti evaṃ nu khoti eko pakkho, nonu khoti dutīyo pakkho. Tādisamhā pakkhato muccanavasena.

79. Vīriyavacanatthe. ‘‘Vīrassā’’ti vissaṭṭhassa. So ca kāyavacīmano kammesu paccu paṭṭhitesu sītuṇhādi dukkha bhayato alīna vuttivasena pavattoti āha ‘‘kammasūrassā’’ti. Etena anottappiṃ nivatteti. Anottavvīhi pāpasūro, ayaṃ kamma sūroti. ‘‘Mahantaṃ pikamma’’nti kusītassa mahantanti maññitaṃ kammaṃ. Evaṃ sesesu. ‘‘Appakato gaṇhātī’’ti appakabhāvena gaṇhāti. Appakamevidanti maññatīti vuttaṃ hoti. ‘‘Atta kilamathaṃ’’ti kāyacittakkhedaṃ. ‘‘Taṃ’’ti vīriyaṃ. ‘‘Tathāpavattiyā’’ti kammasūrabhāvena pavattiyā. ‘‘Hetuce vā’’ti etena bhāvasaddassa atthaṃ vadati. ‘‘Kāyacitta kiriyābhūtaṃ’’ti etena kammasaddassa atthaṃ. ‘‘Vidhinā’’ti tassa pavattiyā pubbābhisaṅkhāra vidhānena. Tameva vidhānaṃ kammesu netabbattā nayoti ca, upetabbattā upāyoti ca vuccatīti āha ‘‘nayena upāyenā’’ti. Tameva vidhānaṃ dasseti ‘‘vīriyavato’’tiādinā. ‘‘Īrantī’’ti erayanti. ‘‘Kicca sampattiyā’’ti ārammaṇa vijānana phusanādi kicca sampatti atthāya. Byāvaṭāni kāyacittāni yesanti viggaho. ‘‘Byāvaṭānī’’ti ussāhitāni. ‘‘Thūṇūpatthambhana sadisaṃ’’ti jiṇṇassa gehassa apatanatthāya sāratthambhena upatthambhanasadisaṃ. Upatthambhakatthambhasadisantipi vadanti. ‘‘Sabba sampattīnaṃ mūlaṃ’’ti sabbāsaṃ lokiya sampattīnaṃ lokuttara sampattī nañca mūlaṃ. Kasmā, puññakamma sampattiyā ca pārami puññasampattiyā ca patiṭṭhānattā. Satihi puññakammasampattiyā sabbā lokiya sampatti sijjhati. Sati ca pārami puñña sampattiyā sabbālokuttara sampatti sijjhatīti. Etena hīna vīriyo nāma sabba sampattito paribāhiyoti dīpeti.

80. Pītivacanatthe. ‘‘Pinayatī’’ti pineti, pinaṃ karotīti āha ‘‘tappetī’’ti. Tosetīti attho. ‘‘Tuṭṭhiṃ’’ti tusitaṃ, pahaṭṭhaṃ. ‘‘Suhitaṃ’’ti sudhātaṃ, supuṇṇaṃ, vaddhitaṃ. Anekatthattā dhātūnaṃ ‘‘vaḍḍhetī’’ti vuttaṃ. ‘‘Pinantī’’ti tappanti, jotanti, virocanti, divā tappatiādiccotiādīsu viya. Khuddikā pīti nāma lomahaṃsa na mattakārikā pīti. Khaṇikā pīti nāma khaṇe khaṇe vijjuppādasadisā pīti. Okkantikā pīti nāma sarīraṃ okkamitvā okkamitvābhijjantī pīti. Ubbegāpīti nāma kāyaṃ udaggaṃ katvā ākāse ullaṅghāpentī pīti. Pharaṇā pīti nāma kappāsavattiyaṃ pharaṇakatelaṃ viya sakalakāyaṃ pharaṇavasena pavattā pīti.



我来翻译这段巴利文：
于伺语义中。"伺"即于一一所缘种种行、转起。自性相名为青黄等非深所缘自性及所缘种种转起相。"以随触方式"即以再再触方式、清净方式。应结合为:寻粗等。"粗"即较伺粗。如是于余句。"如钟击"说为如钟击初生声。如是说伺如钟余响。或以杖击钟之作用为钟击。如是说心于所缘最初冲击为寻,及说以击打随击打为味。"如钟余响"即如钟之余响声。
于胜解语义中。"游移"即不安住。"由离于一边方式"即如是耶为一边,非如是耶为第二边。由离于如是之边方式。
于精进语义中。"勇者"即无著者。他于身语意业现前时由寒热等苦怖不退缩方式转起,故说"于业勇者"。由此遮无愧。无愧者为恶勇,此为业勇。"大业亦"即懈怠者所思为大之业。如是于余。"取为少"即以少性取。说义为思惟唯少。"自我疲劳"即身心疲惫。"彼"即精进。"如是转起"即以业勇性转起。"或于因"由此说性音之义。"为身心作用"由此说业音之义。"以方法"即以彼转起之前行方法。彼方法由应导于业故称为道,由应趣故称为方便,故说"以道以方便"。显示彼方法以"有精进者"等。"动"即使动。"为作用成就"即为所缘了知触等作用成就。彼等之身心为勤勉为分析。"勤勉"即励发。"如柱支撑"即如以坚柱支撑老屋不倒。亦说如支撑柱。"一切成就之根"即一切世间成就及出世间成就之根。为何?由为福业成就及波罗蜜福成就之依故。实由福业成就一切世间成就成就。由波罗蜜福成就一切出世间成就成就。由此显示劣精进者名离一切成就。
于喜语义中。"令喜"即作喜,作欢喜,故说"令满足"。义为令欢喜。"欢喜"即喜悦,欢悦。"满足"即善饱,善满,增长。由根多义故说"增长"。"喜"即满足,光照,辉耀,如"昼日光照"等。小喜名唯令毛竖喜。刹那喜名如电生般刹那刹那喜。浸润喜名浸润浸润身而生喜。踊跃喜名令身踊跃而令跃于空中之喜。遍满喜名如油遍满棉絮般以遍满方式转起遍全身之喜。

81. Chandavacanatthe. ‘‘Abhisandhī’’ti abhilāso, abhikaṅkhanaṃ. ‘‘Kattusaddo’’ti karadhātu vasena vuttaṃ. ‘‘Sabbakiriyā padānī’’ti sabbāni tumicchattha kiriyā padāni. ‘‘Atthiko’’ti asiddho hutvā sādhetuṃ icchito attho assāti atthiko. Icchantotipi vadanti. ‘‘Ārādhetukāmatā vasenā’’ti sādhetu kāmatāvasena, sampādetu kāmatā vasena. Usuṃ saraṃ a santi khipantīti issāsā. Ikārassa ukāro. Dhanuggahā. ‘‘Yasena vā’’ti parivārena vā, kitti saddena vā. ‘‘Sare’’ti kaṇḍe. Vibhāvanipāṭhe nānāvāda sodhanatthaṃ ayañcātiādivuttaṃ. ‘‘Yadaggenā’’ti yena kāraṇa koṭṭhāsena. Saṅgahitāti sambandho. ‘‘Vissajjitabba yuttakenā’’ti vissajjitabba yogyena. ‘‘Tena atthiko yevā’’ti paduddhāro. ‘‘So na yujjatī’’ti so attho na yujjati. ‘‘Khipita usūnaṃ’’ti pubbabhāge khipita usūnaṃ. ‘‘Atthato panā’’ti adhippāyatthato pana. ‘‘Hatthappasāraṇaṃ viyā’’ti loke kiñci icchantassa janassa hatthappasāraṇaṃ viyāti adhippāyo. ‘‘Thāmapatto’’ti adhipati bhāva pattoti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘tathāhesā’’tiādiṃ. ‘‘Taṇhāya hatthe ṭhitā’’ti upacāra vacanametaṃ. Taṇhāya pariggahitāti vuttaṃ hoti. Nasakkhissantiyeva, no nasakkhissanti. Tasmā veditabbametaṃ chandoyeva taṇhāya balavataroti. Kasmā balavataroti. Ādīnavānisaṃsa dassanaññāṇena yuttattāti.

82. ‘‘Pakirantī’’ti pattharanti. ‘‘Samānā’’ti sāvajjehi yuttā sāvajjā, anavajjehi yuttā anavajjāti evaṃ sadisā, sādhāraṇā.

Aññasamānarāsimhianudīpanā niṭṭhitā.

83. Akusalarāsimhi. ‘‘Muyhatī’’ti ñātabbassañeyya dhammassa aññāṇa vasena sammuyhati, cittassa andhabhāvo hoti. Caturaṅgatamo nāma ‘kāḷapakkha cātuddasi divaso, aḍḍharatti samayo, tibbavanasaṇḍo, bahalameghacchanno,ti ayaṃ caturaṅgatamo. So cakkhussa andhabhāvaṃ karoti. Evaṃ tassa tamassa cakkhussa andhabhāvakaraṇaṃ viya. Ñāṇagatiko hotīti daṭṭhabbo aṭṭhakathā nayena. Tameva aṭṭhakathā nayaṃ dassetuṃ ‘‘tathā hesā’’tiādi vuttaṃ. Abhidhammaṭīkāyaṃ pana micchā ñāṇanti micchā vitakko adhippeto. So hi micchā saṅkappo hutvā nānappakāra cintā pavatti vasena ñāṇagatiko hoti. Moho pana cittassa andhī bhūto , nānācintana kicca rahito, kathaṃ ñāṇagatiko bhaveyyāti tassa adhippāyo. ‘‘Pāpa kiriyāsū’’ti duccarita kammesu. ‘‘Upāya cintāvasenā’’ti katakammassa siddhatthāya satthāvudhādividhānesu nānāupāya cintāvasena. Appaṭi pajjanaṃ appaṭi patti. Ñāṇa gatiṃ agamananti attho. Tenāha ‘‘aññāṇameva vuccatī’’ti. ‘‘Ñāṇagatikā’’ti ñāṇappavattiyā samānappavattikā. Lobho ñāṇa gatiko māyāsāṭheyya kammesu vicittappavattikattā. Vicāro ñāṇa gatiko. Tathāhi so jhānaṅgesu vicikicchāya paṭipakkhoti vutto. Cittassa ñāṇa gati katā vicittatthavācakena cittasaddena siddho. Te ca dhammā sabba sattesu ñāṇa gatikā na honti. Ñāṇūpanissayaṃ labhitvā eva hontīti dassetuṃ ‘‘tehī’’tiādimāha. Te sādhentīti sambandho. Pakatiyā viññujātikā nāma tihetukappaṭi sandhikā. Aññappaṭi sandhikāpi bodhisatta bhūmiyaṃ ṭhitā vā paññāpasuta bhavato āgatā vā. Sutapariyatti sampannā nāma dvihetukappaṭi sandhikāpi imasmiṃ bhave bahussuta sampannā ca pariyatti kamma sampannā ca.



我来 译这段巴利文：
于欲语义中。"决意"即欲求、希望。"作者音"即依 kara 根说。"一切不定式语"即一切欲义不定式语。"有事"即有未成而欲成就之事者为有事。亦说为欲者。"以欲达成方式"即以欲成就方式,以欲完成方式。射箭者为发射箭者。i 音变 u音。持弓者。"或以名声"即或以眷属,或以称赞声。"于箭"即于箭矢。显明文中为净除诸说故说"此等"等。"以彼端"即以彼因分。结合为:摄取。"以应答"即以适于答。"由彼有事"即词分析。"彼不合"即彼义不合。"已射箭"即前分已射箭。"然从义"即然从意趣义。"如伸手"意为如世间欲求某物者之伸手。"已得力"说义为已得增上性。故说"如是此"等。"住于渴爱手中"此为隐喻语。说义为为渴爱所摄。必不能,非不能。故应知此欲实较渴爱有力。何故有力?由具见过患功德智故。
"散布"即扩展。"相同"即与有过失相应为有过失,与无过失相应为无过失,如是相似,共。
其他遍一切地释毕。
于不善地中。"迷"即由应知法之不知而迷乱,心成盲暗。四分暗名为黑分十四日、午夜时、浓密林、厚云覆,此为四分暗。彼令眼盲暗。如是如彼暗令眼盲暗。应知如智转,依注释方式。为显示彼注释方式故说"如是此"等。然于阿毗达摩注中,邪智即意为邪思惟。彼实成为邪思惟而由种种思惟转起方式如智转。然痴成为心盲暗,无种种思惟作用,如何能如智转为彼意。"于恶作"即于恶行业。"以谋方便方式"即以成就所作事之剑器等谋划种种方便方式。不趣入为不得。义为不行智转。故说"唯说为无知"。"如智转"即与智转起相同转起。贪如智转由于虚诈诡诈业种种转起性。伺如智转。如是彼于禅支说为疑对治。心如智转以表达多义之心音成就。彼等诸法于一切有情非如智转。唯得智依止而有,为显示故说"由彼等"等。结合为:彼等成就。本性智者名三因结生者。其他结生者或住菩萨地或来自慧行有。具闻教者名二因结生者亦于此生具多闻及具教法作。

84. Ahirikavacanatthe. ‘‘Na hirīyatī’’ti nāma dhātu padametaṃ. Harāyati lajjatīti hirī. Hare lajjāyaṃti dhātu. Na hirī ahirīti vacanattho. ‘‘Ruciṃ uppādetvā’’ti gāmasū karassa gūtharāsi dassane viya cittarocana citta khamanaṃ uppādetvā. Attānaṃ pāpakamma limpato cittassa alīnatā ajigucchanaṃ nāma. Attānaṃ asappurisa bhāvapattito cittassa alīnatā alajjā nāma.

85. Anottappavacanatthe. ‘‘Na bhāyatī’’ti pāpakammaṃ bhayato na upaṭṭhāti. ‘‘Na utrasatī’’ti pāpakamma hetu na kampati. ‘‘Tāsū’’ti pāpakiriyāsu. ‘‘Asārajjamānaṃ katvā’’ti sūraṃ vissaṭṭhaṃ katvā. Asārajjaṃ nāma sūrabhāvo. Anuttāso nāma pāpakamma hetu cittassa akampanaṃ. Gāthāyaṃ. Ajigucchanasīlo puggalo ajegucchī. ‘‘Pāpā’’ti pāpakammato. ‘‘Sūkaro’’ti gāmasūkaro. So gūthato ajegucchī. Ahiriko pāpato ajegucchīti yojanā. Abhāyanasīlo abhīrū. ‘‘Salabho’’ti paṭaṅgo. ‘‘Pāvakā’’ti dīpajālamhā. Salabho pāvakamhā abhīrū viya anottavvī pāpato abhīrūti yojanā.

86. Uddhaccavacanatthe. ‘‘Uddharatī’’ti ukkhipati. Ārammaṇasmiṃ na sanni sīdati. Vikkhipatīti vuttaṃ hoti. ‘‘Vaṭṭetvā’’ti āvaṭṭetvā. ‘‘Vissaṭṭhageṇḍuko viyā’’ti vissajjito sārageṇḍuko viya. ‘‘Dhajapaṭākā viyā’’ti vāteritā dhajapaṭākā viya.

87. Lobhavacanatthe. ‘‘Lubbhatī’’ti gijjhati, abhikaṅkhati. Abhisajjanaṃ abhilagganaṃ. Makkaṭaṃ ālimpati bandhati etenāti makkaṭā lepo. ‘‘Tatta kapāle’’ti aggināsantatte ghaṭa kapāle. Telassa vatthamhi añjanaṃ abhilagganaṃ telañjanaṃ. Rajjanaṃ paṭisajjanaṃ rāgo. Telañjana bhūto rāgo telañjana rāgo. Na kilesarāgo. Ratti divaṃ pavattanaṭṭhena taṇhā eva nadīsotasadisattā taṇhā nadī. ‘‘Sattānaṃ’’ti puthujjana sattānaṃ. ‘‘Sukkhakaṭṭhasākhāpalāsatiṇakasaṭānī’’ti sukkha kaṭṭhakasaṭāni, sukkha sākhā kasaṭānītiādinā yojetabbaṃ. Kasaṭa saddena asārabhāvaṃ dīpeti. ‘‘Nadī viyā’’ti pabbateyyā nadī viya.

88. Diṭṭhivacanatthe. ‘‘Dassanaṃ’’ti parikappanā siddhesu micchā sabhāvesu viparīta dassanaṃ. Tenāha ‘‘dhammānaṃ’’tiādiṃ. Tattha ‘‘dhammānaṃ’’ti rūpārūpa dhammānaṃ, aniccatādi dhammānañca. ‘‘Yāthāva sabhāvesū’’ti bhūtasabhāvesu. Bhūtasabhāvo hi yathā dhammaṃ avati rakkhatīti atthena yāthāvoti vuccati. Attānaṃ paṇḍitaṃ maññantīti paṇḍita mānino. Paṭivedhaññāṇaṃ nāma ariya maggaññāṇaṃ. Paramaṃ vajjanti daṭṭhabbā loke mahāsāvajjaṭṭhena taṃ sadisassa aññassa vajjassa abhāvatoti adhippāyo.

89. Mānavacanatthe. ‘‘Maññatī’’ti bhūtasabhāvaṃ atikkamma adhikaṃ katvā ahamasmītiādinā tena tena abhūtākārena maññati. Tenāha ‘‘ahaṃ loke’’tiādiṃ. Tattha ‘‘kaṭṭhakathiṅgaro viyā’’ti sukkhadārukkhandho viya. So pana upatthambhito maññatīti sambandho. ‘‘Attānaṃ accuggataṃ maññatī’’ti puggalaṃ mānena abhinnaṃ katvā vuttaṃ. ‘‘Unnati lakkhaṇo’’ti unnamana sabhāvo.



我来翻译这段巴利文：
84. 于无惭语义中。"不惭"此为词根语。惭即羞耻。词根为"hare"意为羞耻。无惭为不惭为语义。"生起喜好"即如村猪见粪堆般生起心喜心乐。以恶业染污自己心不退缩不厌恶名为无厌恶。由自己成就非善士性心不退缩名为无惭。
85. 于无愧语义中。"不怖"即恶业不现为可怖。"不畏"即由恶业因不惊怖。"怖"即于恶作。"令不退缩"即令勇敢无著。不退缩名为勇性。无畏名为由恶业因心不动摇。偈中。不厌恶性者为不厌恶者。"恶"即从恶业。"猪"即村猪。彼不厌恶粪。无惭不厌恶恶为结合。不怖性者为无畏者。"飞蛾"即蛾。"火"即灯火。如飞蛾对火无畏,无愧对恶无畏为结合。
86. 于掉举语义中。"举"即上举。于所缘不沉没。说义为散乱。"转"即旋转。"如放弃之球"即如放弃之棍球。"如旗幡"即如风动之旗幡。
87. 于贪语义中。"贪"即贪求、希望。执著为黏著。猴子被此粘染束缚为猴胶。"热锅"即为火加热之陶锅。油于布涂抹黏著为油涂。染著、再染为染。如油涂之染为油涂染。非烦恼染。由日夜转起义渴爱如河流故为渴爱河。"诸有情"即诸凡夫有情。"干木枝叶草屑"应结合为:干木屑,干枝屑等。以屑音显示无实性。"如河"即如山河。
88. 于见语义中。"见"即于遍计所成诸虚妄自性颠倒见。故说"诸法"等。其中"诸法"即色非色诸法及无常性等诸法。"如实自性"即真实自性。实则真实自性由如法护持义故称如实。思自为智者为智慢者。通达智名为圣道智。应知为最极过失,意为:由世间最大过失性故无有其他相似过失。
89. 于慢语义中。"慢"即超越真实自性而增上以"我是"等如是如是非实行相而慢。故说"我于世间"等。其中"如木桩"即如干木段。结合为:彼被支持而慢。"思自高举"是以人与慢为一而说。"以高举为相"即以高举为自性。

90. Dosavacanatthe . Caṇḍena kāyavacī manokammena samannāgato caṇḍiko. Caṇḍikassa bhāvo caṇḍikkaṃ. ‘‘Pahatāsīviso viyā’’ti daṇḍena pahato āsīviso viya. ‘‘Visappanaṭṭhenā’’ti sakalakāye vividhena sappanaṭṭhena, pharaṇaṭṭhena. Idañca taṃ samuṭṭhāna rūpānaṃ pharaṇa vasena vuttaṃ. ‘‘Asanipāto viyā’’ti sukkhā sanipatanaṃ viya. ‘‘Dāvaggiviyā’’ti araññaggi viya. ‘‘Sapatto viyā’’ti duṭṭhaverī viya. ‘‘Visasaṃsaṭṭhapūtimuttaṃ viyā’’ti yathā muttaṃ nāma pakatiyā eva duggandhattā paṭikulattā dūre chaṭṭanīyanti ahitameva hoti. Puna pūtibhāve sati, dūratare chaṭṭetabbaṃ. Visasaṃsaṭṭhepana vattabbamevanatthi. Sabbaso ahitarāsi hoti. Evaṃ dosopi taṃ samaṅgīno tasmiṃ khaṇe paresaṃ amanāpiyataṃ āpādeti. Attahita parahita vināsañca kāreti, parammaraṇā apāyañca pāpetīti sabbaso ahitarāsi hoti. Tena vuttaṃ ‘‘visasaṃsaṭṭhapūti muttaṃ viya daṭṭhabbo’’ti.

91. Issāvacanatthe. Duvidhā issāladdhasampatti visayā calabhitabba sampatti visayā ca. Tattha laddha sampatti visayaṃ tāvadasseti ‘‘paresaṃ pakatiyā’’tiādinā. Laddha sampattiggahaṇena atīta sampattipi saṅgahitāti daṭṭhabbā. Issāpakatikāhi keci asuko nāma pubbe evaṃ sampattiko ahosīti vā, ahaṃ pubbe evaṃ sampattiko ahosinti vā sutvā nasahantiyeva. Taṃ vacanaṃ sotuṃpi na icchantīti. Asukotiādinā labhitabbasampatti visayaṃ dasseti.

92. Macchariyavacanatthe. ‘‘Mama evā’’ti mamapakkhe evāti adhippāyo. ‘‘Guṇajātaṃ’’vāti attanivijjamānaṃ sippavijjādi sampatti guṇajātaṃ vā. ‘‘Vatthu vā’’ti dhanadhaññādivatthu vā. ‘‘Avipphārikatāvasenā’’ti aññena taṃ sippavijjādikaṃ vā dhanadhaññādikaṃ vā mayhaṃ dehīti vutte parahitatthāya dātabba yuttakaṃ dassāmīti evaṃ cittesati, parahitappharaṇāvasena taṃ cittaṃ vipphārikaṃ nāma hoti. Dehīti vacanampi sotuṃ anicchanto parahitatthāya avipphārika citto nāma hoti. Evaṃ avipphārikatāvasena carati pavattatīti maccharañca kārassa cha kāraṃ katvā. Tathā pavattaṃ cittaṃ. Puggalo pana maccharīti vuccati. ‘‘Taṃ’’ti laddhasampattiṃ. ‘‘Parehi sādhāraṇaṃ disvā’’tiādinā yojetabbaṃ. Sādhāraṇanti ca dvisantakaṃ vāti santakaṃ vā bhavissamānaṃ, parehi vā paribhuñjiyamānaṃ. ‘‘Nigguhanalakkhaṇaṃ’’ti rakkhāvaraṇaguttīhisaṅgopana sabhāvaṃ. Attanā laddha sampatti nāma issāya avisayo. Labhitabbasampatti pana ubhaya sādhāraṇaṃ. Tasmā tattha ubhinnaṃ viseso vattabboti taṃ dassetuṃ ‘‘ettha cā’’tiādimāha. ‘‘Yassa lābhaṃ na icchatī’’ti attanā labhatu vā māvā, kevalaṃ para sampattiṃ asahanto yassa parassa lābhaṃ na icchati. ‘‘Citta vighāto’’ti citta vihaññanaṃ. ‘‘Attanā laddhuṃ icchatī’’ti paro sampajjatu vā māvā, yattha paralābhesati, attanā na labhissati, tattha attanāva laddhuṃ icchati. Yattha attanā ca labhati, paro ca labhati, tattha vighāto natthīti adhippāyo. ‘‘Alabbhamānakaṃ cintetvā’’ti attanā alabhissamānaṃ sallakkhetvā.



我来翻译这段巴利文：
90. 于瞋语义中。具暴粗身语意业为暴者。暴者之性为暴性。"如被打之毒蛇"即如被杖打之毒蛇。"以遍流义"即以遍全身种种流动义,以遍满义。此依由彼所生诸色遍满方式说。"如雷击"即如干雷落下。"如林火"即如野火。"如敌人"即如恶怨敌。"如混毒之腐尿"即如尿本性即具恶臭性厌恶性应远弃故成为不利。再成腐败时应更远弃。若混毒则更无须说。完全成为不利聚。如是瞋亦令具彼者当时成为他人不喜。且令自利他利坏灭,死后令至恶趣,故完全成为不利聚。故说"应见如混毒之腐尿"。
91. 于嫉语义中。嫉二种:以已得成就为境及以当得成就为境。其中先显已得成就为境以"他人本性"等。应知以已得成就摄取亦摄取过去成就。实则有嫉性者或闻"某人名前如是具成就"或"我前如是具成就"亦不能忍。不欲闻彼语。以"某人"等显示当得成就为境。
92. 于悭语义中。"唯我"意为唯我一边。"功德类"或即自身所有工巧明等成就功德类。"事物或"即财谷等事物。"以不遍满方式"即当他说"请将彼工巧明等或财谷等施与我"时,心中想"为他人利益应施与之物我将施与",如是心以他利遍满方式名为遍满。不欲闻"请施与"之语而为他利不遍满心名。如是以不遍满方式行转起为悭,且以 ka 音作 cha 音。如是转起之心。然人称为悭者。"彼"即已得成就。应结合为"见与他人共"等。共即或双方所有或将成为所有,或为他人所受用。"以隐藏为相"即以守护遮障防护而摄藏为自性。已得成就名非嫉境。然当得成就为双方共。故彼中应说二者差别,为显示故说"此中"等。"不欲彼得"即自己或得或不得,仅不忍他人成就而不欲彼人之得。"心恼"即心损害。"欲自己得"即他人或成就或不成就,于他人将得而自己不得处,欲唯自己得。意为:于自己亦得他人亦得处无恼。"思惟不得"即思惟自己将不得。

93. Kukkuccavacanatthe. ‘‘Kiriyā kataṃ’’ti kata saddassabhāva sādhanamāha. Evaṃ vacanatthaṃ dassetvā abhidheyyatthaṃ dassento ‘‘atthato panā’’tiādimāha. ‘‘Anusocana vasenā’’ti pacchā punappunaṃ cittasantāpavasena. So kukatanti vuccatīti sambandho. ‘‘Kusala dhammesū’’ti puñña kiriyavatthu dhammesu citta pariyādānāya eva saṃvattati. Kukkucca samaṅgī puggalo puññakammaṃ karontopi citta sukhaṃ na labhati. Bahujana majjhe vasitvā nānākiccāni karonto nānā tiracchāna kathaṃ kathento citta sukhaṃ labhati. Tadā tassa puññakamma karaṇatthāya cittaṃ pariyādīyati, parikkhiyyati. Cittavasaṃ gacchanto vicarati. Evaṃ citta pariyādānāya eva saṃvattati. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ’’ti aṭṭhasāliniyaṃ. ‘‘Katā katassa sāvajjānavajjassā’’ti pubbe katassa sāvajjakammassa, akatassa anavajja kammassa. Kammatthesāmivacanaṃ. ‘‘Abhimukhagamanaṃ’’ti ārammaṇa karaṇavasena cittassa abhimukhappavattanaṃ. Etena paṭimukhaṃ saraṇaṃ cintanaṃ paṭisāroti dasseti. ‘‘Akataṃ na karotī’’ti akataṃ kātuṃ na sakkotīti adhippāyo. Evaṃ kataṃ na karotīti etthapi. ‘‘Virūpo’’ti vībhaccho asobhaṇo. ‘‘Kucchito’’ti garahitabbo. Nanu pubbe cittuppādo kucchitoti vutto. Aṭṭhakathāyaṃ pana vippaṭisāro kucchitoti vutto. Ubhayametaṃ na sametīti. No na sameti, aññathānu papattitoti dassetuṃ ‘‘ettha cā’’tiādimāha. ‘‘Yena ca kāraṇenā’’ti katākataṃ paṭicca niratthaka cittappavatti kāraṇena. So cittuppādova kukatapade gahetuṃ yutto, navibhāvaniyaṃ viya katākata duccarita sucaritanti adhippāyo. Nanu vibhāvaniyampi so cittuppādova upacāra nayena gahitoti ce. Yutti vasena ca aṭṭhakathāgamena ca mukhyato siddhe sati, kiṃ upacāra nayena. Tenāha ‘‘vibhāvaniyaṃ panā’’tiādiṃ. Kukatassabhāvo kukkuccaṃ, akārassa ukāraṃ katvāti ayaṃ aṭṭhakathānayo. Idāni saddasatthanayena aparaṃ vacanatthañca adhippāyatthañca dassetuṃ ‘‘api cā’’tiādi āraddhaṃ. Tattha ‘‘dhātupāṭhesū’’ti akkharadhātuppakāsanesu nirutti pāṭhesu. Paṭhantiyeva, no na paṭhanti. Te ca atthā cetaso vippaṭisāro mano vilekhoti evaṃ pāḷiyaṃ vuttehi kukkuccapariyāyehi samentiyeva. Tasmā ayaṃ aparonayo idha avassaṃ vattabbo yevāti dīpeti. Vippaṭi sāripuggalo ca taṃ taṃ puññakammaṃ karontopi vippaṭi sāragginā dayhamāna citto puññakamme cittappasādaṃ nalabhati. Citta sukhaṃ na vindati. Kiṃ iminā kammenāti taṃ pahāya yattha citta sukhaṃ vindati, tattha vicarati. Evaṃ vippaṭisāro puññakammato saṅkocanaṃ nāma hotīti. Kilesasallikhanaṃ nāma santuṭṭhi sallekhappaṭipattiyaṃ ṭhitassa tadaṅgappahānādivasena taṃ taṃ kilesappahānaṃ vuccati. ‘‘Anutthunanākārenā’’ti punappunaṃ vilapanākārena. Saṅkocatīti vatvā tassa ubhayaṃ atthaṃ dassento ‘‘kusalakamma samādāne’’tiādimāha. Namitumpi na deti. Kuto samādātuṃ vā vaḍḍhetuṃ vā dassatīti adhippāyo. ‘‘Tanukaraṇenā’’ti dubbalakaraṇena. Visesanaṭṭhekaraṇa vacanaṃ. ‘‘So’’ti dhammasamūho. Taṃ pana kukkuccaṃ. Keci pana kukkuccaṃ paccuppanna sucarita duccaritā rammaṇampi anāgata sucarita duccaritā rammaṇampi kappenti. Taṃ paṭikkhipanto ‘‘tenā’’tiādimāha . Mahāniddesapāṭhe dvīhākārehi uppajjati kukkuccaṃ cetaso vippaṭisāro manovilekhoti pāṭho.

我来翻译这段巴利文：
93. 于恶作语义中。"作已作"说为kata音的性成就。如是显示语义后为显示所诠义而说"然从义"等。"以追悔方式"即以后再再心热恼方式。结合为:彼称为恶作。"于诸善法"即于诸福业事法唯能导致心竭尽。具恶作者即使行福业亦不得心乐。住于众人中作种种事说种种闲谈得心乐。尔时其心为行福业而竭尽、耗尽。随心力而行。如是唯能导致心竭尽。"于注释"即殊胜义中。"已作未作之有过无过"即前已作之有过业,未作之无过业。业义属格。"向前行"即由作所缘方式心向前转起。由此显示对面忆念思惟为忆念。"未作不作"意为不能作未作。如是于"已作不作"亦然。"丑恶"即可厌不妙。"恶"即应呵责。岂非前说心生为恶?然于注释说追悔为恶。此二不合耶?不,非不合,为显示异门转故说"此中"等。"由彼因"即由已作未作无义心转起因。彼心生适合摄于恶作句,不如显明中已作未作恶行善行为意。若说显明中亦以隐喻方式摄取彼心生耶?由道理及注释传承已成立本义时,何须隐喻方式?故说"然于显明"等。恶作之性为恶作,以a音作u音,此为注释方式。今为依语法学方式显示另一语义及意趣义而开始"又"等。其中"于词根本"即于字根显示诸文法本。实则读诵,非不读诵。彼等义与心追悔意恼等如是经中所说恶作同义词相合。故显示此另一方式于此必须说。又追悔人即使行彼彼福业亦以追悔火烧心而于福业不得心净。不得心乐。想"此业何用"而舍彼,于得心乐处而行。如是追悔名为从福业退缩。烦恼削薄名说住于知足削薄行者由彼分断等方式断彼彼烦恼。"以叹惜行相"即以再再悲叹行相。说"退缩"后为显示彼二义而说"于受持善业"等。不与屈。意为:何况将与受持或增长?。"以变薄"即以变弱。以差别义说作。"彼"即法聚。然彼恶作。某些说恶作亦缘现在善行恶行及未来善行恶行。遮遣彼而说"由彼"等。大义释本文以二行相生恶作心追悔意恼为本文。

 ‘‘Katattā cā’’ti akattabbassa katattā ca. ‘‘Akatattā cā’’ti kattabbassa akatattā ca. Keci pana ayaṃ vippaṭisāro nāma kadāci kassaci kenaci kāraṇena pubbekata sucaritampi akata duccaritampi ārabbha uppajjati. Ummattakasadisañhi puthujjana cittanti vadanti. Taṃ paṭikkhipanto ‘‘etenā’’tiādimāha. So pana kesañci vāde vippaṭisāro nāma domanassaṃ hoti, na kukkuccanti adhippāyo. Soca kho dvidhā bhāvo. Apāyabhayena tajjīyanti tāsīyantīti apāyabhaya tajjitā. ‘‘Na aññesaṃ’’ti sucarita duccaritaṃ ajānantānaṃ amanasikarontānañca na hoti. Kathaṃ viññāyatīti ce. Sucaritaduccarita nāmena anusocanākārassa dassitattāti vuttaṃ ‘‘akataṃ me’’tiādi. Yāthāvamāno nāma seyyassa seyyo hamasmīti sadisassa sadisohamasmīti hīnassa hīnohamasmītiādinā pavatto bhūtamāno. Yañcakukkuccaṃ uppajjatīti sambandho. ‘‘Akatvā’’ti taṃ kalyāṇa kammaṃ akatvā. ‘‘Katvā’’ti taṃ pāpakammaṃ katvā. Idaṃ pana pubbekatā katakāle eva ayāthāvaṃ hoti. Anusocana kālepana yāthāvameva. ‘‘Hattha kukkuccaṃ’’ti ettha saṅkocanattho na labbhati. Kucchita kiriyattho eva labbhati. Hatthalolatāhi hattha kukkuccanti vuccati. Pādalolatā ca pādakukkuccaṃ. Tenāha ‘‘asaṃyata kukkuccaṃ nāmā’’ti. Yaṃ pana kukkuccaṃ. ‘‘Taṃ’’ti taṃ vatthuṃ. Kukkuccaṃ karontīti kukkuccāyantā. Nāmadhātu padañhetaṃ. Kappati nu kho, na nu kho kappatīti evaṃ vinaya saṃsayaṃ uppādentāti attho. ‘‘Kukkuccappakatatāyā’’ti kukkuccena apakatatāya abhibhūtatāya. ‘‘Attano avisaye’’ti āṇācakkaṭhāne. Āṇācakka sāmino buddhassavisayattā attano sāvaka bhūtassa avisayeti attho. Ye pana karontiyeva kukkuccāyantā pīti adhippāyo. ‘‘Āpattiṃ’’ti dukkaṭāpattiṃ.

94-95. Thinamiddhavacanatthesu. ‘‘Cittaṃ mandamandaṃ katvā’’ti cintana kicce atimandaṃ paridubbalaṃ katvā. Cittaṃ gilānaṃ milātaṃ katvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Ajjhottharatī’’ti abhibhavati. Ārammaṇa vijānane vā javanakicce vā parihīnathāmabalaṃ karoti. ‘‘Thiyatī’’ti padaṃ pāḷivasena siddhanti āha ‘‘thinaṃ thiyanā’’tiādiṃ. ‘‘Akammaññabhūte katvā’’ti kāyakammādīsu akammakkhame paridubbale katvā. [Muggarena pothetvā viyāti vuttaṃ hoti ]. ‘‘Te’’ti citta cetasike sampayutta dhamme. ‘‘Olīyāpetvā’’ti avalīne avasīdante katvā. Tenāha ‘‘iriyā pathaṃ pī’’tiādiṃ. Thinaṃ cittaṃ abhibhavati, vijānana kiccassa gelaññattā thinassa. Middhaṃ cetasike abhibhavati, phusanādi kiccassa gelaññattā middhassāti adhippāyo.



我来 译这段巴利文：
"且由已作"即由已作不应作。"且由未作"即由未作应作。某些说此追悔名有时对某人由某因缘对前已作善行及未作恶行亦生起。说凡夫心如狂者。遮遣彼而说"由此"等。意为:然于某些说中追悔名为忧,非恶作。彼实二性。被恶趣怖威吓恐怖为被恶趣怖威吓。"非他人"即不知不作意善行恶行者不生。若问如何知?答:由善行恶行名显示追悔行相故说"我未作"等。如实慢名以"我胜于胜者"、"我等于等者"、"我劣于劣者"等方式转起真实慢。结合为:生起恶作。"不作"即不作彼善业。"作"即作彼恶业。然此于前已作时即非如实。然于追悔时实如实。"手恶作"此中不得退缩义。唯得恶作用义。由手动摇性称为手恶作。足动摇性亦足恶作。故说"名不摄护恶作"。然恶作。"彼"即彼事。作恶作为恶作者。此为名词根语。生起"是否许可,是否不许可"如是律疑为义。"由恶作所作"即由恶作所作、所克服。"于自非境"即于轮王处。由为轮王主佛之境故为生为声闻之非境义。然意为彼等实作恶作者。"罪"即突吉罗罪。
94-95. 于昏沉睡眠语义中。"令心慢慢"即于思惟作用令极慢极弱。说义为令心病萎。"覆"即胜。于所缘了知或速行作用令失力量。"昏"句由经而成,故说"昏、昏性"等。"令成不适业"即于身业等令成不堪任极弱。[如被杵击打为说义]。"彼等"即心心所相应诸法。"令沉没"即令退缩沉没。故说"且威仪"等。昏胜心,由昏为了知作用病故。睡眠胜心所,由睡眠为触等作用病故为意。

96. Vicikicchāvacanatthe. ‘‘Cikicchanaṃ’’ti rogāpanaya natthe kitadhātuvasena siddhaṃ saṅkhata kiriyā padanti āha ‘‘ñāṇappaṭikāroti attho’’ti. ‘‘Paṭikāro’’ti ca rogassa paṭipakkha kammaṃ. ‘‘Etāyā’’ti nissakkavacanaṃ. Vicinanti dhammaṃ vicinantīti vicino. Dhamma vīmaṃsakā. Kicchati kilamati etāyāti kicchā. Vicinaṃ kicchāti vicikicchāti imamatthaṃ dassento ‘‘sabhāvaṃ’’tiādimāha. ‘‘Vicikicchatī’’ti saṅkhatadhātupadaṃ. Tañca kaṅkhāyaṃ vattatīti dassetuṃ ‘‘vicikicchati vā’’tiādi vuttaṃ. Dvidhā eḷayati kampatīti dveḷakaṃ. Tathā pavattaṃ cittaṃ. Dveḷakassa bhāvoti viggaho. ‘‘Buddhādīsu aṭṭhasū’’ti buddhe kaṅkhati, dhamme kaṅkhati, saṅghe kaṅkhati, sikkhāya kaṅkhati, pubbante kaṅkhati, aparante kaṅkhati, pubbantā parante kaṅkhati, idappaccayatā paṭicca samuppannesu dhammesu kaṅkhatīti evaṃ vuttesu aṭṭhasu saddheyya vatthūsu. Tattha ‘‘buddhe kaṅkhatī’’ti itipi so bhagavā arahaṃtiādinā vuttesu buddhaguṇesu asaddahanto buddhe kaṅkhati nāma. Svākkhāto bhagavatā dhammotiādinā vuttesu dhamma guṇesu asaddahanto dhamme kaṅkhati nāma. Suppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅghotiādinā vuttesu saṅghaguṇesu asaddahanto saṅghe kaṅkhati nāma. Tissannaṃ sikkhānaṃ vaṭṭa dukkhato niyyānaṭṭhesu asaddahanto sikkhāya kaṅkhati nāma. Attano atīta bhavassa atthi natthibhāve kaṅkhanto pubbante kaṅkhati nāma. Attano parammaraṇā anāgata bhavassa atthi natthibhāve kaṅkhanto aparante kaṅkhati nāma. Tadubhayassa atthi natthi bhāve kaṅkhanto pubbantā parante kaṅkhati nāma. Imasmiṃ bhave attano khandhānaṃ paṭicca samuppāde ca paṭicca samuppannabhāve ca kaṅkhanto idappaccayatā paṭicca samuppannesu dhammesu kaṅkhati nāma. ‘‘Vimati vasenā’’ti vematikabhāvena. Pavattamānā vicikicchā. Vicikicchā paṭirūpakā nāma sabba dhammesu appaṭihatabuddhīnaṃ sabbaññu buddhānaṃ eva natthīti vuttaṃ ‘‘asabbaññūnaṃ’’tiādi.

Akusalarāsimhianudīpanā niṭṭhitā.

97. Saddhāvacanatthe. ‘‘Sannisinnaṃ’’ti acalitaṃ. ‘‘Suṭṭhū’’ti anassantaṃ acalantañca katvā. ‘‘Dhāretī’’ti evameva hotīti sallakkhaṇavasena dhāreti. Tathā ṭhapetīti. Saddahanti vā saddhā sampannā sattā. Saddhātuṃ arahantīti saddheyyāni. Akālussaṃ vuccati anāvilaṃ cittaṃ. Akālussaṃ eva akālussiyaṃ. Tassa bhāvoti viggaho. ‘‘Okappanā’’ti ahosādhu ahosuṭṭhūti adhimuccanavasena cintanā. ‘‘Micchādhimokkho yevā’’ti diṭṭhisampayutto adhimokkhoyeva. ‘‘Vitte asatī’’ti dhane asati. Dhanañhi vittanti vuccati. Yaṃ yaṃ icchati, taṃ taṃ vindanti etenāti katvā. ‘‘Tesaṃ’’ti manussānaṃ.



我来翻译这段巴利文：
96. 于疑语义中。"治疗"即依除病义kita词根成就有为作用句,故说"义为智对治"。"对治"即病之对治作用。"由此"为离格语。寻求法者为寻求者。法观察者。由此疲劳为疲。寻求之疲为疑,为显示此义而说"自性"等。"疑"为有为词根句。彼行于疑,为显示故说"或疑"等。两边动摇震动为两边。如是转起之心。两边之性为分析。"于佛等八"即疑佛、疑法、疑僧、疑学、疑前际、疑后际、疑前后际、疑此缘性缘生诸法,如是所说八应信事。其中"疑佛"即于"彼世尊是阿罗汉"等所说佛功德不信名为疑佛。于"法为世尊善说"等所说法功德不信名为疑法。于"世尊声闻僧善行道"等所说僧功德不信名为疑僧。于三学轮回苦出离义不信名为疑学。疑自己过去有之有无名为疑前际。疑自己死后未来有之有无名为疑后际。疑二者之有无名为疑前后际。疑此生自己诸蕴之缘生及缘生性名为疑此缘性缘生诸法。"以疑惑方式"即以疑惑性。转起之疑。名似疑者说"非一切智者"等,因唯于一切法无碍智之一切智佛无有。
不善地释毕。
97. 于信语义中。"安住"即不动。"善"即令不失不动。"持"即以"如是实有"思惟方式而持。如是而住。或有信者信。应信为应信事。不混浊说为不浑浊心。不混浊即不混浊性。彼之性为分析。"确信"即以"善哉!妙哉!"胜解方式思惟。"唯邪胜解"即与见相应胜解。"财不存在"即财产不存在。实则财称为财物。由以此得所欲故。"彼等"即诸人。

98. Sativacanatthe. ‘‘Saratī’’ti anussarati. ‘‘Katānī’’ti pubbekatāni. ‘‘Kattabbānī’’ti idāni vā pacchā vā kattabbāni. Kalyāṇa kammaṃ nāmapakatiyā cittassa ratiṭṭhānaṃ na hoti. Pāpa kammameva cittassa ratiṭṭhānaṃ hoti. Tasmā kalyāṇa kamme eva appamajjituṃ visuṃ satināma icchitabbā. Pāpakamme pana visuṃ satiyā kiccaṃ natthi. Sabbepi cittacetasikā dhammā apamatta rūpā honti. Tenāha ‘‘itarāpanā’’tiādiṃ. ‘‘Satiyeva na hotī’’ti visuṃ sati nāmako eko cetasikoyeva na hoti. Katamā pana sā hotīti āha ‘‘katassā’’tiādiṃ. Tattha katassa appamajjanaṃ nāma kesañci anumodanavasena kesañci anusocanavasena appamajjanaṃ. Kattabbassa appamajjanaṃ nāma niccakālampi kātuṃ abhimukhatā. ‘‘Katassā’’ti vā bhummatthe sāmivacanaṃ. Tathā sesesu dvīsu padesu. Sabbesu rājakammesu niyutto sabbakammiko. ‘‘Niyutto’’ti appamatto hutvā byāvaṭakāya citto. Sabbesu ṭhānesu icchitabbāti sabbatthikā. Sā hi chasu dvāresu cittassa ārakkha kiccā hoti indriya saṃvaraṇa dhammattā. Tasmā chasu dvāresu iṭṭhārammaṇe lobhamūlacittassa anuppajjanatthāya sā icchitabbā, aniṭṭhā rammaṇe dosamūla cittassa, majjhattārammaṇe mohamūla cittassāti. Api ca, bojjhaṅga bhāvanā ṭhānesu idaṃ sutta padaṃ vuttaṃ. Tasmā bhāvanā cittassa līnaṭṭhānepi sā icchitabbā līnapakkhato cittassa nīvāraṇatthāyātiādinā yojetabbā.

99-100. Hiriottappavacanatthesu. ‘‘Kāyaduccaritādīhi lajjatī’’ti tānikātuṃ lajjati. Tāni hīnakammāni lāmakakammānīti hīḷetvā tato attānaṃ rakkhituṃ icchati. Tenāha ‘‘jigucchatī’’ti. ‘‘Ukkaṇṭhatī’’ti virujjhati, viyogaṃ icchati. ‘‘Tehi yevā’’ti kāya duccaritādīhiyeva. ‘‘Ubbijjatī’’ti uttasati, bhayato upaṭṭhāti. Gāthāsu. ‘‘Alajjiyesū’’ti alajjitabbesu kalyāṇa kammesu. ‘‘Lajjare’’ti lajjanti. ‘‘Abhaye’’ti abhāyitabbe kalyāṇakamme. Yasmā pana sappurisā attānaṃ pariharantīti sambandho. ‘‘Hiriyā attani gāravaṃ uppādetvā’’ti attano jātiguṇādikaṃ vā sīla guṇādikaṃ vā garuṃ katvā mādisassa eva rūpaṃ pāpakammaṃ ayuttaṃ kātuṃ. Yadi kareyyaṃ, pacchā attānaṃ asuddhaṃ ñatvā dukkhīdummano bhaveyyanti evaṃ hiriyā attani gāravaṃ uppādetvā. ‘‘Ottappena paresu gāravaṃ uppādetvā’’ti parānuvādabhayaṃ bhāyitvāti adhippāyo. Tattha parānuvādabhayaṃ nāma paresaṃ sādhu janānaṃ garahā bhayaṃ. Aññampi apāyabhayaṃ saṃsāra vaṭṭabhayañca ettha saṅgayhatiyeva. Lokaṃpālentīti lokapālā. ‘‘Lokaṃ’’ti sattalokaṃ. ‘‘Pālentī’’ti apāya bhayato rakkhanti.

101. Alobhavacanatthe. Akāro viruddhatthotiāha ‘‘lobhappaṭipakkho’’ti. Lobhassa paṭiviruddhoti attho. Paṭiviruddhatā ca pahāyaka pahātabba bhāvena veditabbāti dassetuṃ ‘‘sohī’’tiādimāha . Tattha so nekkhammadhātuvasena hutvā pavattatīti sambandho. ‘‘Hita saññitesū’’ti idaṃ me atthāya hitāya sukhāyāti evaṃ saññitesu. ‘‘Lagganavasenā’’ti amuñcitukāmatāvasena. Tesveva pavattatīti sambandho. ‘‘Bhavabhoga sampattiyo gūtharāsiṃ viya hīḷetvā’’ti idaṃ bodhisattānaṃ vasena nidassana vacanaṃ. Tattha ‘‘hīḷetvā’’ti garahitvā. Nikkhamanti etenāti nekkhammo. So eva dhātūti nekkhammadhātu.

102. Ayaṃ nayo dosappaṭipakkho, mohappaṭipakkhotiādīsupi netabbo.



我来翻译这段巴利文：
98. 于念语义中。"忆"即忆念。"已作"即前已作。"应作"即今或后应作。善业名非本性为心乐处。唯恶业为心乐处。故于善业中为不放逸应求别念。然于恶业中无别念事。一切心心所法成不放逸性。故说"然其他"等。"唯念非有"即无一名为别念心所。然彼为何有?说"已作"等。其中已作不放逸名由某些随喜方式某些追悔方式不放逸。应作不放逸名常时亦作之趋向性。或"已作"为处格之属格。如是余二句亦然。委任于一切王事为一切事者。"委任"即不放逸而勤勉心。于一切处应求为一切处者。彼实于六门为心守护作用由根律仪法性。故于六门为遮止可意所缘生起贪根心,于不可意所缘生起瞋根心,于中性所缘生起痴根心故应求彼。又于觉支修习处说此经句。故于修习心退缩处亦应求彼,为遮止心从退缩分等而应结合。
99-100. 于惭愧语义中。"对身恶行等惭"即惭作彼等。思彼等为下劣业恶业而轻贱欲护自己离彼。故说"厌恶"。"厌离"即违背、欲离。"唯由彼等"即唯由身恶行等。"惊惧"即畏惧、现起怖畏。于偈中。"无惭于"即于不应惭善业。"惭"即惭耻。"无怖于"即于不应怖善业。结合为:因善士护己。"由惭于自生敬"即尊重自己种姓功德等或戒功德等,如我此类作恶业不适。若作,后知自己不净将成苦忧,如是由惭于自生敬。"由愧于他生敬"意为怖畏他诃责。其中他诃责怖名为诸善人诃责怖。此中亦摄其他恶趣怖及轮回怖。护世间为护世。"世间"即有情世间。"护"即护离恶趣怖。
101. 于无贪语义中。a音为相违义故说"贪对治"。义为与贪相违。应知相违性以能断所断性,为显示故说"彼实"等。其中结合为:彼由出离界而有转起。"思为利"即"此为我利益、福乐"如是所思。"以执著方式"即以不欲舍方式。结合为:转起于彼等。"如厌贱粪堆般厌贱有富成就"此为依菩萨方式譬喻语。其中"厌贱"即呵责。由此出离为出离。彼即为界为出离界。
102. 此方式亦应导于瞋对治、痴对治等。

103. Tatra majjhattatāyaṃ. ‘‘Līnuddhaccānaṃ’’ti cittassa līnatā eko visamapakkho. Uddhaṭatā dutīyo visamapakkho. Līnaṃ cittaṃ kosajje visamapakkhe patati. Uddhaṭaṃ cittaṃ uddhacce visamapakkhe patati. Tadubhayampi akusala pakkhikaṃ hoti. Tathā cittassa ati lūkhatā eko visama pakkho. Atipahaṭṭhatā ekotiādinā sabbaṃ bojjhaṅgavidhānaṃ vitthāretabbaṃ. Tatra majjhattatā pana sampayutta dhamme ubhosu antesu pātetuṃ adatvā sayaṃ majjhimappaṭipadāyaṃ daḷhaṃ tiṭṭhati.

104. Passaddhādīsu. ‘‘Tattha taṃ vīndantī’’ti tesu puñña kammesu taṃ citta sukhaṃ paṭilabhanti.

105. Lahutā dvaye. ‘‘Tattapāsāṇe’’ti santatte pāsāṇapiṭṭhe. ‘‘Tatthā’’ti puññakammesu.

106-110. Mudutā dvayādīsu sabbaṃ suviññeyyaṃ.

111. Viratittaye. ‘‘Kathā, cetanā, virati, vasenā’’ti ‘kathāsammāvācā, cetanā sammāvācā, virati sammāvācā, vasena. Taṃ kathāvācaṃ samuṭṭhāpetīti taṃ samuṭṭhāpikā. Yā pana pāpa viramaṇākārena cittassa pavattīti yojanā. ‘‘Samādiyantassa vā’’ti musāvādā viramāmītiādinā vacībhedaṃ katvā samādiyantassa vā. ‘‘Adhiṭṭhahantassa vā’’ti vacībhedaṃ akatvā citteneva tathā adhiṭṭhahantassa vā. Imehi dvīhi padehi samādāna viratippavattiṃ vadati . ‘‘Avītikkamantassa vā’’ti etena sampatta viratippavattiṃ vadati. ‘‘Etāyā’’ti sammāvācā viratiyā. Sā pana kattunā ca kriyāya ca sahabhāvinī hutvā samādāna kriyaṃ suṭṭhutaraṃ sādheti. Tasmā sā karaṇa sādhanaṃ nāma hoti. Tenāha ‘‘karaṇatthevākaraṇa vacana’’nti. Bahūsujavanavāresu pavattamānesu purima purima javanavārapariyāpannā sammāvācā pacchima pacchima javanavārasamuṭṭhitāya samādāna kriyāya paccayo hoti. Sā pana tāya kriyāya asahabhāvittā karaṇalakkhaṇaṃ na sampajjati. Hetu lakkhaṇe tiṭṭhati. Tenāha ‘‘hetu atthevā karaṇavacana’’nti. Idañca atthato labbhamānattā vuttaṃ. Sammāvācāti padaṃ pana kitasādhana padattākaraṇatthe evasiddhaṃ. Na hi akāraka bhūto hetu attho sādhanaṃ nāma sambhavati. ‘‘Samādāna vacanānī’’ti sammāvācā samuṭṭhitāni samādāna vacanāni. ‘‘Tato’’ti tatoparaṃ. ‘‘Tesaṃ’’ti te saṃvadamānānaṃ. Idañca sabbaṃ sammāvācāti vacane vacībhedavācaṃ padhānaṃ katvā vuttaṃ. Sampattavirati samuccheda viratibhūtāya pana sammāvācāya vacībhedena kiccaṃ natthi. Virati kicca mevapadhānanti dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Pavattamānā’’ti pavattamānattā. Visesana hetu padametaṃ.

112-113. Sammākammantepi sammāājīvepi vattabbaṃ natthi.



我来翻译这段巴利文：
103. 于舍中。"沉掉"即心沉一不平等分。举一为第二不平等分。沉心堕于懈怠不平等分。举心堕于掉举不平等分。二者皆属不善分。如是心过粗涩一不平等分。过欢喜一等,如是应广说一切觉支方法。然彼舍令相应法不堕二边,自住于坚固中道。
104. 于轻安等中。"彼中得彼"即于彼诸福业得彼心乐。
105. 于二轻中。"热石"即热石面。"彼"即诸福业。
106-110. 于二柔等中一切易知。
111. 于三离中。"由语、思、离方式"即由语正语、思正语、离正语方式。令彼语生起为彼等生起。结合为:心以离恶方式转起。"或受持者"即以"我离妄语"等作语表而受持者。"或决意者"即不作语表而仅以心如是决意者。以此二句说受持离转起。以"或不违犯者"说得离转起。"由此"即由正语离。然彼与作者及作业俱有而善成就受持业。故彼名为具作用。故说"具作用语"。于多速行转起中前前速行所摄正语为后后速行所生受持业缘。然彼由与彼业非俱有不成就作用相。住于因相。故说"或因义具作用语"。此依义可得故说。然正语词由具作用词故唯成就作用义。实则非能作者因义名为具作用不生。"受持语"即由正语所生诸受持语。"彼"即彼后。"彼等"即彼等相应者。此一切依正语言以语表语为主而说。然对得离及断离性正语无语表事。唯离事为主,为显示故说"又"等。"转起"即由转起性。此为差别因句。
112-113. 于正业及正命中无须说。

114. ‘‘Sampattaṃ vatthuṃ’’ti pāṇāti pātādikammassa vatthuṃ. Sāpaccuppannārammaṇāyeva. Kasmā, attano paccakkhe sampatta vasenavatthussadharamānattā. ‘‘Samādiyantassa vā uppannā’’ti pāṇāti pātāpaṭiviramādhītiādinā samādiyantassayā samādānakkhaṇe uppannā virati. ‘‘Sā pana paccuppannārammaṇā hotī’’ti ettha kathaṃ paccuppannā rammaṇā hotīti. Pāṇāti pātāpaṭiviramādhīti vadantassa cittaṃ anukkamena pāṇasaddādīnaṃ atthaṃ ārammaṇaṃ katvā pavattati. Tattha ‘‘pāṇo’’ti vohārato satto. Paramatthato jīvitindriyaṃ. So ca satto tañcajīvitindriyaṃ loke sabbakālampi saṃvijjatiyeva. Evarūpaṃ jīvitindriya sāmaññaṃ sandhāya paccuppannārammaṇāti vuttaṃ. Adinnādānā paṭiviramādhītiādīsupi eseva nayo. ‘‘Anāgatā rammaṇāvā’’ti ettha ekadivasaṃ niyametvā samādiyantassa tasmiṃ divase dharamāna sattāpi atthi. Uppajjissamānasattāpi atthi. Tadubhayampi pāṇavacane saṅgahitameva. Pāṇupetaṃ katvā samādiyantassa vattabbameva natthi. Api ca anāgatakālikampi samādānaṃ atthiyeva. Ahaṃ asukadivasato paṭṭhāya yāvajīvampi pāṇātipātā viramādhītiādi. Evaṃ samādāna virati anāgatā rammaṇāpi hotīti. ‘‘Paccayasamucchedavasenā’’ti taṃ taṃ kilesānusaya saṅkhātassa paccayassa samucchedavasena. Sesamettha suviññeyyaṃ.

115-116. Appamaññādvaye. Apicātiādīsu. ‘‘Kalisambhavebhave’’ti dukkhuppattipaccayabhūte saṃsārabhave. ‘‘Pāpekali parājaye’’ti kalisaddo pāpe ca parājaye ca vattatīti attho. Sattehi kaliṃ avanti rakkhanti etāyāti karuṇā. Sattehīti ca rakkhaṇatthayoge icchitasmiṃ atthe apādāna vacanaṃ. Yathā-kāke rakkhanti taṇḍulā-ti. Sattevā kalito avanti rakkhanti etāyāti karuṇā. Kalitoti ca rakkhaṇattha yoge anicchitasmimpi apādānavacanaṃ. Yathā-pāpācittaṃ nivārayeti. Ekasmiṃ satte pavattāpi appamaññā eva nāma honti. Yathā taṃ sabbaññutaññāṇaṃ ekasmiṃ ārammaṇe pavattampi sabbaññutaññāṇameva hotīti.

117. Paññindriye vattabbaṃ natthi.

Sobhaṇarāsimhianudīpanā niṭṭhitā.

118. Etaṃ parimāṇaṃ assāti ettāvaṃ. ‘‘Ettāvatā’’ti ettāvantena-phasso, vedanā, saññā,tiādivacanakkamena. ‘‘Cittuppādesū’’ti ettha-katame dhammā dassanena pahātabbā. Cattāro diṭṭhigatasampayutta cittuppādā-tiādīsu cittacetasika samūho cittuppādoti vuccati. Idha pana cittāni eva cittuppādāti vuccantīti āha ‘‘cittuppādesūti cittesu icceva attho’’ti. ‘‘Sabbadubbalattā’’ti sabbacittehi dubbalatarattā. ‘‘Bhāvanā balenā’’ti vitakka virāgasatti yuttena upacāra bhāvanā balena, vuṭṭhāna gāmini vipassanā bhāvanā balena ca. ‘‘Balanāyakattā’’ti bala dhammānaṃ nāyakattā, jeṭṭhakattā.



我来翻译这段巴利文：
114. "已至事"即杀生等业之事。彼唯缘现在。何故?由自己现见已至事存在故。"受持者生起"即以"离杀生"等受持者于受持刹那生起之离。"彼实缘现在"此中如何缘现在?说"离杀生"者心次第以生命等音之义为所缘而转。其中"生命"由世俗为有情,胜义为命根。彼有情及彼命根于世间常时实有。依如是命根共相故说缘现在。于离不与取等亦此方式。"或缘未来"此中定一日受持者,彼日存在诸有情亦有,当生诸有情亦有。二者皆摄于生命语中。对有生命者作受持者更无须说。又有未来时受持,如"我从某日起乃至命终离杀生"等。如是受持离亦缘未来。"以断缘方式"即以断名为彼彼烦恼随眠之缘方式。此中余易知。
115-116. 于二无量中。于又等。"于苦生有"即于成为苦生缘之轮回有。"恶败"即恶音行于恶及败义。由有情护恶为悲。"由有情"为护义用欲得义离格语。如:稻谷护离乌。或由有情护离恶为悲。"由恶"为护义用不欲得义亦离格语。如:护心离恶。即使转于一有情亦名无量。如彼一切知智即使转于一所缘亦为一切知智。
117. 于慧根中无须说。
净地释毕。
118. 有此量为如是量。"由如是"即由如是量-触、受、想等语次第。"于心生"此中-何法见断?四见相应心生等中,心心所聚名心生。然此中唯诸心名心生,故说"于心生即心义"。"由一切弱故"即由较一切心更弱故。"由修力"即由具寻离力之近行修力,及出起观修力。"由力导者性"即由力法导者性、最胜性。

119. Akusala cetasikesu. ‘‘Pacchimaṃ’’ti sabbesupi dvādasā kusala cittesūti vacanaṃ. ‘‘Purimassā’’ti sabbā kusala sādhāraṇā nāmāti vacanassa. ‘‘Samattana vacanaṃ’’ti-kasmā sabbākusala sādhāraṇā nāmāti. Yasmā sabbesupi. La. Cittesu labbhanti, tasmā sabbā kusala sādhāraṇā nāmā-ti evaṃ sādhana vacanaṃ. Yasmā pana imehi catūhi vinānuppajjanti, tasmā te sabbesu tesu labbhantīti yojanā. Kasmā vinā nuppajjantīti āha ‘‘na hitānī’’tiādiṃ. ‘‘Tehī’’ti pāpehi. Sabba pāpa dhammatoti attho. ‘‘Tathā tathā āmasitvā’’ti diṭṭhi khandhesu nicco dhuvo sassatotiādinā āmasati. Māno ahanti vā seyyo sadisotiādinā vā āmasati. Evaṃ tathā tathā āmasitvā. ‘‘Tesū’’ti diṭṭhimānesu. Niddhāraṇe bhummaṃ. Diṭṭhi parāmasantī pavattatīti yojanā. ‘‘Taṃ gahitākāra’’nti taṃ ahanti gahitaṃ nimittākāraṃ. Sakkāya diṭṭhi eva gati yesaṃ te diṭṭhi gatikā. Avikkhambhita sakkāya diṭṭhikā. ‘‘Ahanti gaṇhantī’’ti mānena gaṇhanti. ‘‘Na hi mānassa viyā’’ti yathā mānassa attasampaggahaṇe byāpāro atthi, na tathā diṭṭhiyā attasampaggahaṇe byāpāro atthīti yojanā. Ettha ca attasampaggahaṇaṃ nāma parehi saddhiṃ attānaṃ seyyādivasena suṭṭhupaggahaṇaṃ. ‘‘Na ca diṭṭhiyā viyā’’ti yathā diṭṭhiyā dhammānaṃ ayāthāvapakkhaparikappane byāpāro atthīti yojanā. Tattha ayāthāvapakkho nāma attā sassato ucchinnotiādi. Macchariyaṃ attasampattīsu lagganalobhasamuṭṭhitattā lobhasampayuttameva siyāti codanaṃ pariharanto ‘‘macchariyaṃ panā’’tiādimāha. Tattha ‘‘tāsaṃ’’ti attasampattīnaṃ. Sesamettha suviññeyyaṃ.



我来 译这段巴利文：
119. 于不善心所中。"后"即于一切十二善心之语。"前"即一切善普遍名之语。"完成语"即何故名一切不善普遍?由于一切等心中得,故名一切善普遍,如是成就语。然由离此四不生,故彼等于一切彼等得,为结合。何故离不生?说"非利"等。"彼等"即诸恶。义为一切恶法性。"如是如是执取"即于见蕴以常、坚固、恒常等执取。慢以我或胜、等等执取。如是如是执取。"彼等"即见慢。处格为分别。结合为:见遍执而转。"彼执取相"即彼以我所执取相。唯身见为趣为见趣者。未镇伏身见者。"以我执取"即以慢执取。"实非如慢"结合为:如慢于执取自我有作用,如是见于执取自我无作用。此中执取自我名以胜等方式与他共善执取自己。"非如见"结合为:如见于法非如实分遍计有作用。其中非如实分名我常、断等。悭于自圆满执著贪所生故应唯贪相应,遮遣难问而说"然悭"等。其中"彼等"即诸自圆满。此中余易知。

120. Sobhaṇacetasikesu. ‘‘Tīsu khandhesu’’ti sīlakkhandha samādhikkhandha paññākkhandhesu ca. ‘‘Sammādiṭṭhi pacchimako’’ti sammādiṭṭhiyā pacchato anubandhakoti attho. Sammādiṭṭhiyā parivā ramattoti vuttaṃ hoti. ‘‘Tasmiṃ asati pī’’ti dutīyajjhānika maggādīsu tasmiṃ sammāsaṅkappe asantepi. ‘‘Sīlasamādhikkhandha dhammesu panā’’ti ‘sammāvācā, sammākammanto, sammāājīvo,ti ime tayo dhammā sīlakkhandha dhammā nāma. Sammā vāyāmo, sammāsati, sammāsamādhī,ti ime tayo dhammā samādhikkhandhā nāma. Imesu sīlakkhandha samādhikkhandhesu. ‘‘Eko ekassa kiccaṃ na sādhetī’’ti tesu sammāvācā sammākammantassa kiccaṃ na sādheti. Sammā ājīvassa kiccaṃ na sādheti. Sammākammanto ca sammāvācāya kiccaṃ na sādhetītiādinā sabbaṃ vattabbaṃ. ‘‘Sīlesu paripūrakāritā vasenā’’ti sīlappaṭipakkha dhammānaṃ samucchindakāritā vasenāti adhippāyo. Musāvāda virati musāvādameva pajahituṃ sakkoti. Na itarāni pisuṇavācādīnīti yojanā. Ettha siyā. Musāvādavirati nāma kusala dhammo hoti. Kusala dhammo ca nāma sabbassa akusala dhammassa paṭipakkho. Ekasmimpi kusala dhamme uppajjamāne tasmiṃ santāne sabbāni akusalāni pajahituṃ sakkontīti vattabbāni. Atha ca pana musāvāda virati musāvādameva pajahituṃ sakkoti, na itarānīti vuttaṃ. Kathamidaṃ daṭṭhabbanti. Vuccate. Pajahituṃ sakkotīti idaṃ pañcasu pahānesu tadaṅgappahāna vacanaṃ. Tadaṅgappahānanti ca tena tena kusalaṅgena tassa tassa akusalaṅgassa pahānaṃ tadaṅgappahānaṃ nāma. Idaṃ vuttaṃ hoti, idha sappuriso pāṇātipātā paṭiviramāmītiādinā visuṃ visuṃ sikkhāpadāni samādiyitvā pāṇāti pātavirati saṅkhātena kusalaṅgena pāṇātipāta saṅkhātaṃ akusalaṅgaṃ pajahati. Adinnādāna virati saṅkhātena kusalaṅgena adinnādāna saṅkhātaṃ akusalaṅgaṃ pajahatītiādinā vitthāretabbaṃ. Ekasmimpi kusala dhamme uppajjamāne tasmiṃ santāne sabbāni akusalāni na uppajjantīti ettha pana anokāsattā eva na uppajjanti, na pahānattā. Na hi tasmiṃ santāne tasmiṃ khaṇe tāni akusalāni eva na uppajjanti. Athakho sabbāni aññāni kusala cittāni ca na uppajjanti. Sabbāni abyākata cittāni ca na uppajjanti. Tāni anokā sattā eva na uppajjanti. Na pahānattā na uppajjanti. Tadaṅgappahānādi vasena pana pahānaṃ sandhāya idha pajahituṃ sakkoti-na sakkotīti vuttaṃ. Ettāvatā tadaṅgappahānaṃ nāma supākaṭaṃ hoti. Musāvāda virati musāvādameva pajahituṃ sakkoti. Na itarānīti idañca suṭṭhu upapannaṃ hotīti. ‘‘Ettha cā’’tiādīsu kāyaṅgacopanatthāya vācaṅgacopanatthāya ca pavattāni kāyavacīco pana bhāgiyāni nāma. Kāmāvacara kusalesveva viratiyo sandissanti. ‘‘Kāmāvacara kusalesu pī’’ti niddhāraṇe bhummavacanaṃ. Kāmabhūmiyaṃ uppannesu eva kāmāvacara kusalesu sandissanti. Tividha kuhanavatthūni ca viramitabbavatthuṭṭhāneṭhitāni. Ettha ca kuhanaṃ nāma vimhāpanaṃ lābhasakkāra silokatthāya manussānaṃ nānāmāyāsāṭheyya kammāni katvā acchariyabbhuta bhāvakaraṇanti vuttaṃ hoti. Taṃ pana tividhaṃ ‘paccayappaṭisevanakuhanañca, sāmantajappana kuhanañca, iriyā pathasaṇṭhā pana kuhanañca.

我来翻译这段巴利文：
120. 于净心所中。"于三蕴"即于戒蕴、定蕴及慧蕴。"正见后随"即义为正见之后随。说为正见之眷属。"即使彼不存在"即于第二禅道等中即使彼正思惟不存在。"然于戒定蕴法"即正语、正业、正命此三法名为戒蕴法。正精进、正念、正定此三法名为定蕴。于此等戒蕴定蕴。"一一不成就作用"即彼等中正语不成就正业作用。不成就正命作用。正业亦不成就正语作用等,应如是说一切。"以圆满戒作用方式"意为以断戒对治法作用方式。结合为:离妄语仅能断妄语,非其他离间语等。此中应知:离妄语名为善法。善法名为一切不善法对治。应说即使一善法生起时于彼相续能断一切不善。然说离妄语仅能断妄语,非其他。此如何见?说。能断此于五断中为彼分断语。彼分断名由彼彼善分断彼彼不善分名彼分断。此说义为:此处善士以"我离杀生"等各别受持学处,由名为离杀生善分断名为杀生不善分。由名为离不与取善分断名为不与取不善分等,应广说。然即使一善法生起时于彼相续一切不善不生,此中由无机会故不生,非由断故。实则于彼相续彼刹那非唯彼等不善不生。实则一切其他善心亦不生。一切无记心亦不生。彼等由无机会故不生。非由断故不生。然依彼分断等方式之断而此处说能断不能断。至此彼分断名极明显。离妄语仅能断妄语,非其他,此亦善成立。"此中"等中为身分动摇及语分动摇而转起名为身语动摇分。离仅见于欲界善中。"于欲界善中"为分别处格语。仅见于生于欲地欲界善中。三种谄诳事住于应离事处。此中谄诳名为令惊讶,为利养恭敬称誉故对人作种种幻伪欺诈业而作希有稀奇性为说义。然彼三种为资具受用谄诳、邻近戏论谄诳、及威仪安住谄诳

 Tattha mahicchoyeva samāno appicchākāraṃ dassetvā ādito āgatā gate catupaccaye paṭikkhipitvā pacchā bahuṃ bahuṃ āgate paccaye paṭiggaṇhāti. Idaṃ paccayappaṭisevana kuhanaṃ nāma. Pāpicchoyeva samāno ayaṃ jhānalābhīti vā abhiññālābhīti vā arahāti vā jano maṃ sambhāvetūti sambhāvanaṃ icchanto attānaṃ uttari manussa dhammānaṃ santike te vā attano santike katvā vañceti. Idaṃ sāmantajappana kuhanaṃ nāma. Pāpicchoyeva samāno ayaṃ santavutti samāhito āraddhavīriyoti jano maṃ sambhāvetūti sambhāvanaṃ icchanto iriyā patha nissitaṃ nānāvañcanaṃ karoti. Idaṃ iriyā patha saṇṭhāpana kuhanaṃ nāma. ‘‘Sikkhāpadassa vatthūnī’’ti surā pāna vikāla bhojana naccagītavādita dassana savanādīni. Surāmerayapānā viramādhīti samādiyantassa surāmerayapāna cetanā viramitabba vatthu nāma. Vikāla bhojanā viramāmīti samādiyantassa vikāle yāvakālika vatthussa paribhuñjana cetanā viramitabba vatthu nāma. Sesesupi eseva nayo. Lokuttara cittesu. ‘Sabbathāpī,ti ca ‘niyatā’ti ca ‘ekato vā’ti ca tīṇi visesanāni. Lokiyesu pana ‘kadācī’ti ca ‘visuṃ visuṃ’ti ca dve dve visesanāni. Tattha lokuttaresu ‘sabbathāpī’ti idaṃ samucchedappahāna dassanaṃ lokiyesupi tabbiparītaṃ tadaṅgappahāna dassanaṃ adhippetanti katvā ‘‘ekeka duccaritappahānavasene vā’’ti vuttaṃ.

121. Appamaññāsu. ‘‘Vibhaṅge’’ti appamaññā vibhaṅge. ‘‘Kāruññappakatikassā’’ti kāruññasabhāvassa. ‘‘Anissukino’’ti issādhammarahitassa. Thāmagatā karuṇā dosa samuṭṭhitaṃ vihiṃsaṃ pajahati. Thāmagatā muditā dosasamuṭṭhitaṃ aratiṃ pajahatīti vuttaṃ ‘‘vihiṃsā aratīnaṃ nissaraṇa bhūtā’’ti. Ettha ca arati nāma suññāgāresu ca bhāvanā kammesu ca nibbidā. Dosa nissaraṇe sati domanassanissaraṇampi siddhameva. Nissaraṇañca nāma paṭipakkha dhamma saṇṭhānena hoti. Tasmā pubbabhāgepi appamaññāsu niccaṃ somanassa saṇṭhānaṃ veditabbanti adhippāyena ‘‘domanassappaṭipakkhañcā’’tiādimāha. ‘‘Aṭṭhakathāyapi saha viruddho’’ti aṭṭhasāliniyaṃ upekkhā sahagata kāmāvacara kusala cittesu karuṇā muditā parikammakālepi hi imesaṃ uppatti mahāaṭṭhakathāyaṃ anuññātā evā-ti vuttaṃ. Tāya aṭṭhakathāyapi saha viruddho. Sesamettha suviññeyyaṃ. ‘‘Paṭikūlā rammaṇesu pana…pe… vattabbameva natthī’’ti paṭikūlā rammaṇāni nāma somanassena dūre honti, tathā dukkhita sattā ca, tasmā tadā rammaṇāni asubha bhāvanā cittāni ca karuṇā bhāvanā cittāni ca ādito upekkhā sahagatā nevāti vattabbameva natthi. ‘‘Sāhivedanupekkhā nāmā’’ti kāmāvacara vedanupekkhā vuttā. Vibhāvanipāṭhe, ‘‘aññavihitassa pī’’ti aññaṃ ārammaṇaṃ manasikarontassapi. Sajjhāyanaṃ sampajjati, sammasanaṃ sampajjatīti pāṭhaseso. Iti tasmā. Ettha siyā ‘‘taṃ paṭikkhittaṃ hotī’’ti kasmā vuttaṃ. Na nu tampi upekkhā sahagata cittesu karuṇā muditānaṃ sambhavaṃ sādheti yevāti. Saccaṃ sādhetiyeva. Tena pana paricaya vasena tesu tāsaṃ sambhavaṃ dīpeti. Idha pana ‘‘ettha cā’’tiādinā ‘‘paṭikūlā rammaṇesū’’tiādinā ca paricayena vinā pakatiyā tāsaṃ upekkhā vedanāya eva saha pavatti bahulatā vuttāti. ‘‘Yogakamma balenā’’ti yuñjana vīriya kamma balena.



我来翻译这段巴利文：
其中虽为大欲者而显示少欲相,最初拒绝所来四资具,后受取多多所来资具。此名资具受用谄诳。虽为恶欲者而欲人认为"此是得禅者"或"得神通者"或"阿罗汉",欲得尊重而以上人法接近彼等或令彼等接近自己而欺诈。此名邻近戏论谄诳。虽为恶欲者而欲人认为"此是寂静行者、等持者、精进者"而欲得尊重,作依威仪道种种欺诈。此名威仪安住谄诳。"学处事"即饮酒、非时食、歌舞音乐观听等。受持"离饮谷酒果酒"者,饮谷酒果酒思为应离事。受持"离非时食"者,非时受用时限食物思为应离事。余亦此理。于出世心中。"一切"及"决定"及"一起"为三差别。然于世间"有时"及"各别"为二二差别。其中于出世显示断断,于世间亦相反显示彼分断意,故说"或以断一一恶行方式"。
121. 于无量中。"于分别"即于无量分别。"悲性者"即悲性质者。"无嫉者"即离嫉法者。至力悲断瞋所生害。至力喜断瞋所生不乐,故说"成为害不乐出离"。此中不乐名于空闲处及修习业厌离。有瞋出离时忧出离亦成就。出离名由对治法安住。故于前分亦应知无量常喜安住,以此意说"忧对治"等。"亦与注释相违"即于无量行释说"于悲喜于前行时亦许生起于舍俱欲界善心"。与彼注释亦相违。此中余易知。"然于违逆所缘...无须说"即违逆所缘名与喜远,如是苦有情亦,故彼等所缘不净修习心及悲修习心于最初决非舍俱,故无须说。"彼实名受舍"即说欲界受舍。于光明释中,"亦作意他"即作意其他所缘。缺读为:成就诵读,成就观察。如是故。此中应知何故说"彼成遮止"。岂非彼亦成立悲喜于舍俱心之可能?实则成立。然由彼以练习方式显示彼等于彼等可能。然此处由"此中"等及"于违逆所缘"等说离练习自性彼等多与舍受俱转。"由瑜伽业力"即由修习精进业力。

122. Ceto yuttānaṃ citta cetasikānaṃ. ‘‘Ettha cā’’tiādīsu. Heṭṭhā ca vutto ‘kadāci sandissanti visuṃ visuṃ, kadāci nānā hutvā jāyantī’ti. Upari ca vakkhati ‘appamaññā viratiyo panettha pañcapi paccekameva yojetabbā’ti. Issādīnañca nānā kadāci yogo upari ‘issāmacchera kukkuccāni panettha paccekameva yojetabbānī’ti vakkhati. Mānathina middhānaṃ pana nānā kadāci yogo idha vattabbo. ‘‘Kadācī’’ti vatvā tadatthaṃ vivarati ‘‘tesaṃ’’tiādinā. ‘‘Tesaṃ’’ti diṭṭhi vippayuttānaṃ. ‘‘Niddābhibhūta vasenā’’ti nidassana vacanametaṃ. Tena kosajjādīnampi gahaṇaṃ veditabbaṃ. ‘‘Akammaññatāyā’’ti akammaññabhāvena. Tehi issāmacchariya kukkuccehi. Tena ca mānena. Kicca virodhe vā ārammaṇa virodhe vā nānābhāvo. Avirodhe sahabhāvo.

123. ‘‘Yogaṭṭhānaparicchindana vasenā’’ti sabbacitta sādhāraṇā tāva sabbesupi ekūnanavuticittuppādesu, vitakko pañcapaññā sacittesūtiādinā yuttaṭṭhāna bhūtānaṃ cittānaṃ gaṇanasaṅkhyāparicchedavasena. ‘‘Yutta dhammarāsi paricchindana vasenā’’ti anuttare chattiṃsa, mahaggate pañcatiṃsātiādinā yutta dhammarāsīnaṃ gaṇana saṅkhyā pariccheda vasena. Sesaṃ suviññeyyaṃ. ‘‘Pāḷiyaṃ’’ti dhammasaṅgaṇi pāḷiyaṃ. ‘‘Tesaṃ nayānaṃ’’ti catukka pañcaka nayānaṃ.

124. ‘‘Kāyavacī visodhana kiccā’’ti kāyadvāravacīdvāra sodhana kiccā.

125. Lokuttara viratīnaṃ lokuttara vipākesupi uppajjanato ‘‘idañca…pe… daṭṭhabba’’nti. Tāsaṃ appamaññānaṃ. Tesu mahāvipākesu. Sattapaññattādīni ārammaṇāni yassāti viggaho. ‘‘Tenā’’ti kusalena. ‘‘Vikappa rahitattā’’ti vividhākāra cintana rahitattā. Appanāpatta kamma visesehi nibbattā appanāpattakamma visesa nibbattā. Paññatti visesāni nāma pathavīkasiṇa nimittādīni. ‘‘Api cā’’tiādīsu. Na paññatti dhammehi atthi. Evañca sati, kāmavipākāni kāmataṇhāya ārammaṇabhūtā paññattiyopi ālambeyyunti. ‘‘Saṅgahanayabhedakārakā’’ti patha majjhānika cittesu chattiṃsa. Dutīyajjhānika cittesu pañcatiṃsātiādinā saṅgahanayabhedassa kārakā.

126. ‘‘Ettha cā’’tiādīsu. ‘‘Pañcasu asaṅkhārikesū’’ti niddhāraṇe bhummavacanaṃ. Tathā pañcasu sasaṅkhārikesūti. Sesamettha suviññeyyaṃ.

128. ‘‘Bhūmi jāti sampayogādibhedenā’’ti phassotāva catubbidho hoti kāmāvacaro, rūpāvacaro, arūpāvacaro cāti. Ayaṃ bhūmibhedo.

Dvādasākusalā phassā, kusalā ekavīsati;

Chattiṃseva vipākā ca, vīsati kriyā matā.

Iti ayaṃ jātibhedo. Somanassa sahagato, diṭṭhigata sampayutto, asaṅkhāriko ca, sasaṅkhāriko cātiādinā sampayogādibhedo vattabbo. ‘‘Cittena samaṃ bheda’’nti attanā vā sampayuttena cittabhedena samaṃ bhedaṃ. Ekūnana vutiyā cittesu vā. Ettha ca vicikicchā cetasikaṃ ekasmiṃ citte yuttanti ekameva hoti. Doso, issā, macchariyaṃ, kukkuccanti ime cattāro dvīsu cittesu yuttāti visuṃ visuṃ dve dve honti. Tathā diṭṭhimānā paccekaṃ cattāro. Thinamiddhaṃ paccekaṃ pañcātiādinā sabbaṃ vattabbanti.

Cetasikasaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.

3. Pakiṇṇakasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
122. 相应心心所。"此中"等中。下说"有时显现各别,有时异生"。上将说"然此中无量离五亦应各别结合"。嫉等有时异相应上将说"然此中嫉悭追悔应各别结合"。然慢惛沉睡眠有时异相应此处应说。说"有时"而以"彼等"等解释其义。"彼等"即离见。"为睡眠征服方式"为譬喻语。由此应知亦摄懈怠等。"以不适业性"即以不适业状态。由彼等嫉悭追悔。及由彼慢。或作用相违或所缘相违为异。不相违为俱。
123. "由瑜伽处限定方式"即一切心普遍于一切八十九心生,寻于五十五心等,如是由计数限定成为相应处之心方式。"由相应法聚限定方式"即无上三十六,广大三十五等,由计数限定相应法聚方式。余易知。"于圣典"即于法集圣典。"彼等方式"即四法五法方式。
124. "身语净化作用"即身门语门净化作用。
125. 由出世间离于出世间果亦生起故"此亦...应见"。彼等无量。于彼等大果中。有情施设等为所缘为词析。"由彼"即由善。"由离分别"即由离种种行相思维。定至业差别所生为定至业差别所生。施设差别名地遍相等。"又"等中。由非施设法有。如是则欲界果亦应缘为欲爱所缘之施设。"成为摄受方式差别作者"即初禅心三十六,第二禅心三十五等,为摄受方式差别作者。
126. "此中"等中。"于五无行"为分别处格语。如是于五有行。此中余易知。
128. "由地、生、相应等差别"即触首先为四种:欲界、色界、无色界。此为地差别。
十二不善触,二十一善触;
三十六唯果,二十思所知。
如是此为生差别。喜俱、见相应、无行及有行等应说相应等差别。"与心同差别"即与自或相应心差别同差别。或于八十九心中。此中疑心所相应于一心故唯一。瞋、嫉、悭、追悔此四相应于二心故各二。如是见慢各四。惛沉睡眠各五等,应说一切。
心所摄受释释毕。
杂摄受释;

129. Pakiṇṇakasaṅgahe . Ubhinnaṃ citta cetasikānaṃ. ‘‘Tepaññāsā’’ti tepaññāsavidhā. ‘‘Bhāvo’’ti vijjamānakiriyā. Yo lakkhaṇa rasādīsu lakkhaṇanti vuccati. Tenāha ‘‘dhammānaṃ’’tiādiṃ. Pavattoti pāṭhasesa padaṃ. Etena ‘vedanā bhedena cittacetasikānaṃ saṅgaho’tiādīsupi vedanā bhedena pavatto cittacetasikānaṃ saṅgahotiādinā sambandhaṃ dasseti. ‘‘Vacanattho dassito’’ti, kathaṃ dassitoti āha ‘‘vedanā bhedena cittacetasikānaṃ saṅgaho’’tiādi. ‘‘Tesaṃ dāni yathārahaṃ’’ti ettha ‘‘tesaṃ’’ti cittacetasikānaṃ, saṅgaho nāmāti sambandho. Etena ayaṃ saṅgaho citta cetasikānaṃ eva saṅgahoti siddhaṃ hoti. Vedanā hetuto. La. Lambaṇavatthuto saṅgaho nāmāti sambandho. Etena upari vedanā saṅgahotiādīsu vedanāto saṅgaho vedanā saṅgaho. La. Vatthuto saṅgaho vatthu saṅgahoti siddhaṃ hoti, vedanātotiādīsu ca vedanā bhedatotiādi atthato siddhaṃ hoti. Evaṃ channaṃ pakiṇṇakasaṅgahānaṃ vacanattho dassito. Tenāha ‘‘vedanā bhedenā’’tiādiṃ. Ādinā dassitoti sambandho. ‘‘Saṅgaho nāma niyyate’’ti vuttattā ‘‘nīto nāma atthī’’ti vuttaṃ. ‘‘Niyyate’’ti ca pavattīyateti attho. Nanu tesaṃ ‘‘saṅgaho nāma niyyate’’ti vuttattā dvīhi citta cetasikehi eva ayaṃ saṅgaho netabboti. Na. Cittena nīte cetasikehi visuṃ netabba kiccassa abhāvatoti dassetuṃ ‘‘citte pana siddhe’’tiādi vuttaṃ.



我来 译这段巴利文：
129. 于杂摄受中。二者心心所。"五十三"即五十三种。"性"即现有作用。于相味等中说为相。故说"诸法"等。缺读词为"转"。由此于"以受差别摄受心心所"等中亦显示结合为以受差别转起心心所摄受等。"显示语义"如何显示?说"以受差别心心所摄受"等。"今彼等随宜"此中"彼等"即心心所,结合为名为摄受。由此成立此摄受唯为心心所摄受。结合为:由受因等乃至所缘依处名为摄受。由此成立上受摄受等中由受摄受为受摄受,乃至由依处摄受为依处摄受,于由受等中亦成立义为由受差别等。如是显示六杂摄受语义。故说"以受差别"等。结合为:以等显示。由说"名为引导摄受"故说"有名为导"。"引导"义为转起。岂非由说彼等"名为引导摄受"故此摄受应由二心心所引导?非。为显示心所于心成就后无别引导作用故说"然于心成就"等。;

130. Vedanā saṅgahe. Vedanā bhedaṃ nissāya imassa saṅgahassa pavattattā ‘‘nissaya dhamma pariggahattha’’nti vuttaṃ. ‘‘Saṃyuttake’’ti vedanā saṃyuttake. ‘‘Ārammaṇaṃ anubhontī’’ti ārammaṇa rasaṃ anubhonti. ‘‘Te’’ti tejanā. ‘‘Taṃ’’ti taṃ ārammaṇaṃ. ‘‘Sātato’’ti sukhākārato. ‘‘Assātato’’ti dukkhā kārato . Tato aññopakāro natthi, tasmā vedanā anubhavana lakkhaṇena tividhā eva hotīti yojanā. ‘‘Dve’’ti dve vedanāyo. Upekkhaṃ sukhe saṅgahetvā sukhadukkhavasena vā dve vedanā vuttāti yojanā. ‘‘Santasmiṃ esā paṇīte sukhe’’ti jhānasampayuttaṃ adukkhama sukhaṃ sandhāya vuttaṃ. Pañca bhedādīsu vitthāro vedanā saṃyutte gahetabbo. Vedayitanti ca vedanāti ca atthato ekaṃ. ‘‘Sabbaṃ taṃ dukkhasmiṃ’’ti sabbaṃ taṃ vedayitaṃ dukkhasmiṃ eva paviṭṭhaṃ hoti. Saṅkhāra dukkhataṃ ānanda mayā sandhāya bhāsitaṃ saṅkhāra vipariṇāmatañca, yaṃ kiñci vedayitaṃ, sabbaṃ taṃ dukkhasmiṃti pāḷi. ‘‘Indriyabhedavasenā’’ti somanassa sahagataṃ, upekkhāsahagataṃ, domanassa sahagataṃ, sukhasahagataṃ, dukkha sahagatanti evaṃ indriya bhedavasena. ‘‘Yesu dhammesū’’ti sampayutta dhammesu. ‘‘Tesaṃ’’ti sampayutta dhammānaṃ. Tattha sukhasampayuttā dhammā kāyika sukha sampayutta cetasika sukha sampayutta vasena duvidhā. Evaṃ issaraṭṭhānabhūtānaṃ sampayutta dhammānaṃ duvidhattā anubhavana bhede tīsu vedanāsu ekaṃ sukha vedanaṃ dvidhā bhinditvā sukhindriyaṃ somanassindriyanti vuttaṃ. Dukkhasampayutta dhammesupi esevanayo. ‘‘Api cā’’ti kiñci vattabbaṃ atthīti attho. ‘‘Tepī’’ti upekkhā sampayuttāpi dhammā. Cakkhādi pasādakāyā nāma cakkhu sota ghāna jivhā pasādakāyā. Tesu nissitā nāma cakkhu viññāṇa cittuppādādayo. ‘‘Sabbhāvā’’ti santabhāvato saṃvijjamāna bhāvato duvidhā hontīti yojanā. ‘‘Eka rasattā’’ti majjhattabhāvena ekarasattā. ‘‘Itarānī’’ti somanassa domanassa upekkhindriyāni. Sesamettha suviññeyyaṃ.



我来翻译这段巴利文：
130. 于受摄受中。由依受差别此摄受转起故说"为摄依法义"。"于相应"即于受相应。"领受所缘"即领受所缘味。"彼等"即彼等人。"彼"即彼所缘。"为乐"即以乐行相。"为不乐"即以苦行相。无异于彼之行相,故结合为:受以领受相唯三种。"二"即二受。结合为:摄舍于乐或依乐苦说二受。"于此寂静胜乐"说为关系禅相应不苦不乐。于五种差别等详细应取于受相应。所受及受义一。"彼一切于苦"即彼一切所受唯入于苦中。圣典:"阿难,我说行苦性及行变异性,凡所受一切彼于苦中"。"以根差别方式"即如是以喜俱、舍俱、忧俱、乐俱、苦俱根差别方式。"于何等法中"即于相应法中。"彼等"即相应法。其中乐相应法以身乐相应及心乐相应方式二种。如是由作主处之相应法二种性故,于领受差别三受中分一乐受为二而说乐根喜根。于苦相应法中亦此理。"又"即有所说义。"彼等亦"即舍相应法亦。眼等净色身名眼耳鼻舌净色身。依彼等名眼识心生等。结合为:"由有"即由寂静性由存在性二种。"一味性"即由中性一味性。"其他"即喜忧舍根。此中余易知。

131. Hetusaṅgahe. ‘‘Suppatiṭṭhitabhāvasādhanaṃ’’ti suṭṭhu patiṭṭhahantīti suppatiṭṭhitā. Suppatiṭṭhita bhāvasādhanaṃ hetu kiccaṃ nāmāti yojanā. ‘‘Imepi dhammā’’ti imepi cha hetu dhammā. ‘‘Tatthā’’ti tesu ārammaṇesu, sādhenti. Tasmā suppatiṭṭhita bhāvasādhanaṃ hetukiccaṃ nāmāti vuttaṃ. ‘‘Apare panā’’ti paṭṭhānaṭṭha kathāyaṃ āgato revatatthera vādo. ‘‘Dhammānaṃ kusalādi bhāvasādhanaṃ’’ti sahajātadhammānaṃ kusalabhāvasādhanaṃ akusalabhāvasādhanaṃ abyākatabhāvasādhanaṃ. ‘‘Evaṃ sante’’tiādi taṃ vādaṃ paṭikkhipantānaṃ paṭikkhepavacanaṃ. ‘‘Yesa’’nti mohamūla citta dvaye moho ca ahetuka cittuppāda rūpa nibbānāni ca. ‘‘Na sampajjeyyā’’ti sahajāta hetuno abhāvā tassa mohassa akusala bhāvo, itare sañca abyākata bhāvo na sampajjeyya. Idaṃ vuttaṃ hoti. Hetu nāma sahajāta dhammānaṃ kusalādibhāvaṃ sādhetīti vuttaṃ. Evaṃ sati, so moho sampayutta dhammānaṃ akusala bhāvaṃ sādheyya. Attano pana akusala bhāvaṃ sādhento sahajāto añño hetu natthi. Tasmā tassa akusalabhāvo na sampajjeyya. Tathā ahetuka cittuppāda rūpa nibbānānañca abyākatabhāvaṃ sādhento koci sahajāto hetu nāma natthīti tesampi abyākata bhāvo na sampajjeyya. Na ca na sampajjati. Tasmā so theravādo na yuttoti. Ettha siyā. Soca moho attano dhammatāya akusalo hoti. Tāni ca ahetuka cittuppādarūpa nibbānāni attano dhammatāya abyākatāni hontīti. Evaṃ sante, yathā te dhammā. Tathā aññepi dhammā attano dhammatāya eva kusalā kusalā byākatā bhavissanti. Na cettha kāraṇaṃ atthi, yenakāraṇena te eva dhammā attano dhammatāya akusalā byākatā honti. Aññe pana dhammā attano dhammatāya kusalā kusalā byākatā na honti, hetūhi eva hontīti. Tasmā tesaṃ sabbesampi kusalādi bhāvatthāya hetūhi payojanaṃ natthi. Tasmā so theravādo na yutto yevāti. Na kevalañca tasmiṃ theravāde ettako doso atthi. Atha kho aññopi doso atthīti dassetuṃ ‘‘yāni cā’’tiādimāha. Tatthāyaṃ adhippāyo. Sace dhammānaṃ kusalādi bhāvo sahajāta hetuppaṭibaddho siyā. Evaṃ sati, hetu paccaye kusala hetuto laddha paccayāni rūpāni kusalāni bhaveyyuṃ. Akusala hetuto laddha paccayāni rūpāni akusalāni bhaveyyuṃ . Na ca bhavanti. Tasmā so vādo ayutto yevāti. Idāni puna taṃ theravādaṃ paggahetuṃ ‘‘yathāpanā’’tiādimāha. ‘‘Dhammesū’’ti catussacca dhammesu. Muyhanakiriyā nāma andhakāra kiriyā. Dhammacchando nāma dānaṃ dātukāmo, sīlaṃ pūretukāmo, bhāvanaṃ bhāvetukāmo iccādinā pavatto chando. ‘‘Akkhantī’’ti akkhamanaṃ, arocanaṃ, amanāpo. Pāpa dhamma pāpā rammaṇa virodho nāma kāmarāgaṭṭhānīyehi sattavidha methuna dhammādīhi pāpa dhammehi ceva pañcakāmaguṇā rammaṇe hi ca cittassa virodho, jeguccho paṭikūlo. Muyhanakiriyā pana ekanta akusala jātikā eva hoti. Ettāvatā mohamūla citta dvaye moho attano dhammatāya akusalo hotīti imamatthaṃ patiṭṭhāpeti. ‘‘Evaṃ sante’’tiādikaṃ tattha dosāropanaṃ vidhamati. Idāni ahetuka cittuppāda rūpa nibbānāni attano dhammatāya abyākatāni hontīti imamatthaṃ patiṭṭhāpetuṃ ‘‘yoca dhammo’’tiādimāha. ‘‘Ettakamevā’’ti aññaṃ dukkara kāraṇaṃ natthīti adhippāyo. ‘‘Ahetuka cittānaṃ’’ti ahetuka cittuppādānaṃ. Attano dhammatāya eva siddho.

我来翻译这段巴利文：
131. 于因摄受中。"善住性成就"即善住为善住。结合为:善住性成就名为因作用。"此等法"即此等六因法。"其中"即于彼等所缘,成就。故说善住性成就名为因作用。"然其他"即现于发趣注释中的离婆多长老说。"诸法善等性成就"即俱生法善性成就、不善性成就、无记性成就。"若如是"等为遮止彼说者遮止语。"彼等"即痴根二心之痴及无因心生色涅槃。"不应成就"即由无俱生因,彼痴不善性,其他无记性不应成就。此说义为:说因名成就俱生法善等性。如是则彼痴应成就相应法不善性。然无其他俱生因成就自不善性。故彼不善性不应成就。如是无任何俱生因名成就无因心生色涅槃无记性,故彼等无记性亦不应成就。然非不成就。故彼长老说不应理。此中应知:彼痴由自性为不善。彼等无因心生色涅槃由自性为无记。如是则如彼等法,如是其他法亦将由自性为善不善无记。此中无因由何因唯彼等法由自性为不善无记。然其他法非由自性为善不善无记,唯由因。故彼等一切为善等性无因之用。故彼长老说实不应理。非唯彼长老说有此过。又有其他过故说"又彼等"等。其中此意:若法善等性依俱生因。如是则由善因得缘之色应为善。由不善因得缘之色应为不善。然非如是。故彼说实不应理。今复欲举彼长老说而说"然如"等。"于诸法"即于四谛法。迷惑作用名黑暗作用。法欲名欲行布施、欲圆满戒、欲修习等转起欲。"不忍"即不容忍、不喜好、不可意。恶法恶所缘违逆名与七淫欲等恶法及五欲功德所缘心之违逆、厌恶、违逆。然迷惑作用唯为不善类。至此建立此义:痴根二心之痴由自性为不善。以"若如是"等破除彼中过失。今为建立无因心生色涅槃由自性为无记此义而说"又彼法"等。"唯此"意为无其他难成因。"无因心"即无因心生。由自性成就。

 Ettāvatā-ahetuka. La. Nibbānāni attano dhammatāya abyākatāni hontī-ti imamatthaṃ patiṭṭhāpeti. ‘‘Evaṃ sante’’tiādi tattha dosāropanaṃ apaneti. Idāni sabbopi moho attano dhammatāya akusala bhāveṭhatvā aññesaṃ icchā nāma atthi, akkhanti nāma atthīti evaṃ vuttānaṃ icchā akkhanti dhammānampi akusala bhāvaṃ sādhetīti dassetuṃ ‘‘tattha moho’’tiādimāha. ‘‘Muyhana nissandāni evā’’ti muyhanakiriyāya nissandapphalāni eva. Na kevalaṃ so lobhādīnaṃ akusalabhāvaṃ sādheti, atha kho alobhādīnampi kusalabhāvaṃ so eva sādhetīti dassetuṃ ‘‘alobhādīnañcā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Avijjānusayena saheva siddho’’ti tāni sattasantāne avijjānusaye appahīne kusalāni honti. Pahīne kiriyāni hontīti adhippāyo. Idāni lobha dosānaṃ alobhādīnañca hetu kiccaṃ dassetuṃ ‘‘tāni pana lobhādīnī’’tiādi vuttaṃ. Rajjana dussanānaṃ nissandāni rajjanādinissandāni. ‘‘Diṭṭhi mānādīnī’’ti diṭṭhi māna issā macchariyādīni. Arajjana adussana amuyhanānaṃ nissandāni arajjanādi nissandāni. ‘‘Saddhādīnī’’ti saddhā sati hiri ottappādīni. ‘‘Hetumukhenapī’’ti ahetuka cittuppāda rūpa nibbānānaṃ abyākatabhāvo attano dhammatāya siddhoti vutto. Sahetuka vipāka kriyānaṃ abyākata bhāvo pana attano dhammatāya siddhotipi sahajāta hetūnaṃ hetu kiccena siddhotipi vattuṃ vaṭṭatīti adhippāyo. Vibhāva nipāṭhe. ‘‘Maggitabbo’’ti gavesitabbo. Atha tesaṃ kusalādi bhāvo sesasampayutta hetuppaṭi baddho siyāti yojanā. ‘‘Appaṭi baddho’’ti hetunā appaṭi baddho. ‘‘Kusalādibhāvo’’ti kusalādibhāvo siyā. ‘‘So’’ti kusalādibhāvo. ‘‘Ahetukānaṃ’’ti ahetuka cittuppāda rūpa nibbānānaṃ. Idāni ‘yāni ca laddhahetu paccayānī’tiādi vacanaṃ paṭikkhipanto ‘‘yathācā’’tiādimāha. ‘‘Rūpārūpa dhammesū’’ti niddhāraṇe bhumma vacanaṃ. ‘‘Arūpa dhammesu evā’’ti niddhāraṇīyaṃ. Na rūpa dhammesu pharanti. Evaṃ sati, kasmā te rūpa dhammā jhānapaccayuppannesu vuttāti āha ‘‘te panā’’tiādiṃ. Sesamettha suviññeyyaṃ. ‘‘Taṃ pana tesaṃ’’ti tesaṃ haṃsādīnaṃ taṃ vaṇṇavisesaṃ. ‘‘Yoniyo’’ti mātāpitu jātiyo. ‘‘Abyākatānaṃ panāti sabbaṃ’’ti abyākatānaṃ pana abyākatabhāvo niranusaya santānappaṭi baddho, kammappaṭi baddho, avipākabhāvappaṭi baddho cāti daṭṭhabbanti idaṃ sabbaṃ. ‘‘Vutta pakkhepatati yevā’’ti tasmiṃ pakkhe antogadhamevāti adhippāyo.



我来 译这段巴利文：
至此建立此义:无因等乃至涅槃由自性为无记。以"若如是"等除去彼中过失。今为显示一切痴住于由自性不善性,成就其他所说欲名有、不忍名有如是欲不忍法亦不善性,故说"其中痴"等。"唯迷惑流出"即唯迷惑作用之流出果。非唯彼成就贪等不善性,又彼亦成就无贪等善性故说"无贪等"等。"与无明随眠俱成就"意为:彼等于有情相续中无明随眠未断为善,已断为唯作。今为显示贪瞋及无贪等因作用故说"然彼等贪等"等。贪著瞋恚流出为贪等流出。"见慢等"即见慢嫉悭等。不贪著不瞋恚不迷惑流出为不贪等流出。"信等"即信念惭愧等。"以因门亦"意为:说无因心生色涅槃无记性由自性成就。然有因异熟唯作无记性亦可说由自性成就及由俱生因因作用成就。于光明释中。"应寻求"即应探求。而结合为:然彼等善等性应依余相应因。"无系属"即无系属因。"善等性"即应为善等性。"彼"即善等性。"无因"即无因心生色涅槃。今遮止"又彼等得因缘"等语而说"又如"等。"于色无色法中"为分别处格语。"唯于无色法"为所分别。不遍于色法。如是则何故说彼等色法于禅缘生中?故说"然彼等"等。此中余易知。"然彼彼等"即彼等天鹅等彼色差别。"生"即父母种性。"然于无记等一切"即应见无记无记性依无随眠相续、依业、依非异熟性此一切。"如说类即"意为包摄于彼类中。

132. Kiccasaṅgahe. Tasmiṃ parikkhīṇeti sambandho. ‘‘Kammassā’’ti kammantarassa. Cutassa sattassa abhinibbattīti sambandho. ‘‘Bhavantarādippaṭi sandhāna vasenā’’ti bhavantarassa ādikoṭiyā paṭisandhāna vasena. Bhavasantānassa pavattīti sambandho. Kathaṃ pavattīti āha ‘‘yāva taṃ kammaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Avicchedappavatti paccayaṅgabhāvenā’’ti avicchedappavattiyā padhāna paccaya saṅkhātena aṅgabhāvena. Etena bhavaṅgapade aṅgasaddassa atthaṃ vadati . Tenāha ‘‘tassahī’’tiādiṃ. ‘‘Tassā’’ti bhavaṅgassa. Āvajjanaṃ āvaṭṭananti eko vacanattho. Taṃ vā āvajjetīti eko. ‘‘Taṃ’’ti citta santānaṃ. Āvaṭṭati vā taṃ etthāti eko. Āvaṭṭati vā taṃ etenāti eko. ‘‘Taṃ’’ti citta santānaṃ. Āvajjeti vāti eko. ‘‘Voṭṭhabbanaṃ’’ti vi-ava-ṭhapanaṃti padacchedo. Vibhāvani vicāraṇāyaṃ. ‘‘Ekāvajjana parikamma cittato’’ti maggena vā abhiññāya vā ekaṃ samānaṃ āvajjanaṃ assāti viggaho. Tassaṃ vīthiyaṃ ‘āvajjanaṃ, parikammaṃ, upacāro, anulomaṃ, gotrabhū,ti ettha parikamma javanacittaṃ idha parikamma cittanti vuttaṃ. ‘‘Tānī’’ti maggā bhiññājavanāni. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ vibhāvani pāṭhe. ‘‘Dīghaṃ addhānaṃ’’ti sakalarattiyaṃ vā sakala divasaṃ vā niddokkamana vasena dīghaṃ kālaṃ. Sesamettha suviññeyyaṃ. ‘‘Paṭisandhiyāṭhānaṃ’’ti paṭisandhikiccassa ṭhānaṃ. Kālohi nāma visuṃ cittassa ārammaṇa bhūto eko paññatti dhammoti etena kālo nāma sabhāvato avijjamānattā kathaṃ kiccānaṃ pavattiṭṭhānaṃ nāma sakkā bhavitunti imaṃ āsaṅkaṃ visodheti. ‘‘Itarathā’’ti tathā aggahetvā aññathā kiccaṭṭhānānaṃ abhede gahite satīti attho. ‘‘Sayaṃ somanassa yuttaṃpī’’ti kadāci sayaṃ somanassa yuttaṃpi. ‘‘Taṃ’’ti somanassa santīraṇaṃ. ‘‘Laddhapaccaya bhāvenā’’ti laddhaanantara paccayabhāvena. ‘‘Āsevana bhāva rahitaṃ pī’’ti āsevana guṇa rahitampi. Tañhi āsevana paccaye paccayopi na hoti, paccayuppannampi na hotīti. ‘‘Parikamma bhāvanā balena ca pavattattā’’ti idaṃ phalasamāpatti vīthiyaṃ phalajavanesu pākaṭaṃ. Sesametthasubodhameva.



我来翻译这段巴利文：
132. 于作用摄受中。结合为:于彼尽灭。"业"即他业。结合为:已死有情之生起。"以连结另一有等首始方式"即以另一有首始连结方式。结合为:有相续转起。如何转起?说"乃至彼业"等。"以无间转起缘分状态"即以称为无间转起主缘之分状态。由此说有分词中分字义。故说"彼"等。"彼"即有分。转向与向转义一。或转向彼为一。"彼"即心相续。或彼于此向转为一。或由此彼向转为一。"彼"即心相续。或转向为一。"确定"词析为:专别安立。于光明思察中。"一转向遍作心"词析为:对道或神通有一同转向。于彼路中'转向、遍作、近行、随顺、种姓',此中说遍作速行心为此处遍作心。"彼等"即道神通速行。"其中"即于彼光明读诵中。"长时"即以入眠方式整夜或整日长时。此中余易知。"结生处"即结生作用处。时名为别成为心所缘一施设法,由此净除时名由无自性实有故如何能为作用转起处此疑虑。"若异此"义为:不如是取而异此取作用处无别时。"虽自喜俱"即有时虽自喜俱。"彼"即喜俱推度。"由得缘性"即由得无间缘性。"虽离习行性"即虽离习行功德。因彼于习行缘非缘亦非缘生。"由遍作修习力转起"此于果定路中果速行明显。此中余极易解。

133. Dvārasaṅgahe. ‘‘Ādāsapaṭṭamayo’’ti ādāsapaṭṭena pakato. ‘‘Dve evā’’ti dve eva dvārāni. ‘‘Dvāra sadisattā’’ti nagara dvāra sadisattā. ‘‘Kammavisesa mahābhūta visesa siddhenā’’ti ettha kammavisesena ca mahābhūta visesena ca siddhoti viggaho. Āvajjanādīni ca vīthi cittāni gaṇhanti. ‘‘Yamhī’’ti yasmiṃ cakkhumhi. Tadeva cakkhu cakkhudvāraṃ nāmāti sambandho. ‘‘Tesaṃ dvinnaṃ’’ti rūpa nimittānañca āvajjanādi vīthicittānañca. ‘‘Visaya visayī bhāvūpagamanassā’’ti ettha rūpa nimittānaṃ visayabhāvassa upagamanaṃ nāma cakkhu maṇḍe āpātāgamanaṃ vuccati. Āvajjanādīnaṃ visayī bhāvassa upagamanaṃ nāma tesaṃ nimittānaṃ ārammaṇa karaṇaṃ vuccati. ‘‘Mukhappathabhūtattā’’ti mukhamaggabhūtattā. Evaṃ dvāra saddassa karaṇa sādhanayuttiṃ dassetvā idāni adhikaraṇa sādhana yuttiṃ dasseti ‘‘athavā’’tiādinā. ‘‘Rūpānaṃ’’ti rūpa nimittānaṃ. ‘‘Cakkhumeva cakkhu dvāra’’nti etena cakkhumeva dvāraṃ cakkhu dvāranti avadhāraṇa samāsaṃ dasseti. ‘‘Kāraṇaṃ vuttamevā’’ti heṭṭhā cittasaṅgahe manodvārāvajjanapade vuttameva. Sabbaṃ ekūna navutividhaṃ cittaṃ manodvārameva nāma hoti. Tathāhi vuttaṃ aṭṭhasāliniyaṃ ayaṃ nāmamano manodvāraṃ nāma na hotīti na vattabboti. ‘‘Upapatti dvāramevā’’ti upapattibhava pariyāpannaṃ kammajadvārameva. ‘‘Idha cā’’ti imasmiṃ saṅgahaganthe ca. Yañca sādhaka vacananti sambandho. ‘‘Tatthā’’ti vibhāvaniyaṃ. ‘‘Tattheva taṃ yuttaṃ’’ti tasmiṃ pāḷippadese eva taṃ sādhaka vacanaṃ yuttaṃ. Itare dve paccayāti sambandho. ‘‘Manañcāti etthā’’ti manañca paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃti vākye manañcātipade. Tattha pana javana manoviññāṇassa uppattiyā catūsu paccayesu manañcāti ettha dvārabhūtaṃ bhavaṅgamano ca āvajjana mano cāti dve paccayā labbhanti. Dhamme cāti pade dhammārammaṇa saṅkhāto eko paccayo labbhati. Ca saddena manoviññāṇa sampayuttakkhandhā gayhanti. Evaṃ cattāro paccayā honti. ‘‘Ettha cā’’ti imasmiṃ aṭṭhakathā vacane. ‘‘Sannihita paccayānaṃ eva tattha adhippetattā’’ti paṭicca saddasāmatthiyena āsanne dharamānapaccayānaṃ eva tasmiṃ pāḷivākye adhippetattā. ‘‘Dvārabhāvārahassā’’ti visaya visayīnaṃ vutta nayena pavatti mukhabhāvārahassa. Etena ārammaṇāni āpātaṃ āgacchantu vā, māvā, vīthi cittāni pavattantuvā, māvā, appamāṇaṃ. Pabhassarappasannabhāvena dvārabhāvā rahatā eva pamāṇanti dīpeti. ‘‘Niṭṭhamettha gantabbaṃ’’ti sanniṭṭhānaṃ ettha gantabbaṃ. Dvāravikāra mūlakāni tādisāni kiccāni yesaṃ tāni taṃ kiccavantāni. ‘‘Kammavasena sijjhantī’’ti sattasantāne pavattantīti adhippāyo. Taṃ kiccavantāni cittāni. Vibhāvani pāṭhe ‘‘manodvāra saṅkhāta bhavaṅgato’’ti manodvāra saṅkhāta bhavaṅga bhāvato ca. ‘‘Ārammaṇantaraggahaṇavasena appavattito’’ti paṭisandhi cittena yathā gahitaṃ kammakammanimittādikaṃ ārammaṇaṃ muñcitvā pavattikāle chasu dvāresu āpātāgatassa ārammaṇantarassa gahaṇa vasena appavattito ca. Heṭṭhāpi pañcadvārā vajjana cakkhu viññāṇa sampaṭicchana santīraṇa voṭṭhabbana kāmāvacarajavana tadā rammaṇa vasenātiādinā kiccasīseneva. La. Vutto. Etthahi āvajjana sampaṭicchanādīni kicca visesānaṃ nāmāni honti. ‘‘Ce’’ti ce vadeyya. ‘‘Nā’’ti na vattabbaṃ.

我来 译这段巴利文：
133. 于门摄受中。"如镜面制"即由镜面所作。"唯二"即唯二门。"由如门"即由如城门。"由业差别大种差别成就"此中词析为:由业差别及大种差别成就。取转向等路心。"于何"即于何眼。结合为:彼眼即名眼门。"彼二"即色相及转向等路心。"趣入境所缘性"此中色相趣入境性名为来至眼轮说。转向等趣入所缘性名为彼等相作所缘说。"由成为口道"即由成为口路。如是显示门字具作者格义,今以"或"等显示处格义。"诸色"即色相。"眼即眼门"由此显示眼即门为眼门限定复合词。"说因如前"即如前心摄受中意门转向词所说。一切八十九心即名为意门。如是于殊胜义注说不应说此名意非意门。"唯生门"即属生有之业生门。"此中"即此摄受书中。结合为:及证成语。"其中"即于光明中。"其中彼应理"即于彼圣典句中彼证成语应理。结合为:其余二缘。"于'及意'此中"即于"缘意及法生意识"句中"及意"语。然于彼速行意识生起四缘中,于"及意"此中得门性有分意及转向意二缘。于"法"语得名为法所缘一缘。以"及"字摄意识相应蕴。如是为四缘。"此中"即于此注释语中。"由唯近住缘于彼为所许故"即由缘字力唯近住缘于彼圣典句为所许故。"堪门性"即堪如说方式境所缘转起口性。由此显示:所缘来至与否,路心转起与否,无量。唯由光明清净堪门性为量。"此应结论"即于此应得结论。门变异为根之如是作用者为彼作用具。"由业成就"意为:于有情相续转起。彼作用具心。于光明读诵中"由名为意门有分"即由名为意门有分性。"由不取余所缘方式不转起"即由舍结生心所取业业相等所缘,于转起时不由取来至六门中余所缘方式不转起。下亦以五门转向眼识领受推度确定欲界速行彼所缘方式等唯以作用为首说。此中转向领受等为作用差别名。"若"即若说。"不"即不应说。

 ‘‘Tathā assutattā’’ti ekūna vīsati dvāra vimuttānīti ca, cha dvārikāni ceva dvāra vimuttānīti ca, mahaggata vipākāni dvāra vimuttāne vāti ca, sutaṃ. Na pana dvārika vimuttānīti sutaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"由不闻如是"即闻说"十九离门"及"六门性及离门"及"广大异熟离门",然非闻说"门性离门"。


134. Ārammaṇa saṅgahe. ‘‘Dubbala purisenā’’ti gelaññābhibhūtattā vā jarābhibhūtattā vā daṇḍena vā rajjukena vā vinā uṭṭhātumpi patiṭṭhātumpi aparāparaṃ gantumpi asakkontena dubbala purisena daṇḍakaṃ vā rajjukaṃ vā ālambiyati. Ālambitvā uṭṭhāti. Patiṭṭhāti. Aparāparaṃ gacchati. Evameva. Amuñca mānehi hutvāti pāṭhaseso. ‘‘Āgantvā’’ti ārammaṇa karaṇa vasena tato tato āgantvā. ‘‘Visuṃ siddhānī’’ti ālambiyatīti etasmiṃ atthe sati, ālambaṇanti sijjhati. Ārammaṇanti na sijjhati. Tāni ettha āgantvā ramantīti etasmiṃ atthe sati, ārammaṇanti sijjhati. Ālambaṇanti na sijjhati. Evañca sati ekaṃ padaṃ dvīhivākyehi dassanaṃ na sundaranti. ‘‘Aññāni ārammaṇānī’’ti rūpārammaṇato aññāni saddārammaṇādīni. ‘‘Āgacchatī’’ti āvibhāvaṃ gacchati, uppādappavatti vasena paccakkhabhāvaṃ pāpuṇāti. ‘‘Āgacchitthā’’ti āvibhāvaṃ gacchittha, uppādappavatti vasena paccakkhabhāvaṃ pāpuṇittha. ‘‘Anāgataṃ’’ti ettha na kāro avatthā vasena paṭisedho. Yo dhammo paccaya sāmaggiyaṃ sati āgamana jātiko uppajjana sīlo. So eva idāni āgacchati, idāni āgacchittha, idāni āgamana jātiyaṃ ṭhito, nāgacchati nāgacchitthāti iminā atthena so anāgato nāma. Nibbāna paññattiyo pana āgamana jātikā na honti. Tasmā āgamanappasaṅgābhāvato anāgatāti na vuccantīti. Tenāha ‘‘uppāda jātikā’’tiādiṃ. ‘‘Taṃ vicāretabbaṃ’’ti vatvā vicāraṇākāraṃ dasseti ‘‘sabbepihī’’tiādinā. Te yadā vattabba pakkhe tiṭṭhantīti sambandho. Uppāda jātikānaññeva saṅkhata dhammānaṃ. Tāsaṃ nibbāna paññattīnaṃ. ‘‘Na tathā imesaṃ’’ti imesaṃ dvāra vimuttānaṃ ārammaṇaṃ pana tathā na hotīti yojanā. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ bhava visese. Vibhāvanipāṭhe ‘‘āvajjanassaviyā’’ti āvajjanassa ārammaṇaṃ viya. Aggahitameva hutvā. ‘‘Ekavajjana vīthiyaṃ aggahita bhāvo idha na pamāṇa’’nti cha dvāraggahitanti idha appamāṇaṃ. Bhavantare gahitassa adhippetattā. ‘‘Kālavimutta sāmaññaṃ’’vāti yaṃ kiñcikāla vimuttaṃ vā na hotīti adhippāyo. Āgamasiddhi vohāro nāma ‘‘kammanti vā, kammanimittanti vā, gati nimittanti vā, pasiddho vohāro vuccati. Ajāta satturājā saṅkiccajātakepi pitaraṃ māreti. Tasmā ‘‘dvīsubhavesū’’ti vuttaṃ. ‘‘Cha hi dvārehī’’ti karaṇa bhūtehi chahi cakkhādi dvārehi. ‘‘Maraṇāsanna javanehī’’ti kattu bhūtehi maraṇāsanne pavattehi cha dvārika javanehi. ‘‘Anekaṃ sabhāvaṃ’’ti anekanta bhāvaṃ. Yañhi ārammaṇanti sambandho. ‘‘Kenaci dvārena aggahitameva hotī’’ti ettha asaññī bhavato cutānaṃ sattānaṃ kāmapaṭisandhiyā kammādi ārammaṇaṃ bhavantare kenaci dvārena aggahitanti yuttaṃ. Kasmā, tasmiṃ bhave kassacidvārasseva abhāvato. Arūpabhavato cutānaṃ pana kāmapaṭisandhiyā gati nimitta sammataṃ ārammaṇaṃ kathaṃ bhavantare kenaci dvārena aggahitaṃ bhaveyya, manodvāraggahitameva bhaveyyāti imaṃ codanaṃ visodhetuṃ ‘‘ettha ca yasmā paṭṭhāne’’tiādi vuttaṃ. Tato cutānaṃ sattānaṃ yā kāmapaṭisandhi, tassākāmapaṭi sandhiyā. Paccuppannaṃ gatinimittaṃ ārammaṇaṃ etissāti viggaho. Kāmapaṭisandhi. Paresaṃ payoga balenāpi kammādīnaṃ upaṭṭhānaṃ nāma hotītiādinā yojetabbaṃ.

我来翻译这段巴利文：
134. 于所缘摄受中。"以弱人"即为病所制或为老所制,不能无杖或绳而起立或站立或往来之弱人倚杖或绳。倚已起立。站立。往来。如是。应补足"为不舍"语。"来"即由作所缘方式从彼彼来。"别成"即若具"倚"此义则成"倚",不成"所缘"。若具"彼等于此来乐"此义则成"所缘",不成"倚"。如是则以二句显示一词不妥。"其他所缘"即色所缘外其他声所缘等。"来"即趣明显,由生起转起方式达现前性。"已来"即已趣明显,由生起转起方式已达现前性。"未来"此中非字依状态否定。若有缘和合则有来性应生性之法,彼即今来、今已来、今住于来性、不来、不已来,由此义彼名未来。然涅槃施设非有来性。故由无来关系不说为未来。故说"有生性"等。说"彼应思察"而以"一切"等显思察相。结合为:彼等时住于应说类。唯有生性诸有为法。彼等涅槃施设。结合为:"非如是此等"即此等离门所缘然非如是。"其中"即于彼有差别。于光明读诵中"如转向"即如转向所缘。唯为未取。"一转向路中未取性此非量"即此以六门所取为量,由意许他有中所取故。"或离时共性"意为:或非任何离时。来成就言说名为"业"或"业相"或"趣相"说为成就言说。阿阇世王于sankicca本生亦杀父。故说"于二有"。"由六门"即由作具六眼等门。"由临死速行"即由作者临死转起六门速行。"非一自性"即非一向性。结合为:若所缘。"唯为任何门未取"此中无想有死亡者欲界结生业等所缘于他有为任何门未取应理。何故?由彼有无任何门故。然色无色有死亡者欲界结生趣相认许所缘如何于他有为任何门未取?应为意门所取。为净除此诘问说"此中由于发趣"等。词析为:彼等有情死亡者欲界结生,于彼欲界结生有现在趣相所缘者为欲界结生。应结合:由他人加行力亦有业等现起等。

 ‘‘Suṭṭhu āsevitānaṃ’’ti cirakālaṃ saṅgha vatta cetiyavatta karaṇādivasena taṃ taṃ bhāvanā kammavasena ca suṭṭhu āsevitānaṃ kammakammanimittānaṃ. ‘‘Hoti yevā’’ti kammādīnaṃ upaṭṭhānaṃ nāma hotiyeva. ‘‘Āgantvā’’ti imaṃ manussa lokaṃ āgantvā gaṇhantiyeva. Tadāpi nirayapālehi dassitaṃ taṃ taṃ gati nimittaṃ ārammaṇaṃ katvā cavanti. ‘‘Taṃ’’ti revatiṃ nāma itthiṃ. Nanu nirayapālā nāma tāvatiṃsā bhavanaṃ gantuṃ na sakkuṇeyyunti. No nasakkuṇeyyuṃ. Kasmā, mahiddhika yakkha jātikattāti dassetuṃ ‘‘tehī’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Vessavaṇa dūtā’’ti vessavaṇamahārājassa dūtā. ‘‘Upacārajjhāneṭhatvā’’ti appanājhānaṃ apattatāya upacārabhāvanābhūte kāmāvacarajjhāneṭhatvā. ‘‘Tāneva nimittānī’’ti pathavīkasiṇa nimittādīni paṭibhāga nimittāni. ‘‘Kāmapaṭisandhiyā ārammaṇaṃ’’ti tehi nimittārammaṇehi aññaṃ upacāra bhāvanā kammaṃ vā yaṃ kiñci anurūpaṃ gati nimittaṃ vā. ‘‘Tāneva nimittāni gahetvā’’ti vacanena tāni nimittāni maraṇāsanna javanehi gahitānīti dasseti. Tāni ca paññatti dhammattā kāmapaṭisandhiyā ārammaṇaṃ na hontīti. ‘‘Paccuppannagati nimitte siddhe siddhamevā’’ti tasmiṃ bhave gatassa tattha yāvajīvampi anu bhavitabbaṃ ārammaṇaṃ nāma tasmiṃ khaṇe dharamānaṃ paccuppannampi atthi. Tato vaḍḍhamānaṃ anāgatampi atthi. Tattha paccuppanne upaṭṭhahante paṭisandhiyā ārammaṇaṃ sampajjati. Anāgataṃ pana anupaṭṭhahantampi paccuppanne antogadhasadisaṃ hotīti adhippāyo. Vibhāvani pāṭhena ca paccuppanna gatinimittaṃ viya āpātamāgataṃ, kasmā, paccuppanna gati nimitteneva kicca siddhito-ti adhippāyo. Sesamettha subodhaṃ. ‘‘Tānihī’’tiādīsu. Keci vadanti. Anejosanti mārabbha. Yaṃ kālamakarīmunīti vuttattā sabbaññu buddhādīnaṃ parinibbāna cuti cittaṃ santi lakkhaṇaṃ nibbānaṃ ārammaṇaṃ karotīti. Taṃ sabbathāpi kāmāvacarā lambaṇā nevāti iminā apanetabbanti dassetuṃ ‘‘tā nihi sabbaññu buddhānaṃ uppannāni pī’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Lokuttara dhammā’’tiādīsu. ‘‘Tānī’’ti dvādasā kusala cittāni aṭṭhañāṇa vippayutta kusala kriya javanāni ca. Ajjhāna lābhino puthujjanā mahaggatajjhānānipi ālambituṃ na sakkontīti vuttaṃ ‘‘paññattiyā saha kāmāvacarā rammaṇānī’’ti. ‘‘Tāne vā’’ti ñāṇa sampayutta kāma kusalāni eva. Jhānalābhīnaṃ tāneva ñāṇa sampayuttakāma kusalāni. Heṭṭhima phalaṭṭhānaṃ tāneva attanā adhigata maggaphala nibbānā rammaṇāni. ‘‘Jhānāni patthentī’’ti āyatiṃ jhānalābhino bhaveyyāmāti patthanaṃ karonti. ‘‘Tesaṃ pī’’ti tesaṃ puthujjanānampi. ‘‘Te’’ti te lokuttara dhammā. ‘‘Anubhontī’’ti sampāpuṇanti. ‘‘Navanipāte’’ti aṅguttara nikāye navanipāte. Sesaṃ sabbaṃ suviññeyyameva.



我来 译这段巴利文：
"善习行者"即长时由行僧团事、塔寺事等方式及由彼彼修习业方式善习行之业业相。"实有"即业等现起实有。"来"即来此人世即取。尔时亦以地狱卒所示彼彼趣相为所缘而死。"彼"即名为离婆底之女。然地狱卒岂不能往忉利天宫?非不能。何故?为显示由大神力夜叉类故说"彼等"等。"毗沙门使者"即毗沙门大王使者。"住近行禅"即由未达安止禅故住于近行修习性欲界禅。"彼等相"即地遍相等似相。"欲界结生所缘"即彼等相所缘外其他近行修习业或任何适合趣相。由"取彼等相"语显示彼等相为临死速行所取。彼等由施设法故非欲界结生所缘。"现在趣相成即成"意为:彼有中所去者于彼乃至尽寿所应经验所缘名为彼刹那住现在亦有。从彼增长未来亦有。其中现在现起则成结生所缘。然未来虽不现起亦如摄入现在。光明读诵意为:如现在趣相来至,何故?由唯以现在趣相成就作用故。此中余易解。于"彼等"等中。有说。关于无动圣者。由说"彼时牟尼命终"故一切智佛等般涅槃死心以寂相涅槃为所缘。为显示彼应以"彼等实唯欲界所缘"此除故说"彼等于一切智佛生起"等。于"出世间法"等中。"彼等"即十二善心及八离智善唯作速行。非得禅凡夫不能缘广大禅故说"与施设俱欲界所缘"。"唯彼等"即唯具智欲界善。得禅者唯彼等具智欲界善。下位果者唯彼等自证得道果涅槃所缘。"希求诸禅"即作未来成为得禅者愿。"彼等亦"即彼等凡夫亦。"彼等"即彼等出世间法。"经验"即证得。"九品"即增支部九品。余一切极易解。

135. Vatthusaṅgahe. ‘‘Vatthū’’ti nissaya viseso vuccati. Tāni nissaya vatthūni yesaṃ tāni tabbatthukāni. ‘‘Tesañca saddo na yujjatī’’ti tesaṃ vāde ca saddo na yujjati. Na hi alutta ca kāraṃ dvanda padaṃ nāma atthīti. ‘‘Pubbapadesu ānetabbo’’ti cakkhu vatthu ca sotavatthu cātiādinā ānetabbo. Samāsa padaṃ na yujjati. Na hi samāsa padato eka desaṃ aññattha ānetuṃ yujjatīti. Avibhattika niddeso nāma cakkhuṃ, sotaṃ, ghānaṃ, jivhā, kāyo, hadayaṃ, vatthu cāti vattabbe pubbapadesu avibhattika niddeso. Evañcasati vatthu saddo ca saddo ca pubbapadesu ānetuṃ labbhantīti. Kāmataṇhāya adhīnena āyattena kāmāvacara kammena nibbattā kāmataṇhādhīna kamma nibbattā. ‘‘Rūpādīnaṃ paribhogo’’ti rūpādīnaṃ pañcakāmaguṇānaṃ paribhogo. ‘‘Parittakammaṃ pī’’ti sabbaṃ kāmāvacara kammampi. ‘‘Pūrayamānaṃ’’ti paripūrentaṃ. Cakkhu dassanānuttariyaṃ nāma. Sotaṃ savanānuttariyaṃ nāma. Sabbesaṃ dassana kiccānaṃ majjhe buddha dassanā divasena anuttaraṃ dassanaṃ janetīti dassanānuttariyaṃ. Evaṃ savanānuttariyepi catusacca dhammassavanā divasenāti vattabbaṃ. ‘‘Ajjhatta bahiddha santā nesu pī’’ti ajjhatta santānepi bahiddha santānepi. ‘‘Suddhe’’ti kenaci ālokena ca andhakārena ca virahite. Āloko hi eko rūpa viseso. Tathā andhakāro ca. Te ca tattha natthi. ‘‘Imasmiṃ saṅgahe’’ti vatthu saṅgahe. Visiṭṭhaṃ jānanaṃ vijānanaṃ. Tañca vijānanaṃ tīsu manodhātūsu natthīti vuttaṃ ‘‘vijānana kiccābhāvato’’ti. Āvajjana kiccaṃ kimetanti, manasikāra mattaṃ hoti. Sampaṭicchana kiccañca pañcaviññāṇehi yathā gahitāneva pañcārammaṇāni sampaṭicchana mattaṃ hoti. Tenāha ‘‘visesajānana kiccāni na hontī’’ti. Dassanaṃ, savanaṃ, ghāyanaṃ, sāyanaṃ, phusana, nti imāni kiccāni thokaṃ visesa jānana kiccāni hontīti vuttaṃ ‘‘paccakkhato dassanā divasenā’’tiādiṃ. Thokaṃ visesa jānana kiccāni honti. Tasmā tāni pañcaviññāṇānīti vuttāni. Avasesā pana santīraṇādayo manoviññāṇadhātuyo nāmāti sambandho. Nanu mananaṭṭhena mano ca taṃ vijānanaṭṭhena viññāṇañcāti vuttepi pañcaviññāṇehi viseso natthīti āha ‘‘atissaya visesa jānana dhātuyoti attho’’ti. Evaṃ santepi so attho saddayuttiyā siddho na hoti. Yadicchā vasena vutto hotīti āha ‘‘pariyāya padānaṃ’’tiādi. Etena so attho saddayuttiyā eva siddho. Na yadicchāvasena vuttoti dasseti. ‘‘Visesana samāse’’ti mano ca taṃ viññāṇañcāti manoviññāṇanti evarūpe kammadhāraya samāse. ‘‘Padaṭṭhānaṃ’’ti ettha padanti ca ṭhānanti ca kāraṇattha vacanāni, tasmā pariyāya saddā nāma. Padañca taṃ ṭhānañcāti vutte atissaya kāraṇanti attho viññāyati. Tathā dukkha dukkhaṃ, rūpa rūpaṃ, rāja rājā, devadevotiādīni. ‘‘Katthaci dissati yujjati cā’’ti na hi katthaci dissati ca. Sacepi katthaci disseyya, na hi yujjati cāti attho. ‘‘Manaso viññāṇaṃ’’ti ettha paṭisandhi cittato paṭṭhāya yāvacuti cittā antare sabbaṃ citta santānaṃ satta viññāṇa dhātūnaṃ vasena vibhāgaṃ katvā attho vattabbo. Pañcadvārā vajjanañca sampaṭicchana dvayañca manodhātu mattattā mano nāma. Pañcaviññāṇāni viññāṇa mattāni nāma. Avasesāni sabbāni viññāṇāni manassa viññāṇanti atthena manoviññāṇāni nāma.

我来翻译这段巴利文：
135. 于依处摄受中。"依处"即说依止差别。彼等有彼等依止依处为具彼依处。"彼等中'及'字不合"即彼等论中'及'字不合。因无存留具格复合词故。"应于前词带入"即应如眼依处及耳依处等带入。复合词不合。因不应从复合词取一部分带入他处故。无格表示名为应说眼、耳、鼻、舌、身、心、依处时于前词无格表示。如是则得带入依处字及'及'字于前词。为欲贪所制属欲界业所生为欲贪所制业所生。"色等受用"即五欲功德色等受用。"小业亦"即一切欲界业亦。"充满"即遍满。名为眼无上见。名为耳无上闻。一切见作用中由佛见等方式生无上见为无上见。如是于无上闻亦应说由四谛法闻等方式。"于内外相续亦"即于内相续及外相续亦。"清净"即离任何光明及黑暗。因光明为一色差别。如是黑暗亦。彼等于彼无。"此摄受"即依处摄受。殊胜了知为识知。彼识知于三意界无故说"由无识知作用"。转向作用为何?仅作意。领受作用亦仅领受五识如所取五所缘。故说"非殊胜了知作用"。见、闻、嗅、尝、触此等作用为少分殊胜了知作用故说"由现前见等方式"等。为少分殊胜了知作用。故说彼等为五识。结合为:余推度等名为意识界。然由思义为意及彼由识知义为识说亦与五识无差别故说"义为极殊胜了知界"。如是亦彼义不由语理成就,由随意说故说"类同词"等。由此显示彼义由语理成就,非由随意说。"于限定复合词"即于意及彼识为意识如是持业释。"近因"此中行及处为表因义语,故为类同语。说行及彼处时了知义为极殊胜因。如是苦苦、色色、王王、天天等。"于某处见且合"义为:实不于某处见。若亦于某处见,实不合。"意之识"此中应从结生心乃至死心间以七识界分别一切心相续说义。五门转向及二领受由唯意界性名为意。五识名为唯识。余一切识由意之识义名为意识。

 Tattha ‘‘manassa viññāṇaṃ’’ti anantara paccaya bhūtassa vā manassa paccayuppanna bhūtaṃ viññāṇaṃ. Ettha sampaṭicchana dvayaṃ paccayamano nāma. Santīraṇato paṭṭhāya yāva dvārantare pañcadvārā vajjanaṃ nāgacchati, tāva antare sabbaṃ manoviññāṇa santānaṃ paccayuppanna viññāṇaṃ nāma. Puna ‘‘manassa viññāṇa’’nti paccayuppanna bhūtassa manassa paccaya bhūtaṃ viññāṇaṃ. Ettha pañcadvārā vajjanaṃ paccayuppanna mano nāma. Tato pure sabbaṃ manoviññāṇa santānaṃ paccaya mano nāma. Sesaṃ suviññeyyaṃ. Avasesāpanātiādīsu. ‘‘Manoviññāṇadhātu bhāvaṃ sambhāvetī’’ti avasesā pana dhammā manoviññāṇadhātu ca nāma honti, hadaya vatthuñca nissāyayeva vattantīti evaṃ tesaṃ dhammānaṃ manoviññāṇadhātu bhāvañca sambhāveti, vaṇṇeti. Suṭṭhu pakāsetīti attho. Ettha panātiādīsu. ‘‘Pāḷiyaṃ’’ti indriya saṃyutta pāḷiyaṃ. Dutīyajjhāne eva aparisesa nirodha vacanaṃ viruddhaṃ siyā. Kathaṃ, sace paṭigho anīvaraṇā vattho nāma natthi. Pathamajjhānato pubbe eva so niruddho siyā. Atha dutīyajjhānupacārepi so uppajjeyya, pathamajjhānampi parihīnaṃ siyā. Tasmiṃ parihīne sati, dutīyajjhānampi nuppajjeyya. Evaṃ viruddhaṃ siyā. ‘‘Purima kāraṇamevā’’ti anīvaraṇā vatthassa paṭighassa abhāvatoti kāraṇaṃ eva. Paratoghoso nāma sāvakānaṃ sammādiṭṭhippaṭilābhāya padhāna paccayo hoti. So ca arūpabhave natthi. Dhammābhisamayo nāma catusacca dhammappaṭivedho, buddhā ca pacceka sambuddhā ca sayambhuno parato ghosena vinā dhammaṃ paṭivijjhanti. Te ca tattha nuppajjanti. ‘‘Rūpavirāga bhāvanāyā’’ti rūpavirāga bhāvanā balena. Tesaṃ rūpāvacara cittānaṃ. ‘‘Samatikkantattā’’ti tesu nikantippahānavasena suṭṭhu atikkantattā. Sesaṃ sabbaṃ suviññeyyaṃ.

Pakiṇṇakasaṅgahadīpaniyāanudīpanāniṭṭhitā.

4. Vīthisaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
其中"意之识"即无间缘性意或缘生性识。此中二领受名为缘意。从推度始乃至未至门间五门转向止,其间一切意识相续名为缘生识。复"意之识"即缘生性意之缘性识。此中五门转向名为缘生意。此前一切意识相续名为缘意。余易解。于"余等"等中。"证成意识界性"即余法名为意识界,唯依心所依处转起,如是证成、赞叹、善明示彼等法意识界性义。于"此中"等中。"于圣典"即于根相应圣典。于第二禅中说无余灭相违。如何?若无无障碍依处,则应于第一禅前已灭。若于第二禅近行亦生,则第一禅亦应退失。于彼退失时,第二禅亦不生。如是应相违。"唯前因"即无障碍依处之瞋恚无性因。他音名为声闻得正见主缘。彼于无色界无。法现观名为四谛法通达,诸佛及辟支佛为自觉者无他音而通达法。彼等于彼不生。"由离色修"即由离色修力。彼等色界心。"由超越"即由断彼等欲故善超越。余一切易解。
杂事摄受明灯随明竟。
4.路摄受随明

136. Vīthisaṅgahe . ‘‘Tesaññe vā’’ti citta cetasikānaṃ eva. ‘‘Vuttappakārenā’’ti ‘tattha cittaṃ tāva catubbidhaṃ hoti kāmāvacaraṃ rūpāvacaraṃ, tiādinā iccevaṃ vuttappakārena. ‘‘Pubbā paraniyāmitaṃ’’ti vā dvattiṃsa sukha puññamhātiādinā nayena pubbā paraniyāmitaṃ. ‘‘Ārabbhagāthāyā’’ti.

Vīthi cittavasenevaṃ, pavattiya mudīrito;

Pavatti saṅgaho nāma, sandhiyaṃ dāni vuccatī.ti

Evaṃ pavattikāle pavatti saṅgaho, paṭisandhikāle pavatti saṅgahoti siddho hoti. Keci vāde ‘‘paṭisandhi pavattiyaṃ’’ti niddhāraṇe gahite dvīsu paṭisandhi saṅgaha pavatti saṅgahesu idāni pavatti saṅgahaṃ pavakkhāmi, pacchā paṭisandhi saṅgahaṃ pavakkhāmīti attho hoti. Tattha ‘‘paṭisandhi saṅgaho’’ti paṭisandhikāle saṅgaho. ‘‘Pavatti saṅgaho’’ti pavattikāle saṅgaho. So ca uparigāthāya na sametīti dassetuṃ ‘‘evaṃ satī’’tiādimāha. ‘‘Tāni tīṇi chakkāni nikkhittānī’’ti chakkamattāni nikkhittāni, na sakalaṃ. Vatthu dvārā lambaṇa saṅgahoti adhippāyo. ‘‘Sā panā’’ti sāvisayappavatti pana. ‘‘Kāci sīghatamā’’ti kāci atirekataraṃ sīghā. ‘‘Dandhā’’ti saṇikā, cirāyikā. ‘‘Anupapannā’’ti asampannā. Asampanna doso āgacchatīti vuttaṃ hoti. ‘‘Dhātubhedaṃ’’ti satta viññāṇa dhātūnaṃ vibhāgaṃ. ‘‘Dhātunānattaṃ’’ti dhāraṇa kiccanānattaṃ. Iti tasmā manodhātu visuṃ vuttāti sambandho. ‘‘Mananaṃ’’ti vijānanabhāvaṃ apattaṃ. Āvajjanamatta sampaṭicchanamatta saṅkhātaṃ jānanamattaṃ. ‘‘Yaṃ kiñci mananaṃ’’ti antamaso āvajjanamatta sampaṭicchanamattaṃ pīti adhippāyo. ‘‘Suddho pana manoviññāṇappabandho’’ti manodvāra vikāraṃ paṭicca pavatto manoviññāṇappabandho. Na bhavaṅga manoviññāṇappabandho. So hi vīthimuttattā idha appasaṅgoti . Manodvāre pana dvidhāti sambandho. Buddhassa bhagavato pathamābhinīhārakālo nāma sumedhatāpasakāle buddha bhāvāya kāya cittānaṃ abhinīhārakālo. Ādisaddena pacchima bhave paṭisandhiggahaṇādiṃ saṅgaṇhāti. ‘‘Jāti phalikakkhandhā viya sampajjantī’’ti tena obhāsena ajjhotthaṭattā jātiphalikakkhandha sadisā hontīti adhippāyo. ‘‘Upapatti deva brahmānaṃ panā’’ti upapattippaṭisandhikānaṃ opapātika deva brahmānaṃ pana. ‘‘Pasāda nissaya bhūtānaṃ’’ti cakkhādīnaṃ pasāda vatthūnaṃ nissaya mahābhūtānaṃ.


我来翻译这段巴利文：
136. 在路摄受中。"彼等唯"即唯心心所。"由所说方式"即如"其中心首先为欲界、色界四种"等如是所说方式。"或由前后决定"即由"三十二乐福"等方式前后决定。"于起始偈"即:
如是依路心,说明于转起;
名为转起摄,今说于结生。
如是成立转起时为转起摄,结生时为转起摄。有说于"结生转起"取分别格时,于二结生摄转起摄中,今将说转起摄,后将说结生摄为义。其中"结生摄"即结生时摄。"转起摄"即转起时摄。为显示彼与上偈不合故说"如是"等。"彼等三组六已说"即已说六组量,非全部。意为依处门所缘摄。"彼"即彼境转起。"某极速"即某过分快速。"迟"即慢,久。"不应理"即不成就。意为不成就过失来。"界差别"即七识界分别。"界种种"即持作用种种。结合为:是故意界别说。"思"即未达识知性。名为仅转向仅领受之仅知。"任何思"意为:乃至仅转向仅领受亦。"然纯意识相续"即缘意门变异转起意识相续。非有分意识相续。因彼由离路故此不相应。结合为:然于意门二种。世尊初发愿时名为须弥陀苦行者时为佛性发愿身心时。由"等"字摄最后有取结生等。"如生水晶聚成"意为:由彼光明覆蔽故如生水晶聚。"然生天梵天"即生结生为化生天梵天。"净依所依"即眼等净依处所依大种。


‘‘Yāni panā’’tiādīsu. Dvatti cittakkhaṇāni atikkamma āpātaṃ āgacchantīti yojanā. Evaṃ paratthapi. Vibhūtassāti ca avibhūtassāti ca idaṃ ādimhi manodvāre pana vibhūtassāti ca avibhūtassāti ca padānaṃ uddharaṇaṃ. ‘‘Rūpā rūpānaṃ’’ti rūpa dhammānañca arūpa dhammānañca. ‘‘Tāvā’’ti vīthi cittappavatti dassanato pathamataraṃ evāti attho. ‘‘Addhāna paricchedaṃ’’ti khaṇakāla paricchedaṃ. Vibhāvanipāṭhe ‘‘atimahantā divasena visaya vavatthānaṃ hotī’’ti vacanena ādimhi ‘chavatthūni, cha dvārāni, cha ārammaṇāni, cha viññāṇāni, cha vīthiyo, cha dhāvisayappavattī,ti evaṃ vuttesu chasu chakkesu chadhāvisayappavattīti padamattaṃ saṅgaṇhāti. Taṃ anupapannaṃ hoti. Tenāha ‘‘evañhi satī’’tiādiṃ. ‘‘Visaya vavatthānattha mevā’’ti atimahantādi visaya vavatthānatthameva vuttanti na ca sakkā vattuṃ. Rūpā rūpa dhammānaṃ addhāna paricchedo nāma abhidhamme sabbattha icchitabbo. Tasmā tassa dassanatthampi taṃ vuttanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Sabhāvappaṭilābho’’ti cintana phusanādīnaṃ pātubhāvo vuccati. ‘‘Anivattī’’ti anantaradhānaṃ vuccati. ‘‘Parihāyitvā’’ti jarā kiccaṃ āha. ‘‘Accharāsaṅghāṭakkhaṇassā’’ti aṅgulīnaṃ saṅghaṭṭanakkhaṇassa. Ācariyānandatthero nāma abhidhamma ṭīkākāro vuccati. ‘‘Assā vijjuyāṭhiti nāma visuṃ na paññāyatī’’ti vijjuppādaṃ passantānaṃ na paññāyati. Tathā cittampi vaḍḍhanānantarameva bhijjatīti yojanā. Tenāha ‘‘taṃ pī’’tiādiṃ. Udayabhāgo nāma vaḍḍhanabhāgo, vayabhāgo nāma antaradhānabhāgo. ‘‘Evañca katvā’’ti laddhaguṇa vacanaṃ. ‘‘Ekaṃcittaṃ divasaṃ tiṭṭhatī’’ti pucchā vacanaṃ. ‘‘Āmantā’’ti paṭiññā vacanaṃ. ‘‘Vayakkhaṇo’’ti pucchā. ‘‘Na hevaṃ vattabbe’’ti paṭikkhepo. Paccatta vacanassa ekārattaṃ. Evaṃ navattabbanti attho. ‘‘Mahātherenā’’ti moggali puttatissa mahātherena. Nanu suttantesu vuttanti sambandho. ‘‘Nā’’ti na upalabbhati. ‘‘Imassa vuttattā’’ti imassa vacanassa vuttattā. Saṅkhata lakkhaṇaṃ visayo yesaṃ tāni saṅkhata visaya lakkhaṇāni. Saṅkhata dhammameva āhacca tiṭṭhati. Ayaṃ abhidhamme dhammatāti adhippāyo. ‘‘Saṅgaha kārenā’’ti ācariya buddhaghosattheraṃ vadati. ‘‘Atthikkhaṇaṃ’’ti khaṇadvayameva vuccati. Iti vatvā tamatthaṃ sādhentīti sambandho. Gāthāyaṃ. ‘‘Tassevā’’ti tassā ṭhitiyā eva bhedo. Sabbadā sabbapāṇinaṃ maraṇaṃ nāma vuccatīti yojanā. ‘‘Tamatthaṃ’’ti tāni atthikkhaṇaṃ upādāya labbhantīti atthaṃ. ‘‘Athavā’’ti eko theravādo. ‘‘Santati vasena ṭhānaṃ’’ti ṭhitāya aññathattaṃ paññāyatīti ettha ṭhitabhāvasaṅkhātaṃ ṭhānaṃ santati ṭhitivasena veditabbanti vadanti. ‘‘Imasmiṃ pana sutte’’ti vedanāya uppādo paññāyati, vayo paññāyati, ṭhitāya aññathattaṃ paññāyatīti idaṃ suttaṃ vadati. ‘‘Appaṭibāhetvā’’ti anīvāretvā. Yāvaḍḍhanassa nivatti nāma atthi. Udaya pariyanta mattabhūtā sā eva nivatti. ‘‘Dvīhi khandhehī’’ti rūpa jarā rūpakkhandhena saṅgahitā. Arūpa jarā saṅkhārakkhandhenāti evaṃ dvīhi khandhehi. Yañca tattha vuttanti sambandho. Rūpassa uppādo dvidhābhinditvā desito. Kathaṃ, upacayo santatī tiyojanā. ‘‘Vibhāgā rahassā’’ti uppādo uppajja naṭṭhena eko samāno rūpānaṃ vaḍḍhana samaye uppādo. Upari vaḍḍhanaṭṭhena upacayoti vutto.

我来翻译这段巴利文：
于"然彼等"等中。结合为:超过二三心刹那而来至。如是于后亦。"明显"及"不明显"此于初意门然"明显"及"不明显"语引述。"色非色"即色法及非色法。"首先"意为:于显示路心转起之前。"时限决定"即刹那时限决定。于光明读诵中由"以大等方式境界决定"语于初说"六依处、六门、六所缘、六识、六路、六种境界转起"如是所说六组中摄"六种境界转起"语量。彼不应理。故说"如是"等。"唯为境界决定"即不能说唯为大等境界决定而说。色非色法时限决定于阿毗达磨一切处所欲。故应见亦为显示彼而说。"自性获得"即说思考触等显现。"不退"即说不消灭。"衰退"即说老作用。"弹指刹那"即手指相击刹那。阿阇黎阿难陀长老名为阿毗达磨疏师。"彼闪电住立名不明显"即见闪电生不明显。如是心亦增长后即坏结合。故说"彼亦"等。生分名为增长分,灭分名为消灭分。"如是作已"为得德语。"一心住一日"为问语。"是"为许语。"灭刹那"为问。"不应如是说"为遮止。自格语一性。义为不应如是说。"大长老"即目犍连帝须大长老。结合为:然圣典中说。"不"即不得。"由说此"即由说此语。有有为相境者为有为相境。唯至有为法。此为阿毗达磨法性意。"摄受作者"即说阿阇黎觉音长老。"义刹那"即说唯二刹那。如是说已结合为:证彼义。于偈。"唯彼"即唯彼住立之坏。结合为:说一切时一切众生死亡。"彼义"即依彼等义刹那获得之义。"或"为一长老论。"依相续住立"即"住立变异明显"此中说应由相续住立性名为住立依相续住立了知。"然于此经"即说受生明显,灭明显,住立变异明显此经。"不遮止"即不阻。乃至增长有退。唯至生边际彼退。"由二蕴"即色老摄于色蕴。非色老摄于行蕴,如是由二蕴。结合为:于彼所说。色生二分说。如何?结合为:生起相续。"无分别密"即生以生义虽一,于色增长时生以上增长义说为积集。

 Avaḍḍhitvā ṭhita samaye uppādo yathā ṭhita nīhārena cirakālaṃ pavatti atthena santatīti vutto. Evaṃ vibhāgā rahassa. ‘‘Yathānuloma sāsanaṃ’’ti vinetabba puggalānaṃ ajjhāsayānuloma sāsanaṃ.


我来翻译这段巴利文：
不增长住立时生以如住立方式长时转起义说为相续。如是无分别密。"如随顺教"即如随顺应调伏补特伽罗意乐教。



‘‘Arūpa’’ntiādīsu. ‘‘Arūpaṃ’’ti sabbaso rūpasaṇṭhāna rahitattā citta cetasikaṃ nāmaṃ vuccati. ‘‘Arūpi sabhāvattā’’ti arūpa dhamma sabhāvattā iccevattho. Tattha arūpa dhamma sabhāvo nāma rūpa dhammato sataguṇenavāsahassaguṇenavāsaṇhasukhumasabhāvo . Vibhāva nipāṭhe. ‘‘Gāhaka gahetabba bhāvassa taṃ taṃ khaṇavasena nipphajjanato’’ti ettha pañcadvāra vīthīsu vīthi cittānañca ārammaṇānañca visayī visayabhāvo gāhaka gahetabba bhāvo nāma. ‘‘Taṃ taṃ khaṇavasena nipphajjanato’’ti vīthi cittāni ca ekasmiṃ ārammaṇepi āvajjanādīhi nānā kiccehi gaṇhantā eva gahaṇa kiccaṃ sampādenti. Nānā kiccāni ca nānā cittānaṃ vasena sampajjanti. Ārammaṇāni ca purejātāni hutvā yāva tāni kiccāni sampajjanti, tāva paccuppannabhāvena dharamānāni eva gahaṇaṃ sampādenti. Evaṃ sati, gāhakānaṃ vīthi cittānañca khaṇattayāyukattā eva gāhaka kiccaṃ nipphajjati, sijjhati. Gahetabbānaṃ ārammaṇānañca sattarasa cittakkhaṇāyukattā eva gahetabba kiccaṃ nipphajjati, sijjhati. Evaṃ taṃ taṃ khaṇa vasena nipphajjanato. Viññatti dvayaṃ eka cittakkhaṇikaṃ. Kasmā, cittānu parivatti dhammattā. ‘‘Uppādamattā’’ti nipphanna rūpānaṃ uppādamattā. ‘‘Bhaṅgamattā’’ti tesameva bhaṅgamattā. ‘‘Rūpa dhammānaṃ’’ti nipphanna rūpa dhammānaṃ. ‘‘Uppādanirodha vidhānassā’’ti uppāda nirodha vidhānabhūtassa mahāaṭṭhakathāvādassa paṭisiddhattāti sambandho. ‘‘Taṃ’’ti taṃ mahāaṭṭhakathā vacanaṃ. ‘‘Tasmiṃ vāde’’ti tasmiṃ mahāaṭṭhakathāvāde. ‘‘Tattha āgatā’’ti tasmiṃ vāde āgatā. Yaṃ pana vibhāvaniyaṃ kāraṇaṃ vuttanti sambandho. ‘‘Taṃ ṭīkānayaṃ’’ti taṃ soḷasa cittakkhaṇāyuka dīpakaṃ mūlaṭīkānayaṃ. Tadatthaṃ sādhentena vibhāvani ṭīkācariyena vuttanti sambandho. Saṅgahakārassa aṭṭhakathā cariyassa. ‘‘Upacarīyatī’’ti upacāra vasena voharīyati. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Etānī’’ti ārammaṇāni. ‘‘Taṃ’’ti taṃ eka cittakkhaṇaṃ. ‘‘Te cā’’ti rūpa dhammā ca. ‘‘Paripuṇṇa paccayūpaladdhā’’ti paripuṇṇaṃ paccayaṃ upaladdhā. ‘‘So’’ti ṭīkākāro. ‘‘Itarānī’’ti gandharasa phoṭṭhabbāni. ‘‘Gocarabhāvaṃ’’ti pañcadvārika cittānaṃ gocarabhāvaṃ. ‘‘Purimāni dve’’ti rūpasaddā rammaṇāni. ‘‘Nimitta vasena ghaṭṭentī’’ti ādāsaṃ passantassa mukhasadisaṃ mukhanimittaṃ mukhappaṭibimbaṃ ādāse upaṭṭhāti. Evaṃ rūpārammaṇaṃ cakkhupasāde saddārammaṇañca sotapasāde taṃ sadisa nimitta vasena ghaṭṭenti . Navatthu vasena ghaṭṭenti. Sayaṃ gantvā na ghaṭṭentīti adhippāyo. Asampattānaññeva ārammaṇānaṃ. ‘‘Nimittu paṭṭhāna vasenā’’ti nimittassa upaṭṭhānavasena. ‘‘Nimitta appanāvasenā’’ti nimittassa pavesana vasena. Manodvāre pana asampattāniyeva hutvāti pāṭhaseso. ‘‘Āpātā gamanañcetthā’’tiādīsu. ‘‘Lañchakānaṃ’’ti lañchanakārānaṃ. ‘‘Lañchanakkhandhaṃ’’ti ayomayaṃ lañchanakkhandhaṃ. So ca lañchanakkhandho tālapaṇṇe āpātetvā akkharaṃ upaṭṭhāpeti. Tattha ‘‘āpātetvā’’ti ajjhottharitvā. ‘‘Cakkhādippathe’’ti cakkhādīnaṃ visayakkhette. Na kevalaṃ attano dvāresu eva āpāta māgacchanti. Atha kho manodvārepi āpāta māgacchanti. Na kevalaṃ bhavaṅga manodvāre eva āpāta māgacchantīti yojanā. ‘‘Tesu panā’’ti tesu ārammaṇesu pana. Tāni ārammaṇāni yesaṃ tāni tadā rammaṇāni.

我来 译这段巴利文：
于"非色"等中。"非色"即由完全无色相故说心心所名。"由非色自性"即由非色法自性义。其中名为非色法自性即比色法百倍或千倍细微自性。于光明读诵中。"由能取所取性于彼彼刹那成就"此中于五门路中路心及所缘的行境与境性名为能取所取性。"由彼彼刹那成就"即路心虽于一所缘亦由转向等种种作用取而成就取作用。种种作用由种种心而成就。所缘为前生而乃至彼等作用成就时以现在性住立而成就取。如是时,由能取路心三刹那寿量而能取作用成就、成立。由所取所缘十七心刹那寿量而所取作用成就、成立。如是由彼彼刹那成就。二表为一心刹那。何故?由随心转法性。"生量"即完成色之生量。"灭量"即彼等之灭量。"色法"即完成色法。结合为:由遮止"生灭规则"即生灭规则性大义疏论。"彼"即彼大义疏语。"于彼论"即于彼大义疏论。"于彼来"即于彼论来。结合为:然于光明说之因。"彼疏理"即彼显示十六心刹那寿量之根本疏理。结合为:证彼义之光明疏师所说。摄受作者及义疏师。"说"即依近说方式说。于光明读诵中。"彼等"即所缘。"彼"即彼一心刹那。"彼等"即色法。"获得圆满缘"即获得圆满缘。"彼"即疏师。"其他"即香味触。"行境性"即五门心行境性。"前二"即色声所缘。"由相击"即如见镜者面相似面相面影于镜现起。如是色所缘于眼净,声所缘于耳净由相似相击。非由依处击。意为非自往击。未达所缘。"由相现起"即由相现起。"由相入"即由相入。意门然为未达而为之残余读诵。于"来至"等中。"刻印者"即作刻印者。"刻印块"即铁制刻印块。彼刻印块击贝叶令字现起。其中"击"即覆蔽。"眼等路"即眼等境界。结合为:不仅于自门来至,而且亦于意门来至。不仅于有分意门来至。"然于彼等"即然于彼等所缘。有彼等所缘者为有彼所缘。

 Na ekakkhaṇe pañcasu ārammaṇesu vīthi cittāni pavattanti, ekekasmiṃ ārammaṇe evāti vuttattā na dvīsu, na tīsu, na catūsūtipi vattabbaṃ. Bahucittakkhaṇātītāni pañcārammaṇāni bahucittakkhaṇātīte pañcadvāreti yojanā. Pañcadvāreti ca pañcadvāresūti attho. ‘‘Evaṃ satī’’ti tesaṃ pasādānaṃ āvajjanena saddhiṃ uppattiyā sati. ‘‘Ādilakkhaṇaṃ’’ti pañcārammaṇānaṃ pañcadvāresu āpātā gamana saṅkhātaṃ visayappavattiyā ādilakkhaṇaṃ. Calanañca daṭṭhabbanti sambandho. ‘‘Yathā gahitaṃ’’ti paṭisandhito paṭṭhāya gahitappakāraṃ. Vibhāvanipāṭhe ‘‘yogya desāvaṭṭhāna vasenā’’ti āpātaṃ āgantuṃ yuttaṭṭhāne aveccaṭṭhāna vasena. Yujjanañca, manthanañca, khobhakaraṇañca, ghaṭṭananti ca āpātā gamananti ca vuccatīti yojanā. Heṭṭhā vuttoyeva āpātā gamanañcetthātiādinā. ‘‘Nānā ṭhāniyesū’’ti nānā ṭhānesu ṭhitesu. ‘‘Eko dhammaniyāmo nāmā’’ti yathā bodhisatte mātukucchimhi paṭisandhiṃ gaṇhante dhammaniyāma vasena sakale jātikkhette pathavikampanaṃ ahosi. Tathā idhapi pañcadvāresu ekekasmiṃ dvāre ārammaṇe ghaṭṭente dhammaniyāma vasena bhavaṅga calanaṃ hoti. Ayaṃ dhammaniyāmo nāma. ‘‘Sahevā’’ti ekatoyeva. Kathaṃ hadaya vatthu nissitassa bhavaṅgassa calanaṃ siyāti yojanā. Ettha ca pañcaviññāṇassa calanaṃ siyāti idaṃ na vattabbaṃ. Kasmā, tadā pañcaviññāṇassa avijjamānattā. Yadā ca taṃ vijjati, tadā taṃ na calatīti na vattabbaṃ. Sabbampi hi vīthicittaṃ nāma calati yevāti. Santati nāma pubbā parappabandho. Saṇṭhānaṃ nāma sahappavattānaṃ ekato ṭhiti. Idha saṇṭhānaṃ adhippetaṃ. Pañcanissaya mahābhūtehi saddhiṃ hadaya vatthu nissayabhūtānaṃ eka saṇṭhāna bhāvena ekābaddhattāti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘saṇṭhāna vasenāti pana vattabbaṃ’’ti. ‘‘Tādisassa anukkama calanassā’’ti vibhāvaniyaṃ bherisakkharopamāya saddhiṃ rūpādinā pasāde ghaṭṭite tannissa yesu mahābhūtesu calitesu anukkamena taṃ sambandhānaṃ sesarūpānampi calanena hadaya vatthumhi calite tannissitassa bhavaṅgassa calanā kārena pavattitotīti evaṃ vuttassa anukkama calanassa. ‘‘Bhavaṅgappavāhaṃ’’ti bhavaṅga santatiṃ. ‘‘Kurumānaṃ’’ti karontaṃ. Sallakkhentaṃ’’ti idamevāti sanniṭṭhāpentaṃ. ‘‘Yoni somanasikārādivasenā’’ti yoni somanasikāro kusala javanuppattiyā paccayo. Ayoni somanasikāro akusala javanuppattiyā paccayo. Niranusaya santānatā kriyajavanuppattiyā paccayo. Tesu ca somanassa javanādīnaṃ uppatti paccayopi heṭṭhā citta saṅgahe vuttanayena veditabbo.


我来翻译这段巴利文：
路心不于一刹那中于五所缘转起,由说唯于一一所缘故应说亦不于二、不于三、不于四。结合为:多心刹那已过五所缘于多心刹那已过五门。五门即于五门义。"如是"即彼等净与转向俱生时。"初相"即名为五所缘于五门来至之境界转起初相。结合为:及应见动摇。"如所取"即从结生始所取方式。于光明读诵中"由适处住立"即由于应来至处决定住立。结合为:说相应及搅动及作扰动及击及来至。如下已说由来至等。"于种种处"即于住立种种处。"名为一法轨则"即如菩萨取结生于母胎时由法轨则于全生地界大地震动。如是此中亦于五门中一一门所缘击时由法轨则有有分动摇。此名为法轨则。"俱"即一起。结合为:如何依心所依处有分动摇应有。此中不应说五识动摇应有。何故?由彼时五识不存在。当彼存在时不应说彼不动摇。因一切路心名为实动摇。相续名为前后连续。住立名为俱起者一处住立。此意为住立。说由与五所依大种俱心所依处所依性一住立性为一系。故说"然应说由住立"。"如是次第动摇"即于光明中由鼓喻与色等于净击时,彼所依大种动摇时由次第彼相属余色亦动摇,于心所依处动摇时由依彼有分动摇行相转起,如是所说次第动摇。"有分流"即有分相续。"作"即正作。"考察"即决定为此。"由如理作意等"即如理作意为善速行生缘。不如理作意为不善速行生缘。无随眠相续性为唯作速行生缘。于彼等中亦应依上心摄受所说方式了知悦速行等生缘。;


‘‘Bhavaṅgapāto’’tiādīsu. ‘‘Āvajjanato paṭṭhāya uṭṭhitaṃ’’ti kamma vipākasantānato ca tadārammaṇato ca muñcitvā visuṃ kriyāmaya byāpārena ārammaṇantaraṃ gahetvā uṭṭhitaṃ samuṭṭhitaṃ. Bhavaṅga calanampi uṭṭhānassa ādi hoti. Tasmā tampi uṭṭhite citta santāne saṅgaṇhanto pathama bhavaṅga calanatoyeva vāti vuttaṃ. ‘‘Imasmiṃ ṭhāne’’ti vīthi cittānaṃ anukkamena attano kiccehi ārammaṇappavattiṭṭhāne. ‘‘Dovārikopamā’’ti badhiradovārikopamā. ‘‘Gāmillopamā’’ti gāmadārakopamā. ‘‘Ambopamā’’ti ambapphalopamā. Aññāpi upamā atthi. Makkaṭasuttopamā, ucchuyantopamā, jaccandhopamā. Tāsabbāpi aṭṭhasāliniyaṃ vipākuddhāra kathāto gahetabbā. ‘‘Yatthahī’’tiādīsu. ‘‘Kathaṃ cha chakka yojanā hotī’’ti. Cakkhu vatthu vacanañca, cakkhudvāra vacanañca, rūpā rammaṇa vacanañca, cakkhu viññāṇa vacanañca, cakkhudvāra vīthi cakkhu viññāṇa vīthi vacanañca, atimahantā rammaṇa vacanañcā,ti etāni chavacanāni. Tehi chachakkehi āharitvā imissaṃ vīthiyaṃ dassitāni. Sesavīthīsupi yathālābhaṃ dassitabbāni. Evaṃ chachakkayojanā hoti. ‘‘Ettha ca yattakānī’’tiādīsu. ‘‘Ekūna paññāsa parimāṇesū’’ti ekassanipphanna rūpadhammassa ekapaññāsa mattesu khuddakakkhaṇesu uppādakkhaṇañca bhaṅgakkhaṇañca ṭhapetvā majjhe ekūna paññāsa mattāni ṭhitikkhaṇāni santi. Tesu khaṇesu anukkamena uppannā ekūna paññāsa cakkhu pasādā ca santi. ‘‘Kismiñcī’’ti tesu katarasmiṃ nāma cakkhu pasāde na ghaṭṭentīti na vattabbāni. ‘‘Tesu panā’’ti niddhāraṇe bhummavacanaṃ. ‘‘Yadeva ekaṃ cakkhū’’ti niddhāraṇīyaṃ. Taṃ pana katamanti. Atīta bhavaṅgena saddhiṃ uppajjitvā taṃ atikkamma bhavaṅga calanakkhaṇe laddhaghaṭanaṃ ekaṃ cakkhu. Taṃ pana cakkhu viññāṇassa vatthu bhāvañca dvārabhāvañca sādheti. Sesaviññāṇānaṃ dvārabhāvaṃ sādhetīti. Tenāha ‘‘yathārahaṃ’’ti. Etadeva etaṃ eva cakkhu kicca sādhanaṃ nāma hoti vīthi cittuppattiyā vatthu kiccadvāra kiccānaṃ sādhanato. ‘‘Yaṃ majjhimāyukaṃ’’ti mandāyuka amandāyukānaṃ majjhe pavattattā yaṃ majjhimāyukanti vadanti. Taṃ kicca sādhanaṃ nāmāti yojanā. ‘‘Itarāni panā’’ti ekūna paññāsa parimāṇesu cakkhu pasādesūti vuttāni, tesu ekaṃ kicca sādhanaṃ ṭhapetvā sesāni itarāni aṭṭha cattālīsa cakkhūni moghavatthūni nāma honti. Rūpā rammaṇehi saddhiṃ laddha ghaṭṭanānampi sataṃ vīthi cittuppattiyā vatthu kiccadvāra kiccarahitattā. Tesu katamāni mandāyukāni nāmāti āha ‘‘tāni panā’’tiādiṃ. Kicca sādhanato purimāni nāma atīta bhavaṅgato pure terasasu bhavaṅgesu ādi bhavaṅgassa bhaṅgakkhaṇato paṭṭhāya khaṇe khaṇe uppannā sattatiṃsa cakkhu pasādā. Tāni mandāyukānīti vadanti. Kasmā, kicca sādhanato appatarāyukattā. Kicca sādhanato pacchimāni nāma atīta bhavaṅgassa ṭhitikkhaṇato paṭṭhāya khaṇe khaṇe uppannā ekādasa cakkhu pasādā, tāni amandāyukānīti vadanti. Kasmā, kicca sādhanato bahutarāyukattā. Tadubhayānipi aṭṭha cattālīsa mattāni veditabbānīti sambandho. ‘‘Tato’’ti tehi aṭṭhacattālīsa mattehi. ‘‘Purimatarānī’’ti sattatiṃsa mandāyukehi purimatarāni. Tāni hi cakkhu viññāṇassa uppādakkhaṇe ṭhiti bhāvena anupaladdhattā idha na gahitāni. ‘‘Pacchimatarānī’’ti ekādasa amandāyukehi pacchimatarāni.

我来翻译这段巴利文：
于"有分落入"等中。"从转向起"即舍离业异熟相续及彼所缘,以别唯作作用取其他所缘而起、善起。有分动摇亦为起始。故说亦从初有分动摇包摄于已起心相续中。"于此处"即路心以次第由自作用于所缘转起处。"守门者喻"即聋守门者喻。"村童喻"即村童喻。"芒果喻"即芒果果喻。亦有其他譬喻。猕猴线喻、甘蔗机喻、生盲喻。彼等一切应从殊胜论异熟摄受说取。于"于何处"等中。"如何六组结合"即眼依处语及眼门语及色所缘语及眼识语及眼门路眼识路语及大所缘语,此等六语。由彼等六组引来显示于此路。于余路亦应随所得显示。如是六组结合。于"此中几"等中。"四十九量"即一完成色法于四十九许小刹那中除生刹那及灭刹那,中间有四十九许住立刹那。于彼等刹那中次第生四十九眼净。"于何"即于彼等中名为何眼净不说不击。"然于彼等"为分别处格语。"唯一眼"为分别。然彼为何?与过去有分俱生超过彼于有分动摇刹那得击一眼。然彼成就眼识依处性及门性。成就余识门性。故说"随应"。唯此名为作用成就由成就路心生之依处作用门作用故。"彼中寿"即由转起于劣寿非劣寿中间说彼中寿。结合为:彼名为作用成就。"然其他"即于说四十九量眼净中,除一作用成就,余其他四十八眼为空依处,由与色所缘俱得击百亦无路心生依处作用门作用。于彼等中何名为劣寿说"然彼等"等。名为作用成就前即从过去有分前十三有分中始有分灭刹那始于刹那刹那生三十七眼净。说彼等为劣寿。何故?由较作用成就短寿故。名为作用成就后即从过去有分住立刹那始于刹那刹那生十一眼净,说彼等为非劣寿。何故?由较作用成就长寿故。结合为:应知彼二者亦四十八许。"从彼"即从彼四十八许。"更前"即较三十七劣寿更前。彼等由于眼识生刹那不得住立性故此不取。"更后"即较十一非劣寿更后。

 Tāni ca cakkhu viññāṇassa uppādakkhaṇe uppannānipi tasmiṃ khaṇe ṭhiti bhāvena anupaladdhattā idha na gahitāni. Kasmā pana cakkhuviññāṇassa uppādakkhaṇe ṭhiti bhāvena anupaladdhāni tadubhayāni idha na gahitānīti. Cakkhu viññāṇassa uppādakkhaṇe ṭhiti bhāvena dharamānānaṃ aṭṭhacattālīsa mattānaṃ cakkhūnaṃ majjhe eva katamaṃ cakkhu cakkhu viññāṇassa vatthu kicca dvāra kiccaṃ sādhetīti āsaṅkitabbaṃ hoti. Ettha ca pañca vatthūni nāma attano ṭhitikkhaṇe eva pañcaviññāṇānaṃ vatthudvāra kicca sādhakattā cakkhu viññāṇassa uppādakkhaṇe ṭhiti bhāvena anupaladdhattā idha na gahitānīti ca, cakkhu viññāṇassa uppādakkhaṇe ṭhiti bhāvena dharamānānanti ca, vuttanti daṭṭhabbaṃ.

‘‘Ettha siyā’’tiādīsu. ‘‘Imāya vīthiyā’’ti imāya atimahantā rammaṇa vīthiyā. ‘‘Samudāyaggāhikā’’ti rūpā rammaṇānaṃ samūhaggāhikā. ‘‘Vaṇṇasallakkhaṇā’’ti vaṇṇavavatthānikā. ‘‘Vatthuggāhikā’’ti dabba saṇṭhānaggāhikā. ‘‘Nāmaggāhikā’’ti nāma paññattiggāhikā. ‘‘Alātacakkassa gāhikā viyā’’ti rattandhakāre eko alātaṃ gahetvā paribbhamati. Añño taṃ passanto cakkaṃ viya maññati. Tattha alātassa gatagataṭṭhāne paccuppannaṃ rūpaṃ ārabbha cakkhudvāra vīthiyo uppajjanti. Manodvāra vīthiyo pana purima purimāhi cakkhudvāra vīthīhi gahitāni atīta rūpāni amuñcitvā ekato saṇṭhānañca santatiñca katvā gaṇhanti. Tadā passantassa cakkaṃ viya upaṭṭhāti. Evaṃ ayaṃ samudāyaggāhikā daṭṭhabbā. ‘‘Natthi tadārammaṇuppādo’’tiādīsu. ‘‘Yassā’’ti yassa ārammaṇassa. Cittānīti ca nānārammaṇānīti ca kammapadāni. Avasese tasmiṃ ārammaṇe. ‘‘Saṅgaha kārenā’’ti porāṇa aṭṭhakathāyo ekato saṅgahetvā katattā buddhaghosattherena katā sabbā aṭṭhakathāyo saṅgahaṭṭhakathā nāma. So ca saṅgaha kāroti vuccati. ‘‘Idha pī’’ti imasmiṃ abhidhammattha saṅgahepi. ‘‘Therenā’’ti anuruddhattherena. ‘‘Ekampi icchati yevā’’ti. ‘‘Yassa hi cattārī’’tiādīsu yassa ārammaṇassa cattāri vā pañcavā chavātiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Javanampi anuppajjitvā’’tiādīsu. ‘‘Attano padhāna kriyāyā’’ti anuppajjitvāti padassa parato ‘yaṃ pavattatī’ti attano padhāna kriyāpadaṃ atthi. Tena attano kriyāpadena saddhinti attho. ‘‘Katthaci vuttā’’ti katthaci saddaganthesu vuttā. Api ca, hetumhi tvāpaccayo lakkhaṇe hetumhi ca mānanta paccayā jotanīyaṭṭhena vuttā, na vacanīyaṭṭhenāti daṭṭhabbā. ‘‘Pakati niyāmenā’’ti etena paccaya visesesati, cattāri vā pañcavā chavā javanāni uppajjantīti dīpeti. Tenāha ‘‘etthapanā’’tiādiṃ. ‘‘Dvattikkhattuṃ’’ti vāsaddatthe aññapadattha samāsapadanti vuttaṃ ‘‘dvikkhattuṃ vā tikkhattuṃ vā’’ti. ‘‘Voṭṭhabbanassa āsevanatā’’ti āsevana paccayatāvā paccayuppannatāvā. ‘‘Āvajjanāyā’’ti ettha voṭṭhabbana kiccaṃ āvajjanampi saṅgaṇhāti. Idhapi ārammaṇa dubbalatāya catuppañca javanuppatti icchi tabbāti yojanā. Tattha ‘‘idha pī’’ti imasmiṃ parittā rammaṇa vārepi. Tivoṭṭhabbanikā pañca parittā rammaṇa vīthiyoti yojanā. ‘‘Itarānī’’ti paritta mahantāti mahantā rammaṇāni. ‘‘Ubhayathāpī’’ti āpātā gamana vasenapi ārammaṇa karaṇa vasenapi. Imassa padassa.



我来翻译这段巴利文：
彼等虽于眼识生刹那生,由于彼刹那不得住立性故此不取。然何故于眼识生刹那不得住立性彼二者此不取?于眼识生刹那以住立性住立四十八许眼中何眼成就眼识依处作用门作用应当怀疑。此中应见说五依处由于自住立刹那成就五识依处门作用故,由于眼识生刹那不得住立性故此不取及于眼识生刹那以住立性住立。
于"此中应有"等中。"由此路"即由此大所缘路。"取总体"即取色所缘总体。"相了别"即色决定。"取事物"即取实物形状。"取名"即取名施设。"如火轮取"即暗中一人持火把旋转。他人见彼如轮想。其中于火把所至处缘现在色生眼门路。然意门路不舍前前眼门路所取过去色,成一形状及相续而取。尔时于见者如轮现起。如是应见此取总体。于"无彼所缘生"等中。"彼"即彼所缘。心及种种所缘为业语。于余彼所缘。"摄受作者"即由摄集古义疏而作故,觉音长老所作一切义疏名为摄义疏。彼称为摄受作者。"于此亦"即于此阿毗达磨义摄亦。"长老"即阿那律长老。"唯欲一"即。于"彼等四"等中应结合:彼所缘四或五或六等。于"速行亦不生"等中。"自主作用"即有"不生"语后"而转起"自主作用语。意为与彼自作用语俱。"于某处说"即于某处语法书说。又应见于因位有-tvā后缀,于相位有因位及名词-māna后缀,由显示义说,非由语词义。"由自性轨则"即由此说缘特殊性,四或五或六速行生。故说"然于此"等。"二三次"即或字义中其他义复合语故说"二次或三次"。"确定为转向"即为增上缘性或缘所生性。"转向"此中摄确定作用转向。结合为:此中亦由所缘弱故应欲四五速行生。其中"此中亦"即于此小所缘分亦。结合为:三确定五小所缘路。"其他"即小大及大所缘。"两种"即由来至及由作所缘。此语。

137. ‘‘Manodvāre panā’’tiādīsu. ‘‘Parittakkhaṇā pī’’ti citta phassādayo appatarakkhaṇāpi. ‘‘Atītānāgatā pī’’ti atītānāgata dhammāpi. ‘‘Ghaṭṭanenā’’ti rūpādīnaṃ ghaṭṭanena. ‘‘Yatthā’’ti yasmiṃ bhavaṅge. ‘‘Pañcadvārānu bandhakaṃ’’ti pañcadvāra vīthi anugataṃ. Atītaṃ ālambaṇaṃ pavatteti yevāti sambandho. ‘‘Yathāpātā gatamevā’’ti pakatiyā āpātā gatappakārameva. ‘‘Tathā tathā’’ti diṭṭha sambandhādinā tena tena pakārena. ‘‘Kiñcī’’ti kiñci ārammaṇaṃ. ‘‘Disvā’’ti paccakkhaṃ katvā. Pañcadvāraggahitañhi ārammaṇaṃ paccakkhakataṭṭhena diṭṭhanti vuccati. Yaṃ kiñci ārammaṇaṃ. ‘‘Anumānentassā’’ti evameva bhavittha, bhavissati, bhavatīti anumānaññāṇena cintentassa. Taṃ sadisaṃ ārammaṇaṃ. ‘‘Parassa saddahanā’’ti paravacanaṃ sutvā yathā ayaṃ vadati, tathe vetanti saddahanā. ‘‘Diṭṭhi’’ vuccati ñāṇaṃ vā laddhi vā. ‘‘Nijjhānaṃ’’ti suṭṭhu olokanaṃ. ‘‘Khantī’’ti khamanaṃ sahanaṃ. Aññathattaṃ agamanaṃ. Diṭṭhiyā nijjhānaṃ diṭṭhinijjhānaṃ. Diṭṭhinijjhānassa khanti diṭṭhinijjhānakkhanti. ‘‘Sesaṃ’’ti nānākamma balenātiādikaṃ. ‘‘Devato pasaṃhāravasenā’’ti devatā kadāci kesañci supinante nānārammaṇāni upasaṃharitvā dassenti. Evaṃ devato pasaṃhāra vasenāpi. Anubodho nāma lokiyaññāṇa vasena catussacca dhammānaṃ anubujjhanaṃ. Paṭivedho nāma lokuttaraññāṇa kiccaṃ. Ananta rūpa nissaya paccayaggahaṇena pakatū panissaya paccayampi upalakkheti. Citta santānassa anantarūpanissaya paccayabhāvo nāmāti sambandho. Ananta rūpa nissaya paccayasatti nāma anantara parampara vippharaṇavasena mahāgatikā hotīti vuttaṃ hoti. Ananta rūpa nissaya paccayānu bhāvotipi yujjati. Kathaṃ mahāvipphāroti āha ‘‘sakiṃ pī’’tiādiṃ. ‘‘Suṭṭhu āsevitvā’’ti ettha pacchā appamussamānaṃ katvā punappunaṃ sevanaṃ suṭṭhu āsevanaṃ nāma. Na kevalaṃ purima citta santānassa so upanissaya paccayānubhāvo eva mahāvipphāro hoti. Pakatiyā cittassa vicitta bhāva saṅkhātaṃ cintanā kiccampi mahāvipphāraṃ hotīti dassetuṃ ‘‘cittañca nāmā’’tiādivuttaṃ. Kathaṃ mahāvipphāraṃ hotīti āha ‘‘kiñci nimittaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Kiñci nimittaṃ’’ti diṭṭhādīsu nānā rammaṇesu kiñci appamattakaṃ diṭṭhādikaṃ ārammaṇa nimittaṃ. ‘‘Tehi cakāraṇehī’’ti tehi kattubhūtehi diṭṭhādīhi kāraṇehi. ‘‘Codīyamānaṃ’’ti payojīyamānaṃ. ‘‘Ajjhāsaya yuttaṃ’’ti ajjhāsayena saṃyuttaṃ. Bhavaṅga cittassa ārammaṇaṃ nāma avibhūtaṃ hoti. Bhavaṅgaṃ cāletvā āvajjanaṃ niyojetīti sambandho. ‘‘Laddha paccayesū’’ti ālokādivasena vā diṭṭhādivasena vā laddha paccayavantesu. Tadabhininnākāro nāma niccakālampi tesu ārammaṇesu abhimukhaṃ ninnākāro. Tena ākārena pavatto manasikāro. Tena sampayuttassa. Etehi vacanehi suddhamanodvāre ārammaṇānaṃ apātāgamanañca bhavaṅga calanañca na kevalaṃ laddha paccayānaṃ ārammaṇānaṃ vaseneva hoti. Tādisena pana manasikārena yuttassa sayañca vīthi citta cintanā kiccassa cittassa vasenāpi hotīti siddhaṃ hoti. Na hi ārammaṇantare abhininnākāro nāma natthīti sakkā vattuṃ. Kasmā, abhāvita cittānaṃ pamāda bahulānaṃ janānaṃ kadāci karahaci bhāvanā manasikāre karīyamānepi vīthi citta santānassa bahiddhā nānārammaṇesu abhininnākārassa sandissanatoti.

我来翻译这段巴利文：
于"然于意门"等中。"小刹那亦"即心触等较少刹那亦。"过去未来亦"即过去未来法亦。"由击"即由色等击。"于何处"即于何有分。"随五门"即随随五门路。结合为:唯转起过去所缘。"如来至"即如自性来至方式。"如是如是"即由见相属等彼彼方式。"某"即某所缘。"见"即作现见。因五门所取所缘由现见性说为见。任何所缘。"推度者"即如是已有、将有、有,由推度智思考者。彼相似所缘。"信他"即闻他语而如彼说如是此即信。"见"说智或见解。"思择"即善观察。"忍"即容忍、堪忍。不至他性。见之思择为见思择。见思择之忍为见思择忍。"余"即由种种业力等。"由天引近"即诸天有时于某等梦中引近种种所缘而示。如是亦由天引近。随觉名为由世间智于四谛法随觉。通达名为出世间智作用。由无间及依止缘取亦表示自然亲依止缘。结合为:名为心相续无间及依止缘性。说无间及依止缘力由无间相续遍布故有大势。无间及依止缘效力亦相应。如何大遍说"一次"等。"善习"此中后不忘而再再习为善习。不仅前心相续彼亲依止缘效力有大遍。为显示自性心名为种种性思考作用亦大遍说"然心"等。如何大遍说"某相"等。"某相"即于见等种种所缘中某少见等所缘相。"由彼等因"即由彼等作者见等因。"被催"即被使。"相应意乐"即与意乐相应。有分心所缘名为不明显。结合为:动有分令转向。"于得缘"即由光明等或见等得缘。倾向性名为于彼等所缘常时面向倾性。由彼行相转作意。与彼相应。由此等语成立纯意门中所缘来至及有分动摇不仅由得缘所缘,亦由如是作意相应及自路心思考作用心。因不能说无所缘他面向性。何故?由见未修心放逸多者有时偶尔作意修习时亦心相续于外种种所缘面向性。;

 ‘‘Yathā cetthā’’ti yathā ettha manodvāre rūpārūpa sattānaṃ vibhūtā rammaṇepi tadā rammaṇuppādo natthi, evanti yojanā. Ñāṇavibhaṅgaṭṭhakathāyaṃ pana voṭṭhabbanavāropi āgato. Yathāha supineneva diṭṭhaṃ viya me, sutaṃ viya meti kathanakālepi abyākato yevāti. Tattha hi ‘‘abyākato yevā’’ti supinante manodvāre dvattikkhattuṃ uppannassa āvajjanassa vasena abyākatoyeva. Tato paraṃ bhavaṅgapāto. Aṭṭhasāliniyampi vuttaṃ ayaṃ pana vāro diṭṭhaṃ viya me, sutaṃ viya me tiādīni vadanakāle labbhatīti. Taṃ pana pañca dvāre parittārammaṇe dvattikkhattuṃ uppannassa voṭṭhabbanassa vasena vuttaṃ. ‘‘Sopi idha laddhuṃ vaṭṭati yevā’’ti sopi vāro imasmiṃ manodvāre laddhuṃ vaṭṭatiyeva. ‘‘Bhavaṅge calite nivattanakavārānaṃ’’ti dvikkhattuṃ bhavaṅga calanamatte ṭhatvā vīthi cittāni anuppajjitvā bhavaṅgapātavasena nivattanakānaṃ moghavārānaṃ manodvārepi pamāṇaṃ na bhavissatiyeva. Atha imasmiṃvāre vīthi cittappavatti natthi. Evaṃ sati, imasmiṃ vīthi saṅgahe so vāro na vattabboti ce. Vattabboyeva. Kasmā, chadhā visayappavattīti imasmiṃ chakke saṅgahitattāti dassetuṃ ‘‘visaye ca āpātāgate’’tiādi vuttaṃ. Ārammaṇabhūtā visayappavatti. Ekekasmiṃ anubandhakavāre. ‘‘Tadārammaṇa vārādayo’’ti tadārammaṇa vāro javanavāro voṭṭhabbana vāro moghavāro. Tesu pana tadā rammaṇavāro vatthuggahaṇe ca nāmaggahaṇe ca na labbhati. ‘‘Vatthū’’ti hi saṇṭhāna paññatti. ‘‘Nāmaṃ’’ti nāma paññatti. Na ca tadā rammaṇaṃ paññattā rammaṇaṃ hotīti. Tena vuttaṃ ‘‘yathārahaṃ’’ti. ‘‘Tatthā’’ti tesu diṭṭhavārādīsu chasu vāresu. Etarahi pana keci ācariyāti pāṭhaseso. ‘‘Atīta bhavaṅga vasenā’’ti ekaṃ bhavaṅgaṃ atikkamma āpātā gate ārammaṇe eko vāro, dve bhavaṅgāni atikkamma āpātā gate ekotiādinā atīta bhavaṅga bhedavasena. ‘‘Tadā rammaṇa vasenā’’ti tadā rammaṇassa uppannavāro anuppanna vāroti evaṃ tadā rammaṇa vasena. Kappenti cintenti, vidahanti vā. ‘‘Khaṇa vasena balavadubbalatā sambhavo’’ti yathā pañcadvāre atimahantā rammaṇesupi ārammaṇa dhammā uppādaṃ patvā ādito ekacittakkhaṇamatte dubbalā honti. Attano dvāresu āpātaṃ āgantuṃ na sakkonti. Eka cittakkhaṇaṃ pana atikkamma balavantā honti. Attano dvāresu āpātaṃ gantuṃ sakkonti. Mahantā rammaṇādīsu pana dvi cittakkhaṇikamatte dubbalā hontītiādinā vattabbā. Na tathā manodvāre ārammaṇānaṃ khaṇa vasena balavadubbalatā sambhavo atthi. Kasmā natthīti āha ‘‘tadā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘tadā’’ti tasmiṃ vīthi cittappavattikāle. ‘‘Tatthā’’ti manodvāre.


我来翻译这段巴利文：
"如此中"结合为:如此中于意门色无色有情于明显所缘亦无彼所缘生,如是。然于智分别义疏亦来确定分。如说如梦所见似,所闻似说时亦唯无记。其中"唯无记"即梦中于意门二三次生转向力唯无记。此后有分落入。于殊胜论亦说此分于说似我见、似我闻等时得。然彼由五门小所缘二三次生确定力说。"彼亦此中应得"即彼分于此意门亦应得。"有分动摇返分"即二次仅有分动摇住立,路心不生,由有分落入力返者空分于意门亦不成量。然于此分无路心转起。如是时,若说此路摄中不应说彼分。实应说。何故?由摄于此六中"六种境转起"显示说"于境来至"等。成所缘境转起。于一一随分。"彼所缘分等"即彼所缘分、速行分、确定分、空分。然彼等中彼所缘分于取事物及取名不得。因"事物"为形状施设,"名"为名施设。而彼所缘不成施设所缘。故说"随应"。"其中"即彼等见分等六分中。现今然某等师为残余读诵。"由过去有分"即超过一有分来至所缘一分,超过二有分来至一分等由过去有分差别。"由彼所缘"即彼所缘生分、不生分如是由彼所缘。计度、思维或安排。"由刹那力弱成就"即如五门中亦于大所缘,所缘法得生始一心刹那量弱,不能来至自门。然超过一心刹那强,能往自门。然于中大所缘等二心刹那量弱等应说。不如是于意门所缘由刹那有力弱成就。何故无说"尔时"等。其中"尔时"即彼路心转起时。"其中"即意门中。


‘‘Ettha siyā’’tiādīsu. ‘‘Siyā’’ti kesañci vicāraṇā siyā. Ekaṃ āvajjanaṃ assāti ekāvajjanā. ‘‘Vīthī’’ti vīthicittappabandho. Ekāvajjanā ca sā vīthi cāti viggaho. ‘‘Āvajjanaṃ’’ti āvajjana cittaṃ. Taṃ vā āvajjatīti sambandho. ‘‘Taṃ taṃ javanenā’’ti tena tena javanena sahuppannaṃ vā parassa cittaṃ āvajjati kinti yojanā. ‘‘Kiñcetthā’’ti ettha vacane kiñci vattabbaṃ atthīti attho. Yadi tāva āvajjanañca javanāni cāti adhikāro. ‘‘Tañhi cittaṃ’’ti parassa cittaṃ. ‘‘Evampi bhinnamevā’’ti javanānaṃ dhammato bhinnameva. Ettha aṭṭhakathāyaṃ vinicchitanti sambandho. Taṃ cittaṃ niruddhampi javanānampi paccuppannameva hotīti yojanā. ‘‘Addhāvasena gahitaṃ’’ti addhā paccuppanna vasena gahitaṃ. ‘‘Santativasena gahitaṃ’’ti santati paccuppannavasena gahitaṃ. Ācariyānandamate. Sabbesampi āvajjana javanānaṃ. Cittameva hoti, tasmā dhammato abhinnaṃ. Paccuppannañca hoti, tasmā kālato abhinnanti vuttaṃ hoti. Anantarapaccaye atīto ca paccuppanno ca khaṇa vasena yujjati. Yadi addhāsantati vasena yujjeyya, paccuppanno dhammo paccuppannassa dhammassa anantara paccayena paccayoti vutto bhaveyya. Kasmā, ekāvajjana vīthiyañhi sabbāni cittāni addhāsantati vasena paccuppannāni eva hontīti.



我来翻译这段巴利文：
于"此中应有"等中。"应有"即某等思察应有。一转向有者为一转向。"路"即路心相续。一转向及彼路为分别。"转向"即转向心。结合为:或彼转向。结合为:或与彼彼速行俱生或转向他心如何。"此中何"义为此语中有何可说。若先转向及速行为主。"彼心"即他心。"如是亦异"即由速行法性异。结合为:此中于义疏决定。结合为:彼心虽灭亦成速行现在。"由时分取"即由时分现在取。"由相续取"即由相续现在取。于阿阇黎阿难陀见。说一切转向速行成心,故由法性不异。及成现在,故由时不异。于无间缘过去及现在由刹那相应。若由时分相续相应,应说现在法对现在法成无间缘。何故?因一转向路中一切心由时分相续唯成现在。;

138. Appanāvāre. ‘‘Appanā javanaṃ’’ti kammapadaṃ. ‘‘Tadā rammaṇaṃ’’ti kattupadaṃ. ‘‘Indriya samatādīhī’’ti saddhādīnaṃ pañcannaṃ indriyānaṃ aññamaññaṃ anati vattanavasena samatādīhi. ‘‘Parito’’ti samantato. ‘‘Upeccā’’ti upagantvā. Appanaṃ vahituṃ janetuṃ samattha bhāvo appanāvahasamatthabhāvo. ‘‘Yassa pavattiyā’’ti yassa upacāra javanassa pavattito. ‘‘Aciraṃ kālaṃ’’ti acirekāle. Paritta jātikā nāma kāmāvacarajāti. ‘‘Gottaṃ’’ti kammakattu padaṃ. ‘‘Abhibhuyyatī’’ti bhāvanā balena abhibhuyyamānaṃ hoti. Abhimaddīyamānaṃ hotīti attho. ‘‘Chijjatī’’ti idaṃ pana abhibhavanassa sikhāpatta dassanaṃ. Yāva taṃ gottaṃ chedaṃ pāpuṇāti, tāva abhibhuyyati, maddīyatīti vuttaṃ hoti. Gottaṃ abhibhavatīti gotrabhūtipi yujjati. ‘‘Pañcamaṃ’’ti pañcame cittavāre. ‘‘Tadāhi javanaṃ patitaṃ nāma hotī’’ti pakatiyā javanappavattināma sattakkhattu paramo hoti. Catutthañca muddhapattaṃ. Pañcamato paṭṭhāya patitaṃ. Tasmā tasmiṃ pañcamavāre javanaṃ patitaṃ nāma hoti. ‘‘Dutīyenā’’ti dutīyena eva saddena. ‘‘Dutīyaṃ’’ti dutīye cittavāre. Tadā anulomaṃ pathamajavanaṃ hotīti vuttaṃ ‘‘aladdhā sevanaṃ anuloma’’nti. ‘‘Etenevā’’ti etena eva sadda dvaye neva. Aṭṭhasāliniyaṃ pana anuññātā viya dissati. Vuttañhi tattha. Mandapaññassa cattāri anulomāni honti, pañcamaṃ gotrabhu, chaṭṭhaṃ maggacittaṃ, sattamaṃ phalanti. ‘‘Itaraṭṭhakathāsū’’ti vinayaṭṭha kathādīsu. ‘‘Paṭisiddhattā’’ti pañcamaṃ gotra bhuppavattiyā paṭisiddhattā ādimhi aṭṭhannaṃ aññatrasmiṃti vuttattā idha niruddheti padaṃ avassaṃ icchitabbamevāti vuttaṃ ‘‘niruddhe anantaramevāti padacchedo’’ti. Anantara saddassa ca niccaṃ sambandhāpekkhattā tamevapadaṃ vibhatti pariṇāmena adhikatanti āha ‘‘niruddhassāti atthato laddhamevā’’ti. ‘‘Vasibhūtāpī’’ti vasibhūtāpi samānā. ‘‘Ekavāraṃ javitvā’’ti idaṃ lokiyappanāvasena vuttaṃ. Lokuttara appanāpana sattamampi uppajjatiyeva. Mūlaṭīkā pāṭhe ‘‘bhūmantarapattiyā’’ti gotrabhu cittaṃ kāmabhūmi hoti. Appanāpana mahaggatabhūmi vā lokuttarabhūmi vā hoti. Evaṃ bhūmantarapattiyā. ‘‘Ārammaṇantara laddhiyā’’ti phalasamāpatti vīthiyaṃ phalajavanaṃ sandhāya vuttaṃ. Tatthahi purimāni anuloma javanāni saṅkhārā rammaṇāni honti. Phalajavanaṃ nibbānārammaṇaṃ. Idañca kāraṇamattameva. Yathāvutta leḍḍupamā eva idha yuttarūpāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Na kho panetaṃ evaṃ daṭṭhabba’’nti etaṃ atthajātaṃ na kho evaṃ daṭṭhabbaṃ. ‘‘Anaddhanīyā’’ti addhānaṃ dīghakālaṃ nakha mantīti anaddhanīyā. Asārā. Asārattā eva sīghataraṃ ruhanti. Sīghataraṃ vuddhiṃ viruḷhiṃ āpajjanti. Sāravantā pana sārena saha vaḍḍhamānattā sīghataraṃ naruhanti. Sīghataraṃ vuddhiṃ viruḷhiṃ nā pajjanti. Tenāha ‘‘ekavassajīvino’’tiādiṃ. ‘‘Evamevā’’tiādīsu ‘‘patitajavanesū’’ti pañcama chaṭṭha sattama javanesu. ‘‘Ettha cā’’tiādīsu. ‘‘Supakkasālibhatta sadisānī’’ti yathā sālibhattāni supakkattā eva mudutarāni hutvā dubbalāni aciraṭṭhitikāni. Tasmiṃ divasepi pūtibhāvaṃ gacchanti. Evaṃ appanā javanāni. ‘‘Yasmā cā’’tiādīsu. ‘‘Duvidhassa niyamassā’’ti javananiyamassa ca kālaniyamassa ca.

我来翻译这段巴利文：
于安止分。"安止速行"为业语。"彼所缘"为作者语。"由根平等等"即由信等五根互不超越力平等等。"遍"即周遍。"近"即近至。能运载生起安止性为能运载安止性。"由彼转起"即由彼近行速行转起。"不久时"即不久时中。小种类名为欲界种类。"种姓"为业作者语。"超越"即由修力被超越。义为被压伏。"断"即此为显示超越达顶。说直至彼种姓达断,直至被超越、被压伏。种姓超越亦相应种姓超越。"第五"即第五心分。"尔时速行名为落"即自性速行转起名为最多七次。第四达顶。从第五始落。故于彼第五分速行名为落。"由第二"即唯由第二声。"第二"即第二心分。尔时顺适为初速行故说"未得习顺适"。"唯由此"即唯由此二声。然于殊胜论似许可。因说于彼:钝慧者有四顺适,第五种姓超越,第六道心,第七果。"于其他义疏"即于律义疏等。"由遮止"即由遮止第五种姓超越转起,由说始八其一故,此中必须欲"灭"语故说"灭无间即为语分"。由无间声必有相属期待故说由语词变化增上彼语说"由义得灭之"。"自在亦"即虽自在。"行一次"此由世间安止说。然出世间安止生至第七。根本复注读诵中"由至地间"即种姓超越心为欲地。然安止为广大地或出世间地。如是由至地间。"由得其他所缘"为说果定路中果速行。因其中前顺适速行为行所缘。果速行为涅槃所缘。此唯因性。应见如所说土块喻于此相应。"然此不如是应见"即此义类不如是应见。"非久住"即不持久时为非久住。无坚。由无坚故迅速生。迅速得增长发育。然有坚由与坚俱增长故不迅速生。不迅速得增长发育。故说"一岁命"等。于"如是"等中"落速行"即第五第六第七速行。于"此中"等中。"如熟饭似"即如熟饭由熟故成较柔弱不久住。于彼日亦至腐败。如是安止速行。于"由何"等中。"二种轨则"即速行轨则及时轨则。

 ‘‘Paṭisandhiyā anantara paccaya bhāvino’’ti sattama javana cetanā anantara paccayo, tadanantare pavattaṃ vipāka santānaṃ paccayuppanno, tameva ca avasāne cuti cittaṃ hutvā bhavantare paṭisandhi cittassa anantara paccayo. Evaṃ paṭisandhi cittassa anantara paccaya bhāvena avassaṃ bhavissamānassāti attho. Idañca kāraṇa mattameva. Mahāṭīkāvacanaṃ pana kiñci vattabba rūpanti na paṭikkhittaṃ. ‘‘Nirantarappavattānaṃ’’ti ādīsu. Bhinnā asadisā vedanā yesaṃ tāni bhinnavedanāni. ‘‘Āsevana paccanīkānaṃ’’ti āsevana paccayappaṭi pakkhānaṃ. Abhinnā vedanā yesanti viggaho. Kriyajavanānantaraṃ arahattaphalaṃ phalasamāpatti vīthiyaṃ daṭṭhabbaṃ. Sesametthasuviññeyyaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"结生无间缘有"即第七速行思为无间缘,其后转起异熟相续为缘所生,而彼末了成死心,于他有中对结生心为无间缘。如是义为对结生心必将以无间缘性有。而此唯因性。然大复注语不否认有何可说性。于"无间转起"等中。彼等有异不同受为异受。"习行对立"即习行缘对立。彼等有同受为分别。应见唯作速行后阿罗汉果于果定路。此余易知。


139. ‘‘Sabbathā pī’’tiādīsu. Loke majjhimake hi mahājanehi icchitampi kiñci ārammaṇaṃ atiukkaṭṭhehi mandhātu rājādīhi icchitaṃ na hoti. Tathā tehi mahājanehi anicchitampi kiñci ārammaṇaṃ atiduggatehi paccanta vāsīhi icchitaṃ hoti. Tasmā ārammaṇānaṃ iṭṭhāniṭṭha vavatthānaṃ patvā atiukkaṭṭhehi ca atiduggatehi ca vavatthānaṃ na gacchati, majjhimakehi eva vavatthānaṃ gacchati. Tenāha ‘‘tattha cā’’tiādiṃ. ‘‘Ārammaṇaṃ’’ti kattupadaṃ. ‘‘Vipākacittaṃ’’ti kammapadaṃ. ‘‘Kiñcī’’ti kiñci rūpaṃ. ‘‘Kismiñcī’’ti kasmiṃci ekasmiṃ pupphe. ‘‘Tena vā’’ti tena vā sukhasamphassena vatthena. Sesamettha suviññeyyaṃ.

‘‘Vedanāniyamopanā’’tiādīsu. ‘‘Ādāse mukhanimittassa viyā’’ti yathā ādāse mukha nimittassa calana cavanādiyogo nānāvaṇṇayogo ca yathāmukhameva siddho. Tathā vipākānaṃ. Vedanā yogo pana yathārammaṇameva siddhoti yojanā. Tattha ‘‘vedanāyogo’’ti nānāvedanāyogo. ‘‘Kappetvā’’ti cintetvā. ‘‘Pakappetvā’’ti nānappakārato cintetvā. Na kevalañca vipākānaṃ eva yathārammaṇaṃ vedanā yogo hotīti yojanā.


我来翻译这段巴利文：
于"一切亦"等中。世间中等者即众人所欲某所缘,极胜曼陀都王等不欲。如是彼等众人不欲某所缘,极贫边地住者所欲。故所缘可意不可意确定达已,由极胜及极贫不至确定,唯由中等至确定。故说"其中"等。"所缘"为作者语。"异熟心"为业语。"某"即某色。"于某"即于某一花。"由彼"即由彼乐触衣。此余易知。
于"然受轨则"等中。"如镜中面相"即如镜中面相动摇等相应及种种色相应如面成就。如是异熟。结合为:然受相应如所缘成就。其中"受相应"即种种受相应。"计度"即思维。"遍计度"即从种种方面思维。结合为:不仅异熟如所缘有受相应。


‘‘Ayañcā’’tiādīsu. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ pī’’ti paṭṭhāna aṭṭhakathāyampi. ‘‘Tadārammaṇa vasenā’’ti tadārammaṇavasena pavattānanti pāṭhaseso. ‘‘Pañcannaṃ’’ti somanassa santīraṇena saddhiṃ cattāri mahāvipāka somanassāni sandhāya vuttaṃ. ‘‘Pakati nīhārenā’’ti pakatiyā niccakālaṃ pavattappakārena. Pāḷipāṭhe. Bhāvitāni indriyāni yenāti bhāvitindriyo. ‘‘Manāpaṃ’’ti manorammaṃ. ‘‘Amanāpaṃ’’ti amanorammaṃ. Vihareyyanti sace kaṅkhatīti sambandho. ‘‘Paṭikūle’’ti amanāpe. ‘‘Appaṭikūla saññī’’ti manāpasaññī. Evaṃ sesesu. ‘‘Tesaṃ’’ti khīṇāsavānaṃ. Pāḷipāṭhe. ‘‘Sumano’’ti somanassito. ‘‘Dummano’’ti domanassito. Pāḷipāṭhe. ‘‘Mettāyavā pharatī’’ti ayaṃ satto averohotūtiādinā mettācittena vā pharati. ‘‘Dhātuso upasaṃharatī’’ti yathā ma ma kāyopi catudhātu samussayo hoti. Tattha ekāpi dhātu nāma paṭikūlā vā appaṭikūlā vā na hoti. Kevalaṃ tuccha suñña sabhāvamattā hoti. Evameva imassa sattassa kāyopītiādinā dhātu so upasaṃharati. ‘‘Asubhāya vā’’ti asubha bhāvanāya vā. Asubha bhāvanā cittena vāti vuttaṃ hoti. ‘‘Asubhāyā’’ti vā tassa asubhabhāvatthāya. Devanāṭakā devaccharā nāma. Kuthitāni kuṭṭhāni yesaṃ tāni kuthita kuṭṭhāni. ‘‘Sarīrānī’’ti kāyaṅgāni. Kuthita kuṭṭhāni sarīrāni yassa so kuthitakuṭṭhasarīro. ‘‘Kuthitānī’’ti abbhukkiraṇāni. Vedanā yuttāni honti iti apare vadantīti yojanā. Tasmā paccayo hotīti sambandho. Kathaṃ paccayo hotīti āha ‘‘yathā ānisaṃsa dassanenā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘aṭṭhakathāyaṃ’’ti visuddhi maggaṭṭhakathāyaṃ. ‘‘Buddhasubuddhatā dassanenā’’ti attano satthubhūtassa buddhassa subuddhatā dassanena. ‘‘Attasampatti dassanenā’’ti mayaṃ pana evarūpā dukkhā muttāmhāti evaṃ attano sampatti dassanena. ‘‘Aṭṭhikaṅkalikapetarūpe’’ti nimmaṃ salohite aṭṭhipuñjapetasarīre. ‘‘Kuṭṭhino’’ti kuṭṭhasarīrassa. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ’’ti dhammapada aṭṭhakathāyaṃ. Ati iṭṭhe devacchara vaṇṇādike. Ati aniṭṭhe kuthitakuṭṭhasarīrādike. ‘‘Vatthu bhūto’’ti uppattiṭṭhāna bhūto. ‘‘Tesaṃ tesaṃ sattānaṃ’’ti kattu atthesāmivacanaṃ. ‘‘Tadubhayaṃ pī’’ti ubhayaṃ taṃ gahaṇaṃpi. ‘‘Tesaṃ’’ti tesaṃ lokiya mahājanānaṃ. ‘‘Vipallāsavaseneva hotī’’ti devaccharavaṇṇādīsu atiiṭṭhesu atiiṭṭhākārato gahaṇampi vipallāsa vaseneva hoti. Kasmā, devacchara vaṇṇādīsu ati iṭṭha saññāya vipallāsa saññābhāvato.


我来翻译这段巴利文：
于"此"等中。"于义疏亦"即于发趣义疏亦。"由彼所缘"为残余读诵:由彼所缘转起。"五"即连同悦寻转共四大异熟悦说。"由自性行相"即由自性常时转起方式。于圣典读诵。由彼修诸根为修根。"可意"即悦意。"不可意"即不悦意。结合为:若疑应住。"于违逆"即不可意。"非违逆想"即可意想。如是于余。"彼等"即诸漏尽者。于圣典读诵。"善意"即具悦。"恶意"即具忧。于圣典读诵。"以慈遍满"即以愿此有情无怨等慈心遍满。"由界会合"即如我身亦成四界积集。其中任一界非违逆或非违逆。唯空虚自性而已。如是此有情身等由界会合。"或不净"即或由不净修。说或由不净修心。"不净"即或为彼不净性。天伶人名天仙女。彼等有烂疮为烂疮身。"身"即身分。彼有烂疮身为烂疮身者。"烂"即溃烂。结合为:其他说有受相应。结合为:故成缘。说如何成缘"如见功德"等。其中"于义疏"即于清净道义疗。"由见佛善觉"即由见自师佛善觉性。"由见自成就"即如是由见我等脱如是苦自成就。"于骨链饿鬼形"即无肉血骨聚饿鬼身。"疮者"即疮身。"于义疏"即于法句义疏。极可意天仙女色等。极不可意烂疮身等。"成事物"即成生起处。"彼等诸有情"为作者义属格。"彼二亦"即彼二取亦。"彼等"即彼等世间众人。"唯由颠倒"即于天仙女色等极可意由极可意相取亦唯由颠倒。何故?由于天仙女色等极可意想成颠倒想。


Vibhāvanipāṭhe . ‘‘Pavattiyā’’ti pavattanato. Aṭṭhakathādhippāye ṭhatvā vuttattā aṭṭhakathāgāravena’’taṃ vicāretabba mevā’’ti vuttaṃ. Atthato pana ayuttamevāti vuttaṃ hoti. Esanayo aññatthapi. ‘‘Dhamma cakkhurahitā’’ti dhamma vavatthānaññāṇa cakkhu rahitā. ‘‘Kusalākusalāni yevā’’ti tesaṃ dhamma cakkhu rahitānaṃ uppannāni kusalākusalāniyeva. Gāthāyaṃ. ‘‘Rūpā’’ti rūpato nappavedhantīti sambandho. ‘‘Saddā’’tiādīsupi esevanayo. Nappavedhantīti ca na calanti, na kampanti, cittaññathattaṃ na gacchanti. Tathā upekkhā kriyajavanānantarampi tadārammaṇāni somanassu pekkhāvedanā yuttāni eva siyunti yojanā. Mūlaṭīkāpāṭhe. ‘‘Tadārammaṇatā’’ti tadārammaṇatāya tadārammaṇabhāvena. ‘‘Katthacī’’ti katthaci abhidhamma pāḷiyaṃ. ‘‘Vijjamāne ca tasmiṃ’’ti tasmiṃ kriyajavanānu bandhake tadā rammaṇe vijjamāne sati. Etaṃ bhavaṅgañca nāma anubandhatīti sambandho. Nadīsoto paṭisotagāmināvaṃ anubandhati viyāti yojanā. ‘‘Savipphārikaṃ evajavanaṃ’’ti kilesa dhammānaṃ vipallāsa dhammānañca vasena khaṇamattepi anekasatesu ārammaṇesu vividhākārena pharaṇavegasahitaṃ kusalākusala javanameva anubandhatīti yuttaṃ. Na pana kriyajavanaṃ anubandhatīti yuttanti yojanā. ‘‘Chaḷaṅgu pekkhāvato’’ti cakkhunā rūpaṃ disvā neva sumano hoti, na dummano, upekkhako viharatī-tiādinā vuttāya cha dvārikavasena chaḷaṅga samannāgatāya upekkhāya sampannassa. Vattanaṃ vutti. Santā vutti assāti santa vutti. Taṃ vicārento ‘‘paṭṭhāne panā’’tiādimāha. ‘‘Yadi cetaṃ vucceyyā’’ti ettha ‘‘etaṃ’’ti kriyā byākatetiādikaṃ etaṃ vacanaṃ. ‘‘Tasmiṃ’’ti tasmiṃ vacane. ‘‘Evamādinā’’ti evamādinā nayena. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Uttaraṃ’’ti parihāraṃ. ‘‘Vipassanācāra vasenā’’ti vipassanā pavatti vasena. ‘‘Tesaṃ’’ti somanassa domanassānaṃ. ‘‘Itarītarānantara paccayatā’’ti aññamaññānantara paccayatāti attho. ‘‘Therenā’’ti anuruddhattherena. Sabbāni tadā rammaṇāni, sabbāni bhavaṅgāni ca. ‘‘Samudā carantī’’ti cirakālaṃ sañcaranti . ‘‘Etānihī’’tiādinā tesaṃ aṭṭhārasannaṃ javanānaṃ anantaraṃ tadārammaṇānaṃ aniyamato pavattiyā kāraṇayuttiṃ dasseti. Sambhavati uppajjati etenāti sambhavo. Tadā rammaṇassa sambhavo tadā rammaṇa sambhavo. Athavā, sambhavanaṃ uppajjanaṃ sambhavoti ime dve atthe dassetuṃ ‘‘tadā rammaṇa sambhavo’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Yesaṃ panā’’tiādīsu. ‘‘Yesaṃ’’ti yesaṃ puggalānaṃ. ‘‘Itarānī’’ti upekkhā santīraṇa dvayato aññāni. ‘‘Na hontīti na vattabbānī’’ti vuttaṃ. Evaṃsati, kasmā therena idha na vuttānīti. Aṭṭhasāliniyaṃ avuttattā idha na vuttānīti. Aṭṭhasāliniyaṃ pana kasmā na vuttāni. Yebhūyya niyamasote patitattā na vuttāni. Na pana alabbhamānattā na vuttānīti imamatthaṃ dassento ‘‘aṭṭhakathāyaṃ panā’’tiādimāha. ‘‘Upekkhāsahagata santīraṇa dvayameva vuttaṃ’’ti āgantuka bhavaṅgabhāvena vuttaṃ. Yathāha athassa yadā somanassa sahagatappaṭisandhikassa pavatte jhānaṃ nibbattetvā pamādena parihīnajjhānassa paṇīta dhammo me naṭṭhoti paccavekkhato vippaṭisāri vasena domanassaṃ uppajjati, tadā kiṃ uppajjati. Somanassānantarañhi domanassaṃ, domanassānantarañca somanassaṃ paṭṭhāne paṭisiddhaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于光明释读诵。"由转起"即由转起。由住于义疏意趣说故,由义疏敬重说"彼应思察"。然由义说不相应。此理于他处亦。"无法眼"即无法差别智眼。"唯善不善"即彼等无法眼者生起唯善不善。于偈。结合为:"诸色"即不由色动摇。于"声"等中亦如是理。不动摇即不动,不震,不至心异性。如是结合为:舍唯作速行后亦彼所缘应具悦舍受。于根本复注读诵。"彼所缘性"即以彼所缘性由彼所缘性。"于某"即于某阿毗达摩圣典。"而彼有时"即彼唯作速行随系彼所缘有时。结合为:此有分名随系。结合为:如河流随系逆流船。"具遍满速行"即由烦恼法颠倒法力于刹那中于数百所缘以种种行相具遍满势随系善不善速行相应。然不相应随系唯作速行。"具六支舍者"即如见色以眼不生悦、不生忧、住舍等说由六门力具足六支舍者。转起为活命。彼有寂活命为寂活命。思察彼说"然于发趣"等。"若说此"于此"此"即唯作无记等此语。"于彼"即于彼语。"如是等"即以如是等理。于光明释读诵。"回答"即解答。"由观行"即由观转起。"彼等"即悦忧。"互无间缘性"即义为互相无间缘性。"长老"即阿那律长老。一切彼所缘,一切有分。"等起"即长时流转。由"此等"等显示彼十八速行后彼所缘无定转起理由相应。由此生起为生。彼所缘生为彼所缘生。或为显示生及生起二义说"彼所缘生"等。于"然彼等"等中。"彼等"即彼等补特伽罗。"其他"即说舍寻转二外不生。如是时,何故长老此中不说?由殊胜论不说故此中不说。然何故殊胜论不说?显示此义由堕多分轨则流不说。非由不得不说说"然于义疏"等。"唯说舍俱寻转二"即说由客有分性。如说然彼时悦俱结生者于转起生禅由放逸失禅时思惟胜法我失时由追悔力生忧时何生?因悦后忧,忧后悦于发趣遮止。

 Mahaggata dhammaṃ ārabbha javane javite tadā rammaṇampi tattheva paṭisiddhanti. Kusala vipākāvā akusalavipākāvā upekkhā sahagatā hetukamanoviññāṇa dhātu uppajjati. Kimassā rammaṇanti. Rūpādīsu paritta dhammesu aññataraṃ. Etesu hi yadeva tasmiṃ samaye āpātamāgataṃ hoti. Taṃ ārabbha etaṃ cittaṃ uppajjatīti veditabbaṃ-ti. Evaṃ domanassasahagata javanānurūpaṃ upekkhāsahagata santīraṇa dvayameva āgantuka bhavaṅgabhāvena aṭṭhakathāyaṃ vuttanti. ‘‘Etampi yujjati yevā’’ti akusala javanāvasāne etaṃ sahetukaṃ āgantuka bhavaṅgaṃpi yujjatiyeva. ‘‘Domanassa javanānantaraṃ bhavaṅga pātova hotī’’ti upekkhā sahagata mūlabhavaṅga pātova hoti. Āgantuka bhavaṅgena kiccaṃ natthi. Kasmā, upekkhā paṭisandhikattā. Nevatadārammaṇa sambhavo atthi. Kasmā, tesu ārammaṇesu tadārammaṇavārassa asambhavato. Na hi mahantārammaṇesu ca avibhūtārammaṇesu ca tadārammaṇavāro sambhavati. Na ca mūlabhavaṅga sambhavo atthi. Kasmā, mūlabhavaṅgabhū tassa somanassa bhavaṅgassa domanassa javanena saha viruddhattā. ‘‘Iti katvā’’ti iminā kāraṇena. ‘‘Ekaṃ’’ti ekaṃ upekkhāsahagata vipākaṃ. Tathā tasseva domanassaṃ uppādentassa neva tadārammaṇa sambhavo atthi. Na ca mūlabhavaṅga sambhavoti katvā domanassānantaraṃ chasu…pe… pavattatīti yojanā. Tattha ‘‘tassevā’’ti somanassappaṭisandhikasseva. Nevatadārammaṇa sambhavo atthi. Kasmā, ārammaṇānaṃ atimahantattepi ativibhūtattepi sati somanassa tadārammaṇassa javanena saha viruddhattā. Upekkhā tadā rammaṇassa ca ārammaṇena saha viruddhattā. Na hi ati iṭṭhārammaṇe upekkhā tadārammaṇaṃ pavattati. Mahaggata paññattā rammaṇesu pana ubhayampi tadārammaṇaṃ nuppajjatiyeva. Na ca mūlabhavaṅga sambhavo atthi. Kasmā, javanena saha viruddhattāti.


我来翻译这段巴利文：
广大法为所缘速行已起时彼所缘亦于彼处遮止。或善异熟或不善异熟舍俱无因意识界生起。何为彼所缘?于色等小法中随一。于此等中时至现前者。应知缘彼此心生起。如是随顺忧俱速行唯舍俱寻转二于义疏说为客有分。"此亦相应"即不善速行末此有因客有分亦相应。"忧速行后唯有分堕"即唯舍俱根本有分堕。无客有分作用。何故?由舍结生故。无彼所缘生。何故?由于彼等所缘无彼所缘分故。因于大所缘及不明显所缘不生彼所缘分。亦无根本有分生。何故?由根本有分悦有分与忧速行相违故。"如是作"即由此因。"一"即一舍俱异熟。如是结合为:彼生忧时亦无彼所缘生。亦无根本有分生故忧后于六中转起。其中"彼"即唯悦结生者。无彼所缘生。何故?由所缘虽极大亦极明显时悦彼所缘与速行相违故。及舍彼所缘与所缘相违故。因极可意所缘不转舍彼所缘。然于广大施设所缘二彼所缘皆不生。亦无根本有分生。何故?由与速行相违故。


‘‘Ettha cā’’tiādīsu. ‘‘Sabba dhammesū’’ti sabbesu ārammaṇa dhammesu. ‘‘Pathama samannāhāro’’ti āvajjana kiccaṃ āha. Suttanta pāṭhe. ‘‘Tajjo’’ti tena ārammaṇānaṃ āpātā gamanena jāto. ‘‘Tajjo’’ti vā tadanurūpotipi vadanti. ‘‘Viññāṇabhāgassā’’ti cakkhu dvārika viññāṇa koṭṭhāsassa. ‘‘Yato’’ti yasmiṃ kāle. Kathaṃ āvajjanena vinā nuppajjatīti āha ‘‘sace āvajjanenā’’tiādiṃ. ‘‘Ettha siyā’’tiādīsu. Yathā pana nirāvajjanaṃ hoti bhinnā rammaṇañca, evaṃ tathāti yojanā. ‘‘Ekassapī’’ti ekassa āgantuka bhavaṅgassapi natthi doso. Mahāaṭṭhakathāyañca natthi. Aṭṭhasāliniyaṃ pana atthiyeva. ‘‘Savipphandanattā’’ti ettha attho savipphārikanti pade vuttanayena veditabbo. ‘‘Itare sañcā’’ti mahaggatalokuttara javanānañca. Kāni ci parittārammaṇānipi samānāni. Yadi tadārammaṇū panissa yassa kāmabhavaṅgassa abhāvato tadārammaṇāni rūpārūpa brahmānaṃ nuppajjanti. Evaṃ sati, cakkhusota dvārika cittānipi rūpa brahmānaṃ nuppajjeyyunti āha ‘‘cakkhu sotaviññāṇāni panā’’tiādiṃ. ‘‘Indriyappavatti ānubhāvato’’ti cakkhu vatthu sotavatthu saṅkhātānaṃ indriya vatthūnaṃ rūpa brahma santāne pavattattā tesaṃ pavatti ānubhāvato cakkhu sotaviññāṇāni rūpabrahmānaṃ pavattantiye vāti dassetuṃ ‘‘sampaṭicchana santīraṇānī’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Vikappabalevā’’ti kāmakusalā kusalānaṃ viya vividhena ākārena kappetvā pakappetvā ārammaṇaggahasāmatthiyevāsati. ‘‘Appanāpatta bhāvanā kammavisese vā’’ti ettha abhiññā javanāni viya mahaggata vipāka lokuttara vipākāni viya cāti vattabbaṃ. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ’’ti paṭicca samuppāda vibhaṅgaṭṭhakathāyaṃ. ‘‘Vibhāvaniyaṃ vutta kāraṇānī’’ti aṭṭhakathāto āharitvā vibhāvaniyaṃ vuttāni ‘ajanakattā janaka samānattā bhāvato’tiādīni kāraṇāni.



我来翻译这段巴利文：
于"此中"等中。"一切法"即一切所缘法。"初作意"即说转向作用。于经典读诵。"彼生"即由彼所缘现前生。或说"彼生"即随顺彼。"识分"即眼门识部分。"时"即何时。说如何无转向不生"若由转向"等。于"此中应有"等中。结合为:然如无转向及异所缘,如是如是。"一亦"即一客有分亦无过。于大义疏亦无。然于殊胜论有。"由有动摇"于此义应由具遍满语说理知。"其他速行"即广大出世间速行。任何小所缘亦同。若由欲有分无故彼所缘于色无色梵天不生。如是时,眼耳门心亦于色梵天不生故说"然眼耳识"等。"由根转起威力"即为显示由名为眼依耳依诸根依于色梵相续转起故,由彼等转起威力眼耳识于色梵天转起说"领受寻转"等。"由分别力"即由如欲善不善般以种种行相计度遍计度取所缘能力。"或于得安止修习业差别"于此应说如神通速行及如广大异熟出世间异熟。"于义疏"即于缘起分别义疏。"光明说诸因"即从义疏取说于光明'由非能生、由同能生性、由有'等诸因。

140. Javana niyame. Aṭṭhakathāyampi chakkhattuṃ pavatti vuttā. Yathāha sace pana balavā rammaṇaṃ āpātāgataṃ hoti. Kriyamanodhātuyā bhavaṅge āvaṭṭite cakkhuviññāṇādīni uppajjanti. Javanaṭṭhāne pana pathamakāmāvacara kusala cittaṃ javanaṃ hutvā chasattavāre javitvā tadārammaṇassa vāraṃ detīti. ‘‘Mudutara bhāvenā’’ti mātukucchimhi ṭhitakālevā sampati jātakāle vā vatthussa atimudubhāvena. ‘‘Kenaciupadduta bhāvenā’’ti bāḷhagelaññajātakāle kenaci vātapittasemhādinā upadduta bhāvena. ‘‘Ajjhotthaṭa bhāvenā’’ti tassa vevacanamattaṃ. Mandībhūto vego yesaṃ tāni mandībhūta vegāni. ‘‘Asayha rūpehī’’ti dukkhamasabhāvehi. Abhibhūtānaṃ sattānaṃ. Tañca kho vacanaṃ pākatika sattānaṃ vaseneva vuttaṃ. Na sattavisesānaṃ vasena. Evaṃ sati, sattavisesānaṃ vasena kathaṃ daṭṭhabbanti āha ‘‘ye panā’’tiādiṃ. ‘‘Uparī’’ti maraṇuppattiṭṭhāne. ‘‘Vuttañhī’’ti visuddhi magge vuttameva. ‘‘Yamakappāṭihāriyaṃ’’ti yugaḷavatthūnaṃ ekato pavatta acchariya kammaṃ. ‘‘Dve jhānaṅgānī’’ti upekkhekaggatā jhānaṅgāni.

‘‘Yogakammasiddhiyā’’ti bhāvanānu yogakammasiddhassa. Iddhi vikubbanaṃ nāma iddhiyā nānākammakaraṇaṃ. ‘‘Siddhiyā evā’’ti sijjha natthāya eva . Attano anantare eva uppannaṃ phalaṃ etissāti ānantarikapphalā. Maggacetanā. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘Mandassā’’ti manda puggalassa. ‘‘Tikkhassā’’ti tikkha puggalassa. Tīṇi phalacittāni. ‘‘Payogābhisaṅkhārassā’’ti pathamajjhānato paṭṭhāya samatha vipassanāyuganandhappavatti saṅkhātassa pubbappayogābhisaṅkhārassa. ‘‘Akatādhikārassā’’ti āsanne purimabhave akata jhānaparikammassa puggalassa. Sabbesampi phalaṭṭhānaṃ ciṇṇavasibhāvāneva hontīti yojanā.

Javananiyamoniṭṭhito.



我来翻译这段巴利文：
速行轨则。于义疏亦说六次转起。如说:若有力所缘现前。唯作意界转有分时眼识等生起。然于速行处初欲界善心成速行已六七次速行已给与彼所缘分。"由柔软性"即由住母胎时或初生时依处极柔软性。"由某扰乱性"即生重病时由某风胆痰等扰乱性。"由覆盖性"即彼同义语。彼等势力成微弱为微弱势力。"由不可忍色"即苦不可忍性。诸被克胜有情。然彼语唯由普通有情力说。非由特殊有情力。如是时,由特殊有情力如何见?说"然彼等"等。"上"即于死生处。"说"即于清净道已说。"双神变"即双事一转起稀有业。"二禅支"即舍一境性禅支。
"由瑜伽业成就"即由修习瑜伽业成就者。神变变化名由神变作种种业。"唯由成就"即为成就。彼于自无间生果为无间果。道思。"故"即由此。"钝"即钝补特伽罗。"利"即利补特伽罗。三果心。"加行决意"即由初禅始修止观双运转起名前加行决意。"未作修习"即于近前生未作禅预备补特伽罗。结合为:一切果处皆已修习自在。
速行轨则终。

141. Duhetukādīsu. Jāti dvihetukādayo eva adhippetāti vuttaṃ ‘‘paṭisandhiviññāṇa sahagatā’’tiādiṃ. ‘‘Tesaṃ dvinnaṃ pī’’ti dvihetukānampi ahetukānampi. Bhusojhāna maggaphalāni vārenti nīvārentīti āvaraṇāni. Vipākāni ca tāni āvaraṇāni cāti viggaho. ‘‘Vipākānī’’ti ahetuka dvihetuka vipākāni. Tehi gahitappaṭisandhikānaṃ imasmiṃ bhavejhāna maggaphalappaṭilābho nāma natthi. Tenāha ‘‘vipākāvaraṇa sabbhāvato’’tiādiṃ. ‘‘Tesaṃ’’ti duggati ahetuka puggalānaṃ. Puggalānanti vuttaṃ hoti. Na labbhantīti sambandho. ‘‘Itaresaṃ’’ti tato aññesaṃ sugati ahetuka puggalānaṃ.


我来翻译这段巴利文：
于二因等。说唯生二因等为意趣说"结生识俱"等。"彼二亦"即二因者亦无因者亦。强盛遮止禅道果为障。分别:异熟及彼等障为异熟障。"诸异熟"即无因二因异熟。由彼等得结生者于此有无得禅道果名。故说"由异熟障有"等。"彼等"即恶趣无因补特伽罗。说补特伽罗。结合为:不得。"其他"即由彼外善趣无因补特伽罗。



‘‘Ettha siyā’’tiādīsu. Duggati pariyāpannānañca ahetukānaṃ. ‘‘Mūlabhavaṅge’’tiādimhi paṭisandhi cittaṃ hutvā āgate mūlabhavaṅge. ‘‘Yaṃ kiñcī’’ti yaṃ kiñci bhavaṅgaṃ. ‘‘Vuccate’’ti visajjanā vuccate. ‘‘Sabba aṭṭhakathāsu paṭikkhitto’’ti aṭṭhasāliniyaṃ tāva vipākuddhārakathāyaṃ soḷasasu kāmāvacara kusala vipākesu aṭṭhannaṃ ahetuka vipākānaṃ eva āpāyikesu sattesu uppattiṃ dasseti. Na aṭṭhannaṃ sahetuka vipākānaṃ. Tathā paṭicca samuppādaṭṭha kathāsu ca viññāṇa padavaṇṇanāsu aññāsu ca abhidhammāvatārādīsūti evaṃ sabbaṭṭhakathāsu paṭikkhittā nāma hoti. ‘‘Yogasā dhanīyattā’’ti payogena sādhetabbattā. Kusalākusalāni hi vaḍḍhetuṃ vā hāpetuṃ vā payoge kate vaḍḍhanti ceva hāyanti ca. Ñāṇavippayuttabhūtaṃ gahetuṃ yuttaṃ. Kasmā, ahetukassa bhavaṅgassāti vuttassa mūlabhavaṅgassa ahetukattā. ‘‘Dvinnampi ahetukānaṃ’’ti duggati ahetukānañca sugati ahetukānañca. ‘‘Aparepanā’’tiādi vibhāvaniyaṃ āgato apare vādo. Vuttañhi tattha ‘aparepana yathā ahetukānaṃ sahetuka tadārammaṇaṃ hoti, evaṃ dvihetukānaṃ tihetuka tadārammaṇaṃpī’ti vaṇṇenti. Tesaṃmatānurodhena ca idhapi ñāṇasampayutta vipākappaṭikkhepo ahetukeyeva sandhāyāti vadantīti. Taṃ pana vipākuddhārakathāyaṃ ‘ettheva dvādasa kamaggopī’ti ca, ettheva dasakamaggopī’ti ca āgatehi na sameti. Tattha hi soḷasasukusalavipākesu dvihetuka kammanibbattānaṃ dvinnaṃ dvihetukāhetuka puggalānaṃ cattāri ñāṇasampayutta vipākāni vajjetvā dvādasa kamaggo nāma hoti. Puna sesesu dvādasa vipākesupi asaṅkhārika kammanibbattānaṃ dve ñāṇavippayutta sasaṅkhārika vipākāni, sasaṅkhārika kammanibbattānañca dve ñāṇavippayutta asaṅkhārika vipākāni vajjetvā dutiyatthera vāde dasakamaggo nāma hotīti. Ettha pana dvi hetukopi puggalo adhikena chandena vā vīriyena vā cittena vā yutto pariyatti dhammaṃ vā nānāvijjāsippāni vā bahuṃ gaṇheyya, suṇeyya, dhāreyya, vāceyya, cinteyya. Athassa ñāṇasampayutta javanaṃ bahulaṃ samudā careyya. Tadā tassa nānākammena javanānu rūpaṃ ñāṇasampayutta tadārammaṇaṃ na na sambhavatīti vuttaṃ. Taṃ yuttaṃ viya dissatīti. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ pihi. La. Vuttā’’ti kathaṃ vuttā. Etāni hi manussesu ca kāmāvacara devesu ca puññavantānaṃ dvihetukati hetukānaṃ paṭisandhikāle paṭisandhi hutvā vipaccantītiādinā vuttāti. Te pana tividhā, navavidhāti sambandho. ‘‘Tesaṃ tabbhāvo’’ti kusalānaṃ kusalabhāvo, akusalānaṃ akusalabhāvo. ‘‘Sikkhana dhammayuttā’’ti tīhi sikkhāhi pahātabbānaṃ kilesānaṃ atthitāya sikkhitabbatā pakatiyaṃ ṭhitāti adhippāyo .‘‘Heṭṭhimānañcā’’ti heṭṭhima phalānañca. Yāniyānisakāni yathāsakaṃ. ‘‘Uparimānaṃ’’ti uparimānaṃ puggalānaṃ. ‘‘Pariniṭṭhita sikkhā kiccattā’’ti sikkhā kiccaṃ nāma kilesa dhammānaṃ pahānatthāya eva hotīti tesu sabbaso pahīnesu sikkhā kiccaṃ pariniṭṭhitaṃ hoti. Evaṃ pariniṭṭhita sikkhā kiccattā. Suṭṭhu bhabboti sambhavo. Sambhavoti visesana padametanti āha ‘‘yathā sambhavaṃ’’ti.



我来翻译这段巴利文：
于"此中应有"等中。恶趣摄及无因。于"根本有分"等中于成结生心来根本有分。"任何"即任何有分。"说"即说解答。"一切义疏遮止"即首先于殊胜论异熟抉择论中于十六欲界善异熟中显示八无因异熟唯于诸恶趣有情生起。非八有因异熟。如是于缘起义疏等及识词注释及其他阿毗达摩入等如是于一切义疏名遮止。"由瑜伽成就性"即由加行应成就性。因善不善由加行作增或减而增及减。应取离智成。何故?由说无因有分之根本有分无因性。"二无因"即恶趣无因及善趣无因。"然其他"等为光明来其他论。因于彼说'然其他如无因有有因彼所缘,如是二因亦有三因彼所缘'注释。随顺彼等见此中亦说遮止智相应异熟唯依无因。然彼不合于异熟抉择论来'此中十二行列亦'及'此中十行列亦'。因于彼十六善异熟中二因业生二二因无因补特伽罗除四智相应异熟名十二行列。复于余十二异熟中亦除无行业生二离智有行异熟及有行业生二离智无行异熟于第二长老论名十行列。然于此二因补特伽罗亦由增胜欲或勤或心相应应多取、闻、持、诵、思经法或种种明工巧。时彼智相应速行多等起。时彼由种种业随顺速行智相应彼所缘不不生说。彼似相应。"于义疏亦...等...说"如何说?因如是说此等于人及欲界天中诸福二因三因者结生时成结生而异熟等。然结合为:彼等三种九种。"彼等彼性"即善之善性,不善之不善性。"相应学法"即意趣由三学应断诸烦恼有故应修习住自性。"下"即及诸下果。各自诸自。"上"即诸上补特伽罗。"由完成学作用性"即学作用名唯为断诸烦恼法故由彼等一切断故学作用完成。如是由完成学作用性。善生为生。生为差别语故说"随生"。

142. ‘‘Etthevā’’ti etasmiṃ kāmaloke eva. ‘‘Taṃ taṃ pasādarahitānaṃ’’ti tenatena pasādena rahitānaṃ. Tasmiṃ tasmiṃ dvāre uppannāni taṃ taṃ dvārikāni. Catusaṭṭhivīthi cittāni. Dve cattālīsa vīthi cittāni. ‘‘Brahmaloke vā’’tiādīsu. Idaṃ aṭṭhakathā vacanaṃ. Yathāha rūpabhave catunnaṃ viññāṇānaṃ, tatheva paccayo. Pavatte, nopaṭisandhiyaṃ. Soca kho kāmāvacare aniṭṭha rūpadassana saddasavanavasena, brahmaloke pana aniṭṭhā rūpādayo nāma natthi. Tathā kāmāvacara devaloke pīti. Tāni cattāri cittāni. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ rūpaloke. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ vacane. ‘‘Taṃ taṃ bhūmi pariyāpanne’’ti tissaṃ tissaṃ bhūmiyaṃ pariyāpanne. Sesamettha suviññeyyaṃ.

Vīthisaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.

5. Vīthimuttasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
"唯此"即唯此欲界。"诸离彼彼净"即离彼彼净者。于彼彼门生起为彼彼门。六十四路心。四十二路心。于"或于梵界"等中。此为义疏语。如说于色有四识,如是缘。于转起,非结生。彼唯由欲界不可意色见声闻力,然于梵界无名不可意色等。如是于欲界天界亦。彼四心。"于彼"即于彼色界。于光明释读诵。"此"即此语。"摄于彼彼地"即摄于彼彼地。此中余易知。
路聚显明光明终。
5.心路离聚光明


143. Vīthimuttasaṅgahe . ‘‘Pavattisaṅgahaṃ’’ti cittuppādānaṃ pavattākārakathanasaṅgahaṃ. ‘‘Paṭisandhiyaṃ’’ti paṭisandhikāle. ‘‘Tesaṃ’’ti citta cetasikānaṃ. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Tadāsannatāyā’’ti tāyapaṭisandhiyā āsannatāya. ‘‘Taṃ gahaṇene vā’’ti sandhiggahaṇena eva sandhivacanena eva. ‘‘Visayappavatti nāmā’’ti kamma kammanimittādīnaṃ visayānaṃ dvāresu āpātā gamana vasena pavatti nāma. ‘‘Maraṇuppattiyaṃ eva siddhā’’ti maraṇuppattiyaṃ javanesu eva siddhā. Etena maraṇuppatti vidhānaṃ javanappadhānaṃ hoti, na cutippadhānanti dīpeti. Na hi tasmiṃ vidhāne tassaṃ cutiyaṃ visayappavatti vacanaṃ nāma atthi. Javanesu eva atthi. Sā pana cuti tasmiṃ bhave ādimhi paṭisandhi pavattiyā siddhāya sijjhati yevāti. ‘‘Tesaṃ’’ti vīthimuttānaṃ. ‘‘Bhavantī’’ti pātubbhavanti. ‘‘Tato’’ti ayato. ‘‘Gantabbā’’ti paṭisandhiggahaṇavasena upapajjitabbā. ‘‘Gacchantī’’ti pavattanti. ‘‘Tiro’’ti tiriyato. ‘‘Añchitā’’ti gatā pavattā, āyatā vā. ‘‘Samānajātitāyā’’ti tiracchāna gatajāti vasena samānajāti bhāvena. ‘‘Yuvantī’’ti missī bhavanti. ‘‘Sukhasamussayato’’ti sukhasamudāyato. ‘‘Dibbantī’’ti vijjotanti. ‘‘Iti katvā’’ti iti vacanatthaṃ katvā uparidevā surāti vuccantīti yojanā. ‘‘Vepacittipahārādādayo’’ti vepacitti asurinda pahārādaasurindādike devāsure. ‘‘Surappaṭi pakkhā’’ti tāvatiṃsādevappaṭipakkhā. ‘‘Surasadisā’’ti tāvatiṃsādeva sadisā. ‘‘Vemānikapete’’ti vemānika nāmake pete. ‘‘Vinipātike’’ti vinipātika nāmake duggata devajātike. Tesaṃ pavatti upari ‘vinipātikāsurānañcā’ti pade āvi bhavissati. ‘‘Tepī’’ti lokantarika nerayika sattāpi. ‘‘Kālakañcikapete’’ti kālakañcika nāmake pete. Evaṃ kathāvatthu pāḷiyaṃ āgatā vessabhu ādayo yamarājānopanāti sambandho. Vessabhū ca notti ca somo ca yamo ca vessavaṇo ca iti ime petti rājāno. ‘‘Rajja’’nti rājabhāvaṃ rājakiccaṃ. Ye ca yakkharakkhasā nāma karontā vicarantīti sambandho. ‘‘Kurūrakammakārino’’ti luddakammakārino. ‘‘Revati vimāne’’ti revati vimāna vatthumhi. ‘‘Ito’’ti manussa lokato, sugatibhavato vā. Tehi yakkha rakkhasā nāma bhūmaṭṭhakāpi santi, ākāsaṭṭhakāpi. ‘‘Nānākammakāraṇāyo’’ti dvattiṃsa vidhāni kammakaraṇa kiccāni. Tesampi nirayapālānanti sambandho. ‘‘Tissannaṃ’’ti tissannaṃ apāyabhūmīnaṃ. Apāyabhūmi.


我来翻译这段巴利文：
于心路离聚。"转起聚"即说心生起行相聚。"于结生"即结生时。"彼等"即心心所。于光明释读诵。"由彼近性"即由彼结生近性。"唯由彼取"即唯由结生取即唯由结生语。"名境转起"即由业业相等诸境于诸门现前行相名转起。"唯于死生成就"即唯于死生速行成就。此显示死生规则为速行主,非死主。因于彼规则于彼死无名境转起语。唯于速行有。然彼死由彼有始结生转起成就而成就。"彼等"即诸离路。"有"即显现。"由彼"即由此。"应去"即由结生取力应生。"去"即转起。"横"即横向。"引"即去转起,或伸。"由同生性"即由畜生趣生力同生性。"混合"即成混合。"由乐积集"即由乐集。"光耀"即照耀。"如是作"即作如是语义结合为:说上天为天。"如毗波质多波罗陀等"即如毗波质多阿修罗王波罗陀阿修罗王等诸天阿修罗。"天对敌"即三十三天对敌。"如天"即如三十三天等。"有殿鬼"即名有殿鬼。"堕处"即名堕处苦趣天类。彼等转起将于上'及堕处阿修罗'语显现。"彼等亦"即世间究竟地狱有情亦。"黑暗鬼"即名黑暗鬼。如是结合为:于论事本文来毗沙浮等阿修罗王亦。毗沙浮及诺帝及苏摩及阎摩及毗沙门此等鬼王。"王事"即王性王事。结合为:及彼等名夜叉罗刹而行。"作凶恶业"即作粗暴业。"于丽瓦帝天宫"即于丽瓦帝天宫事。"由此"即由人界,或由善趣有。由彼等名夜叉罗刹有地住者亦,有空住者亦。"种种行刑"即三十二种行刑事。结合为:彼等地狱卒亦。"三"即三恶趣地。恶趣地。;


Ussito mano etesanti vā, ussanno mano etesanti vā, dvidhāviggaho. ‘‘Ussito’’ti uggato. ‘‘Ussanno’’ti vipulo. Kasmā tikkhatara cittā hontīti vuttanti āha ‘‘paripuṇṇānaṃ’’tiādiṃ. Pubbavākye ananta cakkavāḷasādhāraṇa vasena vuttattā puna ‘‘imasmiṃ’’tiādi vuttaṃ. Vattabbaṃ natthi. Idheva sabbaññu buddhādīnaṃ uppannatoti adhippāyo. ‘‘Adhiggaṇhantī’’ti adhikaṃ katvā gaṇhanti. ‘‘Sūrā’’ti pāpakalyāṇa kammesu sūracittā. ‘‘Satimanto’’ti vipulassatikā. ‘‘Idha brahmacariyavāso’’ti idheva sikkhattayapūraṇa saṅkhātassa brahmacariyavāsassa atthitā. ‘‘Mariyādadhammesū’’ti lokacāritta dhammesu. ‘‘Dhataraṭṭho’’ti dhataraṭṭho mahārājā. Evaṃ viruḷhakotiādīsu. ‘‘Gandharukkhādhi vatthā’’ti gandharukkhesu ajjhāvutthā. ‘‘Kumbhaṇḍā’’ti kuvuccati pathavī. Pathavi gatāni ratanabhaṇḍāni yesaṃ teti viggaho. ‘‘Dānavarakkhasā’’ti danunāmadevadhītāya apaccanti atthena dānava nāmakā rakkhasā. Avarujjhanti antarāyaṃ karontīti avaruddhakā. ‘‘Vigaccharūpo’’ti vipannavaṇṇo. ‘‘Nihīnakammakatā’’ti nihīnānipāpakammāni katvā āgatā. Kācigandhappiyo jāyantīti sambandho. Yāgandhappiyo joginīti ca vuccanti, juṇhāti ca vuccantīti sambandho. ‘‘Abhilakkhitarattīsū’’ti abhiññātarattīsu. Uposatharattīsūti vuttaṃ hoti. ‘‘Gocarappasutakāle’’ti gocaratthāya vicaritakāle. ‘‘Jutiatthenā’’ti vijjotanaṭṭhena. Vasūni dhanāni dhārentīti vasundharā. Vasundharā ca te deva yakkhā cāti viggaho. ‘‘Nāgātveva vuccantī’’ti pāḷiyaṃ nāgesu saṅgayhantīti adhippāyo. ‘‘Yā’’ti yā bhummadevayakkha jātiyo. ‘‘Yāsaṃ’’ti yāsaṃ bhummadeva yakkhajātīnaṃ. ‘‘Kīḷāpasutavasenā’’ti bodhisattānañca buddhānañca acchariya dhammajātakāle ugghosana kīḷākammavaḍḍhanavasena. ‘‘Yāsañca mantapadānī’’ti yāsaṃ niggaha paggahapūjanādi vasena pavattāni mantapadāni. ‘‘Tesū’’ti + tesu catūsu avaruddhakesu. ‘‘Kīḷāsoṇḍavasenā’’ti kīḷādhuttavasena. ‘‘Ghāsasoṇḍavasenā’’ti khādanabhuñjana dhuttavasena. Soṇo vuccati sunakho. ‘‘Satte’’ nerayike vā petevā. ‘‘Kāmañca hotī’’ti kiñcāpi hotīti attho. ‘‘Nibandhanokāso’’ti niccasambandhanokāso. ‘‘Samudāgatesū’’ti paramparato āgatesu. ‘‘Devarājaṭṭhānesū’’ti imasmiṃ cakkavāḷe tāvatiṃsābhavane devarājaṭṭhānesūti adhippāyo. ‘‘Pāḷiyaṃ evā’’ti dīghanikāye janavasabhasuttapāḷiyaṃ eva. Yacchanti niyacchanti etthāti yāmo. ‘‘Niyacchantī’’ti aññamaññaṃ issāmacchariya mūlakehi kalahabhaṇḍanādīhi vigacchantīti attho. ‘‘Taṃ sahacaritattā’’ti tena yāma nāmakena issaradevakulena niccakālaṃ saha pavattattā. ‘‘Vasaṃ vattentī’’ti icchaṃ pūrentīti vuttaṃ hoti.


我来翻译这段巴利文：
或彼等高傲意,或彼等增盛意,二分别。"高傲"即升起。"增盛"即广大。说何故为利利心说"圆满"等。由前句无边轮围界普遍力说故复说"于此"等。无应说。意趣唯此正等觉等生。"胜取"即作增而取。"勇猛"即于恶善业勇猛心。"具念"即广大念。"此梵行住"即唯此有住名圆满三学梵行。"于轨则法"即于世间习俗法。"持国"即持国大王。如是于增长等。"住香树"即住于香树。"罴罗刹"即"库"说地。分别:彼等有地宝物。"那婆罗刹"即那婆名天女之子义那婆名罗刹。作障碍为妨碍。"失容色"即坏颜色。"作下劣业"即作下劣恶业来。结合为:某香爱生。结合为:及说瑜伽女,及说月光。"于显著夜"即于著名夜。说为布萨夜。"行境时"即为境游行时。"由光义"即由照耀义。持诸财为持财。分别:彼等持财天夜叉。"唯说龙"即意趣于本文摄于龙。"彼"即彼地居天夜叉类。"彼等"即彼等地居天夜叉类。"由从事游戏"即由菩萨及佛未有法本生时称扬游戏业增长力。"及彼等咒句"即彼等由制止摄受供养等力转起咒句。"彼等"即彼等四妨碍。"由游戏荡"即由游戏放逸力。"由食荡"即由食啖放逸力。荡说狗。"诸有情"即地狱或饿鬼。"虽然有"即义为虽然。"系缚处"即常系缚处。"来"即由传承来。"天王处"即意趣于此轮围界三十三天天王处。"唯于本文"即唯于长部阇那婆沙经本文。安立于此为夜摩。"安立"即义为由互相嫉妒垢根诸斗讼等离去。"由彼俱行性"即由与彼名夜摩主天族常时俱转起性。"转自在"即说圆满欲。


‘‘Pure’’ti sammukhaṭṭhāne. Taṃ pana ṭhānaṃ uccaṭṭhānaṃ nāma hotīti āha ‘‘ucceṭhāne’’ti. ‘‘Sahasso brahmā’’tiādīsu attano sarīrobhāsena sahassaṃ cakkavāḷa lokaṃ pharanto sahassonāmāti aṭṭhakathāyaṃ adhippetaṃ. Kuladevatāyo nāma kula parampara pūjita devatāyo nāma. ‘‘Upaṭṭhahantī’’ti yuttaṭṭhāne devavatthu devamālakāni katvā samaye samaye tattha gantvā gandhamālādīhi pūjenti, vandanti, thomenti, varaṃ patthentīti attho. ‘‘Upaṭṭhakā evasampajjantī’’ti upaṭṭhakamattāvahontīti adhippāyo. ‘‘Kassacī’’ti kassaci heṭṭhimassa. ‘‘Tatthā’’ti tāsu brahmabhūmīsu. Puna ‘‘tatthā’’ti tasmiṃ dutīyatale. ‘‘Ābhā’’ti sarīrābhā. Niccharanti aṅgapaccaṅgehi niggacchanti. ‘‘Acala saṇṭhitā’’ti dutīya tale viya calitā na hoti. Atha kho acala saṇṭhitā. ‘‘Tesaṃ’’ti tesaṃvādīnaṃ pāṭhe. Brahmapārisajjātiādikaṃ nāmaṃ nasiddhaṃti yojanā. ‘‘Iñjanajātikehī’’ti calanajātikehi. ‘‘Heṭṭhimatalānaṃ iñjitaṃ puññapphalaṃ atthīti sambandho. ‘‘Āneñja jātikenā’’ti acalanajātikena upekkhājhānena nibbattānaṃ catutthatalānaṃ. ‘‘Kenaci antarāyenā’’ti tejosaṃvaṭṭādikena antarāyena. ‘‘Etthapī’’ti etasmiṃ catutthatalepi. ‘‘Āyu vemattatāyā’’ti āyuppamāṇanānattassa. ‘‘Oḷārikānaṃ’’ti idaṃ pakatiyā oḷārika sabhāvatāya vuttaṃ. Na sukhumānaṃ atthitāya. Natthi vihaññanaṃ etesanti avihā. Kiṃ vihaññanaṃ nāmāti āha ‘‘samathavipassanā kammesu avipphārikatā pattī’’ti. Cittassa avipphāratā pajjanaṃ nāma natthīti vuttaṃ hoti. ‘‘Pasāda dibba dhamma paññā cakkhūhī’’ti ‘pasāda cakkhu, dibbacakkhu, dhammacakkhu, paññā cakkhū, hi. Tattha pasādacakkhu eva idha dibbacakkhūtipi vuccati. ‘‘Dhamma cakkhū’’ti heṭṭhimamaggaññāṇaṃ. ‘‘Paññā cakkhū’’ti vipassanā ñāṇapaccavekkhanāñāṇehi saddhiṃ avasesaṃ sabbaññāṇaṃ. ‘‘Rūpīnaṃ sattānaṃ’’ti rūpakāyavantānaṃ sattānaṃ. ‘‘Kaniṭṭhabhāvo’’ti appatarabhāvo. ‘‘Anāgāmimaggaṭṭhassapi paṭikkhepo’’ti sakadāgāmibhāveṭhatvā bhāventasseva anāgāmimaggo uppajjati. No aññathāti āha ‘‘sakadāgāmīnaṃ paṭikkhepenā’’tiādiṃ.

Bhūmicatukkaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"前"即面前处。然彼处名高处故说"高处"。于"千梵"等中义疏意趣由自身光明遍千轮围世界名千。名族天即名族传承供养诸天。"近侍"即义为于相应处作天事天园已于时时往彼以香花等供养、礼拜、赞叹、祈愿。"唯成近侍"即意趣唯为近侍。"某"即某下。"于彼"即于彼等梵地。复"于彼"即于彼第二地。"光"即身光。从诸支分出。"住不动"即如第二地不动摇。然住不动。"彼等"即结合为:于彼等论读诵梵众等名不成。"由动性"即由动摇性。结合为:下地有动摇福果。"由不动性"即由不动舍禅生第四地。"由某障碍"即由火坏等障碍。"于此亦"即于此第四地亦。"由寿差别"即由寿量差别。"粗"即此由自性粗性说。非由细有性。无损恼为无烦。何名损恼说"止观业不散漫得"。说名无心散漫。"由净、天、法、慧眼"即由净眼、天眼、法眼、慧眼。此中唯净眼此亦说天眼。"法眼"即下道智。"慧眼"即与观智、省察智俱余一切智。"诸色有情"即诸有色身有情。"幼性"即少性。"遮止阿那含道立者亦"即由住一来性修习者阿那含道生。不余故说"由遮止诸一来"等。
四地终。

144. Bhavantare okkamanti etāyāti okkantīti piyujjati. ‘‘Sotarahito’’ti pasādasotarahito. Evaṃ sesesupi. ‘‘Āsittakādibhāvenā’’ti āsittakapaṇḍakādi bhāvena. ‘‘Dvīhi byañjanehī’’ti dvīhi nimittehi. ‘‘Vibacchavacano’’ti vipannavacano. ‘‘Vatthu vipannassā’’ti ettha ‘‘vatthū’’ti sambhāra cakkhu vuccati. Tassa ādito paṭṭhāya vipannattā tena samannāgato puggalo vatthuvipannoti vuccati. ‘‘Tassa tassā’’ti cakkhuso tādikassa .‘‘Pasūtiyaṃ yevā’’ti vijāyamānakāleyeva. ‘‘Paññāveyyattiyabhāvassā’’ti ettha byattassa bhāvo veyyattiyaṃ. ‘‘Byattassā’’ti pharaṇaññāṇassa puggalassa. Paññā saṅkhātaṃ veyyattiyaṃ assāti viggaho. Dvihetuka tihetukānaṃpi na sakkā niyametunti sambandho. Kathaṃ na sakkāti āha ‘‘mātukucchimhi vipatti nāma natthī’’ti. Katamesaṃ vipattīti. Uppannānampi cakkhu sotānaṃ vipatti. Kenakāraṇena vipattīti. Parūpakkamenavā mātuyā visama payogena vā nānābādhena vā vipattīti yojanā. Dhātupāṭhe yakkha pūjāyaṃti paṭhitattā ‘‘pūjanīyaṭṭhenā’’ti vuttaṃ. Etena yakkhitabbā pūjitabbā yakkhāti dasseti. Ye pana kicchajīvikapattā vicaranti, te bhūmassitā nāma hontīti yojanā. ‘‘Bhūmissitā’’ti pāṭhe bhūmiyaṃ sitā nissitāti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘puññanibbattassā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Virūpā hutvā’’ti te vaṇṇatopi dubbaṇṇā honti. Saṇṭhānatopi dussaṇṭhānā. Jīvikatopi kicchajīvikātiādinā vipannarūpā hutvā. ‘Vivasā hutvā nipatantī’ti vinipātikātipi vadanti. Vivasāti ca attano vasena icchāya vināti attho. ‘‘Vivittaṭṭhānesū’’ti janavivittesu ṭhānesu. Pariyesitvā vā jīvitaṃ kappenti. Pīḷetvā vā jīvitaṃ kappenti. Tāsetvā pīḷetvā vā jīvitaṃ kappentīti yojanā. ‘‘Vemānikapetāpī’’ti attano puññanibbattaṃ dibbavimānaṃ yesaṃ atthi, te vemānikā. Te pana puññāpuññamissaka kammena nibbattattā keci divā dibbasukhaṃ anubhavanti, rattiṃ petadukkhaṃ. Keci rattiṃ dibbasukhaṃ anubhavanti, divā petadukkhanti. Parehi dattaṃ dinnaṃ puññapphalaṃ upanissāya jīvantīti paradattūpajīvino. ‘‘Parehi dinnaṃ puññapphalaṃ’’ti ñātakehi puññaṃ katvā idaṃ me puññaṃ petānaṃ kālaṅkatānaṃ ñātīnaṃ dedhīti evaṃ dinnaṃ puññapphalaṃ. ‘‘Sakalacakkavāḷapariyāpannā ekabhūmakā’’ti yathā tāvatiṃsābhūmi nāma sabba cakkavāḷesupi atthi. Sabbāpi dibbena vassasahassena ekaāyu paricchedo hoti. Imasmiṃ cakkavāḷe vattabbaṃ natthi. Na tathā nirayesu vā tiracchāna yoniyaṃ vā pettivisayevā asurakāyevā manussesuvā bhummadevesu vā ekaparicchedo nāma atthi. Catunnaṃ apāyānaṃ āyuppamāṇa gaṇanāya niyamo natthīti vuttaṃ, na nu brahma saṃyutte kokālikaṃ bhikkhuṃ ārabbha bhagavatā vutto dasannaṃ nirayānaṃ visuṃ visuṃ atthīti. Saccaṃ atthi. Te pana dasanirayā avīciniraye pariyāpannā hutvā tassa padesamattā honti. Na tehi pade samattehi sakalo avīcinirayo niyatāyu parimāṇoti sakkā vattuṃ. Api ca sopi tesaṃ āyuparicchedo avīcibhūmiyā niyāmena siddho na hoti. Tena tena kammaviseseneva siddho. Tasmā yaṃ vuttaṃ ‘‘tattha yebhūyyena kammappamāṇattā’’ti, taṃ su vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘tattha nirayesū’’tiādiṃ. ‘‘Evaṃ sante’’ti na itara dīpavāsīnaṃ āyukappassa ārohaṇañca orohaṇañca atthīti vutte satīti attho. Samācāro nāma dasasucaritāni.

我来翻译这段巴利文：
由此于有间入为入而释。"离耳"即离净耳。如是于余亦。"由阉等性"即由阉、黄门等性。"由二相"即由二标相。"恶语"即变坏语。"根坏者"于此"根"说物质眼。由彼始变坏故具彼补特伽罗说根坏。"彼彼"即如是眼。"唯于生"即唯于产生时。"慧了别性"于此,了别之性为了别。"了别"即遍知补特伽罗。分别:有名慧了别。结合为:二因三因亦不能决定。如何不能说"于母胎无变坏名"。何者变坏?已生眼耳变坏。由何因变坏?结合为:由他加害或母不当用或种种病变坏。由读于界书夜叉供养故说"由应供义"。此显示应供夜叉。结合为:然彼等得苦活命而行名依地。于"依地"读诵显示"依止地、住地"此义说"由福生"等。"成丑形"即彼等由色亦恶色。由形亦丑形。由活命亦苦活命等成变坏形。说'成无自在而堕'亦为堕处。无自在即义为无自欲。"于寂静处"即于离人处。结合为:或寻求而活命。或压迫而活命。或恐吓压迫而活命。"有殿饿鬼亦"即彼等有自福生天宫为有殿。然彼等由福非福杂业生故某些昼受天乐,夜受饿鬼苦。某些夜受天乐,昼受饿鬼苦。依他施与福果而活为依他活。"他施福果"即亲属作福说'此我福施诸亡亲饿鬼'如是施福果。"摄一切轮围界同一地"即如三十三地名于一切轮围界亦有。一切亦由天千年一寿限。于此轮围界无应说。不如是于地狱或畜生趣或饿鬼界或阿修罗身或人或地居天有名一限。说四恶趣寿量计数无定,然于梵相应依科迦利迦比丘世尊说十地狱各别有。真实有。然彼等十地狱摄入于无间地狱而成彼部分。不能说由彼等部分全无间地狱定寿量。复亦彼等寿限不由无间地成就。由彼彼业差别成就。故说"由彼业量"善说。故说"于彼地狱"等。"如是有"即义为说无其他洲住者寿劫上下。名善行即十善行。;

 Visamācāro nāma dasaduccaritāni. Tesaṃ nissandabhūtā sampattivipattiyoti sambandho. ‘‘Tesaṃ pī’’ti itara dīpavāsīnaṃpi. So evaparicchedoti āpajjati. Na ca sakkā tathā bhavituṃ. Ādikappakāle sabbesampi catudīpa vāsīnaṃ asaṅkhyeyyāyukatā sambhavatoti. Atha itaradīpavāsīnampi āyukappassa ārohaṇaṃ orohaṇañca atthi. Evaṃ sati, etarahipi tesaṃ āyukappo jambudīpavāsīnaṃ āyukappena ekagatiko siyāti codanā. Nissandamattattātiādi parihāro. Natthi idaṃ mama idaṃ mamāti pavattā pāṭipuggalikataṇhā etesanti ‘‘amamā’’. ‘‘Apariggahā’’ti puttadārādipariggaharahitā. ‘‘Uparime cātumahārājike’’ti ākāsaṭṭhakacātumahārājike. Dive devaloke siddhāni dibbāni. ‘‘Yāva nimirājakālā’’ti yāva amhākaṃ bodhisattabhūtassa nimirañño uppannakālā. Kassa pabuddho purime antarakappe uppanno. Nimirājā pana imasmiṃ antara kappe uppanno. ‘‘Manussa lokehi paññāsavassāni cātumahārājike ekodibbarattidivo hotī’’tiādi abhidhamme dhamma hadaya vibhaṅge āgatanayena vutto. Catugguṇavacane. ‘‘Uparimānaṃ’’ti uparimānaṃ devānaṃ. Ekaṃ vassasahassaṃ āyuppamāṇaṃ hotīti sambandho. ‘‘Dve’’ti dve vassasahassāni. ‘‘Aṭṭhā’’ti aṭṭhavassasahassāni. ‘‘Heṭṭhimānaṃ’’ti heṭṭhimānaṃ devānaṃ. ‘‘Uparimānaṃ’’ti uparimānaṃ devānaṃ. Yāme eko rattidivotiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Cattārī’’ti manussaloke cattāri vassasatāni. Evaṃ sesesu. ‘‘Ādianta dassanavasenā’’ti cātumahārājike manussavassagaṇanā dassanaṃ ādidassanaṃ nāma. Idāni vasavattiyaṃ manussavassagaṇanā dassanaṃ anta dassanaṃ nāma.

Na atidubbalaṃti nātidubbalaṃ. ‘‘Taṃ’’ti taṃ avitakka avicāramattajhānaṃ. ‘‘Bhūmantare’’ti pathamajjhānabhūmito aññissaṃ dutīyajjhānabhūmiyaṃ. Kappavacane. Kappīyati vassa, utu, māsa, pakkha, ratti, divā, divasena paricchijjīyatīti kappo. Kappīyanti vā nānādhammappavattiyo atītā divasena paricchijjīyanti etenāti kappo. Kālo. Mahanto kappoti mahākappo. Vassānaṃ satabhāgehipi sahassabhāgehipi satasahassabhāgehipi saṅkhātuṃ asakkuṇeyyoti asaṅkhyeyyo. Ekassa asaṅkhyeyyassa antare dissamāno kappo antarakappo. Sattānaṃ nānāāyuparicchedo āyukappo. So pana manussānaṃ dasavassāyukakāle dasavassena paricchinno. Nevasaññā devānaṃ niccakālaṃ caturāsīti kappasahassehi paricchinno. Antarakappo nāma cūḷakappā vuccantīti sambandho. Vīsatippabhedā cūḷakappā vuccantīti keci vadantītiādinā yojanā. ‘‘Ye’’ti ye catusaṭṭhiyādibhedā antarakappā. ‘‘Yathāvinaṭṭhaṃ’’ti vinaṭṭhappakārena vinaṭṭhappakatiyā. Vaḍḍhamāno kappo vivaṭṭo. ‘‘Yathāvivaṭṭaṃ’’ti vivaṭṭappakārena vivaṭṭappakatiyā. Accayena atikkamanena. Haraṇena apanayanena. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ kappavacane. Aṭṭhakathāyaṃ vuttattāti sambandho. ‘‘Tejenā’’ti agginā. ‘‘Saṃvaṭṭatī’’ti vinassati tadā. ‘‘Heṭṭhā’’ti heṭṭhāloko. ‘‘Catusaṭṭhivāresū’’ti niddhāraṇe bhummavacanaṃ.


我来翻译这段巴利文：
名邪行即十不善行。结合为:彼等之等流果为诸成败。"彼等亦"即其他洲住者亦。成彼限。不能如是有。始劫时一切四洲住者有无数寿可能故。然其他洲住者亦有寿劫上下。如是有,今时彼等寿劫应与阎浮提洲住者寿劫同趣此责难。唯等流等对治。彼等无此我此我转起对人爱为"无我"。"无执"即离子妻等执。"上四大王"即空住四大王。于天界成就为天。"乃至尼弥王时"即乃至我等菩萨尼弥王生时。迦叶觉者生于前中劫。然尼弥王生于此中劫。"人界五十年为四大王一天日夜"等依阿毗达摩法心分别来说。于四倍语。"诸上"即诸上天。结合为:一千年为寿量。"二"即二千年。"八"即八千年。"诸下"即诸下天。"诸上"即诸上天。应以于夜摩一日夜等结合。"四"即人界四百年。如是于余。"由显始终力"即显示四大王人年计数名显始。今显示于他化自在人年计数名显终。
不太弱为非太弱。"彼"即彼无寻无伺禅。"于地间"即于初禅地外另第二禅地。于劫语。由年、时、月、半月、夜、昼、日限制为劫。或由此限制种种法转起过去日为劫。时。大劫为大劫。不能以年百分或千分或十万分计数为无数。于一无数间显劫为中劫。有情种种寿限为寿劫。然彼于人十岁时以十年限。于非想非非想天常以八万四千劫限。结合为:说中劫名小劫。结合为:某些说二十种小劫等。"彼等"即彼等六十四等分中劫。"如坏"即以坏相坏性。增劫为开。"如开"即以开相开性。超越由越过。除去由除去。"于彼"即于彼劫语。结合为:由义疏说。"由火"即由火。"坏"即毁灭时。"下"即下界。"于六十四次"即分位位格。


Gāthāsu. ‘‘Sattasattaggināvārā’’ti sattasattavārā agginā vinassanti. Athavā, bhummatthe paccattavacanaṃ. Sattasusattasuvāresu loko agginā vinassatīti yojanā. Tenāha ‘‘aṭṭhame aṭṭhame’’ti. ‘‘Dakā’’ti udakena. Aṭṭhame aṭṭhamevāre loko dakena vinassatīti yojanā. Yadā catusaṭṭhivārā puṇṇā, tadā eko vāyuvāro siyā. Tattha ‘‘tadā’’ti tasmiṃ catusaṭṭhivāre. ‘‘Vivaṭṭamānaṃ’’ti saṇṭhahamānaṃ. ‘‘Vivaṭṭatī’’ti saṇṭhahati. ‘‘Saṃvaṭṭamānaṃ’’ti vinassamānaṃ. ‘‘Saṃvaṭṭatī’’ti vinassati. ‘‘Dve asaṅkhyeyyānī’’ti aḍḍhadvayaṃ ekaṃ asaṅkhyeyyanti katvā upacārena vuttaṃ. Yathātaṃ-ābhassarānaṃ aṭṭhakappānīti. ‘‘Upaḍḍhenā’’ti udakavāre heṭṭhimabhūmīsu udakena vinassamānāsu dutīyajjhānabhūmi na tāva vinassati. Saṃvaṭṭakappepi cirakālaṃ tiṭṭhateyeva. Idaṃ sandhāya vuttaṃ. Sabbañcetaṃ labbhamānattā vuttaṃ. Asaṅkhyeyyakappaṃ sandhāya vuttanti. Idameva pamāṇanti.

Paṭisandhicatukkaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于偈颂。"七七火次"即七七次由火毁灭。或者,位格主格语。结合为:于七七次世界由火毁灭。故说"于第八第八"。"水"即由水。结合为:于第八第八次世界由水毁灭。当六十四次满时,则一风次应有。于此"彼时"即于彼六十四次。"开"即安立。"开"即安立。"坏"即毁灭。"坏"即毁灭。"二无数"即以半二为一无数方便说。如此-光音天八劫。"由半"即于水次下地由水毁灭时第二禅地尚不毁灭。于坏劫亦久住。依此说。此一切由可得故说。依无数劫说此即量。
结生四终。

145. Kammacatukke. ‘‘Janetī’’ti ajanitaṃ janeti. Pātubhāveti. ‘‘Upatthambhatī’’ti janitaṃ upatthambhati. Ciraṭṭhitikaṃ karoti. ‘‘Upapīḷetī’’ti janitaṃ upapīḷeti, parihāpeti. ‘‘Upaghātetī’’ti upacchindati. ‘‘Kaṭattā rūpānaṃ’’ti kaṭattānāmakānaṃ kammajarūpānaṃ. ‘‘Kammapathapattāvā’’ti ettha paṭisandhijanena sati, sabbampi kammaṃ kammapathapattaṃ nāma hotīti daṭṭhabbaṃ. Vipaccitthāti vipakkaṃ. Vipakkaṃ vipākaṃ yesanti vipakka vipākā. Upatthambhamānā pavattati. Sayaṃpi paccayalābhe satīti adhippāyo. ‘‘Aladdhokāsassā’’ti idaṃ nidassana mattaṃ. Laddhokāsassapi upatthambhanaṃ nāma icchitabbameva. Aññaṃ akusalakammaṃ okāsaṃ labhatīti yojanā. ‘‘Cāyaṃ’’ti ce ayaṃ. ‘‘Kālaṅkariyā’’ti kālaṃkareyya. ‘‘Assā’’ti imassa puggalassa. ‘‘Pasāditaṃ’’ti pasannaṃ. ‘‘Padūsitaṃ’’ti paduṭṭhaṃ. Pubbe ‘maraṇāsanna kāle’ti vuttattā idha ‘pavattikālepī’ti vuttaṃ. ‘‘Etaṃ’’ti kammantarassa upatthambhanaṃ. ‘‘Jīvitaparikkhāre’’ti jīvitaparivāre paccaye. ‘‘Samudānetvā’’ti samāha ritvā .‘‘Etthā’’ti upatthambhaka kammaṭṭhāne. Khandhasantānassa upabrūhananti sambandho. ‘‘Vuttanayenā’’ti ‘jīvitantarāye apanetvā’tiādinā vuttanayena. Khandhasantānassa ciratarappavattinti sambandho. ‘‘Vuttappakārā’’ti ‘vipaccituṃ aladdhokāsāvā vipakka vipākā vā sabbāpi kusalā kusala cetanā’ti evaṃ vuttappakārā. ‘‘Dubbalataraṃ katvā vā vibādhamānā’’ti upapīḷaka kammakiccaṃ vuttaṃ. ‘‘Janaka kammassa dubbala āyūhanakāle’’ti samuccayanakāle. ‘‘Vihata sāmatthiyaṃ’’ti vināsitasattikaṃ. ‘‘Mahesakkhesū’’ti mahānubhāvesu. ‘‘Upatthambhakampi tabbipariyāyena veditabbaṃ’’ti upapīḷaka kammato vipariyāyena veditabbaṃ. ‘Uparibhūmi nibbattakampi samānaṃ heṭṭhābhūmiyaṃ nibbattetī’tiādīsu ‘heṭṭhābhūmi nibbattakampi samānaṃ uparibhūmiyaṃ nibbattetī’tiādinā vattabbanti adhippāyo. Ajātasatturājavatthumhi tassa rañño pitughātakammaṃ mahāavīciniraye nibbattanakampi samānaṃ pacchā buddhu paṭṭhāna kammena bādhīyamānaṃ vihatasāmatthiyaṃ hutvā taṃ ussadaniraye nibbatteti. Khandhasantānassa vibādhanaṃ nāma sattassa dukkhuppatti karaṇanti sambandho. Kathaṃ gomahiṃsādīnaṃ puttadārañātimittānañca vipattikaraṇaṃ tassa sattassa upapīḷaka kammakiccaṃ bhaveyya. Aññohi so puggalo, aññe gomahiṃsādayo. Na ca aññena kataṃ kammaṃ aññesaṃ sattānaṃ dukkhuppattiṃ vā sukhuppattiṃ vā kareyyāti codanā. Duvidhantiādinā taṃ vissajjeti. Ānanda seṭṭhivatthumhi. Soseṭṭhi mahāmacchariyo ahosi. Aññepi dānaṃ dente nīvāresi. So tato cavitvā ekasmiṃ gāmake ekissā itthiyākucchimhi jāto. Tassa jātakālato paṭṭhāya tassa pāpakammena mātaraṃ ādiṃ katvā sakalagāmikānaṃ janānaṃ dukkhuppatti hotīti dhammapada aṭṭhakathāyaṃ vuttaṃ. Tasmā nissandaphalavasena aññena kataṃ kammaṃ aññesaṃ sattānaṃ dukkhuppattiṃ vā sukhuppattiṃ vā karoti yevāti daṭṭhabbaṃ. [‘‘Kammajasantati sīsesū’’ti paṭisandhikālato paṭṭhāya uppannā ekekā kammajarūpasantati nāma atthi. Sā pacchā aparāparaṃ tādisāya kammajarūpasantatiyā pavattatthāya sīsabhūtattā santati sīsanti vuccati. Yaṃ kiñci ekaṃ vākammajasantati sīsaṃ. Dve vākammajasantati sīsāni ]. Visuddhimaggapāṭhe.

我来翻译这段巴利文：
于业四。"生"即生未生。令显现。"支持"即支持已生。令长住。"压迫"即压迫已生,令损减。"断"即断绝。"所作色"即名所作的业生色。"得业道"于此,有结生生起时,一切业名得业道应见。已熟为已熟。彼等有已熟异熟为已熟异熟。支持而转起。意趣为自身亦有得缘时。"未得机会"此唯示例。得机会亦应欲求名支持。结合为:其他不善业得机会。"若此"即若此。"作时"即应作。"此"即此补特伽罗。"净信"即信乐。"污染"即污染。由前说'临死时'故此说'于转起时亦'。"此"即其他业支持。"命缘"即命眷属缘。"集"即聚。"于此"即于支持业处。结合为:增长蕴相续。"如说道"即由'除命难'等如说道。结合为:蕴相续久住。"如说相"即如是说相:'未得机会成熟或已熟异熟一切善不善思'。"或作更弱而压迫"说压迫业作用。"于生业弱励起时"即于集起时。"坏能力"即毁坏力。"大威德"即大威力。"支持亦应知由彼相反"即应知由压迫业相反。意趣于'虽生上地亦生下地'等应说'虽生下地亦生上地'等。于阿阇世王事,彼王弑父业虽生大无间地狱,后为亲近佛业所障,成坏能力而生之于众合地狱。结合为:名蕴相续压迫即为有情作苦生起。如何牛水牛等子妻亲友作衰败为彼有情压迫业作用应有。因他为彼补特伽罗,他为诸牛水牛等。非由他作业应作他诸有情苦生或乐生此责难。由二种等对此释。于阿难长者事。彼长者极悭。亦阻他施。彼从彼死已生于一村中一女胎。从彼生时始由彼恶业令母为始诸全村人苦生起于法句义疏说。故应见由等流果力由他作业实作他诸有情苦生或乐生。["于业生相续首"即从结生时始生一一业生色相续名有。彼后为如是业生色相续转起所依为首故说相续首。或任一业生相续首。或二业生相续首]。于清净道读诵。

 ‘‘Tadevā’’ti taṃ upaghātaka kammameva. ‘‘Idha cā’’ti imasmiṃ abhidhammatthasaṅgahe. ‘‘Imassa pī’’ti imassa upaghātaka kammassapi. Duṭṭhagāmaṇi rañño vatthumhi ca soṇatthera pituno vatthumhi ca tesaṃ maraṇāsannakāle pathamaṃ duggati nimittāni upaṭṭhahanti. Pacchā rañño ekaṃ pubbakataṃ kalyāṇa kammaṃ anussarantassa therapitu ca taṅkhaṇe eva ekaṃ kalyāṇa kammaṃ karontassa tāni duggati nimittāni antaradhāyanti. Sagganimittāni pātubbhavanti. Ubhopi cavitvā sagge nibbattantīti. Kusalā kusala kammānaṃ khayaṃ karotīti kusalā kusala kammakkhayakaro. ‘‘Āyu kammesu vijjamānesū’’ti tassa sattassa āyu paricchedo ca pariyanta gato na hoti, kammānubhāvo ca parikkhīṇo na hoti. Evaṃ āyu kammesu vijjamānesu. ‘‘Aparādha kammassā’’ti mātāpitūsuvā dhammikasamaṇa brāhmaṇesu vā aparajjhanavasena katassa aparādhakammassa. ‘‘So panā’’ti majjhimaṭṭhakathāvādo pana. ‘‘Aruccamāno viyā’’ti anicchiyamānoviya. ‘‘So’’ti majjhimaṭṭhakathā vādo. ‘‘Tattha panā’’ti majjhimaṭṭhakathāyaṃ pana. ‘‘Sabbañcetaṃ’’ti sabbañca etaṃ suttavacanaṃ, vasena vuttanti sambandho. Anicchantehi ṭīkā cariyehi. ‘‘Vipākaṃ paṭiicchitabbo’’ti vipākaṃ paṭicca icchi tabbo. Ettha ‘‘vipākaṃ’’ti kammanibbattakkhandha santānaṃ vuccati. Tassa janakaṃ kammaṃ janaka kammanti vuccati. Tasseva khandhasantānassa upatthambhakaṃ tasseva upapīḷakaṃ tasseva upaghātakaṃ kammaṃ upaghātaka kammanti vuccatīti adhippāyo. ‘‘Sāketa pañhe’’ti vipākuddhāre āgate sāketa pañhe. Dhammadinnāya nāma uggasena rañño deviyā vatthumhi sādevī pubbe ekaṃ ajaṃ ghātesi, tena kammena apāyesu patitvā pacchā pavatti vipākavasena bahūsu bhavesu ajasarīre lomagaṇanāmattaṃ attano sīsacchedana dukkhaṃ anubhosīti. ‘‘Sā panā’’ti sā ekā pāṇātipāta cetanā pana. Mahāmoggalāna vatthu nāma pañcasata corānaṃ therassa ghāta na vatthu . Therohi attanā pubbakatena upacchedaka kammena coraghātanaṃ labhitvā parinibbuto. Sāmāvatidevī ca vaggumudānaditīravāsino pañcasata bhikkhū ca attano pubbakatehi upacchedaka kammehi tādisaṃ parūpakkamaṃ labhitvā saggesu nibbattā. Dussimāro nāma kakusandha buddhakāle māradeva putto vuccati. Kalāburājānāma khanti vāditā pasassa ghātako vuccati. Te pana taṅkhaṇe attanā katena upacchedaka kammena taṅkhaṇe eva cavitvā avīcimhi nibbattā. Tattha purima vatthūsu upacchedaka kammaṃ upacchindana mattaṃ karoti. Na attano vipākaṃ deti. Pacchimavatthūsu pana upacchindanañca karoti, vipākañca detīti. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Upacchedana pubbakaṃ’’ti upacchedana pubbakaṃ vipākaṃ janetīti yojanā. Kammantarassa vipākaṃ upacchinditvāva attano vipākaṃ janetīti adhippāyo. Tattha ‘‘attano vipākaṃ janetī’’ti idha kadāci janeti, kadāci na janetīti evaṃ vibhāgassa akatattā ‘‘taṃ na sundaraṃ’’ti vuttaṃ. Tenāha ‘‘idha pubbakatenā’’tiādiṃ. ‘‘Aṭṭhakathāsuyeva āgatattā’’ti tesu vatthūsu tejanā upacchedaka kammena marantīti evaṃ vatvā āgatattā. Vipākaṃ nibbattetīti vipāka nibbattakaṃ. Tassa bhāvo vipāka nibbattakattaṃ. Vipāka nibbattakattassa abhāvoti viggaho.

Janakacatukkaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"彼即"即彼断业。"此中"即于此阿毗达摩义摄。"此亦"即此断业亦。于恶生王事及僧那长老父事,彼等临死时先现恶趣相。后王忆一前作善业及长老父即时作一善业时,彼等恶趣相消失。天界相显现。二者死已生天界。善不善业作尽为善不善业尽作。"寿业存在时"即彼有情寿限未尽,业力未尽。如是寿业存在时。"违逆业"即由违逆母父或如法沙门婆罗门力所作违逆业。"彼然"即中部义疏说然。"似不悦"即似不欲。"彼"即中部义疏说。"于彼然"即于中部义疏然。结合为:"此一切"即此一切经说,由力说。由不欲疏师等。"应依异熟"即应依异熟欲。此中"异熟"说业生蕴相续。彼生业说生业。意趣为彼即蕴相续支持,彼即压迫,彼即断业说断业。"于娑鸡多问"即于异熟显已来娑鸡多问。于名法授优迦舍那王妃事,彼妃前杀一羊,由彼业堕恶趣,后由转起异熟力于多有中如羊身毛数量受自斩头苦。"彼然"即彼一杀生思然。大目犍连事名五百贼杀长老事。长老由自前作断业得贼杀般涅槃。娑摩瓦帝妃及住跋求摩陀河边五百比丘由自前作断业得如是他加害生天界。名恶死为迦叶佛时魔天子说。名迦罗浮王说杀忍辱仙人者。然彼等即时由自作断业即时死已生无间。于彼前事中断业唯作断。不与自异熟。然于后事中作断及与异熟。于光明读诵。"先断"即结合为:生先断异熟。意趣为断他业异熟已生自异熟。于彼"生自异熟"此由无作有时生有时不生如是分别故说"彼不善"。故说"此由前作"等。"唯来于义疏"即于彼等事说由彼等由断业死故来。生异熟为异熟生。彼性为异熟生性。分别为:异熟生性无。
生四终。

136. ‘‘Nikanti balena vā paṭibāhiyamānaṃ vipākaṃ na detī’’ti jhānalābhino hutvāpi maraṇakāle uppajjituṃ nikantiyā sati, taṃ jhānaṃ vipākaṃ na detīti adhippāyo. ‘‘Ekassā’’ti ekassa puggalassa. ‘‘Tesaṃ’’ti mahaggatakamma ānantariya kammānaṃ. Antima javanavīthiyaṃ kataṃ nāma vatthu dubbalattā sayampi dubbalaṃ hoti. Paṭisandhiṃ na janeti. Tenāha ‘‘antima javanavīthito pubbabhāge āsanne kataṃ’’ti. Idañca kammasāmañña vasena vuttaṃ. Kammavisese pana sati, na detīti na vattabbanti dassetuṃ ‘‘micchādiṭṭhikammaṃ panā’’tiādi vuttaṃ. Kataṃ āsanna kammaṃ nāmāti gahetabbanti yojanā. Pāḷipāṭhe. Assapuggalassa maraṇakālevā sammādiṭṭhi samattā samādinnā, micchādiṭṭhi samattā samādinnāti yojanā. Parato paripuṇṇaṃ āgamissati. Somanassa janakaṃ paracetanā pavattivasena. Santāpa janakaṃ kukkuccavippaṭisārappavattivasena. Idaṃ garuka catukkaṃ nāma anantare bhave vipaccanakānaṃ kammānaṃ vasena vuttanti āha ‘‘upapajjavedanīya kammāni evā’’ti. Kammaṃ nāma kusalaṃ vā hotu, akusalaṃ vā. Punappunaṃ laddhā sevane sati, vipākaṃ deti. Asati na deti. Kāmāvacarassa kusalassa kammassa katattā upacitattā vipākaṃ uppannaṃ hoti cakkhu viññāṇanti ca, akusalassa kammassa katattā upacitattā vipākaṃ uppannaṃ hoti cakkhu viññāṇanti ca, pāḷiyaṃ vuttaṃ. Etthahi katattāti vatvā puna upacitattāti vacanaṃ punappunaṃ vaḍḍhanasaṅkhāte āsevane sati eva vipākaṃ detīti ñāpeti. Tasmā katamatta kammattā kaṭattā kammaṃ nāmāti vuttepi anantarabhave vipaccanaka kammasseva idha adhippetattā punappunaṃ laddhā sevanameva idha gahetabbanti dassetuṃ aṭṭhakathāyaṃ ‘‘punappunaṃ laddhāsevanaṃ’’ti vuttaṃ.

‘‘Evañca katvā’’tiādīsu. ‘‘Yattha taṃ pubbakataṃ kammanti āgataṃ’’ti yasmiṃ aṭṭhakathā padese taṃ kaṭattā kammaṃ pubbakataṃ kammaṃti āgataṃ. ‘‘Kasmā idhā’’tiādīsu. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ abhidhammattha saṅgahe. Pāḷiyaṃ. Yaṃ garukaṃ, taṃ vipākaṃ deti. Tasmiṃ asati, yaṃ bahulaṃ. Tasmiṃ asati, yaṃ āsannaṃ. Tasmiṃ asati, yaṃ kaṭattā vā pana kammaṃ, taṃ vipākaṃ detīti attho. Sesamettha suviññeyyaṃ.

Suttantapāṭhe. Sukhavedanaṃ janetīti sukhavedanīyaṃ. ‘‘Samattā’’ti suṭṭhugahitā. ‘‘Samādinnā’’ti tadatthavivaraṇaṃ. ‘‘Pariyattaṃ’’ti samatthaṃ. Tambadādhikassa yāvajīvaṃ bahūni pāpakammāni āciṇṇāni. Maraṇa divase pana sāriputtattherassa dhammadesanaṃ sutvā cavitvā tena āsanna kammena sagge nibbatti. Vātakālassa yāvajīvaṃ bahūni kalyāṇa kammāni āciṇṇāni. Maraṇa divasepana buddhasāsane viparīta saññaṃ katvā tena āsanna kammena apāye nibbatti.

Garukacatukkaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"由爱著力或遮止不与异熟"即意趣为虽成得禅者临死时有生爱著,彼禅不与异熟。"一"即一补特伽罗。"彼等"即广大业无间业。于最后速行路所作名由事弱自亦弱。不生结生。故说"于最后速行路前分近作"。此由业一般力说。然于业差别有时,不应说不与。为显示说"然邪见业"等。结合为:应取名作近业。于圣典读诵。结合为:此补特伽罗于死时或正见圆满摄受,邪见圆满摄受。后当来圆满。由他思转起力生喜。由恶作追悔转起力生热恼。说此重四名由依次生异熟诸业力故说"唯顺生受业"。业名或善或不善。有数数得习时与异熟。无则不与。圣典说由作积聚欲界善业异熟生眼识及由作积聚不善业异熟生眼识。此中说作已复说积聚语于有数数增长名习时唯与异熟令知。故虽说由作量业名所作业,由此意趣唯次生异熟业,此应取唯数数得习故义疏说"数数得习"。
于"如是作"等中。"何处来彼前作业"即于何义疏处彼所作业来为前作业。于"何故此"等中。"此"即于此阿毗达摩义摄。于圣典。义为:何重彼与异熟。彼无时何多。彼无时何近。彼无时何所作业,彼与异熟。此余易知。
于经读诵。生乐受为乐受。"圆满"即善取。"摄受"为彼义释。"能"即堪能。铜发者尽形寿积集诸多恶业。然死日闻舍利弗长老说法已死,由彼近业生天界。风时者尽形寿积集诸多善业。然死日于佛教作颠倒想,由彼近业生恶趣。
重四终。

147. Diṭṭhadhammacatukke. Passitabboti diṭṭho. ‘‘Dhammo’’ti khandhāyatana dhamma samūho. Diṭṭho dhammoti diṭṭha dhammo. Vattamāno dhammasamūho. Yo attabhāvoti vuccati. Attasaṅkhātassa diṭṭhiyā parikappitasārassa bhāvo pavatti kāraṇanti katvāti imamatthaṃ dassento ‘‘diṭṭha dhammo vuccatī’’tiādimāha. ‘‘Vipākaṃ paṭisaṃvedetī’’ti etena kathaṃ kammasādhanaṃ dasseti. Paṭisaṃvedana kriyāpade vipākanti kammapadaṃ disvā vipākaṃ nāma veditabbaṃ vedanīyaṃ. Paṭisaṃveditabbaṃ paṭisaṃvedanīyanti viññātattā. ‘‘Upeccā’’ti upagantvā. ‘‘Upapajjitvā’’ti upecca pajjitvā. Pāpuṇitvāti attho. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Diṭṭha dhammato’’ti diṭṭha dhammassa. Sāmiatthe pañcamī. Pāḷiyaṃ vuttaṃ. ‘‘Etthahī’’tiādi pubbavākye vutta nayameva. Aparasaddo niccaṃ apādānā pekkho. Tañca apādānaṃ nāma anantare vuttapadehi. ‘‘Diṭṭhadhammā nāgatānantara bhavehī’’ti diṭṭhadhammato ca anāgatānantara bhavato cāti attho. ‘‘Parivatto’’ti pabandho. Aparāpariyoti vā, aparo ca aparo ca aparāparo. Aparāpare pavatto aparāpariyoti attho. ‘‘Upapajjabhavaṃ’’ti anāgatānantarabhavaṃ. Ahosi kamme ‘‘ahosī’’ti padaṃ aññāsi koṇḍaññoti padeviya ruḷhīnāmapadanti āha ‘‘ahosi nāmakaṃ’’ti. Taṃ pana ruḷhipadaṃ kutopavattaṃti āha ‘‘ahosi kammaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Evaṃ vutta pāṭhavasenā’’ti ettha idha vutto pāṭho sā vaseso. Paripuṇṇapāṭho pana ahosi kammaṃ ahosi kamma vipāko, ahosi kammaṃ nāhosi kamma vipāko, ahosi kammaṃ atthikamma vipāko, ahosi kammaṃ natthi kammavipāko, ahosikammaṃ bhavissati kamma vipāko, ahosi kammaṃ na bhavissati kamma vipākotiādinā paṭisambhidā magge āgato. ‘‘Sā’’ti pathama javana cetanā. ‘‘Appatara vipākā cātī’’ti ettha ‘‘itī’’ti hetu atthe nipāto, tasmā aciraṭṭhiti kattā diṭṭha dhamme eva phalaṃ datvā vigacchati, tasmā appatara vipākattā ahetukamattaṃ phalaṃ datvā vigacchatīti yojanā. ‘‘Paccayoti cā’’ti paccayaṃ laddhāti vutto paccayoti ca. ‘‘So’’ti mahantaṃ vutto paccayo. ‘‘Kākavaliyādīnaṃ viyā’’ti kākavaliyādīnaṃ puggalānaṃ diṭṭhavedanīya kammaṃ viya. ‘‘Pākaṭatarapphaladānaṃ’’ti sattāhabbhantare eva seṭṭhiṭṭhānappaṭi lābhādivasena pākaṭatarapphaladānakaṃ kammavisesaṃ. Kamma pathajavanasantāne pavattā pathamajavana cetanā vā itarāpi pathama javana cetanā vāti yojanā. ‘‘Kācī’’ti ekaccā pathamajavana cetanā. Sesāni diṭṭhadhamma vedanīya kammāni.


我来翻译这段巴利文：
于现法四。应见为见。"法"即蕴处法集。见之法为见法。现在法集。所说自体。显示此义为由说为见所计我之本质存在转起因故说"说见法"等。"感受异熟"由此显示如何业成就。于感受动词见异熟业词故应知名异熟即应受。由知应感受为应感受。"趣"即趣近。"生起"即趣生。义为获得。于光明读诵。"由见法"即见法的。五格表属格。于圣典说。"此中"等即前句所说道。另一词常期待离格。彼离格名由无间说诸词。"见法未来无间有"即义为由见法及由未来无间有。"转"即相续。或后后即后与后为后后。义为于后后转为后后。"生有"即未来无间有。于已有业,"已有"词如阿若憍陈如即世传名词故说"名已有"。然彼世传词从何转起说"已有业"等。"由如是说读诵力"于此此说读诵差别。然圆满读诵为:已有业已有业异熟,已有业未有业异熟,已有业有业异熟,已有业无业异熟,已有业当有业异熟,已有业不当有业异熟等来于无碍解道。"彼"即第一速行思。"及少异熟"于此"及"为因义不变词,故结合为:由短住性唯于现法与果已消失,由少异熟性与唯无因果已消失。"及缘"即说得缘为缘及。"彼"即说大缘。"如乌饭等"即如乌饭等补特伽罗现见受业。"更显与果"即由于七日内得长者位等力更显与果业差别。结合为:业道速行相续转起第一速行思或其他第一速行思。"某"即一类第一速行思。余为现法受业。


Upapajjakamme. ‘‘Attha sādhikā’’ti sanniṭṭhānatthasādhikā. Pāṇaghātādi kiccasādhikāti vuttaṃ hoti. Suṭṭhu niṭṭhāpetīti sanniṭṭhāpikā. ‘‘Sesāni pī’’ti sesāni upapajja vedanīya kammānipi. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ manussa loke. ‘‘Missakakammānī’’ti kusalā kusalamissakāni kammāni. Vemānikapetavatthūni vimānavatthu pāḷiyaṃ āgatāni. ‘‘Sugatiyaṃ vipattiṃ anubhavantāni vatthūnī’’ti ettha ‘‘vipattiṃ’’ti cakkhu sotādīnaṃ aṅga paccaṅgānaṃ vā vipattiṃ. Nānā dukkhuppattibhūtaṃ vā vipattiṃ. ‘‘Duggatiyaṃ sampattiṃ’’ti mahiddhīnaṃ nāgasupaṇṇādīnaṃ sampattiṃ. ‘‘Yathā vutta vatthūhī’’ti vemānika petavatthādīhi. Aṭṭhakathāpāṭhe. ‘‘Tesaṃ saṅkamanaṃ natthī’’ti tesaṃ kammānaṃ vipaccanakāla saṅkanti nāma natthi. ‘‘Yathāṭhāneyeva patiṭṭhantī’’ti tāni diṭṭha dhammaṭṭhānādivasena bhagavatā yathā vuttaṭṭhāne eva tiṭṭhanti. ‘‘Evaṃ vuttaṃ’’ti tesaṃ saṅkamanaṃ natthītiādinayena vuttaṃ. ‘‘Yuttiyā vā abhāvato’’ti ettha diṭṭha dhamma vedanīyassa paṭisandhi vipākādi yuttiyā abhāvato.

Diṭṭhadhammacatukkaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于顺生业。"胜定"即定义成就胜。说为杀生等事成就。善定为定。"余等亦"即余顺生受业亦。"此"即于此人界。"混杂业"即善不善混杂诸业。维摩尼饿鬼事来于天宫事圣典。"于善趣受衰败诸事"于此"衰败"即眼耳等或肢支分衰败。或种种苦生为衰败。"于恶趣圆满"即大神力龙金翅鸟等圆满。"由如说诸事"即由维摩尼饿鬼事等。于义疏读诵。"彼等无转"即彼等业名无异熟时转。"即住于如处"即彼等由世尊如说现法处等力住于处。"如是说"即由彼等无转等道说。"或由无正理"于此由现法受无结生异熟等正理。
见法四。

148. Pākaṭṭhānacatukke. ‘‘Kāyādīnaṃ’’ti copanakāyādīnaṃ. Kāya viññattādīnanti vuttaṃ hoti. ‘‘Atipātentī’’ti atikkamma payogena abhibhavitvā pātenti. Tenāha ‘‘atipātanañcetthā’’tiādiṃ. ‘‘Adinnaṃ’’ti sāmikenaadinnaṃ parasantakaṃ. Agamanīyavatthūni nāma avītikkamanatthāya anupagantabbāni māturakkhitādīni itthi purisasarīrāni. ‘‘Tassā’’ti parapāṇassa. ‘‘Tato’’ti parapariggahita bhāvato. ‘‘Acchindaka cetanā’’ti parasantakassa attano santakakaraṇavasena bhusaṃ parasantakā bhāvacchindaka cetanā. Viluppana cetanāti vuttaṃ hoti. ‘‘Maggena maggappaṭipādakassā’’ti attano maggena paramagga sampayojakassa. ‘‘Etthapī’’ti yathā adinnādāne parapariggahita saññinoti dutīyaṃ aṅgapadaṃ vuttaṃ. Evaṃ etthapi. Ettha vadanti agamanīya vatthu vasena cittanti avatvā tasmiṃ sevana cittanti vuttaṃ. Tasmā agamanīya vatthu saññitāti avuttampi vuttasadisaṃ hotīti. Na hoti. Na hi tasminti vacanaṃ saññāvisesa sahitaṃ atthaṃ vadati. Īdisesu ca ṭhānesu sace saññāpadhānaṃ hoti. Pāṇasaññitā, parapariggahita saññitā,ti aṅga padaṃ viya idhapi agamanīya vatthu saññitāti dutīyaṃ aṅgapadaṃ avassaṃ vattabbaṃ hoti. Kasmā, aṅganiyamaṭṭhānattā. Tenāha ‘‘etenā’’tiādiṃ. ‘‘Caturaṅgīkova vutto’’ti tassa cattāro sambhārā. Agamanīya vatthu, tasmiṃ sevana cittaṃ, sevanappayogo, maggena maggappaṭipatti adhivāsananti. ‘‘Sā’’ti bhikkhunī. ‘‘Rakkhitāsu saṅgahitā’’ti māturakkhita pitu rakkhitādīsu saṅgahitā. ‘‘Ṭīkāsu panā’’ti suttantaṭīkāsu pana. ‘‘Sā’’ti bhikkhunī. Pāsaṇḍā vuccanti dvāsaṭṭhi diṭṭhigatādīni. Taṃ vādino pāsaṇḍiyā nāma. Tesaṃ dhammo pāsaṇḍiya dhammo nāma. Micchācāropi dussīlāya itthiyā vītikkamo appasāvajjo. Tato gorūpa sīlikāya mahāsāvajjo. Tato saraṇaṅgatāya, pañca sikkhā padikāya, sāmaṇeriyā, puthujjana bhikkhuniyātiādi. Aṭṭhakathā pāṭhe. ‘‘Etthā’’ti imasmiṃ akusalakāyakamme. ‘‘Na gahitaṃ’’ti therena vā aṭṭhakathācariyehi vā na gahitaṃ. Surañca merayañca pivanti etenāti surāmeraya pānaṃ. Tadajjhoharaṇa cetanā kammaṃ. ‘‘Sabba lahuko’’ti sabbesaṃ surāpāna kamma vipākānaṃ majjhe yo vipāko lahukataro, pavattivipākamattoti vuttaṃ hoti. ‘‘Ummattakasaṃvattaniko’’ti ummattabhāva saṃvattaniko. ‘‘Pañcapī’’ti surāpāna kammena saha pañcapi. Mūlaṭīkā vacane. ‘‘Tassā’’ti surāpāna kammassa. Paṭisambhidā maggaṭīkāyaṃ imassa vākyassa saṃvaṇṇanāyaṃ vuttanti sambandho. Tattha ‘‘tabbi ramaṇādayo cā’’ti tato surāpānato viramaṇādayo ca. ‘‘Madassā’’ti majjanassa. ‘‘Apuññapathassā’’ti akusala kamma pathassa. ‘‘Tabbirati pī’’ti tato surāpānato viratipi. ‘‘Nimmadatāyā’’ti majjanarahita bhāvassa. ‘‘Sā’’ti nimmadatā. ‘‘Puññapathassā’’ti kusalakamma pathassa. ‘‘Itī’’ti tasmā. ‘‘Tānī’’ti surāpāna kammatabbirati kammāni. ‘‘Na itaraṃ’’ti kammapathehi asambandhaṃ. Surāpānaṃ visuṃ paṭisandhiṃ na detīti yojanā. Tabbirati kamme pana sace idaṃ surāpānaṃ nāma pāpakammaṃ duccaritanti ñatvā samādāna virati sampattavirati vasena taṃ sikkhāpadaṃ rakkhati. Taṃ sīlaṃ aññehi puññapathehi asambandhampi visuṃ paṭisandhiṃ na detīti na vattabbaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于异熟处四。"身等"即动身等。说为身表等。"过度使"即超越加行胜过使。故说"于此过度等"。"未与"即主人未与他物。不应行处名为不应趣近母所护等女男身体。"彼"即他生命。"由彼"即由他所摄状态。"断思"即由作他物为自物力强断他物状态思。说为夺取思。"由道于道使行者"即由自道于他道结合者。"于此亦"即如于未与取说他所摄想为第二支词。如是于此亦。于此说由不应行处心不说而说于彼淫心。故虽不说不应行处想亦如已说。不然。因说于彼语不说想差别俱义。于如是处若想为主。如生命想,他所摄想支词,此亦应必说不应行处想为第二支词。何故,因支决定处。故说"由此"等。"说唯四支"即彼四资粮。不应行处,于彼淫心,淫加行,由道于道行容忍。"彼"即比丘尼。"摄于护"即摄于母护父护等。"然于疏"即然于经疏。"彼"即比丘尼。外道说六十二见等。彼论者名外道。彼等法名外道法。邪行于恶戒女违越少罪。较彼于贵牛戒女大罪。较彼于归依者,于五学处者,沙弥尼,凡夫比丘尼等。于义疏读诵。"于此"即于此不善身业。"不取"即长老或义疏师等不取。由此饮苏罗与迷醉酒为苏罗迷醉酒。彼吞咽思为业。"一切轻"即说为于一切饮酒业异熟中彼异熟较轻,唯转起异熟。"转成狂"即转成狂性。"五亦"即与饮酒业俱五亦。于根疏语。"彼"即饮酒业。结合为:说于无碍解道疏此句注释。于彼"及由彼离等"即及由彼饮酒离等。"醉"即使醉。"非福道"即不善业道。"由彼离亦"即由彼饮酒离亦。"无醉性"即离醉性。"彼"即无醉性。"福道"即善业道。"故"即由此。"彼等"即饮酒业及彼离业。"非其他"即不相应业道。结合为:饮酒不别与结生。然于彼离业若知此名饮酒为恶业恶行由受持离得离力护彼学处。彼戒虽不相应其他福道不应说不别与结生。

 ‘‘Evamidaṃ pī’’ti evaṃ idampi surāpāna kammaṃ kamma pathapattassa kammassa parivārabhūtaṃ eva paṭisandhiṃ janetīti yojanā. ‘‘Tatthā’’ti kammapathasuttesu. Sarūpato na vuttanti ca sakkā vattunti sambandho. ‘‘Yaṃ’’ti yaṃ surāpāna kammaṃ. ‘‘Tatthā’’ti tesu kammapathasuttesu. Kamma jananaṃ nāma duccarita kammānaṃ jananaṃ. Sakkena devāna mindena tassa apāyagāmitā vuttāti sambandho. Tassāsurāya puṇṇaṃ imaṃ surākumbhaṃkiṇātha. Mūlaṃ detha gaṇhāthāti attho. ‘‘Tassā’’ti surāpāna kammassa. Apāyaṃ gameti sampāpetīti apāya gāmī. ‘‘Yadidaṃ’’ti yā ayaṃ yathālābha yojanā atthi. Mūlaṭīkā vacane. ‘‘Kammasahajātā’’ti akusala kammasahajātā taṇhā. ‘‘Tesaṃ’’ti tesaṃ pañcannaṃ kammānaṃ. ‘‘Koṭṭhāsato’’ti dhammasaṅgaṇiyaṃ phasso hoti, vedanā hotītiādinā vutte dhammuddesavāre jhānādikoṭṭhāsā nāma āgatā. Tesu pañca sikkhāpadā koṭṭhāsato kammapatha koṭṭhāsikā eva. Kammapatha koṭṭhāse antogadhāti attho. ‘‘Purimānaṃ catunnaṃ’’ti pāṇāti pātādīnaṃ catunnaṃ kammānaṃ. ‘‘Paṭikkhitto’’ti tassa kammapathabhāvo paṭikkhitto. ‘‘Tatīyaṃ’’ti tatīya suttaṃ. Etāsupi ca aṭṭhakathāsu.


我来翻译这段巴利文：
"如是此亦"即结合为:如是此饮酒业亦唯为得业道业眷属生结生。"于彼"即于业道诸经。且结合为:能说不由自相说。"何"即何饮酒业。"于彼"即于彼等业道诸经。业生名为生恶行诸业。结合为:由帝释天主说彼趣恶趣性。义为:买此满酒瓮由彼阿修罗满。与取本钱。"彼"即饮酒业。趣恶趣即令至。"即此"即此如得结合有。于根疏语。"业俱生"即不善业俱生爱。"彼等"即彼等五业。"由分"即于法集论说有触,有受等所说法略分来禅等分名。于彼等五学处由分唯业道分。义为:摄于业道分。"前四"即杀生等四业。"遮"即遮彼业道性。"第三"即第三经。于此等义疏亦。


Kāyakammādīsu. Sasambhārakāyo nāma sakalo rūpakāyo. Pasādakāyo nāma kāyapasādo eva. Kāya viññatti copanakāyo nāma. ‘‘Copana’’nti ca calanaṃ vuccati. ‘‘So yevā’’ti copanakāyoyeva. Kāyakamma nāma lābho ca hoti, tasmā so kammānaṃ pavatti mukhanti vuccatīti yojanā. ‘‘Kammāni visesetuṃ’’ti idaṃ kāyakammaṃ nāma, idaṃ vacīkammaṃ nāmāti visesetuṃ niyametuṃ. ‘‘Sakkontī’’ti kammāni visesetuṃ sakkonti. Tasmā kāyadvāre vuttitoti ca vacīdvāre vuttitoti ca vuttanti adhippāyo. Micchācārassa vacīdvāre appavattito ‘‘purimāni dve’’ti vuttaṃ. ‘‘Majjhimāni cattārī’’ti musāvādādīni cattāri vacīkammāni. ‘‘Chabbidhāni tāni vajjānīti’’ti ‘kāyakammaṃ jaheyyu’ntiādīni chabbidhāni tāni vajjāni. Kathaṃ ekamekena bāhulla saddena chabbidhāni tāni vajjetīti. Anvayato ca byatirekato ca vajjeti. Kathaṃ, pāṇātipāta kammaṃ kadāci appakena vacīdvāre uppannampi kāyadvāre eva pavatti bahulattā kāyakammameva hoti. Vacīkamma saṅkhyaṃ na gacchati. Dve vā assa nāmāni na bhavanti. Vacīdvāre pana appakavuttittā vacīkammaṃ nāma na hoti. Kāyakammanti nāmaṃ na jahati. Dve vā assa nāmāni na bhavantīti evaṃ ekena kāyadvāre bāhulla vuttivacanena pāṇātipāta kamme chabbidhāni vajjāni vajjetīti. Evaṃ sesesu. Vanacarako nāma vanaluddako. So pana kadāci appakena gāme carantopi vane bāhulla cārittā vanacarako eva hoti. Gāmacarakoti nāmaṃ na labhati. Dve vā assa nāmāni na bhavanti. Evaṃ saṅgāmāvacarakāpi. Saṅgāmāvacaro nāma saṅgāme bāhullāvacaro hatthī vuccati. Ettha manodvāraṃ sabba kamma sādhāraṇattā kammāni visesetuṃ na sakkotīti vuttaṃ. Evañcasati, ‘abhijjhā byāpādo micchādiṭṭhi ceti manasmiṃ vuttito manokammaṃ nāmā’ti idaṃ na vattabbanti. No na vattabbaṃ. Kamma siddhiṃ paṭicca aññadvārehi asādhāraṇattā . Tenāha ‘‘manokammāni panā’’tiādiṃ. ‘‘Siddhaṃ’’ti nibbattaṃ. ‘‘Kāyakammadvāraṃ’’ti ettha tattha copanakāyo kāyakammānaṃ pavatti bahulattā kāyakamma dvāraṃ nāma. Copanavācā tattha vacīkammānaṃ pavatti bahulattā vacīkammadvāraṃ nāma. Kusalā kusala javana cittaṃ pana manokammānaṃ tattheva kamma kicca siddhito manokamma dvāraṃ nāmāti evaṃ kammena dvāra vavatthānaṃ veditabbaṃ. ‘‘Tassa dvārassa nāmaṃ bhindituṃ vā’’ti kāyoti nāmaṃ bhindituṃ vā. ‘‘Attano nāmaṃ dātunti vā’’ti vacīti nāmaṃ tassa dātuṃ vā. ‘‘Brāhmaṇa gāmādīnaṃ brāhmaṇa gāmādibhāvo viyā’’ti tasmiṃ aññakulesu vasantesupi brāhmaṇa kulabahulattā brāhmaṇa gāmotveva nāmaṃ hoti. Tasmiṃ vane aññarukkhesu santesupi khadīrarukkha bahulattā khadīravanantveva nāmaṃ hotīti vattabbanti. Kāyakammaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
于身业等。具支身名全色身。净身名唯身净。身表动身名。"动"即说动摇。"彼即"即唯动身。结合为:身业名为得,故说彼为诸业转起门。"区别诸业"即此名身业,此名语业如是区别决定。"能"即诸业能区别。意趣为故说由转起于身门及由转起于语门。由邪行不转于语门故说"前二"。"中四"即妄语等四语业。"彼等六种过失"即彼等六种过失为"应断身业"等。如何由每一多词遮彼等六种?由随及返遮。如何,杀生业虽有时少分生于语门由多转于身门唯成身业。不至语业数。或不成二名。然由少转于语门不成语业名。不舍身业名。或不成二名。如是由一身门多转语遮杀生业六种过失。如是于余。林行者名林猎人。然彼虽有时少分行于村由多行于林唯成林行者。不得村行者名。或不成二名。如是战场行者亦。说战场行者名多行于战场象。于此由意门一切业共故说不能区别诸业。若如是,"由贪嗔邪见于意转故名意业"此不应说。非不应说。由依业成就不共其他门。故说"然意业"等。"成就"即生。"身业门"于此于彼动身由诸身业多转名身业门。动语由诸语业多转于彼名语业门。然善不善速行心由诸意业唯于彼成就业事名意业门。应如是知由业决定门。"破彼门名"即破身名。"或与自名"即或与彼语名。"如婆罗门村等婆罗门村等性"即应说于彼虽住其他姓由婆罗门姓多唯成婆罗门村名。于彼林虽有其他树由佉地罗树多唯成佉地罗林名。
身业终。

149. Vacīkamme. ‘‘Musā vadantī’’ti abhūtato vadanti. Pisati etāyāti pisuṇā. ‘‘Nirutti nayenā’’ti ettha piyasuñña karaṇāti vattabbe akkhara lopakaraṇaṃ nirutti nayo nāma. ‘‘Yenā’’ti yenajanena. ‘‘Samphaṃ’’ti ettha saṃsaddo sammati dukkhaṃ etenāti atthena sukhe hite vattatīti āha ‘‘saṃ sukhaṃ hitañcā’’ti. Kīdisaṃ sukhaṃ hitañcāti āha ‘‘sādhujanehi adhigantabbaṃ’’ti. Etena pāpajanehi adhigantabbaṃ hitasukhaṃ paṭikkhipati. Hitasukhassa vināsanaṃ nāma tassa āgamana maggabhindananti āha ‘‘hitasukha maggaṃ bhindatī’’ti. ‘‘Taṃ vā’’ti ettha ‘‘taṃ’’ti hitasukhaṃ. ‘‘Attha dhammā pagatassā’’ti atthato ca dhammato ca apagatassa. ‘‘Paṭibhāṇa cittassā’’ti suṇantānaṃ cittarati cittahāsavaḍḍhanatthāya paṭibhāṇaññāṇena cittīkatassa. ‘‘Yatthā’’ti yasmiṃ kathā magge. ‘‘Attha dhamma vinayapadaṃ’’ti attha padañca dhammapadañca vinaya padañca. Tattha attho nāma ārogyasampatti, mittasampatti, paññāsampatti, dhana sampatti, bhogasampattiyo. Tāsu kosallajanakaṃ vākyapadaṃ atthapadaṃ nāma. Idaṃ sucaritaṃ nāma saggasaṃvattanikaṃ, idaṃ duccaritaṃ nāma apāya saṃvattanikanti evaṃ sabhāva dhammesu kosalla janakaṃ vākya padaṃ dhamma padaṃ nāma. Evaṃ cittaṃ damitabbaṃ, evaṃ indriyāni damitabbāni, evaṃ rāgo vinetabbo, evaṃ doso vinetabbotiādinā vinetabbesu vinaya kosallajanakaṃ vākyapadaṃ vinaya padaṃ nāma. Yattha evarūpaṃ attha padañca dhamma padañca vinaya padañca kiñci natthi. Tassa vācā vatthumattassa etaṃnāmaṃ hotīti yojanā. ‘‘Samphaṃ’’ti vuttappakāraṃ niratthakavacanaṃ. ‘‘Tatthā’’ti tesu vacīkammesu. Visaṃvādanaṃ nāma virajjhā panaṃ. Visaṃvādako nāma virajjhāpanako. Atthaṃ bhañjati vināsetīti attha bhañjanako. ‘‘Kammapathabhedo’’ti paṭisandhi janako kammapathaviseso. ‘‘Itaro’’ti attha bhañjanakato añño musāvādo. ‘‘Kamma mevā’’ti pavatti vipāka janakaṃ vacīkammameva. ‘‘Rajānaṃ’’ti dhūlīnaṃ. Tāsu sugati duggatīsu uppajjantīti taduppajjanakāni. ‘‘Pathabhūtattā’’ti uppattimaggabhūtattā. ‘‘Bheda purekkhārenā’’ti mittabhedapurekkhārena. Mittaṃ bhindatīti bhedako. ‘‘Saṃkiliṭṭha cetanā’’ti attha purekkhāra dhamma purekkhāra vinaya purekkhāra anusāsani purekkhāra rahitā kevalaṃ bhedapurekkhāra cetanā saṃkiliṭṭha cetanā nāma. ‘‘Pare bhinne yevā’’ti parajane parajanena mithubhedavasena bhinneyeva. ‘‘Yaṃ kiñcī’’ti yaṃ kiñci akkosavatthu. ‘‘Ayaṃ pī’’ti ayaṃ pharusavācāpi. Evaṃ akkosana kammaṃpi akkositabbassa dūre ṭhitassapi matassapi sampajjatīti yojanā. Anatthaṃ niratthakavācā vatthu mattaṃ viññāpetīti anatthaviññāpanako. ‘‘Saccato gaṇhante yevā’’ti yathā so katheti, tathā taṃ vatthu uppanna pubbanti evaṃ saccato gaṇhanteyeva. Keci saccato gaṇhitvā kiñci vatthuṃ pūjanīya ṭhāne ṭhapetvā thomentā pūjentā vandantā pariharanti. Samparāyi katthāya taṃ saraṇaṃ gacchanti. Sabbametaṃ niratthakaṃ hoti. ‘‘Tadassādavasenā’’ti taṃ rājakathādiṃ tattha cittaratiṃ labhitvā assādavasena kathentasseva kammaṃ hoti. Anicca lakkhaṇa vibhāvanatthāya vā ratanattaya guṇavibhāvanatthāya vā pāpa garaha kalyāṇa sambhāvanāya vā kathentassa pana satthakameva hotīti adhippāyo.

我来翻译这段巴利文：
于语业。"说妄"即说非实。由此分裂为离间。"由语法道"于此应说作空爱时作字母脱为语法道。"由彼"即由彼人。"杂语"于此三音由此平息苦义转于乐利故说"乐利"。如何乐利说"应由善人证得"。由此遮由恶人证得乐利。名坏乐利即破坏彼来道故说"破乐利道"。"彼"于此"彼"即乐利。"离义法"即离义及法。"智慧心"即由为闻者心喜心笑增长观察智所重。"于何"即于何语道。"义法律句"即义句及法句及律句。于彼义名健康圆满,友圆满,慧圆满,财圆满,受用圆满。于彼等生巧语句名义句。此名善行趣天,此名恶行趣恶趣如是于自性法生巧语句名法句。如是应调心,如是应调诸根,如是应离贪,如是应离嗔等由于应调伏生调伏巧语句名律句。结合为:于何如是义句及法句及律句全无,彼语唯事有此名。"杂语"即说如是无义语。"于彼"即于彼等语业。欺诳名令错。欺诳者名令错者。破坏义为破义者。"业道差别"即生结生业道差别。"其他"即异于破义的妄语。"唯业"即唯生转起异熟语业。"尘"即灰尘。生于彼等善趣恶趣为生彼。"由为道"即由为生道。"为破"即为破友。破友为破者。"染污思"即无义为法为律为教诫唯为破思名染污思。"唯破他"即唯由他人破他人互破力。"任何"即任何骂事。"此亦"即此粗语亦。结合为:如是骂业亦成就于应骂者虽住远虽已死。无义唯令知无义语事为无义令知。"唯取真"即如彼说如是彼事曾生如是唯取真。某些取真后置某事于应供处赞叹供养礼拜保持。为后世趣彼为归依。此一切成无义。"由味着彼"即唯由得心喜于彼得味着力说王论等成业。然为显无常相或为显三宝德或为呵恶赞善说唯有义为意趣。

 Tenāha ‘‘attha dhamma vinaya nissitaṃ’’tiādiṃ. Sesamettha kāyadvāre dīpitameva.



我来翻译这段巴利文：
故说"依义法律"等


150. Manokamme . ‘‘Abhijhāyantī’’ti atirekataraṃ jhāyanti, cintenti, olokenti vāti imamatthaṃ dassento ‘‘assādamatte aṭhatvā’’tiādimāha. ‘‘Byāpādentī’’ti vigatabhāvaṃ āpādenti sampāpenti. Tañca āpādanaṃ na kāyavācāhi. Atha kho cittenevāti vuttaṃ ‘‘cintentī’’ti. ‘‘Tabbi parītato’’ti sappurisa paññattito viparītena. ‘‘Tatthā’’ti tesu manokammesu. ‘‘Idaṃ mamassā’’ti idaṃ santakaṃ mamasantakaṃ bhaveyya, aho sādhu vatāti yojanā. ‘‘Attano katvā’’ti attano santakaṃ katvā. ‘‘Lābhāvatime’’ti ettha sulābhaṃ labhantīti lābhā. ‘‘Attano kareyyaṃ’’ti attano santakaṃ kareyyaṃ. Parabhaṇḍaṃ vatthu yassāti parabhaṇḍa vatthuko. ‘‘Vatthū’’ti ārammaṇabhūtaṃ vatthu. Yāva na pariṇāmeti, tāva na kammapathabhedo hotīti yojanā. ‘‘Vuttañhetaṃ aṭṭhakathāsū’’ti adhikāro. ‘‘Ayaṃ’’ti ayaṃ satto. ‘‘Tassā’’ti tassa sattassa. Dasavatthukāmicchādiṭṭhi nāma ‘natthidinnaṃ, natthiyiṭṭhaṃ, natthihutaṃ’tiādikā micchādiṭṭhi. Dvāsaṭṭhi diṭṭhigatesu kācidiṭṭhiyo natthikādi sabhāvā honti. Idha pana tabbahulanayena kammamevāti vuttaṃ. Yathāvuttoti sambandho. Gacchantassa puggalassa. ‘‘Cittuppādo’’ti maggacittuppāde. ‘‘Passanto’’ti tīṇi lakkhaṇāni passanto. Vuttoti sambandho. ‘‘Niyāmaṃ’’ti sammatta niyāmaṃ. Aviparītaniyāmanti attho. Puna ‘‘niyāmaṃ’’ti micchattaniyāmaṃ. Viparīta niyāmanti attho. Tikicchituṃ asakkuṇeyyoti atekiccho. Ekantena apāyagāmī hotīti attho. ‘‘Apassitvā’’ti diṭṭhiṭṭhānānaṃ apassitvā. ‘‘Micchādhimokkhamattenā’’ti titthā cariyesu saddahana mattenāti adhippāyo. ‘‘Sakaṃ ācariyakaṃ’’ti attano ācariyassa santakabhūtaṃ. Ṭhito puggalo. Aṭṭhakathāyaṃ vutto, yathāha micchattatike micchāsabhāvāti micchattā. Vipākadāne sati, khandhabhedānantarameva vipākadānato niyatā. Micchattā ca te niyatā cāti micchattaniyatā. Sammāsa bhāvāti sammattā. Sammattā ca te niyatā ca anantarameva phaladāna niyamenāti sammattaniyatāti . ‘‘Tassā’’ti micchādiṭṭhiyā. ‘‘Acopetvā’’ti acāletvā. ‘‘Etenā’’ti etenapi saddena. ‘‘Imesaṃ’’ti manokammānaṃ. ‘‘Etenā’’ti manasmiṃ evāti vacanena. ‘‘Upapannaṃ’’ti paripuṇṇaṃ. ‘‘Upalakkhaṇādivasenā’’ti upalakkhaṇanaya nidassananaya padhānanayādivasena. ‘‘Atthantarappasaṅgo hotī’’ti kathaṃ hoti. Evasaddena vinā pāṇātipāta kammaṃ kāyadvāre bāhulla vuttito kāyakammaṃ nāmāti vutte idaṃ laddhātapatto rājakumāroti viya upalakkhaṇanayamattaṃ. Tena sesadvāresupi bāhulla vuttiṃ upasallakkhetīti atthantarappasaṅgo siyāti. Evaṃ sesanayesupīti. ‘‘Apicā’’ti kiñci vattabbaṃ atthīti joteti. ‘‘Tesū’’ti pāṇavadhādīsu. ‘‘Ekaṃ aṅgaṃ’’ti upakkamoti catutthaṃ aṅgaṃ. ‘‘Taṃ sahajātā cā’’ti cetanā sahajātā ca. Cetanā pakkhe bhavāti cetanā pakkhikā. Cetanā viya kāyakammabhāvaṃ gacchantīti vuttaṃ hoti. ‘‘Abbohārikattaṃ gacchantī’’ti manokammanti voharituṃ appahonakattaṃ gacchantīti attho. Attā padhānaṃ yesaṃ te attappadhānā. Abhijjhādayo. Attappadhānā na honti. Cetanā padhānā honti. Idheva te attappadhānā hontīti attho. ‘‘Tathā tathā’’ti ahovata idaṃ mamassātiādinā tena tena pakārena. ‘‘Tatthā’’ti tesu manokammesu. ‘‘Sabbena sabbaṃ’’ti pāṭipadikapadametaṃ. Sabbappakāratoti attho.

我来翻译这段巴利文：
150. 于意业。"过度思"即过分思,想,或观,显示此义故说"不住于味着"等。"恶意"即令至无有状态成就。且彼成就非由身语。然唯由心故说"思"。"由彼反"即由反善人施设。"于彼"即于彼等意业。结合为:"此应成我的"即此物应成我所有,啊善哉。"作为自己"即作为自己所有。"得于我"于此善得为得。"我应作"即我应作为自己所有。以他物为事为他物事。"事"即成所缘事。结合为:乃至未转向,乃至不成业道破。"说此于义疏"为引语。"此"即此有情。"彼"即彼有情。十事邪见名为'无布施,无供养,无供献'等邪见。于六十二见中某些见为无有等自性。然于此由彼多说唯为业。结合为如说。行者。"心生"即道心生。"见"即见三相。说为结合。"决定"即正性决定。义为不颠倒决定。又"决定"即邪性决定。义为颠倒决定。不能医治为无医。义为定趣恶趣。"不见"即不见诸见处。"唯由邪胜解"意趣为唯由信仰外道。"自师"即属于自师所有。住立者。说于义疏,如说于邪性三法中邪自性为邪性。若有异熟,由蕴坏无间即有异熟故决定。邪性且彼等决定为邪性决定。正自性为正性。正性且彼等决定由无间与果决定为正性决定。"彼"即邪见。"不动"即不动摇。"由此"即由此亦音。"此等"即诸意业。"由此"即由唯于意语。"圆满"即圆满。"由摄等力"即由摄道显示道主要道等力。"成其他义引申"如何成?无有音说杀生业由多转于身门名身业时如得钵王子此仅摄道。由彼摄余门亦多转故成其他义引申。如是于余道亦。"又"即显示有所说。"彼等"即杀生等。"一支"即加行为第四支。"彼俱生及"即思俱生及。属思分为思分。说为如思趣身业性。"趣非确定"义为趣不足称意业。自为主为自主。贪等。非自主。思为主。唯于此彼等成自主为义。"如是如是"即啊愿此应成我的等由彼彼行相。"于彼"即于彼等意业。"一切一切"即此为词根语。为一切行相。

 ‘‘Idhā’’ti manokammaṭṭhāne. ‘‘Manokamma kiccavisesenā’’ti ahovata idaṃ mamassātiādikena kicca visesena. Manokamma dīpanā niṭṭhitā.

151. ‘‘Ettha ca dasannaṃ pī’’tiādīsu. ‘‘Tāpī’’ti tā pubbāparacetanāyopi. Ādito paṭṭhāya pavattā tāpīti sambandho. ‘‘Yānipanā’’tiādīsu. Eko ekassa vadati ahaṃ imaṃ sattaṃ māremi, tvaṃ asukaṃsattaṃ mārehīti. Evaṃ vatvā ubhopi upakkamaṃ karonti. Kammaṃ pana ubhinnampi na sijjhati. Tattha āṇāpakassa tvaṃ asukaṃ sattaṃ mārehīti āṇāpana kammaṃ sace sijjhati. Vacīdvāre pavattaṃ kāyakammanti vuccati. Idha pana asiddhattā vacīdvāre dissa mānaṃ vacīkammanti vuccati. Vacīduccaritamattanti vuttaṃ hoti. Esanayo sesesupi.

‘‘Dosamūlenā’’tiādīsu. Doso eva mūlaṃ dosamūlaṃ. Doso mūlaṃ massāti dosamūlaṃ. Taṃ sampayutta cittanti dvidhā attho. Byāpādo nāma doso eva. So kathaṃ dosena mūlena jāyeyyāti vuttaṃ ‘‘purimo byāpādavajjehī’’ti. Parato abhijjhāyampi esanayo. Vibhāvanipāṭhe. Nidhipāṭhakā nāma rājanidhi vidhāyakā. Tattha caṇḍo niggahetabboti āgatattā duṭṭhaniggahatthanti vuttaṃ. Rājūnaṃ adinnādānaṃ mohamūlena jāyatīti yojanā. ‘‘Brāhmaṇānañcā’’ti sakasaññāya eva yaṃ kiñci harantānaṃ brāhmaṇānañca kammaphalasambandhāpavādīnañca. ‘‘Āharaṇaṃ’’ti adinnādānavasena haraṇaṃ. Avaharaṇanti vuttaṃ hoti. Yo pana moho rājūnaṃ uppanno, yo ca brāhmaṇānaṃ uppanno, yo ca kamma phalasambandhā pavādīnaṃ uppannoti sambandho. ‘‘Lobho nidānaṃ kammānaṃ samudayāyā’’ti lobho kammānaṃ suṭṭhuvaḍḍhanāya nidānaṃ kāraṇaṃ hotīti yojanā. Sañjātā kaṅkhāyesaṃ te sañjātakaṅkhā. Parito uṭṭhāti etthāti pariyuṭṭhānaṃ. Kaṅkhāya pariyuṭṭhānaṃ kaṅkhāpariyuṭṭhānaṃ. Janānaṃ tānikammānīti sambandho.

Akusalakammadīpanāniṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"于此"即于意业处。"由意业事差别"即由啊愿此应成我的等事差别。意业说明终。
151. 于"于此且十"等。"彼等亦"即彼等前后思亦。结合为:从始以来转彼等亦。于"然何等"等。一对一说我杀此有情,你杀某有情。如是说已二者皆作加行。然业于二者皆不成就。于彼教令者"你杀某有情"教令业若成就。说由转于语门为身业。然于此由不成就说由显于语门为语业。说为唯语恶行。此理于余亦。
于"以嗔根"等。嗔即根为嗔根。嗔为彼根为嗔根。彼相应心为二义。恶意名唯嗔。彼如何由嗔为根生故说"前恶意过失"。后于贪亦此理。于广释读诵。藏读诵者名王藏制定者。由于彼来"应制伏恶"故说为制伏恶者。结合为:诸王未与取由痴根生。"且婆罗门等"即以自想取任何婆罗门等及业果关系否认者等。"取"即由未与取力取。说为盗取。然结合为:生于诸王彼痴,及生于婆罗门彼,及生于业果关系否认者彼。结合为:"贪为诸业生起因"即贪为诸业善增长因缘。生疑于彼等为生疑。由此遍生为遍生。疑之遍生为疑遍生。结合为:彼等业于诸人。
不善业说明终。

157. Kusalakamme. Ayaṃ pana evamādīsu suttapadesu āgatoti sambandho. ‘‘Mettaṃ kāyakammaṃ’’ti mettāsahagataṃ kāyakammaṃ. Evaṃ vacīkammepi. Cetanā hettha kammanti adhippetā. Manokamme pana cetanāpi yujjati. Abyāpādopi yujjati. Ñāṇaṃ anuparivattīti ñāṇānuparivattaṃ. Ñāṇānuparivattītipi pāṭho, so yevattho. ‘‘Padakkhiṇaṃ’’ti pavaḍḍhitaṃ. Aparaṃ pariyāyaṃ dasseti ‘‘yasmiṃ panā’’tiādinā. Dussīlassa bhāvo dussilyaṃ. Pāṇātipātādikammaṃ. ‘‘Pavattamāne’’ti kāyadvāre pavattamāne. ‘‘Yaṃ pana kusalaṃ’’ti pāṇāti pātādito virati kusalaṃ . ‘‘Pavattamānaṃ’’ti citte pavattamānaṃ. ‘‘Kicca sīsenā’’ti kiccappadhānena. Kiccaṃ padhānaṃ katvāti adhippāyo. Sesamettha kāyakamme suviññeyyaṃ.

‘‘Vacīkammepi esevanayo’’ti yasmiṃ dussilye pavattamāne vācā aparisuddhā hoti. Vacī saṃvaro bhijjatītiādinā vattabbaṃ. ‘‘Avasesaṃ panā’’ti tīhi kāyakammehi catūhi vacīkammehi avasesaṃ. Tattha ‘‘tīhi kāyakammehī’’ti tīhi kāyaduccarita virati kammehi. ‘‘Catūhi vacīkammehī’’ti catūhi vacīduccarita virati kammehi. ‘‘Sabbaṃpi kalyāṇa kammaṃ’’ti sabbampi dānakammaṃ, sabbampi bhāvanā kammaṃ, apacāyana kammaṃ, veyyāvaccakammaṃ, pattidānakammaṃ, pattānumodanākammaṃ, dhammasavana kammaṃ, dhamma desanā kammaṃ, sabbampi diṭṭhijukammaṃ tīsudvāresu pavattampi manokammaṃ nāmāti yojanā. Imesu pana dvīsu pariyāyesu pacchimoyeva padhānanti sambandho. ‘‘Yāva devā’’ti antima pariccheda jotako nipāto. Matthakaparicchedenāti attho.


我来 译这段巴利文：
157. 于善业。结合为:然此来于如是等经句。"慈身业"即具慈身业。如是于语业亦。于此意为思为业。然于意业思亦相应。无恶意亦相应。随转于智为随智转。随智转亦为读法,彼即义。"右绕"即增长。显示另一方法由"然于何"等。恶戒性为恶戒。杀生等业。"转起"即转于身门。"然何善"即离杀生等善。"转起"即转于心。"由事为首"即以事为主。意趣为作事为主。此余于身业易知。
"于语业亦此理"即于何恶戒转起时语不清净。应说由语防护破等。"然余"即余于三身业四语业。于彼"三身业"即三身恶行离业。"四语业"即四语恶行离业。结合为:"一切善业"即一切施业,一切修业,恭敬业,服务业,回向业,随喜业,闻法业,说法业,一切正见业虽转于三门名意业。然于此二方法中后者为主为结合。"乃至天"为显示最后限制不变词。义为以最上限制。


Sīlapade. ‘‘Sīlayatī’’ti sammā dahati ca upadhāreti cāti dvidhā attho. ‘‘Susamāhitānī’’ti suppatiṭṭhitāni. ‘‘Uparime kusala dhamme’’ti mahaggata lokuttara kusaladhamme. Sattasu visuddhīsu uparime citta visuddhādi kusaladhamme. ‘‘Adhikusala dhamme’’ti adhike bodhipakkhiya kusala dhamme. Parehi dinnaṃ, tadeva pattiṃ. Sabbāni pana tāni dānādīni kusalāni. Sodhenti sappurisājanā. Tāni evapuññāni. Ekamekaṃ puññakriyavatthu. ‘‘Iminā paccayenā’’ti cīvarādi paccayena, annapānādi paccayena, dhana dhanaññādipaccayena vā. ‘‘Sabbaṃpi cetaṃ’’ti sabbampi etaṃ dasavidhaṃ puññaṃ. ‘‘Hīnena chandenā’’ti yasakāmatādivasena hīnena chandena, hīnena cittena, hīnena vīriyena, hīnāya vīmaṃsāya. ‘‘Majjhimenā’’ti puññapphalakāmatādivasena majjhimena. ‘‘Paṇītenā’’ti kattabbamevidanti ariyavaṃsānu brūhanavasena paṇītena chandādinā pavatti taṃ paṇītanti yojanā. ‘‘Yasakāmatāyā’’ti kitti saddakāmatāya vā, parivārakāmatāya vā. ‘‘Puññapphalakāmatāyā’’ti bhavasampatti bhogasampattikāmatāya. ‘‘Ariyabhāvaṃ nissāyā’’ti idaṃ dānaṃ nāma ariyānaṃ vaṃso. Ahampi ariyo. Tasmā mayāpi kattabbamevidanti evaṃ ariyabhāvaṃ nissāyāti attho. Ettha ca ‘‘ariyo’’ti ācāra ariyopi yujjati dassana ariyopi. Tattha ācāra ariyo nāma sappuriso puthujjana kalyāṇako vuccati. Dassana ariyo nāma paramattha ariyo. ‘‘Pāramitā dānaṃ’’ti sabbadānehi aggapattaṃ mahābodhi sattānaṃ pāraṅgatadānaṃ. Tañhi sabba sattavimokkhatthāya pavatti tattā aggapattaṃ hoti, pāraṅgataṃ. Tato uttaritarassa kassacidānassa abhāvato. Sesesupi puñña kriyavatthūsu. ‘‘Tikadvayaṃ’’ti purimādi hīnādi tikadvayaṃ. ‘‘Antima vatthunā’’ti antima vatthu ajjhāpajjanena vā. ‘‘Dussīlo nāmā’’ti dussīla bhikkhu nāma. So hi yāvabhikkhuppaṭīññaṃ na vijahi. Tāva bhikkhu eva. Na sāmaṇero, na gihī. Taṃ ce añño bhikkhu amūlakena antima vatthunā anuddhaṃseti. Anuddhaṃsentassa saṅghādi seso. Omasavāde pācittiyaṃ. Sahaseyyaṭṭhāne tena saha atireka rattiṃ sayantassāpi āpatti natthi. Tasmā so dussīla bhikkhutveva vattabboti. ‘‘Puna kammavācāya samādātabbanti natthī’’ti yathā sikkhaṃ paccakkhantassa sabbaṃ samādānaṃ bhijjati. Puna bhikkhubhāvaṃ icchantena puna kammavācāya samādātabbaṃ hoti. Evaṃ puna kammavācāya samādātabbanti natthi. ‘‘Itaresu panā’’ti liṅganāsanaṅgato aññesu daṇḍakammaṅgesu. Niccasīlādīsu. ‘‘Yaṃ niccameva vaṭṭatī’’ti yaṃ pāṇātipāta virati sīlaṃ niccameva rakkhituṃ vaṭṭati. Aniccaṃ na vaṭṭati. Kasmā, pāṇaghātādiṃ karontassa sabbakālampi duccarita sambhavato. Tenāha ‘‘aniccaṃ sāvajjaṃ hotī’’ti. Duccaritaṃ hotīti attho. ‘‘Yaṃ niccampi vaṭṭatī’’ti pakati gahaṭṭhānaṃ yaṃ vikāla bhojanādi virati sīlaṃ niccampi vaṭṭati. ‘‘Aniccampi vaṭṭatī’’ti samādāna divasaṃ atikkamitvā vikāla bhojanādiṃ karontassa vītikkama dosovā duccarita doso vā natthīti adhippāyo. Tenāha ‘‘sāvajjaṃ na hotī’’ti. Duccaritaṃ na hotīti attho. Tathā dasasīlañca pakati gahaṭṭhānaṃ aniccasīlaṃ nāmāti yojanā.

我来翻译这段巴利文：
于戒句。"持戒"即正持及思察为二义。"善住"即善建立。"上善法"即广大出世间善法。于七清净中上心清净等善法。"增上善法"即增上菩提分善法。他所施,彼即得。然彼一切施等为善。诸善人净化。彼等即福。每一福业事。"由此缘"即由衣等缘,由食饮等缘,或由财谷等缘。"此一切"即此一切十种福。"由下欲"即由名闻欲等力下欲,下心,下精进,下观察。"由中"即由欲福果等力中。结合为:"由上"即由应作此等圣种增长力上欲等转为上。"欲名闻"即欲声誉或欲眷属。"欲福果"即欲有圆满受用圆满。"依圣性"义为此名施为圣种,我亦是圣,故我亦应作如是依圣性。于此且"圣"相应行圣及见圣。于彼行圣名说善凡夫。见圣名第一义圣。"波罗蜜施"即至一切施顶大菩萨到彼岸施。彼由为一切有情解脱故转成至顶,到彼岸。由无任何更上施故。于余福业事亦。"二三法"即前等下等二三法。"由最后事"即由犯最后事。"名恶戒"即名恶戒比丘。彼乃至不舍比丘名,乃至是比丘。非沙弥,非俗人。若他比丘以无根最后事谤彼。谤者僧残。骂语忏悔。于同宿处与彼同宿过夜亦无犯。故彼应说唯恶戒比丘。"无应以羯磨重受"即如舍学者一切受破,欲再成比丘者应以羯磨重受。如是无应以羯磨重受。"然于余"即于异形相破支外余罚支。于常戒等。"何常应"即何离杀生戒常应护持。不常不应。何故,由作杀生等者一切时亦成恶行故。故说"不常有过"。义为成恶行。"何常亦应"即诸在家者何离非时食等戒常亦应。"不常亦应"意趣为过受持日作非时食等者无违犯过或恶行过。故说"无过"。义为不成恶行。如是结合为:且十戒名诸在家者不常戒。

 ‘‘Aniccasīlameva hotī’’ti pakati gahaṭṭhānaṃ taṃ dasasīlaṃ yāvajīvaṃ niccaṃ katvā samādiyitvā rakkhantānampi apabbajitattā pabbajitesu jāti sabhāveneva siddhaṃ niccasīlaṃ nāma na hoti. Yāvajīvaṃ katvā samādāna vaseneva niccaṃ hotīti adhippāyo. ‘‘Vesadhāraṇena saha siddhattā’’ti ettha kathaṃ vesadhāraṇena siddhaṃ hotīti. Vesadhāraṇaṃ nāma gihivatthaṃ pahāya kāsāya vattha dhāraṇaṃ. Kāsāyavatthañca nāma arahattadhajo hoti. Na ca arahattadhajaṃ dhārentassa sikkhāpadaṃ asamādiyantassapi vikāle bhuñjituṃ vaṭṭati. Tathā naccādīni passituṃ, mālādīni dhāretuṃ, uccāsayanādīsu vasituṃ, jātarūpādīni sādituṃ. Kasmā iti ce, tesañhi taṃ taṃ yathāsakaṃ sīlaṃ niccaṃ suddhaṃ katvā rakkhitumeva vaṭṭatītiādinā kāraṇaṃ heṭṭhā vuttamevāti. ‘‘Appanaṃ apattāva adhippetā’’ti appanāpattānaṃ mahaggatabhāvanānaṃ visuṃ upari vakkhamānattāti adhippāyo. ‘‘Etthevā’’ti imasmiṃ bhāvanā kamme eva. ‘‘Te saññevā’’ti ratanattayādīnaṃ eva ca. Gantuṃ āraddho gamiko. Addhānaṃ dīghamaggaṃ gacchanto addhiko. ‘‘Parisuddhenā’’ti lābhasakkārādi nirapekkhatāya attukkaṃ sana paravambhanādi rahitatāya ca parisuddhena. ‘‘Hitappharaṇa cittenā’’ti mayi karonte imassa ettakaṃ hitasukhaṃ bhavissatīti evaṃ tesaṃ hitasukhesu pharaṇa cittena. Mettacittenāti vuttaṃ hoti. ‘‘Attano kiccesu viyā’’ti etena tesaṃ sabbaṃ kiccaṃ attanobhāraṃ karotīti dīpeti. ‘‘Sādhāraṇa karaṇaṃ’’ti attano puññaṃ paresaṃ dānaṃ. Atta manatāpavedaniyādhusādhūti vacībhedakaraṇaṃ. Tañhidinnañcānumoditañca diṭṭhadhammavedanīyaṃ jātanti sambandho. ‘‘Yonisomanasikāre ṭhatvāti ettha silokādipakkhikaṃ ayonisomanasikāraṃ jahitvā suṇantassa imaṃ dhammaṃ sutvā attharasadhammarasappaṭisaṃvedī bhavissāmīti, desentassa imaṃ desento dhammassa ca suṇantānañca anuggahaṃ karissāmīti yonisomanasikāre ṭhatvā. Lābha sakkārādi pakkhiko manasikāro ayoni somanasikāro nāma. Niyyānattha nissaraṇattha pakkhiko yonisomanasikāro nāma. Niravajja kammāni nāma kasigorakkhādi kammāni. Niravajjasippāni nāma vaḍḍhakisippādīni vejjasippādīni ca. Niravajja vijjāṭhānāni nāma parūparodhara hitāni aṅgavijjā vedavijjā mantavijjādīni. ‘‘Vodāna karaṇaṃ’’ti visesena visuddhakaraṇaṃ. ‘‘Taṃ sabhāvattā’’ti dānasabhāvattā. ‘‘Cāritta sīlattā’’ti sappurisānaṃ pakati cāritta sīlattā. Puna ‘‘taṃ sabhāvattā’’ti bhāvanā sabhāvattā. Tathāhi desentassa ca suṇantassa ca desanāsotānusārena cittabhāvanā ñāṇabhāvanāvahattā desanāsavanā sabhāvā honti. Attano diṭṭhiṃ sayameva ujuṃ karontassa ca ñāṇabhāvanā kammameva. Tathā parassa dhammadesanaṃ sutvā ujuṃ karontassāpīti. ‘‘Dhammo nāma natthī’’ti desanā dhammo nāma natthi. Kasmā, dānasīlāni desentenapi ante lakkhaṇattayena sahasaccappakāsanassa kattabbattā. Etena desanāsavanā ante lakkhaṇattayānupassanā bhāvanā kammaṭṭhāne patiṭṭhitattā taṃ sabhāvā hontīti dasseti. ‘‘Manokamma mevā’’ti paduddhāro. ‘‘Manasmiṃ evā’’ti manodvāre eva. ‘‘Kiccasiddhito’’ti appanākiccassa sijjhanato. ‘‘Aṅgabhāvā sambhavato’’ti appanā kiccasiddhiyaṃ aṅgabhāvā sambhavato. ‘‘Tañcabhāvanā maya’’nti paduddhāro. ‘‘Dānādivasenā’’ti dānasīlavasena.

我来翻译这段巴利文：
"唯为不常戒"即诸在家者彼十戒乃至命终作常受持护持者亦由未出家故于出家者中由生性自成就名常戒不成。意趣为由乃至命终作受持力成常。"由成就与持相俱"于此如何由持相成就? 持相名舍俗衣持袈裟衣。且袈裟衣名阿罗汉相。持阿罗汉相者虽不受学处亦不应非时食。如是不应看舞等,持鬘等,住高床等,受持金等。若问何故,如下已说彼等应如自戒常清净护持等因缘。"意未至安止"意趣为由将于上别说已至安止广大修。"唯于此"即唯于此修业。"唯彼等"即唯三宝等。开始去为行者。去长道为远行者。"由清净"即由离利养恭敬等期待,由离自举他毁等清净。"由遍满利益心"即由我作令彼有如是利乐如是于彼等利乐遍满心。说为慈心。"如于自事"由此显示作彼等一切事为自担。"普施"即施自福于他。作语分为快不快报。结合为:彼施及随喜成现法受。"住如理作意"于此舍偈等分不如理作意,闻者由闻此法我将觉受义味法味,说者由说此将摄受法及闻者而住如理作意。属利养恭敬等作意名不如理作意。属出离解脱等作意名如理作意。无过业名耕牧等业。无过技名木工等技医技等。无过明处名不害他的占相明吠陀明咒明等。"清净作"即殊胜清净作。"由彼自性"即由施自性。"由行戒"即由善人本行戒。又"由彼自性"即由修自性。如是由随说者及闻者说流而有心修慧修故说闻自性。自正自见者亦为慧修业。如是闻他说法而正者亦。"无名法"即无名说法。何故,由说施戒者亦应于后以三相共显真谛。由此显示说闻于后住三相观修业处故成彼自性。"唯意业"为语分。"唯于意"即唯于意门。"由事成就"即由安止事成就。"由不生支性"即由不生于安止事成就支性。"且彼修所成"为语分。"由施等力"即由施戒力。

 Dānavasena appavattanatoti idaṃ tāva yujjati. Sīlavasena appavattanatoti idaṃ pana pāḷiyā na sameti. Pāḷiyañhi mahaggatajjhānesupi pahānaṃ sīlaṃ veramaṇi sīlantiādi vuttanti codanā. Taṃ pariharanto ‘‘yaṃ panā’’tiādimāha. ‘‘Pariyāyena vuttaṃ’’ti kenapariyāyena vuttanti. Pakati cārittaṃ sīlanti vuccati. Uppanne ca pathamajjhāne nīvaraṇānaṃ pahānaṃ nāma pakaticārittameva pakati niyāmena pavattameva. Iti pakaticārittattā sīlanti vuttaṃ. Puna nīvaraṇānaṃ pahānameva tehi vigamanaṭṭhena veramaṇīti ca, pidahanaṭṭhena saṃvaroti ca, pahāna kiccaṃ avijahanaṭṭhena avītikkamoti ca, vuttaṃ. Cetanāsīlanti ettha pana jhānasampayutta cetanā eva vuccati. Sā ca sīlajāti kattā sīlanti vuttāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Appanāpatta’’nti paduddhāro. ‘‘Jhānabhedenā’’ti pana vattabbaṃ. Rūpāvacarakusalañhi jhānabhedena pañcavidhaṃ, jhānameva pana jhānaṅgabhedena pañcavidhanti.

Kusalakammadīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
由施力不转起此且相应。由戒力不转起此然不合经文。于经中说于广大禅亦舍为戒,离为戒等为难。为除彼说"然何"等。"说由方便"如何方便说?说为本行戒。且生初禅名舍诸盖即本行,即由本性决定转起。如是由本行性说为戒。又由离彼义说诸盖之舍为离,由遮义为防护,由不舍舍事义为不违越。说为思戒于此然说唯禅相应思。彼应见由戒类作者说为戒。"至安止"为语分。然应说"由禅差别"。因色界善由禅差别为五种,然禅由禅支差别为五种。
善业说明终。


153. ‘‘Etthā’’tiādīsu. ‘‘Dhammasaṅgahe’’ti dhammasaṅgaṇi pāḷiyaṃ. ‘‘Dassanenā’’ti sotāpatti maggaññāṇena. ‘‘Taṃ’’ti uddhacca cetanaṃ. ‘‘Bhāvanāyā’’ti uparimaggattayasaṅkhātāya bhāvanāya. Pāḷipāṭhe. ‘‘Cittuppādā’’ti cittacetasikā vuccanti. ‘‘Siyā’’ti ekacceti atthe nipāta padaṃ. Imesu chasu cittuppādesu ekacce cha cittuppādā sotāpatti maggena pahātabbā, ekacce cha cittuppādā tīhi upari maggehi pahātabbāti attho. Tattha pathamapade ‘‘ekacce cha cittuppādā’’ti kammapathapattakammasahajātā cha cittuppādā. Dutīya pade ‘‘ekacce cha cittuppādā’’ti akammapatha pattā dhammikesu ṭhānesu assādanābhi nandādivasena pavattā cha cittuppādā. ‘‘Tatthā’’ti dhammasaṅgahe. ‘‘Itaratthā’’ti itaresu bhāvanāya pahātabbesu. ‘‘Tassā’’ti nānakkhaṇika kammapaccayassa. Pāḷipāṭhe. ‘‘Sahajātā’’ti attano paccayuppannehi sahajātā. ‘‘Nānakkhaṇikā’’ti attano paccayuppannehi asahajātā atītakālabhūte nānakkhaṇe pavattā pāṇātipātādi cetanā. ‘‘Yadi evaṃ’’ti evaṃ yadi siyāti attho. Yadi uddhacca cetanā dassana pade anuddhaṭattā paṭisandhiṃ nākaḍḍhatīti viññāyeyya. Evaṃ satīti pāṭhaseso. ‘‘Ce’’ti ce vadeyya. ‘‘Nā’’ti na sakkā vattuṃ. ‘‘Tassā vipākassā’’ti tassā uddhacca cetanāya vipākassa. Pāḷipāṭhe. ‘‘Imesu dhammesu ñāṇaṃ’’ti ime dhamme ārammaṇaṃ katvā uppannaññāṇaṃ. ‘‘Tesaṃ vipāke’’ti uddhacca sahagatānaṃ vipāke. ‘‘Ñāṇaṃ’’ti taṃ vipākaṃ ārammaṇaṃ katvā uppannaññāṇaṃ. ‘‘Sabba dubbalanti ca sakkā vattuṃ’’ti sambandho. ‘‘Ativiya kāḷakadhammattā’’ti buddhādīsu mahantesu ṭhānesu saddhāratanassa antarāyaṃ katvā pavattanato atiyevakaṇha dhammattā. Tassā vicikicchā cetanāya paṭisandhi ākaḍḍhanampi viññātabbanti yojanā. ‘‘Sabhāva viruddhattā yevā’’ti vicikicchā asanniṭṭhāna sabhāvā. Adhimokkho sanniṭṭhāna sabhāvoti evaṃ sabhāva viruddhattāyeva.


我来翻译这段巴利文：
153. 于"于此"等。"于法聚"即于法聚论经。"由见"即由须陀洹道智。"彼"即掉举思。"由修"即由称上三道修。于经读诵。"心生"说心心所。"或"为一分义不变词。义为于此六心生中一分六心生由须陀洹道应断,一分六心生由上三道应断。于彼初句"一分六心生"即成业道业俱生六心生。第二句"一分六心生"即未成业道于正法处由味着欢喜等力转六心生。"于彼"即于法聚。"于余"即于余由修应断。"彼"即异时业缘。于经读诵。"俱生"即与自缘生俱生。"异时"即与自缘生不俱生,转于过去时异时杀生等思。"若如是"义为如是若有。若由掉举思于见句未拔故不牵引结生应知。如是为文余。"若"即若说。"否"即不能说。"彼异熟"即彼掉举思异熟。于经读诵。"于此法智"即缘此法生智。"彼等异熟"即掉举俱异熟。"智"即缘彼异熟生智。结合为:"且能说一切劣"。"由极黑法性"即由于佛等大处作信宝障碍转故极黑法性。结合为:彼疑思牵引结生亦应知。"由自性相违故"即疑为不决定自性,胜解为决定自性,如是由自性相违故。


‘‘Sabbatthā’’tiādīsu. ‘‘Vipaccatīti vipācetī’’ti vadanti. Taṃ pana padarūpena na sametīti aññaṃ atthaṃ vadanto ‘‘sabbampi vā’’tiādimāha. ‘‘Mahāsampattiyo samuṭṭhāpetvā’’ti devaloke devasampatti sadisā dibbavimānādikā mahāsampattiyo samuṭṭhāpetvā. Idaṃ ‘‘okāsaṃ katvā’’ti pade visesanaṃ. Tattha ‘‘sukha vipākaṃ’’ti idaṃ aṭṭha ahetuka vipākāni sandhāya vuttaṃ. Rūpaloke brahmānaṃ rūpakāyo rūpāvacara kammena nibbatto. So ca kāmāvacara dhamma samūho eva. Evaṃ sante tasmiṃ loke pañca ahetuka vipākānipi rūpāvacara kammena nibbattāni siyunti codanā. Taṃ pariharanto ‘‘rūpāvacara kusalaṃhī’’tiādimāha. ‘‘Tānī’’ti apāyabhūmiyaṃ uppannāni aṭṭha ahetuka vipākāni. ‘‘Sabbasmiṃ kāmaloke’’ti ekādasavidhe kāmaloke. ‘‘Tesu cā’’ti tesu aṭṭha ahetuka vipākesu ca. ‘‘Ārammaṇantare’’ti kasiṇa nimittādito aññasmiṃ ārammaṇe. ‘‘Nimittā rammaṇe’’ti kasiṇa nimittādike nimitta paññattā rammaṇe. ‘‘Tāni pañcavipākānī’’ti cakkhu viññāṇādīni pañca ahetuka vipākāni kāmāvacara kusala kammasseva vipākāni hontīti yojanā. ‘‘Soḷasaka maggo’’ti soḷasakathā maggo kathāpabandho. Evaṃ dvādasa kamaggo. ‘‘Ahetukaṭṭhaka’’nti ahetuka vipākaṭṭhakaṃ. Sammā pakārena jānātīti sampajānaṃ. Ñāṇaṃ. Sampajānena katanti viggaho. Na sampajānakataṃ asampajānakataṃ. ‘‘Saddahitvā’’ti etena diṭṭhuju kammañāṇa sampattiṃ dīpeti. Na hi tena ñāṇena asampanno kammañca kammaphalañca saddahatīti. Jānitvāti vā pāṭho siyā. ‘‘Ekamekaṃ’’ti ekamekaṃ kusalakammaṃ. ‘‘Kusala samaye’’ti kusala kamma karaṇakāle. Kusaluppattikāle vā. Yassame īdisaṃ puññaṃ pasutaṃ. Tassame bhavalābho bhogalābho mittalābho sabbelābhā ekantena sulābhāti attho. ‘‘Suladdhaṃ’’ti idaṃ puññaṃ suladdhaṃ. Devesu ca manussesu saṃsaritvāti pāṭhaseso. ‘‘Sesenā’’ti tassakammassa vipākāvasesena. Aṭṭhakathā pāṭhe. ‘‘Ekapiṇḍapātasmiṃ’’ti ekavāraṃ piṇḍapātadāne. Saṃyuttaṭṭhakathāyaṃ vuttaṃ. Tasmā yaṃ vuttaṃ ‘ekā cetanā ekameva paṭisandhiṃ detī’ti, taṃ suvuttanti adhippāyo. ‘‘Paṭipakkhehī’’ti paṭipakkhehi akusalehi. Visesena bhusaṃ muḷho byāmuḷho. Ativiya byāmuḷho atibyāmuḷho. Atibyāmuḷhatthāya paccayabhūtanti viggaho. Atiduppaññāya paccayabhūtanti attho. So hi thero vadatīti sambandho. ‘‘Iti katvā’’ti evaṃ manasikaritvā. ‘‘Sannihitapaccayamattenā’’ti āsanne saṇṭhitapaccaya mattena. ‘‘Pubbapayoga paccayamattenā’’ti vuttaṃ hoti. Balavakammavasena uppannattā tikkhataraṃ vipākaṃ. Yadā payoga rahitena paccayagaṇena uppajjati, tadā asaṅkhārikaṃ nāma. Yadā payogasahitena, tadā sasaṅkhārikaṃ nāma. Tattha asaṅkhārikaṃ tikkhaṃ nāma. Sasaṅkhārikaṃ mandaṃ nāma. Tathā dubbala kammena uppanne mandavipākepi yojetabbaṃ. Evaṃ tikkhamandānaṃ mandatikkhatāpatti nāma siyā. Na ca tathā sakkā bhavitunti adhippāyo. Ettha siyā, yadi pubbakammavasena aṭṭhannaṃ mahāvipākānaṃ saṅkhārabhedo siddho siyā, aṭṭhannaṃ ahetuka vipākānampi sosaṅkhārabhedo siddho bhaveyya. Tānipi hi kānici asaṅkhārikena kammena nibbattāni, kānici sasaṅkhārikenāti codanā. Taṃ pariharanto ‘‘ahetuka vipākānaṃ panā’’tiādimāha.

我来翻译这段巴利文：
于"一切处"等。说"异熟即使熟"。然彼不合词形故说"或一切"等为他义。"生起大圆满"即生起天界如天圆满等天宫等大圆满。此为"作空间"句修饰。于彼"乐异熟"此说关于八无因异熟。色界梵天色身由色界业生。彼亦唯欲界法聚。如是时于彼界五无因异熟亦应由色界业生为难。为除彼说"色界善"等。"彼等"即生于恶趣界八无因异熟。"于一切欲界"即于十一种欲界。"且于彼等"即且于彼八无因异熟。"于余所缘"即于遍相等异余所缘。"于相所缘"即于遍相等相施设所缘。结合为:"彼五异熟"即眼识等五无因异熟唯为欲界善业异熟。"十六道"即十六说道说连。如是十二道。"无因八"即无因异熟八。正知为正知。智。由正知作为语分。非正知作为不正知作。"信已"由此显示正见业智圆满。因不圆满彼智者不信业及业果。或为"知已"读法。"每一"即每一善业。"于善时"即于作善业时。或于善生时。义为:若我有如是福生,彼我有生得受用得友得一切得定为善得。"善得"即此福善得。文余为:轮回于天人中。"由余"即由彼业异熟余。于注释读诵。"于一钵食"即于一次施钵食。说于相应注。故说'一思与一结生'为善说为意趣。"由对治"即由对治不善。特别极痴为遍痴。极遍痴为极遍痴。为极遍痴缘为语分。义为为极恶慧缘。结合为:彼长老说。"如是作"即如是作意。"由唯近缘"即由唯于近住立缘。说为"由唯前行缘"。由力业力生故锐利异熟。当由离加行诸缘生时,名无行。当由有加行时,名有行。于彼无行名锐。有行名钝。如是于由弱业生钝异熟亦应适合。如是应有锐钝成钝锐为意趣。且于此或有,若由前业力成八大异熟行差别,八无因异熟亦应成有行差别。因彼等亦有由无行业生,有由有行为难。为除彼说"然无因异熟"等。;

 ‘‘Ubhayakamma nibbattanaṃ’’ti tesaṃ saṅkhāra bhedarahitattā asaṅkhārika kammenapi virodho natthi. Sasaṅkhārika kammenapi virodho natthi. Asaṅkhārika kammenapi nibbattanti. Sasaṅkhārika kammenapi nibbattanti. Evaṃ ubhayakamma nibbattanaṃ yuttaṃ. ‘‘Iti adhippāyo’’ti tassa therassa adhippāyo. ‘‘Na kammāgamana vasenā’’ti kammasaṅkhātassa cirakālato āgamana paccayassa vasena. ‘‘Āgamanaṃ’’ti ca āgacchati etenāti āgamananti viggaho. ‘‘Kammabhave’’ti atīte kammakaraṇabhave. ‘‘Kecanā’’ti keci. Aṭṭhasāliniyaṃ pana āgatāti ca. Paṭisambhidā magge pana dvihetukā vuttāti ca sambandho. Imasmiṃ ṭhāne paṭisambhidā maggaṭṭhakathā vacanampi vattabbanti vadanto ‘‘tattha panā’’tiādimāha. ‘‘Tīsukhaṇesū’’ti kammakkhaṇe nikantikkhaṇe paṭisandhikkhaṇeti tīsukhaṇesu. ‘‘Ṭīkākārāpanā’’ti abhidhammaṭīkākārāpana. ‘‘Sāvasesapāṭho’’ti pāḷiyaṃ tihetukena kammena dvihetuka paṭisandhi, dvihetukena kammena ahetuka paṭisandhi avasesā hoti. Evaṃ avasesa vākya sahito pāṭho. Sarikkhameva sarikkhakaṃ. Kammena sarikkhakaṃ sadisaṃ kammasarikkhakaṃ. Vipākaṃ. ‘‘Mahātherenā’’ti sāriputta mahātherena. Evañca katvātiādinā ṭīkākārānaṃ vacanaṃ upatthambheti.

Kāmāvacarakammaṃ niṭṭhitaṃ.



我来翻译这段巴利文：
"二业所生"即彼等由无行差别故无违于无行业。无违于有行业。亦由无行业生。亦由有行业生。如是二业所生相应。"此意趣"即彼长老意趣。"非由业来力"即非由称业长时来缘力。"来"为语分为:由此来为来。"于业有"即于过去作业有。"某些"即某些。且结合为:然来于殊胜论及说于无碍解道为二因。于此处亦应说无碍解道注说故说"然于彼"等。"于三刹那"即于业刹那、欲刹那、结生刹那三刹那。"复注作者"即阿毗达磨复注作者。"有余读诵"即于经中由三因业二因结生,由二因业无因结生为余。如是有余句读诵。同分即同分。由业同分相似为业同分异熟。"由大长老"即由舍利弗大长老。由如是作等支持复注作者言。
欲界业终。

154. Rūpāvacarakamme. ‘‘Appaguṇatāyā’’ti aparicitatāya. Avaḍḍhatāya. ‘‘Hīnehi chandādīhī’’ti lābhasakkāra silokādi sāpekkhatāya hīnehi chandādīhi. ‘‘Te dhammā’’ti chandādayo dhammā. Tāni idha nādhippetāni. Kasmā, upapattippabhedassa asādhakattāti adhippāyo. ‘‘Imānevā’’ti imāni eva jhānāni. ‘‘Tividhāsū’’ti ekasmiṃtale brahmapārisajjādi vasena tividhāsu. ‘‘Aṭṭhārasappabhedena vibhajitvā’’ti tīsu hīna majjhimapaṇītesu ekekasmiṃ hīna hīnaṃ hīna majjhimaṃ hīna paṇītantiādinā vibhattena navavidhāni honti. Puna tesu tīṇi majjhimāni. Majjhimahīnaṃ majjhimamajjhimantiādinā vibhattāni navavidhāni honti. Evaṃ aṭṭhārasabhedena vibhajitvā. ‘‘Kammadvārāni nāmā’’ti kammappavatti mukhāni nāma. ‘‘Imehi pabhāvitattā’’ti imehi pabhāvehi mūlakāraṇehi pabhāvitattā pavattāpitattā. ‘‘Aṭṭhārasakhattiyā’’ti hīnamajjhimādibhedena aṭṭhārasa khattiyā. Tathā aṭṭhārasa brāhmaṇādayo. Aṭṭha cattālīsa gottāni nāma hīnamajjhimā divasena vibhattāni gotamagottādīni aṭṭhacattālīsa gottāni. Tesaṃ cāritta paṭipattibhūtāni caraṇānipi aṭṭhacattālīsa hontīti. Ettha siyā. Purima vacane hīnādīni brahmaloke, aṭṭhakathā vacanehīnādīni manussaloketi sādhetabbaṃ aññaṃ, sādhakaṃ aññanti codanā. Taṃ pariharati ‘‘etenahī’’tiādinā. ‘‘Upalakkhetī’’ti paccakkhato pākaṭaṃ ekadesaṃ dassetvā apākaṭe tādisepi jānāpetīti attho. ‘‘Samatthā samatthaṃ vā’’ti samatthā samatthabhāvaṃ vā. ‘‘Tathā hānenā’’ti tathāhi anena ācariyena. Anuruddhā cariyenāti vuttaṃ hoti. Nāma rūpa paricchede vuttanti sambandho. Samānāsevane laddhe sati, mahabbale vijjamāne mahaggatakammaṃ vipākaṃ janeti. Tādisaṃ hetuṃ aladdhā alabhitvā abhiññā cetanā vipākaṃ na paccatīti yojanā. Tattha ‘‘samānā sevane’’ti bhūmisamānatā vasena samānāsevane. Kāmajavanaṃ kāmajavanena samānāsevanaṃ. Rūpajavanaṃ rūpajavanena. Arūpajavanaṃ arūpajavanenāti daṭṭhabbaṃ. Tena vuttaṃ ‘‘samānabhūmikato’’tiādi. Tattha ‘‘tadabhāvato’’ti tādisassa balavabhāvassa abhāvato. Ekavāramattabhūtā mahaggata cetanā ca. ‘‘Sabba pathamabhūtā’’ti samāpatti vīthīsu gotrabhussa anantare mahaggata javanaṃ sandhāya vuttaṃ. Lokuttara maggacetanā kadācipi samānā sevanaṃ na labhati. Evaṃ santepi attano anantarato paṭṭhāya yāvajīvampi bhavantarepi ariyaphalaṃ janetiyeva. Evamevāti vuttaṃ hoti. Idaṃ pavattiphalaṃ nāma hoti, idha pana paṭisandhi phalaṃ vicāritaṃ, tasmā asamānaṃ idaṃ nidassananti ce. Vuccate. Maggacetanā nāma taṇhā sahāyakaṃ vaṭṭagāmi kammaṃ na hoti. Ataṇhā sahāyakaṃ vivaṭṭagāmi kammaṃ hoti. Tasmā paṭisandhiṃ na deti. Sace pana taṃ taṇhā sahāyakaṃ vaṭṭagāmikammaṃ bhaveyya. Paṭisandhi kālepi phalaṃ dadeyya. Asamānā sevanatā pamāṇaṃ na bhaveyya. Evaṃ aññakāraṇattā asamānaṃ nidassanaṃ hoti. Na asamānā sevanatāyāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Upacitattā’’ti punappunaṃ āsevana lābhena vaḍḍhitattā. ‘‘Sā cetanā’’tiādikammikamahaggata cetanā ca. ‘‘Nā’’ti codanā , na siyāti attho. Na ca sāpi samānabhūmaka dhammato laddhā sevanā hoti. Evaṃ santepi katattā bhāvitattāti vuttaṃ. Bhāvitattāti ca punappunaṃ āsevana lābhena vaḍḍhitattā iccevattho.

我来翻译这段巴利文：
154. 于色界业。"由非熟练"即由非熟习。由未增长。"由下欲等"即由期待利养恭敬称誉等下欲等。"彼等法"即欲等法。彼等此非所趋。何故,意趣为由不成就生差别故。"唯此等"即唯此等禅。"于三种"即于一地由梵众天等力三种。"分别为十八种"即于三下中上各各为下下下中下上等分别为九种。又于彼三中为中下中中等分别为九种。如是分别为十八种。"名业门"即名业转起门。"由此等所生故"即由此等能生根本因所生故已令转起故。"十八刹帝利"即由下中等差别十八刹帝利。如是十八婆罗门等。名四十八姓即由下中等力分别瞿昙姓等四十八姓。且彼等行仪成为行亦四十八。于此或有。前说下等于梵界,注说下等于人界,应成立异,能立异为难。由"由此"等除彼。"标示"义为显示亲见显现一分而令知非显现如是。"能或能"即能或能性。"如是由此"即如是由此阿阇黎。说为由阿耨楼陀阿阇黎。结合为:说于名色差别。结合为:若得同类习,有大力时广大业生异熟。不得如是因神通思不熟异熟。于彼"同类习"即由地同性力同类习。欲速行由欲速行同类习。色速行由色速行。无色速行由无色速行应见。故说"由同地"等。于彼"由彼无"即由如是力无故。且唯一次广大思及。"成为最初"说关于于定路于种姓心后广大速行。出世间道思何时亦不得同类习。如是时从自后乃至命终亦于他有必生圣果。说为如是。若此为转起果,然此观察结生果,故此为不同譬喻者。说:名道思非爱为伴转向轮回业。为无爱为伴转向出离业。故不与结生。然若彼为爱为伴转向轮回业,于结生时亦应与果。不同类习非为量。如是由异因故为不同譬喻。应见非由不同类习。"由积集"即由得数数习增长故。"彼思"等初广大思及。"否"即难,义为不应有。且彼亦非由同地法得习。如是时说由作故修习故。且修习义即由得数数习增长故。;

 Tasmā viññāyati asamānabhūmikehi pubbabhāgappavattehi kāmajavanehi paramparato punappunaṃ laddhā sevanatāya eva idha upacitattāti vuttanti. Tena vuttaṃ ‘‘ubhayattha panā’’tiādi. Tattha ‘‘ubhayatthā’’ti ubhayesu katattā upacitattāti ca katattā bhāvitattāti ca vuttesu pāṭhesu. ‘‘Pathama samannāhārato paṭṭāyā’’ti mahaggatajjhāne appanāvīthito pure dvīsu parikamma bhāvanā upacāra bhāvanāsu parikamma bhāvanaṃ bhāventassa pathavī pathavītiādinā pathama samannāhārato paṭṭhāya. Lokuttara maggepana dasasu vipassanā ñāṇesu sabbapathamaṃ sammasanaññāṇaṃ bhāventassa rūpaṃ aniccaṃ vedanā aniccātiādinā pathama samannāhārato paṭṭhāyāti attho. Upacinitvāti ca bhāvetvāti ca vaḍḍhetvā icceva attho. ‘‘Abbhuṇhā’’ti abhinavāti vuttaṃ hoti. ‘‘Ayaṃ vādo’’ti anuruddhā cariyassa vādo. Yadi evaṃ, aṭṭhakathāsu saṅkhāra paccayā viññāṇa pada niddesesu abhiññā cetanā panettha parato viññāṇassa paccayo na hotīti na gahitāti vuttaṃ. Tattha aññaṃ yuttaṃ kāraṇaṃ vattabbanti, taṃ vadanto ‘‘catutthajjhāna samādhissa panā’’tiādimāha. ‘‘Ṭīkākārā’’ti abhidhammaṭīkākārā. ‘‘Tassā panā’’tiādi attanovāda dassanaṃ. Sādhentiyā abhiññā cetanāya. Acittakabhava patthanāsahitaṃ saññā virāganti sambandho. ‘‘Idhā’’ti manussa loke.


我来翻译这段巴利文：
故知此说由积集唯由从不同地前分转起欲速行相续得数数习故。故说"然于二处"等。于彼"于二处"即于二由作故积集故及由作故修习故所说读诵。"从初作意始"即于广大禅安止路前于二遍作修近行修中修遍作修者从地地等初作意始。然于出世间道于十观智中修最初思惟智者从色无常受无常等初作意始义。且积集及修习义即增长。"新"即说为新生。"此说"即阿耨楼陀阿阇黎说。若如是,说于注释中行缘识句分别中然神通思于此不成后识缘故不摄。于彼应说他相应因,说彼说"然第四禅定"等。"复注作者"即阿毗达磨复注作者。"然彼"等为显自说。成就神通思。结合为:无心有愿俱想离染。"于此"即于人界。


‘‘Anāgāmino panā’’tiādīsu. ‘‘Etenā’’ti etena attha vacanena. ‘‘Saddhādhiko’’ti sandhindriyādhiko. Evaṃ vīriyādhikādīsupi. ‘‘Attanā laddha samāpattīnaṃ’’ti ekassapi puggalassa bahūnaṃ attanā laddha samāpattīnaṃ. Tesu puthujjana sotāpanna sakadāgāmīsu. ‘‘Puthujjano’’ti jhānalābhi puthujjano. ‘‘Nikantiyāsatī’’ti kāmabhavanikantiyā sati. ‘‘Itare panā’’ti sotāpanna sakadāgāmino pana. Parihīnajjhānā eva tattha nibbattanti. Na nikanti balenāti adhippāyo. Vibhāvanipāṭhe ‘‘tesaṃ pī’’ti jhānalābhi sotāpanna sakadāgāmīnampi. Icchantena ṭīkācariyena. Tathā nikantiyā sati puthujjanādayo kāmāvacara kamma balena kāmabhavepi nibbattantīti yojanā. Cetopaṇidhi ijjhati. Kasmā, visuddhattā. Sīlavisuddhattāti adhippāyo. ‘‘Te’’ti jhānalābhi sotāpanna sakadāgāmino. Aṅguttara pāṭhe. ‘‘Sahadassanuppādā’’ti sotāpatti maggaññāṇaṃ dassananti vuccati. Dassanassa uppādakkhaṇena saddhiṃ. Natthi tassa taṃ saṃyojanantipi pāṭho. ‘‘Imaṃ lokaṃ’’ti imaṃ kāmalokaṃ. ‘‘Vipassanā nikanti taṇhā’’ti teneva dhammarāgena tāya dhamma nandiyāti evaṃ vuttā vipassanā sukhe nikanti taṇhā. Paccaye sati kuppanti nassantīti kuppā. Kuppā dhammā yesaṃ te kuppa dhammā. ‘‘Dhammā’’ti mahaggata dhammā. Ime dve sotāpanna sakadāgāmino sīlesu paripūrakārino nāma. Sīlappaṭi pakkhānaṃ kilesānaṃ sabbaso pahīnattā. Tasmā te sīlesu akuppa dhammāti vuccanti. Samādhismiṃ pana kuppa dhammā eva. ‘‘Mahābrahmesu na nibbattantī’’ti mahābrahmattaṃ na labhantīti adhippāyo. ‘‘Hīnajjhāsayattā’’ti ettha itthiyo nāma pakatiyāva hīnajjhāsayā honti nīca chandā nīca cittā mandavīriyā mandapaññā. Kasmā, hīnaliṅgattā. Kasmā ca tā hīnaliṅgā honti. Dubbala kammanibbattattā. Dubbala kammanti ca purisatta janakaṃ kammaṃ upādāya vuccati. Brahmapurohitānampi saṅgahaṇaṃ veditabbaṃ. Kasmā, brahmapārisajjānanti aṭṭhakathā vacanassa yebhūyyavacanattā. Tenāha ‘‘na mahābrahmānaṃ’’ti. Itarathā na brahmapurohitānaṃ na ca mahābrahmānanti vuttaṃ siyā. Na ca tathā sakkā vattuṃ ‘brahmattanti mahābrahmatta’nti iminā vacanena virujjhanato. Ayañca attho na kevalaṃ yebhūyyanayamattena siddho. Atha kho byañjana sāmatthiyenāpi siddhoti dassetuṃ ‘‘tehī’’tiādimāha. Tattha ‘‘te’’ti brahmapurohitā. Saṃyuttapāṭhe. ‘‘Paṭibhātutaṃ’’ti ettha ‘‘taṃ’’ti tuyhaṃ. Dhammīkathā tuyhaṃ paṭibhātu, pātubbhavatu. Kathetu icceva vuttaṃ hoti . ‘‘Brāhmaṇā’’ti abhibhuṃ bhikkhuṃ ālapati. ‘‘Brahmuno’’ti mahābrahmuno atthāya. Evaṃ sesesu dvīsu. ‘‘Tesaṃ’’ti brahmapurohitānaṃ. Vibhāvanipāṭhe ‘‘iti attho daṭṭhabbo’’ti ‘‘brahmapārisajjesu yevā’’ti pulliṅga vacanattā puggalappadhānaṃ hoti. Nabhūmippadhānaṃ. Tasmā ayamattho yuttivasena daṭṭhabboti. ‘‘Tīsubhavaggesū’’ti vehapphalabhūmi puthujjanabhavaggo nāma hoti rūpaloke. Tato upari puthujjanabhūmiyā abhāvato. Akaniṭṭhabhūmi ariyabhavaggo nāma. Tattha ṭhitānaṃ ariyānaṃ tattheva niṭṭhānato. Nevasaññābhūmi lokabhavaggo nāma. Tato upari lokasseva abhāvatoti.

Kammacatukkānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
于"然不还者"等。"由此"即由此义说。"信增上"即信根增上。如是于精进增上等。"由自所得定"即由一补特伽罗多自所得定。于彼等凡夫预流一来中。"凡夫"即得禅凡夫。"有欲著时"即有欲有欲著时。"然余"即然预流一来。唯失禅者生于彼。意趣为非由欲著力。于显明读诵"彼等亦"即得禅预流一来亦。由欲求复注阿阇黎。结合为:如是有欲著时凡夫等由欲界业力亦生于欲有。意愿成就。何故,由清净故。意趣为由戒清净故。"彼等"即得禅预流一来。于增支读诵。"与见生俱"即说预流道智为见。与见生刹那俱。亦有读诵为:彼无彼结。"此世"即此欲界。"观欲爱"即如是由法贪由法喜所说于观乐欲爱。缘在时动坏为动。彼等有动法为动法。"法"即广大法。此二预流一来名于戒圆满作者。由完全断戒对治烦恼故。故说彼等于戒为不动法。然于定唯动法。"不生于大梵"即意趣为不得大梵性。"由下意乐性"于此女性者由本性有下意乐性下欲下心少精进少慧。何故,由下相故。且何故彼等为下相。由弱业所生故。且说弱业据生男性业。应知摄取梵辅。何故,由梵众天故为注说多说。故说"非大梵"。否则应说非梵辅非大梵。且不能如是说,由违"梵性为大梵性"此说故。且此义非唯由多分道成就。然亦由文力成就为显示说"由彼等"等。于彼"彼等"即梵辅。于相应读诵。"愿现"于此"汝"即汝。法语愿现于汝,愿显。说为即愿说。"婆罗门"呼告胜比丘。"为梵"即为大梵。如是于余二。"彼等"即梵辅。于显明读诵"应见此义"即由"唯于梵众天"为阳性说故为补特伽罗主。非为地主。故由理力应见此义。"于三有顶"即广果地名凡夫有顶于色界。由彼上无凡夫地故。无烦地名圣有顶。由住彼诸圣即于彼究竟故。非想地名世有顶。由彼上无世故。
业四显明终。;

155. Maraṇuppattiyaṃ. ‘‘Āyuparimāṇassā’’ti āyukappassa. ‘‘Tadubhayassā’’ti āyukappassa ca kammassa ca. ‘‘Upaghātaka kammenā’’ti balavantena pāṇātipātakammena. ‘‘Dussimāra kalāburājādīnaṃ viyā’’ti tesaṃ maraṇaṃ viya. Uparodhitaṃ khandha santāna massāti viggaho. ‘‘Uparodhitaṃ’’ti upagantvā nirodhāpitaṃ. Kammaṃ khiyyatiyeva. Evaṃ sati, sabbaṃpi maraṇaṃ ekena kammakkhayena siddhaṃ. Tasmā ekaṃ kammakkhaya maraṇameva vattabbanti vuttaṃ hoti. ‘‘Itarepi vuttā’’ti itarānipi tīṇi maraṇāni vuttānīti codanā. Vuccate parihāro. ‘‘Sarasavasenevā’’ti attano dhammatāvaseneva. Nānā āyu kappaṃ vidahanti saṅkharontīti nānāāyukappa vidhāyakā. ‘‘Sattanikāye’’ti sattasamūhe. Niccakālaṃ ṭhitiṃ karontīti ṭhitikarā. Kadāci vuddhiṃ karonti, kadāci hāniṃ karontīti vuddhikarā hānikarā ca. ‘‘Tesaṃ vasenā’’ti tesaṃ utu āhārānaṃ vasena. ‘‘Tayopi cete’’ti etetayopi ṭhitikarādayo. Kammaṃ vipaccamānaṃ datvā khiyyatīti sambandho. Etena evarūpeṭhāne kammaṃ appadhānanti dīpeti. ‘‘Tadanurūpaṃ evā’’ti taṃ dasavassakālānu rūpaṃ eva. ‘‘Bho gañcā’’ti dhanadhaññādiparibhogañca. Tesaṃ utuāhārānaṃ gati etesanti taggatikā. Tesaṃ utuāhārānaṃ gatiṃ anuvattantīti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘tadanuvattikā’’ti. Saṅkhāravidūhi aññatrāti sambandho. Saṅkhāraviduno ṭhapetvāti attho. Iddhiyā pakatāti iddhimayā. ‘‘Iddhiyā’’ti deviddhiyāvā bhāvanāmayiddhiyāvā. Vijjāya pakatāti vijjāmayā. ‘‘Vijjāyā’’ti gandhārivijjāya. Aṭṭhi nhāru maṃsa lohitādikā rasadhātuyo ayanti vaḍḍhanti etehīti rasāyanāni. Tāni vidahanti etehīti rasāyana vidhayo. Nayūpadesā. Ciraṭṭhiti katthāya jīvitaṃ saṅkharonti etehīti jīvita saṅkhārā. Iddhimaya vijjāmaya jīvita saṅkhāresu ca rasāyana vidhisaṅkhātesu jīvita saṅkhāresu ca vidunoti samāso. ‘‘Dvi samuṭṭhānika rūpadhammesū’’ti utusamuṭṭhānika rūpadhammesu ca āhāra samuṭṭhānika rūpadhammesu ca. ‘‘Pariṇamantesū’’ti vipariṇamantesu. Tenāha ‘‘jiyyamānesū’’tiādiṃ. ‘‘Yāvamahantaṃ pīti’’ sabbaññubuddhānaṃ kammaṃ viya koṭipattavasena atimahantampi. ‘‘Assā’’ti kammassa. ‘‘Upacchedaka maraṇepi netabbo’’ti balavante upacchedaka kamme āgate yāvamahantampi janaka kammaṃ attano vipākādhiṭṭhāna vipattiyā khiyyatiyeva. So cassakhayo na sarasena hoti, atha kho upacchedaka kamma balena hotīti idha upacchedaka maraṇaṃ visuṃ gahitanti evaṃ upacchedaka maraṇepi netabbo. ‘‘Akāla maraṇaṃ’’ti āyukkhayamaraṇādīni tīṇi maraṇāni kālamaraṇāni nāma, maraṇā rahakāle maraṇānīti vuttaṃ hoti. Tato aññaṃ yaṃ kiñci maraṇaṃ akāla maraṇanti vuccati. Tenāha ‘‘tañhi pavattamānaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Mūlabhedato’’ti mūlakāraṇappabhedato. Yasmā pana milinda pañhe vuttanti sambandho. Sannipatantīti sannipātā. Sannipātehi uppannā sannipātikāti atthaṃ sandhāya ‘‘sannipatitānaṃ’’ti vuttaṃ. Athavā. Sannipatanaṃ sannipāto. Dvinnaṃ tiṇṇaṃ vā dosānaṃ missakabhāvo. Sannipātena uppannā sannipātikātipi yujjati. ‘‘Anisammakārīnaṃ’’ti anisāmetvā anupadhāretvā karaṇa sīlānaṃ. Pavattā ābādhā visamaparihārajānāmāti yojanā. ‘‘Attanā vākatānaṃ payogānaṃ’’ti satthaharaṇa, visakhādana, udakapātanādivasena katānaṃ.

我来翻译这段巴利文：
155. 于死生。"寿量"即寿劫。"彼二"即寿劫及业。"由断命业"即由强力杀生业。"如恶魔羯罗布王等"即如彼等死。语分为:被障碍蕴相续。"被障碍"即近入被灭。业必尽。如是时,一切死由一业尽成就。故说应说唯一业尽死。"余亦说"为难说余三死亦说。说除难。"唯由自力"即唯由自法性力。异寿劫施设集为异寿劫施设者。"于众生"即于众生聚。恒时作住为住作者。有时作增,有时作减为增作者减作者。"由彼等力"即由彼等时节食力。"且此三"即此三住作者等。结合为:业与异熟已尽。由此显示如是处业非主。"唯如彼顺"即唯如彼十岁时顺。"且受用"即且财谷等受用。彼等时节食道为彼道者。说为顺彼等时节食道。故说"顺彼"。结合为:除行智者。义为除外行智者。由神通所作为神通所成。"由神通"即由天神通或修所成神通。由明所作为明所成。"由明"即由乾闼婆明。骨筋肉血等味界由此行增为养生。由此施设彼为养生施设。法则教授。由此集命为命行。于神通所成明所成命行及于称养生施设命行智者为复合词。"于二等起色法"即于时节等起色法及食等起色法。"变异时"即转变时。故说"正老"等。"乃至大亦"即如一切知佛业由至究竟力极大亦。"彼"即业。"于断命死亦应引"即强力断命业来时虽极大生业亦由自异熟住立过失而尽。且彼尽非由自力,然由断命业力为故此断命死别摄,如是于断命死亦应引。"非时死"即说寿尽死等三死名适时死,于死圆满时死。从彼异任何死说非时死。故说"因彼转起"等。"由根差别"即由根本因差别。结合为:因说于弥兰陀问。聚集为聚。为义趣说"已聚集"。或者。聚集为聚。二三过失混合性。由聚生为聚生亦相应。"为不审虑作者"即为不观察不思择作为性者。结合为:生病名不正受持。"由自所作加行"即由运刀饮毒投水等力所作。

 ‘‘Vināsentī’’ti satthavassa vālukavassādīni vassāpetvāvā samudda vīciyo uṭṭhāpetvāvā evarūpe mahante bhayupaddave katvā vināsenti. ‘‘Manussa pathe’’ti manussa padese. ‘‘Te’’ti caṇḍā yakkhā. ‘‘Jīvitakkhayaṃ pāpentī’’ti manussānaṃ vā gomahiṃsānaṃ vā medalohitāni pātabyatthāya tesu nānārogantara kappāni uppādetvā jīvitakkhayaṃ pāpentīti attho. ‘‘Vattabbameva natthī’’ti sakalaṃ rajjaṃ vā raṭṭhaṃ vā dīpakaṃ vā vināsentīti vutte sakalaṃ janapadaṃ vā nagaraṃ vā nigamaṃ vā gāmaṃ vā taṃ taṃ puggalaṃ vā vināsentīti visuṃ vattabbaṃ natthīti adhippāyo. ‘‘Satthadubbhikkharogantara kappāpī’’ti satthantara kappo dubbhikkhantara kappo rogantara kappoti ime tayo antara kappāpi idha vattabbāti attho. Tesu pana rogantara kappo yakkhā vāḷe amanusse ossajjanti, tena bahū manussā kālaṅkarontīti iminā ekadesena vuttoyeva. ‘‘Upapīḷako paghātakānaṃ kammānaṃ vipaccanavasenā’’ti ettha tesaṃ kammānaṃ okāsappaṭilābhena sattasantāne sukhasantānaṃ vibādhetvā maraṇaṃ vā pāpetvā maraṇa mattaṃ vā dukkhaṃ janetvā pīḷanañca ghātanañca idha vipaccana nāmena vuttanti daṭṭhabbaṃ. Vipākaṃ pana janentuvā, māvā, idha appamāṇanti. Ettha siyā. Aṭṭhasu kāraṇesu opakkamikaṭṭhāne ‘kuppitāhi devatā sakalaṃ rajjādikaṃ asesaṃ katvā vināsentī’ti vuttaṃ. Tattha vināsitā janā kiṃ nu kho attano attano kamma vipākajehi ābādhana daṇḍehi vā vinassanti, udāhu visuṃ opakkamikehi ābādhana daṇḍehi vā vinassanti. Yañcettha vuttaṃ ‘evaṃ akāla maraṇaṃ upacchedaka kammunā vā aññehi vā aneka sahassehi kāraṇehi hotī’ti. Tattha yassa upacchedaka kammaṃ nāma natthi. Kiṃ tassa aññena kāraṇena akāla maraṇaṃ nāma bhaveyyāti. Ettha vadeyyuṃ, tassa aññena kāraṇena akāla maraṇaṃ nāma na bhaveyya. Sabbe sattā kammassakā, kammadāyādā, kammayonī, kamma bandhū, kammappaṭissaraṇātihi vuttaṃti . Tesaṃ taṃ vādaṃ bhindanto ‘‘yehikeci loke dissantī’’tiādimāha. Puna tadatthaṃ daḷhaṃ karonto ‘‘yathāhā’’tiādiṃ vadati. Tattha duvidhaṃ kammaphalaṃ, vipāka phalañca nissanda phalañca. Tattha vipāka phalaṃ nāma vipākakkhandhā ca cakkhu sotādīni kaṭattā rūpāni ca. Taṃ yena pubbe kammaṃ kataṃ, tasseva sādhāraṇaṃ hoti. Tassa santāne eva pavattati. Nissanda phalaṃ nāma tassa sukhuppattiyā vā dukkhuppattiyā vā attano kammānubhāvena bahiddhā samuṭṭhitāni iṭṭhārammaṇāni vā aniṭṭhā rammaṇāni vā. Taṃ pana aññesampi sādhāraṇaṃ hoti. Taṃ sandhāya vuttaṃ ‘‘sakakammasamuṭṭhitā eva. La. Paresaṃ sādhāraṇā evā’’ti. Loke aṭṭhaloka dhammā nāma sabbe kamma vipākajā evāti na vattabbā. Ime ca sattā saṃsāre saṃsarantā aṭṭhasuloka dhammesu nimmujjantā saṃsaranti, tasmā te vināpi upapīḷaka kammena aññehi kāraṇehi nānādukkhaṃ phusantiyeva. Tathā vināpi upacchedaka kammena maraṇa dukkhaṃ pāpuṇantiyeva. Tena vuttaṃ ‘‘kammena vinā yatokutoci samuṭṭhitā’’tiādi.


我来翻译这段巴利文：
"毁坏"即令降刀雨砂雨等或令起海浪或作如是大恐怖灾难而毁坏。"于人道"即于人处。"彼等"即凶夜叉。"令至命终"义为为饮人或牛水牛髓血于彼等生种种病而令至命终。"无可说"意趣为说毁坏整个王国或地方或洲时,不必别说毁坏整个地区或城市或市镇或村庄或彼彼补特伽罗。"刀饥荒病中劫亦"义为刀中劫饥荒中劫病中劫此三中劫亦此应说。然于彼等病中劫夜叉放凶恶非人,由此多人死,由此一分已说。"由压迫断命诸业异熟力"于此应见由彼等业得机会于有情相续恼害乐相续或令至死或生仅死苦而压迫及断命此说名异熟。然或生异熟或不生,此非量。于此或有。于八因中加行处说'诸激怒天神无余毁坏整个王国等'。于彼被毁坏人岂由自业异熟生恼害罚而坏,或由别加行恼害罚而坏。且于此说'如是非时死或由断命业或由其他无数因'。于彼无名断命业者。岂彼由他因应有非时死。于此应说,彼由他因不应有非时死。说一切有情为业所有、业继承、业生、业亲、业依故。破彼等彼说说"由任何于世见"等。又坚固彼义说"如说"等。于彼二种业果,异熟果及等流果。于彼名异熟果为异熟蕴及眼耳等所作色。彼唯共于往昔作业者。唯转于彼相续。名等流果为由自业威力于外生起乐生或苦生乐所缘或不乐所缘。然彼亦与他共。关于彼说"唯自业所生乃至唯与他共"。不应说世八世法唯一切业异熟生。且此等有情轮回轮回时沉没于八世法而轮回,故彼等无压迫业亦由他因触种种苦。如是无断命业亦必得死苦。故说"无业由任何所生"等。;


‘‘Te uppajjantī’’ti te nānārogādayo uppajjanti. ‘‘Na upāya kusalā vā’’ti tato attānaṃ mocetuṃ kāraṇa kusalā vā na honti. ‘‘Na ca paṭikāra kusalā vā’’ti uppannaṃ rogādibhayaṃ apanetuṃ vūpasametuṃ paṭikāra kammeti kicchakamme kusalā vā na honti. ‘‘Nāpi parihāra kusalā vā’’ti tato mocanatthaṃ pariharituṃ desantaraṃ gantuṃ kusalā vā na hontīti attho. Sesamettha suviññeyyaṃ. ‘‘Rogādayo eva taṃ khepentā pavattantī’’ti kathaṃ te pubbakammaṃ khepentīti. Tassa vipākabhūtaṃ jīvita santānaṃ vināsentā khepenti. Vinaṭṭhehi jīvita santāne taṃ bhavaṃ janentaṃ khiyyati yevāti. Tenāha ‘‘yathāhī’’tiādiṃ. ‘‘Kammassapi tathevā’’ti tatheva pubbakammassapi tiṇagge ussāva bindusseva paridubbalatā siddhā hoti. Jīvite parikkhīṇe taṃ bhavaṃ janentassa pubbakammassapi parikkhīṇattā. ‘‘Evañcetaṃ’’ti etaṃ kammappaṭi saṃyutta vacanaṃ idha amhehi vuttanayena sampaṭicchitabbaṃ. Sabbaṃ pubbekatahetudiṭṭhi nāma sabbaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā sucaritaṃ vā duccaritaṃ vā pubbabhave attanā katena pubbakammahetunā eva uppajjatīti evaṃ pavattā diṭṭhi. ‘‘Yaṃ kiñcāyaṃ’’ti yaṃ kiñci ayaṃ. Mahābodhisattānaṃ adhimuttikālaṅkariyā nāma idha me cirakālaṃ ṭhitassa pāramipūraṇa kiccaṃ natthi, idāneva ito cavitvā manussaloke uppajjissāmi, uparujjhatu me idaṃ jīvitanti adhimuñcitvā daḷhaṃ manasikaritvā kālaṅkariyā. ‘‘Sayameva satthaṃ āharitvā’’ti sayameva attano gīvaṃ satthena hanitvāti attho. ‘‘Etthevā’’ti akālamaraṇe eva.


我来翻译这段巴利文：
"彼等生"即彼等种种病等生。"非方便善巧"即非于从彼解脱因善巧。"非对治善巧"即非于已生病等怖除灭对治业即苦业善巧。"非回避善巧"义为非于从彼解脱为回避往他处善巧。此余易解。"唯病等令彼尽而转"云何彼等令前业尽。毁坏彼异熟生命相续而令尽。由毁灭命相续必尽生彼有。故说"如"等。"业亦如是"即如是前业亦如草端露滴成就极弱性。由命尽故生彼有前业亦尽故。"如是此"即此业相应语应由我等此说道理领受。名一切前作因见为一切乐或苦或善行或恶行唯由前有自作前业因生如是转见。"任何此"即任何此。名大菩萨决意死为此我久住于此无圆满波罗蜜事,今从此没将生人界,愿断我此命如是决意坚固作意死。"自运刀"义为自以刀击自颈。"于此"即唯于非时死。;


‘‘Tathā cā’’tiādīsu. ‘‘Samāpatti lābhīnaṃ’’ti niddhāraṇebhumma vacanaṃ. ‘‘Jīvita samasīsīnaṃ’’ti arahatta maggaṃ labhitvā maggapaccavekkhanavīthi eva maraṇāsannavīthiṃ katvā parinibbānattā samaṃ sīsaṃ etesanti samasīsino. ‘‘Samaṃ sīsaṃ’’ti jīvita santāna pariyantena samaṃ vaṭṭadukkha santāna pariyantaṃ vuccati. ‘‘Sabbesaṃ pī’’ti sabbesampi khīṇāsavānaṃ. ‘‘Imaṃ suttapadaṃ’’ti mahāparinibbānasutte āgataṃ suttapadaṃ. ‘‘Te’’ti te vādino. ‘‘Tenā’’ti tena vādavacanena. Kriyamanodhātu nāma pañcadvārāvajjanaṃ. Kriyāhetukamano viññāṇadhātu nāma hasituppādacittaṃ. ‘‘Assā’’ti parinibbāyantassa buddhassa. ‘‘Na sameti yevā’’ti santiṃ anupādisesaṃ nibbānaṃ ārammaṇaṃ katvāti ettha parinibbāna javanehi ārammaṇaṃ katvāti vuttepi na sametiyeva. Tenāha ‘‘tathāhī’’tiādiṃ. ‘‘Bhavaṅgaṃ otaritvā parinibbāyatī’’ti ettha parinibbāna cuticittameva bhavaṅganti vuttaṃ. Cuticittanti ca bhavantaraṃ gacchantasseva vuccati. Idha pana vohāra mattanti daṭṭhabbaṃ. Vibhāvanipāṭhe. Cutipariyosānānaṃ maraṇāsanna cittānaṃ. Yathā pana buddhānaṃ bhagavantānaṃ yāvajīvaṃ uppannaṃ mahābhavaṅgacittaṃ kammakammanimittādayo ārammaṇaṃ karotiyeva. Tathā parinibbāna cuticittaṃ pīti āha ‘‘na hī’’tiādiṃ. Nanu maraṇakāle kammakammanimittādīnaṃ gahaṇaṃ nāma bhavantara gamanatthāya hoti, buddhā ca bhavantaraṃ na gacchanti. Tasmā ‘‘na hi. La. Na karotī’’ti idaṃ na yuttanti. No na yuttaṃ. Bhavantara gamanatthāyāti idaṃ javanehi gahaṇe daṭṭhabbaṃ. Idha pana cuticittena gahaṇeti dassento ‘‘nacacutiyāgahitānī’’tiādimāha. ‘‘Kammasiddhiyā’’ti kammasijjhanatthāya .‘‘Ettha cā’’tiādīsu. ‘‘Tassā’’ti soṇatthera pituno. ‘‘Kammabalenā’’tiādīsu. ‘‘Aññenapi kāraṇa balenā’’ti āciṇṇabhāvādikena kāraṇabalena. Gatinimittaṃ pana kammabalenevāti yuttaṃ siyā. ‘‘Tathopaṭṭhitaṃ’’ti antimavīthito pubbe bahūsuvīthīsu upaṭṭhitappakārantiattho. Pāpapakkhiyesu duggatinimittesu. Kalyāṇapakkhiyāni sagganimittāni. Dhammāsokarañño maraṇakāle pāpapakkhiyānaṃ upaṭṭhānaṃ katthaci sīhaḷaganthe vuttaṃ.


我来翻译这段巴利文：
于"如是"等中。"得定者"为分别依格语。"命平头者"即得阿罗汉道以道省察路为死临近路而般涅槃故为平头者。"平头"即说命相续边际与轮回苦相续边际平。"一切亦"即一切漏尽者亦。"此经句"即大般涅槃经中所来经句。"彼等"即彼等论者。"由彼"即由彼论说。名作意界为五门转向。名作意无因心识界为生笑心。"彼"即般涅槃佛。"实不合"即于以寂灭无余涅槃为所缘此中虽说由般涅槃速行为所缘亦实不合。故说"如是"等。"入有分而般涅槃"于此说般涅槃死心即为有分。且说死心唯于往他有者。然此应见唯言说。于显明读诵。死临近心以死为终。然如诸佛世尊尽命所生大有分心必以业业相等为所缘。如是般涅槃死心亦故说"因非"等。岂于死时执取业业相等为往他有故,且佛不往他有。故"因非乃至不作"此不相应。非不相应。往他有故于速行执取应见。然于此显示由死心执取说"且非死所执"等。"由业成就"即为业成就。于"且于此"等中。"彼"即须那长老父。于"由业力"等中。"由他因力亦"即由习性等因力。然趣相唯由业力应相应。"如是现"义为于终路前多路已现相。于恶分趣相中。善分天相。且阿育王死时恶分现于某锡兰书说。;;


Sakalaṃ pathaviṃ bhutvā,

Datvā koṭisataṃ dhanaṃ;

Ante aḍḍhāmalakamattassa;

Asoko issaraṃ gato; Ti ca;

Asoko soka māgato; Ti ca;

‘‘Taṃ’’ti vipaccamānakaṃ kammaṃ. ‘‘Niyāmaka sahakāri paccayabhūtā’’ti ettha yathā nāvāyaṃ niyāmako nāma nāvaṃ icchitadisābhimukhaṃ niyāmeti, niyojeti. Tathā ayaṃ taṇhāpi bhavanikanti hutvā cittasantānaṃ gantabbabhavābhimukhaṃ niyāmeti, niyojeti. Kammassa ca accāyatta sahāyabhāvena sahakārī paccayo hotīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Kusalākusala kammanimittāni vā’’ti aññāni kusalā kusalakammanimittāni vā. ‘‘Tadupatthambhikā’’ti tassa kammassa upatthambhikā. ‘‘Nimittassādagadhitaṃ’’ti mukhanimittādīsu assādentaṃ gijjhantaṃ. ‘‘Tiṭṭhamānaṃ tiṭṭhatī’’ti tiṭṭhamānaṃ hutvā tiṭṭhati. Amuñcitvā tiṭṭhatīti vuttaṃ hoti. Anubyañjanaṃ nāma piyasātarūpo kathitalapitādi kriyāviseso. ‘‘Assa puggalassā’’ti āsanna maraṇassa puggalassa. Aṭṭhakathā pāṭhe. ‘‘Kilesa balavināmitaṃ’’ti avijjā taṇhādīnaṃ kilesānaṃ balena vināmitaṃ. Paṭicchādikā ādīna vā yassāti viggaho. ‘‘Taṃ’’ti cittasantānaṃ. ‘‘Tasmiṃ’’ti kammādivisaye. Aṭṭhakathāya na sameti. Tasmiṃ visayetihi tattha vuttaṃ. Na vuttaṃ tasmiṃ bhaveti. ‘‘Tasmiṃ vuttā naṃ’’ti tasmiṃ ‘yebhūyyena bhavantare cha dvāraggahitaṃ’ti ṭhāne ṭīkāsu vuttānaṃ. Taṃ sadisa javanuppatti nāma kammakaraṇakāle pavatta javanehi sadisānaṃ idāni javanānaṃ uppatti. Bhavappaṭicchannañca kammaṃ apākaṭañca kammaṃ na tathā upaṭṭhāti. Kevalaṃ attānaṃ abhinavakaraṇa vasena dvārapattaṃ hutvā upaṭṭhātīti adhippāyo. ‘‘Visīda pattā’’ti visaññībhāvena virūpaṃ hutvā sīdanapattā. ‘‘Tabbiparītena pāpakamma bahulāpi vattabbā’’ti tepivisīdantare āvudha hatthā pāṇaghātaṃ karontā gaṇhathabandhathāti ugghosantā duṭṭhacittā hontītiādinā vattabbā. Aṭṭhakathā pāṭhesu. Ukkhitto asi yassāti ukkhittā siko. Patudanti vijjhanti etenāti patodanaṃ. Pājanadaṇḍo. Tassa agge katā sūci patodana sūci. ‘‘Patodana dukkhaṃ’’ti vijjhana dukkhaṃ. Kathaṃ pana ukkhittāsikādibhāvena upaṭṭhānaṃ kammupaṭṭhānaṃ nāma hoti. Kathañca taṃ paṭisandhiyā ārammaṇabhāvaṃ upetīti āha ‘‘so cā’’tiādiṃ. Uppajjamānānaṃ sattānaṃ. ‘‘Itaresaṃ panā’’ti rūpārūpa bhavesu uppajjamānānaṃ pana. ‘‘Paripuṇṇaṃ katvā’’ti tadārammaṇa pariyosānāyavā suddhāya vā javanavīthiyāti evaṃ paripuṇṇaṃ katvā. Ayaṃ pana bhavaṅgāvasāne cuticittuppatti nāma aṭṭhakathāsu natthi. Yañca bhavaṅgaṃ otaritvā parinibbāyatītiādi tattha tattha vuttaṃ. Tatthapi ‘‘bhavaṅgaṃ’’ti cuticittameva ṭīkāsu vaṇṇenti. Tasmā ‘‘bhavaṅgakkhayevā’’ti idaṃ kathaṃ yujjeyyāti āha ‘‘ettha cā’’tiādiṃ. Anurūpaṃ setīti anusayo. Anubandho hutvā setīti anusayo. Anu anu vā setīti anusayo. Ettha ca anusayo nāma javanasahajāto na hoti. Idha ca anusaya nāmena vuttaṃ. Nānājavana sahajātā ca avijjā taṇhā paṭisandhiyā visesa paccayā honteva. Kathaṃ tā idha gahitā siyunti āha ‘‘ettha cā’’tiādiṃ. Evaṃ sante avijjā parikkhittena taṇhāmūlakenāti vuttesu suṭṭhu yujjati. Anusayehi saha javanasahajātānampi laddhattā. Tasmā idha anusaya vacanaṃ na yuttanti codanā. Yuttamevāti dassento ‘‘api cā’’tiādimāha. ‘‘Pariyattā’’ti samattā.

我来翻译这段巴利文：
食尽大地已，
施百俱胝财；
最后半阿摩勒果量，
阿育至主权；又；
阿育至忧愁；
"彼"即正异熟业。"为导引俱作缘"于此如于船导引者名导引船向所欲方。如是此爱亦为有欲而导引心相续向所往有。且应见为业极随属助伴性俱作缘。"善不善业相"即其他善不善业相。"彼支持"即彼业支持。"执著相味"即于面相等味着贪著。"住而住"即为住而住。说为不舍而住。名随相为可爱适意相说笑等行别。"此补特伽罗"即临死补特伽罗。于注释读诵。"由烦恼力转"即由无明爱等烦恼力转。语分为:或有覆盖等。"彼"即心相续。"于彼"即于业等境。不合注释。因说于彼于境。不说于彼有。"于彼所说"即于彼'多分于他有六门所执'此处复注所说。名相似速行生为与作业时转速行相似今速行生。且被有覆业及不显业不如是现。意趣为仅由新作力至门而现。"至沉没"即由失想性成变坏而至沉没。"由与彼相反恶业多亦应说"即彼等亦于沉没中手持武器作杀生喊'捉缚'成恶心等应说。于注释读诵。有举刀为举刀者。由此刺故为刺。驱牛杖。于彼端作针为驱牛杖针。"驱牛杖苦"即刺苦。然如何由举刀等性现名业现。且如何彼至结生所缘性说"且彼"等。正生诸有情。"然余"即然于色无色有正生。"圆满作"即或以有分终或以纯速行路如是作圆满。然此有分后死心生名于注释无。且说入有分而般涅槃等于彼彼。于彼亦复注释"有分"即死心。故"唯有分灭"此如何相应说"且于此"等。适合卧为随眠。随系而卧为随眠。或随随卧为随眠。且于此随眠不与速行俱生。且此由随眠名说。且种种速行俱生无明爱为结生别缘。如何彼等此摄说"且于此"等。如是时于所说"由无明围以爱为根"善相应。由得与随眠俱速行俱生亦。故此随眠语不相应为难。显示实相应说"复次"等。"圆满"即成就。

 ‘‘So pī’’ti phassādi dhamma samūhopi .‘‘Tathā rūpā yevā’’ti aggamaggena appahīna rūpāyeva, anusayabhūtāyevāti vuttaṃ hoti. ‘‘Taṃ’’ti citta santānaṃ. ‘‘Tatthā’’ti tadubhayasmiṃ. Kathaṃ taṃ tattha khipantīti āha ‘‘tasmiṃ’’tiādiṃ. ‘‘Vijānanadhātuyā’’ti viññāṇa dhātuyā. Saṅkantā nāma natthi. Yattha yattha uppajjanti. Tattha tattheva bhijjantīti adhippāyo. Kuto maraṇakāle saṅkantā nāma atthi vijjantīti yojanā. Evaṃ sante idaṃ vacanaṃ anamataggiya suttena viruddhaṃ siyāti. Na viruddhaṃ. Idañhi abhidhamma vacanaṃ, mukhyavacanaṃ, anamataggiya suttaṃ pana suttanta vacanaṃ pariyāya vacananti dassento ‘‘yañcā’’tiādimāha. Pariyāyena vuttanti vatvā taṃ pariyāyaṃ dasseti ‘‘yesañhī’’tiādinā. ‘‘So’’ti so puggalo. ‘‘Tesaṃ’’ti avijjā taṇhā saṅkhārānañca paṭisandhi nāma rūpa dhammānañca. ‘‘Hetupphalasambandhena bhavantaraṃ sandhāvati saṃsaratīti vuccatī’’ti pubbe kammakaraṇakālepi te avijjā taṇhā saṅkhārā eva so sattoti vuccanti. Pacchā tesaṃ phalabhūtāyaṃ paṭisandhiyā pātubhavanakālepi sāpaṭisandhi eva so sattoti vuccati. Majjhe dhammappabandhopi so sattoti vuccati. Evaṃ hetudhammehi saddhiṃ phaladhamme ekaṃ sattaṃ karontassa hetupphala sambandho hoti. Evaṃ hetupphala sambandhena so eva kammaṃ karoti. Tena kammena so eva bhavantaraṃ sandhāvati saṃsaratīti vuccati. Ettha ca anamataggo yaṃ bhikkhave. La. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃti evaṃ sattavohārena vuttattā sādhammadesanā pariyāyadesanā hoti. Pariyāyadesanattā ca sandhāvataṃ saṃsaratanti pariyāyopi sijjhati. Yassaṃ pana dhamma desanāyaṃ dhammadesanāti vacanānu rūpaṃ dhammameva deseti, na sattaṃ, na puggalaṃ. Ayaṃ dhammadesanā eva mukhyadesanā nāma hoti. Tattha desita dhammā pana pakatikālepi desantaraṃ kālantaraṃ khaṇantaraṃ saṅkantā nāma natthi. Yattha yattha uppannā, tattha tattheva bhijjanti. Khayavayaṃ gacchanti. Tena vuttaṃ ‘na hi uppannuppannā dhammā. La. Saṅkantā nāma atthī’ti. Paṭighoso ca, padīpo ca, muddā ca. Ādisaddena paṭibimbacchāyā ca, bījasaṅkhāro ca, pāṭibhogo ca, bālakumāra sarīresu upayuttā vijjāsipposadhā cāti evaṃ aṭṭhakathā yaṃ āgatāni nidassanāni saṅgayhanti. ‘‘Nidassanā’’nīti ca upamāyo vuccanti. Tattha ‘‘paṭighoso’’ti gambhīraleṇa dvāre ṭhatvā saddaṃ karontassa antoleṇe paṭighoso pavattati. Tattha dvāre uppanno mūlasaddo antoleṇaṃ na gacchati, uppannaṭṭhāne eva nirujjhati. Paṭighoso ca tato āgato na hoti. Na ca vinā mūlasadda + paccayena aññato pavattati. Mūlasaddapaccayā eva tattha pavattatīti. Tattha mūlasaddo viya atīta kammaṃ. Paṭighoso viya anantare paṭisandhi. Esanayo padīpa muddā paṭibimbacchāyāsu. Tattha ‘‘padīpo’’ti pathamaṃ ekaṃ padīpaṃ jāletvā tena aññaṃ padīpasatampi padīpa sahassampi jāleti. ‘‘Muddā’’ti lañchanalekhā. Tattha ekena lañchanakkhandhena, tena lañchanalekhāsatampi lañchanalekhā sahassampi karoti. ‘‘Paṭibimbacchāyā’’ti pasannesu ādāsapaṭṭesuvā udakesuvā uppannā sarīracchāyā. Etehi nidassanehi phalaṃ nāma hetuto āgataṃ na hoti. Hetunā ca vinā na sijjhatīti ettakamatthaṃ dīpeti.

我来翻译这段巴利文：
"彼亦"即触等法聚亦。"如是色唯"即说为上道未断色唯,为随眠性唯。"彼"即心相续。"于彼"即于彼二。如何彼等于彼投说"于彼"等。"由识界"即由识界。无名迁移。义为于何处生,即于彼处灭。结合为:何处有名死时迁移存在。如是时此语应违无始经。不违。因此为论语,主要语,然无始经为经语旁说语显示说"且彼"等。说由旁说已显示彼旁说由"因彼等"等。"彼"即彼补特伽罗。"彼等"即无明爱行及结生名色法。"说由因果关系往他有轮回"即前作业时亦说彼等无明爱行即彼有情。后彼等果性此结生显现时亦说彼结生即彼有情。中间法相续亦说为彼有情。如是与因法俱果法作一有情者有因果关系。如是由因果关系彼即造业。说由彼业彼即往他有轮回。且于此由"诸比丘无始乃至诸被无明所盖有情"如是由有情言说故正法说为旁说。且由旁说性故成就往轮回旁说亦。然于何法说中由法说称顺唯说法,非有情,非补特伽罗。此法说即名主说。然于彼所说法于正常时亦无名迁移往他处他时他刹那。于何处生,即于彼处灭。趣尽灭。故说'因无已生已生法乃至名迁移'。且回响、灯、印。由等声摄取影像及种行及保证及用于童子身明工药等如是注释所来譬喻。"譬喻"即说为譬。于彼"回响"即于深洞门立作声者洞内回响转。于彼门生根本声不往洞内,即于生处灭。且回响非从彼来。且无根本声缘非从他转。唯由根本声缘于彼转。于彼如根本声为过去业。如回响为无间结生。此理于灯印影像。于彼"灯"即先点一灯由彼点百灯亦千灯亦。"印"即印文。于彼由一印体,由彼作百印文亦千印文亦。"影像"即于净镜面或水中生身影。由此等譬喻显示果非从因来且无因不成就唯此义。

 ‘‘Bījasaṅkhāro’’ti kālantare uppannesu pupphaphalesu icchitavaṇṇa gandharasapātubhāvatthāya ropanakāle ambabījādīsu icchitavaṇṇa gandharasadhātūnaṃ paribhāvanā. Tattha tappaccayā kālantare pupphaphalesu uppannesu tevaṇṇagandharasā pātubbhavanti. ‘‘Pāṭibhogo’’ti kiñci atthaṃ sādhetuṃ parassa santike iṇaṃ gaṇhantassa tavadhanaṃ saṃvaccharena vuḍḍhiyā saha dassāmi, sace nadadeyyaṃ. Asukaṃ nāma mamakhettaṃ vā vatthuvā tuyhaṃ hotūti paṭiññāṭhapanaṃ. Tattha tappaccayā dhanaṃ labhitvā taṃ atthañca sādheti. Kāle sampatte vuḍḍhiyā saha iṇañca sodheti. ‘‘Vijjāsipposadhā’’ti loke puttake yāvajīvaṃ hitatthāya daharakāle kiñci vijjaṃvā sippaṃvā sikkhāpenti. Yāvajīvaṃ khararogānaṃ anuppādatthāya daharakāle ojavantaṃ kiñci osadhaṃ vā ajjhohārenti. Tattha tappaccayā puttānaṃ yāvajīvaṃ hitappaṭilābho vā tādisānaṃ rogānaṃ anuppādo vā hotiyeva. Etehi yathā kālantare asantesuyeva pāṭibhogādīsu mūlakammesu pubbabhāge katapaccayā eva pacchā attha sādhanādīni sijjhanti. Tathā kusalā kusala kammāni katvā kālantare tesu asantesupi pubbe katattā eva pacchā paṭisandhādīni phalāni pātubbhavantīti dīpeti. Tenavuttaṃ ‘‘paṭighosa padīpamuddādīni cettha nidassanānī’’ti. ‘‘Kammadubbalabhāvenā’’ti tadā jīvitindriyassa dubbalattā kammampi dubbalameva hotīti katvā vuttaṃ. Kāmañcettha aṭṭhakathāyaṃ vatvā dassitaṃ, tathāpi sambhavatīti sambandho. Tattha ‘‘taṃ pī’’ti gatinimittampi. ‘‘Tathā cavantānaṃ’’ti dibbarathādīni gatinimittaṃ katvā cavantānaṃ. ‘‘Dayhamānakāyenā’’ti itthambhūtalakkhaṇe karaṇavacanaṃ. Gāthāyaṃ. Pañcadvāre paṭisandhikammaṃ vinā dvigocare siyāti yojanā. Tattha ‘‘dvigocare’’ti kammanimitta gatinimittabhūte dvigocare. Tattha pañcadvāre paṭisandhi nāma pañcadvārika maraṇāsanna vīthicittānaṃ ante ca vantānaṃ paṭisandhi. Sāpi gatinimittabhūte gocare siyāti vutte pañcadvārika vīthicittāni pañcārammaṇabhūtāni gatinimittāni ārammaṇaṃ karontītipi siddhaṃ hoti. Evañca sati. Tesaṃ vīthicittānaṃ ante acavitvā tadanubandhaka manodvārikavīthicittehipi kadāci kesañci ca vanaṃ nanasambhavatīti sakkā vattuṃ. Tesu pana anubandhaka vīthīsu atītaggahaṇa samudāyaggahaṇehi ca vantānaṃ atītānipi gatinimittāni labbhanti. Vatthuggahaṇanāmaggahaṇehi ca vantānaṃ dhammā rammaṇaṃpi labbhatiyeva. Tasmā yaṃ vuttaṃ ācariyena kāmāvacara paṭisandhiyā cha dvāraggahitaṃ kammanimittaṃ gatinimittañca paccuppannamatītā rammaṇaṃ upalabbhatīti. Taṃ suvuttamevāti daṭṭhabbaṃ. Yaṃ pana ‘tameva tathopaṭṭhitaṃ ārammaṇaṃ ārabbha cittasantānaṃ abhiṇhaṃ pavattatī’ti evaṃ antimavīthito pubbabhāge bahūnaṃ vīthivārānaṃ pavattanaṃ ācariyena vuttaṃ. Taṃ tathopaṭṭhitaṃ gatinimittaṃ ārabbhātipi laddhuṃ vaṭṭatiyeva. Evañcasati, gatinimittaṃpi atītaṃ labbhatīti dassetuṃ ‘‘yadāpanā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Santati vasenā’’ti santati paccuppanna vasena. ‘‘Tassā’’ti gatinimittassa. Yebhūyyena vutto, na sabbasaṅgāhikena vuttoti adhippāyo. ‘‘Manodvārika maraṇāsanna javanānaṃpi icchitabbattā’’ti purejātapaccaya bhāvena icchitabbattāti adhippāyo. ‘‘Tadanubandhāyā’’ti tāni manodvāri kamaraṇāsanna javanāni anugatāya.

我来翻译这段巴利文：
"种行"即为于后时所生花果欲色香味显现故,于种植时对芒果种等欲色香味界修习。于彼由彼缘于后时花果生时彼色香味显现。"保证"即为成就某义于他处取债者'我将于年中与利共与汝财,若我不与,某名我田或地为汝'立誓。于彼由彼缘得财且成彼义。时至且与利共清债。"明工药"即世间为子尽命利益于童年教某明或工。为尽命不生粗病于童年令服某有力药。于彼由彼缘子尽命得利或如是病不生实有。由此如于后时虽无保证等根本业于前分作缘唯由后成就义等。如是作善不善业于后时虽彼等无唯由前作故后结生等果显现显示。故说"且于此回响灯印等为譬喻"。"由业羸弱性"即说因尔时命根羸弱故业亦羸弱。虽于此注释说已显示,然由生起结合。于彼"彼亦"即趣相亦。"如是死者"即作天车等趣相而死者。"由烧身"即此生相为具格。于偈中。结合为:于五门无结生业于二境应有。于彼"二境"即为业相趣相二境。于彼名五门结生为五门死临近路心后死者结生。彼亦说于趣相境应有时五门路心以五所缘趣相为所缘亦成就。如是时可说彼等路心后不死由彼随系意门路心亦有时有某死。然于彼等随系路中由过去执取聚执取死者得过去趣相亦。由事执取名执取死者得法所缘亦。故阿阇黎说于欲界结生得六门所执业相趣相现在过去所缘应见为善说。然阿阇黎说'唯缘彼如是现所缘心相续数数转'如是于终路前分多路转起。彼应得缘如是现趣相亦。如是时显示得过去趣相亦说"然若"等。"由相续"即由相续现在。"彼"即趣相。说由多分,意趣为非一切摄。"由应欲意门死临近速行"即意趣由应欲为前生缘性。"彼随系"即随彼等意门死临近速行。;

 ‘‘Paṭisandhiyāpi sambhavato’’ti tassa purejāta paccayassa paṭisandhiyāpi purejāta paccayatā sambhavato. Nanu therena bhinditvā avuttepi bhinditabbe sati, bhindanameva yuttanti ce. Na yuttaṃ. Kasmā, kammanimittena samānagatikattā. Tenāha ‘‘nacataṃ’’tiādiṃ. Vibhāvaniyaṃ yathāsambhavaṃ yojetabbaṃti vatvā aparepana avisesatova vaṇṇentīti aparevādopi vutto. Tattha ‘‘avisesato vaṇṇentī’’ti abhinditvāva vaṇṇentīti vuttaṃ hoti. Puna taṃ aparevādaṃ asampaṭicchanto ‘‘aṭṭhakathāyaṃ panā’’tiādimāha. Idha pana taṃ aparevādaṃ paggaṇhanto puna ‘‘yañca tatthā’’tiādimāha. Tattha ‘‘tadārammaṇāyā’’ti taṃ gatinimittā rammaṇāya. ‘‘Tesaṃ vacanaṃ’’ti aparesaṃ vacanaṃ. ‘‘Aññatra avicāraṇāyā’’ti kasmā vuttaṃ. Nanu aṭṭhakathāyaṃ panātiādi sabbaṃ vicāraṇā vacanameva hotīti. Saccaṃ yathā diṭṭhapāṭhavasena, sāvasesa pāṭhabhāvaṃ pana na vicāretiyeva. Tasmā ‘‘aññatra avicāraṇāyā’’ti vuttaṃ. Ettha siyā. Aṭṭhakathāpāṭho sāvaseso hotu, mūlaṭīkāpāṭho pana manodvāre yevāti niyametvā vuttattā kathaṃ sāvaseso siyāti. Niyametvā vuttopi idha adhippetatthe aparipuṇṇe sāvaseso eva hotīti. Tena vuttaṃ ‘‘aññaṃ kāraṇaṃ natthi aññatra avicāraṇāyā’’ti. ‘‘Paccuppannamatītaṃ’’tiādīsu. Tadārammaṇāvasānāya pañcadvārika javanavīthiyā ca vanaṃ hotīti yojanā. Evaṃ aparatthapi. Balavantepi sati. Tadārammaṇāvasānāya eva vīthiyā. ‘‘Vuttattā panā’’ti aṭṭhakathāyaṃ eva vuttattā pana. ‘‘Purimabhāge evā’’ti pañcadvārika antima vīthito pubbabhāge eva. ‘‘Tāhī’’ti deyyadhammavatthūhi. ‘‘Yathātaṃ’’ti taṃ atthajātaṃ katamaṃ viyāti attho. ‘‘Ito’’ti manussa bhavato. Nimitta sadisaṃ saddaṃ vaṇṇanti sambandho. ‘‘Naṭṭhacakāraṃ’’ti patitacakāraṃ. Aṭṭhakathāpāṭhe ñātakā mātādayo pañcadvāre upasaṃharantīti sambandho. ‘‘Tavatthāyā’’ti tavaatthāya. ‘‘Cīnapaṭasomārapaṭādivasenā’’ti cīnaraṭṭhe pavatto paṭo cīnapaṭo. Tathā somārapaṭepi. ‘‘Tānī’’ti rasaphoṭṭhabbāni. Phoṭṭhabbaṃ pana aññaṃpi yujjateva. Atthidānīti manasikatattā paccuppannabhūtānīti vuttaṃ. ‘‘Arūpīnaṃ’’ti arūpabrahmānaṃ. ‘‘Te’’ti arūpino. ‘‘Tānī’’ti heṭṭhimajjhānāni. Vissaṭṭhaṃ laddhajhānaṃ yesaṃ te vissaṭṭhajjhānā. ‘‘Tatoyeva cā’’ti vissaṭṭhajjhānattāyeva ca. Ākaḍḍhitaṃ mānasaṃ cittaṃ etesanti viggaho. Idañca hetuvisesana padaṃ. Ākaḍḍhitamānasattā kāmabhave uppajjamānānanti dīpeti. Tesaṃ arūpīnaṃ. ‘‘Aññaṃ dubbala kammaṃ’’ti upacārajjhānakammato aññaṃ tihetukomakaṃ kammaṃ. ‘‘Tesaṃ’’ti rūpalokato ca vantānaṃ. ‘‘Sato’’ti santassa samānassa. ‘‘Upatthambhane kāraṇaṃ natthī’’ti idaṃ upacārajjhāna kammassa garuka kammagatikattā vuttaṃ. Ekanta garukakammabhūtaṃpi pana mahaggatajjhāna kammaṃ nāma nānānikanti balena paṭibāhīyamānaṃ paṭisandhiṃ na detiyeva. Upacārajjhāna kamme vattabbaṃ natthīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Tādisānī’’ti tathā rūpāni dvihetukomaka kammāni tesaṃ okāsaṃ na labhanti. Nīvaraṇānaṃ suṭṭhuvikkhambhitattāyeva. ‘‘Yenā’’ti yena chandādīnaṃ pavatti kāraṇena. ‘‘Nānākammāni pī’’ti upacārajjhāna kammato aññāni paccuppanna kammānipi atītabhavesu katāni aparapariyāya kammānipi. ‘‘Yena cā’’ti yena nānākammānampi okāsa lābhakāraṇena ca. ‘‘Te’’ti rūpī brahmāno.

我来翻译这段巴利文：
"结生亦可能"即彼前生缘于结生亦前生缘性可能。岂上座虽不分说于应分时,唯分说应理耶。不应理。何故,由与业相同趣性。故说"且彼"等。于显明说已说应随可能结合后说他说由无别相释。于彼"由无别相释"即说为不分而释。复不受彼他说说"然于注释"等。然于此执持彼他说复说"且彼于彼"等。于彼"彼所缘"即彼趣相所缘。"彼等语"即他等语。"除不观察"何故说。岂于注释然等一切非为观察语耶。实如所见读诵力,然不观察有余读诵性。故说"除不观察"。于此或有。注释读诵应有余,然根本复注读诵由限定说唯于意门如何应有余。虽限定说于此所欲义不圆满唯有余。故说"无他因除不观察"。于"现在过去"等中。结合为:由有分终五门速行路死。如是于他处亦。虽有力。唯由有分终路。"然由说"即由唯于注释说。"唯于前分"即唯于五门终路前分。"由彼等"即由应施物。"如彼"义为如彼义类何如。"从此"即从人有。结合为:释相似声。"失遮声"即落遮声。于注释读诵结合为:亲属母等于五门引近。"为汝"即为汝义。"由支那布索摩罗布等"即于支那国转布为支那布。如是于索摩罗布亦。"彼等"即味触。然触亦应理其他。由作意故说为现在。"无色者"即无色梵天。"彼等"即无色者。"彼等"即下禅。舍得禅彼等为舍禅者。"且由彼唯"即且由舍禅性唯。语分为:牵引意心彼等。且此为因别相句。显示由牵引意性生于欲有。彼等无色者。"他羸弱业"即从近行禅业他三因软业。"彼等"即从色界死者。"有"即有存在。"于支持无因"即此说由近行禅业为重业趣性。然名大上禅业亦由种种欲力被障不与结生。于近行禅业无可说应见。"如是"即如是三因软业彼等不得机会。由善镇伏盖故。"由彼"即由彼欲等转起因。"种种业亦"即从近行禅业他现在业亦于过去有所作后后业亦。"且由彼"即且由种种业亦得机会因。"彼等"即色梵天。;

 ‘‘Vuttanayene vā’’ti suṭṭhuvikkhambhitanīvaraṇānaṃ tesaṃ appanā pattajjhānavisesena [ yasmā panātiādinā ca ] paribhāvita cittasantānattā’ti ca vuttanayeneva. ‘‘Taṃ kāraṇaṃ’’ti ahetuka paṭisandhiyā abhāva kāraṇaṃ. Parampara bhavesuca vīthimuttacittānaṃ pavattākāraṃ dassetunti sambandho. ‘‘Yathā tāniyeva osadhānī’’ti loke ekaṃ osadhaṃ labhitvātaṃ devasikaṃ bhuñjati. Ekopathamadivase bhuñjantaṃ disvā katamaṃ nāma tvaṃ osadhaṃ bhuñjasīti pucchi. Idaṃ nāma osadhaṃ bhuñjāmīti vadati. Punadivasesupi osadhaṃ bhuñjantaṃ disvā tatheva pucchi. Tameva osadhaṃ bhuñjāmīti vadati. Tattha ‘‘tameva osadhaṃ’’ti yaṃ pathamadivase osadhaṃ tayāca pucchitaṃ. Mayā ca kathitaṃ. Tameva ajja bhuñjāmīti attho. Tattha pana pathamadivase bhuttaṃ osadhaṃ aññaṃ. Ajja bhuttaṃ aññaṃ. Taṃsadisaṃ pana aññaṃpi tamevāti loke voharanti tāniyeva osadhāni bhuñjāmīti. Evaṃ idhapi tassadise tabbohāro daṭṭhabbo. ‘‘Tasmiṃ’’ti bhavaṅgacitte. Avattamāne upapattibhavo occhijjati. Vattamāne na occhijjati. Tasmā tassa upapatti bhavassa anoccheda aṅgatthāya kāraṇattā bhavaṅganti vuccatīti adhippāyo. ‘‘Upapatti bhavo’’ti ca kammajakkhandhasantānaṃ vuccati. ‘‘Parasamaye’’ti uccheda diṭṭhīnaṃ vāde. ‘‘Vaṭṭamūlānī’’ti avijjātaṇhā vuccanti. Vaṭṭamūlāni suṭṭhuucchijjanti etthāti viggaho. ‘‘Yassa atthāyā’’ti saupādisesādikassa nibbānassa paṭilābhatthāya. ‘‘Paṭṭhapīyantī’’ti pavattāpīyanti. Pajjanti pāpuṇanti ariyā janā etthāti padaṃ. Parato samantipade anupādisesassa gayhamānattā idha saupādisesanti vuttaṃ. Bujjhantīti budhā. Suṭṭhu saddhiṃ ucchinnaṃ sinehabandhanaṃ yehi te susamucchinnasinehabandhanā. Kathañca suṭṭhuucchinnaṃ, kehi ca saddhiṃ ucchinnantiāha ‘‘anusayamattaṃ pī’’tiādiṃ. ‘‘Sesakilesehī’’ti taṇhāsineha bandhanato avasesa kilesehi. ‘‘Adhisayitaṃ’’ti vikkhambhituṃpi asakkuṇeyyaṃ hutvā atirekataraṃ sayitaṃ. ‘‘Adhigamāvahaṃ’’ti adhigamo vuccati navavidho lokuttara dhammo. Taṃ āvahatīti adhigamāvahaṃ. ‘‘Sīlaṃ’’ti catupārisuddhisīlaṃ. ‘‘Dhutaṅgaṃ’’ti terasadhutaṅgaṃ. Sesamettha suviññeyyaṃ.

Vīthimuttasaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.

6. Rūpasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
"或如说道"即如说由善镇伏盖彼等由得定禅差别[且由因等]及由修习心相续性。"彼因"即无因结生无有因。结合为:显示后后有中离路心转起相。"如彼等药"即世间得一药日日食。一人第一日食时见问'汝食何名药'。说'食此名药'。后日亦见食药如是问。说'食彼同药'。于彼"彼同药"义为第一日药汝所问我所说彼同今食。然于彼第一日所食药一,今所食一。然相似他亦世间言说为彼同如'食彼等药'。如是于此亦应见彼相似彼言说。"于彼"即于有分心。不转时生有断。转时不断。故由彼为生有不断分故因说为有分,意趣如是。且"生有"即说为业生蕴相续。"于他宗"即于断见论。"轮回根"即说无明爱。语分为:于此善断轮回根。"为彼义"即为得有余等涅槃。"令起"即令转。立足义为:圣者于此至。由后得无余故此说有余。觉为觉者。善与断爱结彼等为善断爱结者。且如何善断,且与何俱断说"乃至随眠"等。"余烦恼"即从爱结余烦恼。"增上卧"即不能镇伏而过分卧。"能得"即得说为九种出世法。能得彼为能得。"戒"即四遍净戒。"头陀支"即十三头陀支。此余易解。
离路摄释光复光竟。
6. 色摄复光

156. Rūpasaṅgahe . ‘‘Cittacetasike’’ti cittacetasika dhamme. ‘‘Dvīhi pabhedappavattīhī’’ti dvīhi pabhedasaṅgahapavatti saṅgahehi. ‘‘Ye vattantī’’ti ye dhammā vattanti pavattanti. ‘‘Ettāvatā’’ti ettakena ‘tattha vuttābhidhammatthā’tiādikena vacanakkamena. Nipātaṃ icchantā ettakehi pañcahi paricchedehīti vaṇṇenti. Vacanavipallāsaṃ icchantātipi yujjati. ‘‘Samuṭṭhātī’’ti suṭṭhu uṭṭhāti, pātubbhavati, vijjamānataṃ gacchati. ‘‘Kammādī’’ti kammādipaccayo. ‘‘Piṇḍī’’ti ekagghanatā vuccati. Upādāya mahantāni eva hutvāti sambandho. Indriyabaddhasantānaṃ sattasantānaṃ. Ajjhatta santānaṃtipi vuccati. ‘‘Visaṃvādakaṭṭhenā’’ti virādhakaṭṭhena. Bhūtañca abhūtaṃ katvā abhūtañca bhūtaṃ katvā sandassakaṭṭhenāti vuttaṃ hoti. Bhūtavajjappaṭicchādanakammaṃ mahāmāyā nāma. Māyaṃ karontīti māyākārā. Āvisanaṃ nāma sattānaṃ sarīresu āvisanaṃ. Gahaṇaṃ nāma sattānaṃ attanovasaṃ vattāpanaṃ. Tadubhayaṃ karontā kattha ṭhatvā karonti. Antovāṭhatvā karonti, bahivā ṭhatvā karontīti pākatikehi manussehi jānituṃ passituṃ asakkuṇeyyattā acinteyyaṭṭhānaṃ nāma. ‘‘Vañcakaṭṭhenā’’ti etā pakatiyā atidubbaṇṇaṃ attānaṃ devaccharāvaṇṇaṃ katvā vañcenti. Vasanarukkhagumbaṃpi dibbavimānaṃ katvā vañcenti. Evarūpena vañcakaṭṭhena. ‘‘Tenevaṭṭhenā’’ti visaṃvādakaṭṭhādinā tividheneva atthena. Tānipihi asattabhūtaṃyeva attānaṃ sattoti visaṃvādenti. Arukkhaṃyeva attānaṃ rukkhoti visaṃvādenti. Aniṭṭhaṃ, akantaṃ, amanāpaṃyeva attānaṃ iṭṭho, kanto, manāpoti vañcenti, tathā sahajātānañca tesaṃ aññamaññassa anto vā tiṭṭhanti. Udāhubahivātiṭṭhantīti jānituṃ passituṃ asakkuṇeyyaṃ ṭhānaṃ hotīti. ‘‘Ubhayatthapī’’ti māyākārādi mahābhūtesu ca pathaviyādimahābhūtesu ca. ‘‘Abhūtānī’’ti asantāni, asaccāni .‘‘Abbhutānī’’ti acchariyakammāni. ‘‘Imasmiṃ pāṭhe’’ti catunnaṃ mahābhūtānanti evaṃ sambandha padasahite pāṭhe. Aññattha pana upādārūpaṃ anupādārūpantiādīsu yakāra viraho diṭṭhoti adhippāyo. Dhātūnaṃ anekatthattā ‘‘pathayati pakkhāyatī’’ti vuttaṃ. ‘‘Puthū’’ti pāṭipadikapadaṃ. Tameva jātatthe niruttinayena pathavīti siddhanti dassetuṃ ‘‘puthumahantī’’tiādi vuttaṃ. Pakārena thavīyatīti atthe pathavīti idaṃ ujukameva. ‘‘Āpetī’’ti byāpeti. ‘‘Appāyatī’’ti bhusaṃ pāyati, vaḍḍheti. Tenāha ‘‘suṭṭhu brūhetī’’tiādiṃ. Nisānatthavaseneva paripācanatthopi labbhatīti āha ‘‘paripācetivā’’ti. ‘‘Samīretī’’ti suṭṭhu īreti kampeti. Vāyati vahatīti vāyo atthātissaya nayena. ‘‘Vitthambhanaṃ’’ti vividhena ākārena bhūtasaṅghāṭānaṃ thambhanaṃ vahanaṃ abhinīharaṇaṃ. Kakkhaḷatā nāma kharatā pharusatā. Sahajātarūpānaṃ patiṭṭhānatthāya thaddhatā thūlatā. Sā sesabhūtesu natthīti āha ‘‘sesabhūtattayaṃ upādāyā’’ti. ‘‘Anavaṭṭhānatā’’ti ettha avaṭṭhānaṃ nāma acalaṭṭhānaṃ. Na avaṭṭhānanti anavaṭṭhānaṃ. Calananti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘mudubhūtāpī’’tiādiṃ. Ābandhakaṃ nāma ābandhitabbe vatthumhi mudumhi sati, daḷhaṃ na bandhati. Thaddhesati, daḷhaṃ bandhatīti idaṃ lokatova siddhanti āha ‘‘ābandhitabbāyā’’tiādiṃ. ‘‘Tabbhāvaṃ’’ti pariṇatabhāvaṃ. ‘‘Paripācakatā dassanato’’ti hemante ajjhohaṭāhārānaṃ suṭṭhuparipācakatā dassanatoti vadanti.

我来翻译这段巴利文：
156. 于色摄。"心心所"即心心所法。"由二分别转起"即由二分别摄转起摄。"彼等转"即彼等法转起。"如是"即由如是'于彼所说论法'等语序。欲助词者释为由此等五章。欲语转异者亦应理。"等起"即善起,显现,至存在。"业等"即业等缘。"聚"即说为一块性。结合为:依成唯大。有根相续为有情相续。说为内相续亦。"由虚妄义"即由违背义。说为由显示作真为非真作非真为真。遮真过业名大幻。作幻为幻师。名入为入有情身。名执为令有情转自在。作彼二者于何处作。为于内住作,为于外住作由常人不能知见故名不可思处。"由欺义"即此等自性极丑身作天女相欺。住所树丛亦作天宫欺。如是相欺义。"由彼义"即由虚妄义等三种义。因彼等亦非有情自身为有情虚妄。非树自身为树虚妄。非可意可爱可适意自身为可意可爱可适意欺,如是俱生彼等相互住内或住外不能知见处有。"于二处亦"即于幻师等大种及于地等大种。"非真"即非有,非实。"希有"即稀有业。"于此读诵"即于有"四大种"如是相属句读诵。然于他处所造色非所造色等见缺雅声,意趣如是。由界多义说"显现开显"。"布托"为词根语。显示彼由生义依语源法成就地说"布托大"等。由相赞叹义地此直接。"布遍"即遍。"增盛"即极增,长。故说"善增"等。由磨义得熟义亦说"或熟"。"动摇"即善动摇震动。吹运为风依超义法。"支撑"即以种种相支撑大种聚运出。名坚为粗硬粗涩。为俱生色住立性坚厚。彼于余大种无故说"依余三大种"。"于不住性"此住名不动住。非住为不住。说为动。故说"柔软亦"等。名系为于应系事柔时不坚系。坚时坚系此由世间成就故说"于应系"等。"彼性"即遍熟性。"由见熟性"即说由见冬季所食食物善熟性。

 Usati dahatīti uṇhaṃ. ‘‘Dahatī’’ti ca uṇhatejopi uṇhabhāvena dahati, sītatejopi sītabhāvena dahati. Uṇhena phuṭṭhaṃ vatthu uṇhattaṃ gacchati, sītena phuṭṭhaṃ vatthu sītattaṃ gacchati. Yañca uṇhattaṃ gacchati, taṃ uṇhatejo uṇhabhāvena dahatināma. Yañca sītattaṃ gacchati, taṃ sītatejo sītabhāvena dahatināma. Evaṃ sītatejopi usatidahatīti atthena uṇhatta lakkhaṇonāma hotīti. Evaṃsante nīlenavaṇṇena phuṭṭhaṃ vatthu nīlaṃ hoti. Pītena phuṭṭhaṃ pītaṃ hoti. Nīlaṃpi pītaṃpi taṃ vatthuṃ dahatināmāti ce. Nīlena vaṇṇena phuṭṭhaṃnāma natthi. Tathā pītena . Kasmā, nīlādīnaṃ upādārūpānaṃ phusana kiccā bhāvato. Sammissitaṃ nāma hoti. Na ca sammissanamattena dahati. Phusanto eva dahati. Phusantānaṃpi pathavivātānaṃ dahanakiccaṃ natthi. Paripācanakiccaṃ natthīti adhippāyo. Sace ghanathaddhe silāthambhe vitthambhanaṃ atthi, sakalo silāthambho kappāsapicuguḷhoviya sithilo ca lahuko ca bhaveyya. Naca bhavati. Tasmā tattha vitthambhanaṃ natthīti adhippāyena ‘‘so pana ghanathaddhesu silāthambhādīsu na labbhatī’’ti codeti. Tattha pana vitthambhanaṃ labbhamānaṃ adhimattena na labbhati, sahajātabhūtānaṃ upatthambhanamattena labbhatīti dassento ‘‘nā’’ti vatvā ‘‘tatthahī’’tiādimāha. Tattha ‘‘vahatī’’ti thaddhakakkhaḷa kiccaṃ vahati.


我来翻译这段巴利文：
烧灼故为热。且"灼"即热火亦以热性灼,冷火亦以冷性灼。为热所触事物至热性,为冷所触事物至冷性。且凡至热性,彼热火以热性名灼。且凡至冷性,彼冷火以冷性名灼。如是冷火亦烧灼由灼义名为热相。如是时为青色所触事物成青。为黄所触成黄。青亦黄亦名灼彼事物耶。无名为青色所触。如是黄亦。何故,由青等所造色无触作用。名为混合。且不唯由混合灼。唯触者灼。触者亦地风无灼作用。意趣为无熟作用。若于厚坚石柱有支撑,整个石柱应如棉球柔且轻。且不如是。故意趣为于彼无支撑以"然彼于厚坚石柱等不得"难。然显示于彼不得过度支撑,唯得俱生大种支持性说"否"已说"因于彼"等。于彼"运"即运坚硬作用。


Pasādarūpesu. ‘‘Samavisamaṃ’’ti samaṭṭhānañca visamaṭṭhānañca, samadesañca visamadesañca, samapathañca visamapathañcāti evamādiṃ samavisamaṃ. ‘‘Ācikkhatī’’ti ācikkhantaṃ viya taṃ jānana kiccaṃ sampādeti. Tenāha ‘‘samavisamajānanassa taṃ mūlakattā’’ti. ‘‘Anirākaraṇato’’ti appaṭikkhipanato. ‘‘Taṃ vā’’ti rūpaṃ vā. Suṇanti janā. Suyyanti janehi. Evaṃ ghāyantītiādīsu. ‘‘Jīvita nimittaṃ’’ti jīvitappavattikāraṇabhūto. ‘‘Ninnatāyā’’ti visayavisayībhāvūpagamanena ninnatāya. ‘‘Jīvitavutti sampādakattā’’ti nānāvacībhedavacīkammappavattanenāti adhippāyo. Ime pana pañca cakkhu pasādādayoti sambandho. ‘‘Daṭṭhukāmatā’’ti rūpataṇhā vuccati. Ādisaddena sotukāmatā ghāyitukāmatā sāyitukāmatā phusitukāmatāyo saṅgayhanti. Atthato saddataṇhā gandhataṇhā rasataṇhā phoṭṭhabbataṇhā eva. ‘‘Nidānaṃ’’ti kāraṇaṃ. Daṭṭhukāmatādayo nidāna massāti viggaho. Kusalā kusalakammaṃ. Samuṭṭhāti etenāti samuṭṭhānaṃ. Kammameva. Daṭṭhukāmatādinidānakammaṃ samuṭṭhānaṃ yesanti samāso. Pathaviādīni bhūtāni. Tesaṃ pasādo lakkhaṇaṃ etesanti viggaho. Dutīya vikappe. Rūpādīnaṃ pañcārammaṇānaṃ abhighātaṃ arahatīti rūpādiabhighātāraho. Bhūtānaṃ pasādo bhūtappasādo. So lakkhaṇaṃ etesanti viggaho. Cakkhu ūkāsirappamāṇe diṭṭha maṇḍale tiṭṭhatīti sambandho. ‘‘Diṭṭhamaṇḍale’’ti mahājanehi pakati cakkhunā diṭṭhe pasannamaṇḍale. Telaṃ sattapicupaṭalāni byāpetvā tiṭṭhativiyāti yojanā. ‘‘Sotabilaṃ’’ nāma sotakūpo. ‘‘Aṅguliveṭhanā’’ nāma aṅgulimuddikā. ‘‘Upacitatanutambalomaṃ’’ti rāsīkatañca viraḷañca tambalohavaṇṇañca sukhumalomaṃ. Upacitaṃ rāsīkataṃ tanutambalomaṃ etthāti viggaho. ‘‘Ajapadasaṇṭhānaṃ’’ti ajassa pādena akkantapadasaṇṭhānavantaṃ. ‘‘Uppaladalaṃ’’ nāma uppalapaṇṇaṃ. Uppaladalassa aggasaṇṭhānavantaṃ. ‘‘Vaṭṭi’’ nāma idha manussānaṃ sarīrākārasaṇṭhitā āyatapiṇḍi. ‘‘Sukkhacammāni ca ṭhapetvā’’ti sambandho. Te pana pañcappasādā. Samudīraṇaṃ cañcalanaṃ. ‘‘Yathātaṃ’’ti katamaṃ viya taṃ. Ime pasādā vicittā, kathaṃvicittāti āha ‘‘aññamaññaṃ asadisā’’ti. Kathaṃ asadisāti āha ‘‘tehī’’tiādiṃ.


我来翻译这段巴利文：
于净色中。"平不平"即平处及不平处,平地及不平地,平道及不平道如是等平不平。"告知"即如告知成就彼知作用。故说"由为平不平知之根本性"。"由不排斥"即由不拒绝。"或彼"即或色。人们听。为人们所听。如是于嗅等。"命根相"即为命转起因性。"由倾向"即由趣向境境有性倾向。"由成就命根活命"意趣为由转起种种语表语业。然结合为:此等五眼净等。"欲见"即说为色爱。由等声摄取欲闻欲嗅欲尝欲触。实义为声爱香爱味爱触爱。"因"即因。语分为:欲见等为因彼。善不善业。由此等起为等起。唯业。语合为:欲见等因业等起彼等。地等大种。语分为:彼等净为相彼等。第二分别。应受色等五所缘冲击为应受色等冲击。大种净为大种净。彼为相彼等语分如是。结合为:眼住于虱头量已见轮。"已见轮"即为常人以常眼所见净轮。结合为:如油遍七层棉。"耳孔"即耳窝。"指环"即指戒指。"积聚稀疏赤毛"即集积及稀疏及赤铜色细毛。语分为:积聚稀疏赤毛于此。"如羊足形"即具羊足所踏足迹形。"莲花瓣"即莲叶。具莲花瓣端形。"圆"即此处为人身形住长团。结合为:"且除干皮"。然彼等五净。等动为摇动。"如彼"即如何彼。此等净妙,如何妙说"相互不同"。如何不同说"由彼等"等。


Gocararūpesu. ‘‘Vaṇṇavisesaṃ’’ti vaṇṇavisesatthaṃ. Vaṇṇavikāranti vuttaṃ hoti. Hadaye gato pavatto bhāvo hadayaṅgatabhāvo. ‘‘Bhāvo’’ti ca adhippāyo vuccati. Taṃ pakāseti, mukhe vaṇṇavikāraṃ disvā ayaṃ me tussati, ayaṃ me ruccati, ayaṃ me kuppati, ayaṃ somanassito, ayaṃ domanassitoti evaṃ jānanapaccayattā. ‘‘Pakatiyā pī’’ti vaṇṇavisesaṃ anāpajjitvāpīti adhippāyo. ‘‘Yaṃ kiñcidabbaṃ’’ti saviññāṇakavatthuṃ. Samavisamaṃ pubbe pakāsitaṃ. Taṃ taṃ atthaṃ vā ācikkhati taṃ sutvā tassa tassa atthassa jānanato. Attano vatthuṃ vā ācikkhati taṃ sutvā tassa vatthussapi jānanato. ‘‘Attano vatthuṃ sūcetī’’ti idha idaṃ nāma atthīti pakāseti. ‘‘Phusīyatī’’ti phusitvā vijānīyati. ‘‘Taṃ’’ti phusanaṃ. ‘‘Tassā’’ti āpodhātuyā. ‘‘Dravatāvā’’ti addatintarasatāvā. Phusitvā gayhati, sā ca āpodhātu siyāti codeti. Vuccate parihāro. Evaṃ pana na labbhati, tasmā sā tejoyeva. Na āpoti. Ettha evaṃ alabbhamānāpi sāsītatā āpoyeva, na tejo. Kasmā, āpassapi sītuṇhavasena duvidhatā sambhavato . Tasmiñhi loharase uṇhatā uṇhaāpo, sītavatthūsu sītatā sītaāpoti ce. Evaṃ pana sati tejo nāma natthīti āpajjatīti parihāro. ‘‘Saha appavattanato’’ti ekato appavattanato. ‘‘Orapārānaṃ viyā’’ti nadiyaṃ tīraṃ nāma idaṃ orimatīraṃ, idaṃ pārimanti niyamato natthi. Yattha sayaṃ tiṭṭhati, taṃ orimanti, itaraṃ pārimanti voharati. Evaṃ orapārānaṃ anavaṭṭhānaṃ hotīti. Ettha ca ‘‘sītuṇhānaṃ saha appavattanato’’ti etena yadi te saha pavatteyyuṃ. Tattha sītatā āponāma, uṇhatā tejonāmāti vattabbā siyuṃ. Na pana te saha pavattanti, tasmā tathā na vattabbā hontīti dasseti. Na na vattabbā. Kasmā, uṇhatejena yuttohi āpo uṇhattameva gacchati. Yathātaṃ uṇhatejena yuttā pathavīpi vāyopi uṇhattameva gacchantīti. Tasmā te saha na pavattanti. Saha appavattesupi tesu aññattha sītavatthūsu sītatā āponāmāti vattabbameva hotīti codanā. Evaṃsante tasmiṃ loharase sabbepi rūpadhammā uṇhattaṃ gacchantīti sabbepi tejobhāvaṃ pāpuṇanti. ‘Uṇhatta lakkhaṇo tejo’tihi vuttaṃ. Yadi ca sītavatthūsu sītabhāvo nāma siyā. Tatthapi tena yuttā sabbepi rūpadhammā sītataṃ gacchantiyeva. Tatthapi tavamatiyā sabbepi āpobhāvaṃ pāpuṇanti. Na pana sakkā tathā bhavituṃ. Na hi evarūpaṃ lakkhaṇaññathattaṃ nāma tesaṃ atthi. Bhāvaññathattameva atthi. Tattha ‘‘lakkhaṇaññathattaṃ’’ nāma pathavī āpobhāvaṃ gacchati. Āpo pathavibhāvaṃ gacchatītiādi. ‘‘Bhāvaññathattaṃ’’ nāma pathavī kadāci kakkhaḷā hoti. Kadāci mudukā. Āpo kadāci ābandhanamatto hoti. Kadāci paggharaṇako. Tejo kadāci uṇho, kadāci sīto. Vāyo kadāci vitthambhanamatto, kadāci samudīraṇoti. Evaṃ ekamekassā dhātuyā tikkha manda omattādhimattavasena kriyāsaṅkanti nāma atthīti. Tasmā yaṃ vuttaṃ ‘uṇhatejena yuttohi āpo uṇhattameva gacchati, yathā taṃ uṇhatejena yuttā pathavīpi vāyopi uṇhattameva gacchantī’ti. Taṃ lakkhaṇaññathattavacanaṃ hoti. Na yujjati. Na hi uṇhatejena yuttā sabbetedhammā uṇhattaṃ gacchanti. Attano attano sabhāvaṃ na vijahanti. Tathāhi tasmiṃ pakkuthite santatte loharase bhāvo uṇhattaṃ na gacchati. Ābandhana sabhāvaṃ vā paggharaṇa sabhāvaṃ vā na vijahati.

我来翻译这段巴利文：
于境色中。"色差别"即为色差别。说为色变异。趣心为趣心性。且"性"即说为意趣。彼显示,由见面色变异而为知'此人悦我,此人喜我,此人怒我,此人喜,此人忧'如是因。"且由自性"意趣为不至色差别亦。"任何物"即有识物。平不平前已显。或说彼彼义由闻彼知彼彼义故。或说自物由闻彼知彼物故。"表示自物"即显示此处有此名。"被触"即触而知。"彼"即触。"彼"即水界。"流动性"即湿润性。难曰:触取,且彼水界应尔。说答释。然如是不得,故彼唯火非水。于此虽如是不得彼冷性唯水非火。何故,由水亦有冷热二性可能。因于彼炉汁热性为热水,于冷物冷性为冷水耶。然如是时成无名火答释。"由不俱转"即由不一起转。"如此岸彼岸"即于河无决定此为此岸此为彼岸。于何处自住,说彼为此岸,他为彼岸。如是此岸彼岸有不住。且于此由"由冷热不俱转"此若彼等俱转。于彼冷性应说名水,热性应说名火。然彼等不俱转,故不应如是说显示。非不应说。何故,因与热火相应水至热性唯。如与热火相应地风亦至热性唯。故彼等不俱转。难曰:虽不俱转于彼等他处冷物冷性应说名水唯。如是时于彼炉汁一切色法至热性故一切得火性。因说'热相为火'。且若于冷物应有冷性。于彼亦与彼相应一切色法至冷性唯。于彼亦由汝意一切得水性。然不能如是有。因彼等无如是相异。唯有性异。于彼"相异"名地至水性。水至地性等。"性异"名地有时坚硬。有时柔软。水有时唯系缚。有时流动。火有时热,有时冷。风有时唯支撑,有时动摇。如是各一界由强弱少多力有名作用转变。故说'因与热火相应水至热性唯。如与热火相应地风亦至热性唯'。彼为相异语。不应理。因与热火相应彼等一切法不至热性。不舍自自自性。如是因于彼沸热炉汁性不至热性。不舍系缚自性或流动自性。

 Yadi uṇhattaṃ gaccheyya, taṃ sabhāvaṃ vijaheyya. Evaṃsati, tasmiṃ loharase ābandhanākāro vā paggharaṇākāro vā na paññāyeyya. Sabberūpa dhammā vikkireyyuṃ. Vikkiritvā antaradhāreyyuṃ. Na ca na paññāyati. Nāpi vikkiranti. Noca tattha ābandhanākāro uṇhattaṃ gacchati. Aññohi ābandhanākāro, aññaṃ uṇhattaṃ. Ābandhanākāro āpo, uṇhattaṃ tejo. Tattha pathavivāyesupi esevanayo. Tasmā yaṃ vuttaṃ ‘‘yadi te saha pavatteyyuṃ. Tattha sītatā āponāma, uṇhatā tejo nāmāti vattabbā siyuṃ. Na pana te saha pavattanti. Tasmā tathā na vattabbā hontīti dassetī’’ti. Taṃ suvuttamevāti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Tesaṃ anavaṭṭhānato’’ti etena sace te sītuṇhā avaṭṭhitā siyuṃ. Atha sabbakālepi sītatā āponāma, uṇhatā tejonāmāti vattabbā siyuṃ. Na pana te avaṭṭhitā honti. Anavaṭṭhitā eva honti. Tasmā tathā na vattabbā hontīti dasseti. Ettha ca anavaṭṭhitesu santesu yadi sītatā āpo nāma, uṇhatā tejonāmāti vadeyyuṃ. Evañcasati, āpatejāpi anavaṭṭhitā siyuṃ. Yo idāni āpo, soyeva khaṇantare tejo nāma. Yo vā idāni tejo, soyeva khaṇantare āpo nāmāti āpajjeyyuṃ. Na ca sakkā tathā bhavituṃ. Lakkhaṇaññathatte asante vohāraññathattassapi asambhavato. Tena vuttaṃ ‘‘orapārānaṃ viya tesaṃ anavaṭṭhānato ca viññāyatī’’ti. Tattha ‘‘viññāyatī’’ti sāsītatā tejoyeva, na āpoti viññāyatīti.


我来翻译这段巴利文：
若至热性,应舍彼自性。如是时,于彼炉汁不显现系缚相或流动相。一切色法应散。散已应消失。且非不显现。亦非散。且于彼系缚相不至热性。系缚相一,热性一。系缚相为水,热性为火。于彼地风亦此理。故说"若彼等俱转。于彼冷性名水,热性名火应说。然彼等不俱转。故不应如是说显示。"彼应见为善说唯。"由彼等不住"此由若彼等冷热应住。则一切时亦冷性名水,热性名火应说。然彼等不住。唯不住。故不应如是说显示。且于此虽不住若说冷性名水,热性名火。如是时,水火亦应不住。现在是水,彼同于刹那间名火。或现在是火,彼同于刹那间名水应成。且不能如是有。由无相异时亦无言说异可能。故说"且由如此岸彼岸彼等不住而知。"于彼"知"即知彼冷性唯火非水。


‘‘Atha panā’’tiādīsu. Yaṃ pubbe parena vuttaṃ ‘nanu dravatā vā phusitvā gayhatī’ti. Taṃ vicāretuṃ ‘‘atha panā’’tiādi vuttaṃ. Tattha ‘‘atha panā’’ti yadi pana gayhati, evaṃsatīti ca. Evañcasati ārammaṇa bhūto eva siyāti sambandho. Ayaṃ panetthā dhippāyo. Sace dravabhāvabhūto āpo phusitvā gayheyya. Evaṃ sati , ayopiṇḍādīsu ābandhanamattabhūto āpopi phusitvā gahetabbo siyā. Kasmā, āpabhāvena ekattā. Evañcasati, tesu ayopiṇḍādīsu so āpo tāni hatthena vā pādena vā phusantassa paharantassa vinā itara mahābhūtehi visuṃ kāyika sukhadukkhānaṃ ārammaṇa paccayo siyā. Yathātaṃ, tesveva ayopiṇḍādīsu pathavimahābhūtaṃ vinā itaramahābhūtehi visuṃ kāyikasukhadukkhānaṃ ārammaṇa paccayo hoti. Evaṃ tejovāyesupīti. Na pana so visuṃ kāyikasukhadukkhānaṃ ārammaṇa paccayo hoti. Tasmā so phoṭṭhabba sabhāvo na hoti. Yathā ca so phoṭṭhabbasabhāvo na hoti. Tathā pakati udakādīsu dravabhāvabhūtopi āpo tāni phusantassa paharantassa kāyikasukhadukkhānaṃ ārammaṇa paccayo na hoti. Na ca phoṭṭhabba sabhāvoti. Evañcasati, kathaṃ ayopiṇḍādīsu ābandhanamattabhūto āpo kāyikasukhadukkhānaṃ paccayo na hoti. Kathañca tesu itaramahābhūtāni visuṃ visuṃ kāyikasukhadukkhānaṃ paccayā hontīti. Taṃ dassetuṃ ‘‘yañhī’’tiādimāha. Tattha ‘‘saṇhathaddhatāvasenavā’’ti tesu ṭhitāya pathavidhātuyā saṇhathaddhatāvasena vā. Saṇhapathavīsukhavedanāya thaddhapathavīdukkhavedanāya ārammaṇa paccayoti vuttaṃ hoti. Evaṃ sesesu. ‘‘Abbhantaratthambhanassā’’ti tesaṃ ayopiṇḍādīnaṃ abbhantare ṭhitassa vitthambhana sabhāvassa. ‘‘No aññathā’’ti tānitīṇi kāraṇāni ṭhapetvā ābandhana kriyaṃ paṭicca kāyikasukhadukkhuppatti nāma natthīti adhippāyo. Idāni pakati udakādīsu dravabhāvabhūtaṃ āpodhātumpi phusitvā jānantīti mahājanā maññanti. Tabbisodhanena saha laddhaguṇaṃ dassetuṃ ‘‘tasmā’’tiādimāha. Tattha ‘‘pathamaṃ dravatā sahitāni. La. Jānantī’’ti idaṃ padhāna vacanaṃ. Loke hatthena parāmasitvā vā cakkhunā disvā vā idaṃ rassaṃ, idaṃ dīghaṃ, idaṃ vaṭṭaṃ, idaṃ maṇḍalantiādinā saṇṭhānaṃ jānantā hattha phusanena vā cakkhu dassanena vā saheva taṃ jānantīti maññanti. Tattha pana purimabhāge kāyadvāravīthi cittena paccuppannāni tīṇibhūtāni phusitvā vā cakkhudvāra vīthicittena paccuppannaṃ rūpaṃ disvā vā pacchā vatthuggahaṇavīthiyā uppannāya eva saṇṭhānaṃ jānanti. Esevanayo rattiyaṃ alātacakkasaṇṭhānaṃ jānantassapi. Tattha pana bahūnipi pubbāparavīthicittasantānāni icchitabbāni. Tathā loke cakkhunā disvā dvāravātapānādīnaṃ chiddavivarāni jānantā cakkhunā dassanena saheva tāni jānantīti maññanti. Tattha pana purimabhāge cakkhudvārikavīthi cittena paccuppannāni kavāṭarūpabhitti rūpāni punappunaṃ disvā pacchā alātacakkassa majjhe vivaraṃpi jānantā viya visuṃ uppannāya manodvārika viññāṇavīthiyā eva taṃ chiddavivarabhūtaṃ ākāsaṃ jānanti. Tathā hatthena udakaṃ phusantassa pathamaṃ dravasahitāni vilīnāni mudūni tīṇiphoṭṭhabba mahābhūtāni visuṃ visuṃ kāyadvārika vīthi cittehi phusanakiccena ārammaṇaṃ karitvā pacchā visuṃ suddhāya manodvārika vīthiyā eva dravabhāvasaṅkhātaṃ paggharaṇaka āpodhātuṃ jānanti.

我来翻译这段巴利文：
于"然而"等中。前所说'难道流动性或触取'。为考察彼说"然而"等。于彼"然而"即若取,如是时。且如是时应成唯所缘结合。此中意趣如是。若取流性水。如是时,于铁团等唯系缚水亦应触取。何故,由水性一故。如是时,于彼等铁团等彼水对于以手或足触打者离余大种应成别身乐苦所缘缘。如于彼等铁团等地大种离余大种成别身乐苦所缘缘。如是于火风亦。然彼不成别身乐苦所缘缘。故彼非触性。如彼非触性。如是于常水等流性水亦对于触打者不成身乐苦所缘缘。且非触性。如是时,如何于铁团等唯系缚水不成身乐苦缘。且如何于彼等余大种别别成身乐苦缘。为显示彼说"因彼"等。于彼"由细坚性"即由于彼住地界细坚性。说为细地乐受坚地苦受所缘缘。如是于余。"内支撑"即住于彼等铁团等内支撑性。"非他"意趣为除彼三因对系缚作用无名身乐苦生。今于常水等流性水亦大众想触而知。为显示具净彼所得德说"故"等。于彼"首先具流动性乃至知"此为主说。世间以手抚或以眼见而知'此短,此长,此圆,此轮'等形想与手触或眼见俱知。然于彼前分以身门心路触现在三大种或以眼门心路见现在色已后由生物执取路知形。此理同于夜知火轮形者。然于彼应欲多前后心路相续。如是世间以眼见而知门窗等孔隙想与眼见俱知。然于彼前分以眼门路心见现在板色壁色再再后如知火轮中隙亦由别生意门识路知彼孔隙虚空。如是以手触水者首先与流共液柔三触大种以别别身门路心作触作用所缘已后由别清净意门路知名流性流动水界。

 Evaṃ santepi taṃ dravabhāvaṃpi hatthena phusanena saheva jānantīti maññantīti adhippāyo.

Gāvo caranti etthāti āha ‘‘gunnaṃ caraṇaṭṭhānaṃ’’ti. Akkhara vidū pana gosaddaṃ indriyatthepi icchantīti āha ‘‘goti vā’’tiādiṃ. Tāni cakkhādīni etesu rūpādīsu caranti, etāni vā rūpādīni tesu cakkhādīsu caranti. Tattha purimena gāvo indriyāni caranti etesūti gocarānīti dasseti. Pacchimena gosuindriyesu carantīti gocarānīti. Imāni pana pañca rūpādīni.

Bhāvadvaye. Icchanaṭṭhena ṭhānaṭṭhena ṭhapanaṭṭhena ca itthī. Sāhikāmarati atthāya sayaṃpi aññaṃkāmikaṃ icchati. Sayañca kāmikena icchīyati. Añño ca kāmiko gharāvāsa sukhatthāya tattha ṭhānaṃ upeti, patiṭṭhāti. Āyatiñca kulavaṃsappatiṭṭhānatthāya tattha kulavaṃsa bījaṃ ṭhapetīti. Pūraṇaṭṭhena icchanaṭṭhena ca puriso. Sohi attahitañca pūreti, parahitañca icchati. Idhalokahitañca pūreti, paralokahitañca icchati. Ubhayalokahitañca pūreti, lokuttarahitañca icchati, esati, gavesatīti. Pumassasakaṃ puṃsakaṃ. Purisaliṅgādi. Natthi puṃsakaṃ etassāti napuṃsakaṃ. ‘‘Yassa pana dhammassā’’ti bhāvarūpadhammassa. ‘‘Taṃ’’ti khandhapañcakaṃ. Mahāsaṇṭhānaṃ sattānaṃ jātibhedaṃ liṅgeti ñāpetīti liṅgaṃ. Lakkhaṇapāṭhakā niminanti sañjānanti kalyāṇa pāpakaṃ kammavipākaṃ etenāti nimittaṃ. Kiriyā kuttaṃ. Āyukantaṃ kappīyati saṅkharīyatīti ākappo. Sabbepeteliṅgādayo. Soca avisadādibhāvo. ‘‘Vacanesucā’’ti itthisaddapurisasaddādīsu ca. ‘‘Vacanatthesu cā’’ti itthi saṇṭhāna purisasaṇṭhānādi atthesu ca. ‘‘Nimittasaddo viyā’’ti nimitta saddo aṅgajāte pākaṭo viyāti. Na pākaṭo diṭṭho. Apākaṭo pana katthaci diṭṭhoti adhippāyo. ‘‘Bhavanti saddabuddhiyo’’ti saddasatthanayo. ‘‘Bhavanti liṅgādīnī’’ti aṭṭhakathānayo. Tattha hi itthiliṅgādīnaṃ hetubhāva lakkhaṇanti vuttaṃ. ‘‘Etasmiṃ satī’’ti ca jātiyā sati, jarāmaraṇaṃ hoti. Asati na hotīti etthaviya hetu phalabhāvapākaṭatthaṃ vuttaṃ.

Vatthurūpe. Niruttinayena vacanatthā bhavanti. Dhātu dvayaṃ nāma manodhātu manoviññāṇadhātu dvayaṃ. ‘‘Avatvā’’ti hadaya vatthuṃ avatvā. ‘‘Taṃ’’ti hadaya vatthu rūpaṃ. ‘‘Pañcā’’ti pañcavatthūni. ‘‘Tesaṃ’’ti tesaṃ kusalādīnaṃ. ‘‘Tattha vuttaṃ’’ti paṭṭhāne vuttaṃ. ‘‘Yaṃ rūpaṃ nissāyā’’ti yaṃ rūpaṃ nissāya manodhātu ca manoviññāṇadhātu ca vattantīti imaṃ pāṭhaṃ niddisati. ‘‘Anañña sādhāraṇesu ṭhānesū’’ti cakkhu vatthādīhi aññavatthūhi asādhāraṇesu kusalākusalaṭṭhānesu.


我来翻译这段巴利文：
如是时亦意趣为想与手触俱知彼流性。
牛行于此故说"牛行处"。然字学者欲牛字于根义亦故说"牛或"等。彼等眼等行于此等色等,或此等色等行于彼等眼等。于彼由前显示牛根行于此等故为境。由后于牛根行故为境。然此等五色等。
于二性。由欲义住义置义为女。彼乐欲自利故自亦欲他欲者。且自为欲者所欲。且他欲者为家住乐故趣住彼。且为未来族姓住立故置彼族姓种。由满义欲义为男。因彼满自利,欲他利。满此世利,欲他世利。且满两世利,欲出世利,求,寻。男所属为男性。男相等。无男性彼为非男性。"然彼法"即性色法。"彼"即五蕴。由显示有情生类大形相为相。相师以此料知善恶业报为相。作为业。装饰修理为仪。一切此等相等。且彼为不明等性。"且于言"即且于女声男声等。"且于言义"即且于女形男形等义。"如相声"即如相声显于生殖器。非显已见。然意趣为于某处见不显。"有声觉"即声论法。"有相等"即注释法。因于彼说为相等因性相。"此有时"即如于此'有生时有老死。无时无'显因果性说。
于所依色。由语源法有语义。名二界为意界意识界二。"不说"即不说心所依。"彼"即心所依色。"五"即五所依。"彼等"即彼等善等。"于彼说"即于发趣论说。标示"依彼色"即此读诵:依彼色意界及意识界转。"于不共处"即于不与眼所依等他所依共善不善处。;


Jīvitarūpe. ‘‘Ādhippaccayogenā’’ti adhipatibhāvayogena. ‘‘Adhipatibhāvo’’ti ca indriyapaccaya kiccaṃ vuccati. Na adhipati paccayakiccaṃ. ‘‘Jīvantī’’ti haritabhāvaṃ na vijahantīti vuttaṃ hoti. Na hi tāni ekantena jīvantāni nāma honti. Jīvita rūpassa ekanta kammajassa bahiddhā anupaladdhattā. Kammajarūpāni jīvanti yevāti sambandho. ‘‘Kamme asantepī’’ti kammacetanāya pubbe niruddhattā vuttaṃ. Tadatthaṃ byatirekato pākaṭaṃ karonto ‘‘tathāhī’’tiādimāha. ‘‘Itara rūpānī’’ti cittajarūpādīni. Ekavīthivāro nāma pañcadvāravīthivāro. Manodvāravīthivāro ekajavana vāroti vutto. Paricchinnaṃ hoti. Kasmā, ekekasmiṃ vīthivāre niruddhe bhavaṅga samaye asadisassa rūpasantānassa pātubbhāvatoti adhippāyo. Tañca kho rūpavisesaṃ jānantasseva pākaṭaṃ hoti. Ajānantassa pana taṅkhaṇamatte apākaṭaṃ. Kasmā, tādisassapi utujarūpasantānassa thokaṃ pavattanato. Yassahi dosa samuṭṭhitena rūpasantānena mukharūpaṃ dubbaṇṇaṃ hoti. Tassa dose niruddhepi taṃ rūpaṃ thokaṃ dubbaṇṇameva khāyatīti. ‘‘Utujāhārajānañca santati paccuppannaṃ’’ti adhikāro. Ekaṃ addhāpaccuppannameva hotīti vuttaṃ. Na nu cakkhusotādīni kammajarūpasantānānipi pavattikāle kadāci suppasannāni, kadāci pasannāni, kadāci appasannāni dissantīti. Saccaṃ, tathā pavatti pana santāna vicchedena na hoti, nānāvicchinne ca ekekasmiṃ santāne tesaṃ punaghaṭanaṃ nāma natthi. Sakiṃ andho andhoyeva hoti. Badhiroca badhiroyevāti adhippāyo. ‘‘Yadi evaṃ’’ti evaṃ yadi siyāti attho. ‘‘Arūpa dhammānaṃ santati paccuppannaṃ’’ti adhikāro. ‘‘Vipākānī’’ti bhavaṅgabhūtāni vipākāni. Ekasantativasena pavattissantiyeva, tasmā tesaṃ nānāsantati paccuppannaṃ nāma na vattabbaṃ. Kasmā, yāvajīvampi eka kammanibbattattāti adhippāyo. ‘‘Itarāni panā’’ti kusalā kusala kriyacittāni pana. ‘‘Tadārammaṇā’’ti niruddhārammaṇā. Addhānappharaṇānubhāvena pavattantiyeva. Na pana cittajarūpādīni viya attano janakapaccaye niruddhe nirujjhanti. Ayaṃ arūpadhammānaṃ jīvantatte visesoti adhippāyo. ‘‘Ayamattho vattabbo’’ti arūpa dhammānaṃ jīvantatāviseso vattabbo. Yathā rūpasantatiyaṃ anantara paccayo nāma natthi. Cutikāle bhavantararūpasantānassa kiñci paccayattaṃ anupagantvā nirujjhati. Tena bhavantara pātubbhāvo nāma tesaṃ natthi. Na tathā arūpasantatiyaṃ. Tattha pana cuticittampi paṭisandhiyā anantara paccayo hutvā nirujjhati. Tena bhavantarapātubbhāvo nāma tesaṃ atthi. Ayampi arūpadhammānaṃ jīvantatte viseso. Tasmā arūpadhammānaṃpi kammajarūpānaṃ viya niccaṃ jīvitayogena jīvantattā santati paccuppannaṃ nāma na bhaveyyāti na codetabbanti. Kusalā kusala kriyacittāni nāma akammajāni honti. Cittajarūpādīni viya atītaṃ kammaṃ anapekkhitvā taṅkhaṇikehi nānāpaccayehi uppajjanti. Tasmā tesaṃ jīvantānaṃpi sataṃ ajīvantānaṃ cittajarūpādīnaṃ viya nānāsantati paccuppannaṃ nāma atthi. Jīvantatā visesopi atthīti adhippāyo. Ettha keci vadanti. Rukkhādīsupi jīvitaṃ nāma atthi. Yato tesaṃ haritatā ca aharitatā ca rūhanañca-arūhanañca dissatīti. Vuccate, yadi tesaṃ jīvitaṃ nāma atthi, arūpajīvitaṃ vā siyā, rūpajīvitaṃ vā. Tattha sace arūpajīvitaṃ hoti.

我来翻译这段巴利文：
于命色中。"由增上合"即由增上性合。且"增上性"即说根缘作用。非增上缘作用。"活命"即说为不舍绿性。因彼等非定名活命。由唯业生命色于外不得故。结合为:业生色唯活命。"虽无业"即说由业思前已灭。为显示彼义由差别说"如是"等。"余色"即心生色等。名一路轮为五门路轮。意门路轮说为一速行轮。成限定。何故,意趣为于一一路轮灭时有分时显现不同色相续故。且彼色差别唯对知者显现。然对不知者于彼刹那不显。何故,由如是时节生色相续少转起故。因凡由疾生色相续面色丑者。彼疾灭亦彼色暂时显丑唯。"时节生食生相续现在"为标。说为一期现在唯。难道眼耳等业生色相续亦于转起时有时极净,有时净,有时不净见耶。实尔,然如是转起非由相续断,且于各各断相续中彼等无名再合。一次盲为盲唯。聋亦为聋唯意趣。"若如是"义为若如是应有。"无色法相续现在"为标。"异熟"即为有分异熟。由一相续力将转起唯,故不应说彼等名种种相续现在。何故,意趣为由尽寿唯一业生故。"然余"即然善不善唯作心。"彼所缘"即已灭所缘。由期通达力转起唯。然非如心生色等于自生缘灭时灭。此为无色法活命性差别意趣。"此义应说"即应说无色法活命性差别。如于色相续无名无间缘。于死时不得与他有色相续某缘而灭。由彼彼等无名他有显现。非如是于无色相续。然于彼死心亦灭为结生无间缘。由彼彼等有名他有显现。此亦为无色法活命性差别。故不应难说无色法亦如业生色由常命合活命故名相续现在。名善不善唯作心为非业生。如心生色等不期待过去业由彼刹那种种缘生。故彼等虽活命如心生色等非活命亦有名种种相续现在。且有活命性差别意趣。于此某些说。于树等亦有名命。由见彼等有绿性及无绿性且生及不生故。说若彼等有名命,或应为无色命,或为色命。于彼若为无色命。

 Yathā tena samannāgato satto punappunaṃ maritvā punappunaṃ bhavantare pātubbhavanti. Tathā rukkhāpi maritvā bhavantare pātubbhaveyyuṃ. Atha rūpajīvitaṃ siyā. Yathā sattānaṃ cakkhādi aṅgesu jīvita santāne bhinne tāni aṅgāni puna jīvantāni kātuṃ na sakkonti. Tathā rukkhāpi khandhesu vā sākhāsuvā chinnesu jīvitasantāne bhinne tekhandhāvā sākhāyo vā puna aññattha ropetuṃ na sakkā bhaveyyuṃ. Sakkā eva bhavanti. Tasmā tadubhayaṃpi jīvitaṃ nāma tesaṃ natthīti daṭṭhabbaṃ. Vibhāvanipāṭhe. Na hi tesaṃ kammaṃyeva ṭhitikāraṇaṃ hotīti ettha kammaṃ ṭhitikāraṇaṃ eva na hotīti yojetabbaṃ. Tenāha ‘‘āhārajādīnaṃ’’tiādiṃ. Ekakalāpe gatā pavattā sahajāta paccayā, tehi āyattā paṭibaddhāti viggaho. Kammādīnaṃ rūpajanakapaccayānaṃ janakānubhāvo nāma rūpakalāpānaṃ uppādakkhaṇe eva pharati, na ṭhitikkhaṇe. Upacayasantatiyo ca uppādakkhaṇe labbhanti, na ṭhitikkhaṇe. Tasmā tā janakapaccayānubhāvakkhaṇe laddhattā kutocijātanāmaṃ labhanti. Jaratāpana ṭhitikkhaṇe eva labbhati, na uppādakkhaṇe. Tasmā sā kutocijāta nāmaṃ na labhati. Yadi pana āhārajādīnaṃ rūpadhammānaṃ ṭhiti nāma āhārādi janakapaccayāyattā bhaveyya. Jaratāpi janakapaccayānubhāvakkhaṇeva labbhamānā siyā. Evañcasati, sāpi kutocijāta nāmaṃ labheyya. Na pana labhati. Tasmā tesaṃ ṭhiti nāma janakapaccayāyattā na hotīti imamatthaṃ dassento ‘‘itarathā’’tiādimāha. ‘‘Upatthambhamānā’’ti kalāpantare ṭhatvā upatthambhamānā. ‘‘Na khaṇaṭhitippavattiyā’’ti khaṇaṭhi tibhāvena pavattiatthāya upatthambhanti, anupāletīti yojanā. Sabbesaṃpi rūpārūpadhammānaṃ. ‘‘Taṃ’’ti vibhāvanivacanaṃ. ‘‘Idaṃ panā’’ti jīvitarūpaṃ pana.

Āhārarūpe. ‘‘Savatthukavacanaṃ’’ti bhojanādi vatthunā saha pavattatīti savatthukaṃ. Vacanaṃ. Na hi nibbattitaṃ āhāra rūpaṃ nāma kabaḷaṃ kātuṃ sakkā hotīti. ‘‘Vivecitānī’’ti pācana kiccena vibhajitāni. Visuṃ visuṃ katāni. ‘‘Pañcadhā vibhāgaṃ gacchantī’’ti ekaṃ bhāgaṃ pāṇakā khādanti. Ekaṃ bhāgaṃ udaraggi jhāpeti. Eko bhāgo muttaṃ hoti. Ekobhāgo karīsaṃ. Ekobhāgo rasabhāvaṃ āpajjitvā soṇitamaṃsādīni upabrūhayatīti evaṃ vuttanayena pañcadhā vibhāgaṃ gacchanti. ‘‘Loke’’ti lokiya ganthe. ‘‘Tato’’ti āmāsayato. Anupharanto hutvā. ‘‘Tassā’’ti rasabhāgassa. ‘‘Bhūtesū’’ti mahābhūtesu. Saha indriyena vattatīti sendriyo. Kāyo. Udayatīti ojā. Dakārassa jakāro. Avati janetīti ojā. Avasaddassa okāro. ‘‘Attanovatthuṃ’’ti attanonissayabhūtaṃ rūpakāyaṃ.


我来翻译这段巴利文：
如具彼有情再再死已再再于他有显现。如是树亦应死已于他有显现。若为色命。如有情眼等根于命相续断时彼等根不能再作活命。如是树于干或枝断时命相续断时彼干或枝不应能再植于他处。唯能。故应见彼等无名彼二命。于清净文。'因非彼等唯业为住因'于此应结合为业非唯住因。故说"食生等"等。语分为:一聚所趣转俱生缘,由彼等所属系属。业等色生缘生力名唯遍于色聚生刹那,非住刹那。且积集相续得于生刹那,非住刹那。故彼等由得于生缘力刹那得名从某生。然老性唯得于住刹那,非生刹那。故彼不得名从某生。若然食生等色法住名应属食等生缘。老性亦应得于生缘力刹那。如是时,彼亦应得名从某生。然不得。故显示此义为彼等住名非属生缘说"若异"等。"支持"即住于他聚支持。结合为:"非刹那住转起"即由刹那住性支持为转起义,护持。一切色无色法。"彼"即清净语。"然此"即然命色。
于食色中。"有所依语"即与食等事俱转为有所依。语。因不能作已生食色为团食。"已分别"即由消化作用分别。各各所作。"趣五分"即一分虫食。一分胃火烧。一分成尿。一分成粪。一分成味而增长血肉等如是说法趣五分。"于世间"即世间书。"从彼"即从胃。成遍。"彼"即味分。"于界"即于大界。与根俱转为有根。身。生为味。从字为生字。护生为味。护字为味字。"自所依"即自所依色身。


‘‘Aññāpadeso’’ nāma rūpassa lahutātiādīsu aññassa rūpassa kriyāmattabhāvena apadisanaṃ vuccati. ‘‘Ujukatova nipphāditaṃ’’ti mukhyatova janitaṃ. Yathāhi sabbaṃ anipphannarūpaṃ ajāti dhammattā ujukato kammādīhi jātaṃ nāma na hoti. Kammādīhi jātaṃ pana nipphannarūpaṃ nissāya dissamānattā ṭhānūpacārena viññatti dvayaṃ cittajaṃtiādinā vuccati. Na tathā idaṃ nipphannarūpaṃ. Idaṃ pana jātidhammattā ujukatova kammādīhi paccayehi nipphāditaṃ janitanti vuttaṃ hoti. ‘‘Rūpaṃ’’ti vutte anipphannarūpaṃpi labbhatīti tato visesanatthaṃ rūparūpanti vuccatīti āha ‘‘ruppanalakkhaṇa sampannaṃ’’tiādiṃ. Tattha ‘‘ruppanalakkhaṇaṃ’’ nāma sītuṇhādīhi vikārapattilakkhaṇaṃ. Tampana anipphanna rūpe mukhyato na labbhati. Nipphannarūpe eva labbhati. Kasmā, nipphannarūpassahi nānāvikāro vikārarūpanti vuccati. Lakkhaṇaṃ lakkhaṇa rūpanti vuccati. Vikārassa pana vikāro nāma natthi. Lakkhaṇassa ca lakkhaṇaṃ nāma natthi. Yadi atthīti vadeyya. Vikārassa vikāro, tassa ca vikāro, tassa ca vikāroti apariyantameva siyā. Tathā lakkhaṇepīti.

Ākāsadhātuyaṃ. ‘‘Pakāsantī’’ti idaṃ ekaṃ idaṃ ekanti paññāyanti. ‘‘Paricchindatī’’ti āha ‘‘parito’’tiādiṃ. ‘‘Asammissaṃ’’ti vatvā tadatthaṃ vivarati ‘‘ekattaṃ anupagamanaṃ’’ti. Paricchindīyatīti paricchedoti āha ‘‘tehi vā’’tiādiṃ. ‘‘Tehi vā’’ti kalāpantarabhūtehi vā. ‘‘Attano vā paresaṃ vā akatvā’’ti attanopakkhikaṃ vā paresaṃ pakkhikaṃ vā akatvā. Pariccheda kriyāmattaṃ paricchedoti āha ‘‘tesaṃ vā’’tiādiṃ. ‘‘Tesaṃ vā’’ti kalāpantarabhūtānaṃ vā. ‘‘Ayaṃ panā’’ti ayaṃ paricchedo pana. ‘‘Tassā’’ti paricchedassa. So pāḷiyaṃ vuttoti sambandho. ‘‘Iti katvā’’ti evaṃ manasikatvā. ‘‘Etehī’’ti etehi mahābhūtehi. ‘‘Aññamañña abyāpitatā’’ti dvinnaṃ tiṇṇaṃ vā rūpakalāpānaṃ ekakalāpattūpagamanaṃ aññamañña byāpitā nāma, tathā anupagamanaṃ aññamañña abyāpitatā nāma. Tenāha ‘‘ekattaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Tatthā’’ti tissaṃ pāḷiyaṃ. ‘‘Nānākalāpagatānaṃ bhūtānaṃ’’ti etena kalāpapariyantatā eva vuttā hoti.


我来翻译这段巴利文：
"他指"名为于色轻等中以他色唯作用性显示说。"由直接而成"即由主要而生。因如一切非成色由非生法性非名由直接从业等生。然由依业等生成色见故由处转义说表二为心生等。非如是此成色。然此由生法性故说为由直接从业等缘而成而生。说"色"时得非成色亦故为差别义说色色故说"具坏相"等。于彼"坏相"名为由冷热等得变异相。然彼于非成色不得由主要。唯得于成色。何故,因说成色种种变异为变异色。相说为相色。然变异无名变异。且相无名相。若说有。变异之变异,彼之变异,彼之变异应成无边唯。如是于相亦。
于虚空界。"显"即此一此一而了知。"限定"故说"遍"等。说"不混"为显彼义"不至一性"。由限定为限界故说"由彼等"等。"由彼等"即或由他聚界。"不为自或他"即不为自分或他分。唯限界作用为限界故说"或彼等"等。"或彼等"即或他聚界。"然此"即然此限界。"彼"即限界。结合为:彼说于圣典。"如是作"即如是作意。"由此等"即由此等大界。"互不遍满性"即二三色聚不至一聚名互遍满,如是不至名互不遍满。故说"一性"等。"于彼"即于彼圣典。由"种种聚界"此唯说聚边际性。;


Viññatti dvaye. ‘‘Sayañcā’’ti viññatti saṅkhātaṃ sayañca. ‘‘Tenā’’ti calamānena kāyaṅgena. ‘‘Tehī’’ti paccakkhe ṭhitehi janehi. Tatthātiādīsu. ‘‘Kāyaṅgavikāraṃ karontassā’’ti abhikkamanādi atthāya hatthapādādīnaṃ kāyaṅgānaṃ calana saṅkhātaṃ vikāraṃ karontassa. Uppajjantā ca sabbete cittajavātakalāpā yathādhippeta disābhimukhā eva uppajjantīti yojanā. ‘‘Yathā vā tathā vā anuppajjitvā’’ti aniyamato anuppajjitvāti vuttaṃ hoti. Yassa copana kāyassa. ‘‘Tehī’’ti cittajavātakalāpehi. Niyāmako nāvāniyojako. ‘‘Te cā’’ti tecittajavātakalāpasaṅghāṭā. Etena sakalaṃ kāyaṅgaṃ nidasseti. Sakalakāyaṅgaṃ nāvāsadisanti vuttaṃ hoti. ‘‘Cāretvā’’ti viyūhitvā. Kathaṃ pana sā niyāmakasadisī hotīti āha ‘‘yathāhī’’tiādi. Yadetaṃ sakkotīti vacanaṃ vuttanti sambandho. ‘‘Katīpayajavana vārehī’’ti dvatti javanavārehi. ‘‘Tato’’ti yasmiṃ vāre calana saṅkhātaṃ desantara pāpanaṃ jāyati. Tato calanavārato. Santhambhana sandhāraṇāni eva sampajjanti, na calanasaṅkhātaṃ desantara pāpanaṃ. ‘‘Etthā’’ti etissaṃ aṭṭhakathāyaṃ. Nānājavanavīthīsu. La. Upatthambhane ca yujjatiyeva. Na ekissāya javanavīthiyaṃ eva yujjatīti adhippāyo. Yadi nānājavanavīthīsu tathā upatthambhanañca gayheyya. Evaṃsati, antarantarā bahū bhavaṅgavārāpi santi. Tattha kathaṃ tadupatthambhanaṃ sampajjeyyāti āha ‘‘tathāhī’’tiādiṃ. Tattha ‘‘utujarūpasaṅghāṭāni pī’’ti bhavaṅgasamaye pavattāni utujarūpakalāpasandhānakāni. ‘‘Tadākāra vantānī’’ti tassā cittajarūpasantatiyā ākāra vantāni. Pacchima pacchimānaṃ rūpakalā pasaṅghāṭānaṃ aparāparaṃ uppajjananti sambandho. Purimapurimānaṃ rūpakalāpasaṅghāṭānaṃ khaṇikadhammatā ca tesaṃ na siyā. Na ca te khaṇikadhammā na honti. Aññathā desantara saṅkamanasaṅkhātaṃ calanaṃ eva na siyā. Calanaṃ tihi nānākriyānaṃ pātubbhāvo vuccati. Nānākriyā ca nāma nānādhammā eva. Yasmā ca aṅgapaccaṅgānaṃ khaṇekhaṇe calanaṃ nāma loke paccakkhato diṭṭhaṃ. Tasmā tesaṃ khaṇikadhammatāpi daṭṭhabbā hotīti. Etena tesaṃ khaṇikamaraṇaṃ dasseti, yaṃ rūpārūpadhammānaṃ aniccalakkhaṇanti vuccati. Abyāpāra dhammatā ca avasavattitā ca tesaṃ na siyā. Na ca te abyāpāra dhammā, na avasavatti dhammā ca na honti. Aññathā paccayāyatta vuttitā eva tesaṃ na siyā. Paccayāyatta vuttitāti ca paccaye sati, te vattanti, asati na vattantīti evaṃ pavattā paccayāyatta vuttitā yasmā ca paccayasāmaggiyaṃ sati, te vattantiyeva. Tesaṃ vattanatthāya kenacibyāpārena kiccaṃ natthi. Te māvattantūti ca attano vasena vattanti. Paccaye asati, na vattantiyeva. Tesaṃ avattanatthāya kenacibyāpārena kiccaṃ natthi. Temāvattantūti ca attano vasenavattanti. Yasmā ca tesaṃ paccayāyatta vuttitā nāma loke viññūnaṃ paccakkhatodiṭṭhā. Tasmā tesaṃ abyāpāratā ca avasavattitā ca daṭṭhabbā hoti. Etena tesaṃ sabbehi sattapuggala attākārehi sabbaso suññaṃ dasseti, yaṃ rūpārūpadhammānaṃ anattalakkhaṇanti vuccatīti.


我来翻译这段巴利文：
于表二。"且自"即且名为表自。"由彼"即由动身分。"由彼等"即由住现前诸人。于彼等中。"为身分变异者"即为前进等义对手足等身分名动作变异者。结合为:且生时一切此等心生风聚如所欲方向生唯。"不生如或如"即说不定生。且凡彼身。"由彼等"即由心生风聚。舵手为船导者。"且彼等"即且彼心生风聚集。由此显示全身分。说为全身分如船。"使行"即移动。如何彼如舵手故说"因如"等。结合为:说此能语。"由若干速行轮"即由二三速行轮。"从彼"即从生名动作到达他处之轮。从彼动轮。唯成支持维持,非名动作到达他处。"于此"即于此注释。于种种速行路等乃至支持亦相应。意趣为非唯于一速行路相应。若于种种速行路如是取支持。如是时,间间亦有多有分轮。于彼如何成彼支持故说"因如是"等。于彼"且时节生色集"即有分时转时节生色聚续。"具彼相"即具彼心生色相续相。结合为:后后色聚集一一生。且前前色聚集之刹那法性且彼等不应有。且彼等非非刹那法。若异应无名到达他处动。因说动为种种作用显现。且种种作用名为种种法唯。且因肢支于刹那刹那名动于世现见。故应见彼等刹那法性。由此显示彼等刹那死,说为色无色法无常相。且彼等不应有无作用法性及非自在法性。且彼等非非无作用法,非非非自在法。若异应无彼等唯依缘转性。且依缘转性即缘有时彼等转,无不转如是转依缘转性。且因缘和合时,彼等转唯。为彼等转无须某作用。且由自在转彼等勿转。缘无时,不转唯。为彼等不转无须某作用。且由自在转彼等勿转。且因彼等依缘转性名于世为智者现见。故应见彼等无作用性及非自在性。由此显示彼等由一切有情补特伽罗我相普遍空,说为色无色法无我相。


‘‘Vacībhedaṃ’’ti akkhara padabhāvapattaṃ vacīmayasaddappakāraṃ. Upādinnakapathavīdhātuyo nāma kammaja pathavīdhātuyo. Tāsu saṅghaṭṭananti sambandho. Attanā sahajātenayena ākāravikārena upagacchati, yena ca upalabbhatīti sambandho. Ajjhatta santānagatā sabbe catujarūpadhammāpi katthaci upādinnakāti vuccantīti āha ‘‘catujabhūtāya eva vā’’ti. Dvīsuṭhāna karaṇesu karaṇapakkhe calanākārappavattā cittajapathavīdhātu ṭhānapakkhe pathavidhātuyaṃ saṅghaṭṭayamānā kammajapathaviyaṃ eva ghaṭṭeti. Itara pathaviyaṃ na ghaṭṭetīti na sakkā vattuṃti katvā idha evaggahaṇaṃ kataṃ. ‘‘Vikāra dvayañcā’’ti kāyavikāra vacīvikāra dvayañca. Kathaṃ pana asammissaṃ katvā veditabbanti āha ‘‘etthacā’’tiādiṃ. Yaṃ pana tāsaṃ ghaṭṭanappakāravidhānaṃ atthīti sambandho. ‘‘Tāsaṃ’’ cittajapathavīnaṃ. ‘‘Taṃ taṃ vaṇṇattapattiyā’’ti ka, khā, divaṇṇattapattatthāya. Yaṃ pana kāyaviññattiṭṭhāne ‘ayañca attho upari akkharuppatti vicāraṇāyaṃ pākaṭo bhavissatī’ti vuttaṃ. Taṃ idha pākaṭaṃ karonto ‘‘ettha cā’’tiādimāha. Teneva hi mūlaṭīkāyaṃ vuttanti sambandho. ‘‘Ettha cā’’ti mūlaṭīkāpāṭhe. ‘‘Pubbabhāge’’ti paribyatta akkharappavattavīthito pubbabhāge. ‘‘Nānājavanavīthīhī’’ti nānappakārehi javanavīthivārehi. ‘‘Pathamajavanacittassapī’’ti paribyatta akkharappavattivīthiyaṃ uppannapathamajavana cittassapi. Tassa āsevanañca nāma tato purimehi vīthivārehi eva laddhaṃ siyāti adhippāyo. ‘‘Āsevanaṃ’’ti ca upacāra vacanaṃ daṭṭhabbanti heṭṭhā vuttameva. ‘‘Tassā’’ti paribyattakkharassa. Vuttañca saddasatthesu. ‘‘Dīghamuccare’’ti pañcadīghā vuccanti. Mithinda pañhāpāṭhe. ‘‘Sādhike vīhivāhasate’’ti vīhidhaññapūro sakaṭo vīhivāho nāma. Vīhivāhānaṃ sādhike satasmiṃ. Abhimaññanaṃ abhimāno. ‘‘Sesamettha kāyaviññattiyaṃ vuttanaye nā’’ti tathāhi calanacittajarūpasantatiyaṃ pavattānītiādinā vutta nayenāti attho. Idha pana vacībhedakara cittajasaddasantatiyaṃ pavattāni utujarūpasaṅghāṭānītiādinā vattabbaṃ. Tenāha ‘‘yathāsambhavaṃ’’ti. ‘‘Pavattanattho’’ti abhikkamanādi sajjhāyanādīnaṃ pavattāpanattho. ‘‘Ettha cā’’tiādīsu. ‘‘Bodhetu kāmatā rahitesū’’ti abhikkamanapaṭikkamanādīsu kāyaviññatti ca, suttanta sajjhāyanādīsu vacīviññatti ca paraṃ bodhetukāmatā rahitāti daṭṭhabbā. ‘‘Dvīsu bodhakaviññattīsū’’ti bodhakakāyaviññatti bodhakavacī viññattīsu. Purimā kāyaviññatti, pacchimā ca vacīviññatti. Pacchā suddhena manodvārika javanena eva viññāyati, na pañcadvārika javanenāti yojanā. Cakkhuviññāṇa vīthiyā gahetvāti sambandho. ‘‘Kāyaviññāṇa vīthiyā’’ti vacībhedaṃ akatvā hatthaggahaṇādi vasena adhippāya viññāpane ayaṃ kāyaviññāṇavīthi daṭṭhabbā. Kasmā pana sayañcaviññāyatīti viññattīti ayaṃ vikappo vuttoti āha ‘‘sāhi attānaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Majjhe’’ti viññattiggahaṇavīthi adhippāyaggahaṇavīthinaṃ majjhe. Kathaṃ pavattakaviññattīsu adhippāyaṃ viññāpeti, sayañcaviññāyatīti dve atthā labbhantīti āha ‘‘dvīsu panā’’tiādiṃ. Ayaṃ abhikkamati, ayaṃ paṭikkamatīti jānantā abhikkamanapayogañca tappayoga janakacittañca jānanti. ‘‘Parassakathaṃ’’ti bodhetukāmatārahitampi parassavacanasaddaṃ. Rāgacittañca jānanti.

我来翻译这段巴利文：
"语分"即成字句性语所造声种类。名执取地界为业生地界。结合为:于彼等撞击。与自俱生行相变异俱起,且由彼得。说内相续行一切四生色法亦于某处为执取故说"或唯于四生界"。于二处作用中作用分生动相转心生地界于处分撞击地界时唯撞业生地,不能说不撞余地故此作唯取。"且二变异"即且身变异语变异二。如何应知不混故说"且于此"等。结合为:然有彼等撞击种类安立。"彼等"心生地。"为得彼彼音"即为得咖,卡等音。然于身表处说'且此义将于上字生考察中显'。显示此此说"且于此"等。结合为:因由此于根疏说。"且于此"即于根疏文。"前分"即于明显字转路前分。"由种种速行路"即由种种速行路轮。"且初速行心"即且于明显字转路生初速行心。意趣为彼习亦应由彼前路轮得。且已说见"习"为近说。"彼"即明显字。且说于声论。"长说"即说五长。于弥陵陀问文。"胜百车"即米谷满车名米车。于胜于百米车。胜解为增上。"此中余如身表说法"即义为如说于动心生色相续转等法。然此应说于作语分心生声相续转时节生色集等。故说"如可能"。"转义"即令转前进等诵习等义。于"且于此"等中。"离欲令知性"即应见于前进后退等身表及经典诵习等语表离欲令他知性。"于二令知表"即于令知身表令知语表。前身表,且后语表。结合为:后由清净意门速行唯了知,非由五门速行。以眼识路取。"由身识路"即不作语分由手取等增上令知欲时应见此身识路。何故说此分别为自且了知故为表故说"因彼自身"等。"中"即于表取路欲解路中。如何于令转表中得令知欲且自了知二义故说"然于二"等。知'此前进,此后退'时知前进加行及彼加行生心。"他言"即离欲令知性亦他语声。且知贪心。

 Tena vuttaṃ mūlaṭīkāyaṃ paraṃ bodhetukāmatāya vināpi abhikkamanādippavattanena socittasahabhuvikāro adhippāyaṃ. La. Dvidhāpi viññatti yevāti.

Vikārarūpesu. ‘‘Kammayogyaṃ’’ti abhikkamanādikammesu yojetuṃ yuttaṃ. Adandhatā vuccati sīghappavatti. Sā lakkhaṇaṃ assāti viggaho. Sarīra kriyānukulo kammaññabhāvo lakkhaṇaṃ yassāti samāso. ‘‘Dhātuyo’’ti mahābhūtadhātuyo vā, pittasemhādidhātuyo vā. Pūtimukhasappasaṅkhātassa āpassa pariyuṭṭhānanti vākyaṃ. Asayhabhāro nāma vahituṃ asakkuṇeyyabhāro. ‘‘Sā pavattatī’’ti kāyalahutā pavattati. Thaddhaṃ karonti sarīragatā dhātuyoti adhikāro. Bhusaṃ māretīti āmariko. Dakāro āgamo. Gāmanigamaviluppako coragaṇo. Tassa bhayena pariyuṭṭhitaṃ. ‘‘Vivaṭṭamānaṃ’’ti virūpaṃ hutvā vaṭṭantaṃ. ‘‘Mūlabhūtā hotī’’ti asappāya sevane sati, sā pathamaṃ pariyuṭṭhāti. Sītādhikāvā hoti, uṇhādhikāvā. Tāya pariyuṭṭhitāya eva sabbapariyuṭṭhānāni pavattantīti vuttaṃ hoti. ‘‘Imāpanatisso rūpajātiyo rūpakāyassa visesākārā honti. Iti tasmā vikārarūpaṃ nāmāti yojanā.


我来翻译这段巴利文：
故于根疏说离欲令知亦由前进等转与彼心俱变异欲等乃至二种亦唯表。
于变异色中。"业相应"即适合用于前进等业。说不迟缓为速转。语分为:彼以此为相。合为:以随顺身作业性为相者。"界"即或大种界,或胆痰等界。语为名为腐口蛇之水遍起。不堪负名为不能负重。"彼转"即身轻转。标为:住身界令僵。极害为害者。增加达字。村镇掠夺贼众。由彼怖遍起。"转变"即成丑而转。"成根本"即若亲近不宜,彼先遍起。或成过冷,或过热。说为:由彼遍起时唯一切遍起转。结合为:"然此三色生为色身差别相。如是故名变异色"。


Lakkhaṇarūpesu. ‘‘Cayanaṃ’’ti sañcitabhāvagamanaṃ. ‘‘Ādito’’tiādimhi. ‘‘Uparito’’ti uparibhāge. ‘‘Ācayo’’tiādimhi cayo. ‘‘Upacayo’’ti uparūparicayo. ‘‘Addhānapūraṇavasenā’’ti vassasatampi vassasahassampi dīghakālaṃ attabhāvaṃ pūraṇavasena. ‘‘Tena pariyāyenā’’ti upasaddassa atthanānattaṃ acintetvā nibbattiṃ vaḍḍhiyaṃ antogadhaṃ katvā vuttena tenapariyāyena. Tassa ca ekekassa santati paccuppannassa. Tattha cittajarūpesu assāsa passāsānaṃ vā padavārahatthavārādīnaṃ vā akkharānaṃ vā nibbatti vaḍḍhi pavattiyo dissantiyeva. Tathā nānācittasamuṭṭhitānaṃ nānārūpasantatīnaṃ pīti. Utujarūpesu iriyā pathanānattaṃ paṭicca sukhadukkhajanakānaṃ nānārūpasantatīnaṃ nibbattivaḍḍhipavattiyo dissantiyeva. Tathā bahiddhā khāṇukaṇṭakādisamphassena sītuṇhādisamphassena vātātapādisamphassena vā sarīre uppannānaṃ nānārūpasantatīnampi cakkhurogādirūpānampīti. Āhārajarūpesu āhāranānattaṃ paṭicca sarīre uppannānaṃ samavisamarūpasantatīnaṃti. ‘‘Ayaṃ nayo’’ti bahiddhāsantāne nidassana nayo. Tena ajjhattasantānepi sattasantānānaṃ hatthapādādisantānānaṃ kesalomādi santānānañca nibbatti vaḍḍhipavattiyo nidasseti. ‘‘Jīraṇaṃ’’ti abhinavāvatthato hāyanaṃ. Pāḷipāṭhe. ‘‘Ṭhitassa aññathattaṃ’’ti añño pakāro aññathā. Aññathā bhāvo aññathattaṃ . Etena jarāvasenavā nānārogābādhādivasena vā vipariṇāmo vutto. ‘‘Tathā avatthābhedayogato’’ti jātirūpameva ādimhi nibbatti hoti. Tatoparaṃ tameva vaḍḍhi hoti. Tato paraṃ tameva pavatti hotīti evaṃ tathā avatthābhedayogato. Tenāha ‘‘sāhī’’tiādiṃ. ‘‘Pabandhayatī’’ti pabandhaṃ karoti. Saṅgahagāthādīsu pana suviññeyyā. ‘‘Ettha ca pacchimānī’’tiādīsu. Vohārasiddhamattabhāvaṃ’’ti puggalo satto attā jīvotiādikā paññatti nāma vohāra siddhamattā hoti. Sabhāvasiddhā na hoti. Sāhi mahājanehi khandha pañcakaṃ upādāya puggalo nāma atthīti sammatattā voharitattā vohārasiddhā nāma. Sabhāvasiddhā pana na hoti. Tasmā ariyānaṃ vohāre puggalo nāma natthīti sijjhati. Imāni pana rūpāni sabhāvasiddhattā ariyānaṃ vohārepi atthīti sijjhanti. Tenāha ‘‘tādisenā’’tiādiṃ. ‘‘Suddhadhammagatiyā siddhenā’’ti pathavīdhātu nāma suddhadhammo hoti. Sā uppādampi gacchati, jarampi gacchati, bhedampi gacchati. Tasmā tassā uppādopi jarāpi bhedopi suddhadhammagatiyā siddho nāma. Evaṃ lakkhaṇarūpānaṃ suddhadhammagatisiddhaṃ paramatthalakkhaṇaṃ veditabbaṃ. Tathā viññatti dvayassapi vikārarūpattayassapi pariccheda rūpassapīti. Yathā ca imesaṃ rūpānaṃ. Tathā nibbānassapi suddhadhammagatisiddhaṃ paramatthalakkhaṇaṃ atthiyeva. Kilesadhammāhi ariyamagge abhāvite bhavaparamparāya uppādaṃ gacchantiyeva. Bhāvitepana anuppādaṃ nirodhaṃ gacchantiyeva. Tasmā kilesadhammānaṃ anuppādanirodhopi suddhadhammagatiyā siddho nāma. Evaṃ nibbānassapi suddhadhammagatisiddhaṃ paramatthalakkhaṇaṃ veditabbaṃ. Atthi bhikkhave ajātaṃ abhūtanti idaṃ suttaṃpi ettha vattabbaṃ. Etena ariyavohāre nibbānassa ekantena atthitā bhagavatā vuttā hoti. Tenāha ‘‘itarathā’’tiādiṃ.

我来翻译这段巴利文：
于相色中。"积集"即去积集性。"最初"即于初。"上"即于上分。"生"即初积集。"起"即上上积集。"由期满力"即由百年或千年长时充满自体力。"由彼法"即不思上字义异由摄生长入内而说由彼法。且彼各各相续现在。于彼心生色中见有入出息或步行手行等或字之生长转。如是亦种种心生种种色相续。于时节生色依住处差别生乐苦种种色相续见有生长转。如是亦由外树桩刺等触冷热等触风日等触于身生种种色相续及眼病等色。于食生色依食差别于身生平不平色相续。"此法"即外相续显示法。由此显示内相续亦有情相续手足等相续发毛等相续之生长转。"衰老"即从新状减损。于圣典文。"住者变异"即他行为变异。变异性为变异。由此说由老性或由种种病恼等力变坏。"如是由位差别合"即生色唯初为生。从彼后彼唯为长。从彼后彼唯为转如是由如是位差别合。故说"因彼"等。"相续"即作相续。然于摄颂等易知。于"且于此后"等中。"言说成立唯"即补特伽罗、有情、我、命等名言唯言说成立。非自性成立。因彼由大众依五蕴施设有名补特伽罗故,言说故名言说成立。然非自性成立。故于圣者言说无名补特伽罗成立。然此等色由自性成立故于圣者言说亦有成立。故说"由如是"等。"由清净法行成立"即地界名清净法。彼趣生亦趣老亦趣坏。故彼生亦老亦坏名由清净法行成立。如是应知相色有由清净法行成立胜义相。如是亦表二亦三变异色亦限界色。且如此等色。如是涅槃亦有由清净法行成立胜义相。因烦恼法于未修圣道时唯趣生轮回。然修时唯趣不生灭。故烦恼法不生灭亦名由清净法行成立。如是应知涅槃亦有由清净法行成立胜义相。'诸比丘,有无生无有'此经亦应说于此。由此说世尊说涅槃于圣言说定有。故说"若异"等。

 ‘‘Nasabhāvato anupaladdhattā anipphannāni nāma hontī’’ti etena etāni asabhāvarūpānīti ca alakkhaṇa rūpānīti ca asammasanarūpānīti ca na sakkā vattuṃtipi dīpeti. Kasmā, yathāsakaṃ sabhāvehi sabhāvavantattā yathāsakaṃ lakkhaṇe hi salakkhaṇattā paṭisambhidāmagge sammasanaññāṇa vibhaṅge jātijarāmaraṇānampi sammasitabbadhammesu āgatattāti. Aṭṭhasāliniyampi ayamattho vuttoyeva. Yathāha parinipphannanti pannarasarūpāni parinipphannāni nāma. Dasarūpāni aparinipphannāni nāma. Yadi aparinipphannāni nāma. Evaṃsati, asaṅkhatāni nāma siyuṃ. Tesaṃyeva panarūpānaṃ kāyavikāro kāyaviññatti nāma. Vacīvikāro vacīviññatti nāma. Chiddaṃ vivaraṃ ākāsadhātu nāma. Lahubhāvo lahutā nāma. Mudubhāvo mudutā nāma. Kammaññabhāvo kammaññatā nāma. Nibbatti upacayo nāma. Pavatti santati nāma. Jīraṇākāro jaratā nāma. Hutvā abhāvākāro aniccatā nāmāti sabbaṃ parinipphannaṃ saṅkhatamevāti. Tattha ‘‘tesaṃyeva rūpānaṃ’’ti niddhāraṇe bhummaṃ. Tesaṃyeva dasannaṃ rūpānaṃ majjheti vuttaṃ hoti. ‘‘Itisabbaṃ’’ti idaṃ sabbaṃ dasavidhaṃ rūpaṃ parinipphannameva saṅkhatamevāti attho. Khandhavibhaṅgaṭṭhakathāyampi vuttova. Yathāha pañcavipanakhandhā parinipphannāva honti, no aparinipphannā. Saṅkhatāva, no asaṅkhatā. Apica nipphannāpi hontiyeva. Sabhāvadhammesuhi nibbānamevekaṃ aparinipphannaṃ anipphannañcāti ca. Nirodhasamāpatti ca nāma paññatti ca kathanti. Nirodhasamāpatti lokiyalokuttarāti vā saṅkhatāsaṅkhatāti vā parinipphannāparinipphannāti vā na vattabbā. Nipphannā pana hoti. Samāpajjantena samāpajjitabbato. Tathā nāmapaññatti, sāpihi lokiyādibhedaṃ nalabhati. Nipphannā pana hoti. No anipphannā. Nāmaggahaṇañhi gaṇhantova gaṇhātīti ca. Etena lakkhaṇarūpānampi nipphannatā siddhā hoti. Visuddhi maggepana nipphannaṃ anipphannaṃtidukassa niddese. Aṭṭhārasavidhaṃ rūpaṃ paricchedavikāra lakkhaṇabhāvaṃ atikkamitvā sabhāveneva pariggahetabbato nipphannaṃ, sesaṃ tabbiparītatāya anipphannanti ca. Nipphannarūpaṃ pana rūparūpaṃ nāmāti ca. Yaṃ catūhi kammādīhi jātaṃ, taṃ catujaṃ nāma. Taṃ lakkhaṇa rūpavajjaṃ avasesarūpaṃ. Lakkhaṇarūpaṃ pana na kutocijātanti ca vuttaṃ. Sabbañcetaṃ ācariyehi gahitanāmamattattā vatticchānugataṃ hoti. Yaṃ ruccati, taṃ gahetvā kathetabbanti.

Rūpasamuddesānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"由非自性故不得名为非成"由此亦显示不能说此等为非自性色亦为非相色亦为非思维色。何故,由如

197. Rūpavibhāge .‘‘Ekavidhanayaṃ tāva dassetuṃ’’ti rūpavibhāgato pathamaṃ dassetuṃ. Etena ekavidhanayo rūpavibhāgo nāma na tāva hotīti dasseti. Taṃ na sameti. Kena na sametīti āha ‘‘vakkhatihī’’tiādiṃ. ‘‘Ajjhattikādibhedena vibhajanti vicakkhaṇā’’ti etena sabbaṃrūpaṃ ajjhattikabāhiravasena duvidhantiādiko duvidhanayo eva rūpavibhāganayo nāmāti viññāyati. Tasmā tena na sametīti vuttaṃ hoti. Apica pāḷiyaṃ. Sahetukā dhammā, ahetukā dhammātiādi dukesu sabbaṃrūpaṃ ahetukameva, na sahetukantiādi niyamakaraṇampi rūpavibhāgo evāti katvā tathā vuttanti gahetabbaṃ. ‘‘Itarāni panā’’ti kāmāvacarantiādīni pana. ‘‘Janakena paccayenā’’ti padhānavacanametaṃ. Upatthambhakādi paccayāpi gahetabbā eva. ‘‘Saṅgammā’’ti samāgantvā. ‘‘Karīyatī’’ti nipphādīyati. Yodhammotiādīsu. ‘‘Pahīno pī’’ti chindanabhindanādivasena pahīnopi. ‘‘Tasmiṃ satī’’ti samudayappahāne sati. Kiccapaccayānaṃ arahatthassa ca sakkatthassa ca dīpanato duvidhaṃ atthaṃ dassetuṃ ‘‘aṭṭhānattā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Tabbisayassā’’ti rūpavisayassa. ‘‘Evaṃ’’ti evaṃsante. ‘‘Pahīnaṃ bhavissatī’’ti anāgatabhave puna anuppādatthāya idheva pahīnaṃ bhavissatīti attho. Tenāha ‘‘ucchinnamūlaṃ’’tiādiṃ. ‘‘Tālāvatthukataṃ’’ti chinnatālakkhāṇukaṃ viya kataṃ bhavissati. ‘‘Anabhāvaṃ kataṃ’’ti puna abhāvaṃ kataṃ. ‘‘Pākaṭo’’ti dassanādikiccavisesehi paññāto. ‘‘Tadupādāyā’’ti taṃ upanidhāya. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Ajjhattikarūpaṃ’’ti paduddhāraṇaṃ. Attānaṃ adhikicca pavattaṃ ajjhattaṃ. Ajjhattameva ajjhattikanti dasseti ‘‘attabhāvasaṅkhātaṃ’’tiādinā. Taṃ na sundaraṃ. Kasmā, ajjhattadhamma ajjhattika dhammānañca aviseso āpajjatīti vakkhamānakāraṇattā. ‘‘Dvārarūpaṃ nāmā’’ti paduddhārapadaṃ. Kasmā dvārarūpaṃ nāmāti āha ‘‘yathākkamaṃ’’tiādiṃ. Paratopi esanayo. ‘‘Desanābheda rakkhaṇatthaṃ’’ti dukadesanābhedato rakkhaṇatthaṃ. Tattha desanābhedo nāma rūpakaṇḍe pañcaviññāṇānaṃ vatthu rūpañca, na vatthu rūpañca , ārammaṇa rūpañca, na ārammaṇa rūpañca vatvā manoviññāṇassa na vuttaṃ. Yadi vucceyya, ārammaṇaduke manoviññāṇassa ārammaṇa rūpaṃ, na ārammaṇa rūpanti dukapadaṃ na labbheyya. Ayaṃ desanābhedo nāma. Vatthudukesu hadayavatthuvasena labbhamānaṃ manoviññāṇadukaṃ na vuttanti. ‘‘Thūlasabhāvattā’’ti sukhumarūpaṃ upādāya vuttaṃ. ‘‘Dūre pavattassapī’’ti yathā sukhumarūpaṃ attano sarīre pavattampi ñāṇena sīghaṃ pariggahetuṃ na sakkā hoti, tathā idaṃ. Imassa pana dūre pavattassapi. ‘‘Gahaṇayogyattā’’ti ñāṇena pariggahaṇapattattāti adhippāyo. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Sayaṃnissayavasena cā’’ti sayañca nissaya mahābhūtavasena ca. Tattha sayaṃ sampattā nāma phoṭṭhabbadhātuyo. Nissayavasena sampattā nāma gandharasā. Ubhayathāpi asampattā nāma cakkhu rūpa, sota saddā. Yo paṭimukhabhāvo atthi, yaṃ aññamaññapatanaṃ atthīti yojanā. Na ca tāni aññappakārāni eva sakkā bhavitunti sambandho. ‘‘Anuggaha upaghātavasenā’’ti vaḍḍhanatthāya anuggahavasena, hāyanādi atthāya upaghātavasena. ‘‘Yaṃ kiñcī’’ti catusamuṭṭhānikarūpaṃ gaṇhāti. ‘‘Ādinnaparāmaṭṭhattā’’ti taṇhāmānehi etaṃ mama esohamasmītiādinnattā, diṭṭhiyā eso me attāti parāmaṭṭhattā ca.

我来 译这段巴利文：
于色分别中。"首先为显示一种法"即为首先从色分别显示。由此显示一种法名色分别尚未有。彼不合。以何不合故说"因将说"等。"明智者以内等差别分别"由此了知一切色由内外力二种等二种法唯名色分别法。故说以彼不合。且于圣典。于有因法无因法等二法中一切色唯无因非有因等限定作亦取为色分别。"然余"即然欲界等。"由生因缘"此为主要语。应取支持等缘亦。"和合"即共聚。"作"即生。于何法等中。"已断亦"即由断坏等力已断亦。"彼有时"即集断时。由显示作缘阿罗汉义及己义故说"由无处"等为显示二义。"彼境"即色境。"如是"即如是时。"将断"即义为于此唯为未来有中再不生故已断。故说"已断根"等。"如棕榈处作"即如断棕榈桩作将有。"作无"即作再无。"显"即由见等作用差别所知。"由彼依"即依彼。于显示文。"内色"为语分析。超自而转为内。显示内唯为内由"名为自体"等。彼不善。何故,由将说内法内法不差别过故。"名门色"为语分析词。何故名门色故说"如次第"等。后亦此法。"为护说差别"即为护二说差别。于彼说差别名于色篇说五识之色处及非色处、所缘色及非所缘色已不说意识。若说于所缘二法不得意识所缘色非所缘色二语。此名说差别。于处二法不说由心处得意识二法。"由粗自性"即依细色说。"亦远转"即如细色于自身转亦不能由智速把握,如是此。然此远转亦。"由适合取"即意为由智适合把握。于显示文。"且由自依力"即由自且由依大种力。于彼自至为触界。由依力至为香味。二力不至为眼色耳声。结合为:有对面性有相互碰。且非彼等能成他行唯。"由助害力"即由助力为增长,由害力为减等。"任何"即取四因色。"由执着遍执故"即由贪慢'此我所此我是'等执故,由见'此我我'遍执故。

 ‘‘Niccakālaṃ pavattivasenā’’ti ekena janakakammena paṭisandhikkhaṇato paṭṭhāya niccakālaṃ pavattivasena. ‘‘Upacarīyatī’’ti voharīyati. ‘‘Atthavisesabodho’’ti rūpārammaṇassa kiccavisesabodho. ‘‘Asampattavasenā’’ti visayaṭṭhānaṃ sayaṃ asampajjanavasena. Attanoṭhānaṃ vā visayassa asampajjanavasena. Tattha visayassa asampattaṃ dassento ‘‘tatthā’’tiādimāha. Tathā sotasaddesu ca aññamaññaṃ laggitvā uppajjamānesu. ‘‘Sampattiyā evā’’ti sampajjanatthāya eva. Tathā āpo ca sampattiyā eva paccayoti yojanā. Dubbalapathavī eva sannissayo yassāti viggaho. ‘‘Assā’’ti cakkhussa. ‘‘Sotassapanakathaṃ’’ti sotassa asampattaggahaṇaṃ kathaṃ pākaṭaṃ. Sampattaggahaṇaṃ eva pākaṭanti dīpeti. Tenāha ‘‘tatthahī’’tiādiṃ . Dakkhiṇapassato vā suyyati, cetiyādikassa puratthimadisābhāge ṭhitānanti adhippāyo. ‘‘Paṭighaṭṭanānighaṃso’’ti sotesu paṭighaṭṭanavego. ‘‘Tesaṃ’’ti āsannevā dūre vā ṭhitānaṃ. Hotu dūre ṭhitānaṃ cirena sutoti abhimāno. Kasmā pana ujukaṃ asutvā dakkhiṇapassatovā uttarapassato vā suṇeyya, asuyyamāno bhaveyyāti pucchā. Taṃ kathento ‘‘apicā’’tiādimāha. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Gantvā visayadesaṃ taṃ, pharitvā gaṇhatīti ce’’ti taṃ cakkhusota dvayaṃ dūrevisayānaṃ uppannadesaṃ pharitvā gaṇhatīti cevadeyyāti attho. Dūreṭhatvā passanto suṇanto ca mahantampipabbataṃ ekakkhaṇe passati, mahantaṃpi meghasaddaṃ ekakkhaṇe suṇāti. Tasmā ubhayaṃ asampattagocaranti viññāyati. Imasmiṃ vacane ṭhatvā idaṃ parikappavacanaṃ dasseti taṃ dvayaṃ visayappadesaṃ gantvā mahantaṃpi pabbataṃ vā meghasaddaṃ vā pharitvā gaṇhāti. Tasmā mahantaṃpi passati, suṇāti. Na asampattagocarattā mahantaṃ passati suṇātīti koci vadeyyāti vuttaṃ hoti. Adhiṭṭhānavidhānepi tassa so gocaro siyāti. Evaṃsati, dibbacakkhu dibbasotābhiññānaṃ adhiṭṭhānavidhānepi so rūpasaddavisayo tassa pasādacakkhusotassa gocaro siyāti abhiññādhiṭṭhāna kiccaṃ nāma natthi. Cakkhusotaṃ devalokampi gantvā dibbarūpampi dibbasaddampi gaṇheyya. Na pana gaṇhāti. Tasmā tassa visayadesagamanañca mahantadesapharaṇañca na cintetabbanti vuttaṃ hoti.

Rūpavibhāgānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"由常时转力"即由一生业从结生刹那始由常时转力。"亲近"即言说。"义差别觉"即色所缘作用差别觉。"由不至力"即由境处自不成就力。或由自处境不成就力。于彼显示境不至故说"于彼"等。如是于耳声亦相互粘生时。"唯由至"即唯为成就。如是结合为:且水唯由至为缘。语分为:以弱地唯为依者。"彼"即眼。"然耳如何"即耳不至取如何显。显示唯至取显。故说"因于彼"等。意为:或从右边闻,或从塔等东方住。"反击撞"即于耳反击力。"彼等"即近住或远住。令有远住迟闻增上。然何故不正闻而从右边或从左边闻,应不闻耶之问。说彼故说"且复"等。于显示文。"若往境处遍取彼"义为:若说彼眼耳二往远境生处遍取。远住见闻者一刹那见大山亦,一刹那闻大云声亦。故了知二不至境。住此语显示此分别语:彼二往境处大山或大云声遍取。故见闻大亦。非由不至境性见闻大某说。于胜解安立亦彼应彼境。如是时,天眼天耳神通胜解安立亦彼色声境应彼清净眼耳境,名无神通胜解作用。眼耳往天界亦应取天色天声亦。然不取。故说不应思彼往境处及遍大处。
色分别显示竟。

158. Rūpasamuṭṭhāne. Suttantesu cetanāsampayuttā abhijjhādayopi kammanti vuttā. Te pana paṭṭhāne kammapaccayaṃ patvā tappaccayakiccaṃ na sādhenti, cetanā eva sādhetīti āha ‘‘sā yevā’’tiādiṃ. ‘‘Taṃ samuṭṭhānānañca rūpānaṃ’’ti hetūhi ca hetusampayuttakadhammehi ca samuṭṭhānānañca rūpānanti atthavasena cetasikadhammānampi rūpasamuṭṭhāpakatā siddhā hoti. So hi udayati pasavatīti sambandho. ‘‘Kappasaṇṭhāpanavasenā’’ti kappappatiṭṭhāpanavasena. Ajjhattikasaddo chasu cakkhādīsu ajjhattikāyatane sveva pavattati. Idha pana sakalaṃ ajjhattasantānaṃ adhippetanti āha ‘‘ajjhatta santāneti pana vattabbaṃ’’ti. ‘‘Khaṇe khaṇe’’ti vicchāvacanaṃ. ‘‘Vicchā’’ti ca bahūsukhaṇesu byāpananti āha ‘‘tīsutīsukhaṇesū’’ti.


我来翻译这段巴利文：
在色等起中。于经中说与思相应贪等亦为业。然彼等至缘起时不能成就彼缘作用,唯思成就故说"唯彼"等。"且彼等起色"即由义由因及因相应法等起色故成就心所法亦生色性。因彼生起结合。"由劫安立力"即由劫建立力。内字唯转于六眼等内处。然此意为整个内相续故说"然应说内相续"。"刹那刹那"为遍语。且"遍"为遍及多刹那故说"于三三刹那"。;



Yamakapāṭhesu. Yassa vā pana puggalassa. ‘‘Nirujjhatī’’ti bhaṅgakkhaṇa samaṅgitamāha. ‘‘Uppajjatī’’ti uppādakkhaṇa samaṅgitaṃ. ‘‘Itī’’ti ayaṃ pucchā. ‘‘No’’ti paṭikkhepo. Samudayasaccassa bhaṅgakkhaṇe dukkhasaccabhūtassa rūpassavā nāmassavā uppādo nāma natthīti vuttaṃ hoti. Yassa kusalā dhammā uppajjanti, yassa akusalā dhammā uppajjantīti dve pāṭhāgahetabbā. ‘‘No’’ti kusalākusala dhammānaṃ uppādakkhaṇe abyākatabhūtānaṃ rūpānaṃ vā nāmānaṃ vā nirodho nāma natthīti vuttaṃ hoti. Tesupāṭhesu kesañcivādīnaṃ vacanokāsaṃ dassetuṃ ‘‘arūpabhavaṃ’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Ce’’ti kocivādī cevadeyya. ‘‘Nā’’ti na vattabbaṃ. ‘‘Uppajjatī’’ti ca uddhaṭā siyunti sambandho. ‘‘Itarattha cā’’ti tato itarasmiṃ yassa kusalā dhammātiādipāṭhe ca. ‘‘Tampi nā’’ti tampi vacanaṃ na vattabbanti attho. ‘‘Purimakoṭṭhāse’’ti asaññasattānaṃ tesaṃ tatthāti imasmiṃ purimapakkheti adhippāyo. ‘‘Pacchimakoṭṭhāse’’ti sabbesaṃ cavantānaṃ pavatte cittassabhaṅgakkhaṇeti imasmiṃ pacchima pakkhe. Cavantānaṃ icceva vuttaṃ siyā, na pavatte cittassa bhaṅgakkhaṇeti, no ca na vuttaṃ, tasmā viññāyati pavatte cittassa bhaṅgakkhaṇe rūpajīvitindriyampi na uppajjatīti. Rūpajīvitindriye ca anuppajjamāne sati, sabbāni kammajarūpāni utujarūpāni āhārajarūpāni ca cittassa bhaṅgakkhaṇe nuppajjantīti viññātabbaṃ hotīti adhippāyo. ‘‘Pacchimakoṭṭhāse’’ti sabbesaṃ cavantānaṃ pavatte cittassa bhaṅgakkhaṇeti imasmiṃ pacchimapakkhe. Tattha ca pavatte cittassa bhaṅgakkhaṇeti idaṃ adhippetaṃ. Evaṃ pāḷisādhakaṃ dassetvā idāni yuttisādhakaṃ dassento ‘‘yasmā cā’’tiādimāha. ‘‘Tassā’’ti ānandā cariyassa mūlaṭīkākārassa. Vibhāvaniyaṃ. Bhaṅge rūpassa nuppādo, cittajānaṃ vasena vā. Āruppaṃ vāpi sandhāya, bhāsito yamakassa hi. Na cittaṭṭhiti bhaṅge ca, na rūpassa asambhavo. Ti vuttaṃ. Tattha ‘‘na hi na cittaṭṭhitī’’ti cittassaṭhiti nāma na hi natthi. ‘‘Bhaṅgecā’’ti cittassabhaṅgakkhaṇe ca. Taṃ asambhāvento ‘‘yamakapāḷiyo panā’’tiādimāha. ‘‘Nānatthā nānābyañjanā’’ti etena pāḷisaṃsandanā nāma garukattabbāti dīpeti. ‘‘Gambhīro ca satthu adhippāyo’’ti etena attānaṃ satthumataññuṃ katvā idaṃ sandhāya etaṃ sandhāyāti vattuṃ dukkaranti dīpeti. ‘‘Suddhaṃ arūpamevā’’ti suddhaṃ arūpappaṭisandhiṃ eva. Cha cattālīsacittāni rūpaṃ janetuṃ na sakkonti. Evaṃ sati arūpavipākavajjitanti kasmā vuttanti āha ‘‘arūpavipākāpanā’’tiādiṃ. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Hetuno’’ti rūpavirāgabhāvanā kammasaṅkhātassa hetussa. ‘‘Tabbīdhuratāyā’’ti rūpaviruddhatāya. Rūpārūpavirāgabhāvanābhūto maggo. Tena nibbattassa. Rūpokāso nāma kāmarūpabhavo. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Ekūna na vutibhavaṅgasse vā’’ti pavattikāle rūpajanakassa ekūna na vutibhavaṅga cittassāti attho. Tattha pana arūpavipākaṃ pavattikālepi rūpajanakaṃ na hotīti āha ‘‘tatthā’’tiādiṃ. Keci pana paṭisandhi cittassa uppādakkhaṇe rūpaṃ pacchājāta paccayaṃ na labhati. Ṭhitikkhaṇe rūpaṃ parato bhavaṅgacittato pacchājātapaccayaṃ labhatīti vadanti. Taṃ na gahetabbanti dassetuṃ ‘‘na hi attanā’’tiādi vuttaṃ. Sayaṃ vijjamāno hutvā upakārako paccayo atthipaccayo. Pacchājāto ca tassa ekadeso. ‘‘Āyusaṅkhārānaṃ’’ti usmādīnaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于双论文中。或何补特伽罗。"灭"即说具灭刹那。"生"即具生刹那。"如是"即此问。"否"即否定。说为:于集谛灭刹那无名为苦谛色或名之生。应取'何者善法生、何者不善法生'二文。"否"即说为:于善不善法生刹那无名为无记色或名之灭。为显示于彼等文某等说机会故说"无色有"等。"若"即若某说。"非"即不应说。且结合为:"生"等应引。"且于他处"即从彼于其他'何者善法'等文亦。"彼亦非"即义为彼语亦不应说。"前分"即意为于此'无想有情彼等于彼'前分。"后分"即于此'一切死者转起心灭刹那'后分。唯应说死者,不应说转起心灭刹那,然非不说,故了知于转起心灭刹那色命根亦不生。且色命根不生时,应知一切业生色时节生色食生色亦于心灭刹那不生之意。"后分"即于此'一切死者转起心灭刹那'后分。且于彼意为'转起心灭刹那'。如是显示圣典证已今显示理证说"且因"等。"彼"即阿难陀师根疏作者。于显示。说:灭时无色生,或由心生力。或亦依无色,说于双论故。非无心住且灭时,非无色不生。于彼"非无无心住"即心住名非无。"且灭时"即于心灭刹那亦。不认许彼故说"然双论文"等。"异义异文"由此显示圣典和合名应重。"且师意深"由此显示难说此依此依。"唯纯无色"即唯纯无色结生。四十六心不能生色。如是何故说除无色异熟故说"然无色异熟"等。于显示文。"因"即名为厌色修业。"由彼相违"即由色相违。修色无色厌离成道。由彼生。名色处即欲色有。于显示文。"或四十九转起"义为:转起时生色四十九转起心。然于彼说无色异熟转起时亦非生色故说"于彼"等。然某说结生心生刹那色不得后生缘。住刹那色从后转起心得后生缘。为显示不应取彼故说"因非自"等。成为自存在作助缘为有缘。且后生为彼一分。"命行"即暖等。

 ‘‘Taṃ’’ti khīṇāsavānaṃ cuticittaṃ. ‘‘Yathāhā’’ti so thero kiṃ āha. ‘‘Vuttaṃ’’ti aṭṭhakathāyaṃ vuttaṃ. Iti pana vacanato aññesaṃpi cuticittaṃ rūpaṃ na samuṭṭhāpetīti viññāyatīti padhānavacanaṃ. Pana saddo aruci jotako. ‘‘Tathā vuttepī’’ti joteti. Vacīsaṅkhāro nāma vitakkavicāro. Kāyasaṅkhāro nāma assāsapassāsavāto. So sabbesaṃpi kāmasattānaṃ cuti cittassa uppādakkhaṇe ca tato purimacittassa uppādakkhaṇe ca nanirujjhatīti vacanena cuticittato pubbabhāgeyeva assāsapassāsānaṃ abhāvaṃ ñāpeti. Nanu imissaṃ pāḷiyaṃ cutikāle assāsapassāsassa abhāvaṃ vadati. Aññesaṃ cittajarūpānaṃ abhāvaṃ na vadati. Tasmā imāya pāḷiyā sabbesampi cuticittaṃ assāsapassāsaṃ na janetīti viññāyati. Na aññāni cittajarūpānīti codanā. Taṃ pariharanto ‘‘na hī’’tiādimāha. Na hi rūpasamuṭṭhāpakacittassa kāyasaṅkhāra samuṭṭhāpanaṃ atthīti sambandho. ‘‘Gabbhagamanādivinibaddhābhāve’’ti mātukucchimhi gatassa assāsapassāso na uppajjati, tathā udake nimuggassa. Bāḷhaṃ visaññībhūtassa. Catutthajjhānaṃ samāpajjantassa. Nirodhasamāpattiṃ samāpajjantassa. Rūpārūpabhave ṭhitassāti. Tasmā etegabbhagamanādayo assāsapassāsaṃ vinibaddhanti nīvārentīti gabbhagamanādivinibaddhā. Tesaṃ abhāvoti viggaho. Vinā imehi kāraṇehi assāsapassāsassa ca aññacittajarūpānañca viseso natthīti vuttaṃ hoti. Aññaṃpi yuttiṃ dasseti ‘‘cuto cā’’tiādinā. Cuto ca hoti, assa cittasamuṭṭhāna rūpañca pavattatīti na ca yuttanti yojanā. So ca suṭṭhu oḷāriko rūpadhammo. Iti tasmā na sakkā vattuṃti sambandho. ‘‘Imassa atthassā’’ti vatvā taṃ atthaṃ vadati ‘‘oḷārikassā’’tiādinā. ‘‘Katīpaya khaṇamattaṃ’’ti pannarasakhaṇasoḷasakhaṇamattaṃ. ‘‘Cittajarūpappavattiyā’’ti cittajarūpappavattanato. Dubbalā honti, tadā pañcārammaṇānipi pañcadvāresu āpātaṃ nāgacchanti. ‘‘Paccayaparittatāya vā’’ti tadā pacchājātapaccayassa alābhato vuttaṃ. Dubbalā honti. Tadā dubbalattā eva pañcārammaṇāni pañcadvāresu āpātaṃ nāgacchanti. Pariyosānepi ekacittakkhaṇamatte. Vatthussa ādiantanissitāni paṭisandhikkhaṇe ādimhi nissitāni. Maraṇāsannakāle ante nissitāni. Samadubbalāni eva honti. Tasmā yathā sabbapaṭisandhicittampi rūpaṃ na janeti, tathā sabbacuticittampi rūpaṃ na janetīti sakkā viññātunti. ‘‘Pāḷivirodhaṃ’’ti pubbe dassitāya saṅkhāra yamakapāḷiyā virodhaṃ .‘‘Kāraṇaṃ vuttamevā’’ti cittañhi uppādakkhaṇe eva paripuṇṇaṃ paccayaṃ labhitvā balavaṃ hotīti vuttameva. ‘‘Taṃ’’ti appanājavanaṃ. Acalamānaṃ hutvā. ‘‘Abbokiṇṇe’’ti vīthicitta vārena avokiṇṇe. Na tathā pavattamānesu aṅgāni osīdanti, yathā ṭhapitāneva hutvā pavattanti. ‘‘Na tatoparaṃ’’ti tato atirekaṃ rūpavisesaṃ na janeti. ‘‘Kiñcī’’ti kiñcicittaṃ. ‘‘Uttarakiccaṃ’’ti uparūparikiccaṃ. ‘‘Aṭṭha puthujjanānaṃ’’ti aṭṭha somanassa javanāni hasanaṃpi janenti. Cha javanāni pañcajavanānīti adhikāro. Tesaṃ buddhānaṃ. Sitakammassāti sambandho. Sitakammaṃ nāma mihitakammaṃ. ‘‘Kāraṇaṃ vuttamevā’’ti ‘rūpassa pana upatthambhakabhūtā utuāhārā pacchājātapaccaya dhammā ca ṭhitikkhaṇe eva pharantī’ti evaṃ kāraṇaṃ vuttameva. ‘‘Utuno balavabhāvo’’ti rūpuppādanatthāya balavabhāvo.

我来翻译这段巴利文：
"彼"即漏尽者死心。"如说"即彼长老说什么。"说"即注释说。由如是语了知余死心亦不生色为主语。然字显示不悦。"如是说亦"显示。名语行为寻伺。名身行为入出息风。彼一切欲有情死心生刹那及彼前心生刹那不灭之语显示死心前分即无入出息。岂非此圣典说死时无入出息。不说余心生色无。故由此圣典了知一切死心不生入出息。非余心生色之难。显示遣除彼说"因非"等。结合为:因非色生心有身行生。"胎行等系缚无"即入母胎者入出息不生,如是沉水者。极失想者。入第四禅者。入灭定者。住色无色有者。故此等胎行等系缚入出息即障碍,彼等无语分析。说为:无此等因入出息及余心生色无差别。显示余理由"且死"等。结合为:且死有且彼心生色转不应理。且彼善粗色法。结合为:故由此不能说。说"此义"已说彼义由"粗"等。"唯少刹那"即十五刹那十六刹那许。"由心生色转"即由心生色转起。弱,尔时五所缘亦不至五门。"或由缘少"即说由尔时不得后生缘。弱。尔时由弱故五所缘不至五门。终亦一心刹那许。依处始终所依于结生刹那始所依。临死时终所依。唯等弱。故如一切结生心亦不生色,如是应能了知一切死心亦不生色。"圣典相违"即与前所说行双论圣典相违。"因已说"即说因心唯生刹那得圆满缘成强。"彼"即安止速行。成不动。"不杂"即由心路心分不杂。非如是转支沉没,如安立转。"非彼后"即不生彼余殊胜色。"何"即何心。"上作用"即上上作用。"八凡夫"即八悦速行生笑亦。持续六速行五速行。彼等佛。结合笑业。笑业名微笑业。"因已说"即如是已说因'然于色支持性时节食后生缘法唯住刹那遍满'。"时节强性"即为生色强性。

 Santatiṭhitiyā balavabhāvo pana pacchājātapaccayāyatto hoti. Rūpaṃ na samuṭṭhāpeyya. No na samuṭṭhāpetīti āha ‘‘vakkhati cā’’tiādiṃ. Ajjhatta santānagato ca bahiddhāsantānagato ca duvidhāhāroti sambandho.

Etthacātiādīsu. Utu pañcavidho. Ajjhattasantāne catujavasena catubbidho, bahiddhā santāne utujavasena eko. Tathā āhāropi pañcavidho. Tesu ṭhapetvā bahiddhāhāraṃ avasesānaṃ ajjhatta santāne rūpasamuṭṭhāpane vivādo natthi. Bahiddhāhārassa pana ajjhattasantāne rūpasamuṭṭhāpane vivādo atthīti taṃ dassetuṃ ‘‘ettha cā’’tiādimāha. ‘‘Utuojānaṃ viyā’’ti utuojānaṃ ajjhattasantāne rūpasamuṭṭhāpanaṃ viya. Aṭṭhakathāpāṭhe. ‘‘Dantavicuṇṇitaṃ panā’’ti dantehi saṅkhāditvā vicuṇṇaṃ kataṃ pana. ‘‘Sitthaṃ’’ti bhattacuṇṇasitthaṃ. Ṭīkāpāṭhe. ‘‘Sā’’ti bahiddhā ojā. ‘‘Nasaṅkhādito’’ti na suṭṭhukhādito. ‘‘Tattakenapī’’ti mukheṭhapitamattenapi. ‘‘Abbhantarassā’’ti ajjhattāhārassa. ‘‘Aṭṭhaaṭṭharūpāni samuṭṭhāpetī’’ti upatthambhanavasena samuṭṭhāpeti, janana vasena pana ajjhattikāhāro eva samuṭṭhāpetīti adhippāyo. ‘‘Upādinnakā’’ti ajjhatta sambhūtā vuccanti. Bahiddhā ojāpi rūpaṃ samuṭṭhāpeti yevāti sambandho. ‘‘Tenautunā’’ti ajjhatta utunā. ‘‘Sediyamānā’’ti usmāpiyamānā. ‘‘Tāya ca ojāyā’’ti ajjhatta ojāya. ‘‘Medasinehupacaya vasenā’’ti medakoṭṭhāsarasasineha koṭṭhāsānaṃ vaḍḍhanavasena. Itarāni pana tīṇirūpasamuṭṭhānāni. Pāḷipāṭhe. ‘‘Indriyānī’’ti cakkhādīni indriya rūpāni. ‘‘Vihāro’’ti samāpatti eva vuccati. Samāpatti cittena jātattā tāni indriyāni vippasanna nīti katvā kasmā vuttanti pucchati. ‘‘Upacaritattā’’ti ṭhānūpacārena voharitattā. ‘‘Tesaṃ na vannaṃ’’ti indriyarūpānaṃ. Nidhikaṇḍapāṭhe. Sundaro vaṇṇo yassāti suvaṇṇo. Suvaṇṇassa bhāvo suvaṇṇatā. Tathāsussaratā. ‘‘Saro’’ti ca saddo vuccati. ‘‘Susaṇṭhānaṃ’’ti aṅgapaccaṅgānaṃ suṭṭhusaṇṭhānaṃ. ‘‘Surūpatā’’ti sundararūpakāyatā. ‘‘Yathā’’ti yenaākārena saṇṭhite sati. Tathā tena ākārena saṇṭhitā hotīti yojanā.


我来 译这段巴利文：
相续住强性然依后生缘。不应生色。非不生故说"且将说"等。结合为:内相续住及外相续住二种食。
于此且等中。时节五种。内相续中由四生力四种,外相续中由时节生力一种。如是食亦五种。于彼等除外食余于内相续生色无诤。然外食于内相续生色有诤故为显示彼说"于此且"等。"如时节食"即如时节食于内相续生色。于注释文。"然齿磨"即然由齿磨作粉末。"饭团"即饭粉团。于疏文。"彼"即外食。"非善咀嚼"即非善嚼。"唯尔许"即唯置口许。"内"即内食。"生八八色"即意为由支持力生,然由生力唯内食生。"有执取"即说内生。结合为:外食亦定生色。"由彼时节"即内时节。"被热"即被暖。"且由彼食"即内食。"由髓润积聚力"即由髓分味润分增长力。然余三色等起。于圣典文。"诸根"即眼等根色。"住"即说唯等至。由等至心生故作彼等根清净故何说问。"由亲近"即由处亲近言说。"彼等非色"即诸根色。于藏品文。美色者为妙色。妙色性为妙色性。如是美声性。且"声"即说声。"善形状"即支分善好形状。"美色性"即美色身性。"如"即由何行相住时。结合为:如是由彼行相住。


Lahutādittaye. Dandhattādikarānaṃ dhātukkhobhānaṃ paṭipakkhehi paccayehi samuṭṭhātīti viggaho. ‘‘Etassā’’ti lahutādittayassa vuttā. Tasmā etaṃ lahutādittayaṃ kammasamuṭṭhānanti vattabbanti adhippāyo. ‘‘Yamakesupi addhāpaccuppanneneva gahito’’ti yassa cakkhāyatanaṃ uppajjati, tassa sotāyatanaṃ uppajjatīti. Sacakkhukānaṃ asotakānaṃ upapajjantānaṃ tesaṃ cakkhāyatanaṃ uppajjatītiādīsu uppādavāre paṭisandhivasena, nirodhavāre cutivasena addhāpaccuppannaṃva vuttanti adhippāyo. Akammajānaṃ pavattikāle kālabhedo vuttoti. ‘‘Kammavipākajā ābādhāti vuttaṃ’’ti vīthimuttasaṅgahe upacchedakakammadīpaniyaṃ ‘atthi vāta samuṭṭhitā ābādhā. La. Atthi kammavipākajā ābādhā’ti vuttaṃ. Tāni upapīḷakupaghātaka kammānipi vipattiyo labhamānāni eva khobhetvā nānābādhe uppādentīti sambandho. Sarīre ṭhanti tiṭṭhantīti sarīraṭṭhakā. ‘‘Tadanugatikāni eva hontī’’ti kammajādīnipi khubbhitāni eva hontīti adhippāyo. Etena aṭṭhasu kāraṇesu yenakenacikāraṇena cakkhurogādike ābādhe jāte tasmiṃ aṅge pavattāni sabbāni rogasamuṭṭhānāni ābādhabhāvaṃ gacchantiyeva. Evaṃ santepi tappariyāpannāni kammajarūpāni tadanugatikabhāvena ābādhabhāvaṃ gacchanti, na ujukato kammavasenāti dīpeti. Kammasamuṭṭhāno ābādho nāma natthi. Tathāpi aṭṭhasu ābādhesupi atthi vātasamuṭṭhānā ābādhātiādīsu viya atthi kammasamuṭṭhānā ābādhāti avatvā atthi kammavipākajā ābādhāti vuttaṃ. Tattha upapīḷako paghātakakammānaṃvasena uppanno yokocidhātukkhobho suttantapariyāye na kammavipākoti vuccatiyeva. Tato jāto yokoci ābādho kammavipākajoti vuttoti. Sugambhīramidaṃṭhānaṃ. Suṭṭhuvicāretvā kathetabbaṃ. ‘‘Yato’’ti yasmā kammasamuṭṭhānā bādhapaccayā. La. Labbhamāno siyā. Kevalaṃ so kammasamuṭṭhāno ābādho nāma natthīti yojanā. ‘‘Avihiṃsā kammanibbattā’’ti mettākaruṇākammanibbattā. Suvidūratāyaceva nirābādhā hontīti sambandho. ‘‘Saṇṭhitiyā’’ti dukkhobhanīye visesanapadaṃ. Hetupadaṃ vā daṭṭhabbaṃ. Khobhetuṃ dukkarā dukkhobhanīyā. ‘‘Kāmaṃ’’ti kiñcāpīti atthe nipātapadaṃ. Sesamettha suviññeyyaṃ.

‘‘Vuccate’’tiādīsu. Rūpapaccayadhammānaṃ paccayakiccaṃ tividhaṃ. Jananañca upatthambhanañca anupālanañca. Tattha jananakiccaṃ janetabbānaṃ jātikkhaṇe eva labbhati. Sesadvayaṃ pana ṭhitikkhaṇepi labbhati. Bhaṅgakkhaṇe pana sabbaṃ paccayakiccaṃ natthi. Tattha jananakiccavasena vicārento ‘‘rūpajanakānaṃ’’tiādimāha. ‘‘Apicā’’tiādīsu. ‘‘Tāsaṃ’’ti upacayasantatīnaṃ, jaratā aniccatānañca. ‘‘Tesū’’ti kutoci samuṭṭhānesu. Idha pana abhidhammattha saṅgahepana. ‘‘Evaṃ santepī’’ti paccayavisesena adissamānavisesatthepi. ‘‘Sāratara’’nti atisārabhūtaṃ. ‘‘Seyyo’’ti seṭṭho.

Rūpasamuṭṭhānānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
于轻等三。由对治迟钝等作界动乱因缘生语分析。"彼"即说轻等三。故意为应说此轻等三为业生。"于双论亦由现在取"即意为:于'何者眼处生,彼耳处生。有眼无耳生者,彼等眼处生'等生品由结生,灭品由死唯说现在。说非业生转起时时分。"说业异熟生病"即于离路聚于断业显示说'有风生病乃至有业异熟生病'。结合为:彼等逼害断害业亦得过失即动乱生种种病。住身即身住。"唯随顺彼"即意为业生等亦唯动乱。由此显示:于八因由任何因生眼病等病时,于彼分转一切病生即成病性。如是亦由彼属业生色由随顺彼成病性,非由直接业力。名无业生病。如是于八病中亦如说'有风生病'等不说'有业生病'而说'有业异熟生病'。于彼由经典法不说由逼害断害业力生任何界动乱为业异熟。说由彼生任何病为业异熟生。此处甚深。应善思已说。"由何"即由何业生病因乃至得。结合为:唯彼名无业生病。"由不害业生"即由慈悲业生。结合为:且由极远故成无病。"住"为难动乱修饰语。或应见为因语。难动乱为难动摇。"虽然"即虽然义虚词。此余易知。
于"说"等中。色缘法缘作用三种。生及支持及护持。于彼生作用唯于所生生刹那得。余二亦于住刹那得。然灭刹那无一切缘作用。于彼由生作用观察故说"生色者"等。于"且复"等中。"彼等"即积聚相续及老性无常性。"彼等"即由任何等起。然于此阿毗达摩义聚。"如是亦"即由缘差别不见差别义亦。"更实"即极实。"胜"即最胜。
色等起显示竟。

169. Kalāpayojanāyaṃ . ‘‘Saṅkhāne’’ti gaṇane. ‘‘Tenā’’ti saṅkhānaṭṭhena ekasaddena dassetīti sambandho. ‘‘Piṇḍī’’ti ekagghano. Mūlaṭīkāpāṭhe. ‘‘Uppādādippavattito’’ti uppādādivasena pavattanato. ‘‘Itī’’ti tasmā. Upādārūpāni tveva vuccanti. ‘‘Evaṃ vikārapariccheda rūpāni ca yojetabbānī’’ti pañcavikārarūpāni kalāpasseva copanādisabhāvā honti, na ekamekassa rūpassa. Tasmā tāni ekekasmiṃ kalāpe ekekāni eva honti. Paricchedarūpaṃ pana kalāpapariyāpannaṃ rūpaṃ na hoti. Tasmā dvinnaṃ dvinnaṃ kalāpānaṃ antarā taṃpi ekekameva hotīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Catunnaṃ mahābhūtānaṃ nissayatā sambhavato’’ti ettha catunnaṃ mahābhūtānaṃpi lakkhaṇamattena nānattaṃ hoti, pavattivasena pana ekagghanattā saṅkhānaṭṭhenapi eko nissayoti vattabbameva. Evañhisati ekasaddassa attha calanaṃ natthīti. ‘‘Tena saddenā’’ti cittajasaddena. Attānaṃ mocento ‘‘adhippāyenā’’ti āha. Therassa adhippāyenāti vuttaṃ hoti. Attano adhippāyaṃ dassento ‘‘ettha panā’’tiādimāha. Tattha ‘‘saddenā’’ti cittajasaddena. ‘‘Tāyavācāyā’’ti vacīmayasaddenāti attho. ‘‘Viññattī’’ti viññāpanaṃ iccevattho. Viññāpetīti viññāpito. Tassa bhāvo viññāvitattaṃ. Vitakkavipphārasaddo nāma kassaci mahantaṃ atthaṃ cintentassa sokavasena vā tuṭṭhivasena vā balavavitakko pavattati. So sokaṃ vā tuṭṭhiṃ vā sandhāre tuṃ asakkonto dutīyena saddhiṃ mantento viya attano mukheyeva abyattaṃ saddaṃ katvā samudīrati. Pakatijano taṃ saddamattaṃ suṇāti vā na vāsuṇāti. Suṇantopi akkharaṃ vā atthaṃ vā adhippāyaṃ vā na jānāti. Dibbasotena vā vijjāsotena vāsuṇanto akkharaṃpi atthaṃpi adhippāyaṃpi jānāti. Jānitvā evaṃpi te mano, itthaṃpi te manotiādisati. Ayaṃ vitakkavipphārasaddo nāma. So viññattirahito sotaviññeyyoti mahāaṭṭhakathāyaṃ vutto. Saṅgahakāropana vacīmayasaddonāma viññattirahitoti vā asotaviññeyyoti vā natthīti paṭikkhipati. ‘‘Āgate’’ti aṭṭhakathāsu āgate. ‘‘Paccetabbā’’ti saddhātabbā. ‘‘Ṭīkāsupanassā’’ti assasaccasaṅkhepassa dvīsuṭīkāsu. Akkharañca padañca byañjanañca attho cāti dvando. Appaññāyamānā akkharapadabyañjanatthā yassāti viggaho. ‘‘Andhadamiḷādīnaṃ’’ti andhajātikadamiḷajātikādīnaṃ milakkhūnaṃ. ‘‘Ukkāsitasaddo ca khipitasaddo ca vamitasaddo ca chaḍḍitasaddo cāti dvando. Ādisaddena tādisā uggāra hikkāra hasita roditādayo saṅgaṇhāti. Sesametthasuviññeyyaṃ.

Kalāpayojanānudīpanā niṭṭhitā.



我来 译这段巴利文：
于聚合中。"数"即计数。结合为:由此由数义以一声显示。"团"即一块。于根疏文。"由生等转"即由生等力转起。"如是"即故。唯说所造色。"如是应配合变化及边际色"即五变化色为聚合之动等自性,非各各色。故彼等于各各聚合唯各一。然边际色非聚合所属色。故应见于二二聚合间彼亦唯各一。"由四大种依止性成"于此四大种亦由相许差别,然由转力一块故由数义亦应说一依。如是时一声义不动故。"由彼声"即由心生声。显自释说"由意向"。说为由长老意向。显自意向说"然于此"等。于彼"由声"即由心生声。"由彼语"义为由语作声。"表"即唯义为表知。表知为表知者。彼性为表知性。名寻流声即某思大义者由忧力或喜力强寻转。彼不能持忧或喜如与第二共语于自口作不明声而发。常人或闻或不闻彼声许。闻亦不知字或义或意。由天耳或明耳闻者知字亦义亦意。知已说'如是汝意,如是汝意'等。此名寻流声。说彼无表可闻于大注释。然聚合作者否定名语作声无表或不可闻。"来"即于注释来。"应信"即应信仰。"然于疏"即于彼真实略二疏。字及句及文及义为复合词。语分为:不明字句文义者。"如盲达米罗等"即生盲生达米罗等夷人。咳声及喷声及吐声及弃声为复合词。由等声摄如是呃声哈声笑声哭声等。此余易知。
聚合配合显示竟。

161. Rūpappavattikkame. Napuggalavasena visesanaṃ hoti. Bhūmivasena visesanaṃ hoti. Tañca kho pavattikālavasenāti adhippāyo.

Etthacātiādīsu. Purimesu dvīsu yonīsu pāḷinayena veditabbāti sambandho. Nikkhantā, iti tasmā aṇḍajāti ca jalābujāti ca vuccanti. Kathaṃ ayaṃ nayo pāḷinayo nāma hotīti. Pāḷiyaṃ aṇḍakosaṃ vatthikosaṃ abhinibbhijja abhinibbhijja jāyantīti vacanena aṇḍato jalābuto jātā vijātā nikkhantāti attho viññāyati. Aṭṭhakathāyaṃ pana aṇḍejātā jalābumhijātāti vuttaṃ. Gabbhapaliveṭhanāsayo nāma yena paliveṭhito gabbho tiṭṭhati. Vibhāvanipāṭhe ‘‘ukkaṃsagati paricchedavasenā’’ti ukkaṭṭhappavattiniyamanavasena. Ukkaṭṭhanayavasenāti vuttaṃ hoti. Abhirūpassa kaññā dātabbāti ettha kaññā dātabbāti sāmaññato vuttepi abhirūpassa purisassāti vuttattā kaññāpi abhirūpakaññā eva viññāyati. Ayaṃ ukkaṭṭhanayo nāma. ‘‘Tattha tāni sabbānī’’tiādīsu. Tānisabbānipi cakkhu sota ghāna bhāva dvayāni na omakena kammena labbhati. Ukkaṭṭhena kammena eva labbhatīti adhippāyo. Vibhaṅgapāṭhe. Saddāyatanaṃ nāma paṭisandhikāle na labbhatīti vuttaṃ ‘‘ekādasāyatanānī’’ti. Cakkhuvekallassa dasa, sotavekallassa aparānidasa, cakkhu sotavekallassanava , gabbhaseyyassavasena sattāyatanāni. Pāḷiyaṃ opapāti kagabbhaseyyakānaṃ eva vuttattā ‘‘pāḷiyaṃ avuttaṃpipanā’’ti vuttaṃ. Avuttampi cakkhādivekallaṃ. ‘‘Aññamaññaṃ avinābhāvavuttitā vuttā’’ti kathaṃ vuttā yassa ghānāyatanaṃ uppajjati, tassa jivhāyatanaṃ uppajjatīti, āmantā. Yassa vā pana jivhāyatanaṃ uppajjati, tassa ghānāyatanaṃ uppajjatīti, āmantātiādinā vuttā peyyālamukhena. Ācariyānandatthere na pana icchitanti sambandho. ‘‘Jivhāvekallatāviyā’’ti jivhāvekallatānāma natthi viya. ‘‘Ghānavekallatāpi atthīti yuttaṃ’’ti ettha pāḷiyaṃ aghānakānaṃ itthīnaṃ purisānaṃti idaṃ mātugabbhe ghānāyatane anuppanneyeva puretarañca vantānaṃ itthipurisānaṃ vasena vuttaṃ. Na ghānavekallānaṃ atthitāyātipi vadanti. Gabbhe sentīti gabbhasayā. Gabbhasayā eva gabbhaseyyā.


我来翻译这段巴利文：
161.. 于色转起次第。成非由补特伽罗力差别。成由地力差别。且意为唯由转起时力。
于此且等中。结合为:于前二生应由圣典法了知。出,故说为卵生及胎生。此法何故名为圣典法。由圣典'破卵壳胎壳而生'语了知义为从卵胎生已生已出。然于注释说'生于卵生于胎'。名胎包裹处即由何包裹胎住。于显示文"由最胜行边际力"即由殊胜转确定力。说为由殊胜法力。如端正者应与童女于此虽普说应与童女,由说端正男故了知童女亦唯端正童女。此名殊胜法。于"于彼彼等一切"等中。意为:彼等一切眼耳鼻两性非由下业得。唯由殊胜业得。于分别文。说名声处结生时不得故说"十一处"。眼缺十,耳缺余十,眼耳缺九,由胎住七处。由圣典唯说化生胎住故说"然圣典未说"。未说眼等缺。"说相互不离转"如何说由'何者鼻处生,彼舌处生耶?是。或何者舌处生,彼鼻处生耶?是'等重说门说。结合为:然阿阇黎阿难陀长老不许。"如舌缺性"即如无名舌缺性。"鼻缺性亦有应理"于此说圣典'无鼻女男'此由母胎鼻处未生前及先吐女男力,非由有鼻缺性亦说。住胎为胎住。唯胎住为胎卧。


Pavattikāletiādīsu. Mūlaṭīkāpāṭhe. ‘‘Orato’’ti paṭisandhiṃ upādāya vuttaṃ. Ekādasamasattāhe anāgateti vuttaṃ hoti. Rūpāyatanaṃ nuppajjissati. No ca cakkhāyatanaṃ nuppajjissatīti idaṃ addhāpaccuppannavasena vuttaṃ. Tasmā paṭisandhito paṭṭhāya uppannaṃ rūpāyatanaṃ yāvajīvaṃpi uppannantveva vuccati. Na uppajjissamānanti. Cakkhāyatanaṃ pana ekādasamasattāhā orato ṭhitassa na uppannaṃ. Tadā anuppannattā ekādasame sattāhe sampatte uppajjissatīti vattabbaṃ hoti. Pacchima bhavikattā pana tadubhayampi bhavantare nuppajjissatiyevāti. Ghānāyatanaṃ nibbattetīti ghānāyatanānibbattataṃ, kammaṃ. Tena kammena gahitappaṭisandhikānaṃ. Idañca yadi tannibbattakena kammena paṭisandhiṃ gaṇheyyuṃ. Ghānāyatane anuppanne antarā na kālaṅkareyyunti katvā vuttaṃ. Tannibbattakena kammena paṭisandhiṃ gaṇhantāpi tato balavante upacchedakakamme āgate sati. Ghānāyatanuppattikālaṃ apatvā antarā nakālaṅkarontīti natthi. ‘‘Cakkhughānesu vuttesū’’ti ṭīkāyaṃ vuttesu. ‘‘Atthato siddhā evā’’ti ekādasamasattāhe uppannāti siddhā eva. ‘‘Īdisesuṭhānesū’’ti sabhāvaṃ vicāre tuṃ dukkaresu ṭhānesu. Aṭṭhakathāyeva pamāṇaṃ kātuṃ yuttāti adhippāyo. Aṭṭhakathāpāṭhe. ‘‘Purimaṃ bhavacakkaṃ’’ti avijjāmūlakaṃ vedanāvasānaṃ bhavacakkaṃ. ‘‘Anupubbappavattidīpanato’’ti yathā pacchime taṇhāmūlake bhavacakke upapattibhavappavattiṃ vadantena bhavapaccayājātīti evaṃ ekato katvā vuttā, na tathā purime bhavacakke. Tattha pana saṅkhārapaccayā viññāṇaṃ, viññāṇa paccayā nāma rūpantiādinā anupubbappavattidīpanato. ‘‘So paṭikkhittoyevā’’ti āyatanānaṃ kamato vinicchayaṭṭhāne desanākkamova yuttoti vatvā so uppattikkamo paṭikkhitto.


我来 译这段巴利文：
于转起时等中。于根疏文。"此方"即依结生说。说为十一周未来。色处不生。非眼处不生此由现在分说。故从结生已生色处乃至命亦说已生。非将生。然眼处于十一周此方住者未生。尔时由未生故十一周至时应说将生。然由后有性故彼二于他有定不生。生鼻处为生鼻处性,业。由彼业取结生者。且此若由彼生业取结生。作鼻处未生间不死故说。取结生由彼生业亦遇彼更强断业时。不得鼻处生时间间不死无。"于眼鼻说"即于疏说。"由义成就"即十一周已生成就。"如是诸处"即于观察自性难处。意为:唯应作注释量。于注释文。"前轮回"即无明根受末轮回。"由显示次第转"即如后爱根轮回说生有转由说有缘生如是一处,非如是前轮回。然于彼由'行缘识,识缘名色'等由显示次第转。"彼即遮"即说处由次第决定处唯应说法次第遮彼生次第。


Saṃyuttake yakkhasaṃyuttapāḷiyaṃ. Gāthāsu. ‘‘Kalalā’’ti kalalato. ‘‘Abbudā’’ti abbudato. ‘‘Pesiyā’’ti pesito. ‘‘Ghanā’’ti ghanato. ‘‘Jātiuṇṇaṃsūhī’’ti suddhajātikassa elakassa lomaṃsūhi. ‘‘Paripakkasamūhakaṃ’’ti kalalato paraṃ thokaṃ paripakkañca samūhākārañca hutvā. ‘‘Vivattamānaṃ tabbhāvaṃ’’ti kalalabhāvaṃ vijahitvā vattamānaṃ. ‘‘Vilīnati pusadisā’’ti aggimhi vilīnatipurasasadisā. ‘‘Muccatī’’ti kapāle nalaggati. Etānijāyantīti evaṃ aṭṭhakathāyañca vuttaṃ. ‘‘Dvā cattālīsame sattāhe’’ti navamāse atikkamma vīsatimedivase. Yadi evaṃ, pañcamesattāhe pañcappasākhā jāyanti, ekādasamesattāhe cattāri āyatanāni jāyanti, majjhepana pañcasattāhā atthi. Tattha kathanti āha ‘‘ettha cā’’tiādiṃ. ‘‘Chasattāhā’’ti ekādasamena saddhiṃ chasattāhā. Ekādasamepi hi pacchimadivase jātattā chadivasāni avasiṭṭhāni honti. ‘‘Pariṇatakālā’’ti paripakkakālā. Paripākagatā eva hi kammajamahābhūtā suppasannā honti. Tesañca pasādaguṇā pasādarūpā hontīti. ‘‘Tassā’’ti kalalassa. Vaṇṇajātaṃ vā saṇṭhānaṃ vāti sambandho. ‘‘Ākāsakoṭṭhāsiko’’ti manussehi ākāsakoṭṭhāse ṭhapito. Hutvāti pāṭhaseso. Kathaṃ paramāṇuto parittakaṃ siyāti āha ‘‘sohī’’tiādiṃ. ‘‘So’’ti paramāṇu. Paṭisandhikkhaṇe kalalarūpaṃ kalāpattayaparimāṇaṃ. Paramāṇu pana ekūnapaññāsakalāpaparimāṇo. Tasmā taṃ tato parittakanti vuttaṃ hoti. Paṭisandhikkhaṇato paraṃ pana taṃpi khaṇekhaṇe upacitameva hoti. ‘‘Dhātūnaṃ’’ti catudhātuvavatthāne āgatānaṃ catunnaṃ mahābhūtānaṃ. Kalalassavā upacitappamāṇaṃ gahetvā vuttantipi yujjati. ‘‘Vatthusmiṃ’’ti abbudādivatthumhi. ‘‘Jalābumūlānusārenā’’ti jalābujātakāle tassa mūlānu sārenāti adhippāyo. Gāthāyaṃ. ‘‘Mātutiro kucchigato’’ti vattabbe gāthābandhavasena ‘‘mātukucchigato tiro’’ti vuttaṃ. Tenāha ‘‘mātuyā tirokucchi gato’’ti. ‘‘Chiddo’’ti sukhumehi chiddehi samannāgato. Laddhaṃvā pānabhojanaṃ. ‘‘Tato paṭṭhāyā’’ti sattarasamabhavaṅgacittato paṭṭhāya. ‘‘Rūpasamuṭṭhāne vuttamevā’’ti rūpasamuṭṭhāne mūlaṭīkāvāda vicāraṇāyaṃ ‘yaṃ pitattha na ca yutta’ntiādinā vuttameva. ‘‘Ajjhohaṭāhārābhāvato’’ti bahiddhāhārābhāvatoti adhippāyo. ‘‘Tatthā’’ti rūpabrahmaloke. Abhāvaṃ vaṇṇeti. Kasmāpana vaṇṇeti, nanu vaṇṇentassa aṭṭhakathā virodho siyāti. Virodho vā hotu, avirodho vā. Pāḷiyeva pamāṇanti dassento ‘‘rūpadhātuyā’’tiādinā vibhaṅge pāḷiṃ āhari. Tattha ‘‘rūpadhātuyā’’ti rūpalokadhātuyā. Rūpa brahmaloketi vuttaṃ hoti. ‘‘Upapattikkhaṇe’’ti paṭisandhikkhaṇe. Ācariyassa adhippāyaṃ vibhāvento ‘‘etthacā’’tiādimāha. ‘‘Phoṭṭhabbe paṭikkhittepī’’ti pañcāyatanānīti vā pañcadhātuyoti vā paricchedakaraṇameva paṭikkhi panaṃ daṭṭhabbaṃ. ‘‘Kiccantara sabbhāvā’’ti phoṭṭhabbakiccato kiccantarassa vijjamānattā. Kimpana kiccantaranti. Rūpakāyassa pavattiyā hetupaccayakiccaṃ. Mahābhūtā hetū mahābhūtā paccayā rūpakkhandhassa paññāpanāyāti hi bhagavatā vuttaṃ. Tattha hetukiccaṃ nāma rūpajananakiccaṃ. Paccaya kiccaṃ nāma rūpūpatthambhana kiccaṃ. Kiccantaramevanatthīti ghānādīnaṃ visaya gocarabhāvakiccaṃ tesaṃ kiccaṃ nāma, tato aññaṃ kiccaṃ nāma natthi. ‘‘Yenā’’ti kiccantarena. ‘‘Te’’ti gandhādayo.

我来翻译这段巴利文：
于相应部夜叉相应圣典。于偈中。"羯逻罗"即从羯逻罗。"顿部陀"即从顿部陀。"闭尸"即从闭尸。"键南"即从键南。"纯生毛"即纯种山羊毛。"圆熟聚"即从羯逻罗后少许圆熟及聚状。"转彼性"即舍羯逻罗性转。"熔似"即如火中熔锡。"释"即不著于颅。如是于注释亦说彼等生。"第四十二周"即超九月第二十日。若如是,第五周生五枝,第十一周生四处,然中间有五周。于彼如何故说"于此且"等。"六周"即与第十一同为六周。因第十一亦于后日生故余六日。"成熟时"即圆熟时。唯圆熟已业生大种成善净。彼等净功德成净色故。"彼"即羯逻罗。结合为:或色类或形状。"虚空分"即由人置于虚空分。有为余文。如何从极微更小故说"彼"等。"彼"即极微。结生刹那羯逻罗色量三聚。然极微量四十九聚。故说彼从彼小。然从结生后彼亦刹那刹那增长。"诸界"即于四界差别来四大种。或取羯逻罗增量说亦应理。"于事"即顿部陀等事。"随胎基"即意为胎生时随彼基。于偈。应说"母内胎住"由偈结合力说"母胎住内"。故说"母内胎住"。"有孔"即具细孔。或得饮食。"从彼"即从第十七有分心。"于色等起已说"即于色等起根疏说观察由'然于彼不应理'等已说。"由无吞食"即意为由无外食。"于彼"即于色梵界。显示无。然何故显示,岂非显示者有注释相违耶。或有相违或无相违。显示唯圣典量由"于色界"等引分别圣典。于彼"于色界"即于色世界。说为色梵界。"生刹那"即结生刹那。显示阿阇黎意说"于此且"等。"虽遮触"即应见唯遮作五处或五界限定。"由有余作用"即由有异于触作用。然何余作用。为色身转因缘作用。因世尊说'诸大种为因诸大种为缘施设色蕴'。于彼名因作用为生色作用。名缘作用为支持色作用。唯无余作用即鼻等境行作用为彼等作用,从彼余作用无。"由何"即由余作用。"彼等"即香等。

 Idāni aṭṭhaka tānugataṃ vādaṃ dassento ‘‘yathāpanā’’tiādimāha. ‘‘Yena kiccavisesenā’’ti visayagocarabhāvakiccavisesena. Rūpajananarūpūpatthambhana kiccavisesena ca. ‘‘Sabbatthā’’ti sabbasmiṃ pāḷippadese. ‘‘Tesaṃ’’ti gandhādīnaṃ. ‘‘Tatthā’’ti rūpaloke. ‘‘Nissanda dhammamattabhāvenā’’ti ettha yathā aggimhi jāte tassa nissandā nāma icchantassapi anicchantassapi jāyantiyeva. Vaṇṇopi jāyati, obhāsopi, gandhopi, rasopi, dhūmopi, pupphullānipi kadāci jāyantiyeva. Tehi vaṇṇādīhi karaṇīye kiccavisese satipi asatipi. Tathā mahābhūtesu jātesu tesaṃ nissandā nāma icchantassapi anicchantassapi kiccavisese satipi asatipi jāyantiyeva. Evaṃ nissandadhammamattabhāvena. Anuppaveso yutto siyā ajjhatta santāneti adhippāyo. Bahiddhā santāne pana vatthā bharaṇa vimānādīsu tesaṃ bhāvo icchi tabbo siyā. Ajjhattepi vā kāyaṃ oḷārikaṃ katvā māpitakāleti. Ettha ca ‘‘dhammāyatana dhammadhātūsu anuppaveso’’ti ettha aṭṭhasāliniyaṃ tāva. Ye pana anāpātāgatā rūpādayopi dhammārammaṇamicceva vadantīti vuttaṃ. Taṃ tattha paṭikkhittaṃ. Anāpātāgamanaṃ nāma visayagocara kiccarahitatā vuccati. Tañca manussānampi devānampi brahmānampi pasādarūpesu anāpātā gamanameva adhippetaṃ. Taṃ pana atthinatthīti vicāretvā kathetabbaṃ. Api ca nissandadhammā nāma oḷārikānaṃ mahābhūtānaṃ vividhākārāpi bhaveyyuṃ. Brahmānaṃ pana ajjhatta rūpaṃ appanā pattakammavisesena pavattaṃ atisukhumaṃ hoti. Tasmā kāmasatta santāne viya tattha paripuṇṇaṃ nissandarūpaṃ nāma vicāretabbameva. Dhammā rammaṇañca mukhyadhammārammaṇaṃ anuloma dhammāyatananti pāḷiyaṃ vuttaṃ natthi yevāti. ‘‘Jīvita chakkañcā’’ti vattabbaṃ rūpaloke. ‘‘Tatthā’’ti asaññasatte. Kāmaloke jīvitanavakaṃ kasmā visuṃ na vuttanti. Paṭisandhikkhaṇe kasmā na vuttaṃ. Pavattikālepi visuṃ na vuttameva. ‘‘Āhārūpatthambhakassā’’ti āhārasaṅkhātassa rūpūpatthambhakassa. ‘‘Sakalasarīra byāpino anupālakajīvitassā’’ti kāyadasakabhāvadasakesu pariyāpannassa jīvitassa. ‘‘Eta devā’’ti jīvitanavakameva. ‘‘Tatthā’’ti rūpaloke. Udayabhūtassā’’ti vaḍḍhibhūtassa. ‘‘Dvīsu aggīsū’’ti pācakaggismiñca kāyaggismiñca. Ātaṅko vuccati rogo. Bahuko ātaṅko yassāti viggaho. ‘‘Visamavepākiniyā’’ti visamaṃ pācentiyā. ‘‘Gahaṇiyā’’ti udaragginā. ‘‘Padhānakkhamāyā’’ti padhāna saṅkhātaṃ bhāvanārabbhakiccaṃ khamantiyā. ‘‘Etaṃ’’ti jīvitanavakaṃ. ‘‘Therena cā’’ti anuruddhattherena ca. ‘‘Etaṃ’’ti jīvita navakaṃ. ‘‘Nirodhakkamo’’ti maraṇāsannakāle nirodhakkamo. ‘‘Etthā’’ti rūpaloke. Kaḷevaraṃ vuccati matasarīraṃ. Tassa nikkhepo kaḷevaranikkhepo. Aññesañca opapātikānaṃ kaḷevaranikkhepo nāma natthi. Kasmā pana tesaṃ kaḷevaranikkhepo nāma natthīti āha ‘‘tesañhī’’tiādiṃ. Vibhāvanipāṭhe. Sabbesaṃpi rūpabrahmānaṃ. Āhārasamuṭṭhānānaṃ rūpānaṃ abhāvato tisamuṭṭhānānīti vuttaṃ. Asaññasatte cittasamuṭṭhānānampi abhāvato dvisamuṭṭhānānīti vuttaṃ. ‘‘Tānī’’ti maraṇāsanna cittasamuṭṭhānāni. Taṃ parimāṇaṃ assāti tāvattakaṃ. ‘‘Lahukagarukatādivikāro’’ti sakalarūpakāyassa lahukagarukādivikāro.

我来翻译这段巴利文：
今为显示随八论说"然如"等。"由何作用差别"即由境行作用差别。及由生色支持色作用差别。"一切处"即一切圣典处。"彼等"即香等。"于彼"即色界。"唯流出法性"于此如火生时彼流出名欲不欲亦生。色亦生,光亦生,香亦生,味亦生,烟亦生,花冠亦有时生。由彼等色等应作作用差别有无。如是大种生时彼等流出名欲不欲有无作用差别亦生。如是意为:由唯流出法性于内相续入应理。然于外相续于衣具宫等彼等有应欲。或于内亦造粗大身时。于此且"法处法界入"于此首于殊胜。然说未现前色等亦唯法所缘。彼于彼遮。名未现前说无境行作用。且意为人天梵天亦唯净色未现前。然彼有无应观察说。且名流出法应有粗大种种行相。然梵天内色由定得业差别转极细。故如欲有情相续于彼应观察名圆满流出色。且法所缘首要法所缘随顺法处于圣典说无。"命六"于色界应说。"于彼"即无想有情。何故欲界命九不别说。结生刹那何故不说。转起时亦不说。"食支持"即名为食色支持。"遍全身护命"即摄命于身十性十。"此等"即唯命九。"于彼"即色界。"生"即增长。"二火"即消化火及身火。名病说病。语分为:多病者。"不调消化"即不调消化。"消化"即胃火。"堪忍精进"即堪忍名精进开始作用。"此"即命九。"且长老"即阿那律陀长老。"此"即命九。"灭次第"即临死时灭次第。"于此"即色界。说尸为死身。彼舍为尸舍。余化生亦无名尸舍。然何故彼等无名尸舍故说"彼等"等。于显示文。一切色梵天。由无食生色说三等起。无想有情由无心生亦说二等起。"彼等"即临死心生。有彼量为尔许。"轻重等变化"即全色身轻重等变化。

 Api ca tattha dandhattādikara dhātukkhobhapaccayānaṃ sabbaso abhāvato niccakālampi sakalasarīrassa lahutādiguṇo vattatiyeva. Kiṃ tattha paṭipakkha dhammappavatti cintāya. Tathā asaññasattepi ruppanavikāra cintāyāti.

Rūpappavattikkamānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
且于彼由完全无迟钝等作界动乱因缘故常时亦全身轻等功德转。何须于彼思惟对治法转。如是于无想有情亦何须思惟变坏变化。
色转起次第显示竟。


161. Nibbānasaṅgahe. Dvīsu nibbānapadesu pathamapadaṃ aviññātatthaṃ sāmañña padaṃ. Dutīyaṃ viññā tatthaṃ visesapadaṃ. Kilese sametīti samaṇo. Ariyapuggalo. Samaṇassa bhāvo sāmaññaṃ. Ariyamaggo. Sāmaññassa phalāni sāmaññaphalāni. Lokato uttarati atikkamatīti lokuttaraṃ. Loke na paññāvīyatīti paññattīti imamatthaṃ sandhāya ‘‘nahī’’tiādimāha . Cattārimaggaññāṇāni catumaggaññāṇanti evaṃ samāsavasena ekavacanantaṃ padaṃ vākyaṃ patvā bahuvacanantaṃ hotītiāha ‘‘catūhi ariyamaggaññāṇehī’’ti. ‘‘Tādisamhā’’ti ariyamaggasadisamhā. ‘‘Vimukhānaṃ’’ti parammukhānaṃ. ‘‘Jaccandhānaṃ viyā’’ti jaccandhānaṃ candamaṇḍalassa avisayabhāvo viya. ‘‘Tassā’’ti nibbānassa. Tattha ‘‘jaccandhānaṃ’’ti avisayapade sāmipadaṃ. ‘‘Tassā’’ti bhāvapadaṃ. ‘‘Yaṃ kiñcī’’ti kiñciyaṃ atthajātaṃ. Assanibbānassa siddhatanti sambandho. Apākaṭassa dhammassa. Vāyāmopi nāma na atthi. Kuto tassa sacchikaraṇaṃ bhavissatīti adhippāyo. ‘‘Yenā’’ti vāyāmena. ‘‘Nibbānena vinā’’ti nibbānārammaṇaṃ alabhitvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Akiccasiddhiṃ’’ti kilesappahāna kiccassa asiddhiṃ. ‘‘Tato’’ti tasmā. ‘‘Vadhāyā’’ti vadhituṃ. ‘‘Parisakkantā’’ti vāyamantā. Gāthāyaṃ. ‘‘Antojaṭā’’ti ajjhattasantāne taṇhājaṭā, taṇhāvinaddhā. ‘‘Bahijaṭā’’ti bahiddhāsantāne taṇhājaṭā, taṇhāvinaddhā. ‘‘Tassā’’ti taṇhāya. ‘‘Vatthuto’’ti visuṃvisuṃ jātasarūpato. Parinibbāyiṃsu, parinibbāyanti, parinibbāyissantīti parinibbutā. Takārapaccayassa kālattayepi pavattanato. Yathā diṭṭhā, sutā, mutā, viññātā,ti. Visiṭṭhaṃ katvā jānitabbanti viññāṇaṃ. Na nidassitabbanti anidassanaṃ. Natthi anto etassāti anantaṃ. Sabbato pavattā guṇappabhā etassāti sabbatopabhaṃ. ‘‘Bhagavatā vuttaṃ’’ti dīghanikāye kevaṭṭasutte vuttaṃ. ‘‘Savantiyo’’ti mahānadiyo vā kunnadiyo vā. ‘‘Appentī’’ti pavisanti. ‘‘Dhārāti’’ meghavuṭṭhidhārā. Buddhesu anuppajjantesu ekasattopi parinibbātuṃ na sakkotīti idaṃ buddhuppādakappe eva pacceka sambuddhāpi uppajjantīti katvā vuttaṃ. Apadāna pāḷiyaṃ pana buddhasuññakappepi paccekasambuddhānaṃ uppatti āgatā eva. ‘‘Ekasattopī’’ti vā sāvakasatto gahetabbo. Evañhi sati apadānapāḷiyā avirodho hoti. ‘‘Ārādhentī’’ti sādhenti paṭilabhanti. Sabbato pavattā guṇappabhā etassāti atthaṃ sandhāya ‘‘sabbatopabhā sampannaṃ’’ti vuttaṃ. ‘‘Joti vanta tarovā’’ti obhāsavantataro vā. Sabbattha pabhavati saṃvijjatīti sabbatopabhanti imamatthaṃ sandhāya sabbato vā pabhutameva hotīti vuttaṃ. Tenāha ‘‘na katthaci natthī’’ti. ‘‘Evaṃsante pī’’ti evaṃ vuttanayena ekavidhe santepi. ‘‘Upacarituṃ’’ti upacāravasena voharituṃ. ‘‘Yathāhā’’ti tasmiṃ yevasutte puna kiṃ āha. Bhavaṃ netīti bhavanetti. Bhavataṇhā eva. ‘‘Samparāyikā’’ti cutianantare pattabbā. Dvinnaṃ khīṇāsavānaṃ anupādisesatā vuttāti sambandho. Ettha ‘‘anupādisesatā’’ti anupādisesanibbānaṃ vuccati. Sekkhesu arahattamaggaṭṭhassa sekkhassa kilesupādisesa vasena anupādisesatā vuttā. ‘‘Kilesupādiseso’’ti ca kilesa saṅkhāto upādiseso. Tathā khandhupādisesopi. Antarāparinibbāyītiādīsu parinibbānaṃ nāma kilesaparinibbānaṃ vuttaṃ. Ubhato bhāga vimuttādīnaṃ padattho navamaparicchede āgamissati.

我来翻译这段巴利文：
161.. 于涅槃摄。于二涅槃语中初语未知义普通语。第二已知义差别语。止息烦恼为沙门。圣者。沙门性为沙门性。圣道。沙门性果为沙门性果。超越世间为出世间。世间不施设为施设关此义说"不"等。四道智为四道智如是依复合语一语及语接多语故说"由四圣道智"。"如是"即如圣道。"相反"即背向。"如生盲"即如生盲非月轮境界。"彼"即涅槃。于彼"生盲"非境处属格。"彼"为有格。"何某"即某类义。结合为:此涅槃成就。不显法。连名精进亦无。况有彼证悟意。"由何"即由精进。"无涅槃"即说无得涅槃所缘。"无作成就"即不成就断烦恼作用。"从彼"即故。"为害"即为害。"求"即努力。于偈。"内结"即内相续爱结,爱缠。"外结"即外相续爱结,爱缠。"彼"即爱。"由事"即由各各生自性。般涅槃,般涅槃,当般涅槃为般涅槃。由陀声缘三时转故。如已见,已闻,已触,已知。应别知为识。不应见为无见。无此边为无边。由此一切转功德光为一切遍光。"世尊说"即长部伽伐陀经说。"流"即大河或小河。"入"即入。"流"雨云流。佛不生时一有情亦不能般涅槃此说唯于佛生劫辟支佛亦生故说。然于譬喻圣典亦来于佛空劫辟支佛生。或"一有情"应取声闻有情。如是时不违譬喻圣典。"成就"即成就获得。由此一切转功德光义关说"具一切遍光"。"或更光明"即或更有光。一切处生存为一切遍光关此义说或唯一切处生。故说"无任处无"。"如是亦"即如是说法一种亦。"譬喻"即由譬喻力言说。"如说"即于彼经又说何。导有为有导。唯有爱。"后生"即死后应得。结合为:说二漏尽无余依。于此"无余依"说无余依涅槃。有学中阿罗汉道住有学由烦恼余依力说无余依。"烦恼余依"即名为烦恼余依。如是蕴余依亦。于中般涅槃等说名烦恼般涅槃。双分解脱等语义将来于第九品。

 ‘‘Kilesakkhayena saheva khiyyantī’’ti paccuppannabhave arahattamaggakkhaṇe kilesakkhayena saddhiṃ eva khiyyanti. Anuppāda dhammataṃ gacchanti. Tathā anāgāmi puggalassa kāmapaṭisandhikkhandhāpi anāgāmimaggakkhaṇe, sotāpannassa sattabhaveṭhapetvā avasesa kāmapaṭisandhikkhandhā sotāpatti maggakkhaṇe taṃ taṃ kilesakkhaye na saheva khiyyantīti. Paccuppannakkhandhā pana kilesakkhayena sahakhiyyanti. Khandhupādisesā nāma hutvā yāvamaraṇakālā khīṇāsavānampi pavattanti. Kasmā pavattantīti āha ‘‘yāvacutiyā pavattamānaṃ’’tiādiṃ. Paccuppannakkhandhasantānaṃ pana dhammatāsiddhanti sambandho. ‘‘Phalanissandabhūtaṃ’’ti vipākaphalabhūtañca nissandaphalabhūtañca hutvā. ‘‘Tenasahevā’’ti kilesakkhayena saheva. ‘‘Yasmāpanā’’tiādīsu. Parisamantato bundhanti nīvārenti, santisukhassa antarāyaṃ karontīti palibodhā. Kilesābhisaṅkharaṇa kiccāni, kammābhisaṅkharaṇakiccāni, khandhābhisaṅkharaṇa kiccāni ca. Palibodhehi saha vattantīti sapalibodhā. Saṅkhāra nimittehi saha vattantīti sanimittā. Taṇhāpaṇidhīhi saha vattantīti sapaṇihitā .‘‘Tato’’ti pāpakammato, apāyadukkhato ca. ‘‘Kocī’’ti kocidhammo. ‘‘Nirodhetuṃ sakkotī’’ti sakkāyadiṭṭhiyā niruddhāya te nirujjhanti. Aniruddhāya nanirujjhanti. Tasmā sakkāyadiṭṭhi nirodho nibyāpāradhammopi samāno te palibodhe nirodheti nāma. ‘‘Nirodhetuṃ sakkotī’’ti ca abyāpāre byāpāraparikappanāti daṭṭhabbaṃ. Sakkāyadiṭṭhinirodhoyeva te palibodhe nirodhetuṃ sakkotīti ettha dvinnampi nirodho ekoyeva. Evaṃ santepi avijjā nirodhā saṅkhāra nirodhotiādīsu viya abhede bhedaparikappanā hotīti. Uppādo ca pavatto ca uppādappavattā. Te mūlaṃ yassāti viggaho. Yena oḷārikākārena. Mārentīti mārā. Vadhakapaccatthikāti vuttaṃ hoti. Kilesamārādayo. Mārā dahanti tiṭṭhanti etesūti māradheyyā. Māreti cāveti cāti maccu. Maraṇameva. Maccudahati tiṭṭhati etesūti maccudheyyā. ‘‘Natthi tasmiṃ nimittaṃ’’ti vutte paññattidhammesupi uppādappavattamūlaṃ nimittaṃ nāma natthi. Evaṃsati, tehi nibbānassa aviseso āpajjatīti codanā. Taṃ pariharanto ‘‘tañhī’’tiādimāha. Viddhaṃsetvāti ca sādhentanti ca atthavisesa pākaṭatthāya abyāpāre byāpāra parikappanā eva. Paṇītādibhede. Idaṃ buddhānaṃ nibbānaṃ paṇītaṃ. Idaṃ paccekabuddhānaṃ nibbānaṃ majjhimaṃ. Idaṃ buddhasāvakānaṃ nibbānaṃ hīnanti bhinnaṃ na hotīti yojetabbaṃ. Nānappakārena cittaṃ nidheti etenāti paṇihitaṃ. ‘‘Nidhetī’’ti ārammaṇesu ninnaṃ poṇaṃ pabbhāraṃ katvā ṭhapetīti attho. Tathā paṇidhānapaṇidhīsu. Atthato ekaṃ āsātaṇhāya nāmaṃ. ‘‘Labbhamānāpī’’ti bhavasampatti bhogasampattiyo labbhamānāpi. ‘‘Pipāsavinaya dhammattā’’ti pātuṃ paribhuñjituṃ icchā pipāsā. Pipāsaṃ vineti vigametīti pipāsavinayo. ‘‘Vedayitasukhaṃ’’ti vedanāsukhaṃ. ‘‘Katamaṃ taṃ āvuso’’ti pāḷipāṭhe ‘‘taṃ’’ti tasmā. ‘‘Yadettha vedayitaṃ natthī’’ti yasmā ettha vedayitaṃ natthi. Tasmā nibbāne sukhaṃ nāma katamanti yojanā. ‘‘Etthā’’ti etasmiṃ nibbāne. ‘‘Etadevetthā’’tiādimhi. ‘‘Eta devā’’ti esoeva. Yasmā ettha vedayitaṃ natthi. Tasmā eso vedayitassa natthibhāvo eva etthanibbāne sukhanti yojanā.


我来 译这段巴利文：
"由烦恼尽即灭"即现有阿罗汉道刹那由烦恼尽即灭。趋不生法性。如是不还补特伽罗欲结生蕴亦于不还道刹那,预流者除七有余欲结生蕴于预流道刹那彼彼烦恼尽不即灭。然现蕴由烦恼尽即灭。名蕴余依即有乃至死时漏尽者亦转。何故转故说"乃至死转"等。结合为:然现蕴相续法性成就。"果等流"即为异熟果及等流果。"与彼即"即与烦恼尽即。于"然由何"等中。遍缚碍即障碍,作安乐障碍为障碍。烦恼行作用,业行作用,及蕴行作用。与障碍俱转为有障碍。与行相俱转为有相。与爱愿俱转为有愿。"从彼"即从恶业,及从恶趣苦。"某"即某法。"能灭"即身见灭彼等灭。未灭不灭。故身见灭虽无作用法亦名灭彼等障碍。且"能灭"应见于无作用设想作用。唯身见灭能灭彼等障碍于此二灭唯一。如是亦如无明灭行灭等于不异设想差别。生及转为生转。彼为根故语分。由何粗行相。害为魔。说为杀害怨敌。烦恼魔等。魔住立于此为魔界。害命为死。唯死。死住立于此为死界。"彼无相"说时于施设法亦无名生转根相。如是时由彼涅槃无差别成难。除彼说"彼"等。且破坏及成就为显明义差别亦唯于无作用设想作用。于胜等差别。应结合为:此佛涅槃胜。此辟支佛涅槃中。此佛声闻涅槃劣不异。种种心由此安立为所愿。"安立"即义为作于所缘倾向趋向彼岸而住。如是于愿愿中。义一为希望爱名。"虽得"即虽得有圆满财圆满。"由除渴法性"即欲饮用渴。除渴离渴为除渴。"受乐"即受乐。"何彼友"于圣典文"彼"即故。"由此无受"即由此无受。故于涅槃何名乐结合。"于此"即于此涅槃。于"此即"等中。"此即"即此。由此无受。故此无受性即于此涅槃乐结合。


‘‘Ettha cā’’tiādīsu. Yadetaṃ khiyyanaṃ nirujjhanaṃ atthīti sambandho. Keci pana taṃkhiyyana nirujjhana kriyāmattaṃ nibbānaṃ na hoti. Abhāva paññattimattaṃ hotīti vadanti. Taṃ paṭisedhento ‘‘na hitaṃ’’tiādimāha. ‘‘Paññattirūpaṃ’’ti paññattisabhāvo. Pāḷipāṭhe. ‘‘Padahatī’’ti vīriyaṃ daḷhaṃ karoti. Pahito attā anenāti pahitatto. ‘‘Pahito’’ti padahito. Anivattabhāve ṭhapito. Pesitotipi vaṇṇenti. ‘‘Kāyenā’’ti nāmakāyena. Taṇhāvase vattantīti taṇhāvasikā. ‘‘Tesaṃ pī’’ti tesaṃ vādepi. Tasmiṃ khaya nirodhamatte anantaguṇā nāma natthīti imaṃ vādaṃ visodhetuṃ ‘‘nibbānassa cā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Paṭipakkhavasena sijjhantī’’ti etena vaṭṭadhammesu mahantaṃ ādīnavaṃ passantā eva tesaṃ nirodhe mahantaṃ guṇānisaṃsaṃ passantīti dīpeti. Ye pana yathāvuttaṃ khayanirodhaṃ paramatthanibbānanti na jānanti, tesaṃ vattabbameva natthi. Evaṃ guṇapadānaṃ gambhīrattā taṃkhayanirodhamattaṃ anantaguṇānaṃ vatthu na hotīti maññanti. Idāni nibbānaṃ paramaṃ sukhanti vuttaṃ. Kathaṃ taṃ khayanirodhamattaṃ paramasukhaṃ nāma bhaveyyāti imaṃ vādaṃ visodhetuṃ ‘‘santisukhañcanāmā’’tiādi vuttaṃ. Atthibhikkhaveti sutte. ‘‘Nocetaṃ abhavissā’’ti etaṃ ajātaṃ noce santaṃ vijjamānaṃ na bhaveyya. ‘‘Nayimassā’’ti na imassa. Paccakkhabhūtaṃ khandhapañcakaṃ dassento ‘‘imassā’’ti vadati. Nissakkatthe ca sāmivacanaṃ. Imasmā jātā bhūtā katā saṅkhatā sattānaṃ nissaraṇaṃ nāma na paññāyeyyāti yojanā. Paratthapi esanayo. Esanayo sabbesūtiādīsu. Duccarita dhammā nāma paccaye sati, jāyanti. Asati, na jāyantīti evaṃ jātaṃ viya ajātampi tesaṃ atthi. Yadi ca ajātaṃ nāma natthi. Jātameva atthi. Evaṃsati, attani duccaritānaṃ ajātatthāya sammāpaṭipajjantānaṃpi sabbe duccarita dhammā attani jātāyeva siyuṃ, no ajātā. Kasmā, ajātassa nāma natthitāyātiādinā yojetabbaṃ.

‘‘Ettāvatā’’ti , atthi bhikkhave ajātaṃtiādinā pāḷivacanena. Sabbesaṅkhārā samanti vūpasamanti etthāti sabbasaṅkhāra samatho. Sabbe upadhayo ettha nissajjanti ariyājanāti sabbupadhinissaggo. ‘‘Upalabbhamāno’’ti santilakkhaṇena ñāṇena upalabbhamāno. ‘‘Esiṃsū’’ti katvā esanakiccassa sikhāpattaṃ atthaṃ dassetuṃ ‘‘adhigacchiṃsū’’ti vuttaṃ.

Nibbānasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.

Rūpasaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.

7. Samuccayasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
于"于此且"等中。结合为:此灭尽有。然有说此灭尽唯作用非涅槃。唯无有施设。遮彼说"非彼"等。"施设性"即施设自性。于圣典文。"精进"即坚固精进。由此精进自我为精进。"精进"即励进。住立于不退性。亦释为派遣。"由身"即由名身。随爱力转为爱力。"彼等亦"即彼等论亦。于彼灭尽唯无名无量功德此论为净说"且涅槃"等。"由对治成就"即由此显示见轮回法大过患者即见彼灭大功德利。然不知如说灭尽为胜义涅槃者,彼等无所说。如是由功德语甚深性思彼灭尽唯非无量功德事。今说涅槃为胜乐。如何彼灭尽唯名胜乐为净此论说"且名寂乐"等。于有比丘经。"若此非有"即此无生若非有存在。"非此"即非此。显示现前五蕴说"此"。且属格为离格。结合为:从此生有作造作有情出离不显。于后亦此理。此理于一切等中。名恶行法缘有生。无不生如是如生亦无生彼等有。若且无名无生。唯有生。如是时于自无恶行生故正行者亦一切恶行法于自唯生非无生。何故由无生无应结合。
"由尔许"即由"有比丘无生"等圣典语。一切行止息寂灭于此为一切行止。一切所依于此圣者舍为一切依舍。"被得"即由寂相智被得。"求"即为显示作寻求作用达顶义说"证得"。
涅槃摄显示竟。
色摄显示显示竟。
7.. 摄集摄显示

162. Samuccayasaṅgahe . Attano āveṇikabhūtena sāmañña lakkhaṇenati ca sambandho. Aññāpadesena eva tadubhayalakkhaṇena salakkhaṇāni nāma vuccantīti adhippāyo. ‘‘Nibbānassapi sarūpato labbhamānasabhāvatā’’ti aññanissaya rahitena labbhamānasabhāvatā. Nanu nibbānampi rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayotiādinā aññanissayadassanaṃ atthi yevāti. Dassanamattaṃ atthi. Nibbānaṃ pana rāgādīhi paṭibaddhaṃ na hoti. Atha kho tehi dūrataraṃ hoti. Paṭipakkhataraṃ, paṭiviruddhataraṃ. Yañhi rūpassa khayo vayo bhedo aniccāti vuttaṃ. Tattha rūpassa uppajjitvā khayo vuttoti so rūpassa nissito eva hoti. Idha pana rāgādīnaṃ puna uppādassapi abhāvo vuttoti so rāgādīsu anissito eva. Na kevalaṃ anissito. Atha kho tehi dūrataro ca paṭipakkhataro ca tesaṃ paṭipakkhaguṇehi imassasiddhattāti. Anipphannarūpānipi adhippetāni eva tesampi khandhāyatanadhātu saccesu saṅgahitattā.

Āsavādīsu. ‘‘Pārivāsiyaṭṭhenā’’ti parivāsakaraṇaṭṭhena. ‘‘Madanīyaṭṭhenā’’ti madanajanakaṭṭhena. ‘‘Parivāsaṃ gaṇhantī’’ti dosavepullaṃ āpajjantīti vuttaṃ hoti. Puna ‘‘parivāsaṃ’’ti duggandhatādiparivāsaṃ. ‘‘Āsavabharitamevā’’ti āsavehi pūritameva. ‘‘Chaḷārammaṇāni dūsentī’’ti tāni sāsavādibhāvaṃ pāpentīti adhippāyo. ‘‘Bhavato’’ti bhūmito iccevattho. Avadhīyati paricchindīyati etasmāti avadhi. Apādānaṃ vuccati. Mariyādo nāma pariyantaparicchedo. Mariyādamattabhūto kriyāvisayo mariyādavisayo. Avadhi nāma byāpana vidhānaṃ, kriyā byāpanassa visayo abhividhivisayo. ‘‘Yassā’’ti avadhi vatthussa. ‘‘Attānaṃ’’ti avadhivatthuṃ. ‘‘Bahikatvā’’ti sampattamattaṃ katvāti adhippāyo. Avadhivicāraṇāyaṃ. ‘‘Saddassā’’ti bhagavato kittisaddassa. ‘‘Taṃ’’ti avadhibhūtaṃ atthaṃ. ‘‘Yaso’’ti kittisaddo. ‘‘Itaraṃ’’ti anabhividhivisayaṃ bahi katvā pavattati.

Kāmāsavādīsu. ‘‘Tannāmenā’’ti kāmanāmena. ‘‘Tadārammaṇā’’ti kāmadhammārammaṇā. ‘‘Ayamattho vā’’ti kāmīyatītiādinā vutto pacchimatthova. ‘‘Mahaggatakusaladhammā’’ti idhādhippetaṃ kammabhavaṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Taṃ nibbattā’’ti tena nibbattā. ‘‘Tadārammaṇā’’ti duvidhabhavārammaṇā. ‘‘Taṇhā evā’’ti bhavataṇhā eva. ‘‘Bhavo evā’’ti bhavārammaṇatāya bhavanāmikā taṇhā eva. ‘‘Ime evā’’ti taṇhādiṭṭhi avijjā eva. ‘‘Parivutthe satī’’ti parivasite sati. ‘‘Kāmavisayā’’ti kāmadhammavisayā. ‘‘Tasmiṃ’’ti kāmāsave. Bhavavisayā mānādayo parivutthā evātiādinā yojetabbaṃ. Tathā diṭṭhivisayāti padepi.

‘‘Anassāsikaṃ katvā’’ti assāsapassāsarahitaṃ katvā. ‘‘Avahananaṭṭhenā’’ti ajjhottharitvā māraṇaṭṭhena. Adhokatvā māraṇaṭṭhenātipi yujjati. ‘‘Duttaraṭṭhenā’’ti tattha patantassa tarituṃ dukkaraṭṭhena. ‘‘Vuttanayenā’’ti āsavesu vuttanayena.


我来翻译这段巴利文：
162.. 于摄集摄。结合为:由自不共普通相。意为:唯由他指示由彼二相名有相说。"且涅槃由自性被得自性"即由无他依被得自性。岂非涅槃亦有由贪尽瞋尽痴尽等他依显示。唯有显示。然涅槃不为贪等系缚。然由彼更远。更对治,更相违。如说色之尽坏破无常。于彼说色生已尽故彼唯依色。然此说贪等复生亦无故彼唯不依贪等。不唯不依。然且由彼更远及更对治由彼对治功德此成就故。非生色亦意为由彼等亦摄于蕴处界谛故。
于漏等。"由陈腐义"即由作陈腐义。"由醉义"即由生醉义。"取陈腐"即说达过患圆满。复"陈腐"即臭等陈腐。"唯漏满"即唯由漏满。"污染六所缘"即意为令彼至有漏等性。"从有"即义为从地。由此限度故为限度。说离。名边际区限。仅边际作用境为边际境。限度名遍行施设,作用遍行境为详细境。"彼"即限度事。"自"即限度事。"作外"即意为作仅至。于限度观察。"声"即世尊称声。"彼"即成限度义。"名称"即称声。"余"即非详细境作外转。
于欲漏等。"由彼名"即由欲名。"彼所缘"即欲法所缘。"或此义"即由应欲等说后义。"广大善法"即此意为关生有说。"由彼生"即由彼生。"彼所缘"即二种有所缘。"唯爱"即唯有爱。"唯有"即由有所缘性名为有爱。"唯此等"即唯爱见无明。"陈腐时"即腐败时。"欲境"即欲法境。"于彼"即于欲漏。应结合为:有境慢等唯陈腐等。如是于见境句亦。
"作无息"即作无入出息。"由运去义"即由覆杀义。亦应理为由下作杀义。"由难度义"即由于彼堕者难度义。"由说理"即由于漏说理。


‘‘Vaṭṭasmiṃ’’ti tividhavaṭṭasmiṃ. ‘‘Bhavayantake’’ti avijjāsaṅkhārādike bhavacakke. ‘‘Āmasanaṃ’’ti padassa atthaṃ dasseti ‘‘tathā tathā kappetvā gahaṇa’’nti. ‘‘Sāsane’’ti pariyattisāsane tasmiṃ tasmiṃ suttante. ‘‘Diṭṭhiyo diṭṭhupādānaṃ’’ti diṭṭhivatthūsu daḷhaggāhaṭṭhena diṭṭhiyo eva diṭṭhupādānaṃ. Attavādupādāne. Parikappa buddhi nāma micchāñāṇaṃ vuccati. ‘‘Issara nimmitaṃ’’ti sakalalokissarena mahābrahmunā ādikappakāle nimmitaṃ. ‘‘Adhicca samuppannaṃ’’ti ahetu apaccayā samuppannaṃ. ‘‘Accantasassataṃ’’ti bhavaparamparāsu sassataṃ. ‘‘Ekaccasassataṃ’’ti bhavavisesaṃ patvā ekaccānaṃ sattānaṃ sassataṃ. ‘‘Ucchinnaṃ’’ti yatthakatthaci parammaraṇā ucchinnaṃ. Purāṇañcakammaṃ parikkhīṇaṃ, navañcakammaṃ akataṃ. Evaṃ saṃsāra suddhītiādinā gahaṇanti attho. Santo kāyo sakkāyo. ‘‘Santo’’ti paramatthato vijjamāno. ‘‘Kāyo’’ti rūpakāyo, nāmakāyo. Attano attano kāyo vā sakkāyo. Paccattakāyo, pāṭipuggalika kāyoti vuttaṃ hoti. Yathāvuttakāya dvayameva. Sakkāye diṭṭhi sakkāyadiṭṭhi. Tattha ‘‘sakkāye diṭṭhī’’ti pubbantāparanta kappikānaṃ viya pubbantā paranteacintetvā sabbasattānaṃpi attano khandhesu eva ‘rūpaṃ me attāti vā’ attā me rūpavāti vā, attani me rūpanti vā, rūpasmiṃ me attāti vā, evamādinā dhammatā siddhā diṭṭhīti vuttaṃ hoti. ‘‘Assutavā’’ti khandhadesanādike suññatadhammappaṭisaṃ yutte desanā dhamme assuta pubbattā natthi sutaṃ etassāti assutavā. ‘‘Puthujjano’’ti lokiyamahājano. Tattha pariyāpanno pana ekapuggalopi puthujjanotveva vuccati. So sutavāpi atthi, assutavāpi atthi. Idha assutavā adhippeto. Ariya puggalo pana tattha pariyāpanno na hoti. Ahantivā, mamāti vā, mayīti vā, meti vā, parāmasana padāni nāma. ‘‘Sesadhammevā gahetvā’’ti rūpato avasese nāmakkhandha dhamme attā meti gahetvā vā. ‘‘Dhamma muttakaṃ vā attānaṃ gahetvā’’ti pañcakkhandhadhammavimuttaṃ parikappasiddhaṃ attānaṃ vā gahetvā. Catasso avatthā yassāti caturāvatthikā. Vedanāya sambhogarasattā ‘‘saṃbhuñjiṃ’’ti vuttaṃ. ‘‘Sukhito’’ti sukhavedanāya samaṅgīpuggalo. Dhammato khandha pañcakameva. Tattha pana sukhavedanāpadhānattā tathā samanupassanto vedanaṃ attāti samanupassati nāma. ‘‘Samūhato gahetvā’’ti ahamasmi, ahaṃ eko sattotiādinā samūhato. ‘‘Vatthū’’ti pañcakkhandhā vuccanti. Ñātapariññādivasena apariññātāni vatthūni etehīti apariññātavatthukā. Ekamuhuttamattepi kāle. Rūpaṃ attato samanupassatītiādikaṃ caturāvatthaṃ sandhāya ‘‘kadāci attato’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Attanimittaṃ’’ti abhikkamanādīsu kāyavacīmano kriyāsu ahaṃ abhikkamāmi, ahaṃ paṭikkamāmītiādinā citte dissamānā attacchāyā vuccati.

‘‘Kāmanaṭṭhenā’’ti icchanaṭṭhena. ‘‘Chandanaṭṭhenā’’ti patthanaṭṭhena. Līnabhāvo nāma cittacetasikānaṃ paṭikuṭanaṃ. Āpādīyate āpādanaṃ. Līnabhāvassa āpādananti viggaho. ‘‘Tandī’’ti ālasyaṃ vuccati. ‘‘Vijambhitatā’’ nāma kilesavasena kāyaṅgānaṃ vijambhanaṃ samiñjanappasāraṇādikaraṇaṃ. Sā eva paccayo etassāti viggaho.


我来翻译这段巴利文：
"于轮"即于三种轮。"于有终"即于无明行等有轮。"触"词义显示"如是如是思择取"。"于教"即于教典于彼彼经。"见为见取"即于见事由坚执义唯见为见取。于我语取。名设想智说邪智。"自在造"即由全世间自在大梵天于最初劫造。"无因生"即无因无缘生。"究竟常"即于有相续常。"一分常"即得特殊有一分有情常。"断"即任何处究竟死断。古业尽,新业未作。如是轮回清净等取义。有身为实身。"有"即胜义存在。"身"即色身,名身。或自自身为实身。说为各身,补特伽罗身。唯如说二身。于实身见为实身见。于彼"于实身见"即说不如前后际计者于前后际思而一切有情唯于自蕴'色是我'或'我有色'或'我中色'或'色中我'如是等由法性成就见。"无闻"即由于蕴说等空法相应说法未闻故无闻为无闻。"凡夫"即世间大众。然摄于彼一补特伽罗亦说为凡夫。彼有闻亦有,无闻亦有。此意为无闻。然圣补特伽罗不摄于彼。我或,我所或,于我或,我或,名执取语。"取余法"即取色余名蕴法为我我。"或取离法我"即或取离五蕴法设想成就我。有四位为四位。由受受用味故说"受用"。"乐"即具乐受补特伽罗。法唯五蕴。然于彼由乐受增上性如是观见名见受为我。"由聚取"即我是,我一有情等由聚。"事"即说五蕴。由遍知等力未遍知事为未遍知事。于一刹那时。关色见为我等四位故说"有时为我"等。"我相"即于前进等身语意作用见于心我前进,我后退等我影说。
"由欲义"即由希望义。"由愿义"即由求义。名退性为心心所退缩。被得为得。退性之得语分。说"懒"为懈怠。名"伸展"为由烦恼力身支伸展作屈伸等。彼即此缘语分。


Anusayapadatthe. ‘‘Uppajjantī’’ti uppajjituṃ sakkonti. Na pana ekantato uppajjanti. Santesuhi ekantato uppajjantesu anusayā nāma na honti sayanakiccasseva abhāvato. ‘‘Uppajjantī’’ti vā uppajjituṃ pahonti. Patthodano bahūnaṃ janānaṃ pahotītiādīsu viya. Paññattiyohi asabhāvadhammajātikattā kāraṇa lābhepi uppajjituṃ nappahonti. Ime pana sabhāvadhammajātikattā kāraṇa lābhe sati uppajjituṃ pahontīti. Evañhisati, uppādaṃ apattānaṃpi tesaṃ paramatthajātikatā siddhā hotīti. ‘‘Saha anusentī’’ti ekato anusentīti vuttā kāmarāgānusayo ca paṭighānusayo ca mānānusayo ca diṭṭhānusayo ca vicikicchānusayo ca. Imesaṃ sattānaṃ sattasantāne anusayakiccamattaṃ ṭhapetvā ekato uppatti nāma natthi. Yadi ekato uppajjeyyuṃ. Dvādasā kusalacittāni sattasantāne niccakālampi ekato uppajjeyyuṃ. Na ca uppajjanti. Tasmā viññāyati uppajjanaṃ nāma appahīnaṭṭhena uppajjanārahabhāvo vuttoti. Sentīti vatvā tadatthaṃ dasseti ‘‘visuṃ’’tiādinā. ‘‘Avuṭṭhitā’’ti uppādaṃ apattā. ‘‘Tathāpavattā’’ti cālanākārena pavattā. Puna ‘‘tathāpavattā’’ti javanasahajātākārena pavattā. ‘‘Yesaṃ’’ti kāmarāgānusayādīnaṃ. ‘‘Āvajjanaṃ’’ti āvajjanacittaṃ. ‘‘Damathaṃ’’ti sudantabhāvaṃ. ‘‘Tathā pavattā’’ti cittasantānānusayanākārena pavattā. Tāavatthā yesaṃ te tadavatthikā. Yadi te uppādaṃ apattā. Evaṃsati, te paramatthāpi nāma na bhaveyyunti codanaṃ pariharati ‘‘te panā’’tiādinā. Sace te kusalābyākata cittasantānampi anugatā. Evaṃsati, te kusalābyākatāni nāma siyunti codanaṃ pariharati ‘‘na cā’’tiādinā. Atha te ekanta akusalā siyuṃ. Evaṃsati, kusalābyākatehi viruddhā bhaveyyuṃti codanaṃ pariharati ‘‘nāpī’’tiādinā. Yadi uppādaṃ apattā. Evaṃsati, kālavimuttā siyunti āha ‘‘nāpikālattaya vinimuttā’’tiādiṃ. ‘‘Sānusaye cittasantāne’’ti sekkhaputhujjanānaṃ cittasantāne. ‘‘Saha magguppādā’’ti magguppādena saheva. ‘‘Tattha tattha vutto’’ti aṭṭhakathāṭīkāsu vutto. ‘‘Anāgatasāmaññaṃ’’ti anāgatasadisaṃ. Na ekanta anāgatantipi vadanti. Kathaṃ te saṅkhatajātikā hontīti āha ‘‘tehi magge’’tiādiṃ. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Appahīnā’’ti maggena appahīnā. ‘‘Tadavatthā’’ti uppajjanārahāvatthā. ‘‘Taṃ sabhāvattā’’ti kāmarāgādi sabhāvattā. ‘‘Tathā vuccantī’’ti anusayāti vuccanti. Anāgatā nāma na honti. Cittasantāne vattamānabhāvena siddhattā. ‘‘Hañci pajahatī’’ti yadipajahati. ‘‘Tenahī’’ti tato eva. ‘‘Ratto’’ti rāgasamaṅgī hutvā. ‘‘Duṭṭho’’ti dosasamaṅgī hutvā. ‘‘Muḷho’’ti mohasamaṅgī hutvā pajahatīti doso āpajjatīti vuttaṃ hoti. Pariyuṭṭhāna pattānaṃ rāgādīnaṃ. ‘‘Maggavajjhaṃ’’ti maggena vadhitabbaṃ. ‘‘Uppannaṃ’’ti paccuppannaṃ. Vattamānañca taṃ uppannañcāti vattamānuppannaṃ. ‘‘Bhutvā’’ti ārammaṇaṃ paribhuñjitvā. Vigacchatīti vigataṃ. Bhutvā vigatañca taṃ uppannañcāti bhutvā vigatuppannaṃ. Vipaccanatthāya okāsaṃ karontīti okāsakataṃ. Okāsakatañca taṃ uppannañcāti okāsakatuppannaṃ. Samudācāro vuccati bhiyyo pavattanaṃ. Samudācāro ca so uppannañcāti samudācāruppannaṃ. Khandhapañcaka saṅkhātaṃ bhūmiṃ labhatīti bhūmiladdhaṃ. Bhūmiladdhañca taṃ uppannañcāti bhūmiladdhuppannaṃ. Ārammaṇaṃ adhikataraṃ gaṇhātīti ārammaṇādhiggahitaṃ.

我来翻译这段巴利文：
于随眠词义。"生"即能生。然非决定生。因于决定生有不名随眠由无眠作用故。或"生"即能够生。如熟饭够多人等。因施设由非自性法类性虽得因亦不能生。然此由自性法类性得因时能生。如是时虽未达生亦成就胜义性。"共眠"即说一起眠欲贪随眠及瞋恚随眠及慢随眠及见随眠及疑随眠。此等有情于有情相续除眠作用唯无一起生。若一起生。十二善心于有情相续常时亦一起生。然不生。故知说名生为由未断义应生性。说眠显示彼义由"各别"等。"未起"即未达生。"如是转"即由动相转。复"如是转"即由速行俱生相转。"彼等"即欲贪随眠等。"转向"即转向心。"调伏"即善调性。"如是转"即由心相续随眠相转。彼位为彼等为彼位。若彼等未达生。如是时彼等亦非名胜义遮难除"然彼等"等。若彼等亦随善无记心相续。如是时彼等应名善无记遮难除"且非"等。然彼等应决定不善。如是时应违善无记遮难除"且非"等。若未达生。如是时应离三时故说"且非离三时"等。"有随眠心相续"即有学凡夫心相续。"与道生"即即与道生。"于彼彼说"即注释复注说。"未来普遍"即如未来。亦说非决定未来。如何彼等为有为类故说"由彼等于道"等。于疏文。"未断"即由道未断。"彼位"即应生位。"彼自性"即欲贪等自性。"如是说"即说为随眠。非名未来。由心相续转性成就故。"若断"即若断。"故"即由彼。"贪"即成贪具。"瞋"即成瞋具。说"痴"即成痴具断故成过。现起达贪等。"道所断"即应由道断。"已生"即现在。现在且彼已生为现在已生。"已尝"即已受用所缘。去为去。已尝已去且彼已生为已尝已去已生。为熟故作处为作处。作处且彼已生为作处已生。说现行为多转。现行且彼已生为现行已生。得名为五蕴地为得地。得地且彼已生为得地已生。更多取所缘为所缘执取。

 Ārammaṇādhiggahitañca taṃ uppannañcāti ārammaṇādhiggahituppannaṃ. Mahaggatajjhānena avikkhambhitañca taṃ uppannañcāti avikkhambhituppannaṃ. Maggena asamugghāṭitañca taṃ uppannañcāti asamugghāṭituppannaṃ. Evaṃ maggavajjhānaṃ anusayānaṃ uppannabhāvena vuttattā paccuppannatā pariyāyova tesaṃ vattabboti. ‘‘Sekkhā’’ti sattasekkhapuggalā.

Orambhāgo vuccati kāmalokoceva puthujjanabhāvo ca. Orambhāge sandissantīti orambhāgiyāni. Uddhaṃbhāgo vuccati mahaggatabhāvoceva ariyabhāvo ca. Uddhaṃbhāge sandissantīti uddhaṃbhāgiyāni. Tattha. Kāmacchando, byāpādo,ti imāni dvesaṃ yojanāni kāmalokasaṅkhāte orambhāge eva sandissanti. Diṭṭhi, vicikicchā, sīlabbataparāmāso,ti imāni tīṇi puthujjanabhāva saṅkhāte. Sesāni pana pañca mahaggatabhāvasaṅkhāte ca ariyabhāvasaṅkhāteca uddhaṃbhāgepi sandissanti. Athavā. Purimāni pañcayassa tāni maggena appahīnāni, taṃ uparibhavagge ṭhitaṃpi kāmalokasaṅkhātaṃ orambhāgaṃ ākaḍḍhanti, tasmā orambhāgāya saṃvattantīti orambhāgiyāni. Pacchimāni pañca yassa tāni appahīnāni, taṃ kāmaloke ṭhitaṃpi uddhaṃbhāgaṃ ākaḍḍhanti, tasmā uddhaṃbhāgāya saṃvattantīti uddhaṃbhāgiyāni. Tatthahi dverūpārūparāgā ekantena mahaggatabhāvaṃ ākaḍḍhantiyeva. Māno ca uddhaccañca avijjācāti imāni ca rūpārūparāgasahagatāni hutvā ākaḍḍhanti. Oraṃ heṭṭhimaṃ kāmalokaṃ bhajantīti orambhāgiyāni. Uddhaṃ rūpārūpalokaṃ bhajantīti uddhaṃbhāgiyānītipi vaṇṇenti. ‘‘Itarāni panā’’ti dve issā saṃyojana macchariyasaṃyojanāni. ‘‘Kamopana dvinnaṃ pī’’ti idha saṅgahe dvinnaṃpi anukkamopana.

‘‘Vibādhentī’’ti vihiṃsanti. ‘‘Upatāpenticā’’ti upagantvā santāpenti. Sesamettha suviññeyyaṃ.

Akusalasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
所缘执取且彼已生为所缘执取已生。由广大禅未镇伏且彼已生为未镇伏已生。由道未根除且彼已生为未根除已生。如是由道所断随眠说已生性故应说彼等唯现在方便。"有学"即七有学补特伽罗。
说下分为欲界及凡夫性。于下分见为下分。说上分为广大性及圣者性。于上分见为上分。于彼。欲欲,瞋恚,此二结合唯于名为欲界下分见。见,疑,戒禁取,此三于名为凡夫性。然余五于名为广大性及名为圣者性上分亦见。或。前五彼等由道未断,彼虽住上有顶亦牵引名为欲界下分,故转向下分为下分。后五彼等未断,彼虽住欲界亦牵引上分,故转向上分为上分。因于彼二色无色贪决定唯牵引广大性。且慢及掉举及无明等此等成为俱色无色贪而牵引。亲近下下欲界为下分。亲近上色无色界为上分亦释。"然余"即二嫉结悭结。"然二何次第"即此摄中二次第。
"逼恼"即害。"且热恼"即近热恼。此余易知。
不善摄显示竟。

163. Missakasaṅgahe. ‘‘Cittappaṭipādanaṃ cittaniyojanaṃ. ‘‘Sugati duggati vivaṭṭasaṅkhātāsu cā’’ti sugatibhava duggati bhavanibbānasaṅkhātāsu ca. Nibbānañhi vaṭṭato gigatattā vivaṭṭanti vuccati. ‘‘Dassanādīhi evā’’ti dassanasaṅkappanādīhi eva. Ujugati nāma hitasukhasaṃvattanikā pavatti vuccati. Vaṅkagatināma ahita dukkhasaṃvattanikā pavatti. ‘‘Pathaṅgānī’’ti pathassamaggassa aṅgāni. Maggoti ca upāyo vuccatīti āha ‘‘upāyaṅgānī’’ti. ‘‘Itarānī’’ti sammādiṭṭhi sammāsaṅkappādīni aṅgāni. Ujugatiyā gamanassa upāyaṅgāni. Imepi cattāro maggaṅga dhammā dhammā nāma āgatā. ‘‘Tathā tathā pavattānaṃ’’ti musāvādādivasena pavattānaṃ. ‘‘Nā nāmaggovā’’ti micchāmaggo ca sammāmaggo ca.

‘‘Attādhīnavuttike’’ti attāyattappavattike. Attano gati nāma cakkhundriyādīnaṃ dassanādi kiccameva vuccati. ‘‘Issarā adhipatino’’ti idaṃ ādhippaccatthapākaṭatthaṃ vuttaṃ. Attho pana bhāvappadhānavasena gahetabbo. Indriyaṃ issariyaṃ ādhippaccantihi ime ekatthāti. ‘‘Itthākārāni’’ nāma itthiliṅgapurisaliṅgādi. ‘‘Aññathā appavattiyaṃ’’ti itthisaṇṭhāne purisaliṅgādīnaṃ, purisasaṇṭhāne itthiliṅgādīnaṃ appavattiyaṃ. Tenāha ‘‘tathāhī’’tiādiṃ. Mano vijānanakicce sampayuttadhammānaṃ issaro hoti anaññābhibhavanīyabhāvena pavattanatoti sambandho. Evaṃ parattha. ‘‘Ārammaṇādhimuccane’’ti ārammaṇe nirāsaṅkappavattiyaṃ. ‘‘Ārammaṇupaṭṭhāne’’ti citte buddhaguṇādhikassa ārammaṇassa upaṭṭhāne. ‘‘Catusaccadhammo’’ti tena puggalena anaññāta pubbo catusacca dhammo. Anaññāta pubbaṃ amataṃ vā padaṃ. Anaññātaṃ ñassāmi iti pavattaṃ indriyanti samāso. Paṭipannassāti pana atthato siddhattā vuttaṃ. ‘‘Vippakatabhāvenā’’ti aniṭṭhaṅgatabhāvena. Punappunaṃ jānanakiccayuttānaṃ majjhe channaṃsekkhānaṃ. Etena avasaddassayāva sabbakilesappahānā jānananti atthaṃ dīpeti. Pathama maggena ñātaṃ mariyādaṃ anatikkamma jānanantipi vaṇṇenti. Ājānitatthāti aññātāvī. Arahā khīṇāsavo katakicco vusita brahmacariyo. Aññātāvino indriyanti aññātāvindriyanti atthaṃ dassetuṃ ‘‘pariniṭṭhita ājānanakiccassā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Tabbimuttī’’ti attaggāha vimutti. ‘‘Tasmiṃ vā’’ti tasmiṃ attanivā. ‘‘Saṃkiliṭṭho’’ti nānākilesehi saṃkilesito. ‘‘Vipphandito’’ti nānāsukhadukkhehi saṃkampito. ‘‘Vodānapattiyā’’ti visuddhipattatthāya. ‘‘Tāyapaṭi pattiyā’’ti karaṇatthe, hetu atthe vā karaṇavacanaṃ. ‘‘Vodānapattiyā’’ti sāmiatthe sāmivacanaṃ.

‘‘Balīyantī’’ti nāmadhātuniddeso. Tenāha ‘‘balasā karontī’’ti. ‘‘Balasā’’ti balena. Parito samantato senti parivārentīti parissayā. Assaddhassa bhāvo assaddhiyaṃ. Kosajjasaṅkhātena paṭipakkhadhammena. Muṭṭhā naṭṭhā sati yassāti muṭṭhassati. Muṭṭhassatissa bhāvo muṭṭhassaccaṃ. ‘‘Sesaduka dvayaṃ’’ti ahirikadukaṃ hiridukañca.


我来翻译这段巴利文：
163.. 于杂摄。"心建立"心引导。"且于名为善趣恶趣出离"即且于名为善趣有恶趣有涅槃。因涅槃由轮离去故说为出离。"唯由见等"即唯由见思惟等。说名正行为转向利乐转。说名邪行为转向非利苦转。"道支"即道的支分。且说道为方便故说"方便支"。"余"即正见正思惟等支分。正行行的方便支。此四道支法亦名为法来。"如是如是转"即由妄语等转。"不一道"即邪道及正道。
"于自在转"即于自主转。说名自行为眼根等见等作用。"自在增上"此说为显明增上义。然义应由主要性取。因根自在增上此等一义。名"此相"为女相男相等。"于不余转"即于女形男相等,于男形女相等不转。故说"如是"等。结合为:意于了知作用由无他能胜性转为诸相应法自在。如是于后。"于所缘胜解"即于所缘无疑转。"于所缘现"即于心佛功德胜所缘现。"四谛法"即由彼补特伽罗未曾知四谛法。或未曾知不死道。未曾知当知如是转根复合。然由行义成就故说。"由未竟性"即由未到达性。六有学中再再知作用相应。由此显明余语义为乃至断一切烦恼知。亦释为不超过由初道所知界限知。义为已知为已知者。阿罗汉漏尽作已办住梵行。为显明已知者根为已知根义说"完成已知作用"等。"彼解脱"即我执解脱。"或于彼"即或于彼我。"杂染"即由种种烦恼杂染。"颤动"即由种种乐苦震动。"为得清净"即为得清净。"由彼证得"为作具格或因格。"为得清净"为属格。
"力"为名词释。故说"作力"。"力"即由力。遍一切处眠围即难。无信性为不信。由名为懈怠对治法。失去坏失念为失念。失念者性为失念性。"余二双"即无惭双有惭双。


Gahapati, jāyampatī, tiādīsu viya patisaddo sāmiissara pariyāyoti āha ‘‘patīti sāmiissaro’’ti. ‘‘Paresaṃ’’ti sahajātesu paresaṃ indriyānaṃ. ‘‘Parehī’’ti kammatthe karaṇavacanaṃ. Pare sahajāte indriya dhammeti attho. ‘‘Adhiko’’ti adhikataro. ‘‘Attādhīna vuttīnaṃ’’ti attāyattavuttīnaṃ. ‘‘Chandāgamanavasena vā’’ti ettha āgacchati phalaṃ etenāti āgamanaṃ. Ādikāraṇaṃ, mūlakāraṇaṃ, pabhavakāraṇaṃ. Chando eva āgamanaṃ chandāgamanaṃ. Tenāha ‘‘pubbe atītabhavesū’’tiādiṃ. Sampayutta dhamme attaparādhīne katvāti sambandho. Mahogho tiṇapaṇṇakasaṭe attaparādhīne karonto viyāti yojanā. Tattha ‘‘attaparādhīne’’ti attasaṅkhātoparo attaparo. Attaparena adhīnā attaparādhīnāti attho. ‘‘Sesesupī’’ti sesesu vīriya citta vīmaṃsādhipatīsupi. Etena ‘vīriyameva adhipati vīriyādhipati. Vīriyavato kiṃ nāma kammaṃ na sijjhatīti evaṃ pubbābhisaṅkhāravasena vā pubbe atītabhavesu suṭṭhu āsevitavīriyāgamanavasena vā tesu tesu kalyāṇa pāpakammesu sampayutta dhamme mahogho viya tiṇapaṇṇakasaṭe attaparādhīne niccaṃ paggahitadhurekatvā pavattaṃ vīriya’ntiādinayaṃ atidisati. ‘‘Pacchimā tayo dhammā’’ti vīriya citta vīmaṃsā dhammā. Paravasepi vattanti, tadā tesaṃ adhipatibhāvo natthīti codanā. Adhipati kiccaṃ nāma dhuravāhitāti sambandho. ‘‘Taṃ taṃ kicca visesaṃ anapekkhitvā’’ti cakkhundriyaṃ dassana kicce issaro, sotindriyaṃ savana kiccetiādīsu taṃ taṃ kiccavisesaṃ apekkhati, tathā anapekkhitvā. ‘‘Vijānanādi kiccaṃ’’ti ‘mano ārammaṇa vijānane’tiādinā vuttaṃ sabbaṃ indriya kiccaṃ.

Bhuso haranti vahantīti āhārā. ‘‘Bhuso’’ti atirekataranti attho. Kathaṃ pana bhuso harantīti āha ‘‘sahajātādī’’tiādiṃ. Tete paccaya dhammā tete paccayuppanna dhammā cāti yojanā. ‘‘Etthā’’ti imissaṃ pāḷiyaṃ. ‘‘Paccayāhāro vā’’ti ettha hetu ārammaṇādiko sabbopaccayo paccayāhāro nāma. Āhāra paccayopana visuṃ eko paccayaviseso. ‘‘Paccayaṭṭhenā’’ti hetu ārammaṇādi paccayaṭṭhena. ‘‘Āhārabhūtā’’ti upatthambhanakiccavisesabhūtāti vuttaṃ hoti. ‘‘Kaḷīraṅkurānaṃ’’ti kammatthe sāmivacanaṃ. ‘‘Vaḍḍhiyā’’ti vaḍḍhanatthāya. ‘‘Ṭhitiyā’’ti ṭhitatthāya. Imesattā vaṭṭe pavattantīti sambandho. Sesamettha suviññeyyaṃ. ‘‘Pakkhe viyūhitvā’’ti pakkhe sañcāletvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Pakkhe’’ti vā pakkhehi vātaṃ byūhitvā. ‘‘Tadanusayitassā’’ti tasmiṃ vipāka santāne anusayi tassa. ‘‘Vibhāvetvā’’ti paccakkhato vibhūtaṃ pākaṭaṃ katvā. ‘‘Alabhitvā’’ti cakkhumhi alabhitvā. Apassitvāti vuttaṃ hoti. ‘‘Tatthevā’’ti nivāsaṭṭhāne eva. ‘‘Sampayuttā’’ti viññāṇena sampayuttā. Bhaviṃsu vaḍḍhiṃ sūti bhūtā. Sambhavaṃ vuḍḍhikāraṇaṃ esanti gavesantīti sambhavesino. ‘‘Vuttanayenā’’ti ‘yathā yavabījānaṃ vā sālibījānaṃ vā’tiādinā vuttanayena. ‘‘Āhāretī’’ti pavatteti. ‘‘Manosañcetanāhāro’’ti kusalākusala kammabhūto manosañcetanāhāro. ‘‘Tayo bhave’’ti tayo kāmabhavādike upapattibhave. Ṭhitiyāti ca anuggahāyāti ca vuttaṃ. Itarathā uppattiyāti ca vuttaṃ siyāti adhippāyo.


我来翻译这段巴利文：
如居士,夫妇,等中pati词为主自在异名故说"主即主自在"。"诸他"即俱生中诸他根。"由他"为业格具格。义为他俱生根法。"增上"即更增上。"自在转"即自主转。"或由欲来势"于此由此来果为来。初因,根本因,生起因。唯欲为来为欲来。故说"于前过去有"等。结合为:作诸相应法为自他主。如大流作草叶屑为自他主结合。于彼"自他主"即名为自为他自他。由自他主为自他主义。"于余亦"即于余精进心观察增上亦。由此显示'唯精进为增上为精进增上。精进者何业不成就如是由前加行势或由前过去有善修习精进来势于彼彼善恶业诸相应法如大流于草叶屑作自他主常持担一作转精进'等理。"后三法"即精进心观察法。于他势亦转,尔时彼等无增上性遮难。结合为:名增上作用为持担性。"不期待彼彼作用差别"即眼根于见作用自在,耳根于闻作用等于彼彼作用差别期待,如是不期待。"了知等作用"即由'意于所缘了知'等说一切根作用。
极运持为食。"极"即义为更多。然如何极运持故说"俱生等"等。结合为:彼彼缘法及彼彼缘生法。"于此"即于此圣典。"或缘食"于此一切因所缘等缘名缘食。然食缘为别一缘差别。"由缘义"即由因所缘等缘义。"成食"即说成为特殊支持作用。"芽生"为业格属格。"为长"即为生长。"为住"即为住立。结合为:此等有情于轮转。此余易知。"动翼"即说摇动翼。或"翼"即由翼动风。"彼随眠"即于彼异熟相续随眠。"显现"即由现前显明明显作。"不得"即于眼不得。说为不见。"即于彼"即即于住处。"相应"即与识相应。生长为已生。寻求生长因为寻生。"由说理"即由'如稻种或谷种'等说理。"食"即转。"意思食"即为善不善业意思食。"三有"即三欲有等生有。说为住及摄。余则应说为生义为意。


‘‘Dubbalakiccaṭṭhānavatthukattā’’ti dubbalakiccattā dubbalaṭṭhānattā dubbalavatthukattā. ‘‘Abhinipāta mattāni hontī’’ti dassana savanādi mattāni hontīti adhippāyo. ‘‘Vitakka pacchimakaṃ jhānaṃ’’ti jhānāni nāma vitakkassa pacchānugataṃ hotīti attho. ‘‘Tatthā’’ti tesupañcaviññāṇesu. ‘‘Tā’’ti vedanā ekaggatā. ‘‘Taṃ’’ti jhānakiccaṃ. Ekaggatā balavatī na hotīti sambandho. ‘‘Maggindriya balabhāvāyā’’ti maggindriya balabhāvatthāya. Lokuttaravipākāni javanakiccāni ca sādhipatikāni ca hontīti vuttaṃ ‘‘tibhūmakānī’’tiādi. Sesamettha subodhaṃ.

Missakasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"由弱作用处事性"即由弱作用性由弱处性由弱事性。"唯冲击"即意为唯见闻等。"后寻禅"即义为名禅随后于寻。"于彼"即于彼五识。"彼等"即受定。"彼"即禅作用。结合为:定不成强。"为道根力性"即为道根力性。说"三地"等为出世间异熟及速行作用且有增上。此余易解。
杂摄显示竟。


164. Bodhipakkhiyasaṅgahe. ‘‘Satipaṭṭhānā’’ti ettha pasaddo pamukhattho padhānatthoti āha ‘‘pamukhā padhānā hutvā’’ti. Ṭhāsaddo gatinivatti atthoti āha ‘‘cittagamanaṃ nivattetvā pavattantī’’ti. ‘‘Kāye anupassanā’’ti kāye pavattā anupassanā. Punappunaṃ passanti yogino etāyāti anupassanā. Katamaṃ passantīti āha ‘‘assāsapassāsādikassā’’tiādiṃ. Kathañcataṃ passantīti vuttaṃ ‘‘taṃ taṃ kāyabhāvenā’’tiādi. Idāni punappuna saddassa atthaṃ dassento ‘‘yāvā’’tiādimāha. Vedanānu passanādīsupi esevanayo. Taṃ na sundaraṃ. Kasmā, sakalassa rūpakāyassa adhippetattā. Sesamettha suviññeyyaṃ. Yadi evantiādīsu. ‘‘Itarāpi siddhā’’ti kāyānupassanādayopi siddhā. Kasmā, dhammānupassanāya antogadhattā. ‘‘Tathā anupassantassā’’ti rūppanalakkhaṇato anupassantassa. ‘‘Taṃ taṃ samūhabhūtarūpadhammavasenā’’ti assāsapassāsādi samūhabhūtassa rūpa dhammassa vasena. ‘‘Subhādivipallāsassā’’ti subha sukha niccavipallāsassa. ‘‘Oḷārikassā’’ti supākaṭavasena oḷārikassa. ‘‘Attūpanibandhā’’ti attena upanibandhā, paṭibaddhā.

‘‘Kāmaṃ’’ti ekantena. Upasussatūti sambandho. ‘‘Yantaṃ’’ti jhānābhiññā maggaphalanibbānaṃ. ‘‘Vīriyassa saṇṭhānaṃ’’ti vīriyagamanassa vīriyappavattanassa nivattivasena saṇṭhānaṃ. Uppannasaddena atīta kilesāpi paccuppanna kilesāpi gahetabbā hontīti āha ‘‘asukasmiṃ kāle’’tiādiṃ. ‘‘Mayhaṃ uppannaṃ’’ti idāni uppannaṃ. ‘‘Pahānāyā’’ti ettha samucchedappahānaṃ adhippetanti āha ‘‘anuppāda dhammatāpādanakaraṇatthaṃ’’ti. Tattha anuppādo dhammo yesaṃ te anuppāda dhammā. Maggena pahīnā akusala dhammā. Anuppāda dhammānaṃ bhāvoti viggaho. Anuppāda dhammatāya āpādanaṃ. Tassa karaṇanti samāso. ‘‘Disvā’’ti tesaṃ uppatti vatthuṃ disvā. ‘‘Paccayasamucchindanatthaṃ’’ti paccayabhūtassa anusayassa samucchindanatthaṃ. ‘‘Apattā’’ti idāni apattā. ‘‘Samaye’’ti buddhuppādanavamakkhaṇe. ‘‘Niyāmaṃ na okkamantī’’ti ariyamaggasaṅkhātaṃ sammattaniyāmaṃ na okkamanti. Nappavisanti. Kilesehi akopetabbatāya akuppo dhammo yassāti akuppa dhammo. Khīṇāsavo. Akuppa dhammassa bhāvo akuppa dhammatā. Arahatta phalaṃ. ‘‘Tesaṃ’’ti kusalānaṃ dhammānaṃ. Uppannānaṃ pāpakānaṃ pahānāyāti katvā visuddhidhammesu yogaṃ karontassa anukkamena bhāvanā kamme matthakaṃ patteādito paṭṭhāya uppannāpi pāpakā pahiyyanti. Anuppannāpi nuppajjanti. Anuppannāpi kusalā uppajjanti. Uppannāpi bhāvanā pāripūriṃ gacchanti. Esanayo anuppannānaṃ pāpakānaṃ anuppādāyātiādīsu. Evaṃ catūsu mukhesu ekekamukhenapi sammā padahantassa sammappadhānaṃ catukiccasādhakaṃ hoti. Tenāha ‘‘etesu panā’’tiādiṃ.


我来翻译这段巴利文：
164.. 于菩提分摄。"念住"于此pa音为第一义主要义故说"成为第一主要"。住音为行止息义故说"止息心行而转"。"于身随观"即于身转随观。由此瑜伽者再再见为随观。见何故说"出入息等"等。如何见彼说"由彼彼身性"等。今显示再再语义说"乃至"等。于受随观等亦此理。彼不善。何故,由意欲全色身故。此余易知。若如是等中。"余亦成就"即身随观等亦成就。何故,由摄于法随观故。"如是随观"即由坏相随观。"由彼彼聚色法"即由出入息等聚色法。"净等颠倒"即净乐常颠倒。"粗"即由极明显粗。"与我系"即与我系属。
"任"即决定。结合为:应干。"彼"即禅通道果涅槃。"精进住"即精进行精进转由止息势住。由生语亦应取过去烦恼及现在烦恼故说"某时"等。"我生"即今生。"为断"于此意欲断根断故说"为作成无生法性"。于彼无生为法彼等为无生法。由道已断不善法。无生法之性语分。无生法性之作成。彼之作为复合。"见"即见彼等生事。"为断缘"即为断为缘随眠。"未达"即今未达。"时"即佛出世九剎那。"不入决定"即不入不进入名为圣道正性决定。由烦恼不动故无动法为彼为无动法。漏尽。无动法之性为无动法性。阿罗汉果。"彼等"即诸善法。为断已生诸恶故于清净法作功者渐次于修习作究竟自初已生恶亦断。未生亦不生。未生善亦生。已生修习亦至圆满。此理于为未生恶不生等。如是于四门由一一门正勤亦成四作用成就。故说"然于此等"等。


Abhivisiṭṭhena dhammavavatthānaññāṇena ñātabbā sabbe paramattha dhammā abhiññeyyā nāma. ‘‘Abhiññā siddhī’’ti abhijānana kiccasiddhi. Visuṃ visuṃ paricchinditvā ñātabbā catusacca dhammā pariññeyyā nāma. Tehi dukkhasacca dhammā pariññātabbabhāvena, samudaya sacca dhammā pahātabba bhāvena, nirodhasacca dhammā sacchikātabba bhāvena, maggasacca dhammā bhāvetabbabhāvena ñātabbā hontīti. ‘‘Bhāvanāsiddhī’’ti bhāvanākicca siddhi. Taṃ saṃyuttake imāyapāḷiyā sametīti sambandho. ‘‘Vibhaṅge panā’’ti iddhipādavibhaṅge pana. ‘‘Citta cetasikarāsī’’ti saha pubbabhāgabhāvanāya uttari manussa dhammapariyā pannā cittacetasikarāsi. ‘‘Tattha panā’’ti vibhaṅge tasmiṃ uttaracūḷabhājanīye pana. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ saṅgahe.

Cattāri sotāpattiyaṅgāni nāma buddhe aveccappasādena samannāgato. Dhamme, saṅghe, ariyakantehi sīlehi samannāgatoti evaṃ vuttāni sotāpattiyā aṅgāni. Tattha ‘‘ariyakantehī’’ti ariyajanehi kāmitehi icchitehi. ‘‘Sīlehī’’ti pañcaniccasīlehi, ājīvaṭṭhamakasīlehi vā. ‘‘Sammappadhānesū’’ti sammappadhānakiccesu.

‘‘Soḷasahikiccehī’’ti ekekasmiṃ sacce cattāri cattāri katvā soḷasahi kiccehi. Pīḷanaṭṭho, saṅkhataṭṭho, tiādīhi soḷasahi atthehīti vuttaṃ hoti. Te ca atthā parato āgamissanti. Sati eva sambojjhaṅgoti vuttaṃ, kathaṃ pana sāsati sambodhiṃ samuṭṭhāpetīti āha ‘‘sāhī’’tiādiṃ. Esanayo sesabojjhaṅgesupi. ‘‘Tesu dhammesū’’ti ajjhattabahiddhā dhammesu. ‘‘Līnasaṅkoca kosajjapakkhaṃ’’ti līnapakkha saṅkoca pakkhakosajja pakkhaṃ. Dhuraṃ suṭṭhu paggaṇhāti ukkhipatīti dhurasampaggaho. ‘‘Dhuraṃ’’ti samathadhuraṃ vipassanā dhurañca. ‘‘Arati ukkaṇṭha pakkhaṃ’’ti aratipakkha nibbidāpakkhaṃ. Dhamme rati dhammarati. Dhamme nandī dhammanandī. Dhamme ārāmo dhammārāmo. ‘‘Sārambho’’ nāma cittavihesā. ‘‘Daratho’’ nāma cittasantāpo. Samāhito bhikkhave yathābhūtaṃ pajānāti passatīti vacanato paññāya samādhi pādakatā pākaṭāti vuttaṃ ‘‘tassā’’tiādiṃ. Samaṃ avisamaṃ attano kiccaṃ vahati sīlenāti samavāhī. Samavāhissa bhāvo samavāhitā.

Sā pana catubbidhā hotīti sambandho. ‘‘Tassā’’ti sammādiṭṭhiyā. ‘‘Visākhā’’ti ālapana padaṃ. ‘Sabbe lokuttare hontī’ti vacanassa sambandhaṃ dassetuṃ ‘‘te pana sattatiṃsappabhedā’’tiādimāha. Na vaṭṭhānāni assa atthīti navaṭṭhānikaṃ. ‘‘Lokuttare’’ti lokuttara citte. ‘‘Attappaṭipakkhānaṃ’’ti attanā ujuppaṭipakkhānaṃ. ‘‘Te’’ti bodhipakkhiya dhammā. Etena dassetīti sambandho. ‘‘Kuṇḍaliyā’’ti evaṃ nāmakaṃ brāhmaṇaṃ ālapati. ‘‘Vijjā’’ti maggavijjā. ‘‘Vimuttī’’ti phalavimutti.

Bodhipakkhiyānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
由殊胜法住立智应知一切胜义法名应证知。"证知成就"即证知作用成就。应各别区分而知四谛法名应遍知。由彼等苦谛法由应遍知性,集谛法由应断性,灭谛法由应证性,道谛法由应修性应知。"修习成就"即修习作用成就。结合为:彼与相应部此圣典相合。"然于分别"即然于神足分别。"心心所蕴"即连同前分修习属上人法心心所蕴。"然于彼"即然于彼分别后小分别。"于此"即于此摄。
名四预流支即具足于佛不坏信。于法,于僧,具足圣所爱戒如是说预流支。于彼"圣所爱"即圣者所爱所欲。"戒"即五常戒,或活命八戒。"于正勤"即于正勤作用。
"由十六作用"即于一一谛各四成十六作用。压迫义,有为义,等由十六义说。且彼等义将于后来。说唯念为觉支,然如何彼念令正觉生起故说"彼"等。此理于余觉支亦。"于彼等法"即于内外法。"沉缩懈怠分"即沉分缩分懈怠分。善持担举为担持。"担"即止担及观担。"不乐厌分"即不乐分厌分。于法乐为法乐。于法喜为法喜。于法园为法园。名"激"为心恼。名"热恼"为心热。由"诸比丘,等持如实知见"语由定为慧基成明说"彼等"等。由戒平等不平等运自作用为平等运。平等运之性为平等运性。
结合为:然彼为四种。"彼"即正见。"毗舍佉"为呼格语。为显示'一切于出世间'语关系说"然彼等三十七种"等。无轮转为彼为无轮转。"于出世间"即于出世间心。"自对治"即与自相违对治。"彼等"即菩提分法。结合为:由此显示。"塊荡利耶"呼彼如是名婆罗门。"明"即道明。"解脱"即果解脱。
菩提分显示竟。

165. Sabbasaṅgahe. ‘‘Pañcarāsayo’’ti pañcasaṅgahā. ‘‘Atītādibhedabhinnānaṃ’’ti atītānāgatapaccuppannabhedena, ajjhatta bahiddhābhedena, oḷārikasukhumabhedena, hīnapaṇītabhedena, dūrasantikabhedena ca bhinnānaṃ. ‘‘Upapatti dvāresū’’ti cakkhādi dvāresu. ‘‘Kammadvāresū’’ti kāyakammadvārādīsu. ‘‘Saṅgammā’’ti saṅgantvā. ‘‘Samāgammā’’ti samāgantvā. ‘‘Sādhāraṇa kiccāni vā’’ti sabbiriyāpathehi sādhāraṇa kiccānivā. Pāḷipāṭhe. ‘‘Kiñcā’’ti kasmā ca. ‘‘Saṅkhārevadethā’’ti saṅkhārā saṅkhārā iti tumhe vadetha. ‘‘Kiñcasaṅkhataṃ’’ti katamañcasaṅkhataṃ. ‘‘Rūpaṃ rūpatthāyā’’ti rūpavikatiyā jātatthāya rūpasaṅkhātaṃ saṅkhataṃ abhisaṅkharontīti attho. Upabhogo nāma vatthābharaṇādiko antobhogo. Paribhogo nāma mañcapīṭhādiko bāhira paribhogo. Samparāyikañca vedananti adhikāro. Sesesupi saññāsaṅkhāra viññāṇesupi. ‘‘Dānaṃ dānatthāyā’’ti dānapuññassa jātatthāya. Dānasaṅkhātaṃ saṅkhataṃ abhisaṅkharontīti attho. Athavā dānassa attho dānattho. ‘‘Attho’’ti ca vipākattho phalattho. Dānavipākatthāya dānaphalatthāya dānapuññasaṅkhātaṃ saṅkhataṃ abhisaṅkharontīti attho. Evaṃ sesesupi. ‘‘Anuyuñjantā’’ti vipassanā kammaṃ anuyuñjantā. ‘‘Tīsu dhammesu kilamissantī’’ti vuttaṃ. Kathaṃ kilamissantīti āha ‘‘tathāhi yathā’’tiādiṃ. ‘‘Sukhasaññitesu paṭisaraṇesū’’ti cittasātacittarati paṭilābhatthāya paṭisaraṇesu ārammaṇesu. ‘‘Tāhī’’ti sampattīhi. ‘‘Tā’’ti sampattiyo. Paramukkaṃsagataṃ sukhasaññitaṭṭhānaṃ hoti. Tasmā tattha dukkhānupassanāñāṇaṃ atirekataraṃ pavattetabbanti tadatthāya bhagavā taṃ vedanaṃ visuṃ ekaṃ khandhaṃ katvā khandha desanaṃ desetīti adhippāyo. Esanayo paratthapi. ‘‘Ñāṇasammataṃ’’ti puthujjanehi ñāṇasammataṃ. ‘‘Paramaṃ attānaṃ katvā’’ti loke viññuttaṃ paramaṃ hoti, tasmā vijānanaṃ paramaṃ attānaṃ katvā. Sesamettha supākaṭaṃ. ‘‘Yatthabhuñjatī’’tiādīsu. ‘‘Yattha bhuñjatī’’ti yasmiṃ bhājane bhuñjati. ‘‘Yañca bhuñjatī’’ti yañca bhojanaṃ bhuñjati. ‘‘Yena ca bhuñjatī’’ti yenabyañjanena bhuñjati. ‘‘Yo ca bhojako’’ti samīpe ṭhatvā parivesako. ‘‘Yo ca bhuñjitā’’ti yo ca bhuñjako.

‘‘Sāsavā evā’’ti sāsavā nāma lokiya dhammā. ‘‘Ussāhantā viya hontī’’ti abyāpāra dhammattā vuttaṃ. Na hi abyāpāra dhammānaṃ ekantena ussāho nāma atthi. Phalassa nibbattanato phalatthāya ussāhantā viya hontīti. ‘‘Ākiritvā’’ti pattharitvā. Sesamettha subodhaṃ.


我来翻译这段巴利文：
165.. 于一切摄。"五蕴"即五摄。"由过去等差别分"即由过去未来现在差别,由内外差别,由粗细差别,由劣胜差别,及由远近差别分。"于生起门"即于眼等门。"于业门"即于身业门等。"会合"即共会。"聚会"即共聚。"或共同作用"即或由一切威仪共同作用。于圣典文。"何故"即为何。"说诸行"即汝等说行行。"何有为"即何等有为。"色为色"义为为生色差别名色有为令生起。名受用为衣饰等内受用。名遍受用为床座等外遍受用。且未来受为主题。于余想行识亦。"施为施"即为生施福。义为令生起名施有为。或施之义为施义。"义"即异熟义果义。为施异熟为施果为生起名施福有为义。如是于余亦。"从事"即从事观业。说"于三法将疲"。如何将疲故说"因如是"等。"于名乐依止"即为得心喜心乐于依止所缘。"由彼等"即由诸成就。"彼等"即诸成就。为乐名处至上极。故于彼应更多转苦随观智为彼义世尊作彼受为别一蕴而说蕴教义。此理于后亦。"智所许"即凡夫所许智。"作为第一我"即于世识第一故作为第一我识。此余甚明。于"何处食"等。"何处食"即于何器食。"何食"即何食物食。"由何食"即由何羹食。"何施食者"即住近而分食者。"何食者"即何食用者。
"唯有漏"即名有漏为世间法。"如精勤"即由无功用法性说。因无功用法非定有名精勤。由生果如为果精勤。"撒"即散。此余易解。


Dhātusaṅgahe. ‘‘Attano eva sabhāvaṃ’’ti attano sabhāvaṃ evātipi yujjati. ‘‘Īhā ca byāpāro cā’’ti abhikkamāmi paṭikkamāmītiādinā ussāho ca, abhikkamanādi byāpāro ca. ‘‘Na ca jīvayogā’’ti na ca lokiyamahājana sammatena jīvena yuttā. Aṭṭhakathāpāṭhe. Yāyati etthāti yantaṃ. Udukkhalaṃ. Yanta cakkayaṭṭhināma yanta cakkasambandhā musalayaṭṭhi. Araṇī vuccati agginibbattakatthāya katā dve sāraghaṭikā. Adharāraṇī nāma heṭṭhāraṇī. Uttarāraṇī nāma uddhāraṇī. ‘‘Sallamivā’’ti kaṇḍoviya. ‘‘Sūlamivā’’ti vijjhanakadaṇḍo viya. ‘‘Āturāviyā’’ti tehisallasūlehi viddhagilānā viya. Ayathābhucca nimittaṃ nāma ayathābhūtaṃ sattapuggalādinimittaṃ. ‘‘Vanamigo viyā’’ti tiṇa rūpe purisa saññālābho vanamigo viya. ‘‘Aṅgārakāsuyaṃ’’ti aṅgārakūpe. ‘‘Nānāvidhupaddava nimittato’’ti nānāvidhānaṃ upaddavānaṃ uppatti paccayato. ‘‘Vanamakkaṭo viyā’’ti vanavānaro viya. Dukkhena damanaṃ assāti duddamano. ‘‘Assakhaḷuṅko’’ti duṭṭha asso. ‘‘Yattha kāmanipātito’’ti yasmiṃ yasmiṃ ārammaṇe patituṃ kāmeti icchati, tattha tattha nipātito. Puggalavase avattitvā ārammaṇesu yadicchakaṃ nipatanatoti vuttaṃ hoti. ‘‘Raṅganaṭo viyā’’ti samajjanaṭako viya. Sabhāvato atthi saṃvijjatīti santo. Tathoti ca avitathoti ca atthato ekaṃ. Añño pakāro aññathā. Natthi aññathā assāti anaññathaṃ. Dukkhadukkhaṃ nāma kāyikadukkha cetasikadukkhaṃ. ‘‘Kammajānaṃ’’ti vipākakkhandhakaṭattā rūpānaṃ. ‘‘Uppattiyā’’ti uppādatthāya. ‘‘Pagevā’’ti puretarameva. ‘‘Uppannaṃ pī’’ti uppannampi cakkhu. ‘‘Pavattiyā’’ti santānaṭṭhitiyā ṭhitatthāya. ‘‘Paṭijaggana dukkhaṃ’’ti sodhana dukkhaṃ. Paccayavekallaṃ nāma āhāracchedādikaṃ. Nanu bhijjanabhayena pageva paccayasampādanaṃ nāma saṅkhāra dukkhameva siyāti. Saccaṃ. Idha pana āsanne bhijjananimittaṃ disvā kataṃ paccaya sampādanaṃ adhippetaṃ. ‘‘Rakkhāvaraṇagutti saṃvidhāna dukkhaṃ’’ti nānābhayato rakkhaṇassa ca āvaraṇassa ca gopanassa ca saṃvidhāna dukkhaṃ. ‘‘Tadubhayena saheva sijjhatī’’ti kasigorakkhādīni saṅkhāra kammāni vā rakkhāvaraṇa guttisaṃ vidhānādīnivā karontānaṃ taṃ dukkha dukkhaṃ tadubhayena dukkhena saheva sijjhati. ‘‘Tesaṃ’’ti cakkhādīni assādentānaṃ na muccatīti sambandho. ‘‘Pavatti nirodha bhūtassā’’ti pavattiyā nirodha bhūtassa. ‘‘Taṃ pajahati yevā’’ti taṃ lobhaṃ pajahatiyeva. ‘‘Yāvadevā’’ti uparimapariyantena. Ahaṃ asmīti pavatto māno asmimāno. Tassa samugghātanaṃ samucchindanaṃ. ‘‘Pariññātesū’’ti tesu anusayitāya taṇhāya pahānavasena pariññātesu. ‘‘Tabbiparītena panā’’ti tato viparītena pana. Asmimānassa anadhiṭṭhānabhūtātiādi atthena. Anindriyabaddha dhammā nāma pathavīpabbatādīsu pavattā rūpa dhammā.


我来翻译这段巴利文：
于界摄。"唯自自性"即或适合为自自性唯。"勤及功用"即如'我前进后退'等精勤及前进等功用。"非命相应"即非与世间大众所许命相应。于注释文。由此运为器。臼。名器轮柱为与器轮相连杵柱。名钻木为为生火所作二实木块。名下钻木为下木块。名上钻木为上木块。"如箭"即如箭矢。"如刺"即如刺杖。"如病"即如被彼等箭刺所刺病者。名非如实相为非如实有情士夫等相。"如野鹿"即如于草形得人想野鹿。"于炭坑"即于炭穴。"由种种灾祸相"即由种种灾祸生起因。"如林猿"即如林猴。难调为性为难调。"马驹"即恶马。"由随欲落"即于随何所缘欲求欲望,于彼彼落入。说为不随补特伽罗力于所缘任意落入。"如剧者"即如集会演员。由自性有存在为有。如是及不虚由义一。余种为异。无异为彼为无异。名苦苦为身苦心苦。"业生"即异熟蕴作生色。"为生"即为生起。"何况"即更先。"已生亦"即已生眼亦。"为转"即为相续住为住。"养护苦"即清净苦。名缘缺为断食等。岂非由坏畏故先作缘具名为行苦耶。实尔。然此意欲于近见坏相所作缘具。"守护遮防护备设苦"即由种种怖畏守护及遮及防及备设苦。"由彼两者俱成就"即作耕牧等行业或作守护遮防护备设等者彼苦与彼两苦俱成就。"彼等"结合为:味着眼等者不脱。"成为转灭"即成为转之灭。"彼舍断唯"即彼贪舍断唯。"乃至"即至上边际。我是为转慢为我慢。彼之拔除为断除。"于遍知"即于由断随眠于彼等渴爱势遍知。"然由彼相反"即然由从彼相反。由非我慢所住等义。名非根所系法为转于地山等色法。


Satte anukkaṇṭhamāne karotīti sambandho. ‘‘Itī’’ti tasmā. Tesaṃ sattānaṃ. Dujjaho nāma natthi. Tasmā lobhoyeva dukkhasamudayāriya saccaṃ nāmāti yojanā. Sāsavā kusalā kusala dhammā samudayasaccaṃ nāma, dukkha saccabhūtānaṃ vipākakkhandhakaṭattā rūpānaṃ samudayattā saṃvaḍḍhanattā. Mūlabhāvena vuttā ‘avijjā paccayā saṅkhārā’tiādīsu. ‘‘Nandanasadisaṃ’’ti devaloke nandanavanuyyānasadisaṃ. ‘‘Ādipabhavapadhānabhūtā’’ti dukkha dhammānaṃ ādibhūtā, pabhavabhūtā, padhānabhūtā. ‘‘Pabhavabhūtā’’ti ca pathamuppattihetubhūtā. ‘‘Tesaṃ’’ti dukkha dhammānaṃ.

‘‘Katthacī’’ti kāmabhavādīsu kismiñcibhave. ‘‘Kadācī’’ti atītādikālesu kismiñcikāle. ‘‘Kesañcī’’ti devamanussādīsu sattesu kesañcisattānaṃ. ‘‘Kutocī’’ti bahūsukāraṇesu kutocikāraṇā. ‘‘Kathañcī’’ti kenacipakārena.

‘‘Pariṇāmo’’ti pariṇamanaṃ aññathābhāvo. ‘‘Taṃ samaṅgīnaṃ’’ti tehi cakkhādīhi samaṅgīnaṃ puggalaṃ. Pāḷipāṭhe. ‘‘Ādittaṃ’’tiādīpitaṃ samujjalantaṃ. ‘‘Kenā’’ti karaṇabhūtena kena agginā. Tathā ariyamaggo vipariṇāma dhammo ca hoti. Sovipariṇāma dukkhenapi puggalaṃ bhusaṃ pīḷetiyevāti yojanā. ‘‘Nā’’ti na siyā. Samanaṃ vūpasamanaṃ santi. Sabbadukkhānaṃ santīti viggaho. Sabbaṃ vaṭṭadukkhanti sambandho. ‘‘Tassā’’ti ariyamaggassa. ‘‘Pavattamānā cā’’ti santatiṭhitivasena vattamānā ca. ‘‘Mahantaṃ pariḷāhadukkhaṃ’’ti soka parideva dukkha domanassupāyāsānaṃ pavattivasena mahantaṃ pariḷāha dukkhaṃ. Nibbānassa anuppāda dhammattā uppādatthāya paccayo nāma natthi. Tathā appavatti dhammattā pavattatthāya. Sampāpuṇitabbattā pana sampāpanatthāya paccayo atthīti āha ‘‘sampāpaka paccayābhisaṅkharaṇalesaṃ’’ti. Sampāpaka paccayā nāma ariya maggo ca tassa paccayā ca.


我来翻译这段巴利文：
结合为:令诸有情不忧虑。"是故"即因此。彼等有情。名难舍无。是故唯贪名苦集圣谛结合。有漏善善法名集谛,由为苦谛异熟蕴作生色之集长养。由根性说于'无明缘行'等。"如欢喜"即如天界欢喜园。"成为初生主要"即成为诸苦法之初,成为生,成为主要。"成为生"即成为初生起因。"彼等"即诸苦法。
"于何处"即于欲有等某一有。"于何时"即于过去等时某一时。"于何者"即于天人等有情某一有情。"由何"即于诸多因由何因。"如何"即由某方式。
"变异"即变异为他性。"彼具足"即具足彼等眼等补特伽罗。于圣典文。"燃"即燃烧极燃。"由何"即由作具何火。如是圣道亦为变异法。彼由变异苦亦极恼补特伽罗结合。"不"即不应。平息寂止为寂。诸苦之寂语分。结合为:一切轮回苦。"彼"即圣道。"转亦"即由相续住势转亦。"大热恼苦"即由愁悲苦忧恼转势大热恼苦。由涅槃为无生法故无名为生起因。如是由不转法故为转。然由应达故有达因故说"达因造作少许"。名达因为圣道及彼因。


Bhavābhavasaṅkhātassa dukkhakkhandhassāti sambandho. ‘‘Tadevā’’ti taṃ dukkhakkhandhaṃ eva. Anupunappunaṃ padīyate anuppadānaṃ. ‘‘Niyyātanaṭṭho’’ti handa gaṇhāti sampaṭicchāpanaṭṭho. ‘‘Tato’’ti vaṭṭadukkhato. ‘‘Muccanūpāyassā’’ti dānasīlanikkhamādikassa muccanūpāyassa. ‘‘Nissaraṇavimuttiyā’’ti nissaraṇa saṅkhātāya vimuttiyā. Saṅkhāra dukkhassa abhāvaṭṭho. ‘‘Sammohassa pahānavasenā’’ti etena idha dassanaṃ nāma ito paṭṭhāya catūsu saccesu asammoha bhāvapatti eva ālokapatti eva vuccatīti dasseti . Tenāha ‘‘paṭivijjhanaṭṭho’’ti. Taṇhāya dāso taṇhādāso. Taṇhādāsassa bhāvo taṇhādāsabyaṃ. Paravasato vimuttivasena aparādhīnatā bhujissabhāvo nāma. Lokiyamaggāhi taṇhādāsabyaṃ nātivattanti. Taṇhāvasaṃ pūrayamānā taṇhāvisayaṃ vipākaṃ janenti. Ayaṃ ariyamaggo eva taṇhāya anārammaṇabhāve ṭhito taṇhādāsabyaṃ ativattati. Taṇhāvasaṃ bhindamāno taṇhāya avisayaṃ vipākaṃ janetīti adhippāyo. ‘‘Dukkhamuttiyā’’ti dukkhato muccanatthaṃ. ‘‘Dukkhavaḍḍhiyā’’ti dukkhavaḍḍhanatthāya. Sesamettha subodhaṃ. ‘‘Khayavirāga nirodha bhūto’’ti ettha kilesa dhammānaṃ virajjanaṃ vigamanaṃ antaradhānaṃ virāgo. ‘‘Anattha padānī’’ti ahitapadāni. Bhayādīnavapadāni. ‘‘Dvārachakkaārammaṇa chakkabhedenā’’ti dvārachakkaṃ dhammārammaṇaṃ hoti. Evaṃsati, ārammaṇa chakkanti na vattabbaṃ dhammārammaṇassa visuṃ gahitattāti. No navattabbaṃ. Kasmā, dvārachakkato sesānaṃ dhammārammaṇānaṃ atthitāyāti dassetuṃ ‘‘ettha cā’’tiādi vuttaṃ. Parato ‘‘etthapī’’tiādīsu esevanayoti.

Sabbasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.

Samuccayasaṅgahadīpaniyāanudīpanā niṭṭhitā.

8. Paccayasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
结合为:名为有非有苦蕴。"唯彼"即唯彼苦蕴。不再再给与为不再给。"付与义"即请取之接受义。"从彼"即从轮回苦。"解脱方便"即施戒出离等解脱方便。"出离解脱"即名为出离解脱。行苦之无义。"由断迷痴"由此显示于此名见为从此于四谛得无迷痴性即得光明性。故说"通达义"。渴爱之奴为渴爱奴。渴爱奴之性为渴爱奴性。由他势解脱势无依他性名自在性。世间道不超越渴爱奴性。充满渴爱势生渴爱境异熟。唯此圣道住于渴爱无所缘性超越渴爱奴性。破渴爱势生非渴爱境异熟义。"为苦解脱"即为从苦解脱。"为苦增长"即为苦增长。此余易解。"成为灭离尽"于此烦恼法之离欲离去消失为离。"非义句"即不利句。怖畏过患句。"由六门六境差别"即六门为法所缘。如是则不应说六境由别取法所缘故。非不应说。何故,为显示由六门余法所缘有故说"于此"等。于后"于此亦"等此理。
一切摄显示竟。
摄类显示之显示竟。
8.. 缘摄显示;

166. Yehipakārehi yathā. Tesaṃ vibhāgo taṃ vibhāgo. Ayañcaniddeso ekasesaniddeso, vicchālopaniddesovāti dassetuṃ ‘‘tesaṃ’’tiādimāha. Na sameti. Gāthāyaṃ ‘yesaṃ’tiādinā tīhi-ya-saddehi dassitānaṃ tiṇṇaṃ atthānaṃ-ta-saddattha sambhavato. Ta-saddatthānañca anusandhiyaṃ paripuṇṇaṃ katvā vattabbato. ‘‘Samuppajjatī’’ti suṭṭhu paripuṇṇaṃ katvā uppajjati, pātubhavati. ‘‘Avinā’’ti avinā hutvā. ‘‘Sahajāta dhammehī’’ti avijjā paccayā saṅkhārātiādīsu saṅkhārādīnaṃ sahajāta dhammehi saheva uppajjanaṃ. ‘‘Kalāpavasenā’’ti suddha dhamma kalāpavasena. ‘‘Sāmañña lakkhaṇaṃ’’ti sādhāraṇa lakkhaṇaṃ. ‘‘Attho’’ti idappaccayatā saddassa attho. ‘‘Ayamattho paṭikkhitto’’ti ‘samuppajjanaṃ samuppādo’ti ayaṃbhāvasādhanattho paṭikkhitto. ‘‘Ayamevā’’ti ayaṃ bhāvasādhanattho eva. Jarāmaraṇaṃ sambhavatīti yojanā. ‘‘Uppādāvā tathāgatānaṃ’’ti sammāsambuddhānaṃ uppādevā sati. ‘‘Anuppādāvā’’ti anuppādevā sati. ‘‘Ṭhitāva sādhātū’’ti jātiyā sati jarāmaraṇassa pavattisabhāvo loke ṭhitoyeva. Katamā pana sādhātūti āha ‘‘dhammaṭṭhitatā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘dhammaṭṭhitatā’’ti kenaci akatā sabhāvaṭṭhitatā. ‘‘Dhammaniyāmatā’’ti sabhāvaniyāmatā. ‘‘Tatra tathatā’’ti tasmiṃ sāmaññalakkhaṇe saṅkhata dhammānaṃ tathatā. Sāmañña lakkhaṇameva paṭiccasamuppādo nāmāti dasseti, na avijjādiko paccaya dhammo. Kasmā, tehi vacanehi dhammaniyāmatā mattassa dassitattā. Avijjādīnaṃ dhamma sarūpānaṃ adassitattā. ‘‘Dhammaniyāmatāmattaṃ’’ti ca yathā vuttasāmañña lakkhaṇameva vuccati. Yadi bhāvasādhanaṃ iccheyya, bhāvasādhanaṃ nāma katturahitaṃ bhaveyya. Katturahite ca sati, kathaṃ paṭicca kriyāya samānakattukatā labbhati. Aladdhe ca samānakattukatte kathañca pubbakāletvā paccayasambhavoti. Ayaṃ bhāvasādhanaṃ icchantassa byañjanayuttivirodho. Taṃ pariharanto na cetthātiādimāha. Gambhīrocānanda paṭiccasamuppādo gambhīrāva bhāsocāti bhagavatā vuttaṃ. Bhāvasādhane ca kate uppajjana kriyāmattaṃ nāma visuṃ eko dhammo na hotīti kathaṃ taṃ gambhīraṃ siyāti. Ayaṃ bhāvasādhanaṃ icchantassa gambhīravacana virodho. Taṃ pariharanto ‘‘saṅkhata dhammesu cā’’tiādimāha. Api ca saṅkhata lakkhaṇaṃ nāma saṅkhata dhammatopi gambhīraṃ hoti. Tathāhi cittaṃ nāma saṅkhata dhammo. Tañca atthi mecittaṃ nāmāti sattānaṃ pākaṭaṃ hoti. Tassa pana aniccatā saṅkhātaṃ saṅkhata lakkhaṇaṃ apākaṭaṃ hoti suṭṭhu santatiyā paṭicchannaṃ. Tathā vedanā nāma sukhāvā dukkhāvā saṅkhata dhammo. Sā ca atthi mevedanāti sattānaṃ pākaṭā hoti. Tassā pana aniccatā saṅkhātaṃ saṅkhata lakkhaṇaṃ apākaṭaṃ hoti suṭṭhu santatiyā paṭicchannaṃ. Evaṃ sesesu nāmadhammesu ca rūpadhammesu ca. Yato sattasu visuddhīsu saṅkhata dhamma vavatthāna saṅkhātaṃ diṭṭhivisuddhiñāṇañca avijjādipaccaya pariggaha saṅkhātaṃ kaṅkhāvitaraṇa visuddhiñāṇañca pathamaṃ sampādetvā pacchā dasavidhāni saṅkhata lakkhaṇānupassanā ñāṇāni sampādetabbāni hontīti. Yathā ca aniccatā saṅkhātaṃ saṅkhata lakkhaṇaṃ saṅkhata dhammato gambhīraṃ hoti. Tathā idampi paṭiccasamuppāda saṅkhātaṃ saṅkhata lakkhaṇaṃ saṅkhata dhammato gambhīraṃ hotīti daṭṭhabbaṃ.


我来翻译这段巴利文：
166.. 如何由彼等行相。彼等之分别为彼分别。此说明为余说明,或省略说明为显示说"彼等"等。不合。由偈中'彼等'等三'彼'音所显三义有'此'音义故。且由'此'音义于随顺应完全说故。"生起"即善完全而生起,现起。"不离"即不离而。"与俱生法"即于'无明缘行'等中与行等俱生法俱生起。"由聚势"即由纯法聚势。"共相"即共通相。"义"即此缘语义。"此义遮"即'生起为生'此能依义遮。"唯此"即唯此能依义。结合为:生老死。"或诸如来生"即或诸正等觉生时。"或不生"即或不生时。"住此界"即生时老死转自性于世住。然何为彼界故说"法住性"等。于彼"法住性"即非任何所作自性住性。"法决定性"即自性决定性。"于彼如性"即于彼共相有为法如性。显示唯共相名缘起,非无明等缘法。何故,由彼等言显示唯法决定性故。不显示无明等法自性故。且"唯法决定性"即说如所说共相。若欲作能依,名能依应无作者。且若无作者,如何得缘作同作者性。且若未得同作者性则如何于前时有缘。此为欲能依者文句道理相违。除彼说"然于此"等。世尊说甚深阿难缘起及现观。且作能依则生起作用唯非别一法云何彼甚深。此为欲能依者甚深语相违。除彼说"且于有为法"等。复次名有为相较有为法甚深。如是名心为有为法。彼对有情明了为有我心。然彼无常名有为相不明了由善相续覆。如是名受为乐或苦有为法。彼对有情明了为有我受。然彼无常名有为相不明了由善相续覆。如是于余名法及色法。故于七清净中先成就名有为法住立名见清净智及名把握无明等缘名度疑清净智后应成就十种有为相随观智。且如名无常有为相较有为法甚深。如是此名缘起有为相较有为法应见甚深。;


‘‘Tabbhāvabhāvībhāvo’’ti ettha bhavati saṃvijjatīti bhāvo. So so avijjādiko bhāvo tabbhāvo. Tabbhāve bhavanti sambhavanti sīlenāti tabbhāvabhāvino. Saṅkhārādayo. ‘‘Bhāvo’’ti uppattikāraṇaṃ. Tabbhāvabhāvīnaṃ bhāvoti tabbhāvabhāvi bhāvoti imamatthaṃ dassento ‘‘tasmiṃ tasmiṃ’’tiādimāha. Api ca ‘‘bhāvo’’ti vijjamānatā vuccati. Tassa tassa paccaya dhammassa bhāvoti tabbhāvo. Tabbhāve sati bhavanti sambhavanti dhammatāyāti tabbhāvabhāvino. Tesaṃ bhāvotipi yujjatiyeva. ‘‘Hetvādi paccaya sattiniyāmaṃ’’ti hetupaccayo, ārammaṇa paccayo, tiādīsu hetusadda ārammaṇa saddādayo lobhādīnaṃ rūpārammaṇādīnañca dhammānaṃ taṃ taṃ paccaya sattivisesaṃ dīpenti. Tesañca so so paccaya sattiviseso visuṃ dhammaniyāmo hoti, evaṃ hetvādi paccayasattiniyāmaṃ nivatteti. ‘‘Tathā tathā’’ti mūlaṭṭhagocaravisayaṭṭhādikena tena tena paccayākārena. So hi vuccatīti sambandho. ‘‘Paccaya dhammuddhāra matte aṭhatvā’’ti paccaya dhammānaṃ nāma saññāvasena uddharaṇamattaṃ akatvāti adhippāyo. ‘‘Āhaccā’’ti āhanitvā taṃ taṃ paccayasatti visesaṃ pāpetvāti attho. Tenāha ‘‘matthakaṃ pāpetvā’’ti. Paccayasatti viseso hi hetuphaladīpane tato uttari vattabba kiccābhāvato matthakaṃ nāma hotīti. ‘‘Anosakkamānā’’ti anivattamānā. ‘‘Etāyā’’ti paccaya sattiyā. Papañcente ācariye.


我来翻译这段巴利文：
"彼性有性"于此生存在为性。彼彼无明等性为彼性。于彼性生存在为性者为彼性有者。诸行等。"性"即生起因。彼性有者之性为彼性有性显示此义说"于彼彼"等。复次"性"说为存在性。彼彼缘法之性为彼性。于彼性有生存在法性为彼性有者。彼等之性亦适合。"因等缘力决定"即因缘、所缘缘等中因语所缘语等显示贪等色所缘等法彼彼缘力差别。且彼彼缘力差别为别法决定,如是排除因等缘力决定。"如是如是"即由根处行境处等彼彼缘行相。结合为:彼说。"不住于举出缘法唯"即义为不作缘法名想势举出唯。"触"即义为触及达彼彼缘力差别。故说"达顶"。因缘力差别由显示因果从彼更无应说作用故名为顶。"不退"即不返。"由此"即由缘力。诸阐释师。


Etasmā kāraṇā phalaṃ etadeva paṭicca anāgatapakkhato paccuppannapakkhaṃ āgacchati pātubbhavatīti paccayo. Uppattikāraṇaṃ pavattikāraṇañca. Tattha uppattikāraṇaṃ janakapaccayo. Pavattikāraṇaṃ upatthambhaka paccayo. ‘‘Etenā’’ti hetunā. ‘‘Kāyavacī manokammaṃ’’ti ettha ‘‘kammaṃ’’ti kriyāvuccati, gamana ṭhāna nisajjasayanādikaṃ kāyika kriyañca. Ālāpa sallāpa kathana sajjhāyana gāyanādikaṃ vācasika kriyañca. Vijānana cintana vīmaṃsanādikaṃ mānasika kriyañca. ‘‘Abhisaṅkharontī’’ti abhinipphādenti. ‘‘Etehī’’ti etehi lokiyakusalā kusala cetanā dhammehi. Api ca saṅkharonti sattā etehīti saṅkhārā. ‘‘Saṅkharontī’’ti kiṃ saṅkharonti. Attabhāvaṃ saṅkharonti. Bhavābhavaṃ saṅkharonti. Diṭṭhadhammikampi atthaṃ vā anatthaṃ vā saṅkharonti. Samparāyikampi atthaṃ vā anatthaṃ vā saṅkharontītiādinā. Cakkhumpi saṅkharonti, sotaṃpi saṅkharontītiādinā. Dassanampi saṅkharonti, savanampi saṅkharontītiādinā ca vattuṃ vaṭṭatiyeva. ‘‘Vijānātī’’ti vividhena jānāti. Bhūtenapi jānāti, abhūtenapi jānāti. ‘‘Namatī’’ti gocara visayatthāya namati. ‘‘Ruppatī’’ti kuppati, khobhati. ‘‘Phusatī’’ti saṃhanati. ‘‘Vedayatī’’ti viditaṃ karoti. Taṃ taṃ ārammaṇaṃ lagganavasena bhusaṃ nahati bandhati, muñcituṃ na detīti taṇhātipi yujjati. ‘‘Upādiyatī’’ti daḷhaṃ gaṇhāti. Tenāha ‘‘amuñcaggāhaṃ gaṇhātī’’ti. Bhavatīti bhavo. Upapattibhavo. Bhavanti etenāti bhavo. Kammabhavo. ‘‘Jananaṃ’’ti abhinavassa pātubbhavanaṃ. ‘‘Jīraṇaṃ’’ti abhinavabhāvato hāyanaṃ. ‘‘Socanaṃ’’ti cittasantāpanaṃ. ‘‘Paridevanaṃ’’ti rodanaṃ. ‘‘Dukkhaṃ’’ti kāyarujjanaṃ. ‘‘Domanassaṃ’’ti cittarujjanaṃ. ‘‘Visīdanaṃ’’ti bāḷhaṃ cittakilamathabhāvena virūpaṃ hutvā cittassasīdanaṃ. Thāmabalakhiyyanaṃ. Yato assāsapassāsānaṃ virūpappavattivā taṅkhaṇe sabbaso uparujjhanaṃ vā hotīti. ‘‘Kenaci sukhenā’’ti dukkhasaccato vimuttena kenaci santisukhena.


我来翻译这段巴利文：
由此因果唯此缘从未来分至现在分来现起为缘。生起因及转起因。于彼生起因为能生缘。转起因为支持缘。"由此"即由因。"身语意业"于此"业"说为作用,行住坐卧等身作用及。言谈交谈说读诵唱等语作用及。了知思维观察等意作用及。"造作"即令生。"由此等"即由此等世间善不善思法。复次由此等有情造作为诸行。"造作"造作何。造作自体。造作有非有。造作现法利或非利。造作未来利或非利等。造作眼,造作耳等。造作见,造作闻等说亦适合。"了别"即种种知。由实亦知,由非实亦知。"倾"即倾向行境处。"变坏"即动摇扰动。"触"即接触。"受"即令知。由执着势强系缚彼彼所缘不令脱故亦适合为渴爱。"取著"即坚执。故说"执不舍取"。有为有。生有。由此有为有。业有。"生"即新生现起。"老"即从新性衰减。"愁"即心烦恼。"悲"即哭泣。"苦"即身痛。"忧"即心痛。"恼"即由重心疲劳性成不正心沉没。精力力坏尽。由此或有不正入出息转或彼刹那完全止息。"由任何乐"即由脱苦谛任何寂静乐。


‘‘Dukkhappaṭicchādikā’’ti bhayaṭṭhena dukkhabhūtānaṃ tebhūmika dhammānaṃ dukkhabhāvappaṭicchādikā. ‘‘Samudayappaṭicchādikā’’ti taṇhāya dukkha samudaya bhāvappaṭicchādikā. ‘‘Nirodhappaṭicchādikā’’ti taṇhānirodhasseva dukkhanirodha bhāvappaṭicchādikā. ‘‘Maggappaṭicchādikā’’ti aṭṭhaṅgīka maggasseva dukkhanirodha maggabhāvappaṭicchādikā. Pubbanto vuccati atītekāle bhavaparamparā. Aparanto vuccati anāgate bhavaparamparā. Pubbantā paranto vuccati tadubhayaṃ. ‘‘Paṭiccasamuppādappaṭicchādikā’’ti paccuppannabhave khandhānaṃ paṭiccasamuppādappaṭicchādikā. ‘‘Suttantikanayenā’’ti abhidhammepi vibhaṅge suttanta bhājanīyaṃ nāma āgataṃ. Tena suttanta bhājanīyanayena. Sāsavā kusalā kusala cetanā saṅkhārā nāmāti yojanā. ‘‘Abhidhammanayenā’’ti vibhaṅge abhidhammabhājanīyanayena. Aṭṭhakathāpāṭhe. Avijjā kiriya dhammānaṃ neva upanissaya paccayattaṃ labhati. Kusalā kusalamūlāni kiriya dhammānaṃ na upanissaya paccayattaṃ labhantīti yojanā. Kiriya dhammā avijjāto ca kusalā kusala mūlehi ca upanissaya paccayaṃ na labhantīti vuttaṃ hoti. ‘‘Paccayākāro’’ti paṭicca samuppādo. ‘‘Avijjāvirāgā’’ti avijjā vigamanato. Tesaṃpikiriya dhammānaṃ. Viññāṇādīsupi kiriya viññāṇaṃ, kiriya nāmaṃ, kiriya manāyatanaṃ, kiriyaphasso, kiriya vedanāti atthitāya ‘‘esanayo viññāṇādīsupī’’ti vuttaṃ. ‘‘Kusalā kusala vipākasampayuttaṃ’’ti kusala viññāṇa sampayuttaṃ, akusalaviññāṇasampayuttaṃ , vipāka viññāṇa sampayuttaṃ. ‘‘Taṃ anupapannaṃ’’ti pavattivipākaviññāṇa sahagatassa khandhattayassa taṃ sahajātassa cittajarūpassa ca avasiṭṭhattā taṃ na sampannaṃti attho. Tattha hi viññāṇapade pavattivasena dvattiṃsavidhaṃ vipākacittaṃ viññāṇaṃ nāmāti vuttaṃ. Evañcasati, nāma rūpapadepi pavattivasena tadubhayaṃ pavattiviññāṇasahagataṃpi gahetabbamevāti. ‘‘Taṃ taṃ viññāṇa sampayuttā’’ti paṭisandhiviññāṇa pavatti viññāṇasampayuttā. ‘‘Taṇhupādānānipākaṭānī’’ti cha taṇhā rūpataṇhā saddataṇhādivasena. Cattāri upādānāni kāmupādānādivasenāti evaṃ pākaṭāniyeva. ‘‘Lakkhaṇamattānī’’ti saṅkhata dhammānaṃ saṅkhatabhāvasallakkhaṇa nimittamattāni. ‘‘Ñātibyasanādīhī’’ti ñātivināsanādīhi. ‘‘Ñātibyasanādinimittaṃ’’ti ñātivināsanādikāraṇā.


我来翻译这段巴利文：
"覆苦"即由怖畏义覆盖三界法为苦性。"覆集"即覆盖渴爱为苦集性。"覆灭"即覆盖唯渴爱灭为苦灭性。"覆道"即覆盖唯八支道为苦灭道性。前际说为过去时有相续。后际说为未来有相续。前际后际说为彼两者。"覆缘起"即覆盖现有诸蕴缘起。"经分别法"即于论中分别论亦有名经分别。依彼经分别法。结合为:有漏善不善思名诸行。"论分别法"即依分别论论分别法。于注释文。无明不得为唯作法增上缘性。善不善根不得为唯作法增上缘性结合。说为唯作法不从无明及善不善根得增上缘。"缘行相"即缘起。"由无明离"即由无明离去。彼等唯作法。由于识等亦有唯作识、唯作名、唯作意处、唯作触、唯作受故说"此理于识等亦"。"善不善异熟相应"即与善识相应、与不善识相应、与异熟识相应。"彼不适合"即义为由余转异熟识俱行三蕴及彼俱生心生色故彼不圆满。因于彼识句说由转势三十二种异熟心名识。如是则于名色句亦应取由转势彼两俱行转识。"与彼彼识相应"即与结生识转识相应。"渴爱取明显"即由色爱声爱等势六爱。由欲取等势四取如是明显。"唯相"即有为法有为性观察相唯。"由亲戚损失等"即由亲戚灭失等。"由亲戚损失等缘"即由亲戚灭失等因。


‘‘Khandhadukkhe’’ti paccakkhandhasaṅkhāte dukkhasacce. Khandhappavatti maggo nāma taṇhāsamudayo eva. Khandhanirodha maggo nāma ariyamaggo. ‘‘Khandha samudayabhūtā’’ti khandhappavattiyā kāraṇabhūtā. ‘‘Avijjāni vuṭānaṃ’’ti avijjāyanīvāritānaṃ pihitānaṃ. ‘‘Appahīna bhavābhilāsānaṃ’’ti maggena appahīna bhavapatthanānaṃ. Appahīnabhavataṇhānanti vuttaṃ hoti. ‘‘Vibandho’’ti antarāyo. ‘‘Udayabhūtānaṃ’’ti vaḍḍhibhūtānaṃ. ‘‘Avassayo’’ti nissayo. Sukhavedanā visesato taṇhāya paccayo hotīti vuttaṃ ‘‘sukhavedanāsadiso’’tiādi. Domanassānaṃ pana tassā paccayabhāvo parato pariyeṭṭhitaṇhāyaṃ pākaṭo bhavissati. Upekkhā vedanāpi dukkhena pīḷitassa sukhaṭhāne tiṭṭhati. Sukhaṃ viya taṃ patthetīti. Samudā caritvā paricayitvā. ‘‘Taṇhā evā’’ti kāmataṇhā eva. ‘‘Attani cā’’ti diṭṭhiyañcāti adhippāyo. ‘‘Attano ārammaṇesū’’ti atta jīva lokādīsu diṭṭhiyāgahitā rammaṇesu. ‘‘Assādana khamanarocanabhūtāyā’’ti sādhuvatāyaṃ mamadassananti evaṃ rajjana tussana kantibhūtāya. ‘‘Upādānīyassā’’ti daḷhaṃ gahetabbassa. ‘‘Atthassā’’ti attano attādikassa atthassa. Gāthāyaṃ .‘‘Bhavaṃ hotī’’ti bhavanto vaḍḍhanto hoti. ‘‘Parābhavo’’ti vināsanto.


我来翻译这段巴利文：
"蕴苦"即名为现前蕴苦谛。名蕴转道唯渴爱集。名蕴灭道为圣道。"成为蕴集"即成为蕴转因。"无明覆"即为无明所障所覆。"未断有欲"即由道未断有愿。说为未断有爱。"障碍"即障难。"成为起"即成为增长。"依止"即所依。乐受特别为渴爱缘故说"如乐受"等。然忧之为彼缘性后于寻求爱中将明显。舍受亦对苦逼者住于乐处。如乐希求彼。完全行习。"唯渴爱"即唯欲爱。"于自及"义为于见。"于自所缘"即于见所取我命世间等所缘。"成为喜乐随顺"即成为此善哉此我见如是染着欢喜可意。"应取"即应坚取。"义"即自我等义。于偈。"有成"即增长成。"非有"即灭尽。;


‘‘Addhānavante dhamme’’ti tekālikasaṅkhata dhamme. Apatamāne katvāti pāṭhaseso. Yathā upādānaṃti disvā upādārūpaṃti pade ādāsaddo viññāyati. Na upubba padasaddo. Itarathā upādānanti nasijjhati. Evaṃ addhā, addhāna, padesupi. Tenāha ‘‘addhānaṃ’’ti nasijjhatīti. Saṃkhipanti vīsatākārā etesūti saṅkhepā. Saṅgahā. ‘‘Vaṭṭadhammā’’ti saṅkhārādayo dhammā. ‘‘Etthā’’ti etāsu avijjātaṇhāsu. Kathaṃ tiṭṭhantīti āha ‘‘tadāyattavuttitāyā’’ti. ‘‘Patiṭṭhā’’ti suppatiṭṭhitaṭṭhānāni. ‘‘Pabhavā’’ti vaṭṭadhammaparamparappavattiyā mūla padhāna kāraṇāni. Tattha hetu ca desetabbo hoti. Itarathā issaranimmānadiṭṭhi ahetuka diṭṭhīnaṃ okāso siyāti. Phalañca desetabbaṃ hoti. Itarathā ucchedadiṭṭhiyā okāso siyāti. ‘‘Addhuno’’ti dīghakālassa. ‘‘Nivattetī’’ti samucchindati. ‘‘Ahetū apaccayā sattā pavattantī’’ti pubbaheturahitā pubbapaccayarahitā hutvā imesattā pavattanti. ‘‘Avijjādīhi sādhetabbo na hotī’’ti bhavaparamparāsu nicco hutvā sandhāvantassa avijjādīhi kattabba kiccaṃ na hotīti adhippāyo. ‘‘Kesañci na sambhavantiyevā’’ti anāgāmīnaṃ arahantānañca na sambhavantiyeva. Mahāādīnavarāsidassanatthaṃ sokādivacanaṃ hotīti yojanā. ‘‘Tesaṃ’’ti aññesaṃ paccayānaṃ. ‘‘Laddhā’’ti atthato laddhā. ‘‘Tadavinābhāvibhāvalakkhaṇenā’’ti ettha tena tena paccayena avinābhāvīnaṃ bhāvo, so eva lakkhaṇanti viggaho. ‘‘Parattha pī’’ti ito paresu taṇhupādāna bhavaggahaṇenātiādīsupi. ‘‘Ādito’’tiādimhi. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Kilesabhāvasāmaññato’’ti kilesabhāvena samānattā sadisattā. ‘‘Lakkhitabba dhammehī’’ti viññāṇādīhi. ‘‘Pathamena dutīyassā’’ti pathamasaṅkhepena saddhiṃ dutīyassa saṅkhepassa ekā sandhītiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Lokassa pākaṭa vohārenā’’ti kilesadhammā kammadhammā ca loke hetūti pākaṭā honti. Vipākadhammā pana phalanti pākaṭā. Evaṃ loke pākaṭa vohārena. Idha pana kilesadhammakammadhammā vā hontu, vipākadhammā vā, yo yo paccayapakkhe ṭhito, so so hetūtipi vattabboyeva. Yo yo paccayuppanna pakkhe ṭhito, so so phalantidassento ‘‘hetuphalasaddāpanā’’tiādimāha. Aṭṭhakathā pāṭhe. ‘‘Sajjantassā’’ti saṃvidahantassa. ‘‘Āyūhana saṅkhārā nāmā’’tiādito paṭṭhāya samuccayanasaṅkhārā nāma. ‘‘Dakkhiṇaṃ’’ti dānavatthuṃ. Dakkhiṇodakaṃ vā. ‘‘Ettha cā’’ti imasmiṃ tatīyapañcake ca. ‘‘Vuttanayene vā’’ti pathamapañcake vuttanayeneva. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Āyatiṃ paṭisandhiyā paccayacetanā bhavo nāmā’’ti idaṃ uddesapāḷiyaṃ yathādiṭṭhapāṭhavaseneva vuttaṃ. Tathā purimakammabhavasmiṃ idha paṭisandhiyā paccayacetanā saṅkhārā nāmāti idañca. Idha pana pubbeyeva dvīsuhetupañcakesu dvinnaṃ saṅkhāra kammabhavānaṃ saṅgahitattā aṭṭhakathāyaṃ vuttanayeneva dvinnaṃ saṅkhāra kammabhavānaṃ viseso yutto. Tenāha ‘‘taṃ idha na yujjatī’’ti. ‘‘Saṅgahitattā’’ti pubbeyeva saṅgahitattā. ‘‘Etaṃ’’ti vibhāvani vacanaṃ. ‘‘Dhammavibhāgarakkhaṇatthaṃ’’ti vibhaṅge bhavapade upapattibhavassapi vibhattattā evaṃ vibhattassa dhammavibhāgassa rakkhaṇatthaṃ. Phalapañcakato anaññaṃpi upapattibhavaṃ aññaṃviya katvā ‘upapattibhavasaṅkhāto bhavekadeso’ti vuttaṃ. So ca upapattibhavo nāma paccuppannahetūhi nibbattattā catutthe phalapañcake eva saṅgahito.

我来翻译这段巴利文：
"有时分法"即三时有为法。作不堕为文余。如见取即见取色句中取音了知。非上前句音。否则取不成。如是于时、时分句亦。故说"时分"不成。略摄二十行于此等为略。摄。"轮回法"即诸行等法。"于此"即于此等无明爱。如何住故说"由彼依转"。"住立"即善住立处。"根源"即轮回法相续转起根本主要因。于彼应说因。否则应有主造见无因见机会。应说果。否则应有断见机会。"时"即长时。"遮止"即断绝。"有情无因无缘转"即此等有情无前因无前缘而转。"不应由无明等成就"即义为恒常于有相续轮回者无由无明等所作作用。"对某些全不生"即对不还阿罗汉全不生。结合为:愁等语为显大过患聚。"彼等"即其他诸缘。"得"即从义得。"由彼不离性相"于此分别为:与彼彼缘不离者性,唯彼为相。"于后亦"即于此后爱取有取等亦。"从初"即从初。于显示文。"由烦恼性共性"即由烦恼性同故相似故。"由应相法"即由识等。应如"由第一第二"即与第一略共第二略一和合等结合。"由世间明显言说"即烦恼法业法于世为因明显。然异熟法为果明显。如是由世间明显言说。然于此或为烦恼法业法,或为异熟法,凡住于缘分者应说为因。凡住于缘生分者应说为果显示说"因果语等"等。于注释文。"造作者"即安排者。"名造作行"等从初为积集行。"施物"即施物或施水。"且于此"即于此第三五法。"或如所说法"即如第一五法说法。于显示文。"名为未来结生缘思为有"此依摄颂文如所见文说。如是于前业有中此结生缘思名行亦。然于此由前已于两因五法摄二行业有故依注释说二行业有差别适合。故说"此于此不适合"。"由摄"即由前已摄。"此"即显示语。"为守护法分别"即由于分别于有句分别生有故为守护如是分别法。从果五非异亦作生有如异说'名为生有一分'。且彼名生有由现因生故摄于第四果五。

 Tasmā tena upapattibhavasaddena catuttha pañcakameva gahitanti yuttaṃ. Itarathā dve phalapañcakāni vipākavaṭṭanti vutte siddhameva hoti. Evañcasati avasesā cāti ettha dutīyaphalapañcakameva avasiṭṭhaṃ hotīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Avijjā nāma moho, so ca akusala mūla’’ntiādi abhidhamme mūlayamake mūlanāmena āgatattā vuttaṃ. Dvīsupanabhava cakkesu purimacakke avijjā ādi hoti. Pacchimacakke taṇhā. Ādi ca nāma mūlanti ca sīsanti ca vattuṃ vaṭṭatīti pariyāyaṃ dassetuṃ ‘‘athavā’’tiādi vuttaṃ .‘‘Āgamanasambhāresū’’ti atītabhavato imaṃbhavaṃ āgamanasambhāresu. Taṇhā eva sīsaṃ katvā vuttāti yojanā. ‘‘Tesaṃ antare’’ti avijjāsaṅkhārānaṃ antare. Taṇhāya okāso natthīti kasmā vuttaṃ. Nanu avijjāya sati, taṇhā nāma ekantena sambhavatiyeva. Sā ca saṅkhārānaṃ balavapaccayo hoti. Tasmā sā avijjā paccayā taṇhā, taṇhā paccayā saṅkhārāti vattabbā siyāti. Taṃ pariharituṃ ‘‘ayañhī’’tiādivuttaṃ. Paṭilomapaṭiccasamuppādo nāma avijjānirodhā saṅkhāranirodhoti evaṃ pavatto paṭiccasamuppādo. ‘‘Jarāmaraṇamucchayātiādi navattabbaṃ siyā’’ti jarāmaraṇamucchāyātiādivacanaṃ anulomapaṭiccasamuppāda sambandha vacananti katvā vuttaṃ. ‘‘Uparivaṭṭamūla dhammappaṭipādakānaṃ’’ti upari dutiyānāgatabhāvādīsu avijjātaṇhā saṅkhātānaṃ vaṭṭamūladhammānaṃ niyojakānaṃ. ‘‘Te pī’’ti sokādayo dukkhadhammāpi. ‘‘Āsavasambhūtā’’ti āsavehi sambhūtā sañjātā. ‘‘Tesaṃ’’ti sokādīnaṃ dukkhadhammānaṃ. ‘‘Jarāmaraṇaṅge gahaṇaṃ’’ti dvādasasu aṅgesu jarāmaraṇaṅge saṅgahaṇaṃ. ‘‘Pavaḍḍhatī’’ti bhusaṃ vaḍḍhati. ‘‘Āsavasamudayā’’ti āsavasamuppādā. ‘‘Avijjāsamudayo’’ti avijjāsamuppādo. ‘‘Avijjāpaccayāsaṅkhārātī’’ti ettha itisaddo ādiattho. ‘‘Nānābyasana phuṭṭhassā’’ti ñātibyasanādīhi nānābyasanehi phuṭṭhassa, vihiṃsitassa. ‘‘Yato’’ti yaṃ kāraṇā, avijjātaṇhānaṃ vaḍḍhanakāraṇā. ‘‘Vaṭṭaṃ’’ti saṅkhārādikaṃ bhavacakkaṃ. Saṃmuyhanaṃ sammoho. Pariyesanaṃ pariyeṭṭhi. Vipaccatīti vipāko. Vipāko eva vepakkaṃ. Sammoho vepakkaṃ assāti sammohavepakkaṃ. Tathā pariyeṭṭhive pakkañcāti imamatthaṃ dasseti ‘‘tadubhayaṃ’’tiādinā. Tadubhayaṃ vipākaṃ etassāti katvā dukkhaṃ sammohavepakkanti ca pariyeṭṭhivepakkanti ca vuccatīti yojanā. Api ca, sammohaṃ vipāceti sañjanetīti sammoha vepakkaṃ. Evaṃ pariyeṭṭhivepakkantipi yujjati. ‘‘Kicchaṃ’’ti kasiraṃ dukkhaṃ āpanno. ‘‘Miyyatī’’ti marati. ‘‘Ca vatī’’ti saṅkamati. ‘‘Upapajjatī’’ti bhavantaraṃ upeti. ‘‘Atha ca panā’’ti evaṃbhūtassa sato. ‘‘Jarāmaraṇassā’’ti jarāmaraṇa saṅkhātassa imassa dukkhassāti sambandho. ‘‘Nissaraṇaṃ’’ti niggamanaṃ. ‘‘Nappajānātī’’ti ayaṃ loko nappajānāti. ‘‘Āgatiyā’’ti imasmiṃ bhave paṭisandhiviññāṇuppattivasena āgamanena. ‘‘Gatiyā cā’’ti anāgatabhave jātipātubbhāvavasena gamanena ca. Ādisaṅkhāto pubbapariyanto yassa atthītiādimantaṃ. Na ādimantaṃ anādimantaṃ. ‘‘Vaṭṭappavattassā’’ti tividhavaṭṭasaṅkhātassa pabandhappavattassa. Jātiyā vuttāya sabbāni tassā nidānāni vuttāni eva hontīti katvā ‘‘jātiyā eva vā’’ti vuttaṃ. ‘‘Iccevaṃ’’ti iti evaṃ. Tattha avijjāpaccayā saṅkhārātiādinā nayena paṭṭhapesi mahāmunīti sambandho.

我来翻译这段巴利文：
故由彼生有语取唯第四五适合。否则说二果五为异熟轮即成就。如是则于余等于此应见唯余第二果五。"名无明为痴,彼为不善根"等说由于论根双中以根名来故。于两有轮中前轮无明为初。后轮爱。且初名为根为顶应说故为显示同义说"或"等。"于来资具"即从过去有至此有来资具。结合为:以爱为顶说。"于彼等间"即于无明行间。何故说爱无处。岂非有无明时爱必定生。且彼为行强缘。故彼应说为无明缘爱,爱缘行。为除彼说"因此"等。名逆缘起即如是转由无明灭行灭缘起。"不应说老死昏迷等"说由顺缘起相属语故。"上轮根法能令"即能令上第二未来等爱无明名轮根法。"彼等亦"即愁等苦法亦。"漏生"即从漏生起。"彼等"即愁等苦法。"摄于老死支"即摄于十二支中老死支。"增长"即极增长。"由漏集"即由漏生。"无明集"即无明生。"无明缘行"于此等字为初义。"触诸苦"即为亲戚损失等诸苦所触害。"由此"即由此因,由无明爱增长因。"轮"即行等有轮。迷惑为迷。寻求为寻。异熟为熟。唯异熟为果熟。迷为果熟者为迷果熟。如是寻果熟由"彼两"等显示此义。结合为:由彼两异熟故说苦为迷果熟及寻果熟。复次令熟迷生为迷果熟。如是寻果熟亦适合。"困"即陷苦难。"死"即死。"去"即行。"生"即至他有。"然而"即如是有时。结合为:此老死名苦。"出离"即出去。"不知"即此世间不知。"由来"即由此有结生识生势来。"由去及"即由未来有生现起势去及。有初名前后际者为有初际。非有初际为无初际。"轮转"即名为三轮相续转。由说生说彼一切缘故说"或唯由生"。"如是"即如此。于彼结合为:大牟尼以无明缘行等理开始。

 Ācariya vādepana ‘‘iccevaṃ’’ti jarāmaraṇa mucchāyātiādinānayena. Ābandhaṃ anādikanti sambandho. Idhapi tameva sambandhaṃ gahetvā yojeti ‘‘iccevaṃ ābandhanti. La. Punappunaṃ ābandhaṃ’’ti. Avijjā ādimhi vuttā. Tasmā sā sayaṃ ahetu apaccayā hutvā vaṭṭassa ādipaccayabhūtā hotīti codanā. Taṃ pariharati ‘‘vaṭṭassā’’tiādinā. ‘‘Vaṭṭakathāya sīsabhūtattā’’ti vaṭṭassa ādināma natthi. Tassa pana pavatti nivattiyo atthi. Jānantehi tāsaṃ pakāsanatthāya paṭiccasamuppādakathānāma vaṭṭakathā ekantena kathetabbā hoti. Kathentehi ca vaṭṭadhammānaṃ majjhe katamassa dhammassa kiccaṃ vaṭṭappavattatthāya padhānataraṃ hotīti jānitabbaṃ hoti. Tadā kiccavasena padhānataraṃ ekaṃ dhammaṃ mūlaṃ sīsaṃ katvā vaṭṭakathā kathetabbāti. Idaṃ vaṭṭakathāya sīsaṃ nāma. Tattha avijjā nāma moho. So ca muyhanakiriyā. Andhabhāvakaraṇañcassa kiccaṃ. Na ca paññā cakkhussa andhabhāvakaraṇa sadisaṃ aññaṃ vaṭṭassa pavattatthāya padhānakiccaṃ nāma atthi. Tasmā avijjā evettha sabbappadhāna kiccattā vaṭṭakathāya sīsabhūtā hoti. Evaṃ vaṭṭakathāya sīsabhūtattā sā ādimhi vuttāti. ‘‘Anādikabhāvo eva dassito’’ti anādikabhāvo dassito eva. No na dassitoti attho. Iti etaṃ atthajātaṃ paccakkhato siddhaṃ. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃbhave. ‘‘Tassā’’ti atīta bhavapariyāpannāya avijjāya. ‘‘Aññāya avijjāya evā’’ti atītabhavatopi purimabhave siddhāya aññāya avijjāya eva. ‘‘Tassāpī’’ti purimatarabhave avijjāyapi. ‘‘Attabhāvo’’ti purimataro attabhāvo. ‘‘Padhāna paccayabhūtattā’’ti pubbe vuttanayena andhabhāvakaraṇa kiccattā vaṭṭappavattiyā padhāna paccayabhūtā hoti. Evaṃ padhānapaccayabhūtattā. ‘‘Tassa tassāti niṭṭhānameva na paññāyeyyā’’ti tassa paccayassa paccayo vattabbo. Tassapi paccayassa paccayo vattabboti evaṃ vassasatampi vassasahassaṃpi niṭṭhānameva na paññāyeyya. ‘‘Vuttoyevā’’ti avijjāya paccayo vuttoyeva. ‘‘Pañcanīvaraṇātissavacanīyaṃ’’ti pañcanīvaraṇa dhammā avijjāya āhāroti vacanīyaṃ bhaveyya. Tattha ‘‘āhāro’’ti balavapaccayo vuccatīti.

Paṭiccasamuppādanayānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
然于师说"如是"即由老死昏迷等诸理。结合为:系缚无始。于此亦取彼同结合"如是系缚乃至重复系缚"。无明说于初。故彼自为无因无缘为轮初缘难。以"于轮"等除彼。"由为轮说顶"即轮无始名。然有彼转灭。为知者显示彼等行相故应定说名缘起说为轮说。且说时应知轮法中何法作用为转轮更主要。尔时应以作用更主要一法为根为顶说轮说。此名轮说顶。于彼无明名痴。且彼为迷作用。且盲目作为其作用。无有如慧眼盲目作用他轮转更主要作用。故于此无明由一切主要作用为轮说顶。如是由为轮说顶彼说于初。"唯显无始性"即显无始性。义为非不显。如是此义类现见成就。"于此"即于此有。"彼"即属过去有无明。"唯由他无明"即成就于过去有前有他无明唯。"彼亦"即前前有无明亦。"自体"即前前自体。"由为主要缘"即如前说理由盲目作用故为轮转主要缘。如是由为主要缘。"彼彼终无显现"即应说彼缘之缘。应说彼缘之缘之缘如是百年千年亦终无显现。"已说唯"即已说无明缘。"应说五盖"即应说五盖法为无明食。于彼"食"说为强缘。
缘起理光明竟。

167. Paṭṭhānanaye. ‘‘Hetu ca so paccayo cā’’ti ettha lobho hetujātikattā hetu ca hoti. Ārammaṇānantarādi paccayena aññadhammassa paccayo ca hotīti atthassa sambhavato ‘‘hetu hutvā paccayo’’ti vaṇṇeti. Evaṃ vaṇṇitepi ‘‘hetu hutvā paccayo’’ti hetu honto paccayoti atthe sati, so yevattho sambhavatīti ‘‘puna hetubhāvena paccayo’’ti vaṇṇeti. Ettha siyā, hetu ca so paccayo cāti ettha pada dvayaṃ ekadhammādhikaraṇattā tulyādhikaraṇaṃ hoti. Hetubhāvena paccayoti ettha pana padadvayaṃ tulyādhikaraṇaṃ na hoti. Purima padañhi dhamma bhāvappadhānaṃ, pacchimaṃ dhammappadhānanti. Evaṃ sante tulyādhikaraṇaṃ vākyaṃ bhinnādhikaraṇaṃ katvā vaṇṇetīti na yuttametanti. No na yuttaṃ. Mukhyopacāramattena nānatthattā. Pacchimavākyaṃhi mukhyavacanaṃ. Purimavākyaṃ upacāra vacanaṃ. Upacāravacane ca upacārattho yujjati. Mukhyavacane mukhyatthoti. ‘‘Heṭṭhāvuttamevā’’ti pakiṇṇakasaṅgahe vuttameva. Hinonti etthāti hetu. Hinonti etenāti hetu. Tattha ‘‘hinontī’’ti suṭṭhupatiṭṭhahanti. Ke patiṭṭhahantīti āha ‘‘sahajāta dhammā’’ti. Kathañca suṭṭhupatiṭṭhahantīti āha ‘‘vuddhi viruḷhi vepullapattavasenā’’ti. Kasmā te suṭṭhu patiṭṭhahantīti. Patiṭṭhitaṭṭhānassa patiṭṭhitakāraṇassa vā thāmabalasampannattāti dassetuṃ ‘‘ārammaṇe daḷhanipātinā thāmabalasampannenā’’ti vuttaṃ. Hetuvisesanañcetaṃ. Ārammaṇe daḷhanipātimhi thāmabalasampanne ettha dhammetipi yojetabbaṃ. Upakārakoti ca upaladdhiyevāti sambandho. ‘‘Yādisenasabhāvenā’’ti hetubhāvādisabhāvena. ‘‘Upaladdhiyevā’’ti kasmā vuttaṃ. Nanu upakāraka saddo kattāraṃ vā kāretāraṃ vā vadatīti. Vohāramattena vadati. Dhammato pana kattā vā kāretā vā natthīti dassetuṃ ‘‘na hi sabhāva dhammesū’’tiādimāha. Yadi dhammato kattāvā kāretāvā natthi. Kasmā upakārakoti vuccatīti āha ‘‘tathā upaladdhiyaṃ panā’’tiādiṃ.

Ārammaṇapaccaye. ‘‘Ajjholambamānā’’ti ārammaṇa karaṇavasena adhiolambamānā. ‘‘Ārammaṇabhāvenā’’ti gocaravisayabhāvena.

Adhipatipaccaye. ‘‘Garukatā’’ti assādanābhinandanādivasena vā saddhāpasādādivasena vā garukatā. ‘‘Sāmino viya dāse’’ti sāmino attanodāse attanovase vattayamānā viya. Sahajātādhipati pana heṭṭhā samuccaya saṅgahe vuttoti idha na vutto.


我来翻译这段巴利文：
167.。缘法理中。"因且彼缘"于此贪由因性为因且由所缘等无间等缘为他法缘由义可能故注为"为因而缘"。如是注已"为因而缘"即成为因为缘义时,彼义即可能故注为"复由因性为缘"。于此或有,因且彼缘于此两句由一法所依故同依。由因性为缘于此两句非同依。因前句以法性为主,后句以法为主。如是时注释使同依句为异依不适合。非不适合。由本义假义差异义故。因后句为本说。前句为假说。于假说适合假义。于本说本义。"如下说唯"即如说于杂聚。住于此为因。由此住为因。于彼"住"即善住。何者住故说"俱生法"。如何善住故说"由得增长发育广大"。何故彼等善住。为显示住处或住因具力势故说"由于所缘坚固安住具力势"。且此为因形容。应结合为:于此由于所缘坚固安住具力势法。且资助为仅了知结合。"由如是自性"即由因性等自性。何故说"仅了知"。岂非资助语说作者或使作者。由言说唯说。然由法无作者或使作者故说"于自性法中"等。若由法无作者或使作者。何故说资助故说"然于如是了知"等。
所缘缘中。"垂向"即由作所缘势上垂向。"由所缘性"即由行境处性。
增上缘中。"尊重"即由味着欢喜等或由信净等尊重。"如主于奴"即如主令自奴转于自在。然俱生增上前于聚集聚说故此不说。


Anantarapaccayadvaye. ‘‘Antaraṃ’’ti chiddaṃ vivaraṃ. ‘‘Santānaṃ’’ti cittasantānaṃ. ‘‘Santānānubandhavasenā’’ti cittasantānaṃ punappunaṃ bandhanavasena. Uppādananti sambandho. ‘‘Dhammantarassā’’ti nāmakkhandha dhammantarassa. ‘‘Anantara paccayatā’’ti anantarapaccaya kiccanti vuttaṃ hoti. Yaṃ kiñci dhammantaraṃ. ‘‘Purimapacchimabhāgappavattānaṃ’’ti nirodhassa asaññībhavassa ca purimabhāge ca pacchimabhāge ca pavattānaṃ. ‘‘Cittuppādānaṃ pī’’ti nirodhassa pubbabhāge nevasaññānāsaññāyatana kusala kriya cittuppādānaṃ. Pacchābhāge anāgāmiphala arahattaphalacittuppādānaṃ . Asaññībhavassa pubbabhāge kāmabhave cuti cittuppādānaṃ. Pacchābhāge kāmabhave eva paṭisandhi cittuppādānaṃ. Tesu pana kathaṃ anantaraṃ nāma siyā. Dvinnaṃ dvinnaṃ purimabhāga pacchima bhāgānaṃ majjhe acittakassa kālassa acittakassa rūpasantānassa ca antarikattāti codanā. Taṃ pariharituṃ ‘‘na hi abhāvabhūto’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Tesaṃ’’ti dvinnaṃ dvinnaṃ cittuppādānaṃ. Rūpadhammo antaraṃ na ca karoti nāma. Arūpadhammānaṃ anantaratā nāmātiādinā yojanā hoti. ‘‘Tathāpavattana samatthatā’’ti ekībhūtānaṃ viya attano anantare dhammantaraṃ uppādane samatthatā.

Sahajātapaccaye. ‘‘Ye pana dhammā’’ti paccayuppanna dhammā. ‘‘Attanī’’ti paccaya dhammo vuccati.

‘‘Aññamaññaṃ upatthambhantaṃ tidaṇḍaṃ viyā’’ti bhūmiyaṃ aññamaññaṃ nissāya ussitā tayodaṇḍā aññamaññaṃ upatthambhantā viya. ‘‘Purimenā’’ti purimena sahajāta paccayena. ‘‘Itarītaro patthambhanaṃ’’ti aññamañño patthambhanaṃ.

‘‘Sūdo’’ti bhattakārako. ‘‘Ukkhalī’’ti bhattapacanakumbhī. ‘‘Vuṭṭhidhārā’’ti meghavuṭṭhidhārā. ‘‘Upanissayo’’ti bhattuppattiyā upanissayo. ‘‘Tāsu asatī’’ti sālikkhetta vuṭṭhidhārāsu asati. ‘‘Balavataraṭṭhenā’’ti balavataranissayaṭṭhena. ‘‘Pakatūpanissayo’’ti ettha ‘‘pakato’’ti bhusaṃ kato. Tenāha ‘‘suṭṭhukato’’ti. Karaṇañca attano santāne suṭṭhuuppādanañca suṭṭhuupasevanañca daṭṭhabbanti sambandho. ‘‘Vuttappakārenā’’ti ‘yathā kate satī’tiādinā vuttappakārena.


我来翻译这段巴利文：
无间缘二中。"间"即孔隙空隙。"相续"即心相续。"由相续系势"即由心相续重复系缚势。结合生起。"他法"即名蕴他法。"无间缘性"说为无间缘作用。任何他法。"前后分转"即灭无想有前分及后分转。"心生亦"即灭前分非想非非想处善唯作心生。后分不还果阿罗汉果心生。无想有前分欲有死心生。后分唯欲有结生心生。然于彼等如何名无间。由两两前分后分中无心时及无心色相续为间难。为除彼说"因非为无"等。"彼等"即两两心生。色法不名作间。无色法名为无间等结合。"如是转能"即如一体自无间生他法能。
俱生缘中。"彼等诸法"即缘生法。"于自"说为缘法。
"如互相撑三杖"即如依地互相立起三杖互相撑。"由前"即由前俱生缘。"互相撑"即互相支撑。
"厨师"即作食者。"锅"即煮食锅。"雨流"即云雨流。"近依"即食生近依。"彼等无"即稻田雨流无。"由强力义"即由强力依义。"亲近依"于此"亲"即极作。故说"善作"。结合为:应见于自相续作及善生及善习。"如所说行相"即由如作时等所说行相。;


‘‘Nissayārammaṇa dhammā evā’’ti nissaya paccaya dhamma ārammaṇa paccaya dhammā eva. ‘‘Purejātatāmattavisiṭṭhā’’ti ettha mattasaddena nissayārammaṇasattito visuṃ purejātasatti nāma natthīti dasseti. Visuṃ purejātasatti nāma atthītipi vadanti. Taṃ vādaṃ dassetuṃ ‘‘ācariyānandattherenā’’tiādimāha. Ettha pañcavatthūni ca pañcārammaṇāni ca purejātattā eva suṭṭhubalavatāya pañcaviññāṇānaṃ vatthu kicca ārammaṇa kiccāni sādhenti. Tathā hadayavatthu ca manodhātu manoviññāṇadhātū nanti. Ayaṃ visuṃ purejātasatti visesoti vadeyya. Saccaṃ. Suddhamano dvārepana idha ṭhatvā nirayesu evarūpāni nirayaggirūpāni atthi. Idāni devesu ca evarūpāni dibbarūpāni atthīti cintayantānampi, tesu pure evarūpāni uppajjiṃsūti vā, tesu anāgate evarūpāni uppajjissantīti vā cintayantānaṃpitāni rūpāni nibbisesāni hutvā manoviññāṇānaṃ ārammaṇa paccayattaṃ gacchanti. Tattha pure jātāni hutvā tadā vijjamānāni paccuppannarūpāni ārammaṇa purejātapaccayo. Itarāni ārammaṇa paccayo eva. Na cettha purejātānaṃ paccuppannarūpānaṃ purejātattena viseso atthi. Na ca tāni purejātapaccayo na honti. Yadi visuṃ purejātasattiviseso purejātapaccayoti vadeyya. Tāni purejātapaccayo nāma na bhaveyyuṃ. Kasmā, tādisassa visesassa natthitāya. Na ca nabhavanti. Kasmā, purejātamattavisesassa atthitāya. Ettha vadeyyuṃ, pañcadvāresu pana pubbe vuttanayena visuṃ purejātasattiviseso dissatīti. Kiñcāpidissati. So pana bahuvidhānaṃ nissaya paccaya ārammaṇapaccayānaṃ majjhe nissaya sattiviseso eva, ārammaṇa sattiviseso eva cāti. Api ca visuṃ purejāta sattiviseso nāma natthīti idaṃ yathāvutte suddhamanodvāre tabbisesābhāvaṃ sandhāya vuttaṃ. Visuṃ purejāta sattiviseso nāma atthīti idaṃ pañcadvāresu tabbisesassa atthibhāvaṃ sandhāya vuttanti. Yaṃ ruccati, taṃ gahetabbaṃ.

Pacchājātapaccaye. ‘‘Rukkhapotakānaṃ viyā’’ti pacchā āsiñciyamānaṃ udakaṃ rukkhapotakānaṃ vuddhaviruḷhabhāvaṃ pāpetvā upatthambhanavasena upakārako viyāti yojanā. Āhāraṃ āsiṃ satīti āhārāsā. Jighacchā, pipāsā, taṇhā. Tāya sampayuttā cetanāti viggaho. Sā pana āhārāsā cetanā upatthambhati yevāti sambandho. ‘‘Ayamattho’’ti ‘supākaṭenā’tiādinā vutto ayamattho. Sabbācesāvicāraṇā gijjhopamāya upamāmattabhāvaṃ nīvāretā hotīti.


我来翻译这段巴利文：
"唯依所缘法"即唯依缘法所缘缘法。"仅以前生差别"于此由仅字显示无离依所缘力别前生力。亦说有别前生力。为显示彼说为示"由阿难长老师"等。于此五处及五所缘由前生故极有力成就五识处作用所缘作用。如是心处及意界意识界。此说为别前生力差别。实。然于净意门住此处思维:地狱有如是地狱火色,现在天界有如是天色者,及思维:彼等前有如是生,或彼等未来有如是生者,彼等色无差别成为意识所缘缘。于彼前生为尔时存在现在色为所缘前生缘。其他唯所缘缘。且于此无前生现在色由前生性差别。且彼等非前生缘。若说别前生力差别为前生缘。彼等应非名前生缘。何故,由无如是差别故。且非不成。何故,由有前生仅差别故。于此应说,然于五门如前说理见别前生力差别。虽然见。然彼于多种依缘所缘缘中唯依力差别,唯所缘力差别。复次说无名别前生力差别此依如说净意门中无彼差别。说有名别前生力差别此依五门有彼差别。应取所喜。
后生缘中。"如于树苗"结合为:如后注水对树苗令得增长发育性以支撑势资助。期待食为食期。饥渴爱。由彼相应思分别。然彼食期思唯支撑结合。"此义"即由"极明显"等所说此义。且此一切观察不妨碍秃鹫喻唯喻性。


Āsevanti taṃ paccaya dhammaṃ paccayuppannā dhammāti āsevanaṃ. Etena bhuso paccayuppanna dhammehi āsevitabbattā āsevananti vuccatīti dassetīti. ‘‘Taṃ’’ti taṃ purimaṃ purimaṃ paccaya dhammaṃ. ‘‘Bhajantī’’ti upenti. Ke bhajantīti āha ‘‘aparāparaṃ uppajjamānā dhammā’’ti. ‘‘Dhammā’’ti ca anantaruppannā cittacetasikā dhammā. Kathañca taṃ tebhajantīti āha ‘‘suṭṭhusevamānā viya bhajamānā viya pavattantī’’ti. Viya saddena loke kiñcijanaṃ kecijanā kenaci atthena suṭṭhusevantā viyāti dasseti. Kathaṃ suṭṭhuseviyamānā viya hontīti āha ‘‘tassa purimassā’’tiādiṃ. Purimassa anantarassa cittuppādassāti attho. ‘‘Sabbaparipūraṃ ākāraṃ’’ti javavegasahitehi vijānana phusanādīhi sāvajjāna vajjādīhi ca sabbehi javanaguṇehi paripūraṃ ākāraṃ. ‘‘Āsevetī’’ti maṃ suṭṭhu sevathāti niyojentaṃ viya hoti. Tenāha ‘‘attano vāsaṃ’’tiādiṃ. Tattha ‘‘vāsaṃ’’ti vāsanaṃ. ‘‘Suṭṭhu gāhāpetī’’ti paripuṇṇaṃ detīti vuttaṃ hoti. Etena yathā loke eko paresaṃ yathicchitaṃ deti. Evaṃ dentaṃ pana pare bhajantiyeva. Maṃ bhajathāti niyojanakiccaṃ natthi. Evameva idhapi suṭṭhuvāsadānameva bhajāpanaṃ nāmāti dasseti. ‘‘Vaḍḍheti vā’’ti etena āsevanā bhāvanā vaḍḍhanāti imaṃpariyāyatthaṃ vadati. Purimābhiyogo nāma ādito paṭṭhāya sajjhāyanādikammesu yathāsatti yathābalaṃ vā yāmakaraṇaṃ. Tathā karontassa taṃ uggahaṇa kammaṃ uparūpari paguṇabhāvaṃ gacchatīti. ‘‘Āsevanaṭṭhenā’’ti vaḍḍhāpanaṭṭhena, upakārakoti sambandho. ‘‘Sajātiyānaṃ’’ti kusalādibhāvena samānajātikānaṃ.

Kāyaṅgābhisaṅkharaṇaṃ nāma kāyasañcetanākiccaṃ. Vācaṅgābhisaṅkharaṇaṃ vacīsañcetanākiccaṃ. Cittaṅgābhisaṅkharaṇaṃ manosañcetanākiccaṃ. ‘‘Kiriyābhāvenā’’ti dassanasavanādikiccesu gamanaṭhāna nisajjādikiccesu saṃvidhānakiriyābhāvena. ‘‘Vatthumhī’’ti gabbhavatthumhi. Yathāvuttābhisaṅkharaṇakiccaṃ nāma kāyaṅgavācaṅga cittaṅgābhisaṅkharaṇa kiccaṃ. ‘‘Tadabhisaṅkharaṇavegajanitaṃ’’ti tassa kāyaṅgādikassa abhisaṅkharaṇavegena janitaṃ kiriyāvisesa nidhānakiccanti sambandho. ‘‘Santāne’’ti cittasantāne.

Vipaccanabhāvo ca nāma pātubhāvoti sambandho. Nirussāha santabhāvo nāma kusalā kusalānaṃ viya kāyaṅgavācaṅgābhisaṅkharaṇa kiccesu ca āyatiṃ vipaccana kiccesu ca nirussāhabhāvena santabhāvo. Na kilesu pasantabhāvena. Cittābhisaṅkharaṇa kiccesupana sampayuttacetanāvasena yathopaṭṭhitesu ārammaṇesu sampayuttadhammānaṃ ekato sannipātagamanussāhamattaṃ atthi. Tatoparaṃ pana supina dassana kiccaṃpi natthīti. ‘‘Mandamandākārenā’’ti mandato atimandākārena. Kiñcijānana cittaṃ nāma kammādi ārammaṇaṃ appamattakaṃpi jānanaṃ vīthicittaṃ. Tassa pavattiyā.

‘‘Arūpino’’ti arūpalakkhaṇa samaṅgino. Nāmalakkhaṇa samaṅgīnoti vuttaṃ hoti. ‘‘Janayantāpī’’ti sahajāta dhamme janentāpi. ‘‘Santānaṭṭhitiyā’’ti pabandhappatiṭṭhānassa.


我来翻译这段巴利文：
缘生法亲近彼缘法为亲近。由此显示由应被缘生法极亲近故说亲近。"彼"即彼前前缘法。"亲近"即近。何者亲近故说"后后生诸法"。且"诸法"即无间生心心所诸法。如何彼等亲近彼故说"如极亲近亲近转"。由如字显示如世间某人被某人以某义极亲近。如何成为如极亲近故说"彼前"等。义为前无间心生。"一切圆满行相"即由速势俱知触等及有罪无罪等一切速行功德圆满行相。"亲近"即如令好亲近我。故说"自住"等。于彼"住"即熏习。"令极执"说为给予圆满。由此显示如世间一人给予他人如所欲。然如是给予他人唯亲近。无令亲近我作用。如是于此唯善与住名为令亲近。"或增长"由此说亲近修习增长此同义。前加行名从初依能力或依力作诵等业。如是作者彼受持业向上上熟练性。"由亲近义"即由增长义,结合为资助。"同类"即由善等性同类。
身分造作名身思作用。语分造作语思作用。心分造作意思作用。"由作业性"即由见闻等作用行住坐等作用安排作业性。"于事"即于胎事。如所说造作作用名身分语分心分造作作用。"由彼造作势生"结合为:由彼身分等造作势生作业差别藏作用。"于相续"即于心相续。
且成熟性名现起结合。无勤寂静性名由如善不善于身分语分造作作用及未来成熟作用无勤性寂静性。非由烦恼寂静性。然于心分造作作用由相应思势于如现起所缘唯有诸相应法一处会合势。此后无梦见作用。"由慢慢行相"即由慢至极慢行相。些许了知心名业等所缘些许了知路心。由彼转。
"无色"即具无色相。说为具名相。"生亦"即生俱生法亦。"相续住"即相续住立。


‘‘Kasmāpanetthā’’tiādīsu. ‘‘Bhāvindriya dvayaṃ’’ti itthindriya purisindriya dvayaṃ. ‘‘Idhā’’ti imasmiṃ indriyapaccaye. Kasmā na gahitaṃ. Nanu itthiliṅgādīnaṃ pavattikāraṇattā idha gahetabbamevāti adhippāyo. Janakattaṃ nāma janaka kiccaṃ. Evaṃ sesesupi. ‘‘Etaṃtayaṃpi natthī’’ti janakattādikiccattayaṃpi natthi. Evaṃsantekathaṃ liṅgādīnaṃ pavattikāraṇaṃ hotītiāha ‘‘kevalaṃ panā’’tiādiṃ. ‘‘Dvayaṃ’’ti itthibhāvapumbhāva dvayaṃ. Na indriya paccayattena indriyaṃ nāma hoti. Yathāhi eko rājā attano vijite gehāni karonti. Evaṃ karontūti gehasaṇṭhānaṃ paṭṭhapeti. Sabbejanā tatheva karonti, no aññathā. Tattha rājā gehuppattiyā ca gehaṭṭhitiyā ca kiñci kiccaṃ na karoti. Gehasāmikāvā gehavaḍḍhakino vā karonti. Karontā pana raññā paṭṭhapitaṃ saṇṭhānaṃ anatikkamitvāva karonti. Evameva midaṃ daṭṭhabbaṃ. Upagantvā jhāyanaṭṭhenāti sambandho. Upasaddo upanissaya padeviya upari attho. ‘‘Uparī’’ti ca thāmabalavuddhivasenāti āha ‘‘tasmiṃ vā’’tiādiṃ. ‘‘Tasmiṃ’’ti ārammaṇe.

‘‘Sugati duggati nibbāna sampāpakaṭṭhenā’’ti vuttaṃ. So attho abyākatamaggaṅgesu natthi. Evañcasati tāni kathaṃ maggapaccayattaṃ gacchantīti āha ‘‘ettha cā’’tiādiṃ. ‘‘Sammādassanādinā’’ti sammādassana saṅkappanādinā. ‘‘Tesaṃ’’ti sammādiṭṭhīnaṃ. ‘‘Tesaṃ pī’’ti abyākata bhūtānaṃ sammādiṭṭhīnampi. ‘‘Tenevaṭṭhenā’’ti sammādassanādinā lakkhaṇaṭṭhena. Athavā. ‘‘Tenevaṭṭhenā’’ti sugati nibbāna sampāpakaṭṭhene vāti attho. Evañcasati sahetukā vipāka kriyā byākatadhammāpi tenevaṭṭhena sabbaso kusalasadisā siyunti. Na siyuṃ, paccaya vekallattā. Vipākābyākatāhi kammavegena santāne patitamattattā nirussāhasantasabhāvato taṃ sampayuttā cetanā nānakkhaṇika kammapaccayattaṃ na gacchati. Kiriyābyākatā ca niranusayasantāne uppannattā taṃ sampayuttacetanāpi tappaccayattaṃ na gacchatiyeva. Tasmā tesu vipāka kriyābyākatesu sammādiṭṭhādīnipi sugati sampāpakaṭṭhaṃ na sādhenti. Kilesappahāna kiccassa abhāvato nibbāna sampāpakaṭṭhampi nasādhenti. Sabhāva lakkhaṇavekallatāpana tesaṃ sammādiṭṭhādīnaṃ natthiyeva. Tasmā tāni maggapaccaye saṅgahitānīti. Indriya dhammesu arūpindriyānaṃ ādhippacca kiccaṃ arūpadhamme sveva pharati. Rūpadhammā pana taṃ samuṭṭhitattā eva tappaccayuppannesu vuttā. Tathā hetu kamma magga jhānesu. Tena vuttaṃ ‘‘esanayo kammindriyajhānapaccayesupī’’ti. Tattha kammasaddena nānakkhaṇika paccayo gahetabbo.

‘‘Sampayuttāsaṅkā sambhavatī’’ti sahajātā nāmadhammā taṃ samuṭṭhāna rūpehi, pacchājātā ca attano attano paccayuppannarūpehi, vatthu dhammā ca tannissitanāmadhammehi kālato ca ṭhānato ca eka sambandhattā tesu sampayuttāsaṅkā sambhavati. ‘‘Vippayuttapaccayappasaṅgo natthī’’ti ārammaṇānantarādipaccayāpi attano paccayuppannehi sampayuttā na honti. Tasmā tepi vippayuttapaccaya bhāvena vattabbāti evarūpo vippayuttapaccayappasaṅgo tesu ārammaṇa paccayādīsu natthīti adhippāyo.


我来翻译这段巴利文：
"何故于此"等中。"未来根二"即女根男根二。"于此"即于此根缘。何故不取。岂非由女相等转起因故此应取义。生性名生作用。如是于余亦。"此三亦无"即生性等三作用亦无。如是时如何为相等转起因故说"唯"等。"二"即女性男性二。非由根缘性名为根。如一王于自国立房屋状。如是作令。一切人如是作,非他。于彼王不作任何房屋生及房屋住作用。房主或木匠作。然作不超越王所立状。如是应见此。结合为:由近烧义。近字如近依字为上义。且"上"即由力势增长势故说"于彼"等。"彼"即所缘。
说"由令至善趣恶趣涅槃义"。彼义无于无记道分。如是时彼等如何趣道缘性故说"于此"等。"由正见等"即由正见思等。"彼等"即诸正见。"彼等亦"即成无记诸正见亦。"由彼义"即由正见等相义。或。"由彼义"即由令至善趣涅槃义义。如是时有因异熟唯作无记法亦由彼义应一切如善。不应,由缘缺故。因异熟无记由业势唯落相续由无勤寂静性故彼相应思不趣异时业缘性。唯作无记由生无随眠相续故彼相应思亦不趣彼缘性。故于彼异熟唯作无记中诸正见等亦不成善趣令至义。由无断烦恼作用故亦不成涅槃令至义。然彼等正见等无自性相缺。故彼等摄于道缘。于根法中无色根增上作用唯遍于无色法。然色法由彼等生故说于彼缘生。如是于因业道禅。故说"如是理于业根禅缘亦"。于彼由业语取异时缘。
"有相应疑"即俱生名法与彼等所生色,后生与自己缘生色,所依法与依彼名法由时及处一系故于彼等有相应疑。"无离缘关系"即所缘无间等缘亦非与自缘生相应。故彼等亦应说由离缘性如是离缘关系于彼等所缘缘等无义。;


‘‘Heṭṭhāvuttappakāresu evā’’ti ettha evasaddena paccayantaraṃ na hotīti dasseti. Yadi paccayantaraṃ na hoti, na vattabboyeva. Kasmā, desakassa punaruttiniratthakavāditā pattitoti. No na vattabbo. Kasmā, loke yo sayaṃ natthi, vigato hoti. So kassa paccayo bhavituṃ arahatīti evarūpassa micchābhinivesassa pahānato. Tena imamatthaṃ ñāpeti, loke kecidhammā sayaṃ atthikāle eva aññesaṃ paccayā honti, no natthikāle. Keci dhammā sayaṃ natthikāle eva aññesaṃ paccayā honti, no atthikāleti ayañcavibhāgo avassaṃ icchitabbo yevāti. ‘‘Okāsadānasaṅkhātenā’’ti tassa aññassa cittuppādassa uppattiyā okāsadānasaṅkhātena.

Suttante, atthīti aya meko antoti sattānaṃ seṭṭhasārabhūto attānāma anamatagge saṃsāre niccakālaṃ atthi. Ucchedo vā vimokkho vā sabbaso natthi. Ayaṃ sassatavādo nāma ekovisamanto ekāvisamākoṭi. Natthīti sattonāma ekabhavaparamo hoti, maraṇato paraṃ natthi. Ekantena ucchijjati. Ayaṃ ucchedavādo nāma dutīyo visamanto dutīyāvisamakoṭi. Ime paṭicca samuppādaṃ ajānantānaṃ ubhovisamantā nāma. Jānantānaṃ pana tādiso attānāma natthi, yo atthīti vā natthīti vā vattabbo bhaveyya. Suddhadhammappabandho eva atthi. Tassa ca yāva avijjā appahīnā hoti, tāva ucchedo nāma natthi. Avijjāya pana pahīnāya tatoparaṃ na pavattati. Atthi nāma na hoti. Ayaṃ antadvayamutto majjhimañāyo nāma. Bahuṃ nānattha sambhavaṃ vaṇṇentiyeva. Vaṇṇentānaṃpi tesaṃ bahu payojanaṃ natthi yevāti adhippāyo.

Paccayuddesānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"如下说行相唯"于此由唯字显示无他缘。若无他缘,不应说。何故,因得说者重复无义。非不应说。何故,由断如世间自己无,灭者,彼应为谁缘如是邪执。由此令知此义:世间某法唯自有时为他缘,非无时。某法唯自无时为他缘,非有时,且此分别应定须欲。"由名与空间"即由名与彼他心生生起空间。
经中,有即此一边即有情最胜精要名我于无始轮回常时有。断或解脱一切无。此名常见一不正边一不正极。无即有情名一有究竟,死后无。一向断。此名断见第二不正边第二不正极。此等为不知缘起两不正边。然知者无如是我应说有或无。唯有纯法相续。且彼乃至无明未断时无名断。然无明断已此后不转。非名有。此名离两边中道。多说生多异义。义为说彼等亦无多利益。
缘摄光明竟。

168. Paccayaniddese. ‘‘Pañcadhā’’ti pañcavidhehi paccayehi. ‘‘Ekadhā’’ti ekavidhena paccayena. Evaṃ sesesupi. ‘‘Avicchedāyā’’ti avicchedatthāya. ‘‘Paṭipādanāyā’’ti yojanatthāya. Yo koci cittuppādo aviruddhassa yassa kassaci cittuppādassa paccayo na na hotīti yojanā. ‘‘Punuppannānaṃ’’ti nirujjhitvā puna uppannānaṃ. ‘‘Purimāni javanānī’’ti ettha maggo gotrabhuto āsevana paccayaṃ labhati. Phalassa pana so bhinnajātikattā āsevana paccayo na hoti. Phalaṃ pana sabbaso āsevana muttaṃ hoti. Tasmā tadubhayaṃ idha purimajavanasaṅkhyaṃ na gacchatīti vuttaṃ ‘‘magga phalajavanavajjānī’’ti. Phalajavanavajjānaṃ pacchimānaṃ javanānaṃ. ‘‘Sabbākārapāripūraṃ’’ti ettha kusalādijātipi saṅgahitāti vuttaṃ ‘‘jātimattenapī’’ti. Abhinnā eva siyuṃ. Na pana bhinnā honti. Kadāci kecibhinnā eva honti. Tasmā bhinnajātikā dhammā. La. Na sakkontīti yojanā. ‘‘Kāmāvacarabhāvato mahaggatānuttarabhāvapatti nāmā’’ti cittasantānassāti adhippāyo. Gotra bhucittaṃ kāmabhūmi. Jhānacittaṃ mahaggatabhūmi. Maggacittaṃ lokuttara bhūmi. Kammacetanāya niruddhāyapi tassā pavattākāro nanirujjhati. Cittasantānaṃ anugacchati. So eva āyatiṃ vipākadhammarāsi hutvā pātubbhavati. Tasmā so vipākassa bījasaṅkhyaṃ gacchati. So ca yāva na vipaccati. Tāva saṃsārappavattiyā sati, antarā vinaṭṭho nāma na hoti. Tasmā kammacetanā uppajjamānā cittasantāne tassa bījassa nidhānatthāya uppajjati, nirujjhamānā ca nidahitvā eva nirujjhatīti vuttaṃ ‘‘attano pavattākārasaṅkhāta bījanidhānañcā’’ti. ‘‘Cetanāya hotī’’ti cetanāya sādhāraṇaṃ hoti. Purejātā sālarukkhapotakā paccayā hontīti sambandho. Purimacittakkhaṇesu uppannā catusamuṭṭhānikarūpadhammāti sambandhitabbaṃ. ‘‘Āhārajakāyo’’ti evaṃ vuttāti pāṭhaseso. ‘‘Pacchā jātenā’’ti pacchājātapaccayena payojanaṃ natthi. Jiṇṇapatarukkhassa udakāsiñcanaṃ viya hotīti adhippāyo. ‘‘Yadaggenā’’ti yenakāraṇa koṭṭhāsena. ‘‘Vatthu rūpaṃ’’ti nirodhāsannaṃ hadayavatthu rūpaṃ. ‘‘Evamayaṃ pī’’ti evaṃ ayaṃ pacchājātapaccayopi. Vividhena ākārena pharaṇaṃ kālantara desantara gamanaṃ vipphāro. Mahanto vipphāro yassāti samāso. ‘‘Vatthumhī’’ti hadayavatthumhi. Pañcahi khandhehi vokiṇṇo sammissoti pañcavokāro. Kāma rūpabhavo . Vinā uppajjituṃ na sakkoti. Rūpavirāgabhāvanābalena rūpassa avikkhambhitattāti adhippāyo. ‘‘Purejātaṃ vā’’ti ekacittakkhaṇātīte purejātaṃ vā. ‘‘Vaḍḍhanapakkhe ṭhitaṃ vā’’ti tato pacchā yāva aṭṭhama cittakkhaṇā vaḍḍhanapakkhe ṭhitaṃ vā. ‘‘Uppannaṃ vatthū’’ti uppannaṃ vatthurūpaṃ. ‘‘Etthā’’ti imasmiṃ purejāta paccaye. Kiñcāpi dissatīti sambandho. ‘‘Paccanīye’’ti paccanīya vāre. ‘‘Taṃ’’ti ārammaṇapurejātaṃ. Tassa ārammaṇassa aparibyattattāvāti sambandho. Kāraṇaṃ vadanti paṭṭhānaṭīkācariyā. Arūpabhave maraṇāsannakāle kassaci gatinimittu paṭṭhānaṃ aṭṭhakathāsu vuttameva. Evañcasati, tattha ārammaṇa purejātaṃ laddhabbameva. Paṭṭhānepana tasmiṃbhave sabbaṃ purejātapaccayaṃ paṭikkhipati. Kasmā iti ce, vatthu purejātapaccayassa tattha aladdhabbattāti iminā adhippāyena ‘‘āruppeviyā’’ti vuttaṃ.

我来翻译这段巴利文：
168.。缘释中。"五种"即由五种缘。"一种"即由一种缘。如是于余亦。"为无断"即为无断义。"为令得"即为结合义。结合为:任何心生非不为任何无违心生缘。"再生"即灭已再生。"前诸速行"于此道从种姓得亲近缘。然彼由异类性不为果亲近缘。然果一切离亲近。故彼二于此不趣前速行数故说"除道果速行"。除果速行后诸速行。"一切行相圆满"于此亦摄善等类故说"由类唯"。应唯无异。然非异。有时某些唯异。故异类法。等。不能结合。"由欲界性至广大出世性名"义为心相续。种姓心为欲地。禅心为广大地。道心为出世地。业思虽灭彼转行相不灭。随心相续。彼唯成未来异熟法聚而显。故彼趣异熟种数。且彼乃至未熟。由有轮回转时,中间名非灭。故业思生时生于心相续为置彼种,灭时置已灭故说"且自转行相名种藏"。"于思有"即于思普遍。结合为:前生沙罗树苗为缘。应结合为:前心刹那生四等起色法。"食生身"如是说余文。"后生"即由后生缘无义。义为如注水于腐朽旧树。"由此分"即由此因分。"所依色"即近灭心所依色。"如是此亦"即如是此后生缘亦。种种行相遍满为异时异处行扩展。具大扩展释。"于所依"即于心所依。由五蕴杂糅为五蕴。欲色有。不能离生。义为由修离色力未镇伏色故。"或前生"即一心刹那过前生或。"或住增长分"即此后乃至第八心刹那住增长分或。"已生所依"即已生所依色。"于此"即于此前生缘。结合为:虽然见。"于对"即于对品。"彼"即所缘前生。结合为:由彼所缘不明了或。趣疏师说因。无色有死近时某者趣相现起于注释已说。如是时,于彼应得所缘前生。然趣论于彼有遮一切前生缘。若问何故,由此义由于彼不应得所依前生缘故说"如于无色"。;;

 Ettha ca paṭṭhāne arūpabhave dvepi purejātapaccayā paṭikkhittā, tasmā sabbepi arūpa puggalā sabbaṃpi rūpadhammaṃ ārammaṇaṃ na karontītipi vadanti. Evañca katvā ārammaṇa saṅgahadīpaniyaṃ ‘asaññībhavato cutānaṃ viya arūpabhavato cutānaṃpi gatinimittabhūtaṃ kāmapaṭisandhiyā ārammaṇaṃ bhavantare kenacidvārena aggahitaṃ, kevalaṃ kammabaleneva upaṭṭhāpita’nti vuttaṃ. ‘‘Gūthakuṇapādīnī’’ti gūthañca matapūtisarīrāni ca. ‘‘Evaṃ vuttehī’’ti paṭṭhāne vuttehi. Te pana akusalā dhammā kathaṃ catubhūmika kusalānaṃ upanissaya paccayā hontīti āha ‘‘tattha ānantariya vajjānī’’tiādiṃ. Tattha ānantariya kammakatānaṃ kilesāvaraṇa kammāvaraṇehi samannāgatattā jhānamaggappaṭilābho nāma natthīti vuttaṃ ‘‘ānantariya vajjānī’’ti. ‘‘Tānī’’ti rāgādīni akusalāni catubhūmika kusalānaṃ uppattiyā balavanissayā hontīti yojanā. ‘‘Samatikkamamukhenā’’ti paṭṭhāne akusalo dhammo kusalassa dhammassa upanissaya paccayena paccayoti etassa pañhassa vibhaṅge pāṇaṃ hantvā tassa paṭighā tatthāya dānaṃ deti, sīlaṃ samādiyati, uposathakammaṃ karoti, jhānaṃ uppādeti, maggaṃ uppādeti, abhiññaṃ uppādetīti vuttaṃ. Tattha ‘‘tassa paṭighātatthāyā’’ti tassa pāṇātipātakammassa paṭihananatthāya pahānatthāya samatikkamanatthāyāti vuttaṃ hoti. So ce pāṇātipātī puggalo puna saṃvegaṃ āpajjitvā tassa kammassa samatikkamanatthāya dānaṃ deti, sīlaṃ samādiyati, uposatha kammaṃ karoti. Tadā taṃ pāṇāti pātakammaṃ taṃ puggalaṃ dānakammeniyojeti nāma. Tathā sīlakamme uposatha kammeti. Yathāhi rājā evaṃ vadeyya imasmiṃ divase yo uposathaṃ nupavasati, taṃ ghātessāmīti. Tadā sabbepi nāgarā uposathaṃ upavaseyyuṃ. Evamidaṃ daṭṭhabbaṃ. Rājāviya hi tassa pāṇātipātakammaṃ. Nāgarā viya so pāṇaghātako. Uposatha kamma kusalāni viya tassa dānasīla uposatha kamma kusalānīti. ‘‘Jhānaṃ uppādeti, maggaṃ uppādeti, abhiññaṃ uppādetī’’ti padesupi esevanayo. Evaṃ samatikkamamukhena ekaṃpi akusalaṃ sabbāni catubhūmika kusalāni upanissaya sattiyā janeti pavattetīti veditabbaṃ. ‘‘Tāniyeva sabbānī’’ti ānantariya kammasahitānisabbāni akusalāniyeva sabbesaṃ akusalānaṃ abyākata dhammānaṃ uppattiyā balavanissayā hontīti yojanā. Dānasīlādayo kusalā dhammā. Suṭṭhu balavaṃ kammaṃ adhippetaṃ, na dubbalaṃ. Upanissayaṭṭhānattā. Tesaṃpi rūpadhammānaṃ balavanissayā nanuhontīti sambandho. Kathaṃ hontīti āha ‘‘bahiddhārukkhatiṇādīnaṃ’’tiādiṃ. Tattha pathavīrasa āporasavassodaka bījāni rukkhatiṇādīnaṃ balavanissayā honti. Mūlabhesajjādīni ajjhattaṃ santānaṃ balavanissayā hontīti yojanā. ‘‘Pakatassevā’’ti pathamataraṃ katassa uppādanādikammasseva. ‘‘Na evaṃ rūpasantānenā’’ti evaṃ rūpasantānena uppāditā upasevitā dhammā natthi. ‘‘Taṃ’’ti utubījādikaṃ. Kammādikañca. ‘‘Pakataṃ’’ti puretaraṃ uppāditañca upasevitañca. Sacetanasseva cetanaṃ pakappanaṃ pakaraṇanti sambandho. Cetanaṃ pakappanaṃ pakaraṇaṃ nāmāti attho. ‘‘Pakappanaṃ’’ti ca saṃvidhānaṃ. ‘‘Kiñcī’’ti kiñcikammādikaṃ utubhojanādikañca. Attano ca uppannā rāgādayo parassa ca santāne parassa ca uppannā rāgādayo attano ca santāneti yojanā . ‘‘Nidassanaṃ’’ti udāharaṇaṃ hoti.

我来翻译这段巴利文：
且于此趣论于无色有遮二前生缘,故说一切无色补特伽罗亦不作一切色法所缘。如是作所缘摄光明中说'如从无想有死者,从无色有死者亦趣相为欲结生所缘于他有不由任何门摄取,唯由业力现起'。"粪尸等"即粪及死腐身体等。"如是说"即趣论中说。然彼等不善法如何为四地善上依缘故说"于此除无间"等。于彼由具无间业作及烦恼障业障故无得禅道名故说"除无间"。结合为:"彼等"即贪等不善为四地善生强依。"由超越门"即趣论中不善法由上依缘为善法缘,此问分别中说:杀生已为遮彼施舍,受持戒,作布萨业,生禅,生道,生神通。于彼"为遮彼"说为为打破彼杀生业为断为超越。若彼杀生者后生忧为超越彼业施舍,受持戒,作布萨业。尔时彼杀生业名令彼人从事施业。如是于戒业布萨业。如王如是说:此日不持布萨者,我当杀彼。尔时一切城人当持布萨。如是应见此。如王即彼杀生业。如城人即彼杀生者。如布萨业善即彼施戒布萨业善。于"生禅,生道,生神通"句亦如是理。如是应知由超越门一不善亦由上依力生起一切四地善。结合为:"彼等一切"即具无间业一切不善为一切不善无记法生强依。施戒等善法。意为极强业,非弱。由上依处。结合为:彼等色法亦非不为强依。如何为故说"外树草等"等。于彼结合为:地味水味雨水种为树草等强依。根药等为内相续强依。"已作唯"即最先作生起等业唯。"非如是由色相续"即无如是由色相续生习法。"彼"即时种等及业等。"已作"即前已生及已习。结合为:唯有思者思构作。义为名思构作。且"构作"即安排。"某"即某业等及时食等。结合为:自生贪等及他相续及他生贪等及自相续。"显示"即为譬喻。

 Manopadosikadevā aññamaññaṃ disvā attano manaṃ padūsenti. Bāḷhaṃ issādhammaṃ uppādenti. Tasmiṃyeva khaṇe cavanti. Tesaṃ dve issādhammā aññamaññassa balavanissayā hontīti. Kāmāvacara kusalassa balavanissayā hontītiādinā yojetabbaṃ. Vibhāvanipāṭhe. Jhāna magga phala vipassanādibhedaṃ ālambaṇaṃ paccavekkhana assādanādi dhamme attādhīne karotīti yojanā. ‘‘Attādhīne’’ti attāyatte attābaddhe. Paṭṭhāne pañhavāre dānaṃ datvā sīlaṃsamādiyitvā uposathakammaṃ katvā taṃ garuṃ katvā paccavekkhati. Pubbe suciṇṇāni garuṃ katvā paccavekkhantītiādinā āgatattādāna sīla. La. Nibbānāni cevāti vuttaṃ. Rāgaṃ garuṃkatvā assādenti, abhinandatītiādinā, cakkhuṃ garuṃ katvā assādentītiādinā ca āgatattā ‘‘rāga diṭṭhi cakkhu sotādīnicā’’ti vuttaṃ. ‘‘Parattha pī’’ti parato nissaya paccayādīsupi. ‘‘So evā’’ti paccupatthambhako eva. ‘‘Kiñcī’’ti kiñcimattaṃpi. Mahābhūte kiñci upatthambhetuṃ na sakkontīti yojanā. Nanu āhāra rūpaṃ mahābhūte upatthambhetuṃ sakkoti. Jīvitarūpañca kammajamahābhūte anupāletunti. Saccaṃ. Idha pana sahajātapaccaya kiccaṃ adhippetaṃ. Tesañca dvinnaṃ sahajātapaccaya kiccaṃ natthi. Taṃ parato āvī bhavissatīti. ‘‘Vatthu vipākānaṃ’’ti vatthurūpaṃ vipākānaṃ. Paṭṭhānapāṭhe. Ārammaṇañca, nissayo ca, purejātañca, vippayutto ca, atthi ca, avigato cā,ti chasupaccayesu ghaṭitesu tīṇi visajjanāni labbhantīti yojanā. Tīṇi visajjanāni nāma vatthu kusalānaṃ khandhānaṃ cha hi paccayehi paccayo. Vatthu akusalānaṃ, vatthu abyākatānanti. Ettha ca attano ajjhattaṃ vatthuṃ ārabbha vatthu me aniccantiādinā sammasantassa vatthurūpaṃ kusalānaṃ khandhānaṃ chahi paccayehi paccayo. Etaṃ mama, eso hamasmi, eso me attā,ti upādiyantassa vatthu rūpaṃ akusalānaṃ. Ubhayatthapi āvajjanakkhaṇe abyākatānaṃ. Arahato pana taṃ aniccantiādinā sammasantassa kriyābyākatānaṃ khandhānanti. Tenāha ‘‘paccuppannaṃ vatthuṃ’’tiādiṃ. Tattha ‘‘paccuppannaṃ vatthuṃ’’ti attano paccuppannaṃ vatthuṃ. Adhiṭṭhānavidhāne pana ākāsa gamane rūpakāyaṃ ārabbhacittaṃ viya kāyaṃ lahukaṃ adhiṭṭhahantassa tappariyāpannaṃ vatthu abhiññācitta dvayassāti yojetabbaṃ. ‘‘Aniṭṭheṭhāne’’ti javanacittassa āvajjanena vinā uppajjanaṃ nāma katthaci icchitabbaṃ hoti. Katthaci anicchitabbaṃ. Tattha nirodhasamāpattito vuṭṭhāne, maggavīthīsu gotrabhuvodānaṭṭhāne, āgantuka bhavaṅgaṭṭhāneti idaṃ icchitabbaṭṭhānaṃ nāma. Ito aññaṃ anicchitaṭṭhānaṃ nāma. Evaṃ anicchitabbe ṭhāneti attho. ‘‘Pakatikāle’’ti maraṇāsannakālato aññasmiṃkāle. ‘‘Tānivā’’ti attano attano nissayavatthūnivā. ‘‘Aññaṃ vā’’ti vatthuto aññaṃ rūpādikaṃ vā. ‘‘Bhinnārammaṇāni nāmā’’ti aññaṃ āvajjanassa ārammaṇaṃ, aññaṃ javanānanti evaṃ javanāni āvajjanena bhinnārammaṇāni vā. Tena vuttaṃ ‘‘pacchāuppannānī’’tiādi. ‘‘Tesaṃ’’ti vīthicittānaṃ. ‘‘Tadevā’’ti taṃ evavatthu rūpaṃ. ‘‘Vatthu cā’’ti nissayo ca. ‘‘Tesaṃ’’ti aṭṭhakathācariyānaṃ. Na hi gahetuṃ sakkontīti sambandho. Sesamettha subodhaṃ. ‘‘Kasmā vuttaṃ’’tiādīsu. ‘‘Tassa yakkhassā’’ti indakanāmassa tassayakkhassa. ‘‘Itaresaṃpī’’ti saṃsedajopapātikānaṃpi.

我来翻译这段巴利文：
意害天见彼此令自意损害。生强嫉妒法。即彼刹那死。彼等二嫉妒法为彼此强依。应结合为:为欲界善强依等。于光明文。结合为:禅道果观等差别所缘令省察味着等法属己。"属己"即属自系自。趣论问品中施已受持戒作布萨业重彼省察。重前善行省察等故说施戒等及涅槃。重贪味着欢喜等,及重眼味着等故说"贪见眼耳等"。"于他亦"即于后依缘等。"彼唯"即支撑唯。"些许"即些许唯。结合为:不能些许支撑大种。岂非食色能支撑大种。及命色能护业生大种。实。然于此意为俱生缘作用。且彼二无俱生缘作用。彼后当明。"所依异熟"即所依色异熟。趣论文。结合为:所缘及依及前生及离及有及不去由六缘合得三答。三答名所依由六缘为善蕴缘。所依为不善,所依为无记。且于此缘自内所依以'所依我无常'等观者所依色由六缘为善蕴缘。以'此我所,此我是,此我我'执取者所依色为不善。二处亦于转向刹那为无记。然阿罗汉以'彼无常'等观者为唯作无记蕴。故说"现在所依"等。于彼"现在所依"即自现在所依。然于决意安立如缘身于虚空行如心令身轻决意者彼摄所依为二神通心应结合。"非处"即速行心无转向生名于某处应欲。某处不应欲。于彼灭定出及道路于种姓净处及客有分处此名应欲处。此外名不应欲处。如是于不应欲处义。"平常时"即离死近时他时。"彼等或"即自己依所依或。"他或"即离所依他色等或。"名异所缘"即他转向所缘,他诸速行如是速行与转向异所缘或。故说"后生"等。"彼等"即路心等。"彼唯"即彼唯所依色。"所依及"即依及。"彼等"即注释师等。结合为:不能取。余于此易解。于"何故说"等。"彼夜叉"即名因陀迦彼夜叉。"其他亦"即湿生化生亦。

 ‘‘Duvidhenā’’ti rūpajanana kiccaṃ rūpūpatthambhana kiccanti evaṃ duvidhena. Athavā ‘‘duvidhenā’’ti ajjhattāhārassa upatthambhanaṃ bahiddhāhārassa upatthambhananti evaṃ duvidhena. ‘‘Tathārūpānañcā’’ti appanāpattakammavisesena siddhānañca. ‘‘Ajjhattāhāropī’’ti pisaddena yathāvuttajīvitindriyañca arūpāhāre ca sampiṇḍeti. ‘‘Vatthuvipākānaṃ’’ti vatthurūpaṃ vipākānaṃ. ‘‘Sabbathā’’ti abyāyapadaṃ. Tañca sabbavibhattiyuttaṃ. Idha pana paccattavacananti āha ‘‘sabbathā’’ti sabbappakāranti. Pakāro ca veditabboti sambandho. Kathaṃ veditabboti āha ‘‘tividho’’tiādiṃ. ‘‘Sahajāte saṅgahetabbaṃ’’ti paccayabhāvena saṅgahetabbaṃ. Sahajananaṃ nāma attanā saha janentassa sahajananaṃ. Tañca kammacittādīnaṃ viya visuṃ jananakiccaṃ na hoti. Attani uppajjante eva itarāni rūpāni uppajjanti. Anuppajjante na uppajjantīti evarūpaṃ jananakiccaṃ veditabbaṃ .‘‘Vināva sahuppādanakiccenā’’ti attanā sahuppādanakicce āhārassa byāpāro natthīti adhippāyo. Teneva sahajātāni upatthambhantopi sahajātapaccayattaṃ na gacchatīti. Esanayo rūpajīvitindriyepi. Tena vuttaṃ ‘‘jīvitaṃpī’’tiādi. ‘‘Tīsū’’ti ārammaṇañca upanissayo ca atthicāti imesu tīsu. Ārammaṇādhipatimhi purejātā rammaṇādhipatipi atthi. So purejātatthi paccayo evāti atthipaccaye saṅgahito. ‘‘Tasmiṃ kate pavattamānānaṃ’’ti tasmiṃ kamme kate tassa katattā eva pavattamānānaṃ. Ārammaṇākāro gocaravisayākāro. ‘‘Santānavisesaṃ katvā’’ti bījanidhānaṃ katvāti adhippāyo. ‘‘Te’’ti ārammaṇapaccaya kamma paccayā. ‘‘Akāliko’’ti maggacetanāvasena akāliko. Sohi attano anantarephalaṃ janeti. Tasmā āgametabbassa āyatikālassa abhāvā akālikoti vuccati. Avaseso nānakkhaṇikapaccayo kāliko. ‘‘Paccayaṭṭhenā’’ti paccayakiccena. Lokappavattiyā kammahetukattāti sambandho. ‘‘Phalahetū pacārenā’’ti phalabhūtāya sabbalokappavattiyā hetubhūtassa kammassa nāmaṃ phalamhi āropetvā vohārena sabbepi tevīsatipaccayā kammasabhāvaṃ nātivattantīti yojanā. Kammapaccaya saṅkhyaṃ gacchantīti vuttaṃ hoti. ‘‘Vijjamānā yevā’’ti atthipaccayā evāti vuttaṃ hoti. ‘‘Sāsanayuttiyā viruddhamevā’’ti ettha sāsanayutti nāma tīṇipiṭakāni. ‘‘Viruddhamevā’’ti ārammaṇa paccayabhūtā sabbe pathavī pabbata nadīsamudda ajaṭākāsādayo ca sabbāpaññattiyo ca nibbānañca kammasaṅkhyaṃ gacchantīti vadanto ca, sabbe atītānāgata dhammā atthipaccayā evāti vadanto ca, tīhi piṭakehipi virujjhatiyeva. Paṭṭhānapāḷiyā pana vattabbameva natthi. Atthi saddohi paṭṭhāne paccuppannabhāvena vijjamānattho. Na paramattha dhamma bhāvena. Nāpiloka sammutivasena. Na hi paramattha dhamma bhūtāpi atītānāgatadhammā idha atthi saṅkhyaṃ gacchanti. Nāpipaññatti hoti. ‘‘Aññamaññappaṭibaddhaokāse’’ti aññamaññaṃ nissayanissitabhāve na paṭibaddhe kāmarūpabhavokāse. ‘‘Yato’’ti yamhāpaṭisandhi viññāṇato. ‘‘Yato’’ti vā yamhāsīsato, yamhābījato nibbattīti yojanā. ‘‘Bījato viya mahārukkhassā’’ti bījapaccayā kaḷīraṅkurādikassa mahārukkhasantānassa nibbattiviya. Pāḷipāṭhe. ‘‘Na okkamissathā’’ti sace na okkameyya. ‘‘Samuccissathā’’ti apinukho samucceyya, vaḍḍheyya. ‘‘Vokkamissathā’’ti sace vigameyya, vināseyya.

我来翻译这段巴利文：
"二种"即生色作用支撑色作用如是二种。或"二种"即内食支撑外食支撑如是二种。"如是色等"即由得定业差别成就等。"内食亦"由亦字合前说命根及无色食。"所依异熟"即所依色异熟。"一切"为不变词。且彼具一切格。然于此为主格故说"一切"即一切种。且应知种结合。如何应知故说"三种"等。"应摄于俱生"即应以缘性摄。俱生名与自俱生者俱生。且彼非如业心等别生作用。自生时余色生。不生时不生,应知如是生作用。"无俱生作用"义为食无与自俱生作用功。由此虽支撑俱生不趣俱生缘性。如是理于色命根亦。故说"命亦"等。"三"即所缘及上依及有此三。所缘增上中有前生所缘增上。彼即前生有缘故摄于有缘。"彼作已转"即彼业作已由彼作已转。所缘行相为境界行相。"作相续差别"义为作种藏。"彼等"即所缘缘业缘。"无时"即由道思无时。因彼生无间果。故由无待未来时说无时。余异时缘有时。"由缘义"即由缘作用。结合为:由世间转起业因性。结合为:"由果因用"即以世间转起果中立作因业名由言说一切二十三缘不超业性。说为趣业缘数。"唯有"说为唯有缘。"违教理"于此教理名三藏。"唯违"即说一切地山河海虚空等所缘缘及一切假法及涅槃趣业数,及说一切过未法唯有缘,唯违三藏。然于趣论文更无说。因有字于趣论由现在性有义。非由胜义法性。非由世俗。因胜义法亦过未法于此不趣有数。亦非假法。"互系处"即互依能依性不系欲色有处。"从"即从何结生识。"从"或结合为:从何首,从何种生。"如从种大树"即如从种缘芽等大树相续生。经文。"不入"即若不入。"增长耶"即岂增长,增大。"离"即若离,灭。

 ‘‘Abhinibbattissathā’’ti apinukho abhinibbatteyya, pātubhaveyya. ‘‘Vocchijjissathā’’ti saceucchijjeyya. ‘‘Āpajjissathā’’ti apinukho āpajjeyya. ‘‘Yadidaṃ’’ti yaṃ idaṃ. ‘‘Idaṃ’’ti nipātamattaṃ. ‘‘Viññāṇaṃ’’ti paṭisandhiviññāṇaṃ. Yaṃ viññāṇaṃ atthi. Eseva viññāṇa dhammoti yojanā. ‘‘Rūpuppattiyā’’ti rūpuppādassa. Viññāṇaṃ paccayo etassāti viññāṇa paccayā. Rūpuppatti. ‘‘Rūpappaveṇiyā’’ti kammajarūpasantatiyā. ‘‘Utuāhārāpī’’ti ajjhatta utuajjhatta āhārāpi. Idañca sambhavayutti vasena vuttaṃ. Atthato pana purimuppannāya rūpappaveṇiyā asati, ajjhattaṃ te utuāhārāpi natthiyeva. Bahiddhā utupana asatipi purimuppannāya rūpappaveṇiyā rūpaṃ na janetīti na vattabbaṃ. Ṭīkāpāṭhe. ‘‘Arūpaṃ panā’’ti arūpabhūmipana. ‘‘Yasmiṃrūpe’’ti kammajarūpe. ‘‘Paccayabhāvo atthī’’ti pacchimarūpuppattiyā paccayasatti atthi. Kasmā viññāyatīti ce. ‘‘Puttassā’’tiādimāha. ‘‘Bījabhāvasaṅkhātaṃ’’ti ambabījādīnaṃ bījabhāvasaṅkhātaṃ. ‘‘Niyāmarūpaṃ nāmā’’ti utuvisesamāha. ‘‘Yathā vā tathā vā’’ti aniyamatoti vuttaṃ hoti. ‘‘Yonibhāvasaṅkhātaṃ’’ti taṃ taṃ gottakulajātīnaṃ jātibhāvasaṅkhātaṃ. ‘‘Niyāmarūpaṃ’’ti utuvisesa saṅkhātaṃ niyāmarūpaṃ. Sadisāni rūpasaṇṭhānāni yesanti viggaho. ‘‘Paṭisandhirūpasseva ānubhāvo’’ti kalalakālādīsu uppannassa paṭisandhirūpasseva ānubhāvo. Puna tamevatthaṃ visesetvā dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādimāha. ‘‘Samudāgataṃ’’ti suṭṭhu uparūpariāgataṃ. Itthibhāvādirūpaṃ bījarūpañca niyāmetīti sambandho. ‘‘Niyāmakaṃ’’ti nānāvaṇṇasaṇṭhānādīnaṃ niyāmakaṃ. ‘‘Tattha imasmiṃ bhave’’tiādīsu. Dhanañca dhaññañca tato avasesā sabbeupabhogaparibhogācāti viggaho. Vijjā ca sippañca nānābahussutañca pariyatti cāti dvando. ‘‘Anāgatānaṃ tāsaṃ’’ti tāsaṃ abhinavadhanadhaññādisampattīnaṃ. ‘‘Upanissaya paccayatā’’ti pubbayogakammassa upanissaya paccayatā. Tattha dhanadhaññabhogānaṃ paṭilābhatthāya pubbayogakaraṇaṃ nāma kasikamma vāṇijjakammādīnaṃ karaṇaṃ. Tattha kasikamme tāva dhanadhaññabhogānaṃ paṭilābhatthāya kasikammakaraṇe dhanadhaññabhogā anāgatūpanissaya paccayo. Idāni kasikammakaraṇaṃ tassa paccayuppannaṃ. Dhanadhañña bhogānaṃ paṭilābhaparibhogakālesu kasikammakaraṇaṃ atītūpanissaya paccayo. Tesaṃ paṭilābho ca paribhogo ca tassa paccayuppanno. Kasikammakaraṇakkhaṇe pana khetta, vatthu, bīja, meghavuṭṭhiyo ca naṅgalādīni kasibhaṇḍāni ca gomahiṃsā ca kammakāraka purisā ca paccuppannūpanissayo. Kasikammakaraṇaṃ tassa paccayuppannaṃ. Kammasādhikassa mātāpitādayo pubbapurisā tassa kammassa atītūpanissaya paccayo. Taṃ kammaṃ tassa paccayuppannanti. Evaṃ sesesupi. Sesaṃ suviññeyyaṃ.


我来 译这段巴利文：
"当生"即岂当生,当显现。"当断"即若应断。"当至"即岂当至。"即此"即此此。"此"为不变词。"识"即结生识。结合为:有此识。此即识法。"色生"即色生起。色识为缘者名识缘色生。"色相续"即业生色相续。"时食亦"即内时内食亦。且此依可能理说。然实无前生色相续,内彼等时食亦无。然外时无前生色相续不应说不生色。注释文。"无色然"即无色地然。"于此色"即业生色。"有缘性"即有后色生缘力。若问何故了知。说"子"等。"名为种性"即芒果种等名为种性。"名决定色"说特殊时。"如是如是"说为不定。"名胎性"即名为彼彼种姓家族类别性。"决定色"即名为时差别决定色。释为:有似色形者。"唯结生色威力"即生于羯罗蓝时等结生色唯威力。为再显彼义差别说"且"等。"生"即善上上生。结合为:决定女性等色及种色。"决定"即种种色形等决定。于"于此此有"等。释为:财及谷及从彼余一切受用资具。复合为:明及工及种种多闻及教。"彼等未来"即彼等新财谷等成就。"上依缘性"即前业上依缘性。于彼为得财谷受用名作前业即作农商等业。于彼且于农业为得财谷受用作农业时财谷受用为未来上依缘。今农业作为彼缘生。于财谷受用得受用时农业作为过去上依缘。彼等得及受用为彼缘生。然农业作刹那田地种雨及耕具及牛水牛及作业人为现在上依缘。农业作为彼缘生。作业者父母等前人为彼业过去上依缘。彼业为彼缘生。如是于余亦。余易知。


‘‘Pañcavidha’’ntiādīsu. ‘‘Saṇṭhānattaṃ’’ti aṇu, tajjārī, rathareṇu, likkhādīni upādāya sabbesaṃ rūpasaṇṭhānānaṃ bhāvo saṇṭhānattaṃ. ‘‘Bhāvo’’ti ca tesaṃ pavatti vuccati. ‘‘Pavatti hetū’’ti ca paramattha rūpa dhammā eva. ‘‘Anupagamanato’’ti ettha sabhāvato atisukhumattā anupagamanaṃ veditabbaṃ. Adhivacanasaṅkhātaṃ nāmābhidhānanti viggaho. ‘‘Adhivacanaṃ’’ti ca atthappakāsakattā adhikaṃ vacanaṃ adhivacanaṃ. ‘‘Nāmābhidhāna’’nti ca nāmapaññatti vuccati. ‘‘Gahetabba bhāvo’’ti idaṃ cittaṃ nāma, ayaṃ phassonāmātiādinā kathentānaṃ santikā nāmābhidhānaṃ sutvā tadanurūpassa sabhāvatthassa jānanavasena ñāṇena gahetabbabhāvo. Nāma paññattānusārena jānitabbattā nāmanti vuccatīti vuttaṃ hoti. Ārammaṇe namatīti nāmaṃ. Ārammaṇika dhammā vā ettha namantīti nāmantipi yujjati.


我来翻译这段巴利文：
于"五种"等。"形色性"即从取极微、其类、尘、虮等一切色形性为形色性。且"性"说为彼等转起。且"转起因"即胜义色法唯。"由不至"于此应知由自性极微细性不至。分析为:增语名称名增语。且"增语"由显义故增语名增语。且"名称"说为名施设。"可取性"即由从说"此名为心,此名为触"等者处闻名称后随顺了知彼自性事由智可取性。说为由随顺名施设可知性故说名。由趣所缘名为名。或有所缘法于此趣故名为名亦相应。



Imasmiṃ paccayasaṅgahe paccayadhammesu paññattīnaṃpi saṅgahitattā paññatti saṅgahopi therena idha nikkhitto. Tattha ‘‘paññāvīyatī’’ti ettha paññāpanaṃ nāma vohāraṭṭhapanaṃ. Tañcaṭhapanaṃ dvīhikāraṇehi sijjhati vadantānaṃ vohārena ca, suṇantānaṃ sampaṭicchanena cāti dassetuṃ ‘‘ayaṃ pī’’tiādimāha. ‘‘Sampaṭicchīyatī’’ti yathā pubbapurisehi voharīyati, tathā pacchima janaparamparāhi voharīyatīti vuttaṃ hoti. Pakārena ñāpīyatīti paññattītipi yujjati. ‘‘Byañjanattho’’ti manussa, deva, pathavī, pabbatādiko saddattho. ‘‘Paññā pīyantī’’ti pakārena ṭhapīyanti. Saddapaññattiṃ āhāti adhikāro. Adhimattabhāvappakāro nāma pathavīpabbatādīsu pathavīdhātuyā adhimatta bhāvaviseso. Nadī samuddodakādīsu āpodhātuyā. Aggikkhandhesu tejodhātuyā. Vātakkhandhesu vāyodhātuyāti evaṃ adhimatta bhāvaviseso. Vividhena pakārena pariṇamanaṃ vipariṇāmoti āha tathā tathā vipariṇāmākāranti. Pathavīpabbatādivohāro saṇṭhitākāraṃ nissāya pavatto na hoti. Pathavī nāma evaṃ saṇṭhānā, pabbato nāma evaṃ saṇṭhānoti saṇṭhānaniyamo natthi. Paṃsusilānaṃ rāsipuñjappavattimattena vohāro siddhoti vuttaṃ ‘‘na hi idha saṇṭhānaṃ padhānaṃ’’ti. ‘‘Kaṭṭhādayo eva vuccantī’’ti te evasaṇṭhānanānattaṃ paṭicca nānāvohārena vuccanti. Pathavī pabbata nadī samuddādīsu viya bhūtānaṃ pavattivisesākārenāti vuttaṃ ‘‘na hi idha samūho padhānaṃ’’ti. ‘‘Upādāpaññattī’’ti pañcakkhandha dhamme upādāya tehi anaññaṃ ekībhūtaṃ katvā paññatti. Na ākāsa paññatti disādesapaññattiyo viya tehi khandhehi muñcitvā paññatti. ‘‘Yato’’ti yamhādisato. ‘‘Laddhappakāsattā’’ti laddhappabhāsattā. ‘‘Ahassā’’ti divasassa. Uddhumātakādīni ‘uddhumātakaṃ paṭikūlaṃ’tiādinā paṭikūlavasena manasikarontassapi nimittaṃ upaṭṭhahantaṃ bhūtavikārappakārena upaṭṭhahatīti katvā bhūtanimitte saṅgaṇhāti. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ’’ti puggalapaññatti aṭṭhakathāyaṃ. ‘‘Tāsaṃ’’ti bhūmipabbatādikānaṃ attha paññattīnaṃ. ‘‘Tathā tathā’’ti ayaṃ bhūmi, ayaṃ pabbato, tiādinā tena tena vohārena. Atthānaṃ paramatthānaṃ chāyāti atthacchāyā. ‘‘Chāyā’’ti ca nimittacchāyāyo vuccanti. Atthacchāyānaṃ ākāro atthacchāyākāro. ‘‘Ākāro’’ti ca nānāsamūha nānāsaṇṭhānādiko ākāro. Atthoti vā saddābhidheyyo vacanattho. Soyeva samūhākārādi nimitta mattattā atthacchāyākāroti vuccatīti imamatthaṃ dasseti ‘‘saddābhidheyya saṅkhātenā’’tiādinā. ‘‘Dabbappaṭibimbākārenā’’ti dabbasaṅkhātena paṭibimbākārena. ‘‘Olambiyā’’ti avalambitvā. ‘‘Gaṇanūpagaṃ katvā’’ti aya meko attho, idamekaṃ vatthūti evaṃ gaṇanūpagaṃ katvā. ‘‘Imechā’’ti ime chasaddapaññatti vohārā nāma nāmakammādi nāma. ‘‘Attanī’’ti nāmapada saṅkhāte attani. Attha visayaṃ eva hutvā pavattati bhāsaññūnanti adhippāyo. ‘‘Nāme satī’’ti akkharasamūho padaṃ, padasamūho vākyanti evaṃ vutte nāmapade vijjamāne sati. ‘‘Taduggaṇhantānaṃ’’ti taṃ taṃ nāmapadaṃ vācuggatakaraṇa vasena uggaṇhantānaṃ janānaṃ. ‘‘Tadatthā’’ti tassa tassa nāma padassa atthā. ‘‘Āgacchanti yevā’’ti bhāsaññūnaṃ ñāṇābhimukhaṃ āgacchantiyeva. Etena attani atthassa nāmanaṃ nāma atthajotana kiccamevāti dīpeti.

我来翻译这段巴利文：
于此缘摄中由施设亦摄于诸缘法故长老于此置施设摄。于彼"被施设"于此施设名设置言说。且彼设置由二因成就:由说者言说及闻者领受,为显此说"此亦"等。"被领受"说为如前人等言说,如是后人相续言说。由种种令知故施设亦相应。"文义"即人天地山等语义。"被施设"即由种种被设置。上下文为说语施设。增盛性种种名为于地山等地界增盛性差别。于河海水等水界。于火聚火界。于风聚风界如是增盛性差别。种种行相变易名变易故说如是如是变易行相。地山等言说非依止住行相转。无地名如是形,山名如是形之形定。由尘石堆聚转起唯成言说故说"因于此形非主"。"说为木等唯"即彼等唯缘种种形由种种言说说。如地山河海等由诸界转起差别行相故说"因于此聚非主"。"取施设"即缘五蕴法作彼等非异一性施设。非如虚空施设方位处施设离彼等蕴施设。"从"即从彼方。"得显"即得光。"明"即日。腐胀等由'腐胀不净'等作意不净者亦相现起由界变种种相起故摄于界相。"注释"即补特伽罗施设注释。"彼等"即地山等义施设。"如是如是"即此地此山等如是如是言说。义胜义影名义影。且"影"说为相影。义影行相名义影行相。且"行相"即种种聚种种形等行相。或义为语所诠语义。彼由唯聚行相等相故说义影行相,显此义由"名为语所诠"等。"由事反映行相"即由名为事反映行相。"攀"即攀附。"作可数"即作此一义此一事如是可数。"此等"即此等语施设言说名命名等。"于自"即于名为名句自。义为唯成所义而转于解语者。"有名"即有音合为句,句合为语如是说有名句时。"彼等执"即彼等人由习诵取彼彼名句。"彼义"即彼彼名句义。"唯来"即唯来向解语者智。由此显示于自名义即义显作用唯。;

 ‘‘Suṇantānaṃ ñāṇaṃ’’ti ettha ‘‘ñāṇaṃ’’ti upalakkhaṇa vacanaṃ, akusala viññāṇassapi adhippetattā. ‘‘Taṃ taṃ atthābhimukhaṃ nāmetī’’ti ārammaṇa karaṇavasena nāmeti. ‘‘Nāmaggahaṇa vasenā’’ti ayaṃ asukonāma hotūti evaṃ nāmaggahaṇavasena. ‘‘Dhārīyatī’’ti yāvajīvaṃpi appamussamānaṃ katvā dhārīyati. Nīharitvā vuccati attho etāyāti nirutti. ‘‘Etāyā’’ti karaṇabhūtāya etāyanāmajātiyā. ‘‘Aviditapakkhe’’ti nāmapadaṃ assutakāle aviññātapakkhe. ‘‘Tato nīharitvā’’ti aviditapakkhato ñāṇena nīharitvā. ‘‘Kathīyatī’’ti taṃ sutakāle vadantena suṇantassa ācikkhīyati jānāpīyati. ‘‘Atthassā’’ti aviditapakkhe ṭhitassa atthassa. ‘‘Etasse vā’’ti nāmapadasseva. Nāmapadanti ca kriya padaṃpi , upasaggapadampi, nipātapadampi, pāṭipadikapadaṃpi, idha nāmapadantveva vuccati. ‘‘Visesanabhūtānaṃ’’ti aññapadatthasamāse samāsapadānaṃ atthā visesanā nāma. Evaṃ visesanabhūtānaṃ. ‘‘Puggalassā’’ti aññapadatthabhūtassa abhiññālābhī puggalassa. ‘‘Vadantī’’ti ānandācariyaṃ sandhāya vuttaṃ. So hi dhammasaṅgaṇiyaṃ paññattidukaniddese mūlaṭīkāyaṃ tathā vadati. ‘‘Tabbhāvaṃ’’ti akkhara padabyañjanabhāvaṃ. ‘‘Assā’’ti nāmapaññattiyā. Akkharapadabyañjanaṃ gocaro ārammaṇaṃ assāti viggaho. ‘‘Anusārenā’’ti anugamanena. ‘‘Lokasaṅketa nimmitā’’ti lokasaṅketaññāṇena pavattitā. ‘‘Lokasaṅketaññāṇaṃ’’ti ca idaṃ nāmaṃ imassatthassa nāmaṃ, ayamattho imassa nāmassa atthoti evaṃ puretaraṃ lokasaññāṇa jānanakaññāṇaṃ. ‘‘Atīta saddamattārammaṇā’’ti sotaviññāṇa vīthiyā ārammaṇaṃ hutvā niruddhaṃ atīta saddamattaṃ kurumānā. ‘‘Tena vuttavacane’’ti tena sikkhaṃ paccakkhantena bhikkhunā sikkhaṃ paccakkhāmīti vuttavacane. Paccuppannaṃ saddaṃ sotaviññāṇa vīthiyā, atītañca saddaṃ manoviññāṇa vīthiyāti yojanā. ‘‘Tāni akkharānī’’ti sikkhaṃ paccakkhāmīti vākye avayavakkharāni. ‘‘Ayaṃ akkhara samūho’’ti idaṃ nāmapadanti vuttaṃ hoti. Etassa atthassa. ‘‘Vinicchayavīthiṃ’’ti akkhara padasallakkhaṇavīthiñca. ‘‘Ekakkhare sadde’’ti ‘go’ iccādike ekakkhare paññatti sadde. ‘‘Yā’’ti nāma paññatti. ‘‘Vadantassa manasā’’ti sambandho. ‘‘Pubbabhāge’’ti yaṃ kiñci atthaṃ paresaṃ vattukāmo vadanto tassa tassa atthassa nāmaṃ pathamaṃ manodvāravīthiyā niyametvā eva vadati, taṃ nāmaṃ pubbabhāge vadantena manasā vavatthāpitā nāmapaññattīti vuccati. Paṭipāṭikathanaṃ pavattikkamakathanaṃ. ‘‘Vuttaṃ’’ti aṭṭhakathāsu vuttaṃ. Tathā addhamattikanti ca vuttanti sambandho. ‘‘Vuttaṃ’’ti ca saddasatthesu vuttaṃ.

Gāthāyaṃ. ‘‘Mattā’’ti ekavijjuppādakkhaṇaṃ vuccati. Ekā mattāyassāti ekamatto. ‘‘Dīghamuccate’’ti dīgho nāma vuccate. ‘‘Pluto’’ti nānappakārena ruto gāyitoti paruto . So eva rakārassa lakāraṃ katvā pakāre ca saralopaṃ katvā plutoti vuccati. Gītanti vuttaṃ hoti. ‘‘Paramattha saddasaṅghāṭānaṃ’’ti paramparā pavattānaṃ paramattha saddarāsīnaṃ. ‘‘Anekakoṭisatasahassāni cittānī’’ti javanavīthīnaṃ antarantarā bhavaṅgacittehi saddhiṃ anekakoṭisatasahassāni cittāni.

Paṭṭhānanayānudīpanā niṭṭhitā.

Paccayasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.

9. Kammaṭṭhānasaṅgahaanudīpanā



我来翻译这段巴利文：
"闻者智"于此"智"为标识语,由不善识亦意故。"令趣彼彼义"即由作所缘令趣。"由取名"即愿此为某名如是由取名。"被持"即乃至命亦作不忘而被持。由此引出说义名为语源。"由此"即由作具此名类。"于未知分"即未闻名句时未知分。"从彼引出"即由智从未知分引出。"被说"即闻彼时由说者向闻者被说示被了知。"义"即住于未知分义。"此唯"即名句唯。且名句于此说作业句亦,前缀句亦,不变词句亦,词根句亦,名为名句唯。"作差别"即于他句义复合中复合句义名为差别。如是作差别。"补特伽罗"即作他句义得神通补特伽罗。"说"说为指阿难师。因彼于法集中施设双说注释如是说。"彼性"即字句文性。"彼"即名施设。分析为:字句文为境所缘彼。"随"即随行。"世间约定造"即由世间约定智转。且"世间约定智"即此名为此义名,此义为此名义如是前世间想知智。"唯缘过去声"即作耳识路所缘已灭过去声唯。"于

170. Kammaṭṭhānasaṅgahe . Vidito viññāto nāmarūpa vibhāgo yenāti viggaho. Yogī puggalo. ‘‘Kilese sametī’’ti kāmacchandādike nīvaraṇakilese upasameti. ‘‘Tathā pavatto’’ti bhāvanāvasena pavatto. Vūpasamanavasena vā pavatto. ‘‘Tāyā’’ti tāyabhāvanā paññāya, passantīti sambandho. ‘‘Passitaṃ’’ti samanupassitaṃ. Kathaṃ kasiṇabhāvanādikaṃ yogakammaṃ attāva attano ṭhānaṃ hotīti vuttaṃ ‘‘ādimajjhapariyosānānaṃhī’’tiādi. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Padaṭṭhānatāyā’’ti etena tiṭṭhati anivattamānaṃ pavattati etenāti ṭhānanti atthena padaṭṭhānameva ṭhānanti vuccatīti dīpeti. ‘‘Sukhavisesānaṃ’’ti jhānasukha maggasukha phalasukhānaṃ. ‘‘Dasakasiṇānī’’tiādīsu mukhyato vā upacārato vā dvidhāpi atthaṃ dassetuṃ ‘‘dasakasiṇānī’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Sesānipī’’ti appamaññādīni sesakammaṭṭhānānipi. Yaṃ yaṃ anurūpaṃ yathānurūpaṃ. ‘‘Samudācaraṇaṃ’’ti punappunaṃ bhusaṃ pavattanaṃ. ‘‘Saṃsagga bhedo’’ti ekamekassa puggalassa kassaci dvecariyā, kassaci tissotiādinā sammissa vibhāgo. Aṭṭhakathāyaṃ’’ti visuddhimagga aṭṭhakathāyaṃ. ‘‘Sabbāyapi appanāyā’’ti jhānappanāya ca maggappanāya ca phalappanāya ca. ‘‘Yā āsanne pavattā dūre pavattāti adhikāro. ‘‘Itarā panā’’ti dūre pavattāpana. ‘‘Tāsaṃ panā’’ti tissannaṃ bhāvanānaṃ pana. ‘‘Tesaṃ pī’’ti dvinnaṃ nimittānaṃpi. ‘‘Vidatthicaturaṅgulaṃ’’ nāma vitthārato caturaṅgulādhikaṃ vidatthippamāṇaṃ. Vidatthippamāṇaṃ vā caturaṅgulappamāṇaṃ vātipi yujjati. Tathāhi visuddhimagge vāyokasiṇa vidhāne caturaṅgulappamāṇaṃ sīsaṃ vātena pahariyamānaṃ disvāti vuttaṃ. Khalamaṇḍalaṃ nāma kassakānaṃ kassamaddanabhūmibhāgamaṇḍalaṃ. ‘‘Kataṃ vā’’ti nīlādivaṇṇavisesarahitaṃ aruṇavaṇṇaṃ mattikakkhaṇḍaṃ udakena madditvā cakkamaṇḍalaṃ viya parimaṇḍalaṃ sumaṭṭhatalaṃ pathavimaṇḍalaṃ karonti. Evaṃ kataṃ vā. ‘‘Akataṃ vā’’ti katthaci bhūmibhāge kenaci akataṃ sayaṃ jātaṃ vā. ‘‘Kasiṇena jambudīpassā’’ti ettha.

Buddhoti kittayantassa, kāye bhavati yā pīti;

Varameva hi sāpīti, kasiṇenapi jambudīpassāti.

Gāthāseso. Tattha jambudīpassa kasiṇato sāpītivarā evāti yojanā. ‘‘Kasiṇato’’ti ca sakalamaṇḍalato. Sakalassa jambudīpamaṇḍalassa issariyādhipatito pīti vuttaṃ hoti. ‘‘Sanniviṭṭhā’’ti samaṃ saṇṭhitā. ‘‘Saṇṭhāna paññattī’’ti maṇḍalasaṇṭhānena upaṭṭhitā nimittapaññatti eva vuccati. ‘‘Phuṭṭhaṭṭhāne’’ti kāyevā rukkhaggādīsuvā vātena pahataṭṭhāne. ‘‘Vāyu vaṭṭī’’ti vātaparimaṇḍalaṃ. Candasūriyānaṃ aggissa ca obhāsena visiṭṭhāti samāso. ‘‘Visiṭṭhā’’ti visesitā.


我来翻译这段巴利文：
170.业处摄。分析为:由彼名色差别已知已了知。修习者补特伽罗。"调伏烦恼"即调伏欲贪等盖烦恼。"如是转"即由修习转。或由止息转。"由彼"结合为:由彼修习慧见。"见"即正见。如何遍处修习等修习业为自唯自处故说"始中终"等。光明文。"由足处性"由此显示由此住不退转由此故处以足处唯说为处义。"诸胜乐"即禅乐道乐果乐。于"十遍处"等为显示主要或转义二种义故说"十遍处"等。"余亦"即无量等余业处亦。随顺者名如顺。"转起"即再再极转。"杂合差别"即一一补特伽罗某二师某三师等混合差别。"注释"即清净道注释。"一切安止"即禅安止及道安止及果安止。"于近转于远转"为上文。"余然"即于远转然。"彼等然"即三修习然。"彼等亦"即二相亦。"张手四指"名广四指胜张手量。或张手量或四指量亦相应。如是清净道风遍处法中说见四指量头被风击。谷场名农夫谷打场地圆。"作或"即混水无青等色差别赤色土块如轮圆善磨平作地圆。如是作或。"未作或"即于某地处由某未作自生或。"由遍处阎浮提"于此。
颂:由称颂佛,身生何喜;
实彼喜胜,由遍处阎浮提。
颂余。于彼结合为:由阎浮提遍处彼喜胜唯。且"由遍处"即由全圆。说为由全阎浮提圆自在增上生喜。"安住"即等住。"形施设"说为由圆形现起相施设唯。"触处"即于身或树顶等被风击处。"风轮"即风圆。复合为:由日月火光殊胜。"殊胜"即差别。


‘‘Dhūmātaṃ’’ti dhūmāyitaṃ. Dhūmapūritapaṭaṃ viyāti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘sūnabhāvaṃ gataṃ’’ti. Ante kakāro nindatthajotakoti vuttaṃ ‘‘kucchitattā’’ti. Jegucchi tabbattāti attho. ‘‘Chavasarīrassā’’ti lāmakasarīrassa. ‘‘Tadevā’’ti chavasarīrameva. Vipubbakaṃ vicchinnakaṃ nāmāti sambandho. Tattha visesena nīlantivinīlaṃ. Tameva kucchitattā vinīlakaṃ. ‘‘Tadeva puna paccitvā’’ti vinīlakasarīrameva puna kālātikkame paccitvā. Pūtilohitānaṃ paripakkabhāvaṃ patvāti attho. Tato tato dvāracchiddato. Yuttaṃ tadeva sarīranti sambandho. Vicchinnakaṃ nāma, vicchiddakantipi paṭhanti. ‘‘Apakaḍḍhitvā’’ti khaṇḍāni sarīrato mocetvā taṃ taṃ padesaṃ kaḍḍhitvā. ‘‘Paggharitalohita sarīraṃ’’ti chinnaviddhaṭṭhānesu vaṇamukhehi paggharitalohitasarīraṃ.


我来翻译这段巴利文：
"烟熏"即已烟熏。说为如烟充满布。故说"趣坏性"。末音ka表示责难义故说"由可厌"。义为由可厌恶。"贱尸"即劣身。"彼唯"即贱尸唯。结合为:烂坏名断坏。于彼特别青名特青。彼由可厌故特青。"彼唯再煮"即特青身唯再过时煮。义为得腐血熟性。从彼彼门隙。结合为:适彼身唯名断坏,亦读为穿坏。"拉"即从身解脱诸块拉彼彼处。"流血身"即于断穿处由疮口流血身。



‘‘Buddhānussatī’’ti ettha buddhasaddo guṇyūpacāra vacanaṃ hoti. Guṇino dabbassa nāmena guṇānaṃ gahetabbattāti vuttaṃ ‘‘buddhaguṇassa anussati buddhānussatī’’ti. Esanayo dhammānussatādīsu. ‘‘Arahatādī’’ti arahatādiguṇo. Vigatāni dussilyādi malāni ca maccherañca yassa taṃ vigatamalamaccheraṃ. Tassa bhāvoti viggaho. ‘‘Attanā adhigatanibbānañcā’’ti etena ariyapuggalānaṃ kilesānaṃ accantavūpasamo vutto. ‘‘Yaṃ ārabbhā’’ti yaṃ puggalaṃ ārabbha. Hitūpasaṃhāro nāma ayaṃ puggalo avero hotu, abyāpajjo hotūtiādinā averatādīni hitasukhāni tasmiṃ puggale cittena upasaṃharaṇaṃ. Karuṇā, muditā, heṭṭhā cetasikasaṅgahe vuttatthā eva. Hitūpasaṃhāro ca hitamodanā ca ahitāpanayanañcāti dvando. Tattha hitūpasaṃhāro mettāya kiccaṃ. Hitamodanā muditāya. Ahitāpanayanaṃ karuṇāya kiccaṃ. Tattha paraṃ hitasukhasampannaṃ disvā tena parahitena attani pītipāmojjavaḍḍhanaṃ hitamodanā nāma. Paraṃ dukkhitaṃ disvā ayaṃ imamhādukkhā muccatu, mākilamatūti evaṃ cittena parasmiṃ ahitassa dukkhassa apanayanaṃ ahitāpanayanaṃ nāma. ‘‘Tesaṃ’’ti parasattānaṃ. Sassa attano idanti sakaṃ. ‘‘Idaṃ’’ sukhadukkhakāraṇaṃ. Attanā katakammaṃ eva sakaṃ yesaṃ te kammassakā. Parasattā eva. Tesaṃ bhāvo. Tassa anubrūhananti viggaho. ‘‘Sīmasambhedo’’ti attā ca piyapuggalo ca majjhattapuggalo ca veripuggalo cāti catasso sīmā. Sambhindanaṃ sambhedo. Sammissanaṃ anānattakaraṇanti attho. Sīmānaṃ sambhedo sīmasambhedo. Sabbā itthiyo, sabbepurisātiādinā odhiso paricchedato pharaṇaṃ odhisopharaṇaṃ nāma. Sabbesattā, sabbepāṇā, sabbebhūtātiādinā anodhiso aparicchedato pharaṇaṃ anodhisopharaṇaṃ nāma. Puratthimāyadisāya sabbesattā averāhontūtiādinā disāvibhāgavasena pharaṇaṃ disāpharaṇaṃ nāma. ‘‘Taṃ samaṅgīno cā’’ti tāhi appamaññāhi samaṅgīno puggalā. ‘‘Niccaṃ sommahadayabhāvenā’’ti sabbakālaṃ santasītala hadayabhāvena. Brahmasaddo vā seṭṭhapariyāyo ‘brahmaṃ puññaṃ pasavatī’tiādīsu viya. Asitabbaṃ bhuñjitabbanti asitaṃ. Pañcabhojanaṃ. Pātabbanti pītaṃ. Aṭṭhavidhaṃ pānaṃ. Dantena khāyitabbaṃ khāditabbanti khāyitaṃ. Pūvakkhajjaphalakkhajjādikaṃ nānākhādanīyaṃ . Aṅgulīhipi gahetvā sāyitabbaṃ lehitabbanti sāyitaṃ. Madhupphāṇitādikaṃ sāyanīyaṃ. Sarasappaṭikūlatā nāma attano sabhāvato paṭikūlatā. Catubbidhopi hi āhāro bhājanesu vā hatthamukhādīsu vā yattha yattha sammakkheti, laggati, limpati. Taṃ udakena dhovitabbaṃ hoti. Adhotaṃ pana tampi jegucchanīyaṃ hoti. Āsayato paṭikūlatā nāma tassa ajjhoharīyamānassa kaṇṭhādīsu ṭhitehi pittasemhādīhi āsayehi sammissanavasena paṭikūlatā. Nidhānato paṭikūlatā nāma nidhānato paṭikūlatā. ‘‘Nidhānaṃ’’ti ca āmāsayo vuccati. Pakkato paṭikūlatā nāma tassa nidhānagatassa paripakkakāle gūthamuttādibhāvapattito paṭikūlatā. Apakkato paṭikūlatā nāma tasmiṃ aparipakke ajiṇṇe sati sarīre nānāroguppattivasena paṭikūlatā. Phalato paṭikūlatā nāma tassa paripakkakālato paṭṭhāya sarīre kesalomādīnaṃ paṭikūlarāsīnaṃ vaḍḍhanavasena paṭikūlatā. Nissandato paṭikūlatā nāma tassa na vahidvārehi vā lomakūpehivā aññehi nānāvaṇamukhehi vā uggharaṇa paggharaṇādivasena paṭikūlatā.

我来翻译这段巴利文：
"佛随念"于此佛语为功德假说语。由应以具德事物名取诸功德故说"佛功德随念为佛随念"。此理于法随念等。"应供等"即应供等功德。已离恶戒等垢及悭者名离垢悭。彼性为分析。"自所证涅槃及"由此说圣者烦恼究竟止息。"缘彼"即缘彼补特伽罗。摄益名为愿此补特伽罗无怨,无恼等以无怨等利益乐以心摄向彼补特伽罗。悲,喜,如下心所摄已说义唯。复合为:摄益及喜益及除不利。于彼摄益为慈作用。喜益为喜。除不利为悲作用。于彼见他利益乐具足由彼他利于自增长喜悦名喜益。见他苦已愿彼离此苦勿劳苦如是以心于他除不利苦名除不利。"彼等"即他有情。自者己此名己。"此"即乐苦因。由自作业唯己彼等名业己。他有情唯。彼等性。彼随增为分析。"界限破"即自及爱补特伽罗及中补特伽罗及怨补特伽罗为四界限。破为破。混合为不作异义。界限破名界限破。一切女,一切男等由限分别遍满名有限遍满。一切有情,一切生,一切存在等由无限无分别遍满名无限遍满。东方一切有情无怨等由方分别遍满名方遍满。"彼具者及"即彼等无量具补特伽罗。"常柔和心性"即一切时寂静清凉心性。或梵语为胜义如"生梵福"等。应食当食名食。五食。应饮名饮。八种饮。应以齿嚼食名嚼。饼嚼果嚼等种种嚼食。应以指取舐食名舐。蜜糖等舐食。自性不净性名由自性相不净。四种食于器或手口等处处涂,著,染。彼应以水洗。未洗彼亦可厌。依止不净性名由与喉等住胆痰等依止混合不净性。贮藏不净性名由贮藏不净。且"贮藏"说为胃。消化不净性名由彼贮藏已消化时得大小便等性不净。未消化不净性名由彼未消化不消化时于身由种种病生不净。果报不净性名由彼消化时起于身由增长发毛等不净聚不净。流出不净性名由彼从外门或毛孔或余种种疮口流漏散等不净。

 ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ catubbidhe āhāre. ‘‘Nikantippahānasaññā’’ti kantāramagge mātāpitūnaṃ kantāranittaraṇatthāya putta maṃsakhādane viya ati manuññepi āhāre rasataṇhā pahānavasena pavattā saññā. ‘‘Salakkhaṇādivasenā’’ti salakkhaṇasasambhārādivasena. ‘‘Rāgena caratī’’ti ettha ‘‘rāgenā’’ti karaṇatthe, itthambhūtalakkhaṇevā karaṇa vacanaṃ. Tattha karaṇatthetāva ‘‘rāgena caratī’’ti catūsu iriyāpathesu yebhūyyena rāgacittena carati. Rāgacittena niyyamāno vicaratīti vuttaṃ hoti. Itthambhūta lakkhaṇe pana ‘‘rāgena caratī’’ti tesu rāgaketu rāgadhajo hutvā vicaratīti vuttaṃ hoti. ‘‘Assā’’ti tassapuggalassa. ‘‘Ussanno’’ti uggato pākaṭataro. Bahutarotipi vadanti. ‘‘Pahānāyā’’ti ettha itisaddo ādi attho. Tena karuṇā bhāvetabbā vihiṃsāya pahānāya. Muditā bhāvetabbā aratiyā pahānāyāti imaṃ pāḷisesaṃ saṅgaṇhāti. ‘‘Nissaraṇatāvacanato’’ti nissaraṇañhetaṃ byāpādassa yadidaṃ mettāceto vimutti. Nissaraṇañhetaṃ vihesāyayadidaṃ karuṇā cetovimutti. Nissaraṇañhetaṃ aratiyā yadidaṃ muditā ceto vimuttīti evaṃ nissaraṇa bhāvavacanato ca. Catasso appamaññāyo. La. Dosa caritassāti vuttaṃ. ‘‘Dosa vatthuttābhāvato cā’’ti dosuppattiyā vatthu bhāvassakaraṇa bhāvassa abhāvato ca. Nīlādīni cattāri kasiṇāni dosa caritassāti vuttaṃ. Kasmāpanettha dosa caritassa upekkhā sappāyakāraṇaṃ visuṃ na vuttanti. Aññakāraṇattā na vuttanti dassento ‘‘ettha cā’’tiādimāha. ‘‘Tisso’’ti tisso appamaññāyo. ‘‘Manāpiyarūpānī’’ti manāpiyavaṇṇāni. Vikkhittacitto ca hotīti adhikāro. ‘‘Tassā’’ti pamāda bahulassa vikkhittacittassa ca puggalassa. Vuttaṃ siyā. Visuddhi magge pana evaṃ vuttaṃ natthīti adhippāyo. Vibhāvanipāṭhe. ‘‘Buddhivisaya bhāvenā’’ti vuttaṃ. Yadi buddhivisayattā mohacaritassa sappāyaṃ. Buddhivisayabhūtāni maraṇa upasamasaññā vavatthānānipi mohacaritassa sappāyāni siyunti vuttaṃ ‘‘evañhisatī’’tiādiṃ. ‘‘Bhūtakasiṇānī’’ti pathavīkasiṇādīni mahābhūtakasiṇāni. ‘‘Tatthāpī’’ti vā tesu cattālīsa kammaṭṭhānesupi. Evaṃsati vaṇṇakasiṇānaṃ puthulakhuddakatāpi ettha saṅgahitā hotīti. ‘‘Mahantaṃ’’ti vidatthi caturaṅgulato mahantaṃ. Yadi evasaddo yathārutameva yujjeyya. Evaṃsati khuddakaṃ vitakkacaritasseva sappāyaṃ, na buddhicaritādīnanti evamatthopi gaṇheyya. Atha buddhicaritassa pana asappāyaṃ nāma natthīti aṭṭhakathāvacanena virujjheyyāti iminā adhippāyena ‘‘khuddakanti padeyujjatī’’ti vuttaṃ. Athavā, puthulaṃ mohacaritassa, khuddakaṃ vitakkacaritasseva, namohacaritassāti atthe sati, buddhicaritādīnaṃ pana puthulaṃpi khuddakaṃpi anuññātaṃ hotīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Sabbañcetaṃ’’ti sabbañca etaṃcaritavibhāgavacanaṃ. Ujuvipaccanīkavasena tīsu akusala caritesu puggalesu. Vitakka carite ca atisappāyatāya saddhābuddhi caritesūti adhippāyo. Tenāha ‘‘rāgādīnaṃ pana avikkhambhikā’’tiādiṃ.


我来翻译这段巴利文：
"于彼"即于彼四种食。"断爱著想"即如于荒道中为父母度荒故食子肉般,于极可意食亦由断味爱转起想。"由自相等"即由自相及资具等。"由贪行"于此"由贪"为具格,或为如是性相具格语。于彼具格性唯"由贪行"即于四威仪多由贪心行。说为由贪心导引行。然如是性中"由贪行"说为于彼等成贪相贪标而行。"彼"即彼补特伽罗。"增盛"即增显著。亦说为更多。"为断"于此iti语为等义。由此摄:应修悲为断害。应修喜为断不乐等余文。"由说出离性"即由说此慈心解脱是嗔恚出离。此悲心解脱是恼害出离。此喜心解脱是不乐出离如是由说出离性及。四无量等。瞋行者说。"且由非瞋事性"即且由无作瞋生事性。说四青等遍为瞋行者。何故于此不别说舍为瞋行者宜修因?为显示由他因不说故说"于此及"等。"三"即三无量。"可意色"即可意颜色。且上文为:及散乱心。"彼"即放逸多及散乱心补特伽罗。应说。然清净道中无如是说义。光明文。说"由为慧境性"。若由为慧境故宜于痴行者。死想寂止想差别亦为慧境应宜于痴行者故说"如是实"等。"界遍"即地遍等大界遍。"于彼亦"即或于彼四十业处亦。如是实色遍大小亦于此摄。"大"即胜张手四指。若如是语如闻唯相应。如是实小唯宜于寻行者,不于慧行者等亦应取如是义。然应不违注释语:于慧行者无名不宜故由此意趣说"小语相应"。或者,大于痴行者,小于寻行者唯非痴行者义时,于慧行者等大及小亦许可应见。"此一切"即此一切行差别语。于由正相违三不善行补特伽罗及寻行者。由极宜于信慧行者义。故说"然由非镇伏贪等"等。


‘‘Buddhadhamma. La. Guṇānaṃ’’ti ettha guṇasaddo pubbapadesu yojetabbo buddhaguṇānañca dhammaguṇānañcātiādinā. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ guṇapade. Na tappetīti atappanīyo. Tappanaṃ santuṭṭhiṃ na janetīti attho. Saṃvejanaṃ saṃvegaṃ janetīti saṃvejaniyo. ‘‘Dhammo’’ti sabhāvo. Saṃvejaniyo dhammo yassāti saṃvejaniya dhammaṃ. Maraṇaṃ. ‘‘Pañcamajjhānasamādhissā’’ti rūpāvacara pañcamajjhāna samādhissa. ‘‘Udayamattānī’’ti vaḍḍhitamattāni. ‘‘Tatthā’’ti paṭikūlārammaṇesu. ‘‘Pubbacchaṭṭakassā’’ti purāṇacchaṭṭakassa. Gūthamuttavissajjana kassāti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘gūtharāsi dassane viyā’’ti. Na te kadāci somanassena vinā appanaṃ pāpuṇanti. Byāpādavihiṃsā aratīnaṃ dūribhāvena somanassuppattiyā atisukarattā pañcamajjhāne viya sukhasomanassānañca avikkhambhanato. ‘‘Udāsinapakkhe’’ti ajjhupekkhanapakkhe. ‘‘Daḷhaṃ’’ti bhusaṃ. ‘‘Vibhūtaṃ’’ti pākaṭaṃ. Nimittaṃ daḷhavibhūtaṃ katvā gahaṇaṃ daḷha vibhūtaggahaṇaṃ. ‘‘Kassaci ārammaṇassā’’ti buddhaguṇādi ārammaṇassa. ‘‘Paṭibhāganimittaṃ’’ti ettha paṭibhāgasaddo tassa dise pavattoti āha ‘‘tādise’’tiādiṃ. ‘‘Taṃsaṇṭhāne’’ti etena pathavimaṇḍalādīsu viya saṇṭhānākārena ṭhitesu sabhāva dhamma puñjesu eva tassadisaṃ paṭibhāganimittaṃ nāma sijjhatīti dasseti. ‘‘Eva’’nti samathasaṅgahe tāva dasakasiṇāni, dasaasubhātiādinā vuttena vacanakkamena. ‘‘Uggahakosallaṃ’’ti bhāvanākammaṃ ārabhitukāmena bhikkhunā ācariyassa santike sabbassa kammaṭṭhāna vidhānassa uggahaṇaṃ uggaho. Tasmiṃ kosallaṃ uggahakosallaṃ. Apicettha. Sabbaṃ uggahituṃ asakkontena yaṃ attanā ārabhissati. Tassa ekassa vidhānaṃ paripuṇṇaṃ uggahetabbaṃ. ‘‘Uggaṇhantassā’’ti ettha ukāro upari attho. ‘‘Gahaṇaṃ’’ti ca yathā citte avinassamānaṃ hutvā labbhati, tathā katvā cittena gahaṇanti dassetuṃ ‘‘uparūparī’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Samanupassantassā’’ti sammā punappunaṃ cakkhunā dassanasadisaṃ karontassa. Parito samantato karaṇaṃ parikammaṃ. Tasmiṃ nimittaggahaṇakamme yaṃ yaṃ kattabbavidhānaṃ atthi, taṃ taṃ paripuṇṇaṃ katvā gahaṇanti vuttaṃ hoti. Bhāvanāti vaḍḍhanāti imamatthaṃ dassento ‘‘punappuna’’ntiādimāha. ‘‘Nirantaraṃ padahantassā’’ti rattidivaṃ nirantaraṃ ārabhantassa. Uggaha nimitte saṇṭhānaṃ gaṇhantopi vaṇṇarūpādinā sabhāva dhammena saheva gaṇhāti. Paṭibhāganimitte pana sabhāvadhammaṃ muñcitvā tassa disaṃ nimitta paññatti saṅkhātaṃ suddhasaṇṭhānameva gaṇhāti. Ettha siyā, paṭibhāganimittepi vaṇṇo nāma sandissati yevāti. Saccaṃ. So pana paṭibhāgamattaṃ hoti. Na ekantavaṇṇo. Tenāha ‘‘tappaṭibhāgaṃ vatthu dhammavimuccitaṃ’’ti. ‘‘Sannisinnaṃ’’ti acalaṃ. ‘‘Pavesitaṃ’’ti bhāvanācittassa abbhantare pakkhittaṃ viya hotīti adhippāyo. Obhāsatīti obhāso. Obhāso hutvā jātanti obhāsajātaṃ. Obhāsanaṃ vā obhāso. Jāto obhāso assāti obhāsajātaṃ. ‘‘Pātentī’’ti paṭipātenti. Puna uppajjanavasena uṭṭhātuṃ na denti. ‘‘Etāyā’’ti kattu atthe karaṇavacanaṃ. ‘‘Nimittarakkhaṇavidhānaṃ’’ti samuppannassa nimittassa anassanatthāya sattavidhehi palibodha dhammehi rakkhaṇatthaṃ. Katame pana tesattavidhā palibodhadhammā nāmāti. Idha amhehi vattabbaṃ natthi. Visuddhi magge eva te vuttāti dassetuṃ gāthamāha.

我来翻译这段巴利文：
"佛法。等。诸功德"于此功德语应结合前分如佛功德及法功德等。"于彼"即于彼功德语。不满足名不满。义为不生满足。生怖畏名怖畏。"法"即自性。有怖畏法者名有怖畏法。死。"第五禅定"即色界第五禅定。"生起唯"即增长唯。"于彼"即于不净所缘。"前六"即旧六。说为大小便放出。故说"如见粪聚"。彼等不时无喜成安止。由远离瞋害不乐生喜极易故,如第五禅由不镇伏乐及喜故。"于舍分"即于平等分。"坚"即极。"显"即明。作所缘坚显取名坚显取。"某所缘"即佛功德等所缘。"似相"于此似语转于彼类故说"于如是"等。"彼形"由此显示如地轮等由形相住自性法聚唯成彼类似相。"唯"即如定摄中十遍处,十不净等如是说语次第。"取善巧"即欲起修习业比丘于师前取一切业处法名取。彼善巧名取善巧。且于此。不能取一切者应完全取将自起一法。"取者"于此u音为上义。且"取"为显示如何于心不失而得故说"上上"等。"正观者"即作如以眼再再正见。周遍作名遍作。说为于彼相取业应作何何法则,作彼彼圆满取。显示修习为增长此义故说"再再"等。"无间精进者"即昼夜无间发起。于取相取形亦由色等自性法共取。然于似相舍自性法唯取彼类名为相施设清净形唯。于此或问:于似相亦见有色。实尔。然彼唯似唯。非一向色。故说"离彼类事法"。"安住"即不动。"入"义为如置于修习心内。照为光。生为光生。或照名光。有生光者名光生。"令落"即令对落。不令由再生转起。"由此"为作者义具格语。"护相法则"即为已生相不失故由七种障碍法护故。何者名为七种障碍法?此我等无说。显示于清净道已说彼等故说偈。

 ‘‘Āvāso’’ti asappāyāvāso. ‘‘Gocaro’’ti asappāyagocaragāmo. ‘‘Bhassaṃ’’ti asappāyavacanaṃ. Evaṃ puggalādīsu. ‘‘Sevethā’’ti seveyya. ‘‘Evañhipaṭipajjato’’ti evaṃhivajjitabbe vajjanavasena sevitabbe sevanavasena paṭipajjantassa. ‘‘Kāmataṇhāya visayabhāvaṃ atikkamitvā’’ti etena kāmabhūmi kāmabhavasamatikkamo, rūpabhūmirūpabhava okkamo ca vutto. Vasanaṃ vasī. Satti. Sāmatthiyanti attho. Vasiṃ bhūtaṃ pattanti vasibhūtaṃ. Vasī eva vasitā. Yathā pāramitāti. ‘‘Tato vicāranti’’ ettha itisaddo ādiattho. Tena tato pītiṃtiādiṃ saṅgaṇhāti. Icchantānaṃ tesaṃ sabbaññubuddhānaṃ. ‘‘Yatthā’’ti yesudvīsubhavaṅgesu. ‘‘Bhavaṅgacāre’’ti bhavaṅgappavattiyaṃ. ‘‘Dandhāyitattaṃ’’ti dandhaṃ hutvā ayati pavattatīti dandhāyitaṃ. Tassa bhāvo dandhāyitattaṃ. ‘‘Ṭhapetuṃ’’ti adhiṭṭhānaṃ katvā ṭhapetuṃ. Tato anatikkamituṃ. ‘‘Yatthicchakaṃ’’tiādīni kriyāvisesanapadāni. ‘‘Yatthicchakaṃ’’ti yattha yattha ṭhāne icchānu rūpaṃ. Yadicchakantiyasmiṃ yasmiṃ khaṇe icchānu rūpaṃ. ‘‘Yāvaticchakaṃ’’ti yattakena pamāṇena icchānu rūpaṃ. ‘‘Vitakkādikaṃ oḷārikaṅgaṃ pahānāyā’’ti ettha kassa balena pahānaṃ hoti. Taṃ taṃ virāga bhāvanā balena pahānaṃ hoti. Kāca taṃ taṃ virāgabhāvanā nāma hoti. Ajjhāsaya visesa pariggahitā upacārabhāvanā evāti imamatthaṃ dassetuṃ ‘‘pathamajjhānaṃ tāvā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Ātāpavīriyaṃ’’ti yenavīriyena yogino attānaṃ vā kilesa dhamme vā ātāpenti paritāpenti. Taṃ ātāpavīriyaṃ nāma. Ugghāṭīyamānampi ākāsameva hoti. Taṃ ārabbha uparijhānantaruppattiyā bhāvanaṃ karontassapi punappunaṃ tameva pañcamajjhānaṃ uppajjati. Ārammaṇe ca anatikkante jhānaṃpi anatikkantameva hotīti. ‘‘Tatthā’’ti tasmiṃ ākāsakasiṇe. ‘‘Tadatikkamanasambhavo’’ti kasiṇa nimittātikkamanasambhavo. ‘‘Yathādiṭṭhe’’ti jhānacakkhunā diṭṭhappakāre. ‘‘Sambhāvetvā’’ti thometvā. Sammā anussaraṇaṃ samanussaraṇaṃ. ‘‘Itaresaṃpi vā’’ti puthujjana paṇḍitānaṃpi vā. Maraṇa saññā vavatthānesu parikammañca samādhiyati, upacāro ca sampajjatīti yojanā tikkhapaññānaṃ pana puthujjanānaṃpi sataṃ buddhaguṇādīsupi upacāra sambhavo aṭṭhakathāyaṃ vuttoyeva. ‘‘Samathajjhānesū’’ti idaṃ adhikāravasena vuttaṃ. Vipassanā kammaṃpi gahetabbamevāti daṭṭhabbaṃ. Pubbedānaṃ datvā iminā puññena āyatiṃ jhānābhiññāyo vā maggaphalāni vā paṭilabhissāmīti patthanaṃ katvā āgatopi katādhikāro evātipi vadanti. Katamo pana katādhikāro nāmāti āha ‘‘āsannabhave’’tiādiṃ. Aṭṭhavidhesu catukkanayavasena, navavidhesu pañcakanayavasena vuttoti tesaṃ vādīnaṃ sādhakavacanaṃ. Vicāretvā pana gahetabbaṃ. Ākāsa kasiṇena vinā arūpajjhānāni labhitvā puna abhiññatthāya parikammekate ākāsakasiṇepi kattabbattā tassa abhiññāpādakatā sambhavo vuttoti atthassa sambhavato. Pubbe abhāvita bhāvanoti ca akatādhikāroti ca atthato ekaṃ. ‘‘Ādikammiko’’ti abhiññākamme ādikammiko. ‘‘Tādisānaṃ’’ti pubbe akatādhikārānaṃ abhāvitabhāvanānaṃ idāni iddhivikubbanaṃ karissāmīti ārabhantānaṃ abhiññākamme ādikammikakulaputtānanti sambandho. ‘‘Iddhivikubbanaṃ’’ti ca upalakkhaṇavacanaṃ. Dibbāya sotadhātuyā saddaṃ savanaṃ karissāmītiādikaṃpi gahetabbaṃ. Idañca ādikammikavidhānādhikārattā vuttaṃ.

我来翻译这段巴利文：
"住处"即不宜住处。"行处"即不宜行处村。"语"即不宜语。如是于补特伽罗等。"应亲近"即应亲近。"如是行者"即如是由应离离势由应近近势行者。"超越欲爱境"由此说超越欲地欲有,入色地色有。住为自在。能力。义为功能。得自在名自在。自在唯自在性。如波罗蜜。"从彼寻"于此iti语为等义。由此摄:从彼喜等。彼等一切知佛欲。"何处"即于何二有分。"有分行"即有分转。"迟钝性"即成迟而去转名迟钝。彼性名迟钝性。"住"即作决意住。从彼不超越。"如欲处"等为动作差别语。"如欲处"即于于处如欲。若欲者于于刹那如欲。"如欲量"即以若量如欲。"为断寻等粗支"于此由何力成断?由彼彼离染修习力成断。何为彼彼离染修习名?由意乐差别摄近行修习唯故说"先第一禅"等为显此义。"热炼精进"即由彼精进修习者热炼自或热炼诸烦恼法。彼名热炼精进。虽开亦成虚空唯。缘彼作上禅中生修习亦再再生彼第五禅唯。且于所缘未超越时禅亦未超越唯。"于彼"即于彼虚空遍。"彼超越可能"即遍相超越可能。"如所见"即由禅眼见相。"赞叹"即称赞。正随念名正念。"或余等亦"即或凡夫贤人等亦。结合为:于死想差别亦成遍作及成就近行。且注释中说于利慧凡夫等百人佛功德等亦有近行可能唯。"于止禅"此由上文说。应取毗婆舍那业亦应见。亦说先施已由此福未来将得禅通或道果作愿来者亦名已作根基。何者名已作根基故说"近有"等。依四法八种,依五法九种说为彼等论者证语。然应思择取。由无虚空遍得无色禅已为通再作遍作于虚空遍亦应作故说彼通基可能由义可能。且未修修习及未作根基义一。"初业"即于通业初业。"如是"即结合为:先未作根基未修修习今我将作神变起初业于通业善男子等。且"神变"为标识语。应取我将闻天耳界声等。且此由初业法则上文故说。

 Abhiññāsu vasipattānampi taṃ pañcamajjhānaṃ chasuārammaṇesu yathārahaṃ appetiyeva. ‘‘Adhiṭṭhātabbaṃ’’ti yathicchita nipphattatthāya sataṃ hotu sahassaṃ hotūtiādinā cittena abhividhātabbaṃ. Abhinīharitabbanti vuttaṃ hoti. ‘‘Sataṃ homi, sahassaṃ homīti vā’’ti attānaṃ sataṃ vā sahassaṃ vā nimminanavasena vuttaṃ. Sesaṃ pana aññathānimminanavasena. Sotuṃ vā saddaṃ, passituṃ vā rūpaṃ, jānituṃ vā paracittaṃ. Anussarituṃ vā pubbenivutthaṃ. Aṭṭhakathāpāṭhe. ‘‘Adhiṭṭhātī’’ti abhiññāya adhiṭṭhāti. Abhividhāti nibbattetīti vuttaṃ hoti. Duvidhaṃhi adhiṭṭhānaṃ parikammena adhiṭṭhānaṃ abhiññāya adhiṭṭhānanti. Idha pana abhiññāya adhiṭṭhānaṃ vuttaṃ. ‘‘Adhiṭṭhāna cittenā’’ti abhiññācittenāti vuttaṃ hoti. ‘‘Parikammacittassā’’ti pubbabhāge āvajjana parikamma adhiṭṭhānaparikammacittassa. Pacchimaṃ pana pādakajjhāna samāpajjanaṃ. Parikammacittassa samādhānatthāyāti vuttaṃ. Parikammacitte samāhite kiṃ payojananti āha ‘‘tathāhī’’tiādiṃ. ‘‘Sesābhiññāsupi yathārahaṃ vattabbo’’ti dibbasotaparikamme tenevaparikamma samādhiññāṇasotena āsanne dibbavisayaṃpi saddaṃ suṇātītiādinā vattabbo. ‘‘Iti katvā’’ti iti manasikatvā. ‘‘Taṃ’’ti pacchimaṃ pādakajjhāna samāpajjanaṃ. ‘‘Idha nagahitanti daṭṭhabbaṃ’’ti therassa matena daṭṭhabbanti adhippāyo. Idha pana ādikammikavidhānappadhānattā pacchimaṃpi pādakajjhāna samāpajjanaṃ vattabbamevāti. ‘‘Kāyagatikaṃ adhiṭṭhahitvā’’ti ayaṃ kāyo viya idaṃ cittaṃpi dandhagamanaṃ hotūti evaṃ cittaṃ kāyagatikaṃ karaṇena adhiṭṭhahitvā. ‘‘Dissamānena kāyenā’’ti dandhagamanena gacchantattā bahujanānampi dissamānena rūpakāyena. Tabbi parītena sīghagamanaṃ veditabbaṃ. ‘‘Ārammaṇamattaṃ hotī’’ti anipphannarūpaṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Ārammaṇa purejātaṃ’’ti nipphannarūpaṃ. Itaraṃ pana hadaya vatthurūpaṃ sandhāya vuttanti daṭṭhabbaṃ. Paracitta vijānanaṭṭhāne aṭṭhakathāṭīkācariyānaṃ vicāraṇā atthīti taṃ dassetuṃ ‘‘ettha ca aṭṭhakathāyaṃ tāvā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Aṭṭhakathāyaṃ’’ti dhammasaṅgaṇi aṭṭhakathāyaṃpi visuddhimagga aṭṭhakathāyaṃpi. ‘‘Khaṇikavasenā’’ti khaṇikapaccuppannavasena. Āvajjane niruddheti sambandho. ‘‘Ekaṃ cittaṃ’’ti parassa cittaṃ. Tadeva atītaṃ cittaṃ gaṇhanti. ‘‘Tānī’’ti javanāni. ‘‘Tesaṃ’’ti javanānaṃ. ‘‘Tenā’’ti āvajjanena. ‘‘Itarathā’’ti aññathā santati addhāvasena vuttanti gahite sati. Vutto siyā. Kasmā, santati addhāvasena paccuppanne gahite sati, sabbāya ekajavanavīthiyā ekapaccuppannattā. ‘‘Sabbāni cittānī’’ti javanacittāni. ‘‘Sahuppannānī’’ti idaṃ sahuppannānaṃpi atthitāya vuttaṃ. Āvajjanādīni pana khaṇabhedaṃ nagaṇhanti. Sabbaṃ parassa cittaṃ ekacittamiva gaṇhanti. Tasmā kālabhedopi natthīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Nibbānañcā’’ti vuttaṃ, kathaṃ nibbānaṃ pubbenivutthaṃ nāma siyāti. Atīte parinibbutānaṃ maggaphalāni anussaraṇakāle tesaṃ ārammaṇabhūtaṃ nibbānaṃpi anussaratiyeva. Tattha tesaṃ maggaphalānaṃ atītattā nibbānaṃpi pubbenivutthaṃ nāma hotīti.


我来翻译这段巴利文：
于诸通得自在者亦于六所缘如应入彼第五禅。"应决意"即如欲成就故以心决意:愿成百愿成千等。说为应引导。"我成百,或我成千"说为由化作自百或千。余则由异化作。或闻声,或见色,或知他心。或随念宿住。注释文。"决意"即由通决意。说为遍决定生起。决意二种:由遍作决意及由通决意。然此说由通决意。"由决意心"说为由通心。"遍作心"即前分转起遍作决意遍作心。然后基禅入。说为为遍作心等持故。遍作心等持有何用故说"如是"等。"于余通亦如应说"即于天耳遍作由彼遍作定智耳亦闻近天境声等应说。"如是作"即如是作意。"彼"即后基禅入。"此应见为未取"义为应见为长老意。然此由初业法则胜故后基禅入亦应说唯。"决意随身"即如此身如是此心亦成缓行如是作心随身由作决意。"由可见身"即由缓行行故为众人可见色身。应知由彼相反疾行。"唯所缘"说为摄非生色。"所缘前生"即生色。应见余则摄心所依色说。于知他心处有注释复注师思择故说"于此且注释"等为显彼。"注释"即于法集注释及清净道注释。"由刹那"即由刹那现在。结合为:转起已灭。"一心"即他心。取彼唯过去心。"彼等"即诸速。"彼等"即诸速。"由彼"即由转起。"异此"即若取由相续时说。应说。何故?由相续时取现在时,一切一速路成一现在故。"一切心"即速心。"俱生"此说由有俱生亦。然转起等不取刹那差别。取一切他心如一心。故应见亦无时差别。说"涅槃及",云何涅槃名宿住?随念过去般涅槃者道果时亦随念彼等所缘涅槃唯。于彼由彼等道果过去故涅槃亦名宿住。


‘‘Yaṃ yaṃ adhiṭṭhātī’’ti yaṃ yaṃ satādikaṃ saṃvidhāti. ‘‘Yathā yathā adhiṭṭhātī’’ti yena yena āvibhāvādikena pakārena saṃvidhāti. ‘‘Pakativaṇṇaṃ’’ti pakatisaṇṭhānaṃ. ‘‘Tassevā’’ti pakativaṇṇasseva. Devānaṃ pasādasotanti sambandho. ‘‘Ārammaṇa sampaṭicchana samatthaṃ’’ti ārammaṇassa upaṭṭhānaṃ sampaṭicchana samatthaṃ. Tadeva cetopariyañāṇantipi vuccatīti sambandho. ‘‘Ceto’’ti cittaṃ. ‘‘Paricchijjā’’ti idaṃ sarāgacittaṃ, idaṃ virāgacittantiādinā paricchinditvā. ‘‘Gocara nivāsavasenā’’ti gocaraṃ katvā nivasanavasena. Sabbaññutaññāṇagatikaṃ sabbaññubuddhānaṃ anāgataṃ saññāṇanti adhippāyo. Anāgate sattadivasato orimā cittacetasika dhammā cetopariyaññāṇassa visayoti katvā anāgate sattadivasatoti vuttaṃ. Paṭṭhāya pavattamānāti pāṭhaseso. Imasmiṃ divase ca anāgatapakkhe sabbaṃpi ārammaṇaṃ pakatiñāṇassa visayoti katvā ‘‘dutīyadivasato paṭṭhāyā’’ti vuttaṃ. ‘‘Etaṃ’’ti etaṃ anāgataṃ saññāṇaṃ. ‘‘Yathā cetaṃ’’ti yathā ca etaṃ imasmiṃ bhave anāgata dhamme jānāti. ‘‘Asādhāraṇakālavasenā’’ti aññenañāṇena asādhāraṇa kālavasena. Paccuppannabhavohi aññaññāṇasādhāraṇoti.

Samathakammaṭṭhānānudīpanā niṭṭhitā.



我来翻译这段巴利文：
"随决意"即决定随百等。"如何决意"即由显现等任何方式决定。"本色"即本形。"彼唯"即本色唯。结合为:诸天净耳。"能领受所缘"即能领受所缘现起。结合为:彼唯亦说名知他心。"心"即心。"限定"即此有贪心,此离贪心等限定。"由所行住"即作所行由住。义为随一切知智行一切知佛未来随智。作未来七日以内心心所法为知他心智境故说未来七日。省略文:起。且由今日及未来分一切所缘为自然智境故说"从第二日"。"此"即此未来随智。"如且此"即如且此于此有知未来法。"由不共时"即由他智不共时。现有唯他智共故。
止业处阐明竟。

171. Vipassanākammaṭṭhāne. ‘‘Yathādiṭṭhaṃ’’ti sakkāyadiṭṭhiyā yathādiṭṭhaṃ. Niccanimittaṃ nāma sattapuggalādinimittameva. Sattanimittañhi paññatti dhammattā khaṇekhaṇe khayavayabhedābhāvato so evagacchati so eva tiṭṭhatītiādinā niccākārasaṇṭhitaṃ hotīti. ‘‘Dhuvanimittaṃ’’ti thiranimittaṃ. Idampi so gacchantopi nanassati, tiṭṭhantopi nanassatītiādinā thirākārasaṇṭhitaṃ sattanimittameva. ‘‘Sukhanimittaṃ’’ti khaṇekhaṇe khayavayabheda dukkhānaṃ abhāvato sukhito niddukkho nibbhayotiādinā sukhākārasaṇṭhitaṃ sattanimittameva. ‘‘Attanimittaṃ’’ti gantuṃ icchanto gacchati, ṭhātuṃ icchanto tiṭṭhatītiādinā vasavattanākāra saṇṭhitaṃ sattanimittameva. ‘‘Kiriyā’’ti bhāvanākiriyā.

Visujjhatīti visuddhi. Visodhetīti vā visuddhi. Sīlameva visuddhi sīlavisuddhīti imamatthaṃ dassento ‘‘niccasīlamevā’’tiādimāha. Tattha niccasīlameva uparijhānādivisesānaṃ adhiṭṭhāna kiccasādhakattā idha adhippetanti vuttaṃ ‘‘niccasīlamevā’’ti. Samādhi adhippeto . Vakkhatihi ‘‘duvidhopi samādhi cittavisuddhi nāmā’’ti. Etena visujjhati etāyāti visuddhi. Cittassa visuddhi cittavisuddhi. Samādhi evātipi dīpeti. Visujjhanaṃ vā visuddhi. Cittassa visuddhi cittavisuddhi. Atthatopana visuddhacittameva vuccatītipi yujjati. Visuddhisadda sampanne hi sati, cittavisuddhi icceva vuccati. Na samādhivisuddhīti. ‘‘Soḷasavidhaṃ kaṅkhaṃ’’ti ahosiṃ nu kho aha matītamaddhānantiādinā suttanteāgataṃ soḷasavidhaṃ vicikicchaṃ. ‘‘Aṭṭhavidhaṃ vā kaṅkhaṃ’’ti sattharikaṅkhatītiādinā abhidhamme āgataṃ aṭṭhavidhaṃ vicikicchaṃ. Visamahetudiṭṭhi nāma sattānaṃ uppattiyā akāraṇameva kāraṇaṃ katvā gahaṇadiṭṭhi. ‘‘Manasikāravidhī’’ti aniccalakkhaṇādīsu manasikāravidhi. Anupāyabhūto manasikāro nāma niccādivasena manasikāro. Adhimānavatthu nāma obhāsādīni. ‘‘Maggato’’ti maggabhāvena. ‘‘Amaggato’’ti amaggabhāvena. ‘‘Dassanañcā’’ti tesaṃadhimānavatthūnaṃ aniccatādidassanañca. Tameva visuddhināmāti sambandho. ‘‘Sammohamalato’’ti catusaccappaṭicchādaka sammohamalato. Nanu dassananti ñāṇameva. Evaṃsati, ñāṇanti vutte siddhe katvā dassanasaddena saha ñāṇadassananti vuttanti āha ‘‘etthacā’’tiādiṃ. ‘‘Sutamayādivasenā’’ti sutamaya cintāmayavasena. Tattha yathāsutassa pāḷidhammassa atthamattajānanaṃ sutamayaññāṇaṃ nāma. Atthaṃ ñatvā atthānurūpassa sabhāvalakkhaṇassa cintanāvasena uppannaṃ ñāṇaṃ cintāmayaññāṇaṃ nāma. ‘‘Anumānādiñāṇaṃpī’’ti nāmarūpa dhammesu sabhāvānumānaññāṇa sabhāvajānanaññāṇaṃpi. ‘‘Attapaccakkhaññāṇamevā’’ti attanā paccakkhakaraṇaññāṇameva. ‘‘Sabbatthā’’ti maggāmaggaññāṇadassanādīsu sabbesu ṭhānesu. Ettha ca dasasu vipassanāñāṇesupi vipassanā vacanena paccakkhadassanameva adhippetanti katvā sabbatthaggahaṇaṃ katanti daṭṭhabbaṃ. Sammasanaññāṇato paṭṭhāya hi dassanameva adhippetaṃ. Na sabhāvajānanamattaṃ. Yato cakkhunā passantasseva suṭṭhu paccakkhato dassanatthāya punappunaṃ bhāvanā kammaṃ nāma tattha icchitabbaṃ hoti.


我来翻译这段巴利文：
171.。毗婆舍那业处。"如所见"即由有身见如所见。常相名为有情补特伽罗等相唯。有情相由施设法性故无刹那刹那坏灭破坏故,彼唯行彼唯住等由常相住故。"恒相"即坚相。此亦彼行亦不灭,住亦不灭等由坚相住有情相唯。"乐相"即由无刹那刹那坏灭苦故乐者无苦无怖等由乐相住有情相唯。"我相"即欲行则行,欲住则住等由自在相住有情相唯。"作"即修习作。
清净名净。或净名净。戒唯清净名戒清净显此义故说"常戒唯"等。于彼常戒唯由上禅等殊胜住作用成就故此意故说"常戒唯"。定意。将说:"二种定名心清净"故。由此净名清净。心之清净名心清净。定唯亦显。或净名清净。心之清净名心清净。从义且说净心唯亦相应。有清净语圆满时,说心清净唯。非定清净。"十六种疑"即我过去世有耶等经中来十六种疑。"或八种疑"即疑于师等论中来八种疑。邪因见名执非因为有情生起因见。"作意法"即于无常相等作意法。非方便作意名由常等作意。增上慢事名光明等。"由道"即由道性。"由非道"即由非道性。"见及"即彼等增上慢事无常等见及。结合为:彼唯名清净。"由痴垢"即由覆四谛痴垢。岂非见即智唯?如是时,说智已成就由何说见语共智见故说"于此及"等。"由闻所成等"即由闻所成思所成。于彼如闻圣典法义知唯名闻所成智。知义已由随义自性相思维转起智名思所成智。"比量等智亦"即名色法中自性比量智自性知智亦。"自亲证智唯"即由自作证智唯。"一切处"即于道非道智见等一切处。且于此于十种毗婆舍那智亦由毗婆舍那语意亲证见唯故作一切处取应见。从思择智起唯意见。非自性知唯。由如眼见者唯善由亲证见故再再修习业名于彼应欲。


‘‘Dhammā’’ti saṅkhata dhammā. Aniccatā eva lakkhaṇanti aniccalakkhaṇaṃ. Aniccānaṃ vā saṅkhata dhammānaṃ lakkhaṇanti aniccalakkhaṇantipi yujjati. ‘‘Abhiṇhasampaṭippīḷanākāro’’ti yathā sīghasotāyaṃ nadiyaṃ nāvāya uddhaṃ gacchantaṃ sānāvā abhisaṅkharaṇadukkhena abhiṇhaṃ suṭṭhu paṭippīḷeti. Kasmā, asati abhisaṅkhāre taṅkhaṇe eva adhovuyhanato. Adhovuyhanañhi nāvāya pakati kiccaṃ. Uddhaṃ ārūhanaṃ abhisaṅkhāra siddhaṃ. Evamevaṃ sīghasote saṃsāre attabhāvena uddhaṃ khaṇato khaṇaṃ divasato divasaṃ gacchantaṃ puggalaṃ ayaṃ attabhāvo abhisaṅkharaṇa dukkhena abhiṇhaṃ suṭṭhu paṭippīḷeti. Kasmā, asati abhisaṅkhāre, paccayavekalle ca sati, taṅkhaṇe eva vipariṇamanato. Vipariṇamanañhi attabhāvassa pakati kiccaṃ. Uddhaṃgamanaṃ abhisaṅkhāra siddhaṃ. Evaṃ abhiṇha sampaṭippīḷanaṃ veditabbaṃ. Ettha ca saṃsārassa sīghasotatā nāma attabhāvapariyāpannānaṃ nāma rūpadhammānaṃ pavattinivatti sīghatā vuccati. Ettha ca maraṇaṃ duvidhaṃ sammuti maraṇañca paramattha maraṇañca. Tattha sammuti maraṇaṃ nāma sammuti saccabhūtassa sattassa maraṇaṃ. Taṃ ekabhavapariyante sandissati. Paramattha maraṇaṃ nāma paramattha saccabhūtānaṃ nāmarūpa dhammānaṃ maraṇaṃ. Idameva ekantamaraṇaṃ, saccamaraṇaṃ, sabhāvamaraṇaṃ hoti. Imasmiṃ vipassanā kamme idaṃ paramattha maraṇaṃ eva aniccatāti ca vuccati. Dhammānaṃ susānakkhettanti ca susānabhūmīti ca vuccatīti. Sā ca susānabhūmināma sattānaṃ paṭisandhito paṭṭhāya santānaṃ anubandhatiyeva. Anubandhattā ca sattānaṃ paṭisandhito paṭṭhāya so nāma samayo natthi, yattha sattā na marantīti. Idañca anubandhanaṃ sattānaṃ abhiṇhasampaṭippīḷanameva hoti. Tesaṃ sabbiriyāpathesu jīvitassa ca aṅgapaccaṅgānañca kāyavacīmano kammānañca sambādhapattito. Avasavattanākāro pana abhisaṅkhāra dukkhaṃ abhiṇhaṃ paccanubhavantānaṃ pākaṭoyeva. Vasavattanehi sati, abhisaṅkharaṇa kiccassa okāso natthi. Vasavattaneneva yathicchi tassa kiccassa sampajjanato. Lokasmiñhi sabbaṃpi abhisaṅkhāra kiccaṃ nāma antamaso assāsanapassāsana kiccaṃ upādāya dhammānaṃ vasavattanābhāvato karontīti.


我来翻译这段巴利文：
"诸法"即有为法。无常性唯相名无常相。或无常有为法之相名无常相亦相应。"数数逼迫相"即如急流河中船上行,彼船由造作苦数数善逼迫。何故?无造作时刹那唯下流故。下流名船本作用。上行造作成就。如是急流轮回中以自身从刹那至刹那从日至日上行补特伽罗,此自身由造作苦数数善逼迫。何故?无造作时,缺缘时,刹那唯变异故。变异名自身本作用。上行造作成就。应知如是数数逼迫。于此且轮回急流性名包摄名色法转起停止急性说。于此且死二种:世俗死及胜义死。于彼世俗死名世俗谛有情死。彼见于一有终。胜义死名胜义谛名色法死。此唯一向死、实死、自性死。于此毗婆舍那业此胜义死唯说为无常性。且说为诸法墓园地及墓地。且彼墓地名从有情结生起即随相续。由随故从有情结生起无彼时,有情不死。且此随即有情数数逼迫。由彼等一切威仪中生命及肢支及身语意业达障碍故。然无自在相由经验造作苦数数者显然。有自在时,无造作作用机会。由自在唯成就如欲作用故。世间一切造作作用名乃至摄入出息作用由诸法无自在故作。


Aniccassa dhammassa anuanupassanāti sambandho. ‘‘Anuanupassanā’’ti ca ñāṇacakkhunā punappunaṃ nijjhāyanā olokanā. ‘‘Dhammānaṃ’’ti pañcakkhandha dhammānaṃ. ‘‘Yattha yatthā’’ti yasmiṃ yasmiṃ sarīraṅge. ‘‘Purāṇa dhammānaṃ’’ti purāṇānaṃ pātubbhūtānaṃ, vaḍḍhitānañca dhammakoṭṭhāsānaṃ antaradhānaṃ vayo vuccati. Vipassanā kammaṃ patvā khaṇikavasena ekekadhammavibhāgavasena ca anupassanā kiccaṃ natthīti āha ‘‘samūha santativasena panā’’ti. Ekekadhammavibhāgavasena anupassanāpi pana pakatiyā supākaṭesu cittavedanādīsu icchitabbāyeva. ‘‘Aniccatāya paramākoṭī’’ti tato uttari aniccatā nāma natthīti adhippāyo. Dhammānaṃ tathā tathā bhāyitabbappakāro nāma pañcakkhandhe ‘aniccato, dukkhato, rogato, gaṇḍato, sallato, aghato, ābādhato, tiādinā vutto bhāyitabbappakāro. Tassa samanupassanāñāṇaṃ bhayañāṇaṃ. Etena apāyadukkha saṃsāra dukkhabhīrukehi janehi bhāyitabbanti bhayaṃ. Te vā bhāyanti etasmāti bhayaṃ. Bhayassa samanu passanāñāṇaṃ bhayañāṇanti imamatthaṃ dasseti. ‘‘Kiñcibhayavatthuṃ’’ti sīhabyagghādikaṃ bhayavatthuṃ. ‘‘Paṭissaraṇe’’ti guhāleṇādike paṭissaraṇe. ‘‘Tesaṃ’’ti bhijjanasabhāvānaṃ dhammānaṃ. ‘‘Tehī’’ti bhijjanasabhāvehi. Ukkaṇṭhatā nāma cittassa viruddhatā nikkhamābhimukhatā. ‘‘Cattālīsāya ākārehī’’ti pañcakkhandhe ‘aniccato, dukkhato, rogato, gaṇḍato, sallato, aghato, ābādhato, parato, palokato, ītito,. Upaddavato, bhayato, upasaggato, calato, pabhaṅguto, addhuvato, atāṇato, aleṇato, assaraṇato, rittato,. Tucchato, suññato, anattato, ādīnavato, vipariṇāma dhammato, asārakato, aghamūlato, vadhakato, vibhavato, sāsavato,. Saṅkhatato, mārāmisato, jātidhammato, jarādhammato, byādhidhammato, maraṇadhammato, sokaparidevadhammato, dukkhadomanassa dhammato, upāyāsa dhammato, saṃkilesika dhammato, passanto suññato lokaṃ avekkhatīti evaṃ mahāniddese moghapañhaniddese āgatehi cattālīsāya ākārehi. Tattha pañcakkhandhe aniccato passantotiādinā yojetabbaṃ. ‘‘Aniccato’’ti ca aniccabhāvenāti attho. Sabbepi pañcakkhandhā aniccā evāti passantoti vuttaṃ hoti. Kathaṃ pana aniccato passanto suññato lokaṃ avekkhatīti. Niccaguṇa suññatāya suññato pañcakkhandhabhūtaṃ lokaṃ avekkhati. Sesapadesupi esevanayo. Tattha ‘‘aniccā evā’’ti paṭisandhikkhaṇato paṭṭhāya yadākadāci maraṇa dhammattā aniccā eva. ‘‘Dukkhā evā’’ti anicca dhammattāyeva dukkhā eva. Yadaniccaṃ, taṃ dukkhaṃtihi vuttaṃ. Dukkha saccadhammattā vā. ‘‘Rogā evā’’ti rogajātikattā rogā eva. Yehi keci loke cakkhu rogādikā anekasahassā rogā nāma sandissanti. Sabbete imepañcakkhandhā eva. Ito aññokoci rogo nāma natthi. Tasmā te ekantena rogajātikā evāti. Api ca, dukkhasacca dhammattātīhi dukkhatāhi catūhi dukkhaṭṭhehi ca abhiṇhasampaṭippīḷanato rujjanaṭṭhena rogā eva. Tattha ‘‘tīhi dukkhatāhī’’ti dukkhadukkhatā saṅkhāra dukkhatā vipariṇāma dukkhatāti imāhi tīhidukkhatāhi. ‘‘Catūhi dukkhaṭṭhehī’’ti dukkhassa pīḷanaṭṭho, saṅkhataṭṭho, santāpaṭṭho, vipariṇāmaṭṭho,ti imehi catūhi dukkhaṭṭhehi. Dukkha kiccehīti attho. Esanayo gaṇḍādīsu. Tattha gaṇḍonāma pīḷakābādho. Sallaṃ nāma vijjhanaṭṭhena kilesa sallañca dukkhasallañca.

我来翻译这段巴利文：
无常法之随随观为结合。"随随观"即由智眼再再思惟观察。"诸法"即五蕴法。"何处何处"即于身何何分。"旧法"即旧已生及增长法分消失名老。至毗婆舍那业无由刹那及由一一法差别观察作用故说"然由聚相续"。然一一法差别观察于自性极显心受等亦应欲。"无常性最极"义为此上无名无常性。法如是如是应怖相名如五蕴'由无常,由苦,由病,由疮,由箭,由害,由疾'等说应怖相。彼正观智名怖智。由此显:由怖畏恶趣苦轮回苦诸人应怖名怖。或彼等怖此名怖。怖之正观智名怖智此义。"某怖事"即师子虎等怖事。"依止"即洞穴等依止。"彼等"即破坏自性法。"由彼等"即由破坏自性。厌名心违逆向出。"由四十行相"即五蕴'由无常,由苦,由病,由疮,由箭,由害,由疾,由他,由坏,由祸,由难,由怖,由障,由动,由碎,由不坚,由无救,由无窟,由无归,由虚,由空,由无我,由患,由变法,由无实,由害根,由杀,由非有,由漏,由有为,由魔饵,由生法,由老法,由病法,由死法,由忧悲法,由苦忧法,由恼法,由杂染法,见空世间'如是大义释妄问义释来四十行相。于彼应结合为:见五蕴由无常等。"由无常"义为由无常性。说为见一切五蕴唯无常。云何由无常见世间为空?由常德空故见五蕴成世间为空。余句亦此理。于彼"唯无常"即从结生刹那起任何时有死法故唯无常。"唯苦"即由唯无常法性故唯苦。说:"若无常,彼苦"故。或由苦谛法性故。"唯病"即由病类性故唯病。世间眼病等几千病名见。一切此等唯此五蕴。此外无名何病。故彼等一向唯病类。且由苦谛法性由三苦由四苦义数数逼迫故由病义唯病。于彼"由三苦"即苦苦、行苦、变苦此三苦。"由四苦义"即苦逼迫义、有为义、热恼义、变易义此四苦义。义为由苦作用。疮等亦此理。于彼疮名疖病。箭名由穿刺义烦恼箭及苦箭。;

 Aghanti niratthakaṃ. Ime ca khandhā vipattipariyosānattā niratthakā eva honti. Sabbāsampattiyo vipattipariyosānāti hi vuttaṃ. Avissāsikaṭṭhena pare eva. Na hi te etaṃ mama, eso hamasmi, eso me attāti evaṃ vissāsaṃ arahanti. Tathā vissāsaṃ karontassa nānādukkhehi niccaṃ vihiṃsanato. Paṭisandhito paṭṭhāya yadākadāci palujjanadhammattā palokadhammā eva. ‘‘Ītī’’ti antarāyo vuccati. Khandhā antarāya jātikā evāti vuttaṃ hoti. Ajjhattabhāvaṃ upagantvā dutattā vibādhakattā upaddavā eva. Bhāyitabbattā bhayā eva. Anattā eva samānā ajjhattabhāvaṃ upagantvā sajjanato lagganato dummo cayato upasaggā eva. Niccakālaṃ lokadhammehi calanattā vipphandanattā calāeva. Nānappakārena bhañjanadhammattā pabhaṅguno eva. Khaṇamattampi athirattā addhuvā eva. Jarāmaraṇādito apāyavinipatanādito bhayato tāyati rakkhatīti tāṇaṃ. Te ca khandhā kassacitāṇā na honti. Tesañca kiñcitāṇaṃ nāma natthi. Tasmā atāṇā eva. Bhayato bhīrukā janā līyanti nilīyanti etthāti leṇaṃ. Te ca kassacileṇā na honti. Tesañca kiñcileṇaṃ nāma natthi. Tasmā aleṇā eva. Bhayaṃ saratihiṃsatīti saraṇaṃ. Te ca kassacisaraṇaṃ na honti. Tesañca kiñcisaraṇaṃ nāma natthi. Tasmā assaraṇā eva. Niccatādīhi sabbehi sobhaṇaguṇehi sabbaso rahitattā tucchattā suññattārittā eva. Tucchā eva. Suññā eva. Attā vuccati yassakassaci koci sārabhūto paṭissaraṇo. Te sayañca kassaci attāna honti. Attano ca koci attānāma natthi. Tasmā anattā eva. Aniccatādīhi ādīnavehi dosehi sampuṇṇattā ādīnavā eva. Vipariṇāma sabhāvattā vipariṇāmā eva. Sārabhūtassa kassaci adhiṭṭhānassa abhāvā asārāeva. Aghassa sabbaniratthakassa patiṭṭhānattā aghamūlā eva. Te sayaṃ maraṇa dhammasamaṅgīno hutvā tena maraṇasatthena maraṇāvudhena saṃsāre sattānaṃ niccaṃ mārakattā jīvitindriyupacchedakattā vadhakā eva. Niccasukhahita vuḍḍhivigatattā vibhavā eva. Āsavehi pariggahitattā sāsavā eva. Niccakālaṃ paccayāyattavuttikattā saṅkhatā eva. Kilesamāramaccumārānaṃ āmisāhārattā mārāmisā eva. Anicchantasseva sato cakkhurogādibhāvena apāyabhavādibhāvena jātasabhāvattā jātidhammā eva. Anicchantasseva sato hāyanamaraṇasabhāvattā jarāmaraṇa dhammā eva. Sokādīnaṃ vatthubhāvena dhāraṇattā sokādi dhammā eva. Taṇhā saṃkilesa diṭṭhisaṃkilesa duccarita saṃkilesehi niyuttattā saṃkilesika dhammā evāti. Tena vuttaṃ ‘‘cattālīsāya ākārehī’’ti. ‘‘Paṭisaṅkhānavasenā’’ti parivīmaṃsanavasena .‘‘Nikantiyā’’ti nikantitaṇhāya. ‘‘Pariyādinnāyā’’ti sukkhabhāvapattāya. ‘‘Bhayañcā’’ti bhayañāṇavasena uppannaṃ ottappabhayañca.


我来翻译这段巴利文：
害即无义。此等蕴由终于损故唯无义。说:"一切圆满终于损"故。由不可信义唯他。彼等不应如是信任为"此我所,此是我,此我我"。如是信任者由种种苦常害故。从结生起任何时有破坏法故唯破坏法。"祸"说为障难。说为蕴唯障难类。由内性生故,由苦故,由逼迫故唯难。由应怖故唯怖。非我唯而生内性由系由着由恶造故唯障。由常时世间法动故抖动故唯动。由种种破坏法性故唯碎。由刹那亦不坚故唯不坚。救由老死等由堕恶趣等怖救护名救。彼等蕴非谁救。且彼等无名何救。故唯无救。怖者恐者依止隐藏此名窟。彼等非谁窟。且彼等无名何窟。故唯无窟。归害怖名归。彼等非谁归。且彼等无名何归。故唯无归。由常等一切妙德一切离故由空故由虚故唯虚。唯空。唯虚。我说任何所依归。彼等不成谁我。且自无名何我。故唯非我。由无常等过患过充满故唯过患。由变异自性故唯变异。由无实所依归故唯无实。由一切无义害所依故唯害根。彼等自具死法成由彼死刀死武器于轮回常害有情故断命根故唯杀。由离常乐利增故唯非有。由漏摄故唯有漏。由常时依缘转故唯有为。由烦恼魔死魔食义故唯魔饵。虽不欲生成眼病等及恶趣有等故唯生法。虽不欲生衰死性故唯老死法。由忧等事持故唯忧等法。由爱杂染见杂染恶行杂染相应故唯杂染法。故说"由四十行相"。"由省察"即由遍察。"欲"即欲爱。"遍尽"即到达干竭。"怖及"即由怖智转起畏怖及。


Loke attajīvā nāma sattānaṃ ajjhatta dhammesu sāradhammā honti. Tesu vigatesu sesadhammā nissatta nijjīvabhāvaṃ patvā pheggubhūtā kacavarabhūtāti lokassa abhimāno. Te ca attajīvā nāma sabbaso natthīti diṭṭhe khandhesu kacavarabhāvadassanaṃ attajīva suññatā dassanaṃ nāma. ‘‘Vimuccamāno’’ti etena vimuccatīti vimokkhoti atthaṃ dasseti. Vimuccanti etenāti vimokkhotipi yujjati. ‘‘Nimittānī’’ti vipallāsadhammehi nimmitāni niccanimitta sukhanimitta attanimitta jīvanimittāni. Satta puggala itthi purisa hattha pāda sīsa gīvādīni nimittāni ca. Tattha saṅkhārānaṃ khaṇika dhammattā aniccānaṃyeva sataṃ santati ghanena paṭicchannattā hiyyopi so eva, ajjapi so evātiādinā niccākārena upaṭṭhānaṃ niccanimittaṃ nāma. Kilesamalehi pariggahitattā asubhānaṃyeva sataṃ avijjāya paṭicchannattā idaṃ iṭṭhaṃ, kantaṃ, manāpaṃ, piyarūpa, ntiādinā subhākārena upaṭṭhānaṃ subhanimittaṃ nāma. Bhayaṭṭhena akhemaṭṭhena dukkhānaṃpi sataṃ tāyeva paṭicchannattā idaṃ sukhaṃ, nibbhayaṃ, khemaṃ, sātarūpa, ntiādinā sukhākārena upaṭṭhānaṃ sukhanimittaṃ nāma. Paccayā yattavuttikattā paccayena vinā kevalaṃ attano vasāyattavuttitā bhāvato anattānaṃyeva sataṃ attano icchāvasena karoti, katheti, cinteti, gantuṃ icchanto gacchati, ṭhātuṃ icchanto tiṭṭhatī, tiādinā vasavattanākārena upaṭṭhānaṃ attanimittaṃ nāma. Tathā sattonāma sattāhaṃpi jīvati, māsaṃpi jīvati, saṃvaccharaṃpi jīvatītiādinā jīvākārena upaṭṭhānaṃ jīvanimittaṃ nāma. Nanu cettha attano icchāvasena karotītiādīsu icchānāma taṇhāvāchando vā. Tadubhayampi cittasampayuttaṃ. Karaṇañca nāma kāyikakriyābhūtānaṃ cittajarūpakalāpānaṃ pavattiviseso. Evañcasati tesaṃ cittavasena pavattattā attano icchāvasena karotīti idaṃ abhidhammaviruddhaṃ na hotīti. Na na hoti. Attanoti ca karotīti ca vuttattā. Na hi attānāma atthi, yo attanoti vucceyya. Na ca kattānāma atthi, yo karotīti vucceyya. Idha pana tasmiṃ samaye pavattaṃ khandhapañcakameva attāti ca kattāti ca gahetvā attanoti ca karotīti ca vuttaṃ. ‘‘Avassayo hotī’’ti patiṭṭhā hoti. ‘‘Vidhamitvā’’ti ñāṇena antaradhāpetvā. Sabhāvato vijjamānāni na hontīti dassanañāṇena vinicchayaṃ pāpetvāti vuttaṃ hoti. Bhāvadassanaṃ nāma sokadukkhādīnaṃ abhāvadassanaṃ.

‘‘Taṃ taṃ ghanavinibbhujjanavasenā’’ti samūhasantati ghanādīnaṃ bhindana chindanavasena. Tattha samūhaghanabhindanaṃ ādito dhammavavatthānañāṇakiccaṃ. Tadā attadiṭṭhi vikkhambhitā hoti. Jīvadiṭṭhi ca nāma sukhumatarā attadiṭṭhi eva vuccati. Maggakkhaṇaṃ patvā eva tadubhayaṃpi sabbaso samucchindatīti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Paṇihitaguṇassā’’ti patthitaguṇassa.


我来翻译这段巴利文：
世间我命名为有情内法为实法。彼等离余法得非有情非命性成如树皮成如垃圾为世间增上慢。且彼等我命名一切无故于见蕴中见垃圾性名见我命空性。"解脱"由此显义为:由此解脱名解脱。由此解脱名解脱亦相应。"诸相"即由颠倒法所造常相乐相我相命相。有情补特伽罗女人男人手足头颈等诸相。于彼由行刹那法性唯无常由相续密遮故昨日亦彼唯,今日亦彼唯等由常相现起名常相。由烦恼垢摄唯不净由无明遮故此可意、可爱、称意、可意相等由净相现起名净相。由怖义由非安义唯苦由彼唯遮故此乐、无怖、安、乐相等由乐相现起名乐相。由依缘转故离缘唯不依自在转性故唯无我由自欲自在作、说、思、欲行则行、欲住则住等由自在相现起名我相。如是有情名活七日亦活、月亦活、年亦活等由命相现起名命相。岂非于此由自欲自在作等中欲名爱或欲。彼二亦心相应。且作名身作为心生色聚转起差别。如是时由彼等心自在转故由自欲自在作此不违论耶。非非。由说我及作故。无我名有,说为我。无作者名有,说为作。然此于彼时转五蕴唯执为我及作者故说我及作。"所依"即住。"破除"即由智令消失。说为:由见智令达决定为自性无有。有见名见无忧苦等。
"由分别彼彼密"即由破断聚相续密等。于彼分别聚密初为法住智作用。尔时我见镇伏。且命见名说为更细我见唯。应见至道刹那方一切断彼二。"已愿德"即已愿德。


‘‘Pātimokkha’’nti ettha ‘‘patī’’ti jeṭṭhako vuccati. ‘‘Mukhaṃ’’ti mūlakāraṇaṃ. Pati ca so mukhañcāti patimukhaṃ. Patimukhameva pātimokkhanti imamatthaṃ dassento ‘‘taṃ hī’’tiādimāha. Sabbalokiyasīlāni nāma catupārisuddhisīlāni. Tesaṃ majjhe. ‘‘Jeṭṭhakattā’’ti jeṭṭhakasīlattā. ‘‘Tamevā’’ti vinayapaññattisīlameva +. ‘‘Yesaṃ dhammānaṃ’’ti uddhacca muṭṭhassaccādi dhammānaṃ. ‘‘Vipphanditāni nāmā’’ti vippakiṇṇāni nāmāti adhippāyo. Tenāha ‘‘lolāni nāmā’’ti. ‘‘Tadanubandhā’’ti tānivipphanditāni indriyāni anugatā. ‘‘Buddhappaṭikuṭṭhehī’’ti buddhenabhagavatā paṭikkositehi nīvāritehi. ‘‘Micchāpayogehī’’ti aṭṭhakuladūsanakammehi ceva ekavīsatianesanakammehi ca. ‘‘Tividhakuhanavatthūhī’’ti paccayappaṭisevanañca, sāmantajappanañca, iriyā patha sannissitañcāti imehi tividhehi kuhanavatthūhi. Tividhehi acchariya kammavidhānehīti vuttaṃ hoti. Parisujjhatīti parisuddhi. Parisuddhi eva pārisuddhi. ‘‘Sammohassā’’ti dhātumanasikārādīsu sammuyhanassa. ‘‘Gedhassā’’ti sammohattāyeva paccayesu bhattanikkhittakā kassaviya gedhassa, abhikaṅkhassa. ‘‘Madassā’’ti lābhasakkārā dimūlakassa mānamadassa. ‘‘Pamādassā’’ti kusalesu dhammesu pamādassa muṭṭhassaccassa. Taṃ taṃ payojana mariyādo nāma cīvarapaccaye tāva sītappaṭighātādiko payojanamariyādo. ‘‘Mariyādo’’ti ca yāvadevāti padena dassito sītappaṭighātādiko cīvarappayojana paricchedo. So ca cīvarapaccaye sammohādike sāvajjapakkhe apatanatthāya ṭhapito. Tena vuttaṃ ‘‘sammohassa gedhassa madassa pamādassa pahānatthaṃ’’ti. Esanayo piṇḍapātapaccayādīsupi. Etena paccavekkhanāpāṭhesu ayamattho dassito. Idha bhikkhu cīvaraṃ paṭisevati yāvadeva sītassa paṭighātāya uṇhassa paṭighātāyātiādīsu yāvadeva sītassa paṭighātāya paṭisevati. Na tato uttari sammohatthāya gedhatthāya madatthāya pamādatthāya paṭisevatītiādi. Evañcasati, yaṃ cīvaraṃ paṭisevantassa sammohagedhamadappamādā uppajjanti. Taṃ na sevitabbaṃ. Itaraṃ sevitabbanti dassitaṃ hotīti.


我来翻译这段巴利文：
"波罗提木叉"于此"波底"说为上首。"目"即根本因。波底且彼目为波底目。波底目唯即波罗提木叉显此义故说"彼唯"等。一切世间戒名四遍净戒。彼等中。"由上首性"即由上首戒性。"彼唯"即律制戒唯。"彼等诸法"即掉举失念等诸法。"散乱名"义为散播名。故说"动摇名"。"彼随"即彼等散乱诸根随。"佛所诃"即佛世尊所诃所止。"邪加行"即八种污家业及二十一种邪命业。"三种诡诈事"即受用资具、说近边语、威仪所依此三种诡诈事。说为三种希有业仪。清净名遍净。遍净唯即遍净。"痴"即于界作意等痴。"贪"即由痴性唯于资具如投食者贪、希求。"慢"即由利养恭敬等根慢慢。"放逸"即于诸善法放逸失念。彼彼所用边际名于衣资具且寒冷对治等所用边际。"边际"即由唯尔许语显示寒冷对治等衣所用限量。且彼于衣资具为不堕痴等有过分故住。故说"为断痴贪慢放逸"。此理于钵食资具等亦。由此显此义于省察文。此比丘受用衣唯尔许为对治寒、为对治热等中为对治寒受用。不从彼起为痴为贪为慢为放逸受用等。如是时,受用何衣生痴贪慢放逸。彼不应受用。余应受用为显示。


‘‘Paccattasabhāvo’’ti paccekasabhāvo. ‘‘Kāriyasaṅkhātaṃ’’ti kātabbaṃ abhinipphādetabbanti kāriyaṃ. Āsannapphalaṃ. Tenāha ‘‘aggissadhūmoviyā’’ti. Āsannakāraṇaṃ padaṭṭhānaṃ nāma aggikārako viya. Pajjati gacchati pavattati phalaṃ etenāti padaṃ. Tiṭṭhati phalaṃ etthāti ṭhānaṃ. Ubhayaṃpi kāraṇa pariyāyo eva. Tena atissayatthopi sijjhatīti āha ‘‘āsannakāraṇaṃ’’ti. ‘‘Saddhiṃ saññā citta vipallāsehī’’ti diṭṭhisampayuttehīti adhippāyo. Diṭṭhivippayuttā pana saññā citta vipallāsā vikkhambhituṃ sakkotīti na vattabbā. ‘‘Sāsana dhamme’’ti anattalakkhaṇa suttantādike suññata dhammappaṭisaṃyutte desanādhamme. ‘‘Diṭṭhivipallāso vikkhambhito’’ti tādisaṃ dhammadesanaṃ sutvā desake satthari ca desite dhamme ca saddhaṃ paṭilabhitvā saccameva bhagavā āha, ahaṃ pana etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā,ti gaṇhāmi, micchāvatāyaṃ mamagāhoti evaṃ vikkhambhito hoti. Tato paṭṭhāya eso me attāti vadantopi diṭṭhisampayuttacittena na vadati. Diṭṭhivippayuttacittena eva vadatīti adhippāyo. Idampana daḷhaggāha vikkhambhanamattaṃ eva . Na attadassana vikkhambhanaṃ. Taṃ pana dhammavavatthānaññāṇe siddhe eva sijjhatītipi vadanti. Catunnaṃ āhārānaṃ vasena catudhā nāmarūpaṃ pariggahetabbameva. Kasmā, cattāro āhāre pariggahetvā tesveva lakkhaṇattayaṃ samanupassantassa ante lokuttaraññāṇadassanappaṭilābhakiccassa siddhattāti adhippāyo. Pañcadhātiādīsu esanayo. Ādikammikānaṃ avisayo, visuṃ visuṃ lakkhaṇa rasādīhi pariggahetuṃ asakkuṇeyyattā. Pariggahaṇe sakkontassapi vipassanā kamme visuṃ visuṃ passituṃ asakkuṇeyyattā ca. Tathāhi vakkhati ‘‘kalāpavasena saṃkhipitvā’’ti. ‘‘Aññassa kassacī’’ti attajīvādikassa. So karoti kusalākusalaṃ kammaṃ. So paṭisaṃvedeti bhavantaraṃ patvā tabbipākaṃ. Saṃsarati bhavato bhavaṃ. Sandhāvati kammavegena khitto. Suddhe nāme eva vā rūpe eva vā īhābyāpārānaṃ abhāvadassanatoti yojanā. Puggalasattānaṃ kriyāyoti saññitāti viggaho. ‘‘Attāti pavattā diṭṭhī’’ti kāraka diṭṭhi. ‘‘Tadatthā bhinivesavasenā’’ti satto, puggalo, tiādi vohārassa sabbhāvato tassa atthabhūto sattapuggalādikopi sabhāvato atthiyeva. No natthīti evaṃ daḷhaṃ hadaye sannidhānakaraṇa vasena. ‘‘Atidhāvanañcā’’ti vohāra paññattimatte aṭṭhatvā taṃ atikkamitvā pañcakkhandhe sattādibhāvena gahaṇañcāti adhippāyo.


我来翻译这段巴利文：
"自性"即各自性。"称为所作"即应作应成就为所作。近果。故说"如火之烟"。近因立处名如作火者。由此果行转起为足。果住此为处。二者亦因异名唯。由此成就胜义故说"近因"。"与想心颠倒俱"义为与见相应。然不应说能镇伏见不相应想心颠倒。"教法"即无我相经等空法相应教法。"见颠倒镇伏"即闻如是法教已于教师及所教法得信已真实世尊说,然我执此我所,此我是,此我我,邪哉此我执如是镇伏。从彼起虽说此我我不由见相应心说。唯由见不相应心说为义。然此唯坚执镇伏。非我见镇伏。且说彼成就于法住智唯成就。应由四食力四种摄取名色。何故?义为摄取四食于彼等观三相后成就得出世智见作用故。五种等亦此理。初业者非境,不能各别由相味等摄取故。能摄取者亦于毗婆舍那业不能各别见故。如是将说"由聚略"。"何其他"即我命等。彼作善不善业。彼受至他有彼异熟。轮回从有至有。由业力投运。结合为:唯于净名或唯于色见无动作加行。人有情之作用名已解释。"我转见"即作者见。"由彼义执着"即由有情、补特伽罗等言说有故彼义有情补特伽罗等亦自性有唯。非无如是坚心寄存力。"过分"义为不住言说施设唯超彼取五蕴为有情等。;


‘‘Kammacittotukāhāravasenā’’ti ettha kakāro sandhi vasena āgamo. Kammavasena cittavasena utuvasena āhāravasenāti attho. Anurūpānaṃ paccayānaṃ sāmaggīti viggaho. ‘‘Aññathā pavattiyā’’ti aññena pakārena pavattanassa. ‘‘Hetusambhārapaccayehī’’ti hetupaccaya sambhārapaccayehi. Janaka paccayā hetupaccayā nāma. Parivārapaccayā sambhārapaccayā nāma. ‘‘Kammappavattiyā’’ti kammappavattito. ‘‘Vipākappavattiyā’’ti vipākappavattito. Ekassa sattassa anamatagge saṃsāre saṃsarantassa rūpakāyopi atthi nāmakāyopi atthi. Tato añño kocisabhāvo nāma natthi. Dve ca kāyā pañcavokāre saṃsarantassa ekato pavattanti. Asaññasatte saṃsarantassa rūpakāyo eva pavattati. So eva tattha ekosattoti saṅkhyaṃ gacchati. Arūpe saṃsarantassa nāma kāyo eva pavattati. So eva tattha eko sattoti saṅkhyaṃ gacchati. ‘‘Saṅkhyaṃ gacchatī’’ti ca paññattimattaṃ gacchatīti adhippāyo. Tesu ca kāyesu rūpakāye cuti paṭisandhīnaṃ aññamaññaṃ anantara paccayatā nāma natthi. Ekamekasmiṃ bhave ekameko hutvā cutikāle bhijjati. Rūpasantati chijjati. Paṭisandhirūpena saha paccaya paccayuppannatā pabandho nappavattati. Nāma kāye pana cuti paṭisandhīnaṃ aññamaññaṃ anantarapaccayatā atthi. Cutikālepi nāmasantati na chijjati. Paṭisandhi nāmena saha paccaya paccayuppannatā pabandho pavattatiyeva. Tattha paṭiccasamuppāda kusalo bhikkhu paṭiccasamuppādaññāṇe ṭhatvā ekasmiṃbhave ekassa sattassa pavattiṃ passanto sattaṃ nāma na passati. Puggalaṃ nāma na passati. Ahantipi na passati. Parotipi na passati. Ahaṃ atītesu bhavesu ahosintipi na passati. Imasmiṃbhave asmītipi na passati. Anāgatesu bhavissāmītipi na passati. Atha kho avijjā paccayā saṅkhārā pavattanti. Saṅkhāra paccayā bhavantare viññāṇaṃ pavattatītiādinā nayena nāmarūpa dhammānaṃ hetuphala paramparāvasena avicchedappavattimeva passati. Ekasmiṃbhave pavattiṃ passante sati, anamataggesaṃsāre anantesu bhavesu tassa sattassa pavatti diṭṭhā eva hoti tatthapi evameva, tatthapi evamevāti. Tadā tassa soḷasavidhā kaṅkhā pahīyatīti imamatthaṃ ‘‘dassento anamatagge saṃsāre’’tiādimāha. Tattha katamā soḷasavidhā kaṅkhāti. Ahosiṃ nu kho ahaṃ atītamaddhānaṃ. Na nu kho ahosiṃ. Kiṃ nu kho ahosiṃ. Kathaṃ nu kho ahosiṃ. Kiṃ hutvā kiṃ ahosiṃ nu kho ahaṃ atītamaddhānanti evaṃ pubbante pañcavidhā kaṅkhāvuttā. Bhavissāmi nu kho ahaṃ anāgatamaddhānaṃ. Na nu kho bhavissāmi. Kiṃ nu kho bhavissāmi. Kathaṃ nu kho bhavissāmi. Kiṃ hutvā kiṃ bhavissāmi nu kho ahaṃ anāgatamaddhānanti evaṃ aparante pañcavidhā kaṅkhā vuttā . Ahaṃ nu kho smi. No nu kho smi. Kinnu kho smi. Kathaṃ nu kho smi. Ahaṃ nu kho satto kuto āgato. So kuhiṃ gāmī bhavissāmīti evaṃ paccuppanne chabbidhā kaṅkhā vuttā. Imā soḷasavidhā kaṅkhāti. Tattha ahosiṃ nu kho, na nu kho ahosinti iminā padadvayena atītakāle attano atthi natthibhāve kaṅkhati. Sace atthi, kiṃ nu kho ahosinti kaṅkhati. Kenaci hetunā paccayena vā ahosiṃ. Kenaci iddhimantena vā nimmito ahosiṃ. Ahetu apaccayā vā animmito vā sayaṃjāto ahosinti attho. Yadi tesupakāresu aññatarena ahosiṃ. Kathaṃ nu kho ahosiṃ. Apādakovā ahosiṃ. Dvipādako vā. Catuppādakovā.

我来翻译这段巴利文：
"由业心时节食"于此迦字由连声来。由业力由心力由时节力由食力为义。相应诸缘和合为解释。"异转"即由异方式转起。"由因资助缘"即由因缘资助缘。生起缘名因缘。眷属缘名资助缘。"由业转"即由业转起。"由异熟转"即由异熟转起。一有情无始轮回轮转时有色身亦有名身。从彼无何其他自性名。二身于五蕴轮转时俱转。于无想轮转时唯色身转。彼唯于彼成一有情数。于无色轮转时唯名身转。彼唯于彼成一有情数。"成数"义为成施设唯。且彼等身中色身死结生无互相无间缘名。于一一有成一一死时坏。色相续断。与结生色俱缘所缘相续不转。然名身死结生有互相无间缘。死时亦名相续不断。与结生名俱缘所缘相续唯转。于彼缘起善巧比丘住缘起智见一有一有情转时不见名有情。不见名补特伽罗。不见为我。不见为他。不见我于过去诸有有。不见于此有我是。不见于未来诸有我将有。然见由无明缘行转。由行缘于他有识转等理由名色法因果相续力无断转唯。见一有转时,于无始轮回无边诸有彼有情转亦如是见,于彼亦如是。尔时彼十六种疑断故显此义说"于无始轮回"等。于彼何为十六种疑?我于过去世有耶?我不有耶?我何有耶?我云何有耶?我为何有何耶于过去世如是前际五种疑说。我于未来世将有耶?我不将有耶?我何将有耶?我云何将有耶?我为何将有何耶于未来世如是后际五种疑说。我有耶?我非有耶?我何耶?我云何耶?我为有情从何来?彼将去何处如是现在六种疑说。此十六种疑。于彼我有耶我不有耶由此二句于过去我有无疑。若有,何有耶疑。由何因缘有。或由何神通造。或无因缘非造自生为义。若由彼等方式随一有。云何有。或无足有。或二足。或四足。

 Bahuppādakovā. Rūpīvā. Arūpīvā. Saññīvā. Asaññīvā iccādi. Atha tesu apādakādīsu aññataro ahaṃ ahosiṃ. Kiṃ hutvā kiṃ ahosiṃ. Pathamabhave kiṃ hutvā dutīya bhavādīsu kiṃ ahosinti idaṃ bhavaparamparāvasena vuttaṃ. Esanayo aparantepi. Paccuppanne ‘‘ahaṃ nu kho smi, no nu kho smī’’ti yathā khuddakavatthu vibhaṅge aṭṭhasatataṇhāvicaritesu. Satasmīti hoti. Sītasmīti hotīti vuttaṃ. Tattha ‘‘satasmī’’ti ahaṃ sassato vā bhavāmi. ‘‘Sītasmī’’ti ahaṃ ucchinnovā bhavāmīti attho. Yathā ca. Atthīti kho eko anto. Natthīti kho dutīyo antoti vuttaṃ. Tattha ‘‘atthī’’ti attānāma bhavābhavesu niccakālaṃ atthi. ‘‘Natthī’’ti tathā natthi, ucchijjati. Na hoti parammaraṇāti attho. Tathā idhāpi ahaṃ nu kho smi. No nu kho smīti kaṅkhati. Tattha ‘‘ahaṃ nu khosmī’’ti ayaṃ ahaṃ nāma bhavābhavesu niccakālaṃ asmi nu kho, mama attānāma sassato hutvā sabbakālaṃ atthi nu khoti vuttaṃ hoti. ‘‘No nu kho smī’’ti tathā no asmi nu kho. Mama attā tathā natthi nu khoti attho. Ettha ca ‘‘bhavābhavesū’’ti pavattepi paccuppanne vattamānaṃ attānaṃ gahetvā pavattā paccuppanne saṅgahitanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Kiṃ nu kho smī’’ti ahaṃ nāma santo jāto kiṃ nu kho asmi. Kenaci hetunā paccayena vā asmi nu kho. Kenaci iddhimantena vā nimmito bhavāmi nu kho. Udāhu ahetu apaccayā vā kenaci animmito vā sayaṃ nu kho bhavāmi nu khoti attho. ‘‘Kathaṃ nu kho smī’’ti ettha pana apadādīhi ayojetvā ahaṃ nu kho kiṃ gotto bhavāmi. Gotamagotto vā vāseṭṭha gotto vā tiādinā yojetabbaṃ. Ādi kappakāle tāni gottāni etarahi sambhedaṃ gacchanti. Tasmā tesu kaṅkhanto kaṅkhatiyeva. ‘‘Ahaṃ kuto āgato’’ti ahaṃ atīte kutobhavato āgato asmi. ‘‘Sokuhiṃgāmī bhavissāmī’’ti so ahaṃ āyatiṃ bhave kuhiṃ gāmiko bhavissāmīti kaṅkhati. ‘‘Kaṅkhāya atikkamo’’ti so bhikkhu paṭiccasamuppāde avijjādikaṃ atītahetu pañcakaṃ passanto tasmiṃbhave sabbaṃpi paṭiccasamuppādaṃ passatiyeva. Evaṃ passanto na tattha ahaṃ nāma koci atthi, yaṃ paṭicca atīta visayā pañcavidhā kaṅkhā uppajjati. Dhamma mattameva tattha atthīti evaṃ atīte kaṅkhā vatthussa abhāvadassanena pañcavidhāya kaṅkhāya atikkamo hoti. Nanu tathā passantassapi kathaṃ nu kho smi, kiṃ hutvā kiṃ ahosiṃ nu khoti ayaṃ kaṅkhā atthiyeva. Tathā passantopi hi vinā pubbenivāsaññāṇena atīte bhave ahaṃ dvipādako ahosintivā catuppādako ahosinti vā tato cuto asukabhave uppannoti vā na jānāti na passatīti. Vuccate. Sā pana kaṅkhā dhamma mattappavatti dassanato paṭṭhāya antarāyika kaṅkhā na hoti. Vicikicchā paṭirūpikā eva. Sā hi ariyānaṃpi labbhati yevāti. Tathā anāgate phalapañcakaṃ passanto aparante pañcavidhaṃ kaṅkhaṃ atikkamati. Paccuppanne phalapañcakañca hetupañcakañca passanto paccuppanne kaṅkhā chakkaṃ atikkamati. Sesaṃ sabbaṃ pubbante vuttanayamevāti. Aṭṭhavidhāya kaṅkhāya atikkamane pana paṭiccasamuppādaṃ anulomappaṭilomaṃ passanto desanā dhamme ca lokuttara dhammesu ca kaṅkhaṃ atikkamati.

我来翻译这段巴利文：
或多足。或有色。或无色。或有想。或无想等。然彼等无足等随一我有。为何有何。初有为何后诸有有何此由有相续力说。后际亦此理。现在"我有耶,我非有耶"如小事分别八百爱行中。"我有"为。"我冷"为说。于彼"我有"义为我常有。"我冷"义为我断有。如说:"有为一边。无为第二边"。于彼"有"义为我名有非有常时有。"无"义为如是无,断。死后不有为义。如是于此亦疑我有耶,我非有耶。于彼"我有耶"义为此我名有非有常时有耶,我我名常而一切时有耶说。"我非有耶"义为如是我非有耶。我我如是无耶。于此且"有非有"于转亦取现在转我故应见摄于现在。"我何耶"义为我名有生何耶。由何因缘有耶。由何神通造为耶。或无因缘非造自有耶为义。"我云何耶"于此然不结合无足等应结合我何姓为。瞿昙姓或婆私姓等。初劫时彼等姓今混乱。故于彼疑唯疑。"我从何来"义为我过去从何有来。"彼将去何处"义为彼我未来有将去何处疑。"疑超越"义为彼比丘见缘起无明等过去五因时于彼有见一切缘起唯。如是见时无于彼我名有,缘彼生过去境五种疑。法唯于彼有如是由见过去疑处无超越五种疑。岂非如是见者亦我云何,为何有何耶此疑有?如是见者亦离宿住智不知不见过去有我二足或四足或从彼死生某有。答:然彼疑从见法唯转起不成障碍疑。唯似疑。彼亦圣者有唯故。如是见未来五果超越后际五疑。见现在五果及五因超越现在六疑。余一切同前际说理唯。八种疑超越然见缘起顺逆超越教法及出世法疑。

 Dhamme kaṅkhātikkamanena saheva desente satthari ca, yathānusiṭṭhaṃ paṭipanne saṅghe ca, tīsu sikkhāsu ca, yathāvutte pubbante ca, aparante ca, pubbantā parantesu ca, paṭiccasamuppādena saha paṭiccasamuppannesu dhammesu ca sabbaṃ kaṅkhaṃ atikkamatiyeva. Tenāha ‘‘sabhāva dhammappavattiyā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘sabhāvadhammappavattiyā cā’’ti paccayaparamparāvasena sabhāvadhammānaṃ paramparappavattiyā ca. Dhammasu dhammatā nāma desanā dhammassa svākkhātatādibhāvena sundara dhammatā. Anavajjadhammatā. Buddhasubuddhatā nāma taṃ dhammaṃ desentassa buddhassa sabbaññubuddhatā.


我来翻译这段巴利文：
超越法疑时即超越教导师及如教修行僧及三学及如说前际及后际及前后际及缘起俱缘生诸法一切疑唯。故说"由自性法转"等。于彼"由自性法转及"即由缘相续力自性诸法相续转及。诸法法性名教法由善说等性妙法性。无过法性。佛善觉性名说彼法佛一切智觉性。



Pariyuṭṭhitānaṃ diṭṭhivicikicchānaṃ vikkhambhanaṃ nāma heṭṭhā dhammavavatthāna vasena paccayapariggahavasena ca sijjhati. Vipassanā kammaṃ pana anusayabhūtānaṃ diṭṭhivicikicchānaṃ sallikhanatthāya karīyatīti vuttaṃ ‘‘anusaya samūhananatthañcā’’tiādi. ‘‘Tattha panā’’ti tasmiṃ paṭisambhidā magge pana. Vibhattesūti pāṭhaseso. ‘‘Yassā’’ti yogī puggalassa. ‘‘Yaṃ dūre santikevā’’ti yaṃ dūre pavattaṃ rūpaṃ vā, santike pavattaṃ rūpaṃvāti pāṭhaseso. ‘‘Tadatthassa panā’’ti sammasitadhammuddhāratthassa. ‘‘Ñāṇena daḷhaṃ gahetvā’’ti dhammavavatthānaññāṇena suṭṭhuvibhūtaṃ katvāti adhippāyo. Idāni yaṃ yaṃ daḷhaṃ gahetabbaṃ. Taṃ taṃ sarūpato dassetuṃ ‘‘tatthā’’tiādimāha. Puna daḷhaṃ gahitassa rūpassa aniccalakkhaṇaṃ dassetuṃ ‘‘sā ca kriyā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Nassantī’’ti bhijjanti. Aniccataṃ gacchanti. ‘‘Vitthambhana kriyā’’ti ettha vividhena thambhanaṃ vitthambhanaṃ. Nānādisābhimukhavasena thambhanaṃ vahananti attho. ‘‘Imāsañcā’’ti catunnaṃ mahābhūtānañca. Visuṃ visunti vuttattā tāsaṃ aññamaññañca sahajātesu gahaṇaṃ sambhavatīti vuttaṃ ‘‘āpādīnaṃ’’ti. Āpādīnaṃ sesamahābhūtānañcāti attho. Santatiyā sarīrāni santati sarīrāni. ‘‘Tathā tathā kappetvā’’ti rūpadhammānaṃ santati parivatti nāma abhikkamantassa evaṃ bhaveyya, paṭikkamantassa evaṃ bhaveyya, tathā samiñjantassa pasārentassātiādinā parikappetvā. ‘‘Sesakhandhesupi taṃ taṃ santati nānattaṃ’’ti vedanākkhandhe tāva kāye kāyikasukhasantati dukkhasantatīnaṃ nānattaṃ. Citte somanassa domanassa santatīnaṃ. Upekkhā santati pana avibhūtā hoti. Kappetvā gahetabbā. Yadā citte somanassa domanassāni na sandissanti, tadā idāni upekkhā me vedanā pavattatīti vā, yadā tāni sandissanti , tadā sā nirujjhatīti vā evaṃ takketvā sammasitabbāti vuttaṃ hoti. Saññākkhandhe rūpasaññāsaddasaññādīnaṃ vasena. Saṅkhārakkhandhe rūpasañcetanā saddasañcetanādīnaṃ vasena, nānāvitakka vicārādīnaṃ vasena, lobhālobha dosādosa mohāmohādīnaṃ vasena ca. Viññāṇakkhandhe cakkhuviññāṇādīnaṃ, kusalā kusalaviññāṇādīnañca vasena santati nānattaṃ veditabbaṃ. Vissāsaṃ karotīti vatvā tadatthaṃ vivarati ‘‘etaṃ me’’tiādinā. Tattha tayovissāsā taṇhāvissāso, mānavissāso, diṭṭhivissāso. Tattha etaṃ mamāti taṇhāvissāso. Esohamasmīti mānavissāso. Eso me attāti diṭṭhivissāso. ‘‘Pariharatī’’ti bhavābhavesu pariggahetvā harati vahati. ‘‘Paramajjhattabhāvenā’’ti padhānaajjhattabhāvena. Ajjhattasārabhāvenāti vuttaṃ hoti. ‘‘Pariggahito’’ti eso me attāti diṭṭhipariggahena pariggahito. Tayo hi pariggahā taṇhā pariggaho, mānapariggaho, diṭṭhipariggahoti. Vase sabbaso vattanto nāma kevalaṃ vasāyattavuttiko eva siyā, na paccayāyattavuttikoti dassento ‘‘yathāvuttehī’’tiādimāha. Tattha ‘‘yathāvuttehī’’ti sabbasaṅgahe vuttappakārehi kammābhisaṅkharaṇādīhi. ‘‘Tathāpariggahetabbo’’ti eso me attāti evaṃ paramajjhattabhāvena pariggahetabbo. Tathā hi yo attano vasena vattati, tasmiṃ attano sāmibhāvo natthi. Yasmiñca sāmibhāvo natthi, tasmiṃ rūpādike dhamme attānaṃ sāmikaṃ katvā eso mama attāti pariggaho nāma micchā eva.

我来翻译这段巴利文：
镇伏现行见疑名由下法住力及缘摄取力成就。然毗婆舍那业为薄随眠见疑故说"为断随眠"等。"于彼"即于彼无碍解道。分别为语余。"谁"即瑜伽行者。"何远近"即何远转色或近转色为语余。"彼义"即举观察法义。"由智坚取"义为由法住智善明了。今何何应坚取。彼彼自性为显说"于彼"等。复为显示所坚取色无常相说"彼作用"等。"灭"即坏。至无常性。"支撑作用"于此各种支撑为支撑。由向种种方支持运为义。"此等"即四大种及。由说各别故彼等互及俱生取可能故说"水等"。水等余大种为义。相续身为相续身。"如是如是构想"即色法相续转变名前进者如是应有,后退者如是应有,如是屈伸等由构想。"余蕴亦彼彼相续差别"即受蕴且身身乐相续苦相续差别。心喜忧相续。舍相续然不明显。应构想取。若心不见喜忧时,尔时今我舍受转或,若见彼等时,彼灭如是应思考观察说。想蕴由色想声想等力。行蕴由色思声思等力,种种寻伺等力,贪无贪瞋无瞋痴无痴等力。识蕴应知眼识等,善不善识等力相续差别。作亲近已说明彼义由"此我"等。于彼三亲近:爱亲近,慢亲近,见亲近。于彼此我所为爱亲近。此我是为慢亲近。此我我为见亲近。"护持"即有非有摄取运载。"由最内性"即由胜内性。说为由内实性。"摄取"即由此我我见摄取摄取。三摄取:爱摄取,慢摄取,见摄取。显示一切自在转名唯依自在转,非依缘转故说"由如说"等。于彼"由如说"即一切摄说如说业造作等。"如是应摄取"即此我我如是由最内性应摄取。如是若由自自在转,彼无自主性。若无主性,于彼色等法作我主为此我我摄取名唯邪。

 Tathā yo ca khaṇika dhammo hoti, khaṇe khaṇe bhijjati, taṃ rūpādikaṃ khandhapañcakaṃ attano sāraṃ katvā tathā pariggahopi micchā eva. Ettha ca ‘‘micchā evā’’ti paramattha saccaṃ patvā micchā eva. Vipallāso evāti vuttaṃ hoti. ‘‘Sukhaṃ viddhaṃsetī’’ti kāyikasukhañca cetasika sukhañca viddhaṃseti. Vināseti. ‘‘Nānādukkhaṃ janetī’’ti kāyikadukkhañca cetasika dukkhañca janeti uppādeti. ‘‘Idañca rūpaṃ edisameva hotī’’ti kathaṃ hoti. Manussattabhāve ṭhitānaṃ sattānaṃ yathāpavattaṃ manussa sukhaṃ viddhaṃseti, jiṇṇabhinnabhāvaṃ pāpeti, nānādukkhaṃ janeti. Sayaṃ apāyattabhāvaṃ gahetvā tesaṃ nānāapāya dukkhaṃ janeti. Tathā devattabhāve sakkattabhāve brahmattabhāve ṭhitānantiādinā vattabbaṃ. Tathā manussattabhāve ṭhitānaṃ nānāvipariṇāma kiccehi yathāpavattaṃ sukhaṃ viddhaṃseti, nānāpaccayābhisaṅkharaṇakiccehi nānādukkhaṃ janeti. Tena vuttaṃ ‘‘idañca rūpaṃ edisamevā’’ti. ‘‘Sāronāma thāmabalaviseso vuccatī’’ti etena thāmabalavisesena sampannaṃ vatthuṃpi saṅgaṇhāti. ‘‘Asārakaṭṭhenā’’ti ettha sāro eva sārakaṃ, na sārakaṃ asārakanti imamatthaṃ sandhāya ‘‘rūpaṃ pana sayaṃpi evarūpo sāro na hotī’’ti vuttaṃ. Sattānaṃ attasāro jīvasāro na hotīti attho. Natthi sāro etassāti asārakanti imamatthaṃ sandhāya ‘‘na ca evarūpena sārena yuttaṃ’’ti vuttaṃ. Attasārena jīvasārena saṃyuttaṃ hotīti attho. Tattha purimo attho rūpaṃ attato samanupassatīti idaṃ sandhāya vutto. Pacchimo rūpavantaṃ vā attānaṃ, attani vā rūpaṃ, rūpasmiṃ vā attānaṃti imāni sandhāya vutto. Etena asārakaṭṭhenāti asārabhāvena, asārayuttabhāvena vāti ca. Anattāti etthapi na attā anattā, natthi attā etassāti vā anattāti ca dvidhā attho sijjhati. ‘‘Yañcā’’ti yañca rūpaṃ. ‘‘Pīḷetī’’ti taṃ samaṅgī puggalaṃ pīḷeti. Etena anattabhāve siddhe dukkhabhāvopi siddhoti dasseti. ‘‘Tiṇṇaṃ vayānaṃ vasena addhābhedo yojetabbo’’ti pathamavaye pavattaṃ rūpaṃ dutīyavayaṃ na pāpuṇāti, pathamavaye eva nirujjhatītiādinā addhāpaccuppanne antogadhabhedo yojetabbo. ‘‘Sabhāgekasantānavasenā’’ti sabhāgānaṃ dhammānaṃ sabhāgaṭṭhena ekībhūtā santati sabhāgekasantati. ‘‘Sabhāgānaṃ dhammānaṃ’’ti ca cittajesutāva nirantarappavattena lobhasampayuttacittena sahajātā rūpadhammā sabhāgarūpadhammā nāma. Tathā nāma dhammā ca. Evaṃ dosasampayuttādīsupi. Utujesu nirantarappavattena sītautunā samuṭṭhitā rūpadhammā sabhāgarūpa dhammā nāma. Tathā uṇhautunā samuṭṭhitā. Esanayo āhārajesupīti evaṃ sabhāgekasantativasena. ‘‘Sampāpuṇituṃ’’ti ñāṇena sampāpuṇituṃ. ‘‘Addhāsantativasenā’’ti ettha santativasena sammasanaṃ visesato adhippetaṃ. Evañca katvā heṭṭhā aniccaṃ khayaṭṭhenāti pade catunnaṃ mahābhūtānaṃ santati vibhāganayo suṭṭhu dassitoti. ‘‘Aniccalakkhaṇa dassanameva padhānaṃ’’ti imasmiṃ ñāṇepi udayabbayaññāṇepi bhaṅgaññāṇepi aniccalakkhaṇa dassanameva padhānaṃ. Bhayaññāṇe ca ādīnavaññāṇe ca nibbidāñāṇe ca dukkhalakkhaṇa dassanaṃ padhānaṃ. Upari catūsu ñāṇesu anattalakkhaṇa dassanaṃ padhānanti. ‘‘Samuditesū’’ti aññamaññaṃ avinābhāvasahāyabhāvena samuppannesu. Idañca avijjāsamudayā rūpasamudayo. Taṇhāsamudayā upādāna samudayo.

我来翻译这段巴利文：
如是若为刹那法,刹那刹那坏,彼色等五蕴作我实如是摄取亦唯邪。于此且"唯邪"即至胜义谛唯邪。唯颠倒说。"坏乐"即坏身乐及心乐。毁灭。"生种种苦"即生起生种种身苦及心苦。"此色如是唯"云何?住人身有情如生人乐坏,至老坏状,生种种苦。自取恶趣身生彼等种种恶趣苦。如是住天身帝释身梵身等应说。如是住人身由种种变异事坏如生乐,由种种缘造作事生种种苦。故说"此色如是唯"。"说实名力势殊胜"由此摄取具足力势殊胜事亦。"由无实义"于此实唯为实,非实为无实缘此义说"然色自亦如是实非"。不为有情我实命实为义。无实此为无实缘此义说"非具如是实"。不与我实命实相应为义。于彼前义缘观色为我此说。后义缘有色我,我中色,色中我此等说。由此由无实义即由无实性,或由具无实性。非我于此亦非我为非我,无我此为非我如是二义成就。"何"即何色。"恼"即恼彼相应补特伽罗。由此显示成就非我性成就苦性亦。"应结合三时力分别"即第一时转色不至第二时,第一时唯灭等由现在内摄分别应结合。"由同分一相续力"即同分诸法由同分义成一相续为同分一相续。"同分诸法"且心生唯由无间转贪相应心俱生色法名同分色法。如是名法亦。如是瞋相应等亦。时节生由无间转寒时节生起色法名同分色法。如是热时节生起。食生亦此理如是由同分一相续力。"至"即由智至。"由时相续力"于此由相续观察胜义故。如是作下无常由灭义句中四大种相续分别理善显示。"无常相见唯胜"即此智及生灭智及坏智亦见无常相唯胜。怖畏智及过患智及厌离智见苦相胜。上四智见非我相胜。"俱起"即互不离伴助性俱生。此且由无明集色集。由爱集取集。

 Āhāra samudayā rūpasamudayoti pāḷivasena vuttaṃ. Appahīna vasenāti pāḷipade pana avijjā taṇhā diṭṭhānusayānaṃ appahīnaṭṭhena santāne vijjamānatā eva pamāṇanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Samudentī’’ti paṭisandhito paṭṭhāya ekato udenti. Uparūpari enti. Āgacchantīti attho. Ekabhavabhāvena pātubbhavantīti adhippāyo. Tenāha ‘‘yāvamaraṇakālā’’tiādiṃ. ‘‘Pasavantī’’ti pavaḍḍhamānā savanti, pavattanti, sandanti. ‘‘Tesu panā’’ti avijjā taṇhupādāna kammesu. ‘‘Nirujjhantī’’ti tasmiṃbhave eva nirujjhanti. Tasmiṃ bhave nirodho nāma bhavantare puna anuppādo yevāti vuttaṃ ‘‘bhavantare’’tiādi. ‘‘Taṃ santatiyaṃ’’ti tasmiṃ paccuppanna bhaveti vuttaṃ hoti. ‘‘Puna anuppādasaṅkhātaṃ nirodhaṃ’’ti santati nirodho nāma vutto. Na nibbāna nirodho. Etāhi paccaye sati, bhavantare uppajjīssanti yevāti. Idāni yathāpavatta santatīsu pariyāpannānaṃ sabbapacchimānaṃ nāmarūpānaṃ khaṇikanirodhavasena atthaṃ vadanto ‘‘yathāpavatta santatiyo vā chijjanti bhijjantī’’ti vuttaṃ. ‘‘Udayabbayaṃ samanupassantassa cā’’ti ettha katamo udayo nāma, katamo vayo nāma, kathañca tadubhayaṃ samanupassatīti āha ‘‘udayabbayaṃ passantassāti ettha yathā nāmā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘tamo khandho’’ti tamorāsi. ‘‘Vetī’’ti vigacchati. Antara dhāyati .‘‘Udayo’’ti uppādo ceva vaḍḍhi ca. ‘‘Vayo’’ti vigamanaṃ, antaradhānaṃ. ‘‘Nānāpayogavasenavā’’ti samiñjanappasāraṇādi nānāpayogavasena vā. Udayapakkhānaṃ nānāsantatīnaṃ udayañca udayato. Vayapakkhānaṃ nānāsantatīnaṃ vayañca vayatoti yojanā.

Bojjhaṅga dhammehi sampannattā ārādheti attano cittaṃti āraddho. Tuṭṭhacittoti attho. Vipassatīti vipassako. Āraddho hutvā vipassako āraddhavipassako. Duvidhohi vipassako taruṇa vipassako ca āraddha vipassako ca. Tattha khandhānaṃ udayabbayaṃ suṭṭhu apassanto dubbalavipassako taruṇa vipassako nāma. Khandhānaṃ udayabbayaṃ suṭṭhu passanto vipassanā kamme ārādhita citto balavavipassako āraddhavipassako nāma. Yaṃ sandhāya vuttaṃ.

[Ka]

‘Suññāgāre paviṭṭhassa, santacittassa bhikkhuno;

Amānusī ratī hoti, samma dhammaṃ vipassato,ti ca.

[Kha]

‘Yo ca vassasataṃ jīve, apassaṃ udayabbayaṃ;

Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, passato udayabbayaṃ,ti ca.


我来 译这段巴利文：
由食集色集由经力说。由未断力然经句无明爱见随眠由未断义于相续有性唯为量应见。"俱生"即从结生起共生。上上生。来为义。义为一有性显现。故说"乃至死时"等。"流"即增长流,转,流。"彼等"即无明爱取业。"灭"即彼有唯灭。彼有灭名他有复不生唯故说"他有"等。"彼相续"即说彼现在有。"名复不生灭"说相续灭名。非涅槃灭。由此等有缘,他有将生唯。今说如转相续摄一切最后名色由刹那灭力义说"如转相续断坏"。"见生灭及"于此何名生,何名灭,云何见彼二说"见生灭于此如名"等。于彼"暗蕴"即暗聚。"去"即离。隐没。"生"即生及增。"灭"即离,隐没。"由种种加行力或"即由屈伸等种种加行力或。生分种种相续生及由生。灭分种种相续灭及由灭为结合。
由具觉支法令自心欢喜为欢喜。喜心为义。观为观察者。成欢喜观察为欢喜观察者。二种观察者:初观察者及欢喜观察者。于彼不善见蕴生灭弱观察者名初观察者。善见蕴生灭于观察业喜心强观察者名欢喜观察者。缘此说:
[迦]
入于空闲处，寂静心比丘；
得非人喜乐，正观正法时。
[佉]
若活百年者，不见生与灭；
不如一日活，能见生与灭。


Ayamidha adhippeto. Vipassanaṃ upecca kilesenti, malīnabhāvaṃ gamentīti vipassanupakkilesā. Paribandhanti nīvārentīti paribandhakāti heṭṭhā vuttameva antarāyika dhammānaṃ nāmaṃ. ‘‘Sarīrobhāso’’ti sakalasarīrato nikkhanto obhāso. ‘‘Pañcavidhā pītī’’ti khuddikā pīti, khaṇikā pīti, okkantikā pīti, ubbegā pīti, pharaṇā pītīti. ‘‘Duvidhā passaddhī’’ti atibalavantī kāyapassaddhiceva cittapassaddhi ca. Vipassanā kamme okappanākārappavattā saddhāeva adhimuccanaṭṭhena adhimokkho saddhādhimokkho. ‘‘Vīriyaṃ’’ti tasmiṃ kamme anikkhittadhuraṃ paggahitasīsaṃ vīriyaṃ. ‘‘Sukhaṃ’’ti cittasukhaṃ. Tenāha ‘‘somanassaṃ’’ti. ‘‘Vipassanāñāṇaṃ’’ti indavissaṭṭhavajirasadisaṃ balavavipassanāñāṇaṃ. ‘‘Satī’’ti tasmiṃ kamme appamuṭṭhā sati. ‘‘Tatramajjhattupekkhā’’ti cittassa līnuddhaccādīhi visamantehi vimuttā tatramajjhattatāsaṅkhātā upekkhā. ‘‘Āvajjanupekkhā’’ti vasibhāvapattā āvajjanasaṅkhātā upekkhā. ‘‘Ālayaṃ’’ti taṇhālayaṃ. ‘‘Kurumānā’’ti karontī. ‘‘Sukhumā taṇhā’’ti kusalehi missakattā idaṃ akusalantipi jānituṃ asakkuṇeyyā sukhumataṇhā. ‘‘Na vatame’’ti mama na uppannapubbovatāti yojanā. ‘‘Assādasahitā’’ti obhāsādīsu assādataṇhā sahitā. ‘‘Adhimāna vasenā’’ti adhikataraṃ maññanāvasena. ‘‘Tāvadevā’’ti nikantiyā uppattikkhaṇeyeva. ‘‘Nikāmanākāro’’ti icchanākāro. Assādanākāro. ‘‘Nikāmanassavatthū’’ti nikantiyā vatthu. ‘‘Addhā’’ti ekantena. ‘‘Handā’’ti cittavissaṭṭhakaraṇe nipātapadaṃ. Idāneva naṃ visodhemi, na ciraṃ pavattituṃ dassāmīti imamatthaṃ dīpeti. ‘‘Tesvevā’’ti tesuobhāsādīsu eva. Aṭṭhakathāya na sameti. Aṭṭhakathāyaṃ nikanti vikkhambhanassa visuṃ vuttattāti adhippāyo. Vipassanāparipāko nāma visesantarappavattena pākaṭoti dassetuṃ ‘‘saṅkhārupekkhābhāvaṃ pattā’’tiādimāha. Vuṭṭhānagāmini vipassanābhāvapattenāti vuttaṃ hoti. ‘‘Dve vipassanā cittānī’’ti upacārānulomacittāni. So hi vuṭṭhānanti vuccatīti sambandho. Saṅkhāra nimittato vā vuṭṭhāti. Nibbānaṃ ārabbha pavattito. Yadi evaṃ gotrabhupi vuṭṭhānaṃ nāma siyāti. Na siyā. Maggassa āvajjanamatte ṭhitattā. Paṭivedhakiccassaca sammoha samucchedakiccassa abhāvato. ‘‘Sayaṃ’’ti maggasaṅkhāto sayaṃ. ‘‘Taṃ samaṅgīpuggalaṃ vā’’ti tena maggena samaṅgīpuggalaṃ vā. ‘‘Vaṭṭappavattato cā’’ti āyatiṃ bhavesu apāyavaṭṭappavattato vā, aṭṭhama bhavato paṭṭhāya kāmasugati vaṭṭappavattato vā. Avassaṃ vuṭṭhānaṃ gameti sampāpetīti vuṭṭhānagāminīti vacanattho. ‘‘Avassaṃ vuṭṭhānaṃ gacchantī’’ti idha ṭhitānaṃ vuṭṭhānato nivatti nāma natthīti adhippāyo. Idañca paccekabuddhānaṃ buddhasāvakānañca vasena daṭṭhabbaṃ. Sabbaññu bodhisattā pana pubbabuddhānaṃ sāsane pabbajitvā vipassanā kammaṃ ārabhantā anulomaññāṇaṃ āhacca ṭhapentīti aṭṭhaka thāsu vuttaṃ. Tattha ‘‘āhaccā’’ti idaṃ saṅkhārupekkhāñāṇassa matthakapattidassanatthaṃ vuttanti daṭṭhabbaṃ. ‘‘Āvajjanaṭṭhāniyaṃ’’ti tato pubbabhāge kenaci cittena aggahite nibbānā rammaṇe āvajjanaṭṭhāniyaṃ. ‘‘Taṃ’’ti gotrabhuññāṇaṃ. Gottaṃ bhavati abhibhavati chindatīti gotrabhu. Gottaṃ vā abhisambhuṇāti pāpuṇātīti gotrabhūti vacanattho.

我来翻译这段巴利文：
此处此义意。趣近观染污,令至浊性为观染污。障碍为妨碍为障碍者为下说障碍法名。"身光"即从全身出光。"五种喜"即小喜,刹那喜,继起喜,踊跃喜,遍满喜。"二种轻安"即极强身轻安及心轻安。观业由确信行相转信唯由胜解义胜解为信胜解。"精进"即彼业不舍担举头精进。"乐"即心乐。故说"喜"。"观智"即如帝释所掷金刚相强观智。"念"即彼业不忘念。"舍"即离心沉掉等不平等称为彼处舍。"转向舍"即得自在称为转向舍。"执著"即爱执著。"作"即作。"细爱"即由混杂善故不能知此不善为细爱。"我非"即我未曾生为结合。"有味着"即光等俱味着爱。"由增上慢力"即由增上思力。"尔时"即生染着刹那唯。"染着相"即欲相。味着相。"染着事"即染着事。"定"即决定。"嗟"为令心所舍助词。今唯令彼清净,不令久转显此义。"于彼等唯"即于彼光等唯。不合注。义为注说染着镇伏别故。为显观成熟名由殊胜转显故说"至行舍性"等。说至出起行观性。"二观心"即近分随顺心。彼名出起为结合。或从行相出起。缘涅槃转。若如是种姓亦名出起耶。非。住道转向唯故。及无通达作用断愚作用故。"自"即道称自。"彼相应补特伽罗或"即与彼道相应补特伽罗或。"由轮转及"即由未来诸有恶趣轮转或,从第八有欲善趣轮转或。定出起令至为出起行义。"定趣出起"义为住此等无有离出起名。且此应见由各正觉者及佛声闻力。然一切智菩萨于前佛教出家始观业至随顺智住注说。于彼"至"应见此说为显行舍智达顶。"转向处"即彼前分由何心未取涅槃所缘转向处。"彼"即种姓智。超越种姓为种姓。或达种姓为种姓为语义。

 Kathaṃ pana gotrabhu cittaṃ gotrabhuññāṇaṃ puthujjanagottaṃ chindati, ariyagottaṃ pāpuṇātīti yujjeyya, sohi puggalo tasmiṃkhaṇe puthujjanagottapariyāpannoevāti. Saccaṃ. Attani pana chinnattā sayaṃ chindati nāma. Nibbānassa ca ariyagocarattā taṃ ārammaṇa karaṇavasena ariyagottaṃ pāpuṇāti nāmāti daṭṭhabbaṃ. Paccayasattivisesena attano anantare ariyagottaṃ bhāveti, pātubhāvetīti gotrabhūtipi yujjati. ‘‘Paricchijjā’’ti paricchinditvā. Diṭṭhivicikicchādīhi sabbavipphandanehi muñcitvāti vuttaṃ hoti. Sammohassa pahānameva daṭṭhabbaṃ. Na te dhamme ārammaṇa karaṇa vasena jānanaṃ. Kathaṃ te dhamme ārammaṇaṃ akaronto maggo te dhamme parijānāti nāmāti. Kiccasiddhi vasena. So hi sammohaṃ pajahanto ārammaṇaṃ karontānipi hi pubbabhāgaññāṇāni tappahānakiccassa asādhakattā dukkha saccaṃ parijānantānīti na vuccanti. Maggo pana ārammaṇaṃ akarontopi tappahānakiccassa sādhakattātaṃ saccaṃ parijānātīti vuccati. Kasmā. Tato paṭṭhāya tassapuggalassa sabbakālaṃ tasmiṃsacce parijānana kiccassa siddhattā. Yathāhi eko puriso cakkhumhi pittasemhādidosehi palibuddhattā andho hoti. Na kiñci passati. Yadā pana so ekaṃ tejavantaṃ añjanaṃ labhitvā cakkhuṃ añjayanto sabbarattiṃ niddāyati. Tassa niddāyantasseva cakkhumhi sabbadosā nassanti. Cakkhu vippasannaṃ hoti. Taṅkhaṇato paṭṭhāya so niddāyantopi rūpāni passatīti vuccati. Kasmā, andhabhāvavigamena dassanakiccassa siddhattā. Evamevamidaṃ daṭṭhabbanti. Ekadesena vā heṭṭhimamaggesu, anavasesena vā arahattamagge. ‘‘Apacchāvattikaṃ’’ti ettha pacchato āvattanaṃ pacchāvattaṃ. Natthi pacchāvattaṃ assāti apacchāvattikanti viggaho. ‘‘Puna anuppādadhammatāpattivasena nirodhasaṅkhātaṃ’’ti maggakkhaṇe eva tānivaṭṭāni puna anuppādasabhāvaṃ āpajjanti, nirujjhanti. Tathā nirodhasaṅkhātaṃ. ‘‘Uppādanasaṅkhātāya bhāvanāyā’’ti etena maggassa ekacittakkhaṇikattā vaḍḍhanasaṅkhātāya bhāvanāya okāso natthīti katvā vuttaṃ. Ariyamaggaṃ paṭilābhatthāya pana pavattitā pubbabhāgabhāvanāpi maggabhāvanā eva. Sā ca ariyamaggaṃ patvā matthakapattā hoti. Tasmā ariyamaggo eva matthakapatto bhāvanānuttaro hotīti imināpariyāyena vaḍḍhana saṅkhātāya bhāvanāyātipi yujjatiyeva. Attano anantare pavattaṃ ānantarikaṃ. Ānantarikaṃ phalaṃ etassāti viggaho. Tassa ca tatoparaṃ dve vā tīṇi vā phalacittāni pavattantīti iminā sambandho. Apanīto aggi etasmāti apanītaggiko. ‘‘Nibbāpento viyā’’ti etena paṭippassambhanappahānakiccena maggānukulappavattiṃ dasseti. ‘‘Tesaṃ’’ti tesaṃ cakkhūnaṃ. Taṃ rūpaṃ tassa pākaṭaṃ na tāva hotīti sambandho. ‘‘Tassā’’ti tassa puggalassa. ‘‘Paccavekkhanavāresū’’ti ettha pasādacakkhunā diṭṭhe pavattā anubandhaka vīthiyopi saṅgayhanti.


我来翻译这段巴利文：
云何种姓心种姓智断凡夫种姓,达圣种姓应理,彼补特伽罗彼刹那唯摄凡夫种姓故。实。然由自断故名自断。及由涅槃圣境故由作彼所缘力名达圣种姓应见。由缘力殊胜令自无间圣种姓有,显为种姓亦应理。"遍断"即遍断。说由离见疑等一切动摇。应见唯断愚。非由作彼等法所缘力知。云何不作彼等法所缘道名遍知彼等法耶。由作用成就力。彼断愚虽作所缘亦前分智由不成就彼断作用不说遍知苦谛。然道虽不作所缘由成就彼断作用说遍知彼谛。何故?由从彼起彼补特伽罗一切时成就于彼谛遍知作用故。如一人由眼胆痰等过障碍故盲。不见何。然彼得一强眼药涂眼时整夜睡。彼睡时唯眼一切过灭。眼清净。从彼刹那起彼虽睡说见色。何故?由离盲性成就见作用故。如是应见此。或一分于下道,或无余于阿罗汉道。"无后转"于此后转为后转。无后转此为无后转分别。"由得复不生性力名灭"即道刹那唯彼等轮至复不生性,灭。如是名灭。"生名修"由此说由道一心刹那故无增名修处。然为得圣道转前分修亦唯道修。彼及至圣道达顶。故圣道唯达顶修无上由此方便增名修亦唯应理。自无间转为无间。无间果此为分别。彼及从彼后二或三果心转为此结合。离火此为离火。"如灭"由此显示由寂止断作用道随顺转。"彼等"即彼等眼。彼色未明显彼为结合。"彼"即彼补特伽罗。"观察转"于此摄净眼所见转随续路亦。;


Uparimaggehi vadhitabbā māretabbāti uparimaggavajjhā. ‘‘Kilesavibhāgesū’’ti asukamaggena asukākilesā pahīyantīti evaṃ kilesavibhāgesu. ‘‘Pāḷiyaṃ’’ti paṭisambhidā maggapāḷiyaṃ. Vuccamāne pana vattabbanti sambandho. Maggaṅgabojjhaṅgādīnaṃ paccavekkhanaṃ nāma maggapaccavekkhanameva. Tathā pacchā vā pavattatīti siddhaṃ. ‘‘Aviruddhā hotī’’ti visuddhimaggena asamentāpi paccavekkhantānaṃ icchānurūpasambhavatoti adhippāyo. ‘‘Adhimānaniddesa aṭṭhakathāsū’’ti vinaye catutthapārājike adhimānapadaniddesa aṭṭhakathāsu. ‘‘So’’ti ariyabhūto bhikkhu. ‘‘No laddhuṃ na vaṭṭatī’’ti aladdhuṃ na vaṭṭatīti attho. Laddhuṃ no na vaṭṭatīti vā yojanā. Catubbidhaṃ maggaññāṇaṃ gahitaṃ. Ñāṇadassanavisuddhi nāmāti vuttattā.


我来翻译这段巴利文：
由上道应害应杀为上道所害。"于烦恼分别"即如是于某道断某烦恼如是烦恼分别。"于经"即于无碍解道经。然说应说为结合。道分觉支等观察名唯道观察。如是或后转成就。"无违"义为虽不合清净道由观察者如欲可能故。"增上慢释义注"即律第四他胜增上慢词释义注。"彼"即圣比丘。"不得不应"即不应不得为义。或得不不应为结合。取四种道智。由说名智见清净故。



‘‘Abhinivisanaṃ’’ti ajjhattaṃ daḷhataraṃ patiṭṭhānaṃ. ‘‘Nikhātasinerupā dassaviyā’’ti tassa pavattanaṃ viya. ‘‘Kevalaṃ paccayāyatta vuttitāya adiṭṭhattā’’ti etena eso me attā, na parassa attāti evaṃ attānaṃ attassa sāmikaṃ katvā gahaṇakāraṇaṃ vadati. Tattha kevalasaddena paramattha saccaṃ patvā attasseva abhāvato khandhapañcakassa attanovasāyatta vuttitaṃ nivatteti. Sammuti saccaṃ pana patvā attassa vijjamānattā mahājano attano khandhapañcakaṃ attano vasāyatta vuttiṃ maññamāno eso me attāti gaṇhāti. ‘‘Khaṇabhaṅgassa ca adiṭṭhattā’’ti etena eso me sāraṭṭhena attā. Eso mama sāro. Etaṃ mama sarīraṃ. Yāva vassasataṃpi vassasahassampi etaṃ khandhapañcakaṃ na bhijjati, na vinassati. Tāva ahaṃ na marāmi. Yadā etaṃ bhijjati, vinassati. Tadā ahaṃ marāmi. Ahañca mama khandhapañcakañca advayaṃ anānattanti evaṃ gahaṇakāraṇaṃ vadati. Tattha ‘‘khaṇabhaṅgassā’’ti nāmarūpadhammānaṃ khaṇe khaṇe bhañjanassa bhijjanassa maraṇassa. Idampanamaraṇaṃ sammuti sacce natthi. Paramattha sacce eva atthi. Tasmā taṃ apassanto mahājano attano khandhapañcakaṃ attanosāraṃ maññamāno eso me attāti gaṇhātīti. ‘‘Taṃ dvayaṃ sudiṭṭhaṃ katvā’’ti khandhapañcakassa kevalaṃ paccayāyatta vuttitañca khaṇabhaṅgañca ñāṇa cakkhunā suṭṭhudiṭṭhaṃ katvā. Tattha pañcannaṃ khandhānaṃ paṭiccasamuppādaṃ suṭṭhupassanto kevalaṃ paccayāyatta vuttitañca avasāyatta vuttitañca suṭṭhu passati. Yo ca attano vasāyattavutti na hoti. So paramatthasaccaṃ patvā eso mama santakantipi vattuṃ nārahati. Kuto mama attāti. Api ca, satto nāma sabhāvato natthi. Paññattimattaṃ hoti. Yo ‘ahanti vā, meti vā, mamāti vā, gayheyya. Asante ca attasmiṃ ko mama attā nāma bhaveyyāti. Khaṇabhaṅgo hoti. Khaṇe khaṇe bhijjati. Satto ca nāma ekasmiṃbhave ādimhi sakiṃ eva jāyati. Ante sakiṃ eva marati. Antarā vassasataṃpi vassasahassaṃpi maraṇaṃ nāma natthi. Aññāhi khaṇikadhammānaṃ gati. Aññā sattassa. Evaṃsante kathaṃ khaṇikadhammā sattassa sāraṭṭhena attānāma bhaveyyunti. Tasmā te avasavattanaṭṭhena asārakaṭṭhena ca anattā eva. Apica ‘‘avasavattanaṭṭhenā’’ti ettha vaso nāma sattasantāne eko padhānadhammo. Sace attānāma atthi. So eva padhānabhūtassa vasassapi attā bhaveyya. Evaṃsati, yo vaso, so attā. Yo attā, so vasoti bhaveyya. Tathā ca sati, rūpaṃ attāti gaṇhanto rūpañca vasañca attānañca ekattaṃ katvā gaṇhāti nāma. Tathā vedanaṃ attāti. Saññaṃ, saṅkhāre, viññāṇaṃ attāti gaṇhantepi. Evañcasati, satto ca khandhapañcakañca vaso ca attā ca sabbametaṃ ekattaṃ gacchati, eko sattoti saṅkhyaṃ gacchati. Na hi imasmiṃ vasavattanaṭṭhe ekassasattassa dve attā tayo attā bahūattāti sakkā bhavituṃ. Atha yathā yathā sattassa vaso vattati, icchā pavattati. Tathā tathā khandhapañcakampi niccakālaṃ sattassavasaṃ anugaccheyya. Kasmā, sattassa ca khandhapañcakassa ca vasassa ca nānattābhāvato. Evaṃ anugacchante sati. Rūpaṃ me attā, vedanā me attātiādiggahaṇaṃ vaṭṭeyya. Sabhāvato aviruddhaṃ bhaveyya. Na pana tathā anugacchati. Na hi dubbaṇṇo durūpo puriso attano rūpakāyaṃ attano vaseneva suvaṇṇaṃ surūpaṃ kātuṃ sakkoti.

我来翻译这段巴利文：
"深入"即内更坚固住立。"如立须弥山喻"即如彼转起。"由唯缘依转性未见故"由此说彼取此我我非他我如是作我为我主因。于彼由唯字离至胜义谛由无有我故五蕴非自在转性。然至世俗谛由有我故大众思惟自五蕴自在转取此我我。"由刹那坏未见故"由此说此我我由实义,此我实,此我身,乃至百年千年此五蕴不坏不灭。尔时我不死。若此坏灭。尔时我死。我及我五蕴无二无异如是取因。于彼"刹那坏"即名色法刹那刹那坏破死。然此死世俗谛无。唯胜义谛有。故不见彼大众思惟自五蕴自实取此我我。"善见彼二"即由慧眼善见五蕴唯缘依转及刹那坏。于彼善见五蕴缘起者善见唯缘依转及非自在转。若非自在转。彼至胜义谛不应说此我所。何况我我。复次,有情名无自性。唯施设。谁取我或我所或我。无我时谁名我我耶。刹那坏。刹那刹那坏。有情名一有初唯一生。末唯一死。中间百年千年无名死。异刹那法趣。异有情。如是云何刹那法名有情实义我耶。故彼等由非自在义及无实义唯非我。复次"由非自在义"于此自在名有情相续一胜法。若有我名。彼唯应为胜自在我。如是若自在,彼我。若我,彼自在应有。如是取色我者名取色及自在及我为一。如是取受我。想,行,识我者亦。如是有情及五蕴及自在及我此一切至一,至一有情数。不能于此自在义一有情二我三我多我。然如如有情自在转欲转。如是如是五蕴亦应常随有情自在。何故?由无有情及五蕴及自在差别故。如是随时色我我,受我我等取应理。自性无违应有。然不如是随。不能丑陋不端正人由自自在令自色身成金色端正。

 Tathā dussaddovā susaddaṃ, duggandhovā sugandhaṃ. Na ca andhovā anandhaṃ. Badhirovā abadhiraṃ. Rogīvā arogaṃ. Kuṭṭhīvā akuṭṭhaṃ. Gaṇḍīvā agaṇḍaṃ. Jiṇṇovā taruṇaṃ. Ajaraṃ vā amaraṇaṃ vā kātuṃ sakkoti. Nāpi apāyesu ca apatantaṃ. Patitvā vā tato vimuttaṃ kātuṃ sakkoti. Tathā devo vā devattā acāvetuṃ. Sakkovā sakkattā, māro vā mārattā, brahmā vā brahmattāti. Esanayo sesakhandhesupi. Tathā pana avasānugamanato paramattha saccaṃ patvā khandhapañcake attano sāmikiccaṃ issarakiccaṃ nāma natthi. Asāmikameva taṃ hoti, anissaraṃ. Tathā ca sati, attānaṃ tassa sāmiṃ issaraṃ katvā rūpaṃ me attāti gahaṇaṃ micchāgahaṇaṃ nāma hotīti. Loke pana mahājano dhammānaṃ paṭiccasamuppādaṃ na jānanti, na passanti, na paṭivijjhanti. Tesaṃ parampara paccayavasena pavattamāne khandhasantāne sammuti saccavasena nānāvasavattanākārā nāma santi. Nānāsāmi issarādhipativohārā ca loke sandissanti. Te sammuti saccavasena uppannesu tesu sāmiissarādhipati vohāresu vohāramatte aṭhatvā sabhāvasaccaṃ maññantā micchāgahaṇaṃ gaṇhanti. Ettha siyā. Na nu vasonāma icchā. Satto ca gantuṃ icchanto gacchati. Ṭhātuṃ icchanto tiṭṭhati. Evaṃsati. Tassa khandhapañcakaṃ tassa vasāyatta vutti eva hotīti. Na hoti. Kasmā, paccayāyatta vuttittā eva. Tathāhi gantuṃ icchānāma bahiddhā dhanahetuvā uppajjeyya. Nānābhogahetu vā. Aññena vā nānākāraṇena. Tattha yesaṃ dhane asati, yaṃ yaṃ dukkhaṃ āgaccheyya kāyikaṃ vā cetasikaṃ vā. Tesaṃ taṃ taṃ dukkhapaccayā dhanicchā nāma uppajjati. Dhanicchā paccayā ganticchādayo uppajjanti. Tathā nānābhogicchā nānākammicchāsu cāti. Nānādukkhabhayupaddavamūlikāsu icchāsu vattabba meva natthi. Tathā nānārammaṇānaṃ palobhana dukkhamūlikāsu ca nānāvitakkānaṃ vipphandanamūlikāsu ca icchāsu. Evaṃ vasopi paccayāyatta vuttiko eva hoti. ‘‘Gamanaṃ’’ti gamanākārena pavattaṃ khandhapañcakaṃ. Yenayenadhanādihetunā so so vaso uppajjati. Gamanampi tena teneva uppajjati āhārupatthambhanādipaccayena ca. Vaso pana gamanassa paccayeka desamattaṃ hoti. So hi tadaññapaccayehi vinā sayaṃ uppajjituṃ na sakkoti. Kuto gamanaṃ uppādetuṃ. Evaṃ ṭhānādīsu. Evañca sati, idaṃ khandhapañcakaṃ paccayāyatta vuttikanticceva vattuṃ arahati. No vasāyatta vuttikanti. Api ca gantuṃ icchanto gacchatīti paññatti mattabhūto satto gacchati. Khandhapañcakaṃ pana khaṇika dhammattā na gacchati. Uppannuppannaṃ tattha tattheva bhijjati. Santati vasena gamanākāra nimittaṃ paññāyati. Evaṃ avasavattanaṃ hotīti. Hotu tattha tattheva bhijjanaṃ. Avicchedappavattiyā sati, gamanaṃ sampajjatiyeva. Gamane ca sampajjamāne khaṇikabhijjanena doso natthīti ce. Atthi. Khaṇikamaraṇañhi sattassa susānabhūmi nāma hoti. Antarāyevā āgate pakkhalante vā sati, gacchanto satto yadā kadāci maraṇaṃ vā nigacchati maraṇa mattaṃ vā dukkhanti. Kilese nimināti pavattetīti nimittanti vacanattho. ‘‘Vipallāsanimittaṃ’’ti ca vipallāsa dhammānaṃ vasena upaṭṭhitaṃ kicca nimittaṃ. Taṇhā eva paṇidhīti sambandho. Mahantānaṃ ādīnavānaṃ rāsi mahāādīnavarāsi. Khandhesu suññatalakkhaṇaṃ nāma ati gambhīraṃ hoti. Ñāṇasseva visayabhūtaṃ.

我来 译这段巴利文：
如是恶声或善声,恶香或善香。不能盲者或非盲。聋者或非聋。病者或无病。癞者或无癞。疮者或无疮。老者或少。无老或无死。不能不堕恶趣。或已堕从彼解脱。如是天或不离天性。帝释或帝释性,魔或魔性,梵或梵性。此理余蕴亦。如是由不随自在至胜义谛于五蕴无自主作用主作用名。唯无主,无主。如是时作自为彼主主取色我我名邪取。然世间大众不知不见不通达法缘起。彼等由展转缘力转起蕴相续由世俗谛力有种种自在转相名。种种主主尊言说世间见。彼等于世俗谛力生彼等主主尊言说不住言说唯思惟自性谛取邪取。于此或有。岂非自在名欲。有情欲行时行。欲住时住。如是彼五蕴唯彼自在转耶。非。何故?由唯缘依转故。如是行欲名或生外财因或。种种受用因或。或由他种种因。于彼无财时若若身或心苦来。彼等由彼彼苦缘生名财欲。由财欲缘生行欲等。如是种种受用欲种种业欲亦。种种苦怖怕根本欲无须说。如是种种所缘诱苦根本及种种寻扰动根本欲。如是自在亦唯缘依转。"行"即行相转五蕴。由彼彼财等因生彼彼自在。行亦由彼彼生及由食住等缘。然自在为行一分缘唯。彼无彼余缘不能自生。何况生行。如是住等。如是时应说此五蕴唯缘依转。非自在转。复次欲行时行为唯施设有情行。然五蕴由刹那法性不行。生生彼彼唯坏。由相续力显行相相。如是非自在转。令彼彼唯坏。由无断转时成就行唯。行成就时由刹那坏无过耶。有。刹那死为有情墓地名。中来或堕时,行有情随时或至死或死量苦。令染污转为相语义。"颠倒相"及由颠倒法力现起作用相。爱唯愿为结合。大过患聚为大过患聚。蕴空相名极甚深。唯智境界。

 Suññata dassanañca diṭṭhiyā ujuppaṭipakkhanti āha ‘‘saṅkhāresu suññatadassanavasenā’’tiādiṃ. Tattha ‘‘attha siddhi nāmā’’ti maggaphalappaṭilābhasaṅkhātassa atthassa siddhi nāma. Attāti abhiniveso attābhiniveso. Gaṇhātīti gāho. Upādīyatīti attho. Diṭṭhisaṅkhāto gāho diṭṭhiggāho. Atthābhiniveso ca so diṭṭhiggāho cāti viggaho. Tassa paṭipakkhaṃ anattānupassanāñāṇaṃ. Anu anu bhavanaṃ ānubhāvo. Paramparato vaḍḍhananti attho. ‘‘Tathā samanupassitvā’’ti suññatā kārena samanupassitvā. Vimuñcantassa ariyapuggalassa. ‘‘Aniccalakkhaṇaṃ nāma nāti gambhīraṃ hoti. Saddhāyapi visayabhūtaṃ. Unnatilakkhaṇo ca ahaṃ māno khandhesu niccadhuvavipallāsamūlako saddhāya ca paṭipakkhoti āha ‘‘aniccadassanavasenā’’tiādiṃ. ‘‘Nimittābhinivesabhūtassā’’ti niccadhuvanimittābhinivesabhūtassa. ‘‘Mānaggāhassā’’ti mānasaṅkhātassa gāhassa. ‘‘Saddhāya pī’’tipisaddena ñāṇaṃ sampiṇḍeti. Dukkhalakkhaṇaṃ nāma bhayasaṃvega janakaṃ hoti. Ārammaṇesu taṇhālolassa taṇhāvipphandanassa paṭipakkhaṃ. Visesato samādhissa anurūpanti āha ‘‘dukkhadassana vasenā’’tiādiṃ. ‘‘Tiṇṇaṃ dhammānaṃ’’ti paññindriya saddhindriya samādhindriya saṅkhātānaṃ tiṇṇaṃ indriya dhammānaṃ. ‘‘Vipassanā gamanavasene vā’’ti vuṭṭhānagāmini vipassanā saṅkhātassa āgamana kāraṇassa vaseneva.


我来翻译这段巴利文：
由见空为见直对故说"由见行空"等。于彼"义成就名"即得道果称义成就名。我为深入我深入。取为执。取义。见称执为见执。我深入及彼见执为分别。彼对非我随观智。随随有为威力。义为展转增。"如是随观"即由空相随观。解脱圣者。"无常相名不极甚深。信亦境界。及我慢增上相于蕴常恒颠倒根本及信对"故说"由见无常"等。"为相深入"为常恒相深入。"慢执"为慢称执。"信亦"以亦字摄智。苦相名生怖畏感动。于所缘爱动摇爱扰动对。殊胜随顺定故说"由见苦"等。"三法"即慧根信根定根称三根法。"由观行力唯"即由出起行观称来因力唯。


Idāni pubbe yaṃ vuttaṃ ‘sattaariya puggalavibhāgassa paccayabhāvapattiyā cā’ti. Tattha satta ariyapuggalavibhāgaṃ dassetuṃ ‘‘tatthā’’tiādi vuttaṃ. Dhammānusārī nāmāti ettha ‘‘dhammo’’ti paññā vuccati ‘saccaṃ, dhammo, dhīti, cāgo,ti ettha viya. Tikkhataraṃ dhammaṃ anussaratīti dhammānusārī. Paññābalānusārena ādimhi maggaṃ labhatīti vuttaṃ hoti. Athavā. ‘‘Dhammo’’ti nissattanijjīvaṭṭhena saṅkhāra dhammo vuccati. Suññatadassanañca nāma visesato suddhadhamma dassanaṃ nāma. Iti suddhadhammaṃ anussarati, ñāṇagatiyā anugacchatīti dhammānusārī. Diṭṭhipattoti ettha diṭṭhināma dassanaññāṇaṃ vuccati. Ādito paṭṭhāya parisuddha dassanasampannattā diṭṭhibaleneva sukhena taṃ taṃ maggaphalaṃ pattoti diṭṭhipatto. Teneva dassana paññābalena kilesabandhanato vimuttoti paññāvimutto. Saṅkhāra dhammānaṃ khaṇika dhammabhāve suṭṭhu saddahanaṃ aveccappasādo saddhā nāma. Tattha ‘‘aveccappasādo’’ti ñāṇasampayuttappasādo. ‘‘Ñāṇaṃ’’ti ca saṅkhāra dhammānaṃ khaṇikabhāvanimittānaṃ dassanaññāṇaṃ. Tādise hi ñāṇe sati, tattha aveccappasādo nāma jāyati, no aññathāti. Saddhaṃ anussaratīti saddhānusārī. Saddhābaleneva ādimhi ariyamaggaṃ pāpuṇātīti vuttaṃ hoti. Saddhābalena vimuttoti saddhāvimutto. ‘‘Kāyasakkhi nāmā’’ti ettha sakkhaṃti sandiṭṭhaṃ. Yaṃ sādhakantipi vuccati. Attano kāye eva laddhaṃ sakkhaṃ yassāti kāyasakkhī. Dukkhānu passī puggalo hi saṃvega bahulo hoti. Saṃvego ca padhāna vīriyassa padaṭṭhānaṃ. Saṃviggo yoniso padahatīti hi vuttaṃ. Tasmā so saṃvegavasena bhāvanaṃ anuyuñjanto yaṃ yaṃ purisathāmena pattabbaṃ hoti. Taṃ taṃ pāpuṇāti. Pāpuṇanto ca attano kāye eva sakkhaṃ labhati. Sandiṭṭhaṃ jhānasukhaṃ vā maggaphalasukhaṃ vā labhatīti vuttaṃ hoti. ‘‘Ubhatobhāga vimutto’’ti arūpajjhānehi rūpakāyato arahattamaggaphalehi nāmakāyatoti evaṃ ubhohi kāyabhāgehi vimutto. Ettha ca tayo ariyapuggalā paññādhiko ca saddhādhiko ca vīriyādhiko ca. Tattha dhammānusārī ca diṭṭhipatto ca paññāvimutto ca paññādhiko nāma. Saddhānusārī ca saddhāvimutto ca saddhādhiko nāma. Kāyasakkhī ca ubhatobhāgavimutto ca vīriyādhiko nāmāti daṭṭhabbaṃ. Ayañca puggalavibhāganayo paṭisambhidāmagganayena vutto. Abhidhamme pana puggala paññattiyaṃ saddhāvimutto ca kāyasakkhī ca dvepuggalā sekkhesu eva vuttā. Arahattaṃ pattā pana ete dvepi paññāvimuttā evāti daṭṭhabbā. Ettha siyā, saṅkhāra dhammānaṃ khaṇika dhammabhāve suṭṭhu saddahanaṃ aveccappasādo saddhā nāmāti vuttaṃ. Kiṃ pana tādisena saddhāmattena sotāpatti maggaṃ pāpuṇātīti. Ettha amhehi vattabbaṃ natthi. Bhagavatā eva vuttaṃ. Yathāha mahāvagge okkanta saṃyutte cakkhu bhikkhave aniccaṃ vipariṇāmī aññathābhāvī, yo evaṃ saddahati, evaṃ adhimuccati. Ayaṃ vuccati saddhānusārī. Okkanto ariyabhūmiṃ. Atikkanto puthujjanabhūmiṃ. So yenakammena apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ uppajjeyya. Na taṃ kammaṃ karotīti. Sotaṃ bhikkhave aniccaṃ. Vipariṇāmī aññathābhāvītiādinā dvādasāyatanāni vitthāre tabbāni. Tattha ‘‘vipariṇāmī’’ti vipariṇāmo yassa atthīti vipariṇāmī. Vipariṇāmoti ca khaṇe khaṇe jīraṇatā bhijjanatā vuccati. ‘‘Aññathābhāvī’’ti tasseva vevacanaṃ.

我来翻译这段巴利文：
今前所说'为七圣者分别缘性至'。于彼为显七圣者分别说"于彼"等。随法名于此"法"即说慧如"谛,法,慧,舍"此处。随极锐法为随法。义为由慧力随初得道。或。"法"即由无有情无命义说行法。见空名为殊胜见纯法名。如是随纯法,随智趣为随法。得见于此见名说见智。由从初具清净见故由见力唯乐得彼彼道果为得见。由彼见慧力唯从烦恼缚解脱为慧解脱。行法刹那法性善信为证净信名。于彼"证净"即智相应净。"智"及为见行法刹那性相智。有如是智时,于彼生名证净,非余。随信为随信。由信力唯初至圣道为义。由信力解脱为信解脱。"身证名"于此证为现见。说亦成就。于自身唯得证为身证。见苦补特伽罗为多怖畏。怖畏为精进足处。说怖畏如理勤故。故彼由怖畏力修习随所由人力应得。得彼彼。得时于自身唯得证。得现见禅乐或道果乐为义。"俱分解脱"即由无色定从色身由阿罗汉道果从名身如是从二身分解脱。于此及三圣者慧胜及信胜及精进胜。于彼随法及得见及慧解脱名慧胜。随信及信解脱名信胜。身证及俱分解脱名精进胜应见。此补特伽罗分别理由无碍解道理说。然阿毗达磨补特伽罗施设说信解脱及身证二补特伽罗唯有学。然得阿罗汉彼二亦应见唯慧解脱。于此或有,说行法刹那法性善信为证净信名。何以如是信唯得预流道耶。于此我等无须说。世尊唯说。如说大品趣入相应眼比丘无常变异异性,若如是信,如是胜解。此说随信。趣入圣地。超凡夫地。彼由何业生恶趣堕处,不作彼业。耳比丘无常变异异性等由十二处应广说。于彼"变异"即有变异为变异。变异及说刹那刹那老坏。"异性"即彼唯异名。

 ‘‘Evaṃ adhimuccatī’’ti etena ñāṇasampayuttasaddhaṃ dīpeti. Sā eva sotāpattiyaṅgesu buddhe aveccappasādena samannāgato, dhamme, saṅghe aveccappasādena samannāgatoti vuttā. Tattha ñāṇasampayuttasaddhā nāma cakkhādīnaṃ aniccanimitta dassanaññāṇena sampayuttā okappanasaddhā. Aniccanimittañca nāma rūpaṃ aniccaṃ khayaṭṭhenātipade vuttanayena cakkhādinissayānaṃ mahābhūtānaṃ santati parivattanādikaṃ vuccati. Tañhi passanto cakkhādīnaṃ aniccabhāve saddahati, adhimuccati. Tānipi khaṇe khaṇe ekantena bhijjati yevāti saddhādhimokkhaṃ saddhāvinicchayaṃ paṭilabhatīti attho. ‘‘Buddhe aveccappasādenā’’ti ettha pana arahatā sammāsambuddhatādīnaṃ buddhaguṇādīnaṃ dassanaññāṇena sampayutto pasādo aveccappasādo nāma. Ariyabhūmi nāma diṭṭhānusaya vicikicchānusayehi parisuddhā avatthābhūmi vuccati. Tehi sahitā avatthābhūmi puthujjanabhūmi nāma. Kathaṃ pana tassa puggalassa puthujjanabhūmiṃ atikkantatā ariyabhūmiṃ okkantatā ca viññāyatīti āha ‘‘so yenā’’tiādiṃ. Yo attano jīvitahetupi kiñci kammapathapattaṃ apāyagāmi kammaṃ na karoti. So ekantena puthujjanabhūmiṃ atikkanto, ariyabhūmiṃ okkantoti viññāyatīti vuttaṃ hoti. Idaṃ saddhānusārisuttaṃ. Aparaṃpi vuttaṃ cakkhu bhikkhave vipariṇāmī aññathābhāvī. Yassa evaṃ mattaso nijjhānaṃ khamati. Ayaṃ vuccati dhammānusārī tiādi. Tattha ‘‘mattaso nijjhānaṃ khamatī’’ti saddhānusārīviya saddahanamatte aṭṭhatvā cakkhādīnaṃ tādisaṃ aniccataṃ samanupassanto thokaṃ thokaṃ dassanaṃ labhatiyeva. Evaṃsati, cakkhādīni tassa puggalassa nijjhānaṃ olokanaṃ mattaso khamanti nāma. Idaṃ dhammānusārisuttaṃ. Aparaṃpi vuttaṃ cakkhu bhikkhave aniccaṃ vipariṇāmī aññathābhāvī. Yo evaṃ pajānāti passati. Ayaṃ vuccati sotāpanno tiādi. Tattha ‘‘pajānāti passatī’’ti dhammānusārīviya mattaso nijjhānakkhamamatte aṭṭhatvā paññāya pajānāti, ñāṇacakkhuno paccakkhato passatīti attho. Idaṃ diṭṭhipattādīnaṃ suttaṃ.

‘‘Yathā sakaṃ phalaṃ’’ti ettha sassa attano idaṃ sakaṃ. Yaṃ yaṃ sakaṃ yathāsakanti atthaṃ dasseti sotāpannassātiādinā. Phalasamāpatti vīthiyaṃ pana anulomajavanāni eva phalānaṃ āsannakāraṇāni, na maggajavanānīti āha ‘‘na maggāgamanavasenā’’ti. ‘‘So’’ti maggo. Santo saṃvijjamāno sabbhāvo. ‘‘Assā’’ti maggassa.


我来 译这段巴利文：
"如是胜解"由此显智相应信。彼唯说于预流支具证净信于佛,法,僧具证净信。于彼智相应信名为与见眼等无常相智相应确信。无常相名如句"色无常由尽义"所说理由眼等所依大界相续转等说。见彼于眼等无常性信,胜解。彼等亦刹那刹那定坏唯为义得信胜解信决定。"于佛证净"于此与见阿罗汉正等觉等佛功德等智相应净名证净。圣地名说离见随眠疑随眠清净位地。与彼俱位地名凡夫地。云何知彼补特伽罗超凡夫地趣入圣地耶说"彼由"等。谁自命因亦不作任何业道摄恶趣业。彼定超凡夫地,趣入圣地为义。此随信经。复说眼比丘变异异性。谁如是量思观适。此说随法等。于彼"量思观适"即不住如随信信唯,见眼等如是无常随观渐渐得见唯。如是眼等于彼补特伽罗思观观察量适名。此随法经。复说眼比丘无常变异异性。谁如是了知见。此说预流等。于彼"了知见"即不住如随法量思观适唯,由慧了知,由智眼现见为义。此得见等经。
"如自果"于此己自此自。显何何自如自义由预流等。然果等至路唯顺行唯果近因,非道行故说"非由道行"。"彼"即道。有存在有性。"彼"即道。


Aniccānupassanā kiccato animittā hoti. Sabhāvato sanimittāeva. Niccanimittasahitāeva. Yato sā esohamasmītiggahaṇaṃ labhati. Idaṃpi vipassanāñāṇaṃ aniccaṃ khayaṭṭhenāti samanupassitabbā ca hotīti. Tattha ca abhidhammaṃ patvā sabhāvappadhānaṃ hoti, na kiccappadhānaṃ. Tasmā abhidhamma nayena vipassanā attano nimitta nāmaṃ maggassa dātuṃ na sakkoti. Ayaṃ aṭṭhakathāya adhippāyo. Kilesa dhammā nāma yassa uppajjanti, taṃ puggalaṃ palibundhanti. Sambādhaṃ karonti. Tasmā palibodhakarānāma. Taṃ puggalaṃ niccanimitta subhanimitta sukhanimitta attanimittāni gāhenti. Tasmā nimittakarānāma. Taṃ puggalaṃ ārammaṇesu bhusaṃ nihitaṃ niviṭṭhaṃ karonti. Tasmā paṇidhikarānāma. Te ca maggaphalāni ārammaṇaṃ na karonti. Maggaphalehi ca sampayogaṃ na gacchanti. Evaṃ ārammaṇakaraṇā divasena maggaphalesu tesaṃ abhāvo. Abhāvattāeva ca tāni maggaphalāni attano dhammatāya tīṇināmāni labhantīti dassetuṃ ‘‘ārammaṇa karaṇavasenavā’’tiādi vuttaṃ. ‘‘Attano sabhāvenā’’ti attano dhammatāya.


我来翻译这段巴利文：
无常随观作用为无相。自性唯有相。唯有常相。故彼得取我是此。此观智亦应随观无常由尽义。于彼及至阿毗达磨为自性胜,非作用胜。故由阿毗达磨理观不能与自相名于道。此注释义。烦恼法名于谁生,缚彼补特伽罗。作障碍。故名作障碍。令彼补特伽罗取常相净相乐相我相。故名作相。令彼补特伽罗于所缘极置入。故名作愿。彼等不作道果所缘。不与道果相应。如是由作所缘等于道果彼等无。由无唯及彼道果由自法性得三名为显说"由作所缘"等。"由自性"即由自法性。



‘‘Attadiṭṭhiyā uppannāya uppajjantī’’ti idaṃ tāsaṃ diṭṭhivicikicchānaṃ attadiṭṭhiyā avinābhāvaṃ dīpeti. Na pana attadiṭṭhiyā tāhi avinābhāvanti daṭṭhabbaṃ. Vipaccantīti apāyesu vipaccanti. Apāyapaṭisandhiṃ janenti. Diṭṭhasaccānañca ariyapuggalānaṃ. Diṭṭhivicikicchāsampayuttā akusaladhammā diṭṭhivicikicchāggahaṇena gahitāti āha ‘‘diṭṭhivicikicchā vippayuttā’’ti. ‘‘Akusaladhammāce vā’’ti paccuppannabhūtā dasākusalakammapatha dhammā ceva. ‘‘Sattahi bhavehī’’ti kriyāpavagge karaṇavacanaṃ. Yathā sattahi māsehi vihāraṃ niṭṭhāpetīti. Kriyāpavaggotica kriyāyasīghataraṃ niṭṭhāpanaṃ vuccati. ‘‘Sattakkhattuṃ’’ti sattavārā. Tīṇi saṃyojanānināma ‘sakkāyadiṭṭhi, vicikicchā, sīlabbataparāmāsasaṃyojanāni,. ‘‘Avinipāta dhammo’’ti virūpaṃ hutvā patanaṃ vinipāto. Apāyanipātoti vuttaṃ hoti. ‘‘Dhammo’’ti sabhāvo. Natthi vinipāto dhammo yassāti viggaho. ‘‘Niyato’’ti sugatibhavesu niyata gatiko. Sammā bujjhatīti sambodhi. Maggaññāṇaṃ. ‘‘Parāyanaṃ’’ti parabhāge gantabbaṭṭhānaṃ vuccati. Sambodhisaṅkhātaṃ parāyanaṃ assāti sambodhiparāyano. ‘‘Aniyamattho’’ti vāsaddatthoti vuttaṃ hoti. Vā saddatthesu ca aniyamattho. Na vikappattho. Vikappatthehi sati dve eva sattakkhattuparamā labbhanti. Missakabhavona labbhati. Aniyamatthe tayopi labbhanti. Aṭṭhakathāyaṃ pana samuccayatthassa gahitattā eko missakabhavo eva labbhati. Nanu ca saddo nāma samuccayatthe pākaṭo, na aniyamatthe. Tasmā samuccayatthova idha yuttoti ce. Na yutto. Kasmā. Dvinnaṃ asaṅgahitattā. Aṭṭhakathāyaṃ pana samuccayatthaṃ gahetvā te dve puggalā imasmiṃ pāṭhe asaṅgahitāti vuttaṃ. Yadi te imasmiṃ pāṭhe asaṅgahitā. Katthate saṅgahitā bhaveyyuṃ. Na hi koci sattakkhattu paramo nāma idha asaṅgahitoti yuttoti. ‘‘Assā’’ti tassapāḷipāṭhassa. ‘‘Ettha ca yasmā. La. Paramo nāma vutto’’ti idaṃ upari ‘ye kāmabhave yevā’tiādinā ‘yediṭṭha dhamme vā’tiādinā ca yojetabbaṃ. So ca sukkhavipassako vā parihīnajjhāno vā daṭṭhabboti sambandho. ‘‘Pāḷiyaṃ’’ti puggalapaññatti pāḷiyaṃ. ‘‘Idha niṭṭhā’’ti imasmiṃ kāmaloke āsavakkhayaṃ patvā khandhaparinibbānapatti vasena niṭṭhā. Niṭṭhānaṃ pariyosānanti attho. Kulato kulaṃ gacchatīti kolaṃkolo. Bhavato bhavaṃ gacchatīti attho. Ekameva paṭisandhisaṅkhātaṃ bhavabījaṃ assa atthīti ekabījī. Yo ca diṭṭheva dhamme arahā. Tassa ca idha niṭṭhāti yojanā. Kena pana tiṇṇaṃ sotāpannānaṃ viseso katoti. Sattakkhattu paramo tāva kevalaṃ pathamamagga sampayuttehi indriyehi kato. Itare dve uparimaggatthāya pavattitehi vipassanindriyehi katoti. Tattha sattakkhattu paramo sabbamuduko hoti. Tato kolaṃkolo tikkho. So pana cha bhaviko, pañcabhaviko, catubhaviko, tibhaviko, dvibhavikoti pañcavidho. Tattha pañcabhaviko tikkho. Sesā anukkamena tikkhatarāti daṭṭhabbā. Ekabījī pana ekabhaviko sabbatikkho. Tattha sattakkhattu paramo kevalena pathamamaggānubhāvena siddhattā sabbamuduko hoti. Itare dvepakatiyā sattakkhattu paramabhāve ṭhatvā uparimaggatthāya vipassanā kammaṃ paṭṭhapenti. Tadā tesaṃ indriyāni puna visesa pattāni honti, tikkhāni. Tasmā te sattakkhattu paramato tikkhānāma hontīti.

我来翻译这段巴利文：
"由生我见生"此显彼等见疑与我见不离。然不应见我见与彼等不离。熟为于恶趣熟。生恶趣结生。及见谛圣者。说"离见疑"由见疑相应不善法摄于见疑取。"不善法及"即现在十不善业道法及。"由七有"为于作用完成具格。如由七月令精舍完成。作用完成即说作迅速完成。"七次"即七次。三结名'有身见,疑,戒禁取结'。"无堕法"即异成堕为堕。说恶趣堕。"法"即自性。无堕法者分别。"定"即于善趣有定趣。正觉为正觉。道智。"彼岸"说后分应去处。有正觉彼岸为正觉彼岸。"不定义"为或字义为义。于或字义不定义。非简择义。由简择义时得二七次极唯。不得杂有。不定义得三亦。然注释由取合义得一杂有唯。岂声名显于合义,非不定义。故此合义唯应耶。不应。何故?由不摄二。然注释取合义说彼二补特伽罗于此行文不摄。若彼于此行文不摄。彼等应摄何处。不应无何七次极名此不摄。"彼"即彼行文。"于此及由。乃至。说极名"此应结合上'或于欲有唯'等'或于现法'等。彼及应见或干观或失定为结合。"于经"即补特伽罗施设经。"此尽"即于此欲界得漏尽由蕴般涅槃尽。义为尽终。从家至家行为家家。义为从有至有行。有一结生名有种子为一种子。及现法阿罗汉。及彼此尽为结合。云何作三预流差别耶。七次极唯由初道相应根作。余二由修上道观根作。于彼七次极最软。彼家家利。然彼六有,五有,四有,三有,二有为五种。于彼五有利。余应见次第极利。然一种子一有最利。于彼七次极由唯初道威力成就故最软。余二立本性七次极已为上道修观作。尔时彼等根再得殊胜,利。故彼等名从七次极利。

 ‘‘Sattavārato oraṃ vā’’ti idaṃ kolaṃkola ekabījino sandhāya vuttaṃ. ‘‘Upari tiṇṇaṃ maggānaṃ vipassanā niyāmetī’’ti idaṃ uparime dvesotāpanne sandhāya vuttaṃ. Sattakkhattu paramopana pathamamaggeneva niyamitoti daṭṭhabbaṃ. Tathāhi soyeva saṅgahapāṭhe sarūpato āgato sotāpatti maggaṃ bhāvetvā diṭṭhivicikicchāpahānena pahīnāpāyagamano sattakkhattu paramo sotāpanno nāma hotīti. Itare pana dve pāḷiyaṃ sotāpanna puggalavibhāgaṭṭhānesveva āgatāti. ‘‘Ye panā’’ti ye sotāpanna puggalāpana. Gāthāyaṃ ‘‘itosattā’’ti imasmiṃ manussaloke satta saṃsarāni. ‘‘Tatosattā’’ti tasmiṃ devaloke sattāti attho. Aṅguttarapāṭhe ‘‘tenacittappasādenā’’ti mahāsahassilokadhātuṃ sarena viññāpetuṃ samatthassa satthuguṇe cittappasādo jāyati. Tena cittappasādena. ‘‘Tena pariyāyenā’’ti sace so devesu eva saṃsarati. Sattakkhattuṃ opapātika paṭisandhiyo gaṇhitvā tattheva parinibbāyissati. Yadi manussesu eva saṃsarati. Sattagabbhaseyyaka paṭisandhiyo gaṇhitvā ettheva parinibbāyissati. Evaṃ desanā vārena cuddasa katvā desitena pariyāyenāti attho. ‘‘Taṃ vīmaṃsitabbaṃ’’ti vadantena ṭīkācariyena sayaṃ cuddasapaṭisandhiyova icchatīti dīpeti. Idāni taṃ cuddasapaṭisandhivādaṃ paṭikkhipanto ‘‘vibhaṅge panā’’tiādimāha. ‘‘Vibhaṅge’’ti abhidhamme ñāṇavibhaṅge. Natthi ṭhānamassāti aṭṭhānaṃ. ‘‘Ṭhānaṃ’’ti mūlakāraṇaṃ. Natthi avakāso assāti anavakāso. ‘‘Avakāso’’ti paccayakāraṇaṃ. ‘‘Yaṃ’’ti kriyāparāmasanaṃ. Yaṃ nibbatteyya, taṃ nibbattanaṃ aṭṭhānaṃ. So nibbattana dhammo anavakāsoti yojanā. ‘‘Abhisaṅkhāra viññāṇassā’’ti sattabhavato uddhaṃ kāmabhave paṭisandhijanakassa kusalā kusalakamma viññāṇassa. ‘‘Nirodhenā’’ti sotāpatti maggakkhaṇe eva nirodhanena. Nirujjhantīti sambandho. ‘‘Nāmañca rūpañcā’’ti ye nāma rūpadhammā uppajjeyyuṃ. Ete nāma rūpadhammā ettha etasmiṃ abhisaṅkhāra viññāṇa nirodhakkhaṇe nirujjhantīti yojanā. ‘‘Yathāvuttanayenevā’’ti tena pariyāyenāti vuttappakāranayeneva. ‘‘Tadekaṭṭhamohassā’’ti tena rāgena tena dosena ekasmiṃ citte ekato ṭhitassa mohassa. Na diṭṭhivicikicchā sampayuttassa mohassa. Tassa pathamamagge eva pahīnattā. Nāpi uddhaccacittasampayuttassa mohassa. Tassa catutthamagge eva pahātabbattā. Uppajjantā rāgadosamohā. ‘‘Dhammikesū’’ti dhammena samena uppannesu. ‘‘Yato’’ti yaṃkāraṇā. Balavantakāraṇāti attho. ‘‘Tesaṃ’’ti sotāpannānaṃ. ‘‘Sallikhana vasenā’’ti bahalapakkhaṃ thūlabhāgaṃ suṭṭhulikhanavasena. Adhiccuppatti nāma pubbe yathāpavattaṃ kālaṃ adhicca atikkamma uppatti . Uppajjantānampi rāgadosamohānaṃ. ‘‘Tesaṃ pī’’ti sakadāgāmīnampi. ‘‘Methunavatthu samāyogo icchito’’ti jāyampatīnaṃ methunakammasamāyogo nāma sakadāgāmīnaṃ atthīti icchito. Therohi adhiccuppattimattaṃ icchati. Pariyuṭṭhānamandataṃ na icchati. Sakadāgāmīnaṃ puttadhītaropi sandissantīti vadati. ‘‘Mahāaṭṭhakathāyaṃ paṭikkhitto’’ti therassa manorathamattaṃti vatvā paṭikkhitto. Idaṃ sabbaṃ aṭṭhasāliniyaṃ vuttaṃ. ‘‘Chakkanipāte’’ti aṅguttare chakkanipāte. ‘‘Migāsāḷavatthumhī’’ti migāsāḷanāmikāya upāsikāya vatthumhi. Keci imaṃ vatthuṃ disvā mahāaṭṭhakathāvādaṃ na rocenti. Mahāsivattheravādaṃ rocenti.

我来翻译这段巴利文：
"七次以下"此说关于家家一种子。"定上三道观"此说关于上二预流。然应见七次极由初道唯定。如是彼唯摄颂文显得预流道修由断见疑断恶趣行名七次极预流。然余二于经预流补特伽罗分别处唯来。"然彼等"即然彼等预流补特伽罗。偈"此七"即此人界七轮回。"彼七"即彼天界七为义。增支经"由彼心净"即能以声令知大千世界师功德生心净。由彼心净。"由彼法"即若彼唯轮回天界。取七化生结生于彼唯般涅槃。若唯轮回人界。取七胎生结生于此唯般涅槃。如是由说法次第作十四说由法为义。说"彼应观察"复注师自愿十四结生唯显。今遮彼十四结生论说"然分别"等。"分别"即阿毗达磨智分别。无处彼为非处。"处"即根本因。无余地彼为无余地。"余地"即缘因。"彼"即作用摄。彼应生,彼生非处。彼生法无余地为结合。"行识"即七有以上欲有结生生善不善业识。"灭"即由预流道刹那唯灭。灭为结合。"名及色"即彼名色法应生。彼名色法于此于彼行识灭刹那灭为结合。"由如说理唯"即由彼法如说相理唯。"彼一住痴"即与彼贪彼瞋一心一住痴。非见疑相应痴。彼初道唯断故。亦非掉举心相应痴。彼应断第四道故。生贪瞋痴。"法"即由法平等生。"由"即由何因。义为由强因。"彼等"即预流。"由削减"即善削厚分粗分。非时生名越前如行时生。生亦贪瞋痴。"彼等亦"即一来亦。"欲望事合欲"即夫妻欲业合名一来有欲。长老唯欲非时生唯。不欲现行软。说一来亦见子女。"大注遮"即说长老唯意愿遮。此一切说于殊胜义。"六集"即增支六集。"鹿母堂事"即鹿母名优婆夷事。有见此事不喜大注说。喜大史长老说。

 ‘‘Abrahmacārino’’ti methuna dhammā appaṭiviratassa. ‘‘Sakadāgāmittaṃ byākataṃ’’ti tasmiṃ kālaṅkate so brāhmaṇo idha sakadāgāmibhāvaṃ patvā tusitākāyaṃ upapannoti evaṃ tassa yaṃ sakadāgāmittaṃ bhagavatā byākataṃ. ‘‘Adhigamavasenā’’ti sakadāgāmibhāvaṃ paṭilābhavasena. Na pana abrahmacārino sato adhigamavasenāti adhippāyo. Maraṇāsannakālepi hi sikkhāpadādhiṭṭhānena saha uparimaggaphalādhigamanaṃ nāma tikkhapaññassa ariyasāvakassa na dukkaranti. Etena kesañci theravādarocanaṃ paṭikkhittaṃ hoti. ‘‘Sakiṃdeva imaṃlokaṃ āgantvā’’ti etena ito paralokaṃ gamanassa ca tato puna idhāgamanassa ca siddhattā ayaṃ puggalo suddhena magganiyāmena kāmabhave dvikkhattu paramonāma hotīti siddho. Kathaṃ. Idha patvā tattha nibbattitvā idha parinibbāyī, tattha patvā idha nibbattitvā tattha parinibbāyīti. Sesāpana cattāro vipassanāniyāmena siddhā hontīti viññāyati. Katame cattāro. Idha patvā idha parinibbāyī. Tattha patvā tattha parinibbāyī. Idha patvā tattha parinibbāyī. Tattha patvā idha parinibbāyīti. Ettha ca tīsu sotāpannesu ekosattakkhattu paramo eva magganiyāmena siddho. Sesā pana dve sotāpannā vipassanāniyāmena siddhā. Cha sakadāgāmīsu dve eva magganiyāmena siddhā. Sesā pana cattāro vipassanāniyāmena siddhā. Tattha maggasiddhesu sotāpanna sakadāgāmīsu saṅkaro natthi. Vipassanāsiddhesu pana saṅkaro atthi. Atthato aviruddhe sati, vohāramattena saṅkare doso natthīti daṭṭhabbaṃ. Āgantvāti pāṭhavasena āgamanatoti vuttaṃ. Āgantāti pana pāṭho yutto. Āgamanasīlo āgamana dhammo hutvā sakadāgāmī nāmāti attho. Anāgantvā itthattanti etthapi esevanayo. Arahato bhāvo arahattaṃ. Arahatta maggaṃ. Dakkhiṇāya vipattikarānāma appapphala appānisaṃsakarā. Sampattikarā nāma mahapphala mahānisaṃsakarā. Sīlakkhandhādiguṇā nāma sīlakkhandha samādhikkhandha paññākkhandha vimuttikkhandha vimuttiññāṇa dassanakkhandhaguṇā. ‘‘Dakkhiṇeyyesū’’ti dakkhiṇāraha puggalesu. ‘‘Dhuraṃ’’ti padhānasīsaṭṭhāniyaṃ vuccati. Saddhā eva dhuraṃ assāti saddhādhuro. Evaṃ paññādhuro. Kasmā panettha vīriyadhuro na gahitoti. Pāḷiyaṃ saddhāvāhī maggaṃ bhāveti, paññāvāhī maggaṃ bhāvetīti vuttaṃ. Na pana vuttaṃ vīriyavāhī maggaṃ bhāvetīti. Tasmā na gahitoti. Kasmā pana vīriyavāhī maggaṃ bhāvetīti na vuttanti. Vuccate. Maggaṃ bhāventassa nāma ādimhi diṭṭhivicikicchānaṃ pahānāya kammaṃ mahantaṃ hoti. Kasmā, apāyamūlakattā. Tattha saddhā ca vicikicchā ca dve ujuppaṭipakkhā honti. Yasmiṃ ārammaṇe saddhā nivisati, tasmiṃ vicikicchā natthi. Yasmiṃ vicikicchā nivisati, tasmiṃ saddhā natthi. Tathā paññādiṭṭhiyo ca ujuppaṭipakkhā. Yattha paññā, na tattha diṭṭhi. Yattha diṭṭhi, na tattha paññāti. Api ca saddhā attano visaye diṭṭhiṃ vidhamatiyeva. Paññāya vicikicchāvidhamane vattabbameva natthi. Tasmā āraddha vipassako aniccādīsu aveccappasādamattenapi diṭṭhivicikicchāyo pajahitvā saddhānusāribhāvañca suṭṭhutaraṃ pasīditvā saddhāvimuttabhāvañca pāpuṇāti. Paññāya aniccādīni nijjhānakkhamaṃ katvā dhammānusāribhāvañca suṭṭhutaraṃ passitvā diṭṭhipattapaññā vimuttabhāvañca pāpuṇāti.

我来翻译这段巴利文：
"非梵行"即不离欲法。"记说一来"即彼命终时彼婆罗门于此得一来性生兜率天如是彼世尊记说一来性。"由证得"即由得一来性。非由非梵行住证得为义。死近时亦由立学处俱得上道果名利慧圣弟子不难。由此遮某些长老说喜。"唯一次来此世"由此由至彼世及从彼再来此成就故此补特伽罗由净道定于欲有二次极名成就。云何。此得彼生此般涅槃,彼得此生彼般涅槃。然余四由观定成就为知。何四。此得此般涅槃。彼得彼般涅槃。此得彼般涅槃。彼得此般涅槃。于此及三预流一七次极唯由道定成就。然余二预流由观定成就。六一来二唯由道定成就。然余四由观定成就。于彼道成就预流一来无杂。然观成就有杂。义无违时,由言说唯杂无过应见。由来文故说来。然来者文应。为来习来法一来名为义。不来此性于此亦此理。阿罗汉性为阿罗汉。阿罗汉道。施失作名作小果小功德。成就作名作大果大功德。戒蕴等功德名戒蕴定蕴慧蕴解脱蕴解脱智见蕴功德。"于应施"即于应施补特伽罗。"轭"说为主要第一处。信唯轭彼为信轭。如是慧轭。何故于此不取精进轭耶。经说信行修道,慧行修道。然不说精进行修道。故不取。何故不说精进行修道耶。说。名修道初为断见疑作大。何故,由恶趣根。于彼信及疑二直对。于何所缘信住,于彼无疑。于何疑住,于彼无信。如是慧见及直对。何处慧,于彼无见。何处见,于彼无慧。及信于自境破见唯。由慧破疑无须说。故始观于无常等由证净唯亦断见疑及得随信性及极净得信解脱性。由慧作无常等思观适及得随法性及极见得得见慧解脱性。

 Vīriyaṃ pana diṭṭhivicikicchānaṃ paṭipakkhamattampi na hoti. Atha kho tāsaṃ sahāyopi hoti, dhurabhūtañca. Paggahalakkhaṇañhi vīriyaṃ. Taṃ saddhaṃpi paggaṇhāti, paññaṃpi paggaṇhāti, diṭṭhiṃpi paggaṇhāti, vicikicchampi paggaṇhātiyeva. Kutopana attano sabhāvena diṭṭhivicikicchāyo pajahituṃ sakkhissati. Tasmā imasmiṃ ṭhāne vīriyavāhīti ca vīriyadhuroti ca na vuttoti. Kāyasakkhimhi pana saddhā ca paññā ca samabalā honti. Vīriyañca sayaṃ sammappadhānaṭṭhāne ṭhatvā tadubhayaṃ upabrūheti. So ca puggalo tadubhayabalena diṭṭhivicikicchādayo pajahitvā kāyasakkhibhāvaṃ pāpuṇāti. Aṭṭhavimokkhe vā uppādetvā ubhatobhāga vimuttabhāvaṃ pāpuṇāti. Imesu pana dvīsu puggalesu vīriyassa thāmo suṭṭhu pākaṭo. Tasmā ime dve vīriyādhikātveva vattabbā. Na vīriyadhuroti. Catuppaṭipadā nāma dukkhāpaṭipadā dandhābhiññā. Dukkhāpaṭipadā khippābhiññā. Sukhāpaṭipadā dandhābhiññā. Sukhāpaṭipadā khippābhiññā. Tividhavimokkho nāma suññato vimokkho. Animitto vimokkho. Appaṇihito vimokkho. ‘‘Tayo antarā parinibbāyino’’ti ettha āyukappassa pariyantaṃ apatvā antarā eva kilesaparinibbānapattā antarāparinibbāyī nāma. So tividho. Āyukappassa pathamabhāge parinibbāyī, dutīyabhāge, tatīyabhāgeti. Ime tayo antarā parinibbāyino nāma. Upahaccaparinibbāyī nāma āyukappa pariyante parinibbāyī. Uddhaṃ mukho vaṭṭasoto etassāti uddhaṃsoto. Akaniṭṭhaṃ avassaṃ gamissatīti akaniṭṭhagāmī. Vipassanā kammaṃ sasaṅkhāraṃ sappayogaṃ katvā parinibbāyī sasaṅkhāra parinibbāyī. Saṅkhārarahitena sukhena vipassanā kammena parinibbāyī asaṅkhāra parinibbāyī. ‘‘Dvādasa sotāpannā’’ti ekabījikā tayo. Te eva catūhi paṭipadāhi guṇitā dvādasa. Dvādasa sakadāgāmino pubbe vuttanayā eva.


我来翻译这段巴利文：
然精进不成见疑对唯。然为彼等伴亦,亦成轭。精进为持相。彼持信亦,持慧亦,持见亦,持疑唯。何能由自性断见疑。故此处不说精进行及精进轭。然身证信及慧平等。精进自住正勤处增长彼二。彼补特伽罗由彼二力断见疑等得身证性。或生八解脱得俱分解脱性。然于此二补特伽罗精进力极显。故此二应说唯精进胜。非精进轭。四行道名苦迟通行道。苦速通行道。乐迟通行道。乐速通行道。三解脱名空解脱。无相解脱。无愿解脱。"三中般涅槃"于此不至寿量边中唯得烦恼般涅槃名中般涅槃。彼三种。寿量初分般涅槃,第二分,第三分。此三名中般涅槃。临般涅槃名寿量边般涅槃。有上向轮回流彼为上流。定至阿迦腻咤为阿迦腻咤行。作有行有加行观作般涅槃为有行般涅槃。由离行乐观作般涅槃为无行般涅槃。"十二预流"即一种子三。彼等由四行道乘十二。十二一来如前说理唯。


Ekaccānaṃ eva anāgāmi arahantānaṃ eva. ‘‘Ajjhositassā’’ti adhiositassa. Mamevidanti niṭṭhānaṃ katvā ṭhapitassa. Gilitvā ṭhapitassāti vuttaṃ hoti. Bahalena thūlena kāmarāgena vimuttā bahalarāgavimuttā. Āruppesu ca tasso arūpasamāpattiyo eva atthi. Na catasso rūpasamāpattiyo. Tasmā tattha anupubbanirodho na labbhati. ‘‘Ādito paṭṭhāyā’’ti aṭṭhasu samāpattīsu pathamajjhāna samāpattiādi. Tato paṭṭhāya. Anupubbanirodho nāma pathamajjhāne paṭighasaññānānattasaññānaṃ nirodho. Paṭighasaññā nāma pañcaviññāṇasaññā. Nānattasaññā nāma kasiṇa nimittato aññesu nānārammaṇesu pavattamanoviññāṇa saññā. Dutīyajjhāne vitakka vicārānaṃ nirodhotiādinā anupubba nirodho. ‘‘Tato pañcamajjhānaṃ’’ti pañcakanayena vuttaṃ. Aṭṭhasamāpatti vacanaṃ pana catukkanayena vuttaṃ. Tadubhayaṃpi puggalānurūpaṃ labbhatiyeva. Yuganandhaṃ nāma dvandabandhanaṃ, samathavipassanānaṃ yuganandhanti viggaho. ‘‘Samāpajjana vuṭṭhāna vipassanāvasenā’’ti ettha vasibhāvapattaṃ samāpajjanañca vuṭṭhānañca gahetabbaṃ. Attano sarīrā baddhesu parikkhāresu samāpattibaleneva antarāyābhāvato visuṃ adhiṭṭhātabba kiccaṃ natthīti vuttaṃ ‘‘attano sarīrābaddhe parikkhāre ṭhapetvā’’ti. ‘‘Nānābaddhānī’’ti nānāṭhānehi ābaddhāni. Nānāṭhānesu ṭhapitānīti vuttaṃ hoti. ‘‘Parissayenā’’ti antarāyena. Māvinassantūti vā nānābaddha avikopanaṃ adhiṭṭhātabbaṃ. Tadā vuṭṭhahāmītivā saṅghappatimānanaṃ adhiṭṭhātabbaṃ. Evaṃ satthupakkosanaṃpi. ‘‘Addhānaparicchedo’’ti attano jīvitakālassa upaparikkhaṇaṃ. Maraṇañhi nāma samāpattibalenapi paṭibāhituṃ na sakkāhoti. Anto samāpattiyañca maraṇe sati sabrahmacārīsu kattabbavattaṃ na kareyya. Etañhi vattaṃ yaṃ ariyasāvakānaṃ maraṇāsanne sabrahmacārīnaṃ vā upaṭṭhākānaṃ vā appamādakathānu sāsanikammaṃ. Samāpattiyaṃ vā aññatitthiyānaṃ garahā vivajjanatthaṃ. Evañhi te garaheyyuṃ. Gotamasāvakānaṃ nirodhasamāpatti nāma ekaṃ maraṇamukhaṃ. Yaṃ samāpajjanto asuko bhikkhu maraṇaṃ gacchati. Anariya kammaṃ hetanti.

‘‘Yadatthaṃ’’ti paṭipatti rasassādatthaṃ. ‘‘Tadatthe’’ti tasmiṃ atthe. Nirāmisa sukhaṃ nāma āmisarahita sukhaṃ. Duvidhañhi sukhaṃ sāmisasukhañca nirāmisasukhañca. Tattha ye loke iṭṭha kanta manāpiyā pañcakāmaguṇā nāma atthi. Te kilesehi āmasitabbattā āmisā nāma. Yañcasukhaṃ te āmise paṭicca uppajjati, taṃ sāmisasukhaṃ nāma. Yaṃ loke dibbaṃ sukhaṃ mānusakaṃ sukhanti mamāyanti. Yañca anubhavantaṃ mahājanaṃ sabbāni apāyabhaya vaṭṭabhayāni samparivārenti. Jhānasukha maggasukha phalasukha nibbānasukhaṃ pana nirāmisasukhaṃ nāma. Yaṃ nekkhammasukhanti ca pavivekasukhanti ca upasamasukhanti ca sambodhisukhanti ca vimuttisukhanti ca ariyasukhanti ca anavajjasukhanti ca vuccati. Yañca anubhavantaṃ ariyajanaṃ sabbāni apāyabhaya vaṭṭabhayāni samparivajjanti. ‘‘Assāditabbaṭṭhenā’’ti kilesapalibodhehi vimuttattā vipula gambhīra santa paṇītarasattā ca ahosukhaṃ ahosukhanti udāharantenapi assāditabbaṭṭhenāti.

Kammaṭṭhānasaṅgahānudīpanā niṭṭhitā.

Nigamagāthāsu.



我来翻译这段巴利文：
某些唯非还及阿罗汉唯。"耽著"即耽著。作我此唯定立。说如吞立。由厚粗欲贪解脱名厚贪解脱。无色界及彼四无色定唯有。非四色定。故彼不得次第灭。"从始"即八定中初禅定等。从彼。次第灭名初禅瞋想种种想灭。瞋想名五识想。种种想名从遍相余种种所缘转意识想。第二禅寻伺灭等由次第灭。"从彼第五禅"即由五分说。然八定说由四分说。彼二亦随人得唯。双名二结,止观双为分别。"由入出观"于此应取得自在入及出。由定力于自身系资具无间障故说无别应立作说"除自身系资具"。"种种系"即种种处系。说种种处立。"怖畏"即障。或应立种种系不坏为勿坏。或应立僧待为尔时出。如是师召亦。"时限观察"即观察自寿时。死名不能由定力亦遮。定中及死时不作同梵行应作。此作名圣弟子死近同梵行或侍者不放逸语教诫作。或定中为避他外道呵责。如是彼等呵责。瞳子弟子灭尽定名一死门。某比丘入彼入死。非圣作故。
"何义"即为受持味义。"彼义"即彼义。无染乐名离染乐。乐二种有染乐及无染乐。于彼世间有五欲功德名可意可爱可意。彼由烦恼应染故名染。依彼染生乐名有染乐。世间所执天乐人乐。及受大众为一切恶趣怖轮回怖围。然禅乐道乐果乐涅槃乐名无染乐。说名出离乐及远离乐及寂止乐及菩提乐及解脱乐及圣乐及无过乐。及受圣众离一切恶趣怖轮回怖。"由应味义"即由离烦恼障故由广深静妙味故由说啊乐啊乐亦由应味义。
业处摄颂注释竟。
结颂。

262. Caritabbanti cārittaṃ. Dasakusalakammapathadhammajātaṃ. ‘‘Kulācārenā’’ti kulaparamparato āgatena ācārena. ‘‘Ñāti mitta dhana bhogasampattiyā’’ti hetuatthe karaṇavacanaṃ. ‘‘Visāle’’ti vipule. ‘‘Tenā’’ti tassapadassa vibhatyanta dassanaṃ. ‘‘Saddhāyā’’ti ratanattaye aveccappasādasaddhāvasena. ‘‘Abhivuḍḍhānaṃ’’ti hānabhāgiya ṭhitibhāgiyabhāvaṃ atikkammavisesabhāgiya nibbedhabhāgiya bhāvapattivasena atissaya vuḍḍhānaṃ. ‘‘Parisuddhānañcā’’ti attukkaṃsana paravambhanādi dosehi parisuddhānañca. Naṃ naṃ janaṃ pātirakkhatīti nampo. Diṭṭhadiṭṭhesu mettāvihārīti vuttaṃ hoti. Āvhātabboti avhayo. Nāmaṃ. Nampo iti avhayo assāti nampavhayoti vacanattho. ‘‘Paṇidhāyā’’ti patthetvāti atthaṃ nivatteti ‘‘bhusaṃ nidhāyā’’tiādinā. ‘‘Upādāya paṭiccā’’ti tassa padassa pariyāyadassanametaṃ. ‘‘Attano mandabuddhīnaṃ’’ti paccakkhe dharamānānanti adhippāyo. Tenāha ‘‘pacchima janānaṃ vā’’ti. Anukampanaṃ anukampo. Kathaṃ nu kho ime janā abhidhammatthesu sukhena ājāneyyunti evaṃ pavatto cittabyāpāro. Atthato anudayasaṅkhātā karuṇāyeva. Tenāha ‘‘anudayaṃ kāruññaṃ’’ti. ‘‘Patthitaṃ’’ti vā sādhuvatassa yaṃ thero evarūpaṃ pakaraṇaṃ kareyyāti evaṃ cirakālaṃ patthitaṃ āsiṃsitanti attho. ‘‘Khuddasikkhāṭīkāyaṃ’’ti porāṇaṭīkaṃ sandhāya vuttaṃ. Somavihārotveva paññāyittha tasmiṃ dīpeti adhippāyo. Gāthāyaṃ ‘‘athā’’ti tasmiṃkāle. ‘‘Etthā’’ti etasmiṃ nagare. ‘‘Saddo’’ti kasmā rājā evarūpaṃ maṅgalahatthiṃ brāhmaṇānaṃ adāsi. Netaṃ patirūpaṃ yaṃ raññā katanti evaṃ pavatto amanāpasaddo. ‘‘Bheravo’’ti bhīrutājanako bhayānako. ‘‘Sivīnaṃ’’ti siviraṭṭhavāsīnaṃ. ‘‘Raṭṭhavaḍḍhane’’ti raṭṭhaṃ vaḍḍhetīti raṭṭhavaḍḍhano. Hatthināgo. So hi lakkhaṇasampanno ājāniyo hoti. Yasmiṃ raṭṭhe taṃ abhimaṅgalaṃ karonti, tasmiṃ raṭṭhe devo sammā vassati, nānābhayupaddavā tasmiṃ nuppajjantīti lokasammato maṅgalahatthī hoti. Tena vuttaṃ ‘‘sivīnaṃ raṭṭhavaḍḍhane’’ti. ‘‘Vitthiṇṇo’’ti vitthārito. Ativitthāroti vuttaṃ hoti. Dhanīyanti mahājanehi daṭṭhuṃ patthīyantīti dhaññā. Mahiddhikā. Adhivasanti etthāti adhivāso. Dhaññānaṃ adhivāsoti samāso. Ajjhāvasiṃsu etthāti ajjhāvutthaṃ. Kittiguṇavasena udenti uggacchantīti uditā. Uditānaṃpi uditoti viggaho. Tenāha ‘‘nabhamajjhe’’tiādiṃ. Sārajjanaṃ sārado. Vigato sārado yassāti visārado. Visāradassa bhāvo vesārajjaṃ. Pariyattiyaṃ vesārajjaṃ pariyattivesārajjaṃ. Tepiṭakapariyattiyaṃ veyyattiyaññāṇaṃ. Taṃ ādi etissā paññāyāti pariyattivesārajjādi paññā. Pāpato lajjanasīlāti lajjinoti āha ‘‘pāpagarahino’’ti. Pāpaṃ dhammaṃ garahantiādīnavaṃ kathayanti sīlenāti pāpagarahino. ‘‘Anussarantū’’ti punappunaṃ sarantu. Visesena bhavanti vepullaṃ gacchantīti vibhavā. Puññāni ca tāni vibhavācāti puññavibhavā. Vipulapuññānīti dassetuṃ ‘‘vipulānaṃ’’tiādimāha. Anuttariya dhammā nāma dassanānuttariya savanānuttariyādayo. Loke bahūsu dassanesu ito uttaraṃ aññaṃ dassanaṃ nāma natthīti dassanānuttariyaṃ. Ratanattayadassanaṃ. Catusaccadassanañca. Ratanattayaguṇakathāsavanaṃ , khandhāyatana dhātu saccapaṭiccasamuppādakathāsavanañca savanānuttariyaṃ nāma.

我来翻译这段巴利文：
应行为行。十善业道法生。"由家行"即由家族传承来行。"亲友财受用圆满"为因义具格。"广"即广大。"彼"即彼字词尾显示。"由信"即由宝中证净信力。"增长"即超越损分住分由殊胜分通达分性得极增长。"及清净"即离自赞毁他等过清净。护彼彼人为南布。说于见见住慈。应召为召。名。有南布为召名南布召为词义。"立"即愿义遮由"极立"等。"取缘"即彼字异名显。"自钝慧"义为现存。故说"或后人"。悲愍为悲。云何此等人易知阿毗达磨义如是转心行。义即怜名悲唯。故说"怜悯"。"愿"即善愿为长老作如是论如是长愿为义。"小学注"说关于古注。显于彼唯知苏摩住处为义。偈"然"即彼时。"于此"即此城。"声"即王何故如是吉祥象施婆罗门。非适王所作如是转不悦声。"怖"即生怖畏可怖。"尸毗"即尸毗国住(今巴基斯坦旁遮普地区)。"增国"即增国。象。彼具相种。何国作彼吉祥,彼国雨正降,种种怖难彼不生为世认吉祥象。故说"于尸毗增国"。"广"即广大。说过广。众人欲见为贤。大神力。住于此为住处。贤住处为合。住于此为所住。由德名升起为升。升亦升为分别。故说"空中"等。染为秋。离秋彼为无畏。无畏性为无畏。于教无畏为教无畏。三藏教辨才智。彼初此慧为教无畏初慧。惭为性为惭说"恶诃"。由性诃恶说过为恶诃。"随念"即再再念。殊胜有增盛为富。福及富为福富。为显广福说"广"等。无上法名见无上闻无上等。世间多见此上无余见名见无上。宝见。四谛见及。宝功德语闻,蕴处界谛缘起语闻及名闻无上。

 Tesu ratanattayādīsu saddhā paṭilābho lābhānuttariyaṃ nāma. Tesameva punappunaṃ saraṇaṃ anussatānuttariyaṃ nāma. Ratanattaye catūhi paccayehi vā vattappaṭivattakaraṇena vā paricaraṇaṃ pāricariyānuttariyaṃ nāma. Buddhapaññattāsu tīsu sikkhāsu samādāya sikkhanaṃ sikkhānuttariyaṃ nāma. Tādise paññāvadātaguṇasobhādike guṇe avassaṃ bhajanti pāpuṇantīti tādisaguṇabhāgino. ‘‘Bhavissāmā’’ti bhavituṃ ussāhaṃ karissāmāti vuttaṃ hoti.

Dīpaniyā nigamagāthāsu.

‘‘Bashyusuññacammekamhī’’ti ettha ‘‘bashyū’’ti aṭṭhasaṅkhyāya saṅketa vacanaṃ. ‘‘Cammaṃ’’ti dvisaṅkhyāya. Ekañca dukañca suññañca aṭṭhacāti gaṇanakkamo. Sahassa dvisata aṭṭhasaṅkhāte sāketi attho. Esanayo parato ‘‘navapañca cammekamhī’’ti padepi. Gāthāvaṇṇanāsu. Nagarati na cavatīti nagaraṃ. Thāvariyanti vuttaṃ hoti. ‘‘Rañjetī’’ti rameti. Khemasubhikkhatādiguṇehi anāgate jane gamāpeti, āgate aññattha gantuṃ na detīti vuttaṃ hoti. Rohitamigā nāma suvaṇṇavaṇṇamigā. ‘‘Sāke’’ti sākanāmena raññā puna saṅkhatattā imaṃ kaliyugaṃ sākanti vuccati. Yaṃ etarahi sākrarājantipi voharanti. Sākarājā ca nāma uttarāpathesu eko gandhārarājā. Yaṃ jeṭṭhakaṃ katvā bhinnaladdhikā vajjībhikkhū imaṃ dhamma vinayaṃ mahāsaṅghīkaṃ nāma saṅgahaṃ āropenti. So ca dhammavinayasaṅgaho uttarāpathesu vattati. Vesāliyaṃ yasatthera saṅgaho pana dakkhiṇāpathesūti. Cattāriyugāni nāma loke paññapenti satyayugaṃ, dvāparayugaṃ, tetrayugaṃ, kaliyuga,nti. Yuganti ca āyuparimāṇaṃ vuccati. Idānipana kaliyugaṃ vattati. Tena vuttaṃ ‘‘sāketi kaliyuge’’ti. Pāpayugeti attho. ‘‘La tī’’ti sālikkhettānaṃ sodhanaṭṭhānattā evaṃ mrammadesavohārena laddhanāmaṃ araññaṃ. Taṃ pana muṃrvānagarassa esanne pañcadhanusatike padese jātaṃ. ‘‘Vissute’’ti visesena kittite. Sārañca asārañca vivecenti vicāretvā jānantisīlenāti sārāsāra vivekinoti vacanatthoti.

Iti paramatthadīpaniyā anudīpanā niṭṭhitā.

1. Paramatthadīpanī nāma, yena therena sā katā.

Teneve sā katā hoti, ayaṃ tassānu dīpanī.



我来翻译这段巴利文：
于彼等宝等信获得名获无上。彼等再再念名念无上。于宝由四资具或由作顺逆行承事名承事无上。于佛制三学受持学名学无上。于如是慧净功德庄严等功德必随得为如是功德分。"当为"说当作为努力。
注释结颂。
"Bashyu空皮一"于此"bashyu"为八数标记语。"皮"为二数。一及二及空及八为计数次第。千二百八数于娑计为义。此理于后"九五皮一"字亦。偈注。不动为城。说为住。"染"即乐。由安乐丰等功德令未来人来,来不令去余处为义。赤鹿名金色鹿。"娑计"即由娑计名王再立故此劫称娑计。今亦称娑计王。娑计王名北方一健陀罗王（今巴基斯坦白沙瓦）。异部比丘作上首将此法律立名大众部。彼法律集行于北方。然毗舍离耶舍长老集行于南方。世间施设四劫名真谛劫,二波罗劫,三多劫,迦利劫。劫说寿量。今行迦利劫。故说"娑计即迦利劫"。义为恶劫。"拉底"即由稻田净处如是由缅地语得名林。彼生于瞻部城近五弓量处。"闻"即殊胜称。由性观察知真妄为真妄观为词义。
如是胜义灯注释竟。
1.心胜义灯名,由何长老作。
由彼作彼成,此为彼注释。;

2. Aṭṭhasattadvayekamhi, sāke sā jeṭṭhamāsake.

Kāḷe navamiyaṃ divā, majjhanhike niṭṭhaṃ gatā.

Anudīpanī niṭṭhitā.

我来翻译这段巴利文：
2.八七二一时,娑计制底月。
黑九日正午,此时得究竟。
注释竟。


